Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 6 612 výsledků (0,1030 sekund)

reklama
42 fotek, 12.3.2014, 140 zobrazení | krajina, příroda, sport, země
Výchozím bodem je parkoviště pod Tylovým domem (1), postaveným V. Bandouchem v l. 1924-1929 podle projektu prof. ing. Mendla a prof. ing. Šantrůčka z Prahy. Při slavnostním otevření v srpnu 1929 byla hrána skladba Prélude od B. Martinů. V l. 2000-2002 prošel generální rekonstrukcí. Značení nás Královskou alejí přivede ke stadionu (2). Alej byla vysázena u příležitosti 25. výročí sňatku Františka Josefa I. s císařovnou Sissi, r. 1893 byla prodloužena. Stadion byl zřízen r. 1931. Po dalším krátkém přesunu se zastavíme v lesoparku Liboháj (3). Založen byl r. 1815, r. 1892 byl rozšířen. V r. 2005 přibyl malý rybníček. Pokračujeme kolem Husova pomníku. Tvoří ho žulový balvan, který byl r. 1921 dopraven z Oldříše. Bronzový reliér je dílem sochaře V. E. Šaffa. Zanedlouho se zastavíme u kapličky Panny Marie z r. 1830 (4), pod níž vyvěrá pramen, který dříve napájel nedaleké bývalé lázně. Značení nás dovede na okraj lesa k vodárně (5). Ta byla zřízena r. 1898 a voda se sem čerpala z 2,3 km vzdáleného pramene v dnešní Hegerově ulici čerpadly poháněnými větrem. Po Poličce se voda rozváděla 4 km dlouhým potrubím. O něco výše v přímém směru se zastavíme v místě rozhledu zvaném Na špici (6) a cestou vlevo půjdeme na Šibeniční vrch (7), kde město Polička až do r. 1765 vykonávalo hrdelní právo.
100 fotek, červen 2013, 551 zobrazení
Tak a máme za sebou další závod z Run Czech ligy- Olomoucký půlmaraton... .
Vyjeli jsme spolu s Éňou a doprovodilo nás řada přátel- aby cesta byla zajímavější , slíbil jsem malému Éňovi, že pojedeme nejrychlejším vlakem u nás - Pendolinem, a že jezdí 200 km za hod.
Ráno jsme vyjeli( jako poslední dobou pořád- s Františkem Sobotkou..).
Ostatní kamarádi jeli buď Regio Jetem, nebo po vlastní ose.. . Pendolínem- Éňovi se moc ve vlaku líbilo, např. elektrické stahování roletek, sloužících jako clona proti slunci neuměl nikdo ocenit lépe... .
Když už jsem ho přiměl k tomu, že mu ukážu jídelní vůz, tak zpočátku nechtěl, ale když jsem odešel ke kraji vozu a uviděl, jak se zajímavě všechno otevírá a zavírá, byl nadšen a vyrazil i tam se mnou... .
Všichni byli spojkojení : Éňa jel vlakem, já jsem viděl, že se stíháme při tom učit logopedii a zároveň se učit italsky a pít dobré kafe z jídelňáku a František si užíval volna ... .
No a v Olomouci ? Po setkání s přáteli a jejich dětma jsem vyrazili do parku pro startovní čísla a děti se bavili různými atrakcemi, které byli včleněni v rámci závodu- jako vždy jsem Éňu nemohl dostat ze skákacího hradu a to bylo pěkně slunečno- cca 25 stupňů- pak jsem vyrazili na oběd-Enrico chtěl svoji nově oblíbenou pizzu Napoletanu ( s ančovičkama, sýrem a rajčátkama). Pak jsme vyrazili na studentskou kolej, kde jsme byli ubytováni . Přijde mi , že se od socialismu příliš nezměnilo: paní na recepci/ vrátnici si tam vyřizovala soukromý hovor a řešila, kdy bude mít dovolenou, místo aby se o nás stararla a pak byla zmatená, co jsme po ni chtěli. Dostali jsme hezký pokoj a šli jsme si všichniá na hodinku odpočinout, neb start byl v 19.hod.
Večer ? Klasika- opět jsem přišel po masáži na start akorát - 30sec. před startem do svého koridoru- ale bylo to vypjatý..:-). Pán na masáži (a dělal ji dobře !) mě nechtěl propustit, že prý to stihneme... .
No- a stihli - tedy trochu s nervy ale jo- startovalo se při účasti cca 3.500 běžců ( 967 jich běželo poprvé...), bylo teplo až dusno - 25 stupňů v 19.hod. (!). Běželo se dobře na cca 1:30, ale na 7.km se mi začalo " necítit dobře"- nevěděl jsem , jestli něco nepustím do kalhot- vzpomněl jsem si , jak jsem si před měsícem dělal legraci z Franty , že byl během Karlovarského půlmaratonu 3x na velké, a říkal jsem si, že ten "olivový olej " asi u té pizzy nebyl moc olivový... . Na 9,5km jsem už rychle zaběhnul do TOI/TOI a po "úkonu" opět vyběhl na trať. Mrzela mě ztráta (i když si myslím, že tak rychle na velké jsem dlouho nebyl - výsledně něco přes 2:15..).
Věděl jsem , že se čas tím zhorší ale co jsem mohl dělat , že ? :-) Tak jsem se stím smířil a běžel již , aby to nebyla velká ostuda , takže výsledný čas 1: 35:20 v rámci počasí a "dispozic " je dobrý, reálný čas bez záchoda by byl 1:33:20. Tempo : 4:18/km.
Celkově 244. místo, doběhlo přes 2.500 lidí.
Cítil jsem se dobře , navíc jsem nebyl ani unavený(spíš trochu otrávený z toho času, ale to je život:-)). pak jsme vyrazili na After party a všechny dojmy ze závodu jsme si s kamarády dostatečně v rychlosti sdělili.
Druhý den jsem po snídani vyrazili na Olomoucký orloj a po té do Aqua parku , kde byl Éňa nadšeny ze skluzavek a tobogánu . Ale začínali jsem jak je jeho oblíbeným zvykem v perličkové vaně... .
A zpáteční cesta? Myslím si, že cestování tímto vlakem se mu zalíbilo , protože se zde dají hrát pěkné deskové hry. Elfíkovo putování vyhrálo nad vším- figurky a hrací kostku nám přinesl pan průvodčí. Když uviděl , že máme Adidas trička z běžeckých závodů, zeptal se : "Pánové, neběželi jste náhodou v Olomouci včera ten 1/2 maraton ?" Tak slovom dalo slovo a z pána vylezlo i to, že je to triatlonista, že má běžet na raha - Běchovice Mistroství Evropy železničářů/ veteránů a a že než ráno odkjel z Prahy do Ostravy , tak si šel ještě zaběhat , aby nevypadl z tréninku... . Tak nám cesta do Prahy utíkala velmi rychle (vlak jel sice jen 160km/h, ale i přesto byl Éňa spokojen...).
Tak zas za rok- v Holomóci !

A něco z tisku- Běhej:
Kamínková v Olomouci porazila Pastorovou, rekord padl v závodě žen
Kamínková v Olomouci porazila Pastorovou, rekord padl v závodě žen
foto: Zdenek Krchák

Petr Kostovič | 23.06.2013 | přečteno: 5240×

Domácí Petra Kamínková se stala nejlepší českou běžkyní Mattoni 1/2Maratonu Olomouc. Cílem proběhla v čase 1:19:00 a o 46 sekund překonala svůj dosavadní nejlepší čas v tomto závodě. Dokázala předstihnout i mistryni republiky v maratonu Petru Pastorovou (1:21:32), která však ladí formu pro mistrovství Evropy v běhu do vrchu. Nejrychlejším mezi českými muži byl podle očekávání Jiří Homoláč (1:07:36). Celkovými vítězi se stali Henry Kiplagat z Keni v čase 1:03:00 a etiopská běžkyně Betelehm Mosesová, která časem 1:10:38 vytvořila nový rekord závodu.

Závod provázelo dusné počasí. Přestože na to podle vlastních předzávodních prognóz výkonnostně měla, v horku se Kamínkové nepodařilo stlačit cílový čas pod 1:19:00.

„Běžela jsem na pocit, hodinky jsem nesledovala. Na krev jsem nešla, snažila jsem se jen hlídat pozici nejlepší české běžkyně. V tom dusnu jsem s dosaženým časem spokojena,“ uvedla v cíli nejlepší česká žena závodu Petra Kamínková.

Druhá za ní doběhla Petra Pastorová v čase 1:21:32, třetí bronzová z mistrovství republiky v maratonu Šárka Macháčková (1:23:59). Na Lenku Šibravovou opět zbyla „jen“ bramborová medaile za čas 1:24:38. „Mám prostě smůlu, pocit ze svého výkonu mám však dobrý, žádnou krizi jsem během závodu neměla,“ poznamenala Šibravová lakonicky k svému umístění a dodala, že obecně se na výkonech vedle dusného počasí podepsal i fakt, že je běžecká sezóna již hodně dlouhá a většina předních běžců už je vyzávoděná.

Homoláče čekal opět úděl nejlepších českých běžců v závodech ligy RunCzech. Afričtí běžci zmizeli záhy po startu daleko vpředu, většinu půlmaratonu pak bojoval osamoceně.

„Ten čas je slabý, neměl jsem s kým běžet, jen první pětku jsem se svezl s Japoncem, ten pak trochu zaostával a já měl před sebou na dohled ukrajinského běžce, běžel jsem však sám. Teplo mi tolik nevadilo, spíš se pravděpodobně na mém výkonu podepsalo to, že jsem v poslední době běhal spíše kratší tratě na dráze,“ zhodnotil v cíli Homoláč závod ze svého pohledu.

Druhým z českých běžců v cíli byl veterán Mulugeta Serbessa, který časem 1:10:31 za Homoláčem zaostal téměř o dvě minuty, třetí doběhl v čase 1:11:17 brněnský Jan Kohut.

V Olomouci byla tradičně skvělá atmosféra, diváci byli rozprostření po celé trati.

„Byli neskuteční. Tohle jsem na jiném závodě v Čechách nezažila,“ poznamenala k atmosféře závodu Petra Kamínková. „Běžel jsem v Olomouci půlmaraton poprvé, diváci byli úžasní,“ připojil svůj postřeh nejrychlejší Čech závodu Jiří Homoláč. Výjimečnou diváckou atmosféru si pochvalovali i afričtí běžci. „Nezapomenutelné,“ přidávali se i další dobíhající vytrvalci.

Pořadatelé letos udělali jednu zásadní změnu, když oproti předchozím ročníkům otočili směr běhu. „Ta trať je rychlá,…až na ty hrby v parku,“ hodnotila ji Lenka Šibravová. Ze středočeských Peček přijel na závod pořadatel tamní oblíbené březnové desítky Petr Lhota. „Rychlá trať, kdyby pořadatelé dokázali ještě něco udělat s úseky, které se běží na dlažebních kostkách, a otočkami, byla by ještě o několik sekund rychlejší,“ hodnotil Lhota zkušeným pořadatelským okem trasu závodu.

V limitu tří hodin, respektive několik sekund po něm, dokončilo půlmaraton v Olomouci 2 478 běžců a běžkyň, na devět stovek z nich běželo půlmaraton poprvé. Rodinného běhu se zúčastnilo 1 500 běžeckých nadšenců. Závod byl zároveň mistrovstvím republiky železničářů, nejrychlejším z nich byl Aleš Palko (1:16:59). Letošní novinkou závodů RunCzech je závod dvojic nazvaný 2Run. V Olomouci si jej vyzkoušela i manželka bývalého reprezentanta v desetiboji Eva Šebrlová či slovenský reprezentant v maratonu Marcel Matanin.
11 fotek, podzim 2015, 110 zobrazení
20. září 2015- 5.hod.
Probouzím se jak po 2-denní šichtě a mám běžet maraton…. .
Celý týden mě bolela levá achillovka, ale tajně jsem doufal, že když „budu hodný“ a nebudu ji zatěžovat a dám ji pohov, odvděčí se mi na závod bezbolestným průběhem- kdyby mě viděl Martin Šimák, řekl by mi: „vidíš Éňo, to je z toho , jak se neprotahuješ… ;-).
Otevírám dveře našeho luxusního bydlení a kdo to je proti mně ?
Vychází ze dvou pokojů Etiopská špička běžců a běžkyň , popřejemi si s úsměvy „Pěkný běh a hodně štěstí“ , vyfotíme se u výtahu a jedeme dolů, do recepce. Ve velkém zasedacím sálu se rozcvičují části elitních běžců, taky tam je nejměkčí koberec, co znám…. .
Možná nejvíc mě mrzelo, že nebudu mít tu dobrou ranní snídani v našem krásném hotelu, se všemi dobrotami, co mám rád… .na recepci na mě čekal balíček s vodou, jogurtem, houstičkami… .Taková malá ozdravovna….. Škoda. Tak dobrá snídaně bude v pondělí… .
Z psychického pláče gurmána mě na recepci dostala naše skupinka, Zoran a Roberto (ano další italský bratr ? ) zaveleli: „ jdeme !“ – a my vyrazili do ranních ulic Pekingu… .
No počasí- to je taky povídání na dlouho- v krátkosti : předchozí dny byly velmi teplé 29 stupńů, ale jasno, dnes ráno bylo cca 25 stupňů, ale takové „divné zataženo“. Zprvu jsem to uvítal , i moji kolegové, ale trochu mě zneklidňovalo, že to nebe je trochu dožluta (že by smog , nebo písek z pouště ? ?). Nicméně to chránilo před sluncem.
Odcházeje z hotelu se naše skupinka (z části tvořená běžci, těšící se na skvělý zážitek, pak ospalcemi jako já ;-)… .) začala přemísťovat k metru. Peking se probouzel. Na ulicích postávali party dělníků, kteří čekali na své stavbyvedoucí, aby mohli pracovat, pojízdná bistra na kolech n(ano takový ten zmrzlinářský vozík, jak jej známe) pekli palačinky a začínal den. Den pro všechny čínské maratonce nejdůležitější v tomto roce… . Je škoda, že se závod z původního termínu 18.10. přeložil na 20..září, na druhou stranu- co dělat,když podle „zlých jazyků“ měla zrovna Komunistická strany Číny sjezd, že…. .
A tak jsme šli na metro a opět , všude samé kontroly, i na přestupech , bezpečnostní rámy, zavazadla… .To samé i na Náměstí nebeského klidu…. . To vše (i když se to nezdá ) Ti z malého výletu na půl hodinu udělalo proces na hodinku a čtvrt… .
Jsme tady . Náměstí nebeského klidu. Všude spoustu běžců. Dnes zde běží 32.000 lidí, v Praze běřží maraton 6.000 lidí ???
Jste na největším náměstí na světě – 1 km čtvereční, na náměstí neslavném z roku 1989…. .Čím jste blíže startu a našemu přepychovému koridoru A, tím jse stres běžců ale i pořadatelů větší a větší…. .Ubývají i záchody…spíš se řeší záchody pro muže, pro holky nic moč.. . Pak se u koridoru D náhle zužuje průchod z cca 15m na 2m. Je to masakr, žena ne žena, všichni se tlačí, malé ženy pláčou- docela chápu ty ušlapané lidi při těch masových akcích..fakt se nedá moc dělat… . Ještě , že jsme VIP návštěva a jsme rychlí…. . Došli jsme do koridoru A- 15 minut před startem… .Lidi stojí před pojízdnou maringotkou a čekají na záchod, všude samé kontroly… . A mě se chce na záchod- asi ten 1,5gram C bylo hodně ?… . Potřebuji také na malou, policie ne policie , ploty ne ploty přelézám s Radkem Steklým vše a čůrám na památník velkého Ma-a… .Prase, rozumím, ale přece neumřu, ne ???
Přichází start-přesně v 7:30 hod místního času (našeho 1:30 SEČ). Achillovka je trochu bolestivá, ale v „rámci možností OK“, , spousty lidí, dvě široké startovní brány a,…… není čas: BĚŽÍME !
DOHODLI JSME SE S RADKEM STEKLÝM , ŽE POBĚŽÍME SPOLU – VŠICHNI VESMĚS MĚLI SVÉ PLÁNY, SNY, CÍLE
Dohodli jsme se s Radkem Steklým, že poběžíme spolu- všichni vesměs měli své plány, sny a cíle… .Můj cíl byl jasný a s Radkem s tím jsem přišel i k Radkovi, takže:
Doběhnout
Zkusit čas pod čtyři hodiny, pak okolo 3:30….a pak se uvidí, když to bude lepší… .
Radek chtěl běžet tak cca 3:30- 3:35hod. , já jsem to taky tak předpokládal, nicméně jsem mu řekl, že to nebudu v rámci zdravotního stavu příliš hrotit a uvidím , jak to půjde… .kdyžtak , že se opustíme… .
Vyběhli jsem – trochu pomalu na dlouhou šesti (osmi) proudou třídu (podotýkám v jednom směru) , okolo mauzolea velkého Maa a spousta běžců okolo Tebe. Prý běželo přes 32.000 lidí, my v čele. Mimochodem - co se týká tzv. „peacemakerů“- netušil jsem , jak budou značeni a na druhou stranu to pro mě nebylo podstatné…. . Na cca 3 km nás předběhnul první vodič na 3:30, přišlo mi , že běží docela rychle ale… budiž…. . třeba zpomalí… . Již na druhém kilometru jsem pocítil , že bych si docela rád došel na malou, Radek solidárně řekl, že počká- jo záchody , to byl zážitek: hlavně způsob řešení…. . Čekal jsem nějaké Toi-Toiky , ale pak jsem si říkal: kolik těch záchodů vlastně vůbec bude . A byly hooodně zajímavé – opravdu: běželi jste okolo osvěžovací nebo po 5 km občerstvovací stanice – vše bylo myslím velmi slušně zorganizované, celá tato „area“ byla dlouhá cca 150-200m. Mohli jste ochutnat banány, ionťák , vodu, cukr/sůl na křeče.. . No a většinou na konci na Vás čekal….. .mikrobus… FAKT . Doběhli jste k mikrobusu , vystoupali jste po schodech dovnitř a vykonali potřebu, zajímavé řešení… .
Na záchodě jsem se zastavil ještě na 5 a pak na 10.km- trochu jsem s tím znejistěl Radka, který si myslel, že 3:30-35 by nemusel stíhat… .Tak jsem se spolu po mém 3 (!) čůrání na 10kilometru rozloučili a každý běžel za sebe. Sraz jsme si dali v cíli, u Ptačího hnízda… .
Vůbec byla to zajímavá trasa: po startu jste běželi po široké třídě, cca 8,5km rovně a pak jste zatočili doprava…? . Pak následovalo několik nadjezdů, nájezdů na dálnici k letišti či kam, ale stále velmi široká silnice.
No- jak to vypadalo se mnou ? tak nic zas tak závratného – myslím, co se týká kvality jsem fakt neběžel- 10 km jsem měl mezičas cca 47: 10 a aniž bych řešil nějaký výsledný čas , tak jsem si řekl sám pro sebe: „Chlapče, dneska to nebude o nějakém super, času, pomalu zapomeň na 3:30 a DOBĚHNI TO A HLAVNĚ SI TEN MARATON UŽIJ !“
Dle toho jsem se začal dále řídit… . Půlmaraton jsem měl myslí 1:47, ale moc mě to nezajímalo (akorát jsem si říkal, jaká jsem „lemra“,když týden předtím běžím půlku v Ústí za 1:29 a nyný skoro o 20 minut pomaleji…. . No nic , to je život, nehroť to… .:-)
Diváci a prostředí okolo.
No- co k tomu říci…. Všude spousta lidí… . Skoro mě to připadalo , jak jsme kdysi v osmdesátých letech jako děti na základce jeli přes celou Prahu vítat našeho „bratra a soudruha Kim-Ir- Sena“. Tak tady všichni „stylově ukázněně“ stáli u koridorů (kde každých deset metrů stál z jedné strany voják, z druhé strany policista, oba s kamennými tvářemi) a „potichu fandili“ … .Odvážnější volalli : Tajo, Tajo !!!! jak jsme potom zjišťovali s mými souputníci, “tajo“ znamenalo něco jako přidej, dáš to , běž !
Pár lidí si s Tebou i pláclo, ale moc jich nebylo. Nejsou to takový Italové, co Ti fanaticky fandí celou cestu, i kdybys byl poslední…. .
A jací jsou vlastně čínští běžci?
…no… z mého pohledu…. Podobní nám, někdo lepší, někdo horší ? trošku možná chaotičtější než Češi, nicméně – a to se mi moc líbilo: JSOU ZAPÁLENÍ PRO VĚC ! A ŘEKL BYCH SKORO PRO VŠECHNO : PRO PRÁCI, ZÁBAVU, SPORT.. .
Co bylo zajímavého na trati ?
Třeba nám fandili čínské roztleskávačky , v krásných bílých úborech a to hned na několika místech , potkal jsem několik bosých běžců , kteří krásně probíhali celou trať , ale nejbrutálněkjší bylo, když jsem na cca 30 kilometru uslyšel za sebou hrozný hluk rádoby „reprodukované hudby“. Nevěřili by jste očím- předběhnul mě chlap s tranzistorákem za pasem . Normální retro tranzistorák, co nosili frájové v 70.letech v České republice a „honili frajerky“. To mě tak nakoplo, protože vedle toho hluku se fakt nedalo běžet, že jsem zrychlil… .
Ještě na 32 km jsem si říkal- víš co? Prdím na to a dojdu to , je to jen posledních deset kiláčků a už mě to fakt nebaví (stále nemohu pochopit takové ty sběrače maratonů, co běhají ročně 10 a více maratonů… . ). Fyzicky jsem na to byl dobře, achillovka bolela konstantně celý týden, ale byl jsem línej . Časový posun, málo odpočinku, mnoho práce z domova a starostí o syna, 28 stupňů, to vše se podpisovalo na daném výsledku… . Ale snažil jsem se z toho psychicky vybruslit a najít pozitiva ? : hele doběhneš, dostaneš pěknou medaili a MÁŠ UŽ TENHLE ROK KLID OD BĚHÁNÍ ! ?
…ALE BĚŽEL JSEM DÁL… . Pak si totiž řekneš: „Ty vo.e , to půjdeš hodinu a půl pěšky do cíle ??? To se na to můžu vys..t“ Na 35.km jsem se kouknul na čas a vidím, že bych to asi i mohl stihnout do cíle pod 4 hodiny , tak jsem si řekl: zaber , teď ta achillovka určitě vydrží ! a vydržela ?. Poslední 3 kilometry , kdy už jsme byli u Olympijského stadionu vedle Ptačího hnízda jsem běžel již za cca 4:30- 4:40.
Euforický poslední km- vyběhneš na pláň , všude spousty diváků a tady už se nikdo nebojí fandit, všichni se perfektně baví a vidím cíl – jo, je to tam 3:59:44.. .Stihnul jsem to… .
Procházím koridory , dostávám cca čtvrtkilovou krásnou medaili (je moc pěkná a tu nikomu nedám ;-) ), dostávám další věci… .Vše perfektně zorganizované !
V místě , ke nás čekají naše baťohy, tak se setkávám s naší „českou delegací“ většina z nás už doběhlo, nejlepší mužský čas máme 2:52, ženský má Zuzana Hofová 3:33:44 ( navíc v tento den slaví 30. Narozeniny, hezký dárek, ne ?).
Sedám a postupně lehám na prohřátý asfalt a odpočívám…. Mám to už za sebou, mám to už za sebou… . A teď už bude klid, pohoda, maximálně nějaký trénink a ČT Author Cup na kole a pak se uvidí… .
Přichází k nám Čínská televize a prosí nás o rozhovor… . Ještě , že neumím pořádně anglicky…. Odchytává jednoho z nás , my jej sleduje, uculujeme se a máme blbé poznámky… . Konečně se potkávám s Radkem- chlapec doběhl za 3:37, ztrátu se mnou už nedohnal ?… .
Pomalu odcházíme a hledáme nejbližší zastávku metra …. .Jo – prý je to kousek , tak 1,5km… .Achilovka začíná bolet, jde se mi blbě , už se těším, až budeme na pokoji a pak POHODA !
Na zítra mám slíbený celodenní pohodový výlet na Čínskou zeď…. . Už se těším !
67 fotek, 25.7.2012, 349 zobrazení
Dva autobusy jely do Chýnovských jeskyní, ti co už tam byli jeli dalším autobusem rovnou do Tábora. Oddíly malých šly do jeskyní, muzea strašiel a dětského herního centra Človíčkov. Ostatní oddíly navštívily buď jeskyně , dále věž Kotnov, táborské muzeum nebo městské divadlo a muzeum strašidel.
32 fotek, červen 2009, 102 zobrazení
31 fotek, 6.6.2017, 67 zobrazení
43 fotek, 17.1.2015, 32 zobrazení
105 fotek, jaro 2009, 182 zobrazení
věčina fotek od profesionálů pana S. a slečny V. z jejich výletu
16 fotek, 1.1.2008, 68 zobrazení
31 fotek, 188 zobrazení | lidé, sport
Tak tady je pár fotek ze sportu kterej jsem dělala 7 let...
22 fotek, říjen 2008, 150 zobrazení | kultura, lidé
z foťáku co se našlo..
8 fotek, 24.7.2016, 7 zobrazení
14 fotek, 26.7.2013, 44 zobrazení
42 fotek, listopad 2016, 108 zobrazení
1 fotka, 11.9.2013, 15 zobrazení
31 fotek, 29.10.2014, 44 zobrazení
29 fotek, 6.12.2013, 33 zobrazení
25 fotek a 11 videí, únor až červen 2012, 189 zobrazení
16 fotek, jaro 2012, 64 zobrazení

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron