Hledání

117 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

orel-domanin
  • letos v červenci
  • 84 zobrazení
  • 0
zdenekgottwald
TJ Sokol Hroznová Lhota b - Fk Nová Lhota ( 4 : 0 )
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 27.4.2019
  • 34 zobrazení
  • 0
zakladniskolalouka
Výukový program "Odkud se bere jídlo"
více  Zavřít popis alba 
  • 17.10.2018
  • 76 zobrazení
  • 0
choseboy
s KČT Kyjov
více  Zavřít popis alba 
  • 9.10.2018
  • 58 zobrazení
  • 2
dancelli
  • září 2018
  • 93 zobrazení
  • 0
aicusik
  • 7.7.2018
  • 190 zobrazení
  • 0
lotusesprit
Nová Lhota - Roku 1590 zdědil Novou Lhotu po svém otci, Janu Salavovi ml. z Lípy, jeho syn Mikuláš. Ten zde postavil sídlo (tvrz) které je poprvé připomínané roku 1624, kdy je Mikuláš ve své poslední vůli odkazuje své dceři Kateřině Anně. Jednalo se o prostou renesanční budovu, v exteriéru ozdobenou sgrafitovou rustikou neobvyklého vzorce. Z původní stavby se zachovala část obvodového zdiva a zbytky sgrafita na východní stěně (zbytek sgrafit byl v 80. letech 20. stol. překryt novou fasádou nebo byl zničen). Majitelé panství se často střídali až do konce 17. století, kdy Novou Lhotu získal cisterciácký klášter v Sedlci. Tvrz byla kolem roku 1700 přestavěna na barokní zámek, přestavba patrně trvala až do 1. desetiletí 18. století, jak lze usoudit podle zachovaného vstupního barokního portálu. Interiéry v 1. patře (refektář) byly vyzdobeny freskami. Zámek sloužil jako letní sídlo příslušníků kláštera. Po zrušení kláštera r. 1783 připadl zámek náboženskému fondu. Roku 1809 byla zrušena zámecká kaple sv. Kříže a budova zámku byla následně využívána jako sýpka a byty čeledi (upraveny interiéry). Po roce 1819 koupili novolhotské panství se zámkem Schwarzenbergové, kteří zde ale nepobývali a stav zámku tak zůstal nezměněn do roku 1920, kdy bylo panství Schwarzenbergům na základě pozemkové reformy zkonfiskováno. Zámek se tehdy stal součástí zbytkového velkostatku. Majitel velkostatku se rozhodl využívat zámek jako své sídlo a po roce 1925 jej nechal stavebně upravit. V období 2. světové války patřil statek rodině Pávových, roku 1948 byl zestátněn a byly zde byty, kanceláře a kulturní místnost. Nyní v soukromém vlastnictví a probíhá postupná rekonstrukce.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.7.2018
  • 42 zobrazení
  • 0
promarie
Z Velké n.Vel. přes Javorník, Novou Lhotu do Vápenek. Trasa 13 km, 27 osob.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.6.2018
  • 37 zobrazení
  • 1
mestan
Pověst a skutečnost

„Krvavá“ Lhota
Dnešní červené zbarvení zdiva vodního zámku Červená Lhota je tak charakteristické, že původ názvu od červeného nátěru vypadá jako samozřejmý. Důvodem vzniku tohoto označení podle historiků zřejmě opravdu byla nová barva omítky. Ještě nedávno sice literatura uváděla i jinou teorii, přikládající původ názvu nové, červené střešní krytině z pálených tašek, ale v nedávné době byla archivně vyvrácena.

Zámek původně nenesl své dnešní jméno, měl jinou barvu a nebyl ani zámkem. Na jeho místě stála nejdříve tvrz, barva její fasády byla bílá a nejstarším dochovaným názvem tvrze je Jenczenslag. Později zámek nesl jméno Lhota, dále Nová Lhota či Kábova Lhota. Nynější Červená Lhota se jako místní název objevuje až na konci 16. století.

Jaké pohnutky však vedly majitele k přetření zdí načerveno? O tom historické archivy bohužel neříkají nic. Pověsti nabízejí hned dvě verze. Podle té původní lidové prý kdysi dcera jednoho z dávných majitelů zámku dospěla k závěru, že víra v Boha jí nic prospěšného nepřináší a odmítla odejít na rodinnou motlitbu do zámecké kaple. Ve vzteku uchopila posvátný kříž a vyhodila jej z okna do vody. V tom okamžiku se zámek otřásl v základech, komnata se naplnila pekelným zápachem a zjevil se čert, který ji odnesl s sebou do pekla. Ještě předtím se pekelník stačil projevit zcela netypicky, na stěnu narýsoval svým pařátem namočeným do její krve znamení kříže. To pak nešlo žádným způsobem odstranit a jedinou možností, jak jej zakrýt, bylo přetřít celý zámek červenou barvou.

O tomto kříži se v literatuře lze dočíst, je prý i dnes ještě nad jedním oknem trochu patrný. Ve skutečnosti tomu tak není a podle historiků ani neexistuje žádný dokument hovořící o nějaké ženě, která by z jakéhokoliv okna vypadla nebo dokonce úplně zmizela.

Druhá pověst částečně vychází z té první a jejím základem je povídka Kábové z Rybňan, kterou sepsal místní farář a písmák Bedřich Kamarýt. Ten hovoří o konkrétních postavách, a sice zámeckého pána rytíře Gutrama Káby z Rybňan a jeho ženy Johanky z Dírné. Ta se prý jako vyznavačka protestantské víry protivila svému manželovi, věrnému katolíkovi a chtěla mu z okna vyhodit posvátný rodový kříž, k němuž se modlil. V okamžiku, kdy se vykláněla ven a relikvii vrhala do hlubin, se setmělo a strhla se strašlivá bouře. Náhle přiletěl čert. Nejen, že ji odnesl do pekla, ale zacházel s ní přitom tak hrubým způsobem, že na stěně zámku zůstaly stopy její krve. A ty nešly smýt, takže zámek byl natřen červeně.

Podle historiků rod Kábů sice byl jedním z významných majitelů Červené Lhoty, o zmiňovaných postavách však písemné záznamy nic nevědí a ve skutečnosti jsou smyšlené, protože konkrétní Kábové sídlící na Lhotě jsou známí. Pravdivý základ této pověsti je v tom, že existoval zřejmě i náboženský spor dvou jejich rodin, katolíka Bohuchvala a pravděpodobného protestanta Jiřího, který šel tak daleko, že při něm opravdu občas tekla krev. A reálná je také existence památného kříže tohoto rodu, který nezmizel, dodnes je přechováván v kostele sv. Ottona v nedaleké Deštné.......... :-)
zdroj: http://www.cervena-lhota.cz/povest-a-skutecnost.php
více  Zavřít popis alba 
  • 20.5.2018
  • 70 zobrazení
  • 0
mirovavro
Aj dnes nás sprevádzal po Višňovskej doline vtáčí koncert, ktorý iba nakrátko prerušila romantická píšťalka lokálky vchádzajúca do tunela. Vo Vaďovciach sme pozorovali spiace divé kačice vedľa potoka a vôbec si nás nevšímali. V Topoleckej sme si vytlačili bicykle do Hornej Hlaviny a potom sme si opäť užívali krásne okolie tzv. Strategickej cesty až na Kubíkov vrch. Za št. hranicou sme sa zastavili pri prameni rieky Myjava, kde je zachytený jej oficiálny prameň. Na dne pod množstvom suchých konárov je miesto vody iba slabá mokraď, ktorá nemá odtok. Suché koryto čaká na stratenú vodu..
Z Kubíkovho vrchu je dlhý a rýchly zjazd do Novej Lhoty. Vo Vápenkách sme si dopriali kávičku a potom pekne príjemnými serpentínami sme vyšli ku Kamennej bude. Zastavili sme sa aj pri pamätníku leteckého nešťastia z roku 1967, keď tu tragicky havarovalo lietadlo L - 200 - Morava.
Pred Bučkovcom sme sa ukryli pred búrkou v zastrešenom parkovaní pri rodinnom dome. Po hodinovej prestávke sme so smiechom zistili, že 500 m od našej skrýše je úplne suchá cesta až domov...Aj také bývajú búrky.
Na záver môžem pochváliť moje spolujazdkyne, ktoré v pohode absolvovali túto náročnejšiu trasu. Naviac som sa medzi nimi vôbec necítil ako utláčaná menšina. Ešte ráz ďakujem za Vašu príjemnú spoločnosť.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 12.5.2018
  • 120 zobrazení
  • 0
iva-63
Javořina, rozcestí - Kamenná bouda - Velká Javořina - Holubyho chata - Dibrovův pomník - Šibenický vrch - Nová Lhota (17,5 km)

Nejvyšší hora Bílých Karpat, Velká Javořina (970 m n.m.) je na hranici České a Slovenské republiky. Výstup od autobusové zastávky na rozcestí Javořina, která je docela uprostřed lesů vonících medvědím česnekem (autobusová linka z Uherského Hradiště do Strání) je určitě nejmírnější z možných variant výstupu. Pod vrcholem Velké Javořiny, již na slovenském území, je známá Holubyho chata. Zatímco na moravské straně je národní přírodní rezervace, tvořená nesmírně krásným lesem. Pokud se zase někdy ocitnu v Bílých Karpatech, na Velkou Javořinu budu chodit právě kvůli tomu lesu.

Mapa: https://mapy.cz/s/2Gx9w

Podrobné informace o chráněných územích:
NPR Velká Javořina: https://nature.hyperlink.cz/uh/Javorina.htm
PP Za lesem: https://nature.hyperlink.cz/uh/Za_lesem.htm

Loňský výlet viz http://iva-63.rajce.idnes.cz/2017.05.10._-_Na_Velkou_Javorinu/
A stojí to za porovnání, protože loni jsme tu byly 10.5., tedy pouze o den dřív - a příroda vypadala úplně jinak.
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
52 komentářů
  • 11.5.2018
  • 101 zobrazení
  • 11
milosk
  • loni na jaře
  • 18 zobrazení
  • 0
fotomatulik
  • 21.2.2018
  • 31 zobrazení
  • 0
ooseneb
První písemná zmínka pochází z roku 1465. Gotická tvrz zde v údolí Dírenského potoka na žulovém skalním útesu vznikla již ve 14. století. Přehrazením potoka hrází a odtěžením skalní šíje se skála změnila v ostrov. V roce 1530 se majiteli tvrze stali rytíři Kábové z Rybňan. Jan Kába z Rybňan nechal starou gotickou tvrz přestavět na pohodlnější renesanční zámeček, zvaný od té doby Nová Lhota.

Pojmenování Červená Lhota se objevuje až od počátku 17. století, podle barvy zámku (vyšlo z pověsti).

Růtové z Dírné zámek získali na konci 16. století. Jako utrakvistům jim ovšem byl majetek po bitvě na Bílé hoře roku 1620 konfiskován, i když se českého stavovského povstání nezúčastnili. V dobách třicetileté války vlastnil místní panství italský rytmistr Antonio Bruccio. Po jeho smrti koupil zámek v roce 1641 Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Po roce 1641 a v letech 1658–1678 probíhaly na zámku barokní přestavby, které proměnily šlechtické sídlo na letohrádek, kam Slavatové dojížděli z nedalekého Jindřichova Hradce.

Po vymření rodu Slavatů po meči v roce 1693 zdědila Červenou Lhotu po roce neteř posledního Slavaty Marie Terezie, provdaná do rodiny Windischgrätzů. Od poloviny 18. století se majitelé opět několikrát změnili. Za Ignáce Stillfrieda pobýval v letech 1796–1799 na zámku skladatel a spoluzakladatel německé opery Karl Ditters von Dittersdorf. Od roku 1835 vlastnili zámek postupně členové čtyř generací knížecí rodiny Schönburg-Hartenstein – německých říšských knížat. Tento rod zámek obýval až do roku 1945, kdy jim jako německým občanům byl zámek zkonfiskován. Poslední majitelé dali v polovině 19. století zámeckou věž a štíty upravit novogoticky. Mezi lety 1903–1913 byly za prince Johanna Schönburg-Hartenstein tyto úpravy odstraněny a nahrazeny památkově poučenou neorenesanční přestavbou podle projektu architekta Humberta Walchera z Moltheimu, která dala zámku jeho dnešní podobu.
více  Zavřít popis alba 
217 komentářů
  • 7.10.2017
  • 235 zobrazení
  • 35
horizontkyjov
Turistika s KČT 19.9.2017
NOVÁ LHOTA – FILIPOVSKÉ ÚDOLÍ – JAVORNÍK. Trošku nám i pršelo, ale i tak jsme byli spokojení.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.9.2017
  • 85 zobrazení
  • 1
nika6
pouštění draků Nová Lhota
více  Zavřít popis alba 
  • 9.9.2017
  • 19 zobrazení
  • 0
jova
  • červenec 2017
  • 57 zobrazení
  • 0
akdrnovice
  • 8.7.2017
  • 96 zobrazení
  • 0
aicusik
  • 8.7.2017
  • 234 zobrazení
  • 0
reklama