Hledání: pinus sylvestris

Pro dotaz pinus sylvestris jsme našli 3 výsledky.
AKCE -30 % s kódem
Užijte si léto
s fotodárky na Rajčeti!
Kód: Leto2020
-30 % na vše
handysto
Bosonožský hájek je přírodní rezervace nacházející se na samém západním okraji katastru brněnské městské části Brno-Bosonohy v lokalitě Zadní boří. Předmětem ochrany je zachovalý lesní porost hostící množství druhů vyšších rostlin. Území patří mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Jedná se také o mykologicky velmi významnou lokalitu, na níž byl zaznamenán výskyt 347 druhů makromycet.
Podloží Bosonožského hájku je tvořeno spraší, v níž se nacházejí hluboké strže. Ty patrně souvisí s někdejším zemědělským využíváním této oblasti, které přispělo k erozi půdy. Území se v jejím důsledku stalo zemědělsky nezajímavým, což umožnilo jeho opětovné zalesnění.

Ve stromovém patře dominuje dub zimní (Quercus petraea) s příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris) a lípy srdčité (Tilia cordata). Ve stinných stržích přibývá habr obecný (Carpinus betulus), javor babyka (Acer campestre), buk lesní (Fagus sylvatica) a jen místy jeřáb břek (Sorbus torminalis) a jilm vaz (Ulmus laevis).

Bylinné patro je neobvykle druhově bohaté; v roce 2008 zde bylo zaznamenáno 284 druhů vyšších rostlin, z toho 41 ohrožených. Význačnými druhy jsou například zvonek moravský (Campanula moravica), čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) nebo pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides). Ze zvláště chráněných stojí za zmínku medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) a hvězdnice chlumní (Aster amellus).
V Bosonožském hájku roste také 8 druhů více či méně ohrožených orchidejí: střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a nezelené druhy hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) a korálice trojklaná (Corallorhiza trifida).
více  Zavřít popis alba 
44 komentářů
  • 17.7.2020
  • 28 zobrazení
verastrnadkova
Šlakhamry jsou malá vesnice, část obce Hamry nad Sázavou v okrese Žďár nad Sázavou. Leží asi 4 km západně od Žďáru nad Sázavou, v severozápadním cípu Hamrů nad Sázavou, asi 2 km od jejich středu. V roce 2009 zde bylo evidováno 42 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 68 obyvatel.
Šlakhamry leží v katastrálním území Najdek na Moravě o výměře 2,65 km2.
Na jižním okraji území, poblíž přírodní památky Rozštípená skála, je v objektu bývalého Brdičkova vodního mlýna (blízko zaniklého hamru) umístěna expozice hamernictví Technického muzea Brno.
ROZŠTÍPENÁ SKÁLA
Mrazový srub s rozštípnutou puklinou, kterou vede turistický chodník, nad pravým břehem řeky Sázavy, asi 4,5 km Z od Žďáru nad Sázavou. Na balvanité suti pod skalami je pěkně vyvinutá vegetace suťového lesa s javorem klenem a měsíčnicí vytrvalou. Lokalita hostí druhově bohatou flóru mechorostů.
Blok ze sillimanit-biotitické ruly strážeckého moldanubika byl během chladných období pleistoceńu vytvarován do podoby mrazového srubu o délce 75 m a výšce 15 m a díky svislé puklině byl rozštípnut v délce 10 m a šířce 2 m. Svah k řece Sázavě je pod skálou pokryt kamenným mořem, na kterém je dobře vyvinutý porost tzv. suťového lesa. Hojný je javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a buk lesní (Fagus sylvatica), z bylin poutá pozornost mohutná měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), na jaře svými fialovými květy a na podzim blanitými zbytky šešulí. Hojné jsou kapradiny, zejména kapraď samec (Dryopteris filix-mas). Na skalách naopak z dřevin rostou pokroucené borovice lesní (Pinus sylvestris) a břízy bělokoré (Betula pendula). Dobře prozkoumaná je flóra mechorostů, z lokality se uvádí 32 zejména acidofilních druhů, z nichž největší část se nachází na balvanité suti pod skalami. Z živočichů můžeme pozorovat ještěrku živorodou (Zootoca vivipara), j. obecnou (Lacerta agilis), slepýše křehkého (Anguis fragilis), plšíka lískového (Muscardinus avellanarius) či veverku obecnou (Sciurus vulgaris). Mezi hnízdícími druhy ptáků nalezneme puštíka obecného (Strix aluco), střízlíka obecného (Troglodytes troglodytes), konipasa bílého (Motacilla alba), k. horského (M. cinerea). Na skalách se pokoušel zahnízdit i výr velký (Bubo bubo). Rozštípená skála je oblíbeným teréném horolezců a vzhledem k blízkosti Žďáru nad Sázavou a husté síti turistických tras i turistů.
Předmět ochrany : rulová skalní stěna s balvanitými sutěmi
Datum vyhlášení : 18.7.1974
Datum převyhlášení : 1.6.2004
Rozloha : 0,7641 ha
Nejvýznamnější rostliny : měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), jaterník podléška (Hepatica nobilis), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), borovice lesní (Pinus sylvestris)
Nejvýznamnější živočichové : ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), puštík obecný (Strix aluco), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), plšík lískový (Muscardinus avellanarius)
GPS : 49°34'05,1"N, 15°52'49.2"E
SOCHA MAMUTA
Betonová socha hlavy mamuta se zde nachází od roku 2006. Vytvořil ji žďárský rodák, sochař Michal Olšiak.
GPS : 49.5675022N, 15.8810511E
VODNÍ MLÝN - ŠLAKHAMR (MUZEUM)
Vznik hamrů na Žďársku souvisel s využíváním energie řeky Sázavy a s těžbou horniny na úbočí kopce Peperek. Zrod Šlakhamru, známého v okolí podle posledních majitelů jako Brdíčkův mlýn, je spojen s kolonizací krajiny cisterciáckým klášterem ve Žďáře. Od konce 17. století je hamr zmiňován už jen jako grunt, či tvrz s mlýnem. Činnost mlýna ukončila před druhou světovou válkou tragická smrt mlynáře. Od roku 1976 je majitelem objektu Technické muzeum v Brně, které zde po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2011 otevřelo pro veřejnost novou expozici hamernictví.
Dnešní podoba mlýna je dílem poměrně náročné klasicistní přestavby cca z poloviny 19. století. Areál je komplexem několika objektů, které uzavírají obdélný dvůr. Nejvýraznější hmotu tvoří vlastní objekt mlýnice, která je rozdělena podle klasického schématu na část obytnou a provozní. Protější stranu dvora tvoří objekty hospodářské s otevřenou kůlnou. Vodní náhon, zčásti vytesaný ve skále, je veden podél hlavní budovy ze severní strany. Krytá mlýnice z lomového kamene přiléhá k hlavní budově ze západu. Dnes je zde umístěna replika původního vodního kola na svrchní vodu obkročné konstrukce. Expozice odkazují na bohatou železářskou tradici žďárského regionu. Připomínají historii hamru, jehož existenci dokládají prameny z počátku 15. století. Návštěvníkům je během prohlídky předvedena ukázka chodu bucharu a dalších zařízení poháněných dvěma vodními koly. Dozvědí se jakým způsobem středověcí železáři získávali základní suroviny, tedy dřevo, dřevěné uhlí a železo, a jaký byl sortiment produktů hamrů. Část expozic je věnována posledním obyvatelům objektu – mlynářské rodině Brdíčků.
Zpřístupnění : přístupné s omezením
Bezbariérový přístup : ne
Způsob ochrany : kulturní památka
GPS .: 49°33'58.694"N, 15°52'43.064"E
Více na : http://www.technicalmuseum.cz/…/slakhamr-v-hamrech-nad-saz…/
více  Zavřít popis alba 
  • 6.7.2020
  • 7 zobrazení
jindriska61
Národní přírodní rezervaci Strabišov - Oulehla s rozlohou 69,7 ha tvoří les a přilehlé svahy na pravém údolním svahu Strabenického potoka a říčky Litavy, severovýchodně od obce Lísky. Část NPR Oulehla byla vyhlášena v roce 1953, druhá část – Strabišov – o tři roky později. Rezervace je jednou z nejbohatších lokalit vstavačovitých na Moravě, najdeme zde společenstva teplomilných doubrav, dubohabřin a teplomilných trávníků.

V lesním podrostu a na světlinách rostou střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač nachový (Orchis purpurea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri) a další. Část Oulehla má charakter teplomilného travnatého porostu s dominujícím sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus), válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola) s roztroušenými solitérními borovicemi lesními (Pinus sylvestris) a skupinkami jalovců obecných (Juniperus communis), v nichž se vyskytuje vstavač trojzubý (Orchis tridentata), vstavač vojenský (Orchis militaris), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), zvonek klubkatý (Campanula glomerata) a zvonek sibiřský (Campanula sibirica). Z dalších chráněných a vzácných druhů byly zjištěny hořec křížatý (Gentiana cruciata), hvězdnice chlumní (Aster amellus) a orlíček obecný (Aquilegia vulgaris).
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
64 komentářů
  • 3.6.2016
  • 152 zobrazení
Reklama