Hledání: po hřebenech Krkonoš - výlet s psiskama podzim 2017

Pro dotaz po hřebenech Krkonoš - výlet s psiskama podzim 2017 jsme našli 142 výsledků.
AKCE -30 % s kódem
📅 Naplánujte
celý nový rok.

Využijte 30% slevu na všechny kalendáře!
Kód: Kalendare2021
Kalendare2021
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
jura1972
Po snídani na Staré celnici výstup z Horních Albeřic na státní hranici a přechod po polské zeleně značené hřebenovce přes Lysečínskou horu (1188 m) s prvními krásnými pohledy ke Sněžce na Pomezní boudy (1045 m) s degustací piva Trautenberk ve stejnojmenném pivovaru. Příjemně osvěženi jsme se následně vyšvihli podél sjezdovky na hraniční hřeben Střecha a vrchol Čela (1269 m) a krásnými pohledy do polského Dolního Slezska, přešli jsme na sousední Skalní stůl (1284 m) s další nádhernou vyhlídkou a spadli do Sovího sedla (1165 m), abychom se krátce vyšvihli na chatu Jelenka (1250 m), kde jsme si dopřáli další pivečko, abychom se mohli přes Svorovou horu (1411 m) vyšvihnout na nejvyšší českou horu, Sněžku (1603 m) s poštovnou, nejvýše položenou stavbou na českém území, kaplí svatého Vavřince a Polskou boudou, v níž současně sídlí od roku 1974 observatoř, která však v současnosti vyžaduje nezbytné zabezpečovací práce a rekonstrukci. Po vrcholových fotografiích jsme seběhli do Obřího sedla (1389 m) k bývalé české Obří boudě a současnému polskému Slezskému domu, od něhož jsme přešli haťovým chodníkem mezi horskými loukami na Luční boudu (1410 m), nejstarší chatu a v současnosti nejvýše položenou chatu na hřebenu Krkonoš, která je však momentálně běžnému turistovi výrazně předražená, nicméně místního Paroháče za 70 Kč jsme ochutnali, abychom se na závěr při zapadajícím slunci přehoupli okolo památníku obětem hor (1510 m) mezi Luční horou (1555 m) a Studniční horou (1554 m) na chatu KČT Výrovka (1363 m), kde jsme se ubytovali a povečeřeli velice slušnou svíčkovou. Celkem 22 km, nastoupáno 1320 metrů.
Mapa: http://www.cykloserver.cz/f/d817276372/
více  Zavřít popis alba 
  • 11.9.2020
  • 576 zobrazení
slavek-m
S Milošem jsme zajeli do Krkonošského podhůří, konkrétněji do podcelku Zvičinsko-kocléřovský hřbet. Fotili jsme ze dvou míst v okrese Jičín a Trutnov. Z obou míst byl výhled na hřebeny Krkonoš, především na okolí Sněžky. Bohužel letošní léto a jeho noci byly poznamenány oblačností , což v kombinaci s občasným rušením Měsícem dávalo jen pár možností k focení. Ač byla tato noc na většině území ČR jasná, nad severním obzorem se neustále honila především vysoká oblačnost, která kometu částečně zakrývala. Lov komety ze snímků tak byl značně stížen
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
32 komentářů
  • 12.7.2020
  • 93 zobrazení
fandap70
Kategorie: bydlení
více  Zavřít popis alba 
  • 17.6.2020
  • 30 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
jirkaul
Požár v Ústí,zasněžené hřebeny Krkonoš od Víťovo vyhlídky,na rozhledně na Vlčí hoře,návštěva zřícenin hradu Rýzmburka,v lesích u Stropníku,sněhuláček od Grunwaldského vřesovště,zříceniny hradu Ronova,hora dvou tváří Vlhošť,víkendová pohoda ve Středohoří..
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • duben 2020
  • 245 zobrazení
poisson
ranní výstup z Výpřeže na Ještěd a východ slunce cca kolem 6h10
+2 °C, hřeben Krkonoš (Sněžka), Jizerské hory, cesta zpět na Výpřež
stín Ještědu vedle Ralska
studánka (Hoření Paseky)
více  Zavřít popis alba 
  • 12.4.2020
  • 15 zobrazení
jirkaul
Takový průřez posledních akcí.Nová rozhledna na Lucemburkově kopci ve Středohoří,s výhledem třeba až na zasněžené hřebeny Krkonoš,Ještěd,Děčínský Sněžník aj.Esova vyhlídka a poslední sněhuláčci,návštěva dvou vrchů poznamenaných těžbou kamene,Trabice a Deblíku,za vzácnou květenou do NPR Holý vrch,vyhlídka na Vysokém Ostrém aj.
více  Zavřít popis alba 
  • loni na jaře
  • 185 zobrazení
jaroslavburda
Střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens) - Po delší odmlce se opět dostávám ke třídění a zpracovávání fotografií z loňské sezóny. Už je nejvyšší čas, neboť jaro se blíží. Začínám barevně nepřehlédnutelným střevlíkem zlatolesklým, kterého jsem potkal z kraje června v Dolním Kořenově, kde v podvečer přebíhal lesní cestu. Až 30 mm brouka jsem opatrně odchytil, abych svůj prvonález tohoto druhu zevrubně prozkoumal, během čehož mě na oplátku pokousal svými kusadly. A že tito noční lovci mají kousací ústrojí opravdu výkonné, jsem se přesvědčil jen o pár metrů dál, kde střevlík zrnitý (Carabus granulatus) doslova vykusoval kusy ze zadní části těla jakéhosi obřího plzákovitého plže, který se snažil svým typicky měkkýším tempem uniknout. Prakticky byl požírán za pochodu, respektive "zapolezu".

Střevlík zlatolesklý je typicky lesní druh pahorkatin a pohoří, kde stoupá až do výšek nad pásmem lesa. Tak se s ním můžeme setkat třeba i na hřebenech Krkonoš. Přes den se ukrývá pod kameny, v mechu či pod kůrou, ve zpráchnivělých kmenech. Je však možné jej spatřit za teplého a deštivého počasí. Jako většina střevlíků, vyráží na lov především v noci.
Jako vždy jsem zapátral v mé oblíbené historické entomologické literatuře. O střevlíkovi zlatolesklém píše profesor Josef Klika ve své knize Brouci (1873). "Střevlec zlatolesklý, 10-12"; dole černý, nahoře leskle zlatově zelený; šíjový štít na příč svráštělý; krovky podlouhle vejčité s 3 vypuklými podélnými žebry černými, mezi nimiž jsou tečky; nohy a první článek tykadel barvyhnědo-červené. Ve větších lesích pod kamením." Dále profesor Klika uvádí obecný text o rodu carabus (zde ještě pod názvem střevlec, nikoliv střevlík): "Brouci toho rodu běhají velmi rychle, zůstávají ve dne pod kamením ukryti a vycházejí v noci na lup, požírajíce hmyzy, larvy, housenky, červy a jiné škodné živočichy, proto jsou užiteční. Dotkneme-li se jich, vyprskují z úst žíravou smrdutou šťávu, pročež musíme, chtíce je polapiti, zachytiti je prsty s obou stran štítku šíjového."

V roce 1898 popsal střevlíka zlatolesklého taktéž profesor František Dlouhý ve své knize Brouci, ale strohý text nedoplnil ničím navíc.

V 800stránkové entomologické bibli z roku 1899, kterou sestavil Josef Kliment (s nádhernými kresbami profesora Vladimíra Zoufala) se o střevlíkovi zlatolesklém píše: "20-27 mm, zelený, červenavě zlatolesklý, sameček kovově modravý a zelenavě lesklý. Tykadla, šev a tři podélná patrná žebra na krovkách jakož i spodní část těla černé. Mezi žebry jemně svraštělý a zrnitý. Prvý článek tykadel, makadla, kusadla a nohy obyčejně hnědé (zřídka černé), u samečků tmavší. Někdy bývají celá tykadla červenavá. V lesích v strouchnivělých kmenech i pod kameny, zejména v dubnu dosti hojný. V Krkonoších, v Šumavě, na vysočině Českomoravské i jinde."

Dolní Kořenov, Martinské údolí, Jizerské hory, lesní cesta
Mapovací čtverec: 5258
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2019 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 19.2.2020
  • 140 zobrazení
rakla666
S partou četkařů 30km po hřebenech Krkonoš, po stopách bývalého ředitele ČTK, který 15. ledna 1929 umrzl ve sněhové bouři v sedle nad Martinovou boudou
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2019
  • 34 zobrazení
obecvinarice
Stejně jako v uplynulých letech došlo i letos na vinařickou podzimní expedici do Krkonoš.
Základní tábor celé expedice byl již tradičně v útulné chalupě v Harrachově.
Páteční večer patří „bojové poradě“ a plánům na sobotu. Letošním cílem byl zvolen pramen Labe.
V sobotu časně ráno se všichni členové výpravy posilnili vynikajícím pečivem z nedalekého pekařství pana Břetislava Vokřinka a vyrazili do prvního výškového tábora v Horních Mísečkách (1 000 m. n. m.) - nejvýše položené horské osadě v Krkonoších, odkud výprava pokračovala do druhého výškového tábora na Zlatém návrší u Vrbatovy boudy (1411 m. n. m.).
Počasí bylo velmi přívětivé a na hřebeni Krkonoš bylo příjemně. Postupně jsme tak odkládali zimní čepice, rukavice, mikiny i bundy.
Cestou jsme narazili na Pančavský vodopád – s výškou 148 m se jedná o nejvyšší vodopád v ČR. Voda se řítí v několika stupních skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Bohužel pro naši výpravu je z turistické stezky (Bucharovy cesty) viditelný jen první, nejhořejší stupeň, ostatní stupně jsou alespoň slyšitelné. Název vodopádu pochází z německého výrazu pantschen – šplouchat. Pančava je prvním významnějším přítokem Labe z pravé strany.
Kousek od vodopádu je tzv. Ambrožova vyhlídka, ze které je hezký výhled na Labský důl, Kozí hřbety, Kotel a Lysou horu. Nic pro návštěvníky, kterým vadí výšky.
Cestou jsme minuli úctyhodnou Labskou boudu a pokračovali po upravené cestě až k prameni Labe, který má podobu kamenné studny s přítokem a odtokem vody. Jedná se o symbolické prameniště, neboť skutečný pramen vyvěrá o několik desítek metrů dál, v rašeliništi na Labské louce v nadmořské výšce 1386,3 m. n. m., a je z důvodu ochrany přírody návštěvníkům nepřístupný.
Na místě je dvojice pamětních desek věnovaných významnému propagátorovi české turistiky v Krkonoších, učiteli Janu Bucharovi. První k jeho 70. narozeninám mu věnoval v roce 1929 Klub československých turistů. Druhá vznikla u příležitosti jeho stého výročí.
Místo doplňuje impozantní kamenná zídka s mozaikovými erby měst, kterými řeka protéká na své pouti k Severnímu moři. V roce 2006 byla k prameni instalována dřevořezba Alegorie vody, socha ve tvaru ženského těla.
U mozaikových erbů měst se celá výprava vyfotila a vrátila se k Labské boudě, kde se znavení členové expedice posilnili na náročný návrat do druhého výškového tábora.
Dominantou Zlatého návrší, našeho druhého výškového tábora, je mohyla stojící nad Vrbatovou boudou, připomínající tragickou smrt lyžařského závodníka Bohumila Hanče a jeho přítele Václava Vrbaty. Oba zde zemřeli ve vánici během lyžařského závodu na 50 km dne 24. března 1913. Na paměť této tragické události zde v roce 1925 vybudovali členové spolku SKI Jilemnice a Ski klubu Hradec Králové kamennou mohylu. Na památku obou sportovců je 24. březen slaven jako Den Horské služby.
Na motivy tragického příběhu natočil v roce 1956 režisér Čeněk Duba film Synové hor.
Vrbatova bouda byla realizována podle návrhu architekta Vladimíra Šíra v akci Z a byla otevřena v roce 1964.
Od Vrbatovy boudy sestoupila vinařická expedice zpět do prvního výškového tábora v Horních Mísečkách.
Po návratu do Harrachova se někteří členové věnovali relaxaci v chalupě, jiní dali přednost adrenalinu na bobové dráze.
Členové expedice by rádi poprosili vedení obce o projednání obecního erbu a vlajky, kterou by mohli vztyčit na svých expedičních výpravách ;-)
více  Zavřít popis alba 
  • 19.10.2019
  • 197 zobrazení
poisson
64. výstup na Kraličák, krásná podzimní příroda a daleké rozhledy až na 120 km vdálenou Sněžku :-) a celý hřeben Krkonoš, Praděd 30 km standard :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 22.9.2019
  • 21 zobrazení
marcopolo11
Vynechat při pobytu v Krkonoších Sněžku, to snad ani nejde...a Černá hora je zas pro nás nostalgická záležitost, konkrétně Sokolská bouda na jejím vrcholu ;-)
Černá hora se nachází 3,5 km severozápadně nad lázeňským městečkem Janské Lázně a 5 km jižně od Pece pod Sněžkou. Její výška je 1299 m. n. m. a nepatří mezi nejvyšší krkonošské vrcholy. Hora je zalesněna, na svazích se místy nacházejí louky kolem horských budov.
Sněžka je se svými 1603,3 m. n. m. nejvyšší horou Hraničního (Slezského) hřebenu Krkonoš, Sudet, Čech i celého Česka a celého Slezska. Přes vrchol Sněžky prochází česko-polská hranice, nejvyšší bod se nachází na polské straně hranice, několik metrů západně od kaple sv. Vavřince. Dalšími stavbami na jejím vrcholu jsou Polská bouda a Nová Česká poštovna z roku 2007.
Na obě hory vedou kabinkové lanovky.
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2019
  • 243 zobrazení
motomisiek
Pramen Labe je označení místa na hřebeni Krkonoš, pro turistické účely symbolicky upraveného jako počátek řeky Labe.
více  Zavřít popis alba 
  • 18.6.2019
  • 121 zobrazení
profesordv
V rámci partnerské spolupráce a přeshraničního grantu z Euroregionu Glacensis : Vrchlabí - Kowary, 8 škol společně, vybraní žáci ZŠ Školní a žáci z kowarských škol podnikli přechod polských Krkonoš. 31.5. započali program návštěvou polského kostelíku Wang v Karpaczi, poté následoval ostrý výstup z nadmořské výšky 880 m do 1 400 m n.m. s občerstvovací zastávkou u Malého stawu. Pak expedice pokračovala po hřebenech Krkonoš, kolem Velkého stawu, torů Slunečních kamenů (ďábel chtěl hodit obří balvan do Velkého stawu a zatopit místní oblast, ale zkameněl), Malého Šišáku na horskou boudu/schronisko Odrodzenie - většina polských bud patří tamnímu klubu turistů. Tady byl pro členy výpravy přichystán oběd (v 17.00 - Poláci obecně obědvají na české poměry pozdě), ubytování, tmelící hry a večeře. Na Den dětí, 1.6., pokračoval rajd výstupem ze sedla Špindlerovy boudy kolem renovované Petrovky přes žulové tory Dívčích a Mužských kamenů na Sněžné jámy. Jámy/kotle jsou ostré zářezy ve svazích hor, ve kterých vznikal ledovec, tory jsou kamenné výchozy především žul, které odolaly erozi a odnosu okolní měkčí horniny. Závěrečná část trasy vedla kolem Violiku - kamenného srubu, který dostal český název dle řasy, kterou zde horalé sbírali pro fialkové aroma. Violik - polsky Labský štít, protože pod jeho úbočím pramení Labe, které teče do Půlnočního moře. Za kameny Tvarožníku následovalo klesání přes několik sněhových ploten, oběd a poté strmý sestup do Slářské Poreby. Zde společný program, který naplánovala partnerská města Kowary a Vrchlabí skončil.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.6.2019
  • 159 zobrazení
jirkaul
Parádní zimní víkend na chalupě pod Kozákovem, kousek pod vrcholem hory,nejen s nádhernými výhledy na zamrzlé hřebeny Krkonoš a Jizerských hor,od svítání až do soumraku,moc pěkný víkend v suprové zimní atmosféře..
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • leden 2019
  • 682 zobrazení
simunci14
Děti byly s tatínkem na Výrovce, mamka se vydala na výlet na hřebeny Krkonoš, oběhla si je z polské strany... tam se s dětmi ještě nedostala
více  Zavřít popis alba 
  • 18.9.2018
  • 29 zobrazení
dana13
Letní dovolená s kamarády z Chlumce n. Cidlinou. Ubytování na chatě Kateřině na Pomezkách a každodenní výlety na hřebeny Krkonoš.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2018
  • 156 zobrazení
ovyt
V tropickém nedělním počasí 7 účastníků absolvovalo přechod přes hřeben Krkonoš ze severu na jih... To je asi shrnutí nedělního výletu přes dva vodopády, který začínal v polské Szklarské Porebě a přes vodopád Kamienczyka, chatu Schronisko u wodospada Kaminczyk, charu Szrenicu přešel do české části Krkonošského národního parku, a to u Svinských kamenů a Vosecké boudy. Odtud to už bylo jen z kopce k Mumlavskému vodopádu a po rovince horským střediskem Harrachov na autobus... Celkem 18 km a stoupání ukazovalo Pavlovi přes 1300 metrů, což je ale asi zkreslená informace. Propozice výletu najdete zde: www.ovyt.cz/nase-akce2/pres-dva-vodopady/
více  Zavřít popis alba 
  • 29.7.2018
  • 133 zobrazení
strouhalovajana
Sněžka (polsky Śnieżka, německy Schneekoppe) je se svými 1603,3 m n. m. (dříve uváděný údaj 1602 m n. m. je nadmořskou výškou trigonometrického bodu) nejvyšší horou Hraničního (Slezského) hřebenu Krkonoš, Sudet, Čech i celého Česka a celého Slezska. Skalnatým vrcholem hory Sněžky, který má rozlohu asi 30 akrů, prochází česko-polská hranice.
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
68 komentářů
  • 21.7.2018
  • 133 zobrazení
Reklama