Hledání: rybolov

Pro dotaz rybolov jsme našli 582 výsledků.

Náš tip

Stáhněte si Rajče do kapsy!
Rychlejší a jednodušší přístup
k vašim fotkám a videům.

costache
Můj milovaný životní prostor. 😍🏠🐴🦚🐌🐟🦌🌳🌲❤️🍺
Lidské dějiny se zde začaly odvíjet již v mladší době kamenné, o čemž svědčí četné archeologické nálezy.
Karvinský historik Roman Lindner uvádí ve svém díle "Gotický hrad Fryštát v Karviné", že město Fryštát bylo založeno pravděpodobně germánskými osadníky ihned po rozpadu Velkomoravské říše (r. 906 n.l.). Na slezském území Germáni zakládali osady a jednou z nich byla i ta, která stála na břehu řeky Olše. Mezi roky 1024-1032 dostala osada název FREYSTADIUM ORIENTALE a obdržela městská práva německého typu, jako významné obchodní středisko ležící na středověké obchodní stezce z Uher do Slezska a Pobaltí. Po roce 1282 se osadníci přestěhovali asi tři kilometry dál proti proudu řeky a na vyvýšeném místě byl postaven hrad. Na jeho místě dnes stojí zámek + kostel + fara. Údaje a data badatele, historika R. Lindnera nejsou úředně schváleny. Oficiálně platí, že první písemná zmínka o městu Fryštát (Freistadt) pochází z roku 1268. Toto datum je v současnosti pokládáno a slaveno jako datum založení Karviné.
V 16. století byla kolem města vybudována soustava rozlehlých chovných rybníků. Rybolov a hlavně myslivost se stala velkou vášní těšínsko-fryštátských pánů Piastovců. Často vyjížděli do lesů, kde lovili zvěř. Na půli cesty mezi Těšínem a Fryštátem (les v části Louky) vznikla v roce 1545 obora, ve které žili statní jeleni, daňci, srnci, ale např. i losi. Oboru obdivoval i olomoucký biskup, když zřizoval vlastní oboru v Hukvaldech. Srnčí a jelení zvěř z obory byla určena ke každodenní spotřebě na knížecí stůl jak v Těšíně tak i ve Fryštátě. V letech 1626-1627 došlo ke vpádu dánských vojsk do Slezska a na Moravu. Třicetiletá válka (1618-1648) přinesla Fryštátu útrapy, mimo jiné bylo město obsazeno Švédy. Roku 1766 se město stalo ohniskem dosud největší selské vzpoury ve zdejším regionu. V 2. polovině 18. století byla nalezena ložiska černého uhlí v nedaleké Karvinné . Od poloviny 19. století se začalo v sousedním Darkově rozvíjet lázeňství založené na léčivé jodo-bromové vodě. Čtyři sta let se ve Fryštátě a na území dnešní Karviné rozvíjelo pivovarnictví. Vrcholem karvinského pivovarnictví byl rok 1860, kdy vznikl pivovar Graf Larisch-Möniche Brauerei (Karwin, Oesterr. Schleissen). Na Moravě byl větší pouze brněnský pivovar a přerovskému se karvinský rovnal. V tomto období u nás (Čechy, Morava, Rakouské Slezsko) fungovalo 800 pivovarů a Larischův pivovar patřil mezi 8 největších. Pivovar přežil obě světové války a okupaci, ale únor 1948 a komunistický puč byl pivovaru osudný. Vedení KSČ rozhodlo o poddolování pivovaru a tím nad ním vyneslo ortel. Chod propadajícího se pivovaru byl zastaven v roce 1953. V roce 1949 vládnoucí komunistická strana sloučila obce Fryštát, Darkov, Ráj, Staré město a dnes již neexistující Karvinnou v jeden celek. A tisícileté město Fryštát dostalo, z historického hlediska zcela nelogicky a přes odpor občanů, název Karviná. Karviná má dnes devět městských částí. Kromě čtyř již zmíněných, jsou to také Doly, Louky, Mizerov, Nové město a Hranice. Od roku 1990 je hornická⚒️ a lázeňská⛲ Karviná také městem univerzitním🎓. Jako milovník živého piva nesmím zapomenout zmínit, že máme ve městě dva minipivovary.🍺🍺
#Karviná#Fryštát#KarvináJeStavMysli#pávkorunkatý#pávmodrý
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2003 až květen 2020
  • 4 328 zobrazení
sky-lucas
Bulharsko - Primorsko 2011 - Krásná dovolená na krásném místě...

Primorsko je malé město v jihovýchodním Bulharsku v části burgaské provincie. Leží 52 km jižně od Burgasu.

Jsou zde dvě písčité pláže - severní a jižní. Obě pláže mají pozvolný vstup do vody a jsou dlouhé několik kilometrů. Na severní pláži, se častěji než na jižní, vyskytují poměrně velké vlny.

Jižní pláž je poněkud uzavřenější, od moře chráněná skalnatým útesem. Velké vlny se zde vyskytují méně často. Po jižní pláži se dá pohodlně dojít do Kitenu.

Na okraji jižní pláže se nalézá místní přístav, který kromě možnosti projížděk lodí, nabízí také vhodná místa pro mořský rybolov.

Na hlavní třídě nejdete vše důležité, co by jste nohli v Primorsku potřebovat. Na jednom konci je autobusové nádraží, o kousek dál leží Aquapark. Na opačném konci kino, přibližně uprostřed pošta. Hned za poštou je zdravotní středisko.
Dále také bary a diskotéky - ty naleznete samozřejmě také na pláží.Co potěší českého turistu je, že ve většině z nich obsluha rozumí česky a stejně tak i jídelní lístky zde najdeme většinou češtině.
více  Zavřít popis alba 
29 komentářů
  • léto 2011
  • 2 942 zobrazení
pidilidi
Igrane je přímořská vesnička v Chorvatsku, ležící asi 18 km jižně od Makarské. Řada starých obnovených kamenných domů na příkrém svahu a nové domy činí harmonický celek s přibližně 400 obyvateli. Z jedné strany je lemována kamennou hradbou pohoří Biokova a z druhé strany ji před mořskými vlivy chrání ostrov Hvar.
Vesnice je umístěna na malém poloostrůvku jejíž střed tvoří mnoho kamenných domků a typických uliček, které jsou velmi dobře zachovány – prostě opravdová dalmácká vesnička, klidná a malebná. Přesto, při pohledu z hlavní silnice, si lze všimnout, že domky stojí poměrně vysoko na úbočí kopce, zatímco v dolní části poloostrova se bez ladu a skladu kupí moderní budovy, takže je pravděpodobné, že časem nová výstavba zcela zaplní dnes ještě stromy zarostlé části.
Na břehu v centru je vlnolam, u kterého mohou kotvit menší jachty, v zálivu dlouhém 1,5 km se pak rozprostírá pláž, jsou zde obchůdky a restaurace, vily, kavárny a (prý) procházková stezka vinoucí se až k Živogošče. Severněji je pak oblázková pláž, která nabízí mnohem klidnější atmosféru (vřele doporučuji).
Igrane, dříve tradiční olivová oblast, se i dnes zabývá pěstováním a výrobou oliv (po zbudování nového, moderního závodu na zpracování oliv (olejárna s technologií lisování za studena), obnovují se olivové sady, které rostou na stupňovitých terasách kolem celé osady), turismem a rybolovem.

HISTORIE
Oblast okolo Igrane byla již obydlena již v době římské – dokazují to sarkofágy nalezené na hřbitově. Ale první zápis o Igrane pochází až z 10.3.1466. Název Igrane je od slova „igra“ a „igrati“ (hřát).
Obyvatelé žili jako i v jiných místech makarského přímoří v horách, ti se zabývai pastevectvím a zemědělstvím. Postupně se začínali stěhovat kmoři. Tak vznikla Horní a Dolní Igrana.
Nad Igrane, z druhé, severní strany Biokova leží stará vesnice Gornje Igrane. Z této horské osady a několika okolních vísek se postupem času obyvatelé přestěhovali k moři, u kterého měli své pozemky, vinice a olivové sady. Dříve to byla oblast takřka nedostupná a vzácně osídlená. Dnes tudy vede moderní asfaltová silnice z Vrgorace do Makarské.

PAMÁTKY
Na pobřeží, nedaleko malého přístavu, stojí chátrající barokní letní sídlo Šimić-Ivaniševič z roku 1760.
Vpravo od něj, přímo v přístavu, stojí budova „Uljarská zadruga“ (olejářského družstva). V něm spojili tehdejší obyvatelé své síly, aby udrželi upadající olejářský průmysl.
Na hřbitově (severně od Igrane) je pak apsida někdejšího středověkého kostela.
Nad Igrane směrem na sever (asi 5 km za Podporou a 1 km před Igrane), v olivových sadech, asi tak 300 m.n.m. v pohoří Biokovo se nachází trojlodní předrománský kostelík sv. Michala (Sveti Mihovil) z 11. století, říká se, že jde o nejvýznamnější středověkou památku v Makarském přímoří. Zde jsou prý i zříceniny staré hradební věže, zvané Kulina.
Při příjezdu do Igrane je už z dálky vidět elegantní čtyřpatrovou věž farního kostela Panny Marie od Ružarija (Panny od Růžence, Crkva Gospe od Rožarija). Střední tři patra zvonice z roku 1925 jsou zdobena dvojitými okny. Kostel s půdorysem ve tvaru kříže je o hodně starší než zvonice, byl postaven na nejvyšším bodu obce v roce 1752. Zdobí jej skleněná okna, apsida má tvar půlkruhu a helmice na vrcholu věže je osmistěnná.
Vedle kostela stojí polorozbořené budovy, ve stráni se nad nimi tyčí věž Zale (Zalina vež, Kula Zale), vedle ní stojí hradební zdi, vše postavené v 17. století během Krétských válek na obranu proti Turkům. V nich se proslavil Ivan Žale Antičič, podle kterého je věž pojmenována. Zalina Kula, i když je stará pres 400 let, je velmi dobře zachovaná.
Zdroj : Chorvatsko. Střední Dalmácie. Praha : Kartografie, 2003 + internet
Foto : já, Jan Kocich
Kategorie: krajinavesnice
více  Zavřít popis alba 
273 komentářů
  • červenec 2012
  • 2 877 zobrazení
michal2360
Žuljana - Tato část jadranského pobřeží je tvořena velkými a pěknými plážemi. Jsou tvořeny oblázky a pískem a najdete je u průzračně čisté vody a u mělkých břehů. Obyvatelstvo se kromě turistiky živí rybolovem, pěstováním ovoce, oliv a vinařstvím. Místní restaurace nabízejí domácí vína a menu složené z místních specialit. V letní sezóně panuje v Žuljaně turistický ruch, funguje zde například kemp. V Žuljaně se nachází jedna z nejdelších pláží na Jadranu - pláž Vučine. Okolní zátoky a moře jsou příležitostí k provozování mořského rybolovu, surfování a jachtingu. Žuljana má i vyhovující podmínky pro potápění a potápěči mohou například prozkoumávat vrak německého torpédového člunu "S 57". Žuljana je vhodná i pro pěší výlety. Vyrazit lze na okolní kopce po několika cestách. Vrch Sv. Ivan najdete v nadmořské výšce 469 m a naskytne se odtud výhled na pobřeží a na ostrov Mljet, kde je národní park s panenskou přírodou.
Budva - je jedním z nejvýznamnějších letovisek v Černé Hoře. Je zde mnoho hotelů, hotel Splendid je považován za nejluxusnější hotel na Balkáně. Je zde též mnoho pláží, nejrozlehlejší Slovenska plaža. Pořádají se tu hudební festivaly a jiné akce - v roce 2007 sem zavítala legendární britská skupina Rolling Stones. Také se v blízkosti města (v Bečići) nachází jedna z nejznámějších černohorských restaurací Tri Ribara.
Legendy vyprávějí, že bylo město založeno Kadmómem, synem fénicého krále Agenora a královny Telofosy, poté, co byl vyhnán z Théb. Ilyrové, kteří zde žili, ho vzali mezi sebe a když s jeho pomocí porazili svoje nepřátele, jmenovali ho svým vůdcem.
O Budvě (pod jménem Buthohe) se poprvé zmínil Sofoklés. Města se později zmocnili Řekové a po nich v 2. století Římané, kteří z Budvy vytvořili obchodní centrum jižního Jadranu. V roce 535 se města zmocnili Byzantinci. V roce 831 rozkvět končí, Arabové město po moři přepadli, zničili a vydrancovali. Budva byla obnovena pod ochranou státu Duklja. Byzantinci se pak město pokoušeli získat zpět, ale bezvýsledně. Později Budva patřila Zetě, Benátkám, Turecku, Francii a Rakousku. V roce 1919 se stalo součástí Černé Hory.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • léto 2014
  • 2 702 zobrazení
bele
ALB 904
Přijeli jsme do oblasti Basků, je to znát na vlajkách, symbolech a později i na chování lidí. Město založili Vikingové pravděpodobně již v roce 840, kdy zde založili osadu vhodnou pro rybolov, lov velryb a námořní obchod. Dnešní název pochází z baskičtiny a město ho dostalo až ve 12. století. Co znamená, nevím. Velký rozmach turistiky a lázeňství zde nastal v 18. století. Mezi nejznámější obdivovatele města patřila císařovna Eugenie, manželka císaře Napoleona III., a nyní my :-)

Biarritz je francouzské lázeňské přímořské letovisko nacházející se v jihozápadní Francii v Akvitánii, na břehu Atlantického oceánu v Biskajském zálivu a do Španělska to odtud máme kousek - asi 11 kilometrů. Od 18. Století jde o luxusní lázeňskou a posléze i turistickou destinaci. Město má dvě velká kasina a noční život je zde velice bohatý. Je vhodné pro surfaře a je zde každoroční festival a sjezd surfařů - Biarritz Surf Festival.

Kromě pohody přes den a nočního rozjímání nad rybičkou večer, které jsme poznali, tu je kostel sv. Martina z 12. Století - přestavěný v 16. století, nebo asijské muzeum s rozsáhlou sbírkou předmětů původem z Indie, Nepálu, Tibetu a Číny, anebo muzeum čokolády, které jsme nepoznali.
Důvod k návratu :-)
více  Zavřít popis alba 
150 komentářů
  • srpen 2005 až listopad 2015
  • 2 630 zobrazení
m-rady
Lanzarote je nejseverněji a nejvýchodněji položený ostrov z celého souostroví Kanárských ostrovů. Zabírá 845 km2. Administrativně se ostrov dělí na 7 částí (ze severu na jih): Haría, Teguise, Arrecife, San Bartomé, Tías, Tinajo a Yaiza. Převažujícím způsobem obživy na ostrově bylo ještě před pár lety zemědělství a chov dobytka, v menší míře i rybolov. Dnes samozřejmě většina zisků pochází z turismu.
Lanzarote je velice zajímavé i z geologického a geomorfologického hlediska. Silná sopečná činnost totiž výrazně změnila jeho tvář. Její projevy Vám rádi předvedou v místních přírodních parcích. Například v Campo de Fuego del Timanfaya si můžete prohlédnout lávové pole, které vzniklo při sopečných erupcích v letech 1730 – 1736. Průvodci Vám předvedou, že zdejší podzemí je stále ještě činné.
.... byla jedna z nejkrásnějších našich dovolených ....
více  Zavřít popis alba 
16 komentářů
  • červenec 2009
  • 2 519 zobrazení
milenakolar
POREČ
Poreč (italsky Parenzo, německy Parentium) je chorvatské město v na západním pobřeží Istrie, 68 km západně od Rijeky a 50 km jižně od Terstu. V roce 2011 v městské oblasti Poreč žilo okolo 16 700 obyvatel, v samotném městě asi 12 000.
Poreč je největší a nejnavštěvovanější středisko cestovního ruchu na celém jadranském přímoří, má též největší ubytovací kapacitu. Mírné podnebí, bohatá vegetace, především borové porosty. Součástí Poreče je 400 m vzdálený ostrůvek Sveti Nikola s ubytovacími zařízeními (má pravidelné a časté spojení čluny z městského nábřeží). K mimořádně cenným historickým památkám Poreče patří Eufraziova bazilika, zapsaná v roce 1997 do seznamu světového kulturního dědictví organizace UNESCO.
Porečská hotelová aglomerace vyrostla na pobřeží severně a jižně od starého města na velice členitém pobřeží. Jsou to od severu k jihu tato jednotlivá letoviska: Lanterna, Solaris, Červar-Porat, Ulika, Materada, Špadići, Pical. Další leží na jih od Poreče: Brulo, Plava laguna, Zelena laguna, Bijela uvala. Vegetace je všude velmi bohatá, krásné borové lesy dosahují většinou až k moři. Dopravu mezi letovisky obstarává po pobřeží autovláček, který vyjíždí z nám. Svobody (Trg Slobode) a stojí cca 10 kun. Časté je též autobusové spojení z Poreče do jednotlivých částí aglomerace a až do Vrsaru.

UMAG
Na místě dnešního Umagu existovala římská osada Umacus. Od 13. století patřilo město Benátské republice, od konce 18. století se dostal postupně pod rakouskou a italskou nadvládu a roku 1953 přešel pod Jugoslávii.
Město má historické centrum. Je známé díky ATP turnaji mužů Croatia Open Umag, který se zde hraje vždy v červenci již od roku 1990.

Staré město s přístavem, významné přímořské lázeňské středisko v severní části západoistrijského přímoří, 7 km jižně od Savudrije, 5 tis. obyv. Umag je střediskem rozlehlé spádové oblasti, k níž patří místa od Kanegry na severu až po Puntu v Umagu. Nevelké staré jádro leží na poloostrůvku mezi dvěma mělkými zálivy, severní je upraven na přístav, na jehož konci je jachtařská marina.
Nová část Umagu se rozrostla na přilehlé pevnině oběma směry, částečně i do vnitrozemí. Některé průmyslové objekty znečišťující ovzduší byly postupně zlikvidovány. Umag má velmi úrodné okolí, hlavní plodina vinná réva. Díky okolním mělčinám dobré podmínky pro rybolov (závod na zpracování ryb). Největší vinné sklepy v Istrii. Turistická aglomerace Umag zahrnuje letoviska: Punta, Stella Maris (je nejpěknější, v centru je pěkný tenisový stadión, turnaje ATC Croatia Open, známá tenisová škola někdejší tenisové hvězdy N. Piliće se 40 antukovými kurty; široká umělá pláž - oblázky, písek), Katoro a Polynesia, spadá sem i Savudrija a Kanegra. Všechna letoviska jsou v borových lesích, hojnost další vegetace. Celá turistická aglomerace je velmi pěkně parkově upravena. Jednotlivá střediska aglomerace nabízejí bohatý a rušný společenský život (především Punta a Stella Maris). V aglomeraci Umag je i zařízení pro léčbu mořskou vodou - talasoterapii.
Umag sahá svou historií až do římských dob, kdy zdejší bohatá osada nesla jméno Sipar Humacum. Na lokalitách Sipar, Katoro a Muntarol byly odkryty pozůstatky venkovských vil, usedlostí, pevnosti apod., které jsou základem projektu archeologického parku Sepomaia (viz článek: V Umagu vzniká "Archeologický park Sepomaia"). V dalších staletích ohrožovaly obyvatelstvo nájezdy pirátů. Když byla osada v 9. století zničena, lidé našli útočiště v dnešním opevněném Umagu. Panství terstských biskupů vystřídala od 13. stol. na 500 let Benátská republika, kterou pak na více než 100 let nahradilo Rakousko, po něm po první světové válce Itálie. Součástí Chorvatska se Umag stal až r. 1953 (chorvatské svazové republiky v rámci Jugoslávie), od té doby zůstal již chorvatský. Staré městečko nemá významnější stavební památky, dochovaly se zbytky hradebních zdí a věží, které jsou nyní pěkně obnoveny. Barokní kostel z 18. stol. Městečko je však zajímavé svou dochovanou středověkou urbanistickou strukturou (úzké křivolaké uličky, náměstíčka, staré domy) a polohou. V městské věži je lapidárium. V městečku je galerie "Dante" Marina Cettina (současní výtvarní umělci).

Krápníková jeskyně Baredine Jama
Baredine – dobře utajená jeskyně
Mezi Porečí a Vižinadou, v oblasti pro niž je typické pěstování vína, narazíte na malou osadu Nova Vag-Gediči. Asi kilometr odtud leží stranou od hlavní silnice labyrint krápníkových jeskyní Baredine Jama (dobře značeno „Baredine“). Jeskyně lze navštívit pouze s průvodcem, prohlídka, která trvá asi 40 minut, vás zavede do pěti jeskyní s bizarními krápníkovými útvary, pitoreskními přírodními sochami a podzemním jezerem. Žijí tu vzácná zvířata – macaráti jeskynní (bezbarví slepí mloci s typickými hubenými končetinami). Celková hloubka jeskyně činí 150 m, ještě o 65 m níže leží podzemní krasové jezero, je zde stálá teplota 14°C.
Pokud cestujete zvlněným krasovým územím, je i laikovi jasné, že v okolí budou nějaké ty „díry“. Istrijská jeskyně Baredine se však takové specifikaci vymyká a v tom spočívá jedna z jejích zvláštností. Leží totiž v rovině, kde široko daleko je nejvyšším bodem leda tak nějaký balvan a nebo kupka sena. Baredine přitom představuje náramný jeskynní skvost. Nenabízí sice tak rozsáhlý podzemní labyrint jako třeba Moravský kras a nebo proslulé jeskyně ve Slovinsku (Postojna, Skočjanske jamy), ale není o nic méně krásná a krom toho se může pochlubit i jednou zvláštností: v podzemním jezírku, kam nikdy neproniknou sluneční paprsky, žije prazvláštní obojživelník z rodu mloků – proteus anguinus.
Jeskyně Baredine leží nedaleko obce Nova Ves východně od světoznámého istrijského letoviska Poreč. Okolí bylo odjakživa zemědělským krajem, kde se pěstovala zejména vinná réva a olivy. Zřejmě i proto neušla existence podzemních prostor pozornosti zdejších obyvatel, kteří ji podle archeologických nálezů hrnčířské keramiky zjevně obývali už od počátků zdejšího osídlení.

Moderní historie jeskyně sahá do počátků 20. století, kdy zde jeskyňáři z Terstu provedli první sestupy do hloubky 80 m. Další výzkum zahájili v roce 1973 členové porečského speleologického klubu Proteus. Postupně objevovaly další podzemní prostory s nádhernou krápníkovou výzdobou, díky čemuž byla jeskyně vyhlášena v roce 1986 přírodní památkou. Současně byly objeveny další zbytky staré keramiky, která je dnes vystavena v prostorách pokladny a restaurace. Začátkem 90. let minulého století bylo zahájeno čištění jeskyně a v květnu 1995 byla oficiálně zpřístupněna pro turisty.Podzemní svět jeskyně Baredine patří mezi skutečné skvosty svého druhu a je s podivem, že i když byla jeskyně v minulosti obývána, dochovalo se v ní do dnešních dnů množství stalagmitů a stalaktitů jedinečných tvarů, dokumentujících trpělivou a dlouhodobou činnost vody. K nejzajímavějším patří například až 10 m dlouhé „záclony“, realistická socha Madonny nebo pastýřky Milky, krápníková variace na šikmou věž v Pise a nebo sněhulák – světlonoš, který se stal ochrannou známkou a symbolem jeskyně Baredine.

Jeskyně je hluboká 132 m a teplota uvnitř se stabilně pohybuje na úrovni 14oC. Třísetmetrový vyhlídkový okruh v délce 40 minut prochází pěti sály a končí u jezírka přibližně v hloubce 60 m. Zbývající metry do dosud změřené hloubky představuje 66 m hluboká průrva, zakončena dalším podzemními jezery o hloubce až 30 m..
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2005 až červenec 2015
  • 2 407 zobrazení
kanon5
Severní moře - Scheveningen, den Haag, Holandsko.
Scheveningen je název čtvrti a pláže v Haagu (Nizozemsko). Stala se nesmrtelnou díky obraz Vincenta van Gogha. Jde o známou turistickou lokalitu na břehu Severního moře - pobřežní letovisko s písečnými plážemi a přístavem využívaným turisticky a k rybolovu. Nachází se zde však také věznice Mezinárodního soudního dvora v Haagu.
Mezi každoročními akcemi vynikají:
Zimní koupání 1. ledna
Den vlajky (na jaře). Na něm se draží první slanečci roku.
Podzimní ohňostroj
K návštěvě Scheveningenu patří:
Muzeum moře
Pobřežní písečné duny (jsou přísně chráněny a pohyb návštěvníků je možný pouze po vyznačených stezkách
'Beeldenmuseum' (sochařské plastiky)
Omlouvám se za šum u některých fotek: podvečer, takže vysoké ISO,starší foťák, žádný stativ, pohybující se objekty ( lidé a moře), dvojitá komprimace ( do jpg a u Rajčete) a je to.
více  Zavřít popis alba 
54 komentářů
  • 12.6.2014
  • 1 767 zobrazení
pessoa3
  • listopad 2009
  • 1 738 zobrazení
corwinusov
super rybolov s otcem a jeho přáteli
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2010
  • 1 717 zobrazení
salissa
bylo kouzelně
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • 22.5.2016
  • 1 677 zobrazení
rybolovec
Měl jsem to štěstí, že jsem dostal přidělenou stáž na Kamčatské státní univerzitě Vituse Beringa v Petropavlovsku-Kamčatském. Navštívit tento odlehlý kus světa byl obrovský zážitek - pominu-li spoustu nabytých zajímavých odborných poznatků a zkušeností, tak je Kamčatka místem neskutečné panenské přírody, stovek vulkánů (a několika desítek činných), unikátních přírodních rezervací (např. Kronocnij zapovědnik, který je mj. na seznamu UNESCO). V kamčatských řekách se tře pětina všech tichomořských lososů, kterých od května do října táhnou řekami miliony a díky tomu je také hlavním zdrojem obživy Kamčatčanů (a všudypřítomných medvědů) rybolov. Původních obyvatel (Korjaků, Itelmenů) žije na Kamčatce už jen několk tisíc (z celkovém počtu cca 350 tisíc); dostupnost poloostrova je jen letecky nebo po moři. Fotky jsou ze škol, Petropavlovsku, z rybaření na říčce Opala, z Kronockého zapovědniku nebo výstupu na činný vulkán Avača (2741 m). Popsat všechno nejde, ale snad Vám to aspoň trochu přiblíží mé fotografie.
Pro zájemce o cestu na Kamčatku doporučuji web http://kamcatka.info, kde jsou užitečné rady a nabídka služeb a pomoci od Čecha Lojzy Janalíka žijícího dlouhodobě na Kamčatce.
více  Zavřít popis alba 
  • podzim 2009
  • 1 492 zobrazení
skajik
Tabgha (nebo také Heptapegon – Sedm pramenů). V roce 1934 tady architekt Barluzzi postavil kostel Primátu sv. Petra na původních základech kostela z 5. století, stojící na místě, kde se Ježíš třikrát zjevil apoštolům po svém zmrtvýchvstání a jedl s nimi rybu po jejich neúspěšném rybolovu. Uvnitř kostela je skála nazývaná Mensa Christi – Kristův stůl. Je to taky místo, kde Ježíš potvrdil Petrovi primát po jeho vyznání, že Ježíše miluje (Jn 21,1-19). Poblíž kostela Primátu sv. Petra je vystavěn kostel Rozmnožení chlebů a ryb, ve kterém se nacházejí nejkrásnější mozaiky ve Svaté zemi. Před hlavním oltářem je mozaika znázorňující dvě ryby a uprostřed nich košík s pěti chleby. Zde se připomíná Ježíšovo zázračné rozmnožení chlebů a ryb (viz např. Jn 6,1-15).
více  Zavřít popis alba 
  • 29.11.2019
  • 1 375 zobrazení
fotojindra
Heřmanický rybník (116 ha) slouží především celeročnímu sportovnímu rybolovu, rybáři při něm využívají u nás zcela ojedinělé dřevěné posedy s dlouhými přístupovými lávkami. K dispozici je jich zhruba 70 a navozují atmosféru vzdálené asijské země. Rybník dále zaujme porosty rákosí, jež svým rozsahem nemají v širokém okolí konkurenci. Díky rozlehlé vodní ploše, porostům rákosí a skutečnosti, že tudy probíhá jedna z hlavních evropských cest tažných ptáků, patří Heřmanický rybník mezi významná ornitologická stanoviště mezinárodního významu. Každoročně se zde shromažďuje kolem 250 druhů ptáků a můžeme tady vidět velmi vzácné a chráněné opeřence - bukáče malého, slavíka modráčka středoevropského či ledňáčka říčního. Daří se zde rovněž několika druhům obojživelníků, včetně celoevropsky chráněného čolka velkého.
více  Zavřít popis alba 
19 komentářů
  • 28.10.2015
  • 1 166 zobrazení
oldrik
Do Caorle jsme připluli odpoledne a strávili zde několik příjemných chvil. Město vzniklo již dávno ve středověku jako rybářská osada. Rybolov tu funguje dodnes, o čemž svědčí jedna z největších rybářských flotil v Jaderském moři.
Historickému centru, kde je spousta malebných uliček, dominuje 50 metrů vysoká, kruhová zvonice, postavená v roce 1070. Hned vedle je impozantní románská katedrála San Stefano z roku 1048.
Na nábřeží,na konci kamenného vlnolamu, je pěkný poutní kostelíček Santa Madonna dell´Angelo. Je to kostel rybářů, kteří sem chodí prosit Madonnu o ochranu na moři.
Znaveni a uondáni jsme večer zakotvili v proslulé rybářské krčmě (chodil sem pít i Ernest Hemingway) a dali si smažené rybičky a lahvinku výtečného bílého. A v noci došlo i na romantickou procházku...
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
179 komentářů
  • květen až srpen 2007
  • 1 013 zobrazení
kovanda
  • 6.9.2014
  • 935 zobrazení
andrea13
  • 919 zobrazení
kovanda
  • červenec 2010
  • 853 zobrazení
petruno
Klasika, letos již po deváté, výlov rybníka na Šajtavě netradičně tradičně sportovním rybolovem. Jen kluci přišli od mámy hned se ptají kam pojedeme, o výlovu vědí již minimálně měsíc dopředu, zapomněli na to a když jim řeknu že tam pojedeme na celý víkend, hned poskakují radostí, u mámy znají jen - běž si za barák a ke mně přicházejí nadržený na poznání a cestování. Vše na bivak v přírodě máme zabaleno během půlhodinky a už fičíme smět Orlické Hory. Na závody si půjčujeme rybářský prut, kluci se společně hlásí do nejmladší kategorie, závod je vypsán dvoukolově po půl hodince a tak Ondra chytá dopoledne a Páťa odpoledne. Vždy po nejmladší kategorii nastupují do soutěže ženy a po nich muži. Nám se moc nedařilo, když už jsme měli něco na háčku tak nám to uteklo ( stydím se to skoro napsat, 6 ryb na háčku a ani jednu jsme v prvním kole nevytáhli. ) , až později zjišťujeme proč, na závody se používají hačky bez zpětného hrotu, druhé kolo se nám daří o poznání lépe ale v součtu délky 120 cm na umístění není. Pohár jako odměna pro první tři v každé kategorii a pro všechny ostatní prima zážitky, tak to byl víkend na Šajtavě. Petrův zdar do příštího desáteho jubilejního ročníku sportovního výlovu rybníku na Šajtavě. https://mapy.cz/zakladni?x=16.3976841&y=50.2537611&z=17&source=firm&id=2550962
více  Zavřít popis alba 
17 komentářů
  • 24.6.2017
  • 805 zobrazení
lamat62
Dolanský rybník je největší z desítek rybníků tvořících soustavu známou jako Holanské rybníky v jižní části okresu Česká Lípa. Je využíván k intenzivnímu rybolovu.
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
354 komentářů
  • 13.4.2015
  • 785 zobrazení
nowos
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • 13.9.2008
  • 722 zobrazení
Reklama