Hledání

101 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

stosedesatsedm
Kalhoty 2013 II (tentokrát od Kecky)
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2013
  • 2 875 zobrazení
  • 1
kullda
Fotky sou nic moc. Lepší budou od Máry...
více  Zavřít popis alba 
  • 13.12.2008
  • 1 710 zobrazení
  • 0
jankov
Zpráva ze služby dne 17. 8. 2013
Vedoucí dne: kpt. Connor Kenway (Tomáš Zelinka)
Služební oddíl: č. 6
Jídelníček: snídaně – chlupatý chléb, čaj, mléko
oběd – polévka: vývar s drobením, hovězí guláš, těstoviny
večeře – přírodní kuřecí řízek, bramborová kaše, okurkový salát
Program dne: Program po oddílech.
Vyhodnocení dne: Dnes ráno bylo na ostrově Janomajka o něco tepleji než včera. Celá pirátská posádka se probudila do krásného slunečného dne.
Dopoledne byla většina oddílů mimo tábor. V táboře se nacházely oddíly 13, 14, které ve vedení svých vedoucích vyráběly různé přívěšky a náušnice. Dále byl v táboře oddíl číslo 9, který pekl v pirátské kuchyni všelijaké koláče z mořských příšer.
Celý den se děti regenerovaly z včerejší olympiády. A tak byl program klidný a velmi prospěšný pro znovu nabytí energie dětí.
Odpoledne bylo slunečné s občasnými mraky, kterých bylo ale velice málo. Naše ovečky se pásly po táboře a vedoucí dne je neustále zásoboval čerstvými listy.
Večer proběhl Pirátský trh, kde si děti vydělávaly Jankovské koruny a kupovaly si různé drobnosti a sladkosti.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.8.2013
  • 1 367 zobrazení
  • 0
kachlik
Jako každý rok se konal letní tábor na táborové základně v Bravanticích. Tentokrát pod názvem "Chrám v poušti". Autoři fotek: všichni, Litevec, Renča, Kača, Kubajz ...
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • červenec 2007
  • 1 202 zobrazení
  • 1
sandalkar
tábor-TÁBOR-tábor-TÁBOR-tábor-TÁBOR-tábor!!!!
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2009
  • 1 113 zobrazení
  • 0
tabornici-hrusovany
Za pokladem draka Šmaka
Náš příběh začíná na počátku prázdnin léta 2015. Toho dne, kdy Gandalf sezval trpaslíky a hobity, ze všech končin naší země, na dýchánek do Dna pytle v Hobitíně. Asi sedmdesátka statečných se vydala na cestu do Kraje, země Hobitů. Cesta to byla nebezpečná, jelikož divočina skrývá nejednu nástrahu. I proto jsme se rozdělili na menší skupinky, abychom při pochodu nebyli tak nápadní. Překonat jsme museli širé pláně, hluboké lesy i divoké řeky.
Těsně před naším cílem nás přepadla tlupa skřetů, před kterou jsme se zachránili úprkem do Hobitína. Ve vesnici jsme se ubytovali a čekali, až se objeví tajný symbol označující místo Neočekávaného dýchánku. Za soumraku se rozzářil na dveřích nory a my, oděni do trpasličích stejnokrojů v barvě družiny, mohli vejít. Konečně jsme ho spatřili, Gandalfa Šedého, v celé jeho velikosti. Srdečně nás přivítal a povyprávěl nám příběh o Osamělá hoře. O mocném a bohatém národu trpaslíků, který horu obýval, o královském klenotu Arcikamu i o zkáze, kterou přinesl drak Šmak. V tom vstoupili do nory vůdci trpasličích klanů s písní Osamělé hory na rtech. Gandalf nás pozval na výpravu za osvobozením hory a všichni s bujarým jásotem souhlasili. Poté vždy hobit podepsal smlouvu, stvrzující jeho účast na výpravě. K němu se přidali jednotliví trpaslíci, jenž mu přislíbili svoje služby. Tak postupně vzniklo šest společností, AZGAL, EKRUN, GOROG, LOK, VORKHUL a ZAGAZ, připravených jako jeden muž čelit všem nástrahám cesty a osvobodit království Ereboru od draka Šmaka.
Hned druhého dne započalo naše velké dobrodružství. Ještě před rozbřeskem, se na louce objevili strašliví zlobři a my se s nimi museli utkat. Zachránil nás východ slunce, jehož paprsky zlobry zkameněly. Za soumraku byli nejstarší dvojce z každé družiny vyslány na velkou zkoušku odvahy, síly, obratnosti, odolnosti a bystrosti. Společnými silami úspěšně prošli útrapami a za odměnu od Gandalfa získali pro svoji družinu vlajku a hlavně mapu naší cesty s klíčem od Osamělé hory. Díky mapě jsme věděli kudy kam a tak jsme vyrazili. Během výpravy jsme prošli Roklinkou, kde nám pán Elrond pomohl přečíst měsíční runy na mapě. V temných hlubinách Mlžných hor jsme padli a poté s pomocí Gandalfa uprchli ze skřetího zajetí. Uprostřed noci jsme u řeky hráli proti Glumovi hru na hádanky. Jak jsme se blížili k Osamělé hoře, začalo se nebezpečí stupňovat, skřeti nám byli v patách a nedali nám oddechu. Úkryt jsme nalezli až v domě Medděda, jemuž jsme pomohli vyléčit jeho včely od zákeřného moru. Další naše kroky vedli do Temného hvozdu, plného nejrůznějších stvoření a nestvůr. Snažili jsme se postupovat co nejtišeji, ale obři pavouci nás stejně pochytali a zamotali do kokonů. Jen díky hobitovi, který ostatní osvobodil, mohla naše společnost pokračovat. Prošli jsme i říší Temných elfů a dostali se až do města Esgaroth, z něhož jsme již měli horu na dohled. Uprostřed noci jsme hledali tajný vchod do hory a čekali na správnou chvíli k jeho otevření. Uvnitř podzemní říše jsme spatřili obrovského draka, jak dřímá nad svým pokladem. Ale svojí návštěvou jsme ho rozlítili a ráno napadl náš tábor. Na skolení jsme museli spojit síly všech šesti společností a použít šest černých šípů. Drak byl mrtev a poklad byl náš, ale ne na dlouho. Na náš poklad si dělali zálusk i skřeti, uloupili náš nejcennější drahokam Arcikam. Ale my se nedali, vybojovali jsme si králův klenot zpět a definitivně skřety porazili…
Byl to další tábor plný táborových her, jak bojovek, tak i klidnějších her, které si žádali vytříbenou mysl. Volné chvíle jsme vyplnili mezi družinovými zápoleními a turnaji. V parných dnech, kterých letos bylo opravdu hodně, jsme se chladili hrami s vodou či v řece, stříkáním vody z hasičských proudnic a jednou jsme byli na koupališti v Rouchovanech. K pohodě na táboře přispěli velkým dílem i kuchaři a jejich velmi chutné jídlo. Sedmnáct dní uprostřed lesa, v klidném údolí řeky Rokytné, uteklo jak voda. Každý z nás si z tábora odvezl nejen část pokladu, nějakou tu odměnu či diplom, ale hlavně ranec zážitků s kamarády, na které se ještě dlouho vzpomíná…
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2015
  • 876 zobrazení
  • 0
tabornici-hrusovany
Za pokladem draka Šmaka
Náš příběh začíná na počátku prázdnin léta 2015. Toho dne, kdy Gandalf sezval trpaslíky a hobity, ze všech končin naší země, na dýchánek do Dna pytle v Hobitíně. Asi sedmdesátka statečných se vydala na cestu do Kraje, země Hobitů. Cesta to byla nebezpečná, jelikož divočina skrývá nejednu nástrahu. I proto jsme se rozdělili na menší skupinky, abychom při pochodu nebyli tak nápadní. Překonat jsme museli širé pláně, hluboké lesy i divoké řeky.
Těsně před naším cílem nás přepadla tlupa skřetů, před kterou jsme se zachránili úprkem do Hobitína. Ve vesnici jsme se ubytovali a čekali, až se objeví tajný symbol označující místo Neočekávaného dýchánku. Za soumraku se rozzářil na dveřích nory a my, oděni do trpasličích stejnokrojů v barvě družiny, mohli vejít. Konečně jsme ho spatřili, Gandalfa Šedého, v celé jeho velikosti. Srdečně nás přivítal a povyprávěl nám příběh o Osamělá hoře. O mocném a bohatém národu trpaslíků, který horu obýval, o královském klenotu Arcikamu i o zkáze, kterou přinesl drak Šmak. V tom vstoupili do nory vůdci trpasličích klanů s písní Osamělé hory na rtech. Gandalf nás pozval na výpravu za osvobozením hory a všichni s bujarým jásotem souhlasili. Poté vždy hobit podepsal smlouvu, stvrzující jeho účast na výpravě. K němu se přidali jednotliví trpaslíci, jenž mu přislíbili svoje služby. Tak postupně vzniklo šest společností, AZGAL, EKRUN, GOROG, LOK, VORKHUL a ZAGAZ, připravených jako jeden muž čelit všem nástrahám cesty a osvobodit království Ereboru od draka Šmaka.
Hned druhého dne započalo naše velké dobrodružství. Ještě před rozbřeskem, se na louce objevili strašliví zlobři a my se s nimi museli utkat. Zachránil nás východ slunce, jehož paprsky zlobry zkameněly. Za soumraku byli nejstarší dvojce z každé družiny vyslány na velkou zkoušku odvahy, síly, obratnosti, odolnosti a bystrosti. Společnými silami úspěšně prošli útrapami a za odměnu od Gandalfa získali pro svoji družinu vlajku a hlavně mapu naší cesty s klíčem od Osamělé hory. Díky mapě jsme věděli kudy kam a tak jsme vyrazili. Během výpravy jsme prošli Roklinkou, kde nám pán Elrond pomohl přečíst měsíční runy na mapě. V temných hlubinách Mlžných hor jsme padli a poté s pomocí Gandalfa uprchli ze skřetího zajetí. Uprostřed noci jsme u řeky hráli proti Glumovi hru na hádanky. Jak jsme se blížili k Osamělé hoře, začalo se nebezpečí stupňovat, skřeti nám byli v patách a nedali nám oddechu. Úkryt jsme nalezli až v domě Medděda, jemuž jsme pomohli vyléčit jeho včely od zákeřného moru. Další naše kroky vedli do Temného hvozdu, plného nejrůznějších stvoření a nestvůr. Snažili jsme se postupovat co nejtišeji, ale obři pavouci nás stejně pochytali a zamotali do kokonů. Jen díky hobitovi, který ostatní osvobodil, mohla naše společnost pokračovat. Prošli jsme i říší Temných elfů a dostali se až do města Esgaroth, z něhož jsme již měli horu na dohled. Uprostřed noci jsme hledali tajný vchod do hory a čekali na správnou chvíli k jeho otevření. Uvnitř podzemní říše jsme spatřili obrovského draka, jak dřímá nad svým pokladem. Ale svojí návštěvou jsme ho rozlítili a ráno napadl náš tábor. Na skolení jsme museli spojit síly všech šesti společností a použít šest černých šípů. Drak byl mrtev a poklad byl náš, ale ne na dlouho. Na náš poklad si dělali zálusk i skřeti, uloupili náš nejcennější drahokam Arcikam. Ale my se nedali, vybojovali jsme si králův klenot zpět a definitivně skřety porazili…
Byl to další tábor plný táborových her, jak bojovek, tak i klidnějších her, které si žádali vytříbenou mysl. Volné chvíle jsme vyplnili mezi družinovými zápoleními a turnaji. V parných dnech, kterých letos bylo opravdu hodně, jsme se chladili hrami s vodou či v řece, stříkáním vody z hasičských proudnic a jednou jsme byli na koupališti v Rouchovanech. K pohodě na táboře přispěli velkým dílem i kuchaři a jejich velmi chutné jídlo. Sedmnáct dní uprostřed lesa, v klidném údolí řeky Rokytné, uteklo jak voda. Každý z nás si z tábora odvezl nejen část pokladu, nějakou tu odměnu či diplom, ale hlavně ranec zážitků s kamarády, na které se ještě dlouho vzpomíná…
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2013
  • 671 zobrazení
  • 0
ctrnactka
Fotky a videa z tábora 2011! Tábor, který začal v pomalém tempu deště, poté v rychlém tempu sluníčka a skončil opět při dešti, ale i tak jsme měly úsměv na tváři a dokázaly jsme si jej užít! Téma bylo Hobit - tak snad z nás měl Gandalf radost :) .
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2011 až duben 2012
  • 635 zobrazení
  • 0
jipak
V únoru mě zavály služební povinnosti do mekky digitálních tiskových strojů HP Indigo - do Izraele. Týdenní cesta měla kupodivu dostatek času i na cestování (o víkendu), takže jsem navštívil i místa, na které jsem dosud neměl čas.
Po příletu do Tel Avivu v sobotu brzo ráno a po krátkém spánku vyrážíme s Petrem rovnou k Mrtvému moři. Cestu přes Arad znám skoro zpaměti (jel jsem tudy před rokem), pevnost Metsada (Masada) necháváme až ne zpáteční cestu, a tak jsme po poledni u moře. Nevěřil jsem tomu do poslední chvíle, ale skutečně - voda je tak hustá, že se do ní člověk skoro vůbec neponoří. Stačí si prostě lehnout a ležet. Plavat to moc nejde, je to jako když se mě někdo snažil zvednou za nohy nahoru. Chvíli blbneme, jdeme koupit dárky do místního obchodu a bereme benzín. Někde u nádzže je asi dírka, protože po naplnění nádrže po okraj je pod autem kaluž benzínu. Obsluha nám auto odtlačila kousek stranou, abychom mu nekazili kšeft. Chvíli dumáme co s tím, ale ono se to nakonec vykapalo samo. Tak nasedáme do auta, benzín teče jenomd o motoru a jedeme zpátky. Zastavujeme u Metsady a protože už je zavřeno, jdeme se projít do úzkých strží vyhloubených vodou ve vrstvách písku pod Metsadou. Je to úchvatné, za každou zatáčkou nebo stoupáním se člověk ocitne v úplně jiném světě. Cesta zpátky do tel Avivu je už za tmy, takže nám mírná písečná bouře nevadí, protože ji nevidíme.
V neděli jedem do továrny v Kyriat gatu a odpoledne je naplánovaná prohlídka Jeruzaléma. Sedám si do autobusu dopředu, protože průvodkyně Elena toho povídá docela dost a je to hodně zajímavé - o histori staré i nedávné, okolních zajímavostech apod. Počasí se postupně horší a od zamračena se dostaneme až k přeháňkám. V autobuse to nevadí a na Olivové hoře (Mt. Olive) chvíli čekáme. Déšť přestal, ale vítr má v nárazech tak 15 m/s - zkouším stát s náklenem tak 30 stupnů nad schody....
Prohlídku starého města začínáme u Lví brány a vpodtsatě jdeme jako Ježíš při své poslední cestě - z vězení na hoře Olivetské/Olivové, kolem Piláta až na Golgotu - Via Dolorosa. Chrám an Golgotě je plný lidí, je v něm cítit silná energie, ale není taková jako u Západní zdi. K Západní zdi se dostáváme v prudké přeháňcea tak jsem u ní úplně sám. Deštník nevydržel, ale aspoň mi neteklo za krk. Zmrzlí odjíždíme do restaurace, jíme a dostáváme suché ponožky. Pak hurá zpátky do Tel Avivu a spát. Další dny jsou plné práce a do terénu se dostáváme až ve čtvrtek.
S další skupinou lidí z divize jedeme na výlet na sever ke Galilejskému moři. Cestou míjíme úchvatnou horu Carmel, ze které se lítá a kde je klášter řádu Karmelitánů. Údolím Israel se dostáváme do Nazarethu, který je v opravdu strmých horách. Dřív to muselo být opravdu zapomenuté místo, dneska je to středně velké město. Chrám Zvěstování je úchvatná stavba a stojí nad jeskyní Marie a Josefa. Po cestě směrěm ke Galilejskému moři vidíme útvar pravděpodobně po dopadu meteoritu. Další zastávka je v místě, kde Ježíš podělil zástupy 4 chleby a 2 rybami. Mozaika na podlaze je původní a je na všech upomínkových předmětech. Jíme kousek odtud v horách o Jordánu, který je takovou menší říčkou... Při cestě zpátky se zastavujeme v místě, kde Jan Křtitel křtil v Jordánu - každý se zde může nechat pokřtít za 25 USD. Chápu touhu lidí vstoupit do stejné řeky jako Ježíš, ale všechno okolo mi spíš než duchovní obřad připomíná supermarket.... Pak už jen dlouhá cesta zpátky do Tel Avivu a druhý výlet je za námi.
V pátek mám volný den (v Izraeli je to jako naše sobota) a tak vyrážím vyzvednout Martinu z kibutzu Barkai a jedeme na Golanské výšiny. Hranice mezi IL a Sýrií/Jordánskem je zadrátovaná, ale má to daleko do "železné opony" - i když kdo by šel přes to hluboké údolí. Kolem silnice jsou dráty a varování před minami, v táve jsou pořád viditelné krátery a stopy bojů. Po vystoupání asi 300 m nad úroveň Galilejského moře nacházíme v drátech zbytky bunkru a taky jednu opuštěnou želvu. Co tam dělá a jak se tam dostala, to ví jen ona. Kousek vedle je startovačka paraglidistů a tak tam jedem a dáváme se do řeči. Začíná hodně foukat, tak to chlapi balí, ale čas na fotku si najdou. Startovačka je hop nebo trop - hned pod ní je cca. 100m široký pás ohraničený dráty a známými cedulkami "Danger - mines". Takže start se MUSÍ povést. Golanské výšiny jsou nahoře placaté a vesnice vypadají normálně - tedy až na dvojitý drátěný plot kolem nich a stráž se zbraní u vjezdu. Známky nedávných bojů jsou všude, na vyvýšeníny se nedoporučuje chodit - jsou tam palebná postavení jak dřívější, tak současná.
Jedeme do rezervace Gamla, kde jsou k vidění supové a zbytky staré pevnosti Gamala. Pevnost byla jednou z posledních bašt odporu proti Římanům v době vzpoury na konci období Druhého chrámu, kolem roku 70 n.l. Supi lítají nad námi, sluníčko svítí a hlad se probouzí. Obědváme falafel na tržišti v Tiberias - Martina díky znalosti hebrejštiny se dohaduje s prodavačem a potvrzuje, že nás neobírá jako turisty :-) Na zpáteční cestě ještě jedeme na horu Tabor (Mt. Tabor), kde je jeden z nejstarších křesťanských kostelů a pevnost. Pak už podvečerem a tmou zpátky, vysadit Martinu v Barkai a pak do Tel Avivu. Brzký ranní let do Prahy znamená vstávat ve dvě, ale to už se nějak dospí. Shalom, Israel, zase někdy příště.
více  Zavřít popis alba 
  • únor až březen 2011
  • 567 zobrazení
  • 0
klubka
  • léto 2016
  • 571 zobrazení
  • 0
dvacitkacb
  • loni v létě
  • 527 zobrazení
  • 0
zlutyutes
Letní tábor Žlutého útesu a Bílé střely u Mezholez v Sedmihoří.
Autoři fotek: IMG_4* Dudaczekklan, IMG_2* Táňa
Novinka: Obrázky co jsme kreslili při slibovém dni.
více  Zavřít popis alba 
13 komentářů
  • léto 2010
  • 463 zobrazení
  • 0
ddmmatysek
První ročník výjezdového tábora Olympia. Tábor plný her, bojovek, her v přírodě, zábavy, sportování a nevšedních zážitků s partou kamarádů provázený dobrodružnou etapovou hrou. Prostě se vším co ke správnému táboru v přírodě patří. Celý tábor se vydařil a věříme, že se vydaří i v příštím roce. Díky všem vedoucím za jejich práci a dětem za jejich spolupráci. Tábor probíhal v rekreačním středisku RS Královec v chatkovém tábořišti.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • srpen 2013
  • 398 zobrazení
  • 1
junakvodnany
Rok se sešel s rokem a my jsme vyrazili na tábor, tentokráte nás čekal opět Zábrdský mlýn, který nás přivítal slunečným počasím, které nás provázelo celý tábor...
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2010
  • 367 zobrazení
  • 0
ddmchotebor
malá ukázka letní činnosti dětí na táboře na táborové základně Radost u Nové Vsi u Světlé nad Sázavou
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2008
  • 377 zobrazení
  • 0
junakvodnany
A přeci fotky od jednoho fotografa nestačí a tak přinášíme fotky i od dalšího fotografa - Ondry Šmída. Snad fotky z jiného soudku a okamžiků co ještě zachyceny nebyly...
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2010
  • 361 zobrazení
  • 0
kuchejda
Léto - čás táborů. Skautský tábor v Rychlebských horách a nádherné místo s dalekými výhledy na místě zaniklé sudetské osady Kamenné.
Kategorie: dětipříroda
více  Zavřít popis alba 
102 komentářů
  • 12.8.2011
  • 342 zobrazení
  • 1
reklama