zvanecek
Dnešní výšlap vede přes Pancíř na Můstek a Prenet. Z Prenetu sestoupíme do Zelené Lhoty, kde překročíme řeku Úhlavku. Královským hvozdem se navrátíme zpět do Špičáku. Většinu dne budeme z výšky shlížet na historické královácké území mezi Špičákem, Pancířem, Hamry a Zelenou Lhotou.

A co že ti Králováci byli zač? Převážně šumavští Němci, kteří podobně jako Chodové hlídali státní hranici.

V nižších polohách Šumavy určitě žili již v 11. století. Od 12. století osídlili do té doby odlehlé končiny vyšších šumavských poloh. Mimo ostrahy hranic dohlíželi na bezpečnost stezek z Čech do Bavor. Byli hrdí na svou historii a na svůj stav. Měli pocit panské nadřazenosti. Břetislav I. je roku 1040 osvobodil od daní a poplatků, odměnou za pomoc v boji proti bavorskému králi Jindřichu III. Černému. Byli podřízeni přímo českému králi. Výsady jim znovu potvrdila i Eliška Přemyslovna v roce 1314. V roce 1617 je obdrželi písemně od krále Matyáše. S nelibostí nesli, když v roce 1848 byli osvobozeni od poddanství všichni obyvatelé Čech a oni částečně ztratili svou výjimečnost. Od roku 1850 přestalo královácké území oficiálně existovat.

Králováci měli dědičná práva: volit si rychtáře, lovit zvěř, těžit dřevo, vařit pivo, pálit kořalku, lovit na svých pozemcích a chytat ryby.

Živili se sklářstvím, těžbou dřeva, dřevovýrobou a papírnictvím. Žili ve svobodných dvorcích (freihofech) kolem devíti rychet: Svatá Kateřina (dnes část Chudenína), Hamry, Hojsova Stráž, Javorná (Seewiesen), Zhůří (Heidel), Kochánov, Nové Stodůlky, Staré Stodůlky a Stachy.

Jejich dvorce bývaly kamenné s roubeným vrškem. Převislé prkenné střechy zatížené balvany vytvářely ve štítu dřevěnou pavlač. Střechu zdobívala zvonička. Součástí bývala i kaple. Zvonilo se ráno, večer, při úmrtí, nebo za špatného počasí. Každý dvorec měl jméno podle majitele Berghof, Tomandlhof, …

Všude, kde žili, se v krajině objevují „umrlčí prkna“. Bylo na něj vyryto nebo vypáleno, kdo na tomto prkně ležel + jméno a příjmení, datum narození a úmrtí a svatý veršík. Sloužily k uložení nebožtíka během dlouhé zimy. Poté se instalovaly v krajině podél cest v blízkosti statku pod stromem vedle křížku.

Vzezřením se odlišovali od ostatního obyvatelstva. Měli svůj kroj s plstěnými klobouky se širokou střechou a pentlemi. Ženy nosily šátek, překřížený na zádech. V současné době funguje spolek Šumavští Králováci, který navazuje na dávné tradice.

O tom, že nebyli vždy vnímáni bezvýhradně kladně, se mohli dočíst návštěvníci Šumavy v turistickém průvodci T. Cimrhanzla z roku 1878:
Horní a Dolní Eisenstrass (Hojsova Stráž) tvoří jednotlivé selské statky, takzvané statky „králováků“ nebo „dvořákův“ … Pozemky statků jdou obyčejně od vrchu až do údolí dolů a jsou z nahromaděného kamení udělanou zdí od sousedního statku odděleny. Statek králováků nalézá se obyčejně uprostřed majetku, kdežto malé chaloupky chalupníků všude roztroušeny jsou. Chalupníci tito jsou pravými nevolníky sedláků a musejí za byt a užívání malého kousku pole a louky po celý rok i s rodinou svou při statku pracovati … Velká část těchto dvořáků, kteří do dnes v paměti mají bývalá práva, a proto do dnes na sobě si zakládají, schudla nesmyslným prodáváním a kácením lesů. Obyvatelé tito jsou sice skromní a dobrosrdeční žijíce v spokojenosti ve svých horách se svými českými sousedy. O návštěvu škol málo dbají, za to však hledí každý, by již od mládí přivykl šňupání zvláštního tabáku Brisil zvaného, který si každý sám připravuje (máslo, vápno nehašené a rozetřené sklo, k tomu přidá něco čpavkové vůně). Barevná sklenička na tabák, u spodků kožených nůž a vidličky, nesmějí již ani výrostkům chyběti. Po prvním pozdravení nabízí ti již každý sklínku svou, bys klepnutím hrdélka na ruku vyrazil si z ní šňupec. Silným šňupáním tak ostrého tabáku naběhne nemálo každému nos a zohyzdí mu obličej. Zeny zase mají dědičné vole a jsou taktéž ohyzdné. Zvláštní zdrženlivosť ku každému cizinci zabraňuje nám, abychom dopodrobna poznali jeho spůsoby života, avšak poznáme některé na cestách svých, tak např. užívání prken na mrtvoly … Takto prkna pomalovaná nalézáme všude … činí nám nemilý dojem; zdá se nám jako by zbytky rakve byly po celé krajině roztroušeny …
Více  Zavřít popis alba 
118 komentářů
  • 23.3.2020
  • 384 zobrazení
bilecci
  • 19.11.2018
  • 1 050 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
veka1
Vystřelovátko – model pro pochopení základů letu.
Vystřelování rozumně navržených modelů letadel pomocí gumové smyčky,umožní dostat model do vzduchu i lidem,kteří jej napr. Z důvodu zdravotních zdravotních omezení ,nebo nešikovnosti,nedokážou správně a dostatečne vysoko vyhodit pouze rukou.
Vystřelovátko je velice vhodnou učební pomůckou,pro pochopení základů konstrukce letadel,zpracování materialů,ale prřdevším k seznámení se, ze základy mechaniky letu a aerodynamiky.
Uspořádaný a stabilní let tohoto typu modelů je podmíněn seriozním skloubením, velice protichůdných požadavků,na celkové seřízení modelu pro jednotlivé faze letu , aniž by bylo možné po vystřelení,tj.v průběhu letu, toto seřizení měnit.
Zálet modelu je rozumné udělat v klidném počasíi. Plocha, približne velikosti fotbalového hrište, by měla být bez překážek a pokud mozno, z hlediska bezpecnosti a duševního klidu i bez prihližejícich davů.
Muže to působit divně,ale doporučuji na model přilepit štítek s adresou majitele. Někdy stačí,že model uletí mizerných 50m a při troše nepozornosti a dané velikosti modelu, ho již nenajdete.
Samotné zalétani začneme nastavením rovnoměrného kluzu v přímem, ustáleném vodorovném letu.
Z důvodu jednoduchosti stavby a provozní odolnosti, ma navržený model lichobežnikové křídlo malé štíhlosti s profilem rovné desky, což lehce snižuje letové výkony .
Výchozí podélne seřízení,mezi křídlem a vodorovnou ocasní plochou je nulové.
Vůči příčné rovině křídla je vodorovná ocasní plocha přilepena s náklonem 3-5mm.Cílem je vektorový rozklad vztlakové síly na vodorovné ocasní ploše na svislou a stranovou složku.
Stranová složka působí v rovině těžiste a napomáha zatáčení modelu,aniž by způsobovala náklon a tendeci modelu padat do klesavé spirály. Z pohledu stability a jednoduchosti seřizování rozumne řešení,že?
Pokud chceme,aby model létal v pravých kruzích,přilepíme výškové kormidlo tak,že při pohledu ze zadu a vodorovné poloze výškového kormidla, bude pravé křídlo skloněné dolu.
Velikost sklonu ovlivňuje výslednou velikost stranové složky vztlakové síly na VOP a tím i poloměr zatáčení .
V případě, že se netrefíme, výškové kormidlo odřízneme od trupu a přilepíme v jiné pozici.
Hledáme optimální sklon VOP tak dlouho, až nás výsledný letový projev modelu uspokojí.
Před prvním klouznutím z ruky,podložíme nepřilepenou část odtokové hrany výškového kormidla proužkem dýhy, čímž změníme profil kormidla.
V průbehu letu,na takto zakřiveném výškovém kormidle vznikne vztlaková síla, otáčejíci zadní části trupu směrem dolu…tj. stav,který nastane po tzv. přitažení výškového kormidla.
Tím dosáhneme,že model s profilem rovné desky a nulovým seřízením poletí na takovém úhlu náběhu,že na křídle vzniklá vztlaková síla ho bezpečně unese.
Je potřeba vzít též v patrnost, že s různou hodnotou seřízeni se mění také poloha težiště modelu.
Obecne platí: zmenšení úhlu seřízení,nebo poloměru zatáčky,vyžaduje posun težiště dozadu a naopak…zvětšenií úhlu seřízení a otevřenější kruhy,vyžadují posun težiště směrem k náběné hraně křídla.
Na stabilní let a především na plynulou přechodovou fázi,ze stoupavého letu do kluzu,má kromě seřízení a polohy težiště, značný vliv také mohutnost vodorovné ocasní plochy.
Pokud jsme spokojeni s průběhem kluzu v přímém letu,vychýlime klínkem na pravé straně směrové kormidlo.
Model dobře seřízený pro přímy kluz,bude po tomto zásahu mít tendenci k postupnému zmenšováni poloměru zatáčky a prudšímu klesáni.
Vychýlené směrové kormido,bez následné kompenzace větší kladnou výchylkou výškového kormidla,nebo posunutím težiště mírně dozadu, funguje jako potlačená výškovka.
Na základě tohoto poznání, kluz v zatáčce ladíme úpravou hmotnosti závaží (plastelina),nebo změnou velikosti výchylky směrového kormidla.
Model zaklouzaný do pravých kruhů,vystřelujeme v levém náklonu, do levé stoupavé spirály.
Po vytracení rychlosti, na vrcholu stoupání, by měl model plynule přejít do kluzu,v otevřených pravých kruzích,bez tendence zmenšovat postupně poloměr zatáčky.
Dosahovaná výška a čistý přechod do kluzu jsou závislé od razance výstřelu, správneho směru výstřelu vůči větru a přimeřeného náklonu modelu (jak v příčné, tak podélne rovině) v okamžiku výstřelu.
Přičny náklon křídla,před vystřelením,by měl být mezi 70 az 90 stupni vůči zemi.
Podélně býva osa trupu v okamžiku výstřelu ve vodorovné poloze,nebo velice málo odklonena vzhůru….cca 5-10 st.
Vystřelování pod větším úhlem způsobuje prudké stoupáni modelu,přechod do přemetu,nebo velkou ztrátu výšky.
Nejčasteji však model končí za zády střelce, zapíchly rypákem v zemekouli.
Těžce se to popisuje,tak kouknete na pohyblivé obrázky a pak vyzkoušejte v reálu.

https://www.youtube.com/watch?v=DJ5utvenlT4

Po několika startech určitě naleznete váš originální střelecký styl, který můžete neustále vylepšovat.

Veka
Více  Zavřít popis alba 
  • 22.10.2016
  • 2 885 zobrazení
alloy
Na Tenerife jsme vyrazily s kamarádkou Irenou s CK Poznání se zájezdem Španělsko, Kanárské ostrovy - Tenerife a La Gomera.

1. den, přílet k večeru (v letadle jsme dostaly oběd a svačinu, vždy při jídle byly turbulence, přesto, jsme nenechaly ani drobeček) a úžasná večeře v rámci polopenze (ty byly mimochodem úžasné vždy, takové večeře a snídaně také znamenaly v závěru těžší letadlo :.)), pro lepší trávení jsme podnikly večerní procházku podél moře (slunce zapadá v tomto období ve 20.00 hod.). Večer až do noci probíhalo v hotelu finále soutěže krásy Mrs. Europe 2015 a tak celým hotelovým komplexem zněly rytmy samby.

2. den, zahradou Casina Taoro, zahradou Aquatic a po pláži PLAYA JARDÍN se subtropickou zahradou tentokrát ve dne (hned ráno za rozbřesku a večer po procházce městem). Měly jsme štěstí a oceán byl celé první 4 dny naprosto klidný a ke mně, ne moc dobrému plavci přívětivý a navíc příjemně teplý, což pro nás obě bylo překvapením. V té době vládla kalima, tedy vanul horký vítr ze Sahary a nebyla úplně dobrá viditelnost (např El Teide byl zahalený a vše mělo nádech do oranžova), ale ve chvíli, kdy tento stav pominul, klidné moře se stalo bouřlivým a už mě plavat nenechalo. Odpolední procházka PUERTEm DE LA CRUZ s průvodkyní a ostatními účastníky.

3. den, vydáváme se s účastníky zájezdu na celodenní výlet do NP LAS CAŇADAS s nejvyšším vrcholem Španělska PICO DEL TEIDE (3 718 m). Bohužel lanovka kvůli větru nejezdila a viditelnost byla stejně mizivá. Pokračovali jsme tedy autobusem kaňonem v gigantických monumentálních skalách LOS GIGANTES, půvabnou horskou vesničkou MASCA, kde Irena poprvé ochutnala slavnou kanárskou Baraquito (tedy kávu s kondenzovaným mlékem, mléčnou pěnou, skořicí, citrónem a likérem 43), prohlédli si lávou zničené město GARACHICO, podívali se k 650-750 letému dračinci v Icodu de los Vinos, kde jsme si také zakoupili úžasné kozí sýry jako dárky z dovolené.
A hlavně naučili se, že není problém přivolat ještěrky a to kdykoli, stačí jako když důchodci krmí holuby, vrhnout pár drobků do blízkého okolí, které se zdálo být prázdným a v tu ránu bylo objektů k fotografování habaděj, jen byli zase hned pryč, ta rychlost s jakou uchopí drobek a zmizí se snad ani změřit nedá:.))

4. den, dopoledne jsme si s Irenou zakoupily trekingovou túru Mascou a odpoledne uskutečnily i s průvodkyní polodenní výlet místní dopravou (poprvé jsme použily slevovou kartu BONO via) do krásného koloniálního města LA OROTAVA. Procházka historickým centrem kolem radnice, kostelů, zahrad, návštěva katedrály a slavných „balkónových domů“ byla moc hezká. Město patří k nejpůvabnějším na Tenerife a k jednomu z nejvíce „kanárských“ míst na ostrově. Zpět jsme už razily po vlastní ose a nechaly se odvézt autobusem k Botanické zahradě v Puertu de la Cruz, ta mi přišla krásná ve své přirozenosti.

5. den, celodenní výlet na poloostrov ANAGA do města LA LAGUNA (UNESCO), původního hlavního města ostrova, s dochovanou středověkou architekturou, někdo si vylezl na věž, my se s Irenou rozhodly, že máme měst dost a do Santa Cruz a na pláž Teresita nepojedeme, ale že zůstaneme v Cruz del Carmen a uděláme si výlet po svém. I když se průvodkyně bála nechat nás svému osudu, nenechaly jsme se přesvědčit a udělaly si příjemnou procházku vavřínovými lesy po Cestách smyslů. Delší výlet nepřipadal v úvahu, čekali nás v autopůjčovně, kde jsme si den předtím zaplatily 30 Eury na den malé autíčko Pandu.

6. den, vyrážíme autem (řídila Irena), jen samy dvě do národního parku za El Teidem, od brzkého rána je krásně zřetelný bez mráčků a doufáme tedy, že lanovka bude jezdit, nejela, prošly jsme si tedy trasu č. 3 kolem Roques de García, počasí bylo nádherné a už po cestě jsme viděly, že je lanovka v provozu, tu hodinku jsme si počkaly ve frontě, ale stálo to za to. Bolela mě sice hlava z výškových rozdílů, ale pohledy na šlehačku a Starouška jsou nezapomenutelné. Ostatní se účastnili výletu na Gomeru.

7. den, nejnáročnější túra našeho pobytu, Masca. Bylo nás jen devět Čechů z našeho zájezdu (ostatní byli na katamaránu podívat se po velrybách nebo v Loro Parku), zbytek se skládal ze skupinky Rusů, Němců, Angličanů a vedly nás dvě na Tenerife žijící Španělky, komunikující naprosto perfektně jak anglicky tak německy. Vykládaly při přestávkách, nechaly nás ochutnat gofio a hlídaly své stádečko pečlivě. Měly s sebou vysílačky, každému zkontrolovaly obuv, teplé oblečení a množství pití s tím, že náhlá změna počasí může nebezpečně ohrozit naše životy prudkou záplavou barranca a my budeme muset přečkat nějaké hodiny bez možnosti úniku. V ústí rokle nás čekala lodička, na ní bohatý oběd, někdo si zaplaval na širém moři (já ne, do moře by mě na volném moři nikdo nedostal, Irena si zaplavčila) a hlavně, viděli jsme delfíny, 3 skutečné živé skákající delfíny, fakt zážitek, nádhera.

8. den, dopoledne jsme strávily u moře, pak Irena odletěla, celé odpoledne jsem prospala :.), po večeři jsem šla na procházku a bylo mi divně, byla jsem sama.

9. den jsem vyrazila na výlet v Orotavském údolí, Camino de la Orilla del Monte, okružní trasou z Caldery, krásný a voňavý výlet zase v úplně jiném složení lesa, který jsem snad měla jen sama pro sebe :.). Odtud jsem jela busem na zastávku El Rincón, 1 stanici bohužel přejela (řidiči, když člověk nezazvoní, tak stanicí projedou, jenže když to tam neznáte, jak máte vědět, že máte zazvonit, stanice bohužel nehlásí :.))
(změna - v roce 2016 již má většina autobusů nainstalované ukazatele stanic)
a vracela se (díky tomu jsem zase vyfotila nádhernou divokou trávu) a zamířila strmě dolů za nejkrásnější pláží, kterou jsem zatím viděla, El Bollullo. Bylo víc než 28 °C a já věděla, že ta horší cesta mě teprve čeká. Bohužel mi zastavilo s nabídkou svezení auto jen směrem dolů, když jsem se drápala nahoru, nikoho to nenapadlo :.).

10. den, odpočinek, cesta k vyhlídce k hotelu Maritim a podél pobřeží, nakrmit ještěrky a fotit a fotit a fotit.

11. den, Anaga, Cruz del Carmen k Punta del Hidalgo přes Chinamadu, když jsem vystoupila v Cruz, pršelo, pršelo ještě tak 10 min a pak už jen mizely mlžné záclony a já s díky tomu někomu, možná tam nahoře, byla vděčná té nádheře. Nejdříve ty zvukové vjemy tekoucí vody v pralese a pak ta modrající se obloha a výhledy, které člověku lámou srdce. Za celých 10 km trasy jsem potkala jen několik lidiček jdoucích či běžících v protisměru (běhat do kopce, vyběhnout si 1000ku je prý teď moderní). Několik lidí projevilo starost, že jdu sama.

12. den, výlet do Candelarie, ti Guančové museli být pěkní mužští :.)), úžasná zmrzlina.

13. den, Caldera - Chimiche, super výlet, ovšem vyhnala mě z lesa pohádková nebo spíš hororová mlha, byla jako živá, požírající a ochlazující a děsivá. Díky tomu jsem zjistila, že navigační systém a mapy v mém tabletu jsou super a určitě jen díky nim jsem unikla :.)). Vydala jsem se tedy do Orotavy a znovu prošla město. Doufala jsem, že pořídím nějaké dárky, ale žádné oříšky mě po cestě do nosu necvrnkly.

14. den, Národní park a No. 2 Arenas Negras, pokrytá sopečným prachem žlutošedé barvy jsem navštívila Centrum pro návštěvníky, fotila zase ještěrky a potkala Čechy :.), Jediná možnost návratu z parku, když nepočítám stopování, je autobusem v 16.00, v tu dobu už je pěkně cítit pokles teploty, byla jsem zachumlaná ve všech vrstvách včetně pletených rukavic a stejně mi na větru bylo chladno.

15. den, hledání pošty, její nalezení - zavřeno, sakryš, odhlásit se z hotelu (pohledy poslány, ovšem z 5 jich dorazily adresátům 2, nefunguje tenerifská nebo ta česká, no možná spíš ta španělská (z Finska dorazily pohledy po 5 měsících, tak třeba po roce? mě to nepřekvapí), pak zbytek hodin u moře, zbylé drobné na Červený kříž a zpět pro batožinu a adiós Tenerife, za rok se vrátím :.)) takže vlastě Hasta Luego!
Více  Zavřít popis alba 
13 komentářů
  • 16.7.2016
  • 833 zobrazení
radimturista
pozustatky hradu z 15. století v oblasti přírodního parku Džbán, mezi vesnicemi Pnětluky a Domoušice(2km od vlakového nádraží).Hrad byl především administrativním centrem panství, kam patřilo několik vesnic a městečko Ročov. V roce 1533 na Pravdě, využívané tehdy nejspíše jako lovecký hrad, sídlil lobkovický úředník Jan z Mlékovic.Způsob bydlení na Pravdě postupně přestal odpovídat nárokům šlechty a mimoto ležel hrad stranou důležitých komunikací. Proto se jeho lobkovickým majitelům nevyplatilo investovat do jeho opravy. Už v roce 1593 je uváděn jako "zámek pustý, který slove Pravda". Roku 1681 připadl pustý hrad do divického panství, s nímž roku 1802 přešel do majetku Schwarzenbergů. V druhé polovině 19. století se stal hrad Pravda, zřejmě i kvůli symbolické síle svého názvu, jedním z poutních míst českého národního obrození a konaly se zde tábory lidu, například 12. července 1868 za účasti několika tisíc lidí. V dnešní době se hrad stal cílem turistů a trampů, kteří na nádvoří často táboří, a místem konání různých setkání a festivalů. Během 20. století se stav hradu výrazně zhoršil, Společnost hradu Pravda se pokoušela ho stabilizovat.(zdroj Wiki)
Více  Zavřít popis alba 
  • 24.5.2016
  • 103 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
fenik1
Jak se pomalu stává pravidlem, další na poslední chvíli domluvený vandr. Holky jakožto skoro místní se přidaly opravdu na poslední chvíli, jen na den. Díky za doprovod! Sestra Windy naopak nebyla plánovaná vůbec (tedy ve smyslu setkání zde). Pro mne návrat zhruba po 30 letech... Mívali jsme tu dokonce cosi jako rodinný převis (nenavštíven, čili bez obrázku). Díky, Sněhuláku, za společnost!
Více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 19.2.2016
  • 200 zobrazení
masreia
předislámská Káhira je trochu stranou od centra, ideálně dostupná metrem. Skrývají se tam poklady, zub času a nezájem chránit úžasné skvosty se ale bohužel žalostně podepisují na stavu památek
Více  Zavřít popis alba 
  • 18.2.2016
  • 80 zobrazení
te-z-slak
Legendární kufříkový psací stroj, který navazuje na úspěch předchozího modelu Lettera 22. Koncept navržen designérem Marcellem Nizzolim v roce 1963. Výbava stroje je vzhledem k tehdejším tuzemským výrobkům nadstandardní. Výroba: 1966, Itálie. Plně funkční, výborný technický stav a s plným příslušenstvím.
Kategorie: koníčkypráce
Více  Zavřít popis alba 
  • 3.1.2016
  • 294 zobrazení
nandula
U gorilek obvyklý stav před obědem, polehávání a hrátky kluků. Hezké, i když mrazivé počasí vylákalo do výběhu jenom Shindu, Bikiru a Kijivu, Richard hlídal u šubru venku dále se neodvážil. Bikira a Kijivu si opět něco vyjasňovaly jak v pavilonu tak ve výběhu venku. Kijivu se zřejmě nelíbí, že si Bikira v pohodě užívá volnosti. Velmi chytrá Bikira však měla plán jak se ve výběhu Kijivu zbavit. Naznačila odchod do pavilonu, Kijivu tomu uvěřila a odcházela. Bikira se ale vrátila zpět a klidně si dopřávala volnosti sama. Když se vracela do pavilonu byla před šubrem očekávána Nuruem. Oba spolu čekaly až Richard nebude v pavilonu nablízku, aby mohly jít dovnitř. Krásné chvíle s gorilkami jistě budou i v příštím roce. Hodně zdraví a lásky všem!
Více  Zavřít popis alba 
52 komentářů
  • 30.12.2015
  • 167 zobrazení
srdcemprokocky
Kategorie: zvířata
Více  Zavřít popis alba 
  • 29.12.2015
  • 70 zobrazení
jhenribox
Modely matchbox - RW série 1 - 75 (regular wheels) - stará kola. Modely od počátku tj. r. 1953 až do konce RW tj. rok 1969. Pak byla výroba převedena na sérii Superfast. Z počátku upravením stávajících modelů na tzv. "přechodné modely", cca od 1973 již zcela nahrazeno novými modely Superfast. Modely jsou seřazeny dle čísel a verzí 1a, b, c, d, 2a, b, c, d, atd. Některé modely, hlavně přívěsy jsou prohozeny tak, aby tvořily soupravu s tažným vozidlem. Některé modely jsou v původním bezvadném stavu, některé jsou tak jak jsem je sehnal, u některých je provedena částečná oprava a některé jsou zcela renovovány.
Více  Zavřít popis alba 
  • 27.12.2015
  • 215 zobrazení
sportklubniva
Dnešním vítězem této kategorie je opět Jiří Jurčaga.V nedělí 27. prosince proběhl v Pitíně 3. turnaj série mladší žáci A. Na turnaji se prezentovalo 5 hráčů, z nichž 3 hrají tenis závodně. Turnaj provázela výborná úroveň hry. Všichni hráči hráli s minimem nevynucených chyb a většina hráčů se snažil hrát ofenzivní tenis.

Na 5. místě se umístil nováček této kategorie a nejmladší hráč turnaje Jakub Kovařík z Val. Klobouk. Kuba bojoval nejen s těžkými soupeři ale i se střevní chřipkou. Avšak za výsledky 3:6,2:6,3:6,4:6 se nemusí vůbec stydět a i soupeři ocenili jeho kvalitní agresivní hru.

4. místo obsadil Michal Vrba z Pitína. Michal hned na úvod předvedl vyrovnanou partii s pozdějším vítězem (4:6), ale v některých zápasech mu chyběla soustředěnost a v neposlední řadě i vytrvalost dotáhnou zápas na 100% až do konce. Každopádně předváděl agresivní tenis se skvělým pohybem do úderů, který byl divácky velmi atraktivní. Michal si připsal ještě výhru 6:4 a prohru v 0:6 a 6:7.

3. místo si zaslouženě odvezl Tomáš Hatlas ze Štítné. Tom nezačal turnaj vůbec dobře, protože předváděl opatrný tenis s velkým počtem nevynucených chyb. Hned v druhém zápase se ale "rozehrál" ,když Michalovi nadělil kanára. Od prvního místa na turnaji jej dělil jen jeden míč, když proti Jurčagovi neproměnil matchball v tiebrejku. Tomáš předváděl jeden z nejlepších výkonů na turnaji. Soupeře tlačil především svým liftovaným forehandem a zlepšeným pohybem. Jeho další výsledky byly 6:3,6:7,6:0.

Na 2. místě se umístila Kateřina Vráblíková z Pozlovic. Katka byla na turnaji kategorie A taktéž nováčkem, ale do všech zápasů nastupovala s klidnou hlavou. Úspěšně zvládla dva ze tří tiebrejků a prohrála zápas s vítězem turnaje velmi těsně v tiebrejku. Navíc byla dva míče od vítězství. Katka hrála chytře, na mladší žačku dobře podávala, dobře se pohyboval a uměla překvapit tvrdšími údery z backhandové strany. Její výsledky 6:2, 7:6,6:7, 7:6

1. místo potvrdil a zůstal tak v této sérii neporažen Jiří Jurčaga z Poteče. Vyhrál všechny své zápasy - 6:3, 7:6, 7:6, 6:4. Jiří se prezentoval nejopatrnějším tenisem ze všech účastníků. Každopádně ostatním hráčům dal najevo, že je porazitelný, když ve třech zápase vždy otáčel nepříznivé stavy. Jirka nad ostatními vyniká skvělou psychikou díky které se z nepříznivých situací se dokázal dostat. Jiří má poměrně slušný druhý kickservis, kterým se nenechá zatlačit po druhém podání a je univerzální hráč. Často měnil rytmus hry čopovanými údery, kraťasy a v posledních zápasech byl často vidět u sítě. Pokud si bude chtít udržet neporazitelnost i v roce 2016, bude muset začít hrát agresivněji od základní čáry a zlepšit pohyb k jednodušším úderům.

Turnaj se vydařil díky skvělém servisu paní Berčíkové, za což jsou jí všichni hráči vděční a už teď se těší na další akci.

David Dorňák
=
Více  Zavřít popis alba 
  • 27.12.2015
  • 150 zobrazení
bannditos
Počasí na výlov rybníka v Jedovnicích vyšlo luxusní, což ovšem přivedlo spousty lidí. Popili jsme nějaký ty pivíčka, ochutnali nepřeberné množství rybích pochoutek a jiných dobrot. Po zpátečním příjezdu jsme zašli na večeři, pokochali se jak se staví nová výzdoba před Místodržitelským palácem a unaveni se rozloučili a šli domů...
Více  Zavřít popis alba 
  • 26.12.2015
  • 71 zobrazení
clint63
Cestou z Lysé hory jsme se zastavili u říčky Mohelnice, kde se stav vody k radosti zúčastněných docela zlepšil, takže bylo co fotit.
Kategorie: příroda
Více  Zavřít popis alba 
34 komentářů
  • 25.12.2015
  • 199 zobrazení
rcmpilot
2 komentáře
  • 25.12.2015
  • 163 zobrazení
honza666
Letos nastala událost, která se na VŠCHT stává jednou, maximálně dvakrát za deset let: Vánoční besídky Ústavu plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší (Plyn), Ústavu energetiky (Energetika) a Ústavu technologie ropa a alternativních paliv (Ropa) se konaly ve stajný den. Na Ropě jsem nebyl...
Více  Zavřít popis alba 
  • 21.12.2015
  • 218 zobrazení
hartanet
Krkonoše zima bez sněhu nad 1000mnm 0-10cm stav k 20.12.2015
Kategorie: krajinapříroda
Více  Zavřít popis alba 
54 komentářů
  • 21.12.2015
  • 536 zobrazení
seta00121
2 komentáře
  • 20.12.2015
  • 409 zobrazení
Reklama