Hledání

31 012 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

kockanastole
  • únor 2016
  • 53 zobrazení
  • 0
jiri1946
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2010
  • 224 zobrazení
  • 0
ip123
Kategorie: krajinalidé
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 5.5.2011
  • 28 zobrazení
  • 1
musobal
Výlet za památkami a přírodou na Chebsko a Ašsko
více  Zavřít popis alba 
76 komentářů
  • srpen 2006 až listopad 2010
  • 73 zobrazení
  • 2
jaryh
U příležitosti 68. výročí ukončení 2. světové války jsme ve středu 8.května 2013 uctili památku padlých sovětských rudoarmějců a francouských vojáků, kteří jsou pochování na Chebsku.
Důstojnému aktu na chebském a ašském hřbitově, dále u památníků sovětských rudoarmějců v Nižnětagilské ulici v chebském předměstí, rovněž u památníků na Potočišti a ve Střížově u Chebu a odpoledne pak v Aši byli přítomni komunistický poslanec Parlamentu ČR Pavel Hojda, zastupitelé Krajského úřadu Karlovy Vary Václav Černý a Václav Sloup, zastupitelé měst Cheb a Aše, zástupci občanů z řad komunistů a členů KČP a také zástupci občanské politické aktivity NÁŠ ČESKÝ DOMOV.
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
  • 8.5.2013
  • 29 zobrazení
  • 0
jaryh
Jako by se tu sobotu 24.3.2018 spojily všechny dobré víly a hodní duchové...
Skutečně jsme si všichni účastníci té báječné akce, kterou do kynologického klubu KRÁSNOOČKO v Chomutově Pepy a Jarušky Prášilových svolali právě oni, připadali téměř jako v pohádce...
Krásné počasí nám poslal Pán shora, čisté a dobrým jídlem a pitím připravené klubové zařízení kynologům v republice známého Krásnoočka a... Hlavně úžasná atmosféra přátelství, vzájemné úcty a všeobecného veselí, kterou každému z celé republiky přijíždějících pozvaných hostů z řad přátel pejsků a odborníků přes kynologii od samého počátku připravil věčně usměvavý a plný humoru náš kolega kpt. v.v. Josef Prášil se svou vynikající chomutovskou kynologickou PARTOU HIC.
Nevěřili byste, přátelé, co všechno se může odehrát v průběhu jednoho dne při jedinečné organizaci setkání osobností, jejichž život byl a je spjat s přítelem člověku nejbližším - s psisky, pejsky...pejsánky.

PŘEKVAPENÍ na PŘEKVAPENÍ nám všem připravil Pepa s Jaruškou, Michalkou a dalšími chomutovskými uznávanými pejskaři z řad chlapů i něžných děvčat.
Již tradičně jsme se tohoto mimořádného pejskařského aktu zúčastnili my z chebského a ašského prostředí členů a příznivců KČP - bývalý velitel Chovné stanice na Novém Žďáru mjr. PS v.v. Ladislav Zvolánek, pplk. PS v.v. RSDr. Jaroslav Horák jako jeden z mnoha psovodů chovné stanice a zároveň psovod Bronyho. Byl to právě Brony, který v roce 1971 představoval hlavního psího hrdinu ve filmu s pohraničnickou tématikou ČERNÝ VLK. Dalším hostem z Chebu byl uznávaný místní kynolog a výcvikář Ing. Jiří Nesládek.
Byli jsme to právě my, kteří jsme na místo setkání přijeli jako jedni z prvních 35ti účastníků. Po vřelém přijetí a přátelských objetích (zejména s milými a usměvavými děvčaty - hospodyňkami a pejskařky, které Pepovi byly silnou pomocnou rukou) do nás začali společně doslova cpát spoustu dobrého PAPU a ... Tak jsme každé sousto (a že jich bylo!) zapíjeli dobrým pitím (nealko i alko...). Přitom jsme slyšeli z úst našeho Pepy "...Jen jezte, KLUCÍÍÍ, abyste nabrali znovu sil pro dnešní den po té vyčerpávající cestě až z Aše...!" A tak to odnášely obložené chlebíčky, báječný gulášek a svíčková, dortíky... NE, přátelé, dost už s jídlem a pitím, protože CO JE MOC... TO JE U KRÁSNOOČKA VŽDY BÁJEČNÉ.
To nejlepší a nejkrásnější překvapení však nastalo, když se mezi postupně přicházejícími přáteli náhle objevil spisovatel o kynologii a výtečný kolega plk. ing. Jiří Rulc a s sebou přivedl... TĚŽKO BYSTE HÁDALI, PŘÁTELÉ..!
Jirka totiž přivezl z Prahy hosty nejváženější - plk. PS Ing. Karla Hartla (94), který byl náčelníkem všech pejskařů PS a svého času uznávaným prezidentem kynologů v ČSSR, zakladatel chovu československého ovčáka. A téměř jsme přestali dýchat, když jsme vedle našeho Karla Hartla viděli stát herce a režiséra Josefa Hajdučíka. Pepa Hajdučík (88) totiž ve filmu Černý vlk hrál hlavního hrdinu pohraničníka Štencla, který sloužil s fenkou Lízou (ve filmu) a ta se ve velké psí lásce zamilovala přes "dráty" a státní hranici do Černého vlka a... To by ale bylo na dlouhé povídání. Lépe je si film pustit.
Srdečné vítání, opět přátelská objetí, s trochou překvapení ze strany Pepy Hajdučíka, kdo že ho tu všechno vítá a objímá... Nejdojemnější, až slzy do očí vhánějící bylo, když před sebou stáli Jarda Horák (67) a Pepa Hajdučík, kterému Pepa Prášilů představoval bývalého psovoda Černého vlka Jardu (tenkrát mu bylo 20 let a Pepovi Hajdučíkovi 41). "Jardo, to jsi tý.." spustil Pepa Hajdučík a pokračoval "...Vdyť já toho Bronyho měl tak rád, vlastně jsme ho všichni měli rádi i s tou jeho Lízou a se štěňaty...".

Přátelé, nyní si všichni, kteří čtete tento příspěvek, můžete představovat skutečně jen to nejkrásnější, co se mohlo dál odvíjet při tomto nádherné setkání přátel po mnoha a mnoha letech. Karel Hartl, jako hlavní poradce filmu přes natáčení záběrů se psy (mj. Černí vlci byli používáni ve filmu hned 3! Bronyho starší bratr ISO a táta těchto obou synů CIGO - každý se hodil pro různé záběry), Josef Hajdučík jako představitel psovoda Lízy a její štěňat a Jarda Horák, benjamínek mezi kmety, tehdy skutečný psovod Černého vlka, který pomohl režiséru filmu Černému připravit pro Františka Peterku (FRANĚK - lesník a drsňák ve filmu) nejdramatičtější záběr ve filmu s Bronym tak, aby Brony - Černý vlk mohl být přímo Františkem Peterkou zvednut za tváře vlka ze země do vzduchu, zatočit s ním kolem a odkopnout ho... Ano, podařilo se bez filmových triků a bez úrazu! Všichni jsme najednou měli na co vzpomínat.

Skutečné vzpomínání na Černého vlka zahájil pak uprostřed pozorného přítomného posluchačstva (asi 30 účastníků setkání) spisovatel Jirka Rulc, který mezi svými četnými literárními díly o čsl. kynologii popsal mj. i vzpomínání Ladislava Zvolánka na chovnou stanici služ. psů na Novém Žďáru u Aše, odkud Brony - Černý vlk i fenka Líza se štěňaty (jen první měsíc natáčení, potom museli být vyměněny mladšími, protože rychle odrůstali, což filmu nevyhovovalo) pocházeli. Ve video-projekci přiblížil Ing. Rulc řadu záběrů ze života Bronyho na chovné stanici i následně z natáčení filmu. Svými živými vzpomínkami souběžně doplňovali jak herec Hajdučík, tak Ing. Hartl a samozřejmě Jarda Horák, kterému se natáčení filmu stalo osudným na celý život, neboť se rozhodl po rozhovoru s Karlem Harlem zůstat u Pohraniční stráže jako voják z povolání, ačkoliv měl již jen 2 měsíce do konce vojenské základní služby. ( https://cernyvlk-brony.webnode.cz/ )

Mezi další velmi milá překvapení následně patřilo předávání darů a dárečků, které za vzorné připravenosti předával každému z 35ti přítomných účastníků Josef Prášil, jako jeden z 10ti přítomných přímých služebníků na chovné stanici v Novém Žďáru, uznávané v 70.-80.letech za nejlepší v Československu v chovu sl. psů. Všem ženám byly předány kytičky v květináčích. Vrchní organizátor a bavič zároveň Pepa Prášil pak předal mimořádně krásné a cenné dary a vzpomínkové předměty, z kterých měli všichni až dojemnou radost. Dárkové balíčky plné dobrot, zlatou nití vyšívané vesty, kšiltové čepice a s krásným psím symbolem zdobené hodinky na řetízku obdrželi všichni hlavní hosté, všichni bývalí "chovňáci" a další přátelé převzali hodinky a další hodnotné dárky od majitele chovatelské stanice KRÁSNOOČKO jako poděkování a výraz uznání za mnohaleté přátelství spolupráci v oblasti kynologie.
Jarda Horák následně poděkoval jménem všech Pepovi za jedinečnou akci připravenou chomutovskými přáteli a u příležitosti jeho letošních 60. narozenin předal Josefu Prášilovi vlastnoručně vyhotovenou koláž "KRÁSNOOČKO" a pro vzpomínku na natáčení Černého vlka předal také druhý obraz s koláží. Následně předal vzpomínkové vlaječky a pamětní listy všem přítomným a bývalým ochráncům hranic předal samolepky "VETERÁNA PS".

Když se vše rozdalo, společně jsme se vyfotili a opět jsme se dali do konzumace dobrot, krásný symbolický dort se nám nechtělo ani krájet, ale pak přeci jenom chutnal. Besedovalo se a vzpomínalo a ...

Byl to, prostě, krásný den, na který se celý život bude vzpomínat.
PEPO, JARKO, MICHALKO a celá chomutovská dobrá parto, DĚKUJEME VÁM a ÚCTA K VÁM.

AŤ SE DAŘÍ KRÁSNOOČKU!

PS: přehled účasti pohraničníků sloužících na CHS - Ladislav Zvolánek, Jarda Horák, Josef Prášil, Ilja Uvízl, Josef Lucák, Pavel Šrytr, .......

Text: Jarda Horák
Foto: Josef a Jaroslava Prášilovi, Michela Šultová a Jarda Horák
více  Zavřít popis alba 
  • loni na jaře
  • 109 zobrazení
  • 0
jaryh
Sobota 12.3.2016 ve 14,30 hodin nebyla v Aši na Okružní ulici před ašsou školou u památníku 2. čsl. prezidenta E. Beneše příznivá, bylo chladno a k tomu čerstvý větřík, proto byly v tuto dobu podmínky tak akorát na usednutí v teple ke grogu nebo svařenému vínu a z okna sledovat vývoj počasí.
I přesto se členové ašské, františkovo-lázeňské a chebské sekce OSH sešli u pomníku při vzpomínkové akci, kdy uctili při příležitosti 77. výročí okupace Československa nacistickým Německem i osobnost prezidenta Beneše. Zdeněk Sluka připoměl ve svém vystoupení konkrétní události té doby a zdůraznil i význam tehdejšího prezidenta a jeho zahraničního vlivu v emigraci do Anglie na vývoj protifašistického válečného odboje v ČSR.
Po položení kytice k pomníku, jehož okolí bylo dekorováno čsl. vlajkou a zástavami ašské a chebské sekce OSH KČP i krajskou zástavou, jsme se přesunuli do již příjemně vyhřátého prostředí restaurace v hotelu u Götheho. Zde pokračovalo setkání krátkým zhodnocením činnosti ašské sekce od posledního výročního jednání - vyhodnocení provedl předseda sekce Milan Paučo - a stručné zhodnocení hospodaření provedl Tonda Juříček.
V dalším vystoupení poděkoval Jarda Horák ašským kolegům za jejich pomoc při přípravě darů pro německé přátele na oslavném setkání bývalých příslušníků Národní lidové armády NDR v německém DEMEN 60. výročí vzniku Národní lidové armády (NLA) NDR, kam byl Jarda pozván osobní pozvánkou od admirála Theodora Hoffmanna. Mimořádně dobrý ohlas přítomných účastníků této významné akce na pozdravné vystoupení Jaroslav Horáka za ašskou a chebskou sekci a za všechny bývalé čsl. pohraničníky a členy KČP a dekorování historických zástav stuhami spolu s předáním vzpomínkového daru pro vojenské muzeum předaného adm. Hoffmannovi bylo oceněno bouřlivým potkeskem a předáním pamětní medaile Jaroslavu od admirála Hoffmanna.
V následné besedě pak hovořili přátelé o opatřeních k přípravě a otevření síně tradic v Chebu nebo v Aši. Za ašskou radnici byl přítomen zastupitel za KSČM, který vyslovil rovněž naději na řešení situace kolem prostorů pro síň tradic v Aši. Byla vyjádřena shoda, že budou-li pro tento záměr příznivé podmínky, může být síň tradic nebo muzeum klidně v Aši i v Chebu a doplňovat je může připravované muzeum OSH i na Dyleni, kde se úspěšně daří kolegům z Dolního Žandova jednat s majitelem objektu na hoře Dyleň s přítelem pplk. v.v. Ing. Antonínem Hofmannem. Obecným úkolem a zároveň jistým problémem se jeví potřeba finančně dokázat zabezpečit otevření i následný provoz těchto zařízení. K tomu směřují i probíhající přípravná jednání s některými subjekty, které by mohly být garanty toho, že dokážeme finančně utáhnou chod těchto osvětových a objektivně výchovných prostorů. Vyzněla potřeba především přiblížit touto a dalšími formami historii ochránců hranic naší země a jejich významu pro naší mladou generaci. Mladí lidé a školáci se o objektivních informacích v současné české politické realitě nemají možnost ze škol a z médií šanci dozvědět.
V závěru jsme si opět při harmonice zazpívali několik našich hraničářských písní.

Text: Jarda Horák
foto: Milan Paučo, Jarda Horák
více  Zavřít popis alba 
  • 13.3.2016
  • 58 zobrazení
  • 0
jaryh
25 členů KČP a bývalých ochránců československé státní hranice z Aše, Hranic, Františkových Lázní a z Chebu se sešlo v pondělí 11. dubna 2016 ve 13 hodin v prostoru bývalé pohraniční roty Pastviny u pomníčku svob. Františka Vaculy, který byl jako velitel pohraniční hlídky při výkonu služby k OSH za trasou ŽTZ dne 10.4.1956 zákeřně zastřelen svým členem hlídky a ten následně přeběhnul i se zbraní do Spolkové republiky Německo.

VACULA FRANTIŠEK, vojín zákl. služby 4.8.1934 - 10.4.1956 - svazek Pohraniční stráže Cheb - zahynul při plnění úkolů ochrany státních hranic - takto stojí stručně informace i na pomníčku, který vybudovali pohraničníci přímo v objektu bývalé roty PS Pastviny, aby si ho v době předpřevratové připomínali pohraničníci při každodenním nástupu a vyhlašování rozkazu velitele roty, kdy při jeho vyhlašování bylo na prvním místě čteno při kontrole účasti jméno svob. Františka Vaculy a vždy se ozývalo z úst velitele čety nebo družstva..."Padl hrdinnou smrtí při ochraně státní hranice".

Dnes si ho připomínají opět bývalí ochránci SH a členové ašské sekce OSH KČP spolu s dalšími přáteli pravidelnou údržbou tohoto jeho pomníčku a pokládáním květin každý rok k tomuto pomníčku. Bližší okolnosti této smutné události u roty ze dne 10.4.1956 přiblížil všem přítomným bývalý velitel této roty mjr. PS v.v. Toník Juříček, který velel rotě o řadu let později, ale její hrdé tradice dobře zná.

S úctou a za zvuku čsl. státní hymny i s dekorací zástav KČP byly položeny květiny k pomníku.
Za účast a důstojný průběh poděkoval všem přítomným předseda ašské místní organizace KČP mjr. v.v. Milan Paučo a požádal účastníky, aby se přesunuli k dalšímu památníku padlých sedmi anglických letců, kteří byli v březnu 1945 sestřeleni při spojenecké akci proti německému nepříteli v prostoru města Hranice a dopadli za městem do bažin u lesa.

Také zde uvedl pietní akt předseda Milan Paučo a doplnil ho v konkrétních detailech Antonín Juříček. Prohlédli jsme si bezprostředně místo tragického dapadu bombardéru LANDKASTR 8.Mk, v němž našlo smrt 7 vojenských letců.

Jarní a v celku příznivé počasí umocnilo zdařilé akce aškých členů KČP toho dne a my všichni si vážíme vysokou společenskou a politickou aktivitu a kvalitu jejich činnosti. V sobotu 16. dubna 2016 jsou naši ašští kolegové očekáváni na přátelském mezinárodním setkání bývalých ochránců hranic v německém Neustadtu, kde se schází tradičně pohraničníci bývalé Národní lidové armády NDR z Posseckého pohraničního praporu a jejich přátelé, s jehož členy je udržováno družební přátelství ašskou sekcí OSH již řadu let. Bude tam odjíždět 12 našich členů z ašské a chebské sekce OSH KČP.

Text: Dr. Jaroslav Horák
Foto: Milan Paučo, Zdeněk Sluka, Pavel Duchan
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 13.4.2016
  • 101 zobrazení
  • 1
jaryh
S napětím jsme očekávali, jaké počasí nám bude nakloněno v sobotu 15. července 2017 v Krásné u Aše, kde se již na tradičním setkání bývalých ochránců SH a členů KČP spolu s mnoha příznivci z řad civilních občanů sešlo přibližně 150 účastníků u příležitosti 25. výročí vzniku KČP a 66. výročí přijetí zákona o OSH.

Československou hymnou bylo zahájeno v restauraci Sokolovna v nejzápadnější obci ČR Krásná v 11 hodin setkání přátel a vlastenců. Ti také po přivítání účastníků a hostů minutou ticha uctili památku zemřelých našich mnohaletých přátel za zvuku smutných tónů trumpety. Ve vzpomínkovém koutku byly fotografie 14ti dnes už nežijících našich kolegů a přátel, kteří s námi ještě nedávno byli a jimž dnes patřila vzpomínka i s hořící svící …. Skutečností zůstává, že v posledních dvou měsících jsme se navždy rozloučili na české straně s posledním velitelem chebského svazku PS plk. Ing. Václavem Vitoněm a s mjr. PS Antonínem Šrailem. Také u německých kolegů to byly smutné měsíce, když se rozloučili s posledním ministrem Národní obrany NDR arm. generálem Heinzem Ke?lerem a s plk. Karl Heinz Kathertem a dalšími. Ano, velmi dobře si uvědomujeme všichni, že s přibývajícím věkem nás všech nemáme šanci cokoliv udělat, máme však povinnost na nebezpečnost a špatnost současné doby nejen upozorňovat mladší generace proti nevoli vlastizrádců, ale především je učit ctít pokrokové tradice našich národů, z kterých je nutné přebírat všechny dobré zkušenosti.

Za zvuků Husitského chorálu se následně přesunuli praporečníci se svými zástavami k památníku Všech ochránců hranic od r. 1918 do r. 1992, za kterými pak přicházeli všichni účastníci setkání, kde v krátkém a varujícím vystoupení upozornil plk. RSDr. Milan Richter, CSc. na složitost a nebezpečnost současné doby nejen u nás v zemi díky popřevratovým mocným a eurohujerům, včetně mnohých parazitujících a suverenitu našeho národa a ČR ohrožujících neziskových organizací, kteří nechtějí nebezpečnost situace u nás vidět a tím nás vystavují velkému bezpečnostnímu riziku. Česká armáda téměř neexistuje, takže bezpečnost vlastní země a občanů není schopna ze zahraničních misí zabezpečit. Vojenská technika je rozprodána, nebo nebojeschopná a existuje jen ve zcela zanedbatelném počtu. O to více vystupuje do popředí kdysi námi vykonávaná čestná služba pohraničníků na SH, po níž se v současné době z úst mnoha občanů znovu volá. Včetně po vlastní armádní síle, která by garantovala bezpečnost a nedotknutelnost naší země a národa.

Po tomto vystoupení byly položeny květiny k památníku opět za zvuku smutečních tónů. Šlo o velmi důstojný akt, v němž velmi pozitivně na všechny přítomné působila i přímá účast dětí a mládeže při položení květin k uctění ochránců hranic. Za příkladnou a dlouhodobou činnost v KČP byl následně oceněn Řádem KČP z rukou předsedy NR KČP JUDr. Rudolfa Peltána a RSDr. Milana Richtera mjr. Václav Veselý - čestný předseda MO KČP v Aši. Následně dekoroval stuhou „Věrni zůstaneme“ zástavu přátelského německého pohraničního regimentu v Possecku čestný předseda NR KČP Ing. Karel Janda.

Po nezbytném fotografování u květinami obloženého památníku čekala všechny přítomné chvíle pro občerstvení a vzájemných rozhovorů mezi přáteli. 26 hostů z bývalého NDR – bývalí příslušníci Národní lidové armády a němečtí pohraničníci, někteří v doprovodu manželek, rovněž tak ruští přátelé z kozáckého svazu a s nimi všichni přítomní si pochutnali na dobrém obědě, při kterém jim hrála a zpívala živá hudba muzikantů z Plesné.

V následné diskusi jako první vystoupil armádní spisovatel plk. gen. št. Olin Jurman, který poděkoval za pozvání a přiblížil některé osobní zkušenosti v návaznosti na současnou bezpečnost země. Mimo jiné zmínil, že je pravděpodobně jeden z nejsledovanějších BISkou a současnou justicí postihovaný spisovatel, protože píše objektivně, nikoliv tak, jak si to současná vládní garnitura přeje.

Dál byly předneseny zdravice a přečteny pozdravné dopisy. Němečtí přátelé z Berlína i z Posseckého klubu k nim připojili i řadu různých dárkových předmětů, vlaječek, vojenských symbolů a pplk. Werner Wagner předal do depozitáře připravovaného muzea PS foto-obraz Brandeburské brány v Berlíně. Zdravici od německého Sdružení E. V. pro uchování tradic Národní lidové armády a pohraničního vojska NDR ze Schwerinského uskupení poslalo pozdravný dopis, který přednesl jeho předseda mjr. Rainer Paskowsky.

S poděkováním za upevňování vzájemného přátelství vystoupil v závěru diskuze za posseckou skupinu pohraničníků pplk. GT Gerit Kaiser, který vysoce ocenil dlouhodobé a stále se rozvíjející výjimečné přátelské vztahy mezi čsl. pohraničníky, prezentovanými především ašskou sekcí OSH KČP a mezi německými pohraničníky a vojsky Národní lidové armády NDR, prezentovaných zejména členy posseckého pohraničního batalionu. Na počest tohoto přátelství byla předána do rukou předsedy NR KČP dárková kazeta s mimořádným darem – v krásném skleněném „kalašnikovi“ obsažený nápoj a k jeho rozlití bylo v soupravě dalších 6 malých sklenek na přípitek. Za přibližně 15ti kilový překrásný dar od německých přátel z posseckého pohraničního batalionu poděkoval předseda NR Ruda Peltán a vyjádřil přesvědčení, že se naše vzájemné přátelství bude i nadále upevňovat. Požádal o předání pozdravů všem našim druhům ve zbrani u nich doma.
Uznání a dík patří ašským a chebským organizátorům.

ANO, BYL TO KRÁSNÝ A ÚSPĚŠNÝ DEN…
Text: Jarda Horák
Foto: Jarda Horák, plk. Jiří Rulc, Jindřich Havlíček
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2017
  • 162 zobrazení
  • 0
jaryh
V silně mlhavém časném sobotním ránu jsme nasedli ve 4 hodiny 15 minut do autíčka a vyrazili směrem k přechodu státní hranice mezi Hranicemi a Ebmathem. Cestou jsme naložili v Aši Jardu Staňka a v 5 hodin jsme už sedali do příjemně vytopeného Lexuse našeho německého kolegy Ralfa a vyjeli směrem na dálnici do Berlína. Za Olešnicí se k nám přidala další skupinka 6ti německých přátel vedených Wolfgangem a Ulrichem a spolu s jejich šestimístným pohodlným Mercedesem to valíme na Berlín.
Před 9. hodinou přijíždíme do cíle k LANDKOST - ARÉNĚ v berlínském předměstí v Bestensee. Čeští pohraničníci Jarda, Milan a Jarda v doprovodu svých německých bývalých pohraničníků - přátel se vítají s ostatními sjíždějícími se bývalými ochránci svých socialistických vlastí. Silným vzájemným přátelstvím dýchá velký sportovní areál, v němž se schází přibližně na 300 účastníků od armádních generálů a admirálů až po vojíny a civilní pracovníky bývalý ozbrojených sil NDR, ČSSR a PLR.
Vzpomínky na vzájemnou součinnost pohraničních složek těchto středoevropských socialistických zemí, přátelská objetí a stisky rukou, úsměvy a vzájemná úcta charakterizovaly toto setkání.

V 9,30 bylo zahájeno toto významné setkání německých, československých a polských vlastenců přivítáním všech přítomných, zejména pak zahraničních hostů z NR KČP vedených 1. místopředsedou NR KČP JUDr. Rudolfem PELTAN a spolu s nimi i posledního ministra národní obrany ČSSR armádního generála Ing. Miroslava Vacka. Za sekci německo - českého přátelství Posseck - Aš - Cheb jsme byli přivítáni jako i my v zastoupení Dr. Jaroslava Horáka. Přivítáni však byli i další bývalí vedoucí vojenští činitelé NDR - armádní generál Hainz Keßler - bývalý ministr národní obrany NDR, admirál Theodor Hoffmann - bývalýministr národní obrany NDR, generálové a důstojníci Fritz Streletz, Manfred Grätz, K-H. Richter, Günter Leo, Heinz Jahnsen a další.

Ve všech vystoupeních a projevech - plk. Jochen Sladko, pplk. Günter Ganssauge, JUDr. Rudolf Peltan, polský pplk. Sigmund Seynik, arm. gen. Miroslav Vacek a dalších, včetně pplk. RSDr. Jaroslava Horáka zněl jednotný názor na význam našeho nerozborného přátelství a jednotného postoje ve svých zemích proti zhoubným společenským vlivům kapitalismu, nutnost neustálé ochrany vlastenectví a internacionalismu v zájmu všech pokrokových sil světa proti světovému imperialismu. Byla vyjádřena nutnost účinné spolupráce světových pokrokových mírových sil v úzkém spojenectví s Ruskou federací s Čínou proti NATO a diktátorským tendencím USA a EU vůči ostatním národům světa. Jednoznačně byla odsouzena zahraniční politika americké vládnoucí administrativy, která je hlavní příčinou rozvratného tzv. "arabského jara" v zemích severní Afriky a blízkého východu, a stěžejní příčinou vzniklé velké imigrantské vlny v současné Evropě.

Projevy velkého zájmu německých kolegů i kolegyň o našeho generála Vacka se projevoval především ve snahách se s ním vyfotit a uložit si toto setkání do svých vzpomínkových alb. Rovněž zájem o naší Ašsko - Chebskou delegaci, tvořenou předsedou ašské sekce OSH KČP Milanem Paučo, členem ašské organizace Jardou Staňkem a členem ašské sekce OSH, okresní a krajské rady KČP RSDr. Jaroslavem Horákem byl velký. Vzorná péče našich německých kolegů o naši delegaci na tomto setkání je trvalým jevem. Proto patří poděkování především Wolfgangu Rödelovi, Ralfu Geigenmüllerovi, Ulrichovi Vogelovi, Werneru Wagnerovi, manželům Kathertovým, plukovníkům Schatzovi a Schliewovi, pplk. Egonu Hammerschmidtovi a řadě dalších. Všem Vám, přátelé děkujeme.
Z rukou předsedy ašské sekce OSH KČP mjr. Milana Paučo a pplk. RSDr. Jaroslava Horáka převzal věcný dar čsl. pohraničníků z Aše (talíř s věnováním) gen. major Heinz Jahnsen - jako bývalý náčelník školy, která připravovala pohraničníky NDR. Dále pak bylo dodatečně předáno ČESTNÉ UZNÁNÍ Krajské rady KČP Karlovy Vary pplk. Wernerovi Wagnerovi, který nebyl přítomen v Krásné u Aše 4.7.2015, kdy se předávala ocenění mnoha dalším jeho německým kolegům.
Mimořádným poděkováním našeho přítele Wernera Wágnera naší ašské sekci za ocenění a mnohaletou přátelskou spolupráci bylo dodatečné předání finančního daru do pokladny ašské organizace. Na místě jsme se dohodli, že budou z těchto prostředků zakoupeny 4 ks knih gen.mjr. Františka Šádka "MŮJ ŽIVOT VOJENSKÝ" a budou darovány i s věnováním v německém textu našim nejaktivnějším německým přátelům - kolegům ve zbrani z possecké organizace.
Krátce před 15. hodinou bylo toto významné setkání, nesoucí se ve znamení 30. výročí od prvního setkání tohoto vlasteneckého fóra, ukončeno. Již po několik let se toto setkání stává mezinárodní záležitostí.

DĚKUJEME VÁM, PŘÁTELÉ.

text: Dr. Jaroslav Horák
foto: Milan Paučo, Jar. Horák, Egon Hammerschmidt, Wolfgang Rödel
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • podzim 2015
  • 103 zobrazení
  • 0
jaryh
Osada Svatý Kříž u Chebu se stala v sobotu 17.1.2014 svědky výjimečné události nejen pro zdejší vietnamské obchodníky největšího jejich tržiště v republice a pro jejich německé zákazníky. Právě oni a mnoho dalších projíždějících osádek vozidel mířících do Německa nebo z Německa do Čech byli svědkem aktu uctění památky bývalého pohraničníka ze zdejší pohraniční jednotky, který byl zastřelen ozbrojeným narušitelem státní hranice 21. ledna roku 1981. Velmi početná účast občanů z Chebska a bývalých ochránců hranic z Ašska, Františkových Lázní, Plesné, Chebu, Dolního Žandova, Mariánských lázní, Sokolova a Karlových Varů, z Plané a členů Klubu vojenské historie HRANIČÁŘ z Rozvadova, rovněž účast představitelů Krajského úřadu KV JUDr. Sloupa a místostarosty Chebu a bývalého poslance Parlamentu ČR Ing. Pavla Hojdy, stejně jako účast početné delegace (10) bývalých ochránců státní hranice z Německa - NDR, ti všichni svou účastí zvýraznili význam této každoročně se konající pietní akce. Nástupem čestné jednotky a vlajkonošů k pomníku za zvuku hraničářské znělky byl akt zahájen. Po úvodním zahájení přítelem Štěpánem Drapákem a připomenutí podmínek, za kterých psovod voj. Ludas padl, připomněl Jarda Horák, že se našeho aktu zúčastňuje také delegace bývalých ochránců hranice z Německa - bývalého NDR. Požádal přítomné účastníky, aby svou pietní vzpomínku věnovali dnešního dne kromě vzpomínky na Jožku Ludase také tuto středu zemřelému německému kolegovi a našemu kamarádovi plk. Dieterovi Hoffmannovi z řad německých pohraničníků.
Následně JUDr. Jiří Chmelarčík, jako bývalý zástupce velitele chebského svazku připomněl zhoubnost myšlení některých bývalých chebských popřevratových zastupitelů, kteří prosadili postavení jakéhosi památníku všem těm, kteří při nelegálním, násilném překonávání čsl. SH byli zneškodněni. Mezi těmi, kteří porušili tehdy platné zákony a páchali trestnou činnost, je jako hrdina paradoxně zmíněn i vrah našeho pohraničníka Jozefa Ludase.
Ing.Petr Novák následně přečetl vzpomínku Václava Česala, jako přímého účastníka této události a také přečetl děkovný dopis bratra Jozefa Ludase, kterým mj. ocenil i trvalou péči o pomník jeho bratra Jozefa na Svatém Kříži.
Svou zdravici a vyjádření úcty k padlým pohraničníkům přednesl i zástupce německé delegace plk. PS NDR G. Kaiser.
Položením květin k pomníku Jožky Ludase a vzdáním pocty všemi přítomnými byl důstojný pietní akt ukončen. Mnozí z účastněných se pak odebrali na společný oběd do restaurace V dolíčku v Hájích a do restaurace U muzikanta na Zlatém vrchu v Chebu.

Text: Jaroslav Horák
Foto: Milan Paučo, Egon Hammerschmidt, Rüdiger Braun, Wolfgang Rödel
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2015
  • 233 zobrazení
  • 1
jaryh
V ašské restauraci a hotel Goethe si naši přátelé z ašské, františkovo-lázeňské a chebské sekce ochránců hranic KČP připomněli tzv. 2. dobu temna započatou anexí naší země hitlerovským Německem 15.3.1939. Emotivní, ale klidné a vzorně podané úvodní vystoupení přednesl náš přítel Václav Burian, který svým projevem nezapřel bývalou kantorskou profesi. Důstojná akce započala čsl. státní hymnou. Jarda Horák a Tonda Juříček obohatili akci výstavkou a vzpomínkovým panelem, jak je zřejmé z fotosouboru.
Jednací sál byl zcela zaplněn a v závěru byly předány narozeninovým jubilantům věcné dárky.
Poděkování za zdar této vzpomínkové akce patří poděkování všem organizátorům a těm, kteří svým vystoupením obohatili toto naše setkání.

Z textu nástěnné výstavy k 76. výročí hanebné okupace Československa hitlerovským Německem.

1. Je sychravé ráno 15.3.1939. V rozbředlém sněhu se do naší země žene fašistická německá armáda. Německá menšina vojáky jedoucí na kolech a motorkách nadšeně vítá. Češi jsou zalezlí doma nebo skrytě hrozí pěstí. Začíná se psát nejčernější kapitola v naší novodobé historii.

2. Vraťme se však o pár měsíců zpět – září 1938. Hitler díky nepochopitelné dohodě mezi našimi spojenci Francií a Velkou Británií uchvátil československé pohraničí. To mu ale nestačí. Chce celkem bohatý průmyslový stát celý.

3. Hitler má tajný plán. Před světem akce nesmí vypadat jako vojenská okupace, ale nacifikace, kterou si Češi sami přejí. Prostřednictvím německé menšiny vyvolává nepokoje.

4. Separatistické Slováky ponuká k odtržení od Československa.

5. Všechno vrcholí 14. Března 1939. V poledne slovenský vůdce Tiso vyhlašuje samostatnost. Do sloveského rozhlasu prohlašuje:“ Dnes 14. Marec 1939 je rodným dátumom samostatného slovenského štátu…“.

6. Po poledni přichází do Prahy ultimátum Maďarska, že československé úřady mají okamžitě vyklidit podkarpatskou Rus a o pár chvil později přijde výzva československému prezidentu Háchovi, že má vyrazit do Berlína na návštěvu A. Hitlera.

7. Hácha hned vyráží na cestu a za pár hodin vystupuje na berlínském Anhaltském nádraží. Zde ho vítají se všemi poctami, ale Hitler ho postaví před hotovou věc. „Na vašich hranicích stojí nacistická armáda. „Podepište žádost o ochranu Čech a Moravy vojsky třetí říše.“ Šéf letectva dodává: „Jestli nepodepíšete, srovnám Prahu se zemí…“. Bylo by mi nesmírně líto, kdybych musel zničit tak krásné město, jako je Praha. Ale musel bych to udělat, aby Angličané a Francouzi věděli, že moje letectvo je schopno vykonat 100% práci. Oni tomu ještě stále nechtějí věřit. Já bych jim to chtěl dokázat.“

8. 66ti letý Hácha se zhroutí. Když ho přivolaný lékař dá trochu dohromady, ve 4 hodiny ráno dokument podepíše.

9. Je 15. Března 1939 a německým vojákům nestojí nic v cestě.

10. Na nárožích se objeví plakáty psané hrůzostrašnou češtinou o tom, že moc v zemi přebírá armáda třetí říše.

11. Akce je skvěle naplánována a během 11 hodin je obsazena celá zem.

12. Na večer přijíždí na Pražský hrad Adolf Hitler.

13. Vlak z Berlína s prezidentem Háchou nechal záměrně zpozdit, aby byl v Praze dřív a ve starobylém sídle českých panovníků tedy nevítal Hácha Hitlera, ale Hitler Háchu.

14. V Praze se zdrží jen 22 hodin, ale během těch nadiktuje a posléze podepíše výnos o protektorátu Čechy a Morava.

15. Nejen že se ihned začne jezdit vpravo…

16. … Ale úředním jazykem se stane němčina…

17. … Začne platit jiná měna a potraviny budou jen na lístky…

18. Nejen že město se zahalí do hákových křížů a začnou jimi maršovat nepřátelští vojáci…

19. … Ale už ten samý den začne zatýkání tisíců nepohodlných občanů a perzekuce Židů.

20. – 25. Začne šest nejhrůznějších let v novodobých dějinách našeho státu.

26. Tuto hrůzu ukončila až osvobozenecká mise Rudé armády a její spojenců.

27. Přestože byly dokumenty o ukončení 2. Světové války na evropském kontinentě podepsány 8. Května 1945, ve skutečnosti zbytky fašistických hord se v Praze tvrdě bránily a nechtěli se vzdát rudoarmějcům a ještě 9.května umírali čeští vlastenci a vojáci Rudé armády při osvobozování Prahy od střílejících fašistů.

28. PROTO 9. KVĚTEN BYL A JE ČESKOSLOVENSKÝMI VLASTENCI VZPOMÍNÁN U NÁS A V MOSKVĚ ZA DEN VÍTĚZSTVÍ RUDÉ ARMÁDY NAD FAŠISMEM V 2. SVĚTOVÉ VÁLCE.

Konec druhé světové války, druhého válečného konfliktu ve 20. století vyvolaném Němci, se v Českých zemích od roku 1991 oslavuje 8. května. Devátý květen, den, kdy Prahu osvobodila Rudá armáda, krátce po listopadu 89 zmizel. Či spíše byl vymazán.
Iniciativou tehdejších zákonodárců z kalendářů zmizel 9. květen, jakožto Den osvobození Rudou armádou. Vše pochopitelně díky snaze, oprostit se od všeho sovětského a ruského. ?Budeme ale kvůli některým stinným stránkám popírat zásluhy Rudé armády a tvrdit, že na našem osvobození mají zásluhu pouze západní spojenci?
Válka v Evropě sice oficiálně skončila podpisem bezpodmínečné kapitulace Německa, jež vešla v platnost právě 8. května 1945, jenže mnozí nacističtí vojáci to jaksi na vědomí nebrali a pořádek jim v tom v některých částech naší země i v Praze udělala právě až sovětská armáda vedená maršálem Ivanem Stěpanovičem Koněvem.
Je správné vzdávat úctu těm, kteří nám pomohli oprostit naši vlast od nacismu, na tom se všichni shodneme. Nezapomínejme ale v úctě držet všechny strany, které nám pomohly. Vojáci Rudé armády, obyčejní kluci, kteří proti nacistům především bojovali s velkým nasazením, ti si to nejvíce zaslouží...

Text: Jaroslav Horák
Fotosoubor: J. Horák, Pavel Duchan, Milan Paučo
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2015
  • 217 zobrazení
  • 0
jaryh
ODHODLANOST, HRDOST, PŘÁTELSTVÍ, VLASTENECTVÍ I INTERNACIONALISMUS SE VZNÁŠELY NAD AREÁLEM EVITA V NĚMECKÉM DEMEN...

Přemýšlel jsem, jak nejlépe charakterizovat ducha výjimečného setkání bývalých vojáků i pohraničníků a přátel u příležitosti oslav 60. výročí vzniku Národní lidové armády NDR, které se uskutečnilo 27.2.2016 v krásném prostředí areálu EVITA východoněmeckého města DEMEN na severu nedaleko východoněmeckého Schwerinu.

Jsem si jistý, že nadpis celého článku tuto vzpomínkovou událost nejlépe charakterizuje.

Když jsem obdržel od našich německých kolegů v lednu tr. osobní pozvánku od admirála Theodora Hoffmanna s číslem E-554 na tuto připravovanou událost, padla na mne trochu tíseň z pocitu odpovědnosti a zároveň jsem doufal, že na tak významné události jistě nebudu sám za bývalé československé pohraničníky a členy KČP. Protože mezinárodní spolupráce ašských, chebských, žandovských, plesenských a plánských organizací KČP s německými kolegy je vskutku na velmi dobré úrovni, nebylo ani příliš důvodu se divit, když vzešel požadavek z německé strany, aby se jeden zástupce z našich organizací zúčastnil oslav 60. výročí vzniku NLA NDR. Stalo se... A že připadlo toto čestné poslání na mne, za to Vám děkuji, přátelé moji z obou stran.
A tak přišel ten slavný den 27.2. a já s připravenými dary a dárky v kufříku a se zástavami Aše, Chebu a kraje Karlovy Vary KČP sedám ve 2,30 ráno do auta a přesouvám se do 85 km vzdáleného Wolfensgrünu v saském Vogllandu, kde přesedám ke svým nemeckým přátelům a vyrážíme společně v mikrobusu do 500 km vzdáleného Demen, kam přijíždíme před půl desátou. Vjíždíme do rozlehlého areálu bývalého vojenského objektu, v němž se nyní nachází rekreační a kulturní centrum EVITA - Forum s kapacitou přes 500 osob všestranně vybaveného a připraveného občanského zařízení.
Desítky osobních automobilů a autobusů zaparkovaných v sousedství desítek historických vojenských vozidel bývalé NLA NDR signalizovaly, že se tu bude něco velkého a významného odehrávat. Bylo skutečně na co koukat a co prožívat, chvíle obdivu a očekávání, co bude dál.
Po prezentaci a zaujetí svých míst v 10 hodin bylo zahájeno slavnostní setkání uvítacím projevem a krátkým vzpomínkovým filmem na sále, kde se sešlo kolem 600 hostů. Ti v tu chvíli zavzpomínali na doby své aktivní vojenské služby vlasti u různých druhů zbraní, na dobu formování prvních ozbrojených složek v tehdejší východní zóně Německa po ukončení 2. světové války, až po vznik a uzákonění NLA NDR dne 1. března (toho dne v roce 1956 složila vojenskou přísahu první divize nově vzniklé Národní lidové armády).

Vše probíhalo podle předem připraveného a organizačně výtečně zabezpečeného programu jak uvnitř jednotlivých sálů, tak venku v areálu, kde na hřišti pálili doboví vojáci z historických děl a ládovaček za značného zájmu nás přihlížejících zvědavců. V dalších velkých halách byly vystavovány vojenské uniformy z nejrůznějších dob, hodností a druhů zbraní, vystavován byl nesčetný počet modelů vojenské techniky, kde jsme mohli ocenit mj. i zručnost přítele a kolegy pplk. PS NDR v.v. Franka Kurzawe při jejich sestavování. A byl to právě Frank, který měl největší podíl na prosazení a financování mé účasti na této mimořádně významné akci.
Po dobrém obědě přišly na pořad dne slavnostní nástupy vlajkonosičů a poté projevy a zdravice dle programu. S hrdostí a zároveň s rozechvělým hlasem jsem jako šestý v pořadí pozdravil za československé pohraničníky a členy KČP dnešní hosty i já a poblahopřál jsem za nás všechny bývalým příslušníkům všech ozbrojených složek NLA NDR, včetně pohraničníků k jejich svátku.
Projev výhradně v německém jazyce byl oceňován opakovaným potleskem, zejména při závěrečném dekorování německých vojenských zástav stuhami od ašské sekce OSH KČP a při předávání našeho společného daru - koláže v rámu k 60. výr. NVA a 65. výr. OSH do rukou admirála Theodora Hoffmanna sál dlouhodobým potleskem děkoval... Detailní obsah tohoto vystoupení najdete mezi fotografiemi. (Podotýkám, že mi s projevem částečně pomohl přítel pplk. PS NDR Frank Kurzawe.)

Všechna vystoupení byla charakterizována tím, čím jsou nadepsány tyto řádky - ODHODLANOST, HRDOST, PŘÁTELSTVÍ, VLASTENECTVÍ I INTERNACIONALISMUS a NESMIŘITELNOST S NESPRAVEDLNOSTÍ SVĚTOVÉHO KAPITALISMU. Tyto atributy našich společných postojů k životu evropských a ostatních národů byly přímo, nebo mezi řádky, obsaženy ve vystoupeních německých, ruských, polských i československých přátel ve zbrani. Všichni přítomní si znovu a znovu uvědomovali význam pojmů MÍROVÝ DOMOV pro nás všechny. A proto je nezbytné v podmínkách neustále rostoucí agresivity světového, zejména však amerického imperialismu, být neustále ve střehu a připraveni bojovat. Jednota a mírové postupy pokrokových sil ve světě, disponujících vyspělou technikou, to je záruka pro suverenitu a skutečnou svobodu národů proti nežádoucí světové globalizaci.
Kulturním vystoupením lidového uměleckého souboru Ernst-Busch-Chores z Berlína a populární hudbou k tanci v závěru večera při dobré večeři a občerstvení vyvrcholily důstojné oslavy 60. výročí vzniku Národní lidové armády Německé demokratické republiky. Velmi jsem si vážil toho, že jsem za nás všechny bývalé ochránce čsl. státních hranic a členy Klubu českého pohraničí mohl být u toho přítomen. Věřmě tomu, že společně se nám podaří dosáhnout postupně úspěchu ve prospěch spokojeného a mírového života lidu všech našich zemí...

PS: Dovolte mi v závěru poděkovat všem těm našim členům KČP a pražskému vedení v NR KČP, kteří nenechali bez odezvy mojí prosbu být nápomocni s dodáním dárků pro naše německé přátele k jejich vojenskému svátku.

Text a grafická úprava: pplk. PS v.v. Dr. Jaroslav Horák

Foto: Egon Hammerschmidt, Wolfgang Rödel, Jens Günther a Jaroslav Horák
více  Zavřít popis alba 
  • zima 2015/2016
  • 138 zobrazení
  • 0
avi09
.. stádo koz :-)
.. a taky rybníček s hastrmanem
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 30.3.2014
  • 41 zobrazení
  • 0
vondev
13 komentářů
  • 25.3.2018
  • 37 zobrazení
  • 8
biblos
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 18.1.2018
  • 28 zobrazení
  • 2
cesilko58
Pořídila jsem si nový makroobjektiv (Sigma 105), tak se zase učím... :-)
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • březen 2017
  • 32 zobrazení
  • 3
medved61
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 27.2.2016
  • 70 zobrazení
  • 0
avi09
:O
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2015
  • 23 zobrazení
  • 0
zusanka
  • 26.10.2013
  • 94 zobrazení
  • 0
reklama