Martinské hody v Radějově, 9. listopadu 2013, krátké videosekvence, Svejkovská Marie

Title

Martinské hody v Radějově, 9. listopadu 2013, krátké videosekvence, Svejkovská Marie

Description

Pár řádků k Martinským hodům. Přiznám se, že jsem v letošním roce nestihla připravit nové povídání od pamětníků, tak přikládám zápisky, které jsem napsala minulý rok. Aktualizovala jsem jen jména letošního stárka a stárky a počet krojovaných účastníků.
Obec Radějov s radějovskou chasou pořádala v sobotu 9. listopadu 2013 Martinské hody. V letošním roce byl stárkem Jakub Ševeček a stárkou Alena Randová. V pátek večer chasa postavila před Obecním úřadem májo. A v sobotu ráno v 9 hodin požádal stárek starostu Mgr. Martina Hájka o udělení hodového práva pořádat hody. K tomuto aktu zahrála mládežnická cimbálová muzika Včelínek z Radějova. Pak se krojovaná chasa a děti odebraly za doprovodu dechové hudby Švitorka na mši svatou do kostela Svatých Cyrila a Metoděje. Po ukončení se chasa s hudbou vydala na zvaní po dědině. Hodový den byl zakončen zábavou ve sportovně společenském centru. V letošním roce se sešlo 98 krojovaných (pokud počítáme i děti), což je na obec, která čítá něco málo přes 800 obyvatel velice slušný počet. Před několika lety to vypadalo, že krojované hody v Radějově zaniknou a zůstane jen Cyrilometodějská pouť, která je pořádaná každoročně 5. července. Na záchraně Martinských hodů se podílel i současný starosta Mgr. Martin Hájek se svojí rodinou, která již několik let obohacuje hody svoji 100% krojovou účastí.

A jaká je vlastně historie Martinských hodů v Radějově. Z vyprávění pamětníků (mé maminky Marie Vítkové nar. 1926, paní Pavlíny Martinkové nar. 1929, paní Marie Kotkové nar. 1931, paní Marie Hrachovské nar. 1934) jsem se dozvěděla, že Radějovjané než postavili svůj kostel (v roce 1912) chodili pěšky do Strážnice do kostela Svatého Martina. Sloužila se tam hodová mše svatá. Na tento den hospodyně vykrmily husu. Marie Vítková uvádí: „Mamička vykrmila velikú husu, usmažila koblihy, napékla koláče syrné (tvarohové), trnkové (švestkové), s makem, takové překládané s ořechama. Upékla husu, z drobů navařila polévku, my jako děcka jsme dostaly husí játra.“

V předvečer hodů chasa postavila májo. Marie Kotková uvádí: „ Slavná mše byla v nedělu, všichni šli v kroji mladí i ženatí. Po mši stárek se stárků pověsili věnec na hospodu.“ Chasa potom chodila za doprovodu radějovské dechové hudby po dědině, zpívala, tancovala a zvala na muziku. Pavlína Martinková si vzpomíná, že hodová zábava byla v neděli odpoledne, v neděli večer a v pondělí večer.

Marie Vítková dále uvádí: „Stárek to celé řídil, organizoval zábavu, zodpovídal za všecko, aby byl pořádek. Muziku platili z toho, co si vyhráli po dědině. Dávalo sa jim pět korun, někdo aj deset korun. Pohostili jsme jich koláčkama, štamprlů. Stárek míval za klobúkem veliký dlúhý rozmarýn s pantličkama, mládci také a ostatní mládenci měli krátké rozmarýny. Stárka a druhé děvčice rozmarýn za kordulama. Stárek měl také dřevěnú palicu asi tak 1,5m dlúhú, která byla na konci rozšířená. Měl ju nazdobenú rozmarýnem a pantličkama. Stárek si mosel palicu hlédat, byla by to ostuda, kdyby ju někdo sebral. Jinak ju musel vyplatit. Mamička říkala, že musel dat zlatku. Děvčice na hody nosily sametové kacabaje, předničky (čipky kolem krku, vyšitý bílý pás drobných bílých kytiček kolem středních okrajů), kordulu bledě modrú, červenú, zelenú, která byla obšitá v horní části široků pantlú (nejčastěji červenú). Sukňu měly vlněnú tibetku (červený podklad s květama), pruhokvětku, somatovú červenů, harasku (červená s protkanýma žlutýma podélnýma pruhama). Zástěry byly modré nebo černé bohatě vyšívané. Dříve černé s bílú jednoduchú výšivkú. Na hlavu si děvčice uvázaly turecké šátky nebo bílé šlingrované (vyšívané) pod krk. Na nohách navrapené čižmy prošité u kotníka červeným, vysoké něco pod kolena. Mládenci na hody nosili černé nohavice, lajbl, pod lajbl bílú uzkú košelu, modrú, červenú nebo aj zelenú kordulu, vysoké kožené boty a na hlavě klobúk.“

Po první dekádě listopadu začínala zima a veškeré polní práce už byly hotovy. Byl čas na oslavování. Tradice Martinských oslav (hodů) vznikla na základě toho, že na svatého Martina končili čeledíni svoji službu nebo si domluvili pokračování na příští rok. V tento den bývali vyplaceni, což bylo spojováno s oslavami. Martinské hody se na našem území slavily hojně.

Period

Statistics

  • 17 videos
  • 0 likes

Settings

Report album

Vytvořte si z fotek dárky

  • Doprava do ČR i SK
  • 96% spokojenost
  • 45 000+ zákazníků

Z alb na Rajčeti nebo fotek v telefonu či na disku snadno vytvoříte hmatatelnou vzpomínku pro blízké a přátele. Vrhněte se do krásného tvoření!

Fotokniha od 399 Kč

Fotokniha
Chci fotoknihu

Fotomagnety od 29 Kč

Fotomagnety
Chci magnety s fotkami

Kalendář z fotek od 420 Kč

Kalendář z fotek
Chci kalendář na stěnu

Obrazy v rámu od 199 Kč

Obrazy v rámu
Chci obraz v rámu

Plakát na stěnu od 829 Kč

Plakát na stěnu
Chci velký plakát

Koláž z fotek od 799 Kč

Koláž z fotek
Chci koláž na stěnu

a 25 dalších fotodárků

Prožijte spolu nezapomenutelné chvíle znovu.

Vybrat si fotoprodukty

Other albums by the author

Similar albums

Continue browsing

If you like the album…

Play slideshow Stop
TIPYou can also save changes by proceeding to the next photo or video and deleting them with the ESC key.
Add tags to your description (e.g. #wedding #travel) so more people will see the photo or video.