Naša sobotná túra viedla starou známou cestou- po červenej z Trenčianskych Teplíc do Trenčína. Terén sme poznali a tak sme sa mohli viac venovať vzájomným rozhovorom. Aj keď miestami sme vedúceho túry upodozrievali, že zmenil trasu- stúpania nám pripadali akési väčšie ako sme si pamätali. Asi to bude tým, že roky nám pribúdajú rýchlejšie ako by sme chceli.Aby sme si odpočinuli, spravili sme si zástavku na desiatu pri indiánskom zrube. A potom sme už šťastne dokráčali do ciela- Kubranská kyselka. Langoše a pivo tradične nesklamali. Zase jedna vydarená sobota v krásnom prostredí a príjemnom kolektíve turistov.(Foto: Ľubka, text: Danka)

Teplice zámek - Teplický zámek stojí na místě původně románského kláštera benediktinek, založeného v l. 1158-64 královnou Juditou. Klášter byl poškozen r. 1426 míšeňskými vojsky. Po polovině 15. stol. byla v místě postavena tvrz. V několika etapách pak probíhaly přestavby na zámek. Snad již Volf z Vřesovic vystavěl základní část hlavního traktu. Nejvýznamnější přestavby začaly v době držení zámku Vilémem Vchynským (Kinským). Císařským výnosem r. 1634 bylo panství Vchynským konfiskováno a darováno císařskému maršálovi Janu Aldringenovi, pocházejícímu z Lotrinska. V letech 1778-1826 byl majitelem jan Nepomuk Clary-Aldringen. V té době zámek doznal mohutných stavebních změn směrem k současnému klasicistnímu vzhledu. V té době bylo vybudováno i zámecké divadlo, pro které r. 1812 napsal J. W. Goethe krátkou hru "Sázka". r. 1835 byl teplický zámek místem setkání rakouského císaře Ferdinanda V. , pruského krále Bedřicha Viléma III. a ruského cara Mikuláše I. , jež se konalo u příležitosti odhalení ruského památníku bitvy u Chlumce. Posledním šlechtickým majitelem byl od r. 1920 Alfons Clary-Aldringen, který otevřeně sympatizoval s nacismem. R. 1938 hostil na teplickém zámku anglického lorda Runcimana. Rod Clary-Aldringenů sídlil na zámku až do května 1945. Od r. 1947 až do současnosti sídlí v zámku muzeum.

Kostel Povýšení sv. Kříže - Kostel se přimyká zvenčí k severovýchodnímu nároží hlavního křídla teplického zámku. Byl přistavěn v letech 1549-68 majitelem teplického zámku Volfem z Vřesovic, který byl nejvyšším písařem Království Českého. Je v něm také pochován. Kostel byl původně postaven v pozdně gotickém nebo ranně renesančním slohu pro potřeby rodiny majitelů zámku a protestantských návštěvníků lázní. Při stavbě věže bylo použito kvádrů z románské baziliky kláštera sv.Jana Křtitele. Dnešní vzhled je dílem přestavby, započaté r.1799. Přestavbou získal kostel podobu romantické gotiky jak z vnějšku, tak i v interiéru. To ho řadí mezi jeden z prvních projevů romanticko-gotického slohu na našem území. Již od konce 19.století sloužil kostel sporadicky ortodoxním bohoslužbám. Od roku 1950 je pravoslavným chrámem Povýšení sv.Kříže a konají se v něm pravidelné pravoslavné bohoslužby.

Kostel sv. Jana Křtitele - Děkanský kostel sv.Jana Křtitele byl postaven na starších základech v letech 1585-94. K významné barokizující přestavbě došlo v letech 1700-1703. Stavbu vedl pravděpodobně Kristian Lagler-zednický mistr. Kostel je koncipován jako trojlodní bazilika s pravoúhlým presbytářem. V západním průčelí je umístěna hranolová věž. K ní přiléhá malá schodišťová věž. V nejvyšším patře je hranolová věž zúžena a obehnána pavlačí, za kterou se dříve nacházel byt hlásného. Střecha je barokní přílbová. Pod kostelem se nachází hrobky Vchynských a Clary-Aldringenů. Dvou šlechtických rodů, které vlastnily teplické panství.

Morový sloup Nejsvětější Trojice - Sloup byl postaven v letech 1718-1719 jako poděkování za odvrácení morové nákazy od Teplic roku 1713 a také na paměť smíření čtyř bratří z rodu Clary-Aldringenů. Jedná se o jedno z nejkrásnějších děl slavného barokního sochaře Matyáše Brauna. Realizace kamenického díla se ujal V. A. Bümel, sochařskou výzdobu pak vytvářel sám Matyáš Braun. Šestiboký sokl se třemi bazénky nese trojboký obelisk, na jehož vrcholu je na zemské kouli osazeno sousoší Nejsvětější Trojice. Obelisk je ověnčen velkým množstvím obláčků s kupidy. V dolních partiích soklu jsou umístěny sochy morových patronů: sv.Šebestiána, sv.Rocha, sv.Jana Křitele, sv.Pavla a sv.Karla Boromejského. Stěny soklu nesou barokní reliéfy, které využívají námětů ze Starého zákona.

Moje rodné město. Již 45 let žiji v Kladně, ale rodné město máme jen jedno. Ráda se vracím do míst, kde jsem hrávala kuličky. Kde jsem prožila krásné dětství a nádherné mládí, a kde mám dodnes mnoho milých přátel, spolužáků a kamarádů.

15.4.2017 - toulky po Teplicích a kontrola smírčích křížů v místním muzeu...