Vyhledávání

Hledat v

Alba

reklama
69 fotek, duben 2017, 174 zobrazení
1stage:
JEZEDE - SHD -SQUADRON SOUND SYSTEMS
...... hosti:
Bullrot - 25Neaci'd liveset
Kachna Treffpunkt live - Humbuk sound system
Abalkin, Baldor, hamoko - OlgojChorchoj djs.
Pasex-DBTK sound

2stage:
HuMBuK + FANATIK
.....hosti:
Jesus - NSK Djs
Mr.Mushroomer - Treffpunkt live
Toshy - Lion Heisei rec.
Divitek - Šachotek

Special guest - Jura\frenchcore

Jedno centralni ohniste 2bary
31 fotek, 17.8.2017, 12 zobrazení
JESKYNĚ BALCARKA

Jeskyně Balcarka v Ostrově u Macochy představuje svou krápníkovou výzdobou snad nejbohatší jeskyni Moravského krasu a patří právem k vyhledávaným cílům turistických návštěv. Méně je však veřejnosti známo, že Balcarka zaujímá také významné místo v nejstarší historii Moravského krasu. Někdy zhruba před 15 000 lety v ní sídlila početná skupina lidí, lovců sobů a koní z údobí magdalénienu. Zanechali po sobě několik ohnišť, větší počet pazourkových nástrojů i hrotů kopí, vyřezaných ze sobích parohů. Množství zvířecích kostí svědčí o tom, že byli úspěšnými lovci, kteří dokázali přežít v dosti drsných klimatických podmínkách vyznívání poslední doby ledové. Všechny tyto doklady o využívání jeskyně lidmi s kulturou magdalénienu na konci paleolitu i o přítomnosti dravých ptáků získal svou neúnavnou a pečlivou činností učitel Jan Knies z nedalekého Rogendorfu (dnes Krasové) před více jak 100 lety (1898-1900). Jím shromážděná archeologická i paleontologická sbírka je nyní uložena v ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně a představuje významnou součást nejstarší historie osídlení Moravy.
.
Jeskyně Balcarka se nachází jižně od Ostrova u Macochy, při východním okraji vápenců Moravského krasu, v jádru skalnatého meandru Suchého žlebu. Její přední část byla známa odedávna. Od roku 1923 byla postupně objevována ostrovskými občany pod vedením poslance Josefa Šamalíka, v roce 1936 byly jednotlivé části jeskyně spojeny v jeden celek. Jeskyně tvoří složitý systém, vystupující ve dvou výškových úrovních spojených vysokými dómy. Na vzniku jeskyně se podílely vody Lopače a Krasovského potoka, jejichž ponory se nyní nachází severně a jižně od jeskyně. Balcarka je pro návštěvníky zvlášť přitažlivá pestrostí krápníkové výzdoby na poměrně malé rozloze. Mimořádné bohatství krápníků, typicky vyvinuté povrchové krasové jevy (závrty, škrapy), bohaté archeologické a paleontologické nálezy, význačné druhy teplomilné květeny a malebnost krajiny činí z lokality Balcarky jedno z nejzajímavějších míst v Moravském krasu.

V létech 2007 - 2009 byla Správou jeskyní ČR provedena generální rekonstrukce jeskyně Balcarky. V průběhu rekonstrukce byly z jeskyně postupně odstraňovány pozůstatky starých zpřístupňovacích prací – betonová schodiště a chodníky, kamenné skládky, ocelové konstrukce, výztuže, kabely, osvětlovací tělesa aj. Vzhledem k charakteru jeskyně musel být veškerý transport materiálu prováděn ručně. Po provedených výklizech se znovu ukázaly dávno zapomenuté části jeskyně, které dávají do budoucna příležitost k novým objevům. Celkem bylo z jeskyně vyklizeno 2 100 tun použitého materiálu.

V dalších etapách rekonstrukce byly zbudovány nové turistické chodníky, zábradlí, elektrické osvětlení. Novou podobu dostala i vstupní část jeskyně. Chodníky a schodiště byly zúženy na nezbytně nutnou míru. V některých partiích se pod starými chodníky a schodišti objevila původní krápníková výzdoba. Zde byla návštěvní trasa řešena formou nerezových můstků a lávek tak, aby krápníková výzdoba zůstala zachována. Na výrobu zábradlí a dalších konstrukcí byl použit antikorozní materiál. Tímto opatřením odpadnou v budoucnu dříve nezbytné ochranné nátěry, které silně zatěžovaly jeskynní ekosystém. Ve vybraných částech jeskyně bylo místo původních ochranných plotů nainstalováno elektronické zabezpečovací zařízení k ochraně krápníkové výzdoby. Návštěvníkům se tak naskýtá nový a ničím nerušený pohled. Ze stěn jeskyně byly odstraněny všechny staré elektrické rozvody. Nová elektrická instalace je uložena převážně pod betonovými chodníky. V celé jeskyni bylo instalováno nové osvětlení, nově jsou osvětleny i části jeskyně, které dříve zůstávaly návštěvníkům skryty. Ve Velkém dómu bylo poprvé ve východní Evropě použito osvětlení LED diodami, které vytváří zvláštní světelné efekty. LED světla mají nesrovnatelně nižší spotřebu energie a nezatěžují jeskynní prostředí vydávaným teplem. LED osvětlení bylo doplněno zařízením pro hudební produkci, při které se automaticky osvětlují nejrůznější scenérie Velkého dómu.
48 fotek, 20.9.2018, 9 zobrazení
Trangoska-Chata pod Dum.-Janska dol.-Svidovske s.-Ohniste/noc/-Slema-Brtkovica-Lipt.Hradok
104 fotek, 16.6.2012, 10 zobrazení
25 fotek, 6.11.2010, 116 zobrazení
48 fotek, 13.10.2017, 5 zobrazení
117 fotek, 14.6.2014, 16 zobrazení
59 fotek, 24.6.2012, 36 zobrazení
22 fotek, 10.4.2011, 186 zobrazení
114 fotek, 3.2.2018, 52 zobrazení
Historické souvislosti k sestřelenému Li-2

V noci z 13. na 14.10.1944, vzdušný most leteckej pomoci SNP zo Sovietskeho zväzu dosiahol prepravné maximum. Podľa zhrnutia údajov zo všetkých u nás dostupných materiálov, na splnenie bojovej úlohy z materských letísk v priestore Lvova a pomocných letísk Krosno, Iwonicz a Rzeszow, nachádzajúcich sa v Poľsku, vzlietlo 90 transportných lietadiel, z ktorých na povstaleckom letisku Tri Duby pristálo 69 – 70 strojov typu Li-2 a C-47. Tie tam prepravili 473 príslušníkov 2. čs. paradesantnej brigády v ZSSR a 55,88 ton vojenského materiálu. Zo Slovenska odviezli 104 osôb, väčšinou ranených povstaleckých vojakov a rodinných príslušníkov vedenia SNP. Konkrétne to bolo 42 slovenských letcov, 21 rodinných príslušníkov povstaleckej vlády, 6 dôstojníkov a 35 ranených povstaleckých vojakov, a 2000 kg nákladu.

Počas noci na 14. októbra 1944 boli vo vzduchu aktívni aj nemeckí noční stíhači, ktorí preukázateľne napadli najmenej päť lietadiel. Na ich vrub spadajú dve z troch havárii, ktoré sa počas tejto noci na Slovensku udiali. Zo 17 sovietskych letcov, ktorí počas tejto noci zahynuli, sa nepriateľ hlavnou mierou podpísal na osude deviatich z nich a na ich vrub spadá aj všetkých 13 padlých členov 2. čs. paradesantnej brigády v ZSSR z celkového počtu 14 vojakov.

Do Li-2 s trupový číslom 28, patriaceho do stavu 3. letky 340. APDD, 54. Orelskej ADDD, 5. Orelského AKDD, veliteľa ppor. M. Ž. Bektursinova, bolo určených 15 príslušníkov veliteľskej batérie delostreleckého oddielu pod velením jej veliteľa ppor. D. Tomčányho. Ako kráčali po trávnatej ploche letiska ku svojmu stroju a míňali pritom inú skupinu kamarátov, ktorá sa už nachádzala pred im určeným strojom, lekár ppor. A. Dobrý na nich zo špásu zakričal: „Sakra do toho nesadajte, lebo to havaruje“.

K svojmu líčku došli ešte za svetla. Ako tak pred ním čakali na odlet, spoločne s jeho veliteľom, sa pozerali na oblohu, ako na nej nad letiskom krúžia lietadlá. Pritom k ním prišiel veliteľ delostreleckého oddielu škpt. F. Fišera, a kázal rtm. J. Magadovi , aby opustil lietadlo a premiestnil sa do jeho stroja, lebo ho potrebuje. Rtm. Magada bol zo zoznamu, ktorý mal u seba ppor. Tomčany vyškrtnutý a opustil kamarátov. Tí už medzitým nastúpili na palubu ich „furmana“. Pilot naštartoval motory a o chvíľu na to dopadol v ich blízkosti delostrelecký granát. Veliteľ lietadla vypol bleskovo motory a všetkých zo svojho stroja vyhnal von, kde im kázal zaľahnúť na letištnú plochu. Pritom slob. J. Janík odbehol od ostatných o niečo ďalej. Medzitým jeho kamaráti, ako nastal kľud, opätovne nastúpili na palubu líčka č. 28. Naviac sa k nim pridal čat. P. Beťko. Keď do neho ako posledný nastúpil ppor. Tomčány, nebolo na sedačkách pre neho miesto. V tej dobe panovalo už vonku šero. Veliteľ sa opýtal, kto do toho lietadla podľa určenia nepatrí. Ostalo ticho. Vo dverách kabíny sa objavil veliteľ stroja, ktorý trval na zachovaní počtu „cestujúcich“. Ppor. Tomčány vybral zoznam a začal čítať priezviská. Keď výkonný batérie rt. Sabo uprel svoj zrak na čat. Beťku, ten len neochotne vstal a za posmešku kamarátov len nerád opustil ich spoločnosť. Ako zoskočil na zem hneď sa za ním zavreli dvere. Vrátil sa naspäť do svojho lietadla a cez oblok spolu s Cefajom sa pozerali ako sa na vedľa nich stojacom Li-2 č. 28 najskôr nahodil jeden motor, potom druhý a o chvíľu na to sa lietadlo pohlo ... To odletelo bez slob. J. Janíka.

Od momentu štartu Li-2 č. 28. veliteľa lietadla ppor. Bektursinova z letiska Iwonicz, nachádzajúceho sa v priestore Krosna, už nikto ľudí nachádzajúcich sa na jeho palube živých nevidel. Jediné čo sa o nich vie, že o 21.30 hod. telegraficky ohlásili prílet do priestoru mesta Poprad. Vtedy sa s nimi spojenie prerušilo. Stalo sa tak v momente, ako na nich zaútočil nemecký nočný stíhač. Strely Ju 88G-6 , resp. C-6 , od 2./NJG 100 vykonali svoje. Zasiahli trup transportného lietadla zozadu a zospodu z ľavej strany. Nešťastný stroj havaroval v pohorí Nízkych Tatier v lokalite Ohnište na kóte Slemä v nadmorskej výške 1470 m. Ku smole tých, čo sa nachádzali na jeho palube, pri páde stroj zachytil o stromy, prevrátil sa podvozkom hore a značne sa deformoval, čo malo z väčšej miery za následok smrť vojakov nachádzajúcich sa na jeho palube. V prípade jeho veliteľa ppor. Bektursinova, sa jednalo o jeho 56. bojový let, vo funkcii veliteľa lietadla.

Devätnásť padlých vojakov (6 sovietskych letcov a 13 príslušníkov 2. čs. paradesantnej brigády v ZSSR) bolo z miesta havárie znesených príslušníkmi partizánskej skupiny a obyvateľmi Nižnej Boci do obce, kde boli 18. októbra 1944 pochovaní za účasti generálov R. Viesta a J. Goliana, ako aj plk. B. F. Čirskova. Pritom bol vyhotovený zoznam padlých obetí z nešťastia na Slemä, aj s plánom u tých čo mali u seba doklady, kde bol z nich ktorý pochovaní.

Po vojne v roku 1945 boli ich telá exhumované. Sovietski letci boli ako „neznámy“ pochovaní v niektorom zo štyroch hromadných hroboch nachádzajúcich sa na vojenskom cintoríne Sovietskych padlých vojakov v Žiline na Bôriku.

Telá jedenástych členov veliteľskej batérie boli pochované vo Vojenskom cintoríne padlých príslušníkov 1. čs. armádneho zboru v ZSSR v Liptovskom Mikuláši – Háj Nicovô. Pochovaní sú tam v 9. rade v hroboch č. 1 až 11. Do roku 2004 bolo smutné, že len na hrobe č. 11 bolo uvedené, že je tam pochovaný Antonín Maxa, správne má byť Maksa. U ostatných bolo uvedené „neznámy“.

Telo veliteľa veliteľskej batérie ppor. D. Tomčányho a slob. A. Bernardiča si rodinní príslušníci previezli do Koštian a Sv. Jura. Iný symbolický pamätník majú obete tejto havárie postavený priamo na mieste havárie, pričom na pamätnej tabuli sú ich mená uvedené v mnohých prípadoch skomolene, alebo úplne nepresne.

Po útoku nepriateľského nočného stíhača 13.oktobra 1944 havaroval na kóte Slemä, Ohnište, v Nízkych Tatrách Lisunov Li-2, č. 28, zo stavu 3. perute 340. APDD, pričom zahynuli:
ppor. Bektursinov Muchrat Žumatovič – nar. 25.01.1922, Novosibírska oblasť, Kargatskij rajon, d. Čulym
- veliteľ lietadla
por. Šapov Aleksej Ivanovič – nar. 23.02.1921, Jaroslavskaja oblasť, Rostevskij rajon, d. Usadiči
- druhý pilot
ppor. Rybin Fedor Pavlovič – nar. 11.11.1922, Kurganskaja oblasť, Mostovskij rajon, d.Volosnikovo
- navigátor
starš. Panin Gavril Sergejevič – nar. 20.03.1913,Rusko, Novosibírskaja oblasť, m. Anžerka – Sud - Kolen
- palubný mechanik
serž. Švec Franko Pavlovič – nar. 23.04.1923, Vinickaja oblasť, Tuľčinskij rajon, d. Oddija
- radista – vzdušný strelec
voj. Perelygin Nikolaj Michajlovič – nar. 19.02.1925, Vostočno – Kazachstanskaja oblasť, Predgornenskij rajon, d. Predgornoje
- vzdušný strelec

Príslušníci delostreleckého oddielu – veliteľskej batérie, ktorí na palube zahynuli:

ppor. Dionýz Tomčány, nar. 18. 04. 1919 Trnovo, okr. Martin, km. č. 300 – veliteľ veliteľskej batérie delostreleckého oddielu a náčelník prieskumu
ppor. MUDr. Aleš Dobrý, nar. 09. 10. 1917 Plzeň – lekár delostreleckého oddielu
rtm. Michal Sabo, nar. 11. 02. 1920 Čelovce, km. č. 5991 – výkonný rotmajster veliteľskej batérie
rtn. Juraj Goliaš, nar. 16. 10. 1921 Stulany, okr. Giraltovce, km. č. 5778 – veliteľ telefonneho družstva
čat. Július Libera, nar. 24. 03. 1921 Veľký Šariš, okr. Prešov, km. č. 5982 – účt. rtm.
čat. František Dudáš, nar. 05. 11. 1921 Lipt. Lužná, okr. Ružomberok, km. č. 5975 - kuchár
slob. Erich Meisel, nar. 25. 11. 1920 Trutnov, Čechy, km. č. 3551 – veliteľ rádiostanice
slob. Miroslav Maslančík, nar. 10. 08. 1922 Oravské Veselé, km. č. 5983 – veliteľ rádiostanice
voj. Ondrej Jurkanin, nar. 02. 02. 1922 Hankovce, okr. Giraltovce, km. č. 5977 - rádiotelegrafista
voj. Jozef Závatzský, nar. 07. 07. 1918 V. Medzev, okr. Košice, km. č. 8548 - zdravotník
voj. Anton Maksa, nar. 16. 02. 1907 Kvasilov, Volyň, km. č. 7669 – rádiotelegrafista
voj. Václav Květoň, nar. 28. 10. 1923 Hrušvice, Volyň, km. č. 7655 - pozorovateľ
voj. Alojz Bernadič, nar. 30. 04. 1922 Jur, okr. Bratislava, km. č. 5924 – šofér

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron