Hledání

351 vyhledaných výsledků
AKCE -30 % s kódem
Sleva 30 % na
fotodárky.

Bavte se s rodinou nad fotkami.
Kód: SpoluDoma
Karanténa
ustinadlabemkctspartak
Trasa-Hoštka-Vetlá-Roudnice nad Labem - 11.Km
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1333, kdy se po ní psal Půta z Vetlé. V roce 1340 jeho synové Vaněk, Jaroslav, Půta a Ješek Kožka prodali vesnici se dvorem a tvrzí biskupu Janovi z Dražic a augustiniánskému klášteru v Roudnici nad Labem, který příjmy z vesnice používal k financování roudnického špitálu. Roku 1420 byla vesnice zastavena Kerunkovi ze Sulevic a v roce 1436 Janovi ze Smiřic. Později bývala Vetlá součástí roudnického a od roku 1617 brozanského panství. Zdejší tvrz zanikla nejspíše během třicetileté války. Stávala pravděpodobně v sousedství kostela svatého Jakuba.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.3.2020
  • 93 zobrazení
unokct
Pětice cyklistek a cyklistů využila povolený podpůrný dopravní prostředek, aby v žel. st. Bolehošť zahájila putování po královéhradeckém bojišti Prusko-rakouské války roku 1866. Program jsme měli vskutku nadupaný - během jednoho dne jsme navštívili celou řadu zajímavých válečných pomníků a památníků, vojenský hřbitov v Máslojedech, místo posledního odpočinku tisíců vojáků obou znepřátelených stran v Aleji mrtvých v lese Svíb, zastavili se na místech nejděsivějšího vojenského střetnutí na Chlumu, ve Střezeticích u pomníku padlých koní - i tato ušlechtilá zvířata si vytrpěla své ... Další zajímavostí byly bezesporu přímé výhledy nejen na bojiště, ale i (bohužel zamlžené) Podkrkonoší, Zvičinu, Orlické hory, ... z rozhleden v Libníkovicích a na Chlumu či nenápadného místa - zvané Žižkův stůl. Naší pozornosti neunikl rekonstruovaný zámek ve Smiřicích, Hořiněvsi i letní sídlo hrabat z Harrachu - Hrádek u Nechanic, odkud jsme pokračovali do Hradce Králové, kde náš vydařený zážitkový cyklistický výlet končil a plni dojmů jsme se podvečerním vlakem vrátili do svých domovů. Jedním slovem - PARÁDA !!! Luboši - děkujeme !!!
více  Zavřít popis alba 
  • 25.2.2020
  • 6 zobrazení
gltt
Smiřice, Lochenice, Předměřice nad Labem, Hradec Králové - stále podle Labe
více  Zavřít popis alba 
  • 26.1.2020
  • 15 zobrazení
lukavec-eu
Divadelní ochotnický spolek OCHOS Smiřice
více  Zavřít popis alba 
  • 19.10.2019
  • 51 zobrazení
alenatno
...v parku
více  Zavřít popis alba 
  • 28.9.2019
  • 18 zobrazení
jana1951
Zahrada s Astou , zahradnictví John , Chlum , Lípa , Hořiněves , Račice nad Trotinou , Rodov , Smiřice , cyklostezka do HK , celkem 43 km .
více  Zavřít popis alba 
  • 22.9.2019
  • 24 zobrazení
martas1987
Foto z průběhu výstavby dvou dálničních úseků D11 z 13. 9. 2019.
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • 13.9.2019
  • 537 zobrazení
vladkoc
https://mapy.cz/zakladni?moje-mapy&x=15.9652182&y=50.2242200&z=12&dim=5d6e0c1256b7695d76e22077&cat=aktivity
Poslední den našeho putování do Tatobit jsme museli silně zkrátit pro neustávající déšť.Ujeli jsme pouzue třicet z plánovaných sto kiláků.Musel pro nás přijet Milan.Večer na Samotoči byl nádherný.
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
  • 2.9.2019
  • 35 zobrazení
jitkaumlau
41 komentářů
  • 7.5.2019
  • 70 zobrazení
lotusesprit
Rýzmburk - Hrad Rýzmburk se poprvé připomíná r. 1319. Byl postaven někdy v druhé polovině 13. století. Prvním jeho známým majitelem byl v l. 1319–1346 Albert z Rýzmburka, který byl patrné příbuzným Licka z Rýzmburka. Oba padli u Kresčaku se slepým králem Janem Lucemburským. V r. 1355 patřil rýzmburský hrad Děpoldovi z Rýzmburka a r. 1358 byl jeho majitelem Pešek ze Stračova a na Rýzmburku, který je doložen r. 1358 a 1371 jako patron kostela ve Smiřicích a ve Stračově. Hrad pak zdědil Tas z Rýzmburka; ten však jako kanovník u P. Marie v Jaroměři postoupil hrad r. 1395 svému synovci Benešovi z Rýzmburka. Za husitských válek se zmocnili hradu v l.1426–1434 Oldřich a Arnošt Černčičtí z Kácova, ale po bitvě u Lipan přešel Rýzmburk opět do držení Beneše z Rýzmburka. Po smrti Beneše i jeho manželky Anny připadl hrad české koruně jako odúmrť. Jiří z Poděbrad odevzdal Rýzmburk r. 1463 Janu Zajícovi z Házmburka, který ho prodal r. 1487 Jindřichovi z Minsterberka. Ten postoupil hrad r. 1502 Petrovi z Dubé a Adršpachu, po jehož smrti ho zdědila jeho sestra, provdaná za Viléma z Pernštejna. Její syn Jan z Pernštejna prodal hrad Rýzmburk s poplužním dvorem, městečkem Žernovem a několika vesnicemi r. 1544 Bernardu Žehušickému z Nestajova. Ten hrad obnovil a učinil z něj centrum celého panství. Když r. 1563 zemřel, zdědil všechna jeho panství jeho strýc Jan Žehušický z Nestajova; již o rok později přešel Rýzmburk na jeho bratra Hertvíka Žehušického z Nestajova. V l. 1564–1570 byl hrad opravován italským stavitelem Antoniem Caprinalem. Po smrtí Hertvíka Žehušického z Nestajova r. 1579 zdědila veškerý majetek jeho ovdovělá manželka Bohunka, rozená z Hustířan, která se však r. 1579 o tento majetek podělila se svými sestrami. Rýzmburk obdržela její nejmladší sestra Magdalena, která byla provdána za Adama Úlibského z Újezdce. Již v r. 1582 však byla donucena pro dluhy prodat část zboží s Ratibořicemi Hedvice Smiřické ze Smiřic, ale i později pak v prodejích pokračovala. V r. 1585 jí zbyl pouze hrad Rýzmburk s několika vesnicemi v okolí; v r. 1589 však byla přinucena prodat i Rýzmburk, který získal Bedřich z Újezdce a Kounic. Nový majitel po šesti letech prodal Rýzmburk Vilémovi z Talmberka; po jeho smrti r. 1596 zdědil hrad jeho bratr Jan z Talmberka. V r. 1600 získal Rýzmburk koupí Zikmund Smiřický ze Smiřic. V kupní smlouvě z téhož roku je objekt popsán jako „hrad dobře vystavený od kamene a zabezpečený hradbami, ve kterém je třináct pěkných světnic a pokojů a mnoho jiných světnic a pěkně sklenutých sklepů nad zemí i pod zemí". r. 1629, kdy Marie Magdalena Trčková z Lípy postupovala svá panství svému synovi Adamu Erdmanovi, byl rýzmburský hrad popsán jako „zámek z kamene vystavený, avšak pro neobývání na něm od množství let popustlý jest". V r. 1634 byl Rýzmburk vypleněn císařským vojskem a r. 1641 hrad vyplenili a vypálili Švédové. Koncem 17. století byl postaven nad hradem nový dvůr, na jehož stavbu dala náchodská vrchnost lámat kamení z rýzmburského hradu. V l. 1705–1708 byl z rýzmburského hradu používán kámen i na stavbu ratibořického zámku, takže na konci 18. století byl již Rýzmburk zříceninou, nad kterou dal r. 1798 postavit kuronský vévoda Petr do tří stran otevřený altán s plochým stropem a šindelovou střechou. Zříceninu hradu, z níž jsou patrny zbytky zdiva hradní budovy a věžice na nárožích a po délce zdí, zachytil na obraze kolem r. 1840 Josef Myslimír Ludvík. Po r. 1848 si poddaní z okolních vsí brali zbytky zdiva na stavbu svých domků, takže dodnes se z vlastního hradu zachovaly zbytky hradeb, základy obytných budov oddělených od dvora strží rozšířenou v příkop a zmíněný rýzmburský altán.
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2019
  • 62 zobrazení
nanyjana
Kategorie: zábava
více  Zavřít popis alba 
  • 18.2.2019
  • 101 zobrazení
pakli
Hrad Skálu postavil kolem roku 1350 Hynek z Valdštejna. Valdštejnové zde žili několik desítek let. V letech 1416 až 1460 jej vlastnili páni z Jenštejna, pak Zajícové z Házmburka. V roce 1469 byl hrad obsazen královským vojskem. Od roku 1515 až do roku 1524 po částech skupoval hrad a panství Zikmund ze Smiřic. Smiřičtí začali přestavovat hrad Skála na zámek Hrubá Skála. Od té doby ještě zámek mnohokrát změnil svou tvář. Od posledních členů vymírajícího rodu Smiřických zámek s okolním panstvím získal Albrecht z Valdštejna. V roce 1821 zámek koupili Lexové z Aehrenthalu. V roce 1854 se zde narodil pozdější rakousko-uherský ministr zahraničních věcí a hlavní aktér tzv. Bosenské krize Alois Lexa von Aehrenthal. Roku 1859 byl zámek romanticky regotizován. Roku 1945 zámek převzal stát.
Dnes slouží jako hotel, veřejnosti je zpřístupněno nádvoří a věž s vyhlídkou.
více  Zavřít popis alba 
  • 21.1.2019
  • 29 zobrazení