Hledání

312 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

monikafu1
  • srpen 2011
  • 4 753 zobrazení
  • 2
oviatosp
  • 9.9.2012
  • 2 035 zobrazení
  • 0
mv
Havířov, Ostrava, Prašivá & Štramberk
Kategorie: rodina-přátelé
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • březen 2012
  • 1 028 zobrazení
  • 0
zslacnov
  • 31.5.2012
  • 950 zobrazení
  • 0
snopy
  • srpen 2012
  • 937 zobrazení
  • 0
ivanafarkova
Štramberk (Soňa Komárková)
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 23.5.2012
  • 784 zobrazení
  • 0
blazahb
Tisková zpráva k výstavě „Jaroslav Panuška 1872 - 1958“
Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě 14. 12. 2012 – 3. 2. 2013

V roce 2012 si připomínáme 140 let od narození Jaroslava Panušky – malíře, který je s Vysočinou spjatý svým životem i tvorbou. Výtvarník se sice narodil 3. 3. 1872 v Hořovicích ve středních Čechách, velkou část života však prožil v Kochánově u Světlé nad Sázavou, kde v létě roku 1958 zemřel. Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě k tomuto výročí uspořádala výstavu, která ve výběru mapuje celou šíři tvorby tohoto výtvarníka.
Během svého dlouhého života Panuška několikrát radikálně změnil námětovou stránku svých děl. Už na Akademii začal tvořit vodníky, umrlce, duchy, čarodějnice a další strašidelné bytosti a výjevy. Tato část jeho tvorby byla oceněna na výstavě dekadence v pražském Obecním domě na přelomu let 2006 a 2007 a o dva roky později v Bruselu. Na počátku 20. století se Panuška představil také jako ilustrátor, když vytvořil obrazový doprovod k pohádkám K. J. Erbena a Václava Říhy; svými ilustracemi vyzdobil knihy J. K. Šlejhara, Terezy Novákové, Josefa Jana Svátka nebo Lovce mamutů od Eduarda Štorcha.
Zároveň kreslil krajiny; symbolistní, jako např. Měsíční noc, krajiny ze středních a jižních Čech a později krajiny z Orlických hor, Valašska a Vysočiny; na otcovu krajinářskou tvorbu později navázali synové Vladislav a Jaroslav. Tato část díla je velmi rozsáhlá, není tedy divu, že je z malířova odkazu zvláště na Vysočině nejznámější a nejdostupnější.
V roce 1906 začal Panuška kreslit rekonstrukce středověkých hradů a hradišť a další historické náměty; stál za tím jeho zájem o archeologii. Malíř se dokonce zúčastnil archeologických výkopů, vedených českým archeologem Josefem Ladislavem Píčem, ředitelem archeologického sboru a kustodem prehistorického oddělení Muzea království Českého.
Výstava i katalog přináší průřez celou malířovou tvorbou, rozdělenou do několika námětových celků (strašidla, pohádky, historie, krajiny, Vysočina, města a žánrové výjevy). Po stěnách galerie a stránkách papíru se tak bude plížit Mrtvý, jdoucí si pro lebku, Umrlec pronásledovaný krkavci nebo Duch mrtvé matky, připomínající snad Panuškovu matku, která zemřela na tyfus během pobytu v Bosně. Návštěvníky bude děsit vyhublá postava Moru, Upíři, Čert vyřezávající dítě i Bezhlavý kůň, pádící temnou krajinou. Divák se nebude chtít cítit jako Opuštěná žena v nepřátelské krajině ani dostat do temného Hnízda loupežníků. Trochu úlevy snad přinesou směšné Dušičky na popravišti, Prtioko na vandru a Světýlka, ty však vzápětí vystřídá hypnotizující pohled Čarodějnice a Vodníka.
Panuška byl v těchto dílech určitě ovlivněn svým otcem, c. k. geometrem, který mu vypravoval „takové podivné, romantické pohádky“ a příběhy o různých „předpotopních“ ještěrech. Také hořovickou babičkou, vědmou a zaříkávačkou, a svými zážitky z cest po Balkáně. V neposlední řadě však na něj měla vliv i rozvíjející se neurověda a dobové články o hypnotismu a různých psychózách. Už na Akademii děsil Panuška své spolužáky kresbou Upíra, který visel na chodbě a hypnotizoval procházející svýma velkýma, upřenýma a krvavě žilkovanýma očima. Pochvaly se mu dostalo od Karla Hlaváčka pro jeho tři kresby Vodník, Příšera a Bludičky, vystavené na první přehlídce spolku Mánes u Topiče roku 1898. Tehdejší umělecká scéna si v příšerách a děsivých scénách libovala, Panuška v nich však často zobrazoval své vlastní zážitky, jako třeba setkání s oběšencem, které zažil ve svém raném dětství, nebo boj s rozbouřenou Berounkou, ve které se málem utopil. Možná proto později tak často zobrazoval vodníky.
Neskutečné bytosti se objevují i v Panuškových pohádkách, vytvářených na počátku 20. století. Najdeme zde obry i čarodějnice (Pohádka o obrovi, Čarodějnice s havrany), ale také hrady (Tajemný hrad, Červený kohout, Hrad z pohádky), které odkazují k další části tvorby, zaměřené na historii a archeologii. Té se výtvarník věnoval velmi nadšeně a opravdu důkladně; studoval staré mapy a fotografie, uložené v klášterních knihovnách, z letadla sledoval terén a dělal si nákresy krajiny, na svých cestách po Slovensku, Polsku, Podkarpatské Rusi a Balkánu si skicoval lidové dřevěné stavby. Odtud pak stačil krůček k zachycení pravěké i slovanské historie a rekonstrukcím starých hradišť a hradů, jak to vidíme na obrazech Mamutů ve spraši, pravěkých lidí v krajině, Slovanské světnice, Modly, Smírčího kříže, Nápisu na skále na boku hory Hradisko u Mšena, Tetínské brány, Opevnění Slavníkovců a dalších. Panuškovo bádání se dotklo i Krajiny na Měsíci a jeho veselá povaha se projevila v kresbě Jak by vypadal katolický hřbitov, kdyby Římané místo křižování věšeli.
Poslední a početně nejbohatší složkou výtvarníkova díla jsou krajiny, které maloval po celý život. Některé byly ovlivněny symbolismem (Měsíční svit), jiné impresionismem (Ve slunci na Hradech). Obrazy zachycují rybníky, močály, tůně, vřesy a skály, krajinu Vysočiny, Lipnici, oblíbený dub v Kochánově v různých ročních obdobích, města, jako např. Štramberk a Havlíčkův Brod i Moře s tmavým nebem Od Dubrovníku. Někdy se v krajině objevují postavy, jak to vidíme na obraze Cikánky u ohně nebo Tulák, jenž byl ovlivněn tvorbou Hanuše Schwaigera.
Panuška byl muž mnoha tváří. Jeho raná tvorba působí temně a děsivě, on sám však platil za veselého společníka a nadšeného sportovce i gurmána. Přátelil se s Josefem Ladou a Jaroslavem Haškem; s tím prvním se v létě roku 1919 seznámil na vrchu Mužském u Mnichova Hradiště a stal se kmotrem jeho nejstarší dcery Aleny, toho druhého přivedl na Lipnici a zpodobnil v několika kresbách. Poslední z nich je z 5. 1. 1923 a zachycuje Haška na smrtelném loži.

Malířská tvorba byla pro Panušku vším: „Jen se umět dívat, umět myslit a potom: pilná a pečlivá práce. Veliké dílo vzniká pouze z pečlivé a urputné práce.“

Markéta Odehnalová
více  Zavřít popis alba 
  • 16.12.2012
  • 612 zobrazení
  • 1
ki-cool-ka
  • 20.5.2012
  • 576 zobrazení
  • 1
clin
Ráno vlakem do zastávky Horní Lideč, výjezd na Kohútku(Javorníky), další kopce Dušná a Hlaváčky, nakonec třešnička na dortu Velký Javorník. Zpět domů přes Štramberk. Najeto 155km díky ranní cestě na nádraží a objíždění Štramberka.
http://www.cykloserver.cz/tipy-na-vylety/detail/?d=79862
více  Zavřít popis alba 
208 komentářů
  • 17.8.2012
  • 514 zobrazení
  • 0
vajka
  • 24.6.2012
  • 498 zobrazení
  • 0
makynas
  • 9.4.2012
  • 491 zobrazení
  • 0
bbdur
4 komentáře
  • 8.1.2012
  • 483 zobrazení
  • 0
heckom
více  Zavřít popis alba 
  • 17.6.2012
  • 476 zobrazení
  • 0
vehosi
  • 22.7.2012
  • 472 zobrazení
  • 0
lukybartik
  • červenec 2012
  • 429 zobrazení
  • 0
spakova
  • 19.6.2012
  • 384 zobrazení
  • 0
brestaci
Naši letošní dovolenou jsme nasměrovali do moravských hor Beskyd, oblasti, kterou jsme ještě nepoznali a neprochodili. Jako výchozí základnu jsme zvolili středisko Čeladná. Hory jsou to zelené a lesnaté a přesto, že nejsou až tak vysoké, tak vyškrábání , ale i seškrábání z vrcholků nám dalo zabrat.Za týden pobytu jsme navštívili především ty notoricky známá místa Beskyd,dominantní vrchol Lysé hory, Pustevny s Radhoštěm, městečko Štramberk a ostravskou Dolní oblast Vítkovice. Beskydy jsou hory velmi civilizované a v této části úplně chybí původní lidové chaloupky. Takže, když jsme si po horách vyzpěvovali Beskyde, Beskyde ...., tak se černooký bača, co ovečky zatáča, nikde neobjevil. To potom ve skanzenu v Rožnově jsme se dověděli, že folklor Beskyd je na valašsku kolem Velkých Karlovic a Hrozenkova. Tak někdy příště.
více  Zavřít popis alba 
190 komentářů
  • červen 2012
  • 343 zobrazení
  • 1
janavavrova
konečně! konečně to cítím, jaro je tady, blíží se a já si zase můžu odškrtnou další zimu, kterou jsem přežila (a že tahle byla náročná:))) ... mám odpolední, takže pokud jsme chtěli ven, museli jsme hned dopoledne a hlavně to nesmělo být nějak daleko. Už dlouho jsme se chystali na Štramberk a vyšla z toho hodně příjemná procházka ... člověka to tak fajn nakopne ... a co teprve příští týden, to má být krásně, už se moc těším ...
více  Zavřít popis alba 
  • 10.3.2012
  • 350 zobrazení
  • 0
hartlkaja
100 km/2230 m
Hranice – Nad Kostelíčkem - Hluzovský kopec – Špičky – Hranické Loučky – Hustopeče – Poruba – Lešná – Vysoká – Perná – Petřkovická hora – Kojetín – Svinec – Skalky – Nový Jičín – Žilina – okolo Puntíku - Kocmínek – okolo Holiváku – Libotín – Štramberk – Štramberská Trúba – Bílá hora – Váňův kámen – Kopřivnice – Štramberk – jeskyně Šipka – Kotouč - Štramberk – Libotín – okolo Hlásnice – Mořkov – Hodslavický les – Domoraz – Hostašovice – Jasenice – Perná – Lešná – Poruba – Hustopeče – Hranické Loučky – Špičky – Hluzovský kopec – U Kostelíčka – Hranice
více  Zavřít popis alba 
  • 11.12.2011
  • 333 zobrazení
  • 1
ema70
Tentokrát navštívíme městečko Štramberk zvané "Moravský Betlém". Dominantou města je válcová věž zvaná Trúba, která je upravena jako rozhledna. Abychom se mohli pokochat nádherným výhledem do širokého okolí, musíme vystoupat po 159 schodech. Jaroňkova ulička pod hradem je provoněná medem a perníkovým kořením. V Perníkovce se pečou pověstné Štramberské uši. Unikátní je i množství dochovaných valašských roubených stavení. Navštívit můžeme nejen Muzeum Novojičínska, ale také muzeum malíře Zdeňka Buriana, nezapomeneme ochutnat štramberské pivo nebo si rovnou dopřejeme pivní lázeň v Lašských pivních kúpelích. Stoupáme-li po stezce na Kotouč, zavede nás k jeskyni Šipka. Je to světoznámé archeologické místo - r. 1880 zde gymnaziální profesor Maška našel čelist neandrtálského dítěte. Ze Štramberka si ještě vyšlápneme na Bílou horu. Na jejim vrcholu stojí věž - rozhledna, která svým tvarem připomíná šroubovici DNA. I odsud je překrásný výhled do okolí.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2008 až srpen 2011
  • 307 zobrazení
  • 0
zsnapa
Ve dnech 7.- 8. června se vydala třída 9. B spolu s paní učitelkou Horákovou a Poláškovou na výlet do Štramberku. Program pro žáky byl velmi pestrý, za zmínku stojí návštěva jeskyně Šipka, rozhledny na Bílé hoře, Štramberské Trúby, muzea Zdeňka Buriana či expozice Aqua terra. První den žáci plnili úkoly, které měli přichystány od paní učitelky Horákové. Pozdní odpoledne byl spojen s různými kolektivními hrami, do kterých se zapojili všichni s vervou. Druhý den byl volnější, pro žáky byla přichystána návštěva expozice terarijních zvířat Aqua terra.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.6.2012
  • 304 zobrazení
  • 0
reklama