Hledání: 17.07. coursing licence

Pro dotaz 17.07. coursing licence jsme našli 43 332 výsledků.

Náš tip

Stáhněte si Rajče do kapsy!
Rychlejší a jednodušší přístup
k vašim fotkám a videům.

spacefoto
  • červenec 2017
  • 83 zobrazení
lei
Pavlinka - cervenec 07
více  Zavřít popis alba 
  • 8.8.2007
  • 189 zobrazení
jardawili
  • 17.7.2019
  • 67 zobrazení
karmi
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 4.7.2017
  • 39 zobrazení
adh
  • červenec až prosinec 2017
  • 29 zobrazení
gucan
  • červenec 2017
  • 66 zobrazení
pakli
Kadeřínská jeskyně (nepřístupná), svahová jeskyně v devonských vápencích v lokalitě Boučí (521 m.).
více  Zavřít popis alba 
  • 31.7.2017
  • 74 zobrazení
nadejep
konec června byl ve znamení družby facility a bozp a následně jsem si dala kurz zdravotníka. no z toho nic kor zajímavého na focení není... tak pokračujeme obrázky až červencem_bude postupně aktualizováno
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • červenec 2017
  • 149 zobrazení
verunek
zcela odpočinkový jes. yes!
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2017
  • 120 zobrazení
kracka
  • 16.7.2017
  • 23 zobrazení
ltdraj
Zdravotní filtr, kapitánské zkoušky, zahájení etapovky, táboráčky.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.7.2017
  • 869 zobrazení
lidmuelle
  • 17.7.2017
  • 64 zobrazení
evasmidova
  • 16.7.2017
  • 49 zobrazení
fiuda
  • 16.7.2017
  • 68 zobrazení
pakli
Novogotický zámek Lednice se nachází ve světoznámém lednicko-valtickém areálu a je zařazen mezi památky UNESCO.
Dříve byl gotickou tvrzí, později renesančním a barokním zámkem, na jehož výstavbě a výzdobě se podílela řada významných umělců a architektů.
Současná podoba zámku vznikla pseudogotickou přestavbou v letech 1846-58.
Honosné sídlo obklopuje velkolepý park s důmyslnou sítí rybníků s umělými ostrovy.

Zděný Minaret, také tzv. Turecká věž, nechal postavit kníže Alois I. Josef z Liechtensteinu podle návrhu architekta Josefa Hardtmutha v letech 1797–1802. Věž je považována za největší stavbu svého druhu v neislámských zemích, dosahuje výšky 60 metrů.
Po vystoupání 302 schodů na vyhlídkový ochoz se jako na dlani před vámi rozprostře lednicko-valtický areál. Dále můžete vidět Pálavu, Bílé Karpaty a za dobré viditelnosti dokonce vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.7.2017
  • 34 zobrazení
gazelac
  • 12.7.2017
  • 87 zobrazení
olikar
  • červenec 2017
  • 163 zobrazení
kracka
  • červenec 2017
  • 74 zobrazení
gazelac
  • 3.7.2017
  • 49 zobrazení
pakli
Polička byla založena jako královské město českým králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1265. Lokaci provedl Konrád z Limberka (Cunradus de Lewendorf/Conrad von Lewendorf), který sem přivedl osadníky ze severního Německa. Město prosperovalo díky cestě vedoucí ze středních Čech do moravských center a uděleným právům (mílovému, várečnému a hrdelnímu). Jeho původní zástavba byla až na kostel a 4 městské brány dřevěná.
Krizovým byl pro Poličku rok 1421. V něm nejprve město otevřelo bránu Janu Žižkovi, ale posléze bylo vypleněno vojskem Zikmunda Lucemburského. V husitských válkách posléze patřila do umírněného pražského městského svazu.
Polička se těšila přízni králů z rodu Jagellonců. V roce 1547 byla však aktivní v odboji proti Ferdinandu I. Habsburskému, za což byla tvrdě potrestána.

Rozkvět města nastal v 18. století s jeho barokní přestavbou. Na náměstí byl umístěn 22 m vysoký morový sloup jako dík za ochranu před morem, který se městu vyhnul v roce 1713. Vytvořen byl v letech 1727 až 1731 nejspíše podle návrhu architekta F. M. Kaňky. Sochy byly tvorbou J. F. Pacáka, jehož díla ozdobila i kašnu a zbytek náměstí. Jeho syn František Pacák vytvořil pro kostel 14 zastavení křížové cesty v podobě figur v životní velikosti. Architekt Kaňka se zřejmě podílel také na návrhu nové radnice, která byla postavena v letech 1739 až 1744 po zboření té původní. Součástí radnice se stala též kaple sv. Františka Xaverského vyzdobená v roce 1751.

Barokní podoba Poličce vydržela do roku 1845, v němž zůstala po dalším požáru ve městě necelá 2 % kamenných domů. Stržen byl v důsledku požáru také kostel sv. Jakuba. O jeho novogotickou podobu se zasloužili pardubický inženýr Antonín Vach a stavitel František Schmoranz z Chrudimi. Výstavba kostela trvala 12 let a vysvěcen byl v roce 1865. Požár výrazně zbrzdil vývoj města po průmyslové stránce. Díky tomu ale zůstaly do značné míry zachované 1220 m dlouhé městské hradby
více  Zavřít popis alba 
  • 1.7.2017
  • 34 zobrazení
dopravni
  • 17.7.2016
  • 31 zobrazení
waiting
  • červenec 2005
  • 794 zobrazení
kamila115
  • květen 2013 až červenec 2014
  • 319 zobrazení
blomes
  • 12.7.2014
  • 16 zobrazení
Reklama