spolek-po
  • 21.4.2018
  • 69 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
beruskyy
Letošní Babí léto se konalo nedaleko rybníka v Hlavňově v duchu divokého západu. Ač nám počasí v sobotu moc nepřálo sešlo se přes 60 účastníků.
více  Zavřít popis alba 
  • září 2012
  • 140 zobrazení
satecek
Svatováclavské slavnosti Břeclav

V pátečních ranních hodinách jsme se sešli na místech srazu v Nymburce, Lysé nad Labem a Semicích, kde jsme čekali na příjezd autobusu, který nás měl odvézt do Břeclavi na Jižní Moravu. S menšími obtížemi jsme se namačkali do autobusu. Osob sice nebylo tolik, abychom se museli cítit jako sardinky, ale přítomnost krojů rozvěšených všude po autobuse byla znát. Každý jsme si našli místo a nějakou zábavu na dlouhou cestu. Někteří se rozhodli pro spánek, jiní se pustili do hraní her s kamarády nebo poslouchání písniček. Cesta rychle utíkala a brzy se před námi objevila vstupní brána do areálu hradu Veveří. V Břeclavi nás očekávali až za několik hodin, a tak jsme měli čas na absolvování prohlídky interiéru hradu. Na zámku také probíhala výstava historických šatů. Bohužel zde byly jen šaty, které nosilo panstvo, a tak jsme mezi exponáty nenašli jediný kroj. Pozornost přítomných přilákaly dámské barokní šaty s obrovskými sukněmi, ve kterých bylo možno se vyfotit. A toho také spousta z nás využila. Na cestě zpět do autobusu jsme ještě udělali jednu společnou fotku před opevněním hradu. A poté se nasoukali zpět do autobusu a pokračovali v cestě.

Kolem čtvrté hodiny zastavil náš autobus v Břeclavi před internátem Břeclavské střední školy, který nám měl do neděle sloužit jako ubytovna. Vybalili jsme si kroje a vydali se na krátkou procházku po městě. Ač trochu mrholilo, byli jsme rádi, že jsme se mohli projít. Po celém dni stráveném v autobuse jsme potřebovali trochu rozhýbat ztuhlé svaly. O něco později nás čekala večeře v podobě rautu. Původně bylo naplánované opékání buřtů u společného ohně s ostatními soubory, ale kvůli deštivému počasí se musel vymyslet náhradní plán. Co ale zůstalo tak, jak bylo naplánované, byla diskotéka. Večer jsme se přesunuli zpět na ubytovnu a šli se vyspat na další den.

V sobotu ráno po snídani jsme se opět nalodili do autobusu, který nás odvezl k jednomu z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších zámků u nás. Jako první nás v Lednickém areálu čekala projížďka kanály v parku. Loď, kterou jsme pluli, nás dovezla až k minaretu uprostřed zahrad. Dlouho byla tato stavba nejvyšší svého druhu v Evropě. Minaret ovšem nikdy nesloužil náboženským účelům. Vždycky byl a je pouze atrakcí pro turisty a rozhlednou. Zpět už k zámku jsme už došli, přes lávky a uměle vytvořené ostrůvky, po svých. Blížila se dvanáctá hodina a s ní i naše návštěva interiéru zámku. Zde jsme si prohlédli reprezentační místnosti kde Lichtenštejni, původní majitelé zámku, přijímali důležité a bohaté hosty, kterých díky jejich postavení nebylo málo.

O hodinu později jsme opustili zámecký areál a čekala nás cesta na oběd a do blízkého Drnholce na naše první vystoupení. I když celou sobotu doprovázel slabý deštík, měli jsme štěstí. Před naším vystoupením se mraky rozehnaly a na nás vykouklo ospalé sluníčko. Po vystoupení nás čekala večeře a pak zpáteční cesta do Břeclavi, kde jsme měli volný večer a přípravu na hlavní program slavností, který bude následující den.

Nedělní dopoledne bylo volné. Od pořadatelů nebyl naplánovaný žádný program. Muzika potřebovala zkoušet písně do průvodu, a tak jsme se mi ostatní vydali na obhlídku místa, kde budeme vystupovat. Bylo to malé pódium umístěné na nádvoří břeclavského zámku. Cesta do jídelny nebyla dlouhá, ale čas nás již tlačil a proto jsme se vydali zpět. Po obědě nás čekal průvod městem. Převlékli jsme se tedy do krojů a vydali se k břeclavskému gymnáziu, kde měl průvod začít.

Za doprovodu naší muziky jsme v průvodu došli zpět k zámku. Brzy jsme měli za sebou i vystoupení. A pak už nás čekalo jen převlečení zpět do civilního oblečení a cesta domů.

Katřina Lašová
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • září 2015
  • 604 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
zuspostoloprty
ZUŠ Postoloprty se v sobotu zúčastnila jarní slavnosti v Nehasicích. Pěvecký sbor Blecha vystoupila v kostele Narození Panny Marie. Taneční a divadelní sbor poté předvedl svá čísla na nádvoří obce.
Ač nám byla pěkná zima, vypadá to, že se nám Jaro konečně povedlo přivolat:-).
Videa z vystoupení v kostele
http://www.youtube.com/watch?v=YR82QU-HWYg
http://www.youtube.com/watch?v=mpjAbBFB-8w
více  Zavřít popis alba 
  • 6.4.2013
  • 253 zobrazení
costache
🍺 Hříšní lidé města fryštátského se opět krásně pobavili na SLAVNOSTECH PIVA A GULÁŠE. 3. ročník akce zorganizovala karvinská Iniciativa DOKOŘÁN v rekreačním areálu Loděnice v Karviné - Fryštátu. K poslechu a tanci zahrály kapely RED & WHITE, DROPS, AC/CZ, FURTLAJF. Děti potěšil hlavně skákací hrad. Dospělí ocenili Tvarůžkovou cukrárnu, beskydské sýry, bramborové speciality, klobásy, pečené maso, ovocná vína a samozřejmě přes deset druhů guláše.
Pivovary:
Pivovar Koníček Vojkovice
Minipivovar Kosíř
První Havířovský Minipivovar
Městský Karvinský Pivovar
Minipivovar Sachsenberg
Minipivovar Sternberger
Karvinský pivovar/Larische (Restaurace Ovečka)
Minipivovar Morava
Pivovar Svijany
Pivovar Radegast
Plzeňský Prazdroj
#pivo#beer#craftbeer#pivovárky#Karviná#Fryštát#KarvináJeStavMysli#czechgirls
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 11.8.2019
  • 19 338 zobrazení
iva-63
Album navazuje na předchozí - https://iva-63.rajce.idnes.cz/2018.06.23._-_Slavnosti_petiliste_ruze_2018_-_sobota_I._cast/

Hlavní historický průvod Slavností pětilisté růže prochází po trase: Horní ulice - náměstí - Na Louži - Široká ulice - Dlouhá ulice - Lazebnický most - Latrán - Pivovarská ulice.
Letos, protože byly Slavnosti připomenutím 50. výročí založení tradice, byl průvod pojat podobně jako při 1. ročníku - tedy jako přehlídka panujících rodů na Krumlově a jejich významných představitelů. V průvodu byla prezentována všechna historická období od prvopočátku rodu Rožmberků až do začátku 20. století.

Třeba někoho zaujme vývoj módy během staletí - myslím, že ty kostýmy budou poměrně věrohodné.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ve vztahu k průvodu - stručně o nejvýznamnějších postavách z historie Českého Krumlova :
Vítek z Prčice jako první představitel rodu Vítkovců, rozdělil před svou smrtí majetek při tzv. Dělení Růží. Erb červené pětilisté růže na stříbrném poli dostal Vítek III. mladší, předek rodu Rožmberků. Zelenou růži na stříbrném poli měl Vítek II. starší, předek pánů z Krumlova. Další barvy růží pak měli páni z Hradce, páni z Třeboně, Landštejna a Lomnice, a páni z Ústí (Sezimova).

Hrad v Českém Krumlově založili páni z Krumlova, jejich rod však vymřel roku 1302 a panství přešlo dědictvím na Rožmberky, konkrétně na Jindřicha z Příběnic a Rožmberka.

Významnou postavou byl ve 14. století Petr I. z Rožmberka - jemu vydal král Jan Lucemburský listinu, která Rožmberkům zajistila přednost před všemi pány v zemi (při zasedání zemského sněmu, soudu). Je zakladatelem kostela sv. Víta v Českém Krumlově.

Velkou, ač rozporuplnou postavou v 15. století byl Oldřich II. z Rožmberka, v husitské době uznávaný vůdce katolické šlechty v zemi, protivník Jiřího z Poděbrad. V jeho době významně stoupla moc a majetek rodu Rožmberků, k čemuž hodně přispělo i jeho falšování různých listin.

Rožmberkové vládli na Krumlově 3 století. Předposlední z nich, Vilém z Rožmberka, byl předním šlechticem v zemi, politikem a diplomatem. Udržoval si velkolepý dvůr, za jeho vlády došlo k významné změně krumlovského hradu - k přestavbě na renesanční sídlo povolal přední italské architekty. Poslední Rožmberk, Petr Vok, musel kvůli úhradě dluhů z Vilémovy doby prodat krumlovské (i jiná) panství císaři Rudolfovi II., sám se odstěhoval na Třeboň. Přesto, že si v mládí liboval poněkud v hýření, později se projevil jako dobrý hospodář a schopný organizátor. Významný je jeho čin krátce před smrtí v roce 1611, kdy obětoval celý romžberský stříbrný poklad na vyplacení žoldnéřského vojska Pasovských, kteří plenili České království.

Císař Ferdinand II. věnoval krumlovské panství v r. 1622 za odměnu Janu Oldřichu hraběti z Eggenbergu. Ten pocházel ze Štýrska, Ferdinandovi velmi pomohl při porážce stavovského povstání, byl jedním z těch, kdo prosazovali ostrou rekatolizaci a tvrdé potrestání a popravy největších rebelů.

Z rodu Eggenbergů zmíním ještě Jana Antonína z Eggenbergu, po němž zůstal v krumlovském zámku velkolepý zlatý kočár z jeho cesty k papeži v roli vyslance císaře Ferdinanda III. A především Jana Kristiána knížete z Eggenbergu (2. polovina 17. století), velkého podporovatele hudby a divadla, který ovlivnil přestavbu krumlovského zámku ve stylu baroka.

Stejně jako Rožmberkové, i Eggenbergové (aspoň této rodové linie) vymřeli bez potomků, a vdova po Janu Kristiánovi, Marie Ernestina rozená ze Schwarzenbergu, odkázala majetek svému synovci, jímž byl Adam František ze Schwarzenbergu. Znám je možná hlavně tím, že zahynul rukou císaře Karla VI. - nešťastnou náhodou na lovu v Brandýse.

Ze Schwarzenbergů ve vztahu k Českému Krumlovu zmíním zejména jeho syna, Josefa Adama ze Schwarzenbergu, který v zámku nechal provést některé větší úpravy (např. Plášťový most, letohrádek Bellarie v zámecké zahradě) a nechal také zřídit nádherný Maškarní sál.

Od 2. poloviny 18. století sice přestal být krumlovský zámek trvalým sídlem Schwarzenbergů, ale péče majitelů o zámek neustávala. V roce 1950 se pak schwarzenberský majetek, včetně Českého Krumlova, stal majetkem Československého státu.
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
25 komentářů
  • 23.6.2018
  • 257 zobrazení
obeclisna
V sobotu 24.5.2014 se v naší obci uskutečnila slavnost svěcení sv. Floriána a slavnost Kácení máje. Kompletní fotografický přehled z celého dne nám ze svého fotoaparátu nabídla Tereza Minářová a moc ji děkujeme. Fotky jsou nádherné a určitě si myslím, že se na nich každý z Vás najde.

Ač nás letos trochu "poškádlilo" počasí, nakonec se akce vydařila a doufáme, že jste se v Líšné na Areálu Trávníky dobře bavili. Letošní Kácení máje bylo pro organizátory opět velkou zkušeností. Doufáme, že to další kácení v řadě, bude moct být již perfektní.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.5.2014
  • 402 zobrazení
defenger
ak opět po čase vyrazili odboráři z Otisu na cesty. tentokrát na dálný východ, až za řeku Moravu. Do Bojnic na prohlidku slavného zámku. Poté, jsme si ještě prošli město a vyrazili dál. Zastavili jsme se u ohrad s pasoucími se bizony, neboli po našem, zubry. Po zalaškováni s půltonovými obry,jedeme opět dál. Do Nitry,velkého a krásného města, kde probíhaly slavnosti vína. Po krátkém zastavení v tropické oaze, uprostřed metropole, jedeme dál. tentokrát na východ,k domovu. Celá den nám propršel, s vyjímkou chvil, kdy jsme byli na procházce, naštestí :-)
více  Zavřít popis alba 
  • září 2004 až květen 2009
  • 182 zobrazení
mysticsmile
V pátek 10. prosince proběhla v Lidovém domě Lysice na okrese Blansko malá slavnost. Čtrnáctideník "Zrcadlo Blanenska a Boskovicka" zde předával poháry třem nejlepším sportovním kolektivům okresu Blansko za rok 2010. Mezi oceněnými bylo i družstvo hokejistů SK Minerva Boskovice „A“, jež bylo vyhodnoceno za druhé místo v Krajské lize Jižní Moravy a Zlína, sezóna 2009 - 2010. Boskovický klub zde reprezentoval vedoucí mužstva Miloš Holoubek který též vzácnou trofej převzal. Mezi tři nejlepší se ještě probojovalo družstvo malé kopané AC Kozárov a kuželkářky TJ ČKD Blansko.
Více zde: www.skmb.cz
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 24.3.2007
  • 107 zobrazení
jitulll
Vlčkovské Studánky jsou krásnou tradicí této vesničky již od roku 1983. Studánky se konávaly každou poslední sobotu v květnu. Již brzy ráno vlčkovské ženy zadělávaly na pravé Vlčkovské koláče, které ochutnáte pouze na této slavnosti..Studánky začínají putováním Vlčkovským údolím za pramínkem místního Vlčkovského potůčku, doprovázené zpěvy sboru...vracíc se poté pěšinkou zpět na náves, kde začíná hlavní program..Ke Studánkám se většinou traduje deštivé počasí, ale ne vždy přírodní živel vyhraje. Na pár let tato slavnost vymizela, ale předminulý rok již byla opět obnovena. Minulý rok, bohužel, nepřálo počasí a tak byla letos tato událost posunutá na první sobotu v červnu. Počasí se vydařilo, ač panovala tropická vedra, přišlo hojně lidí....
--------------------
Moc děkuji za milé setkání na Studánkách s paní Silvestrou..Doposud jsme se znaly jen přes Rajče..-------------------------------------------------
přidávám ještě odkaz na článek ve Svitavském Deníku a fotografie Františka Renzy: http://svitavsky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-lide-uz-potricate-putovali-za-studankami-20140612.html
více  Zavřít popis alba 
30 komentářů
  • červen 2014
  • 117 zobrazení
emikes
"DŘEVAŘSKÁ PRůMYSLOVKA " OSLAVILA ŠEDESÁTINY
Eva Mikešková
Bystřice pod Hostýnem / Střední škola nábytkářská a obchodní v Bystřici pod Hostýnem si připomněla 60let od svého vzniku. Od roku 1952 škola nepřetržitě připravuje odborníky pro dřevozpracující průmysl. K bohatému doprovodnému programu oslav patřila výstava abiturientských prací, mezinárodní řezbářské sympozium a dny otevřených dveří.
V pátek 13. září zahájily slavnosti oficiálním setkáním představitelů školy, města, Zlínského kraje, ředitelů dalších krajských středních škol, představitelů spřátelených německých škol z Gubenu, Salzkottenu a kraje Paderborn. O historii i budoucnosti školy promluvil její ředitel Ing. Aleš Zapletal.
„Kdo byl na výstavě, už nikdy nepůjde do Ikey,“ prohlásila jedna z návštěvnic při prohlídce abiturientských prací studentů uměleckých oborů. Repliky historického nábytku, ale i moderní design, předměty denní předměty či intarzie byly k vidění jak na zámku, tak v Lukášově vile na Lipnické ulici. Zde ve školních dílnách probíhal 1. ročník mezinárodního řezbářského sympozia, který by se mohl jmenovat Setkání s motorovou pilou.
„Někteří pracovali s pilou vůbec poprvé, ale to co tady za ten týden předvedli, bylo výborné. S pilou se úplně odvázali,“ zhodnotil vedoucí akce Radek Pluháček průběh sympozia. Téma Přírodní bytosti zpracovávali jednak profesionální sochaři a výtvarníci, jednak studenti škol. „Chtěl bych, aby ty pěkné sochy vidělo víc lidí, aby byly venku tak jako třeba v holešovském parku,“ přál by si Pluháček, jehož svěřenci vyzdobili právě zmiňovaný přírodní prostor.
Skulptury a reliéfy z lipového dřeva vznikaly ve školních dílnách a k vidění jsou prozatím ve školní zahradě. O tom, že studenty vedou odborníci na slovo vzatí, svědčí ak. malíř Jiří Grossmann. Ten ve škole vystavuje vzácný předválečný model Malé Strany a Pražského hradu, který zrestauroval.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.9.2013
  • 494 zobrazení
bystricko
„DŘEVAŘSKÁ PRůMYSLOVKA OSLAVILA ŠEDESÁTINY"
Eva Mikešková
Bystřice pod Hostýnem / Střední škola nábytkářská a obchodní v Bystřici pod Hostýnem si připomněla 60let od svého vzniku. Od roku 1952 škola nepřetržitě připravuje odborníky pro dřevozpracující průmysl. K bohatému doprovodnému programu oslav patřila výstava abiturientských prací, mezinárodní řezbářské sympozium a dny otevřených dveří.
V pátek 13. září zahájily slavnosti oficiálním setkáním představitelů školy, města, Zlínského kraje, ředitelů dalších krajských středních škol, představitelů spřátelených německých škol z Gubenu, Salzkottenu a kraje Paderborn. O historii i budoucnosti školy promluvil její ředitel Ing. Aleš Zapletal.
„Kdo byl na výstavě, už nikdy nepůjde do Ikey,“ prohlásila jedna z návštěvnic při prohlídce abiturientských prací studentů uměleckých oborů. Repliky historického nábytku, ale i moderní design, předměty denní předměty či intarzie byly k vidění jak na zámku, tak v Lukášově vile na Lipnické ulici. Zde ve školních dílnách probíhal 1. ročník mezinárodního řezbářského sympozia, který by se mohl jmenovat Setkání s motorovou pilou.
„Někteří pracovali s pilou vůbec poprvé, ale to co tady za ten týden předvedli, bylo výborné. S pilou se úplně odvázali,“ zhodnotil vedoucí akce Radek Pluháček průběh sympozia. Téma Přírodní bytosti zpracovávali jednak profesionální sochaři a výtvarníci, jednak studenti škol. „Chtěl bych, aby ty pěkné sochy vidělo víc lidí, aby byly venku tak jako třeba v holešovském parku,“ přál by si Pluháček, jehož svěřenci vyzdobili právě zmiňovaný přírodní prostor.
Skulptury a reliéfy z lipového dřeva vznikaly ve školních dílnách a k vidění jsou prozatím ve školní zahradě. O tom, že studenty vedou odborníci na slovo vzatí, svědčí ak. malíř Jiří Grossmann. Ten ve škole vystavuje vzácný předválečný model Malé Strany a Pražského hradu, který zrestauroval.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.9.2013
  • 328 zobrazení
mogulrock
V sobotu jsme hráli v České Třebové. Na 3. ročníku pivních slavností jsme zajišťovali techniku a byli jsme jednou ze tří kapel večerního programu. Lhotecké pivní slavnosti se konaly v krásném přírodním areálu TJ v místní části Lhotka a slavilo se s pivy Gambrinus, Plzeň, Budvar, Bernard, Velkopopovický kozel a Staropramen, s dobrotami z udírny, bramboráky a dobrou pohodou. Večerní program započal přibližně kolem sedmé první soutěží, pití piva na čas. Kapela nasadila do soutěže mužů tři soutěžící. Osvětlovač Jarda byl třetí, zvukař Václav čtvrtý a zpěvák Nazir poslední, neb se přihlásil do soutěže, aby dostal pivo zadarmo. V soutěži žen soubor zastupovala sboristka Petra, jež skončila třetí. Poté nastoupila na jeviště kapela Modrý Mauricius. Původně měla hrát dvě hodiny, ale vlivem soutěží se čas zkrátil, což jim paradoxně vyhovovalo, neb jim z důvodu dovolených chyběli dva členové. Rozjeli to pěkným bigbítem asi na třičtvrtě hodiny a pak následovala další soutěž, vzpírání 30kg sudu nad hlavu na počet zdvihů. Zde soubor reprezentoval řidič Kába, jenž pod heslem - není důležité vyhrát ale zúčastnit se, zdvihl sud jednou, vítěz asi 52x. Pak dohrál další třičtvrtěhodinu opět Modrý Mauricius. Rozbalil to tak, že přilákal na parket i důchodce s francouzkými holemi. Po deváté jsme přestavovali a zároveň se účastnili poslední soutěže pití piva na čas pětičlenných týmů. Naše družstvo ve složení: kapelník Honza, osvětlovač Jarda, zvukař Václav, zpěvák Nazir a sboristka Petra vybojovalo pěkné druhé místo. Další kapelně-smíšené dívčí družstvo našich sboristek ve složení Alena, Monika a Katka se dvěma externími pijankami vybojovaly místo čtvrté. Po poslední soutěži jsme nastoupili na jeviště. Soubor hrál po kozumačních soutěžích rozjásaně a ač byla budka extrémě malých rozměrů, předvedl pěknou podívanou a hned zaplnil parket. Bohužel kolem desáté padly první kapky a s jejich přibýváním se hustě zaplněný a stále se plnící areál začal vyprazdňovat. Pak přišla první bouřka, pak druhá, a po té třetí, kdy už bylo v trávě vody po kotníky, jsme ve dvanáct hodin produkci z bezpečnostních důvodů ukončili. Tímto se omlouváme kapele Buldock, která měla pivní slávu zakončovat. Elektrika a přívalové deště nejdou moc dohromady a mokré už bylo skoro všechno, střecha nestřecha. Déšť paradoxně dodal punc naší soutěži o kalhotky Mogul v písni Paní k utahání. Do podprsenek šla většina dívek sprchujících se na parketě včetně našich sboristek a zvítězila slečna v modré podprsence, která ji i na chvíli odložila a předvedla své špunty od kopaček, což zopakovala i při předávání ceny na jevišti za vydatného potlesku zbylého publika. Veselá a promočená taškařice s jedinou kaňkou. Bouřky ulily udírnu a bylo po večeři.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2005 až květen 2011
  • 550 zobrazení
mysticsmile
Velké parkoviště za hotelem Velen na Bělé v Boskovicích se včera po poledni začalo plnit lidmi. Ti se schovávali před horkým Sluncem pod korunami stromů. Za chvíli přijel velký autojeřáb AD20 a z nedaleké klubovny přicházelo množství hasičů v červených tričkách. Na zádech žlutý nápis Mazurie. Riziko požárů je v tomto suchém a horkém období velké, že by tedy nějaké cvičení? Ne, ne. Tentokrát je důvod tohoto cvrkotu naštěstí úplně jiný. Za několik okamžiků mělo začít tradiční stavění Máje. Je přece prvního května a tento zvyk zde na Bělé má opravdu hluboké kořeny. Ještě než celá operace začne, je trochu času si o tom něco říci.
Odkud vlastně pochází starobylý název Mazurie? Hodně vody už od té doby v říčce Bělé uplynulo. Psal se rok 1612. Tehdejší obyvatelé měli za povinnost pořádat hony na vlky ve valchovských panských lesích. Toho roku v pondělí masopustní se poddaní též vydali lovit šelmy. Švec Jan Bílek tehdy omylem sekerou zabil psa jistého sedláka, jenž tehdy jel kolem na saních k Valchovu. Ševcovský cech milého Bílka vyloučil ze svých řad. Tehdejší pán Václav Morkovský ze Zástřizel mu to odpustil, že tak učinil nesvévolně a nerad. Zabitý pes se jmenoval Mazur, proto si místní obyvatelé počali říkat Mazuráci. Zanedlouho takto pojmenovali svou čtvrť a všechny spolky. Vzdělávací, ochotnické, sportovní i hasičské. Tolik pradávný příběh.
Sbor dobrovolných hasičů Boskovice II Mazurie vznikl roku 1929 v důsledku častých povodní a požárů v údolí říčky Bělé. Vlastním nákladem postavili zbrojnici. Výstroj a nářadí dostali darem, něco zapůjčili. Vše od hasičů Boskovice I.
Stavění Májů má v lokalitě kolem říčky Bělé tradici od roku 1920, kdy tamní mládež rozhodla, že tyto akce bude pravidelně konat k uctění památných dnů osvobození a vzniku ČSR. Založili řádný Spolek Bělských mládenců. Spolek byl od samého počátku velmi aktivní. Pořádal plesy, zábavy, večírky, měl ochotnické divadlo a fotbalový klub. Podporoval chudé. Na budování domu pro osiřelé věnoval tehdy 15 000 korun a to byly tenkrát velké peníze. Stavění a kácení Májů bylo vždy velkou kulturní událostí vyhlášenou v širokém regionu. V roce 1934 přišla krize. Mladí odešli na vojnu, fotbalisté se sloučili s AC Velen Boskovice. Byl založen Mazurácký hasičský spolek a dále šířil kulturu v boskovickém předměstí Bělá. Druhá světová válka vše přerušila. Po jejím skončení se veškeré tradice obnovily. Ke stavění a kácení Máje vždy vyhrávala řízná dechovka Antonína Trapla. Tenkrát byl kmen menší a tak jej chlapi stavěli za pomocí žebříků. Až byl na místě, zazněla Mazurácká hymna. Časy to byly slavné, pořádal se původ, alegorické vozy projížděly městem, paráda se vším všudy. Přišla neslavná padesátá léta a s nimi i různé zákazy. Průvody se nekonaly, jen taneční zábavy. Až v roce 1957 se podařilo uspořádat krojovaný průvod opět. Traduje se, že tenkrát přišla průtrž mračen a krojovaní se před lijákem schovali v kostele sv. Jakuba Staršího na dolním konci náměstí a zachránili tak vzácné zapůjčené kyjovské kroje. K zábavě tenkrát hrála lidová hudba Karla Henka. Krojovaný průvod se konal ještě v letech 1958 a 1959. Půjčování rekvizit bylo nákladné a tak se slavnosti v příštích letech konaly jen se zábavou. Ale veselice to byly slavné. Předváděl se tehdy módní tanec z Ameriky – Rock And Roll. Zažilo se u toho mnoho smíchu. Pamětníci vzpomínají dodnes. Tradice Májových veselic se na Mazurii udržuje stále a to je moc dobře.
Ale rychle zpět na parkoviště, kde finišují přípravy ke zvednutí třítunového ozdobeného kmene. Ten má celých třicetpět metrů. Kdepak, to už by se žebříky zvednout nedalo. Proto pomohla moderní technika. Autojeřáb AD20 z Try Metu si s tímhle hravě poradil a za chvíli už mohutný kmen stál svisle ve čtyřmetrové díře. Byl to mistrovský koncert jeřábníka, jenž stroj s milimetrovou přesností ovládal. A pak přišla chvíle pro hasiče, kteří se chopil lopat a krumpáčů. Prostor kolem kmene obházeli kamením hlínou a vše pečlivě ušlapali. Pak jeřábník opatrně povolil lano, Máj zůstal bezpečně stát. Však to také místní hasiči mají již léta vyzkoušené. Teď již strojník mohl vyvléknout silný provaz z háku úplně. A bylo po nádherném divadle. Přihlížející se pomalu rozcházeli. Ovšem tentokrát ne ke svým domovům, ale hned vedle na výletiště, kde zábava pokračovala do pozdního večera. Místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková zajistila pro děti skákací hrad KDU ČSL, tak bylo pořádně veselo. Pekly se makrely, točilo pivo. Zkrátka vše, co k pořádné Mazurácké veselici patří.
Je dobře, že se tyto staroslavné tradice udržují i dnes. Díky Mazurkům je symbol lásky, svobody, míru, radosti a přátelství vidět již zdaleka. Svými barevnými stuhami mává vysoká Májka kolemjdoucím na pozdrav. A večer, když se setmí, se její věnec rozzáří několika žárovkami. Mazurie byla, je a snad navždy zůstane živá pro radost nás všech.
Tak tedy nashledanou na konci měsíce při tradičním kácení Máje!
Více: http://hasici-mazurie.wz.cz/
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 1.5.2012
  • 436 zobrazení
klt
Emauzský klášter neboli klášter benediktinů při chrámu Panny Marie a slovanských patronů, zvaný Na Slovanech či Emauzy, byl založen 21. listopadu 1347 českým králem a římským císařem Karlem IV. Lucemburským pro řád slovanských benediktinů. Nachází se v Praze 2 na Novém Městě, na území vymezeném ulicemi Vyšehradská, Trojická, Pod Slovany a Na Slovanech.
Klášter, zbudovaný na skalnatém pahorku u bývalého farního kostela sv. Kosmy a Damiána, byl součástí Karlova urbanistického plánu výstavby Nového Města pražského (1348). Byl koncipován jako součást systému církevních staveb, které v půdorysu města tvoří kříž. Areál kláštera zahrnuje konventní chrám, jižně přiléhající kvadraturu s rajským dvorem, na západ od ní komplex novějších budov z 1. poloviny 19. a ze 30. let 20. století. Patří do něj i kaple sv. Kosmy a Damiána s raně barokní klenbou.
Na stavbě gotického trojlodního kostela a kláštera se podílela Karlova dvorská huť. Ambit kláštera byl v 60. letech 14. století vyzdoben cyklem 85 nástěnných gotických maleb s paralelami ze Starého a Nového zákona. Autory maleb byli tzv. Mistr emauzského cyklu (jehož jméno není známo), dále Mikuláš Wurmser ze Štrasburku a Mistr Oswald. V 17. a 18. století byly stavby barokizovány a chrámu přibyly dvě raně barokní věže. Klášterní budově přibylo navíc jedno poschodí a v letech 1766–1769 dostala pozdně barokní fasádu. V letech 1880–1890 areál přestavěli beuronští benediktini do novogotické podoby v duchu beuronského slohu. V letech 1929–1930 zahájili úpravu části komplexu podle projektu architekta Bohumila Hypšmana.
Poté, co areál kláštera utrpěl vážné škody při spojeneckém náletu v únoru 1945, bylo přistoupeno v letech 1953–1954 k rekonstrukci kleneb podle návrhů profesora Bedřicha Hacara. Podle projektu architekta Františka Marii Černého byla provedena rekonstrukce kostela, při níž pobořené věže nahradila betonová skořepinová křídla s pozlacenými hroty. Nový oltář, vysvěcený v roce 2003 (světitel arciopat Asztrik Várszegi), byl vyroben podle návrhu akademického sochaře Karla Stádníka.
V ambitu pražského benediktinského kláštera Na Slovanech zvaného též Emauzy se zachoval rozsáhlý cyklus nástěnných maleb z doby Karla IV. Tyto malby, ač značně poničené, jsou pozoruhodné jak svým rozsahem a vysokou uměleckou kvalitou, tak složitou ikonografií. Díky nedávno nalezenému středověkému popisu emauzských maleb je dnes možné zrekonstruovat prvotní rozpětí cyklu a pochopit jeho ideový program. Zjistilo se totiž, že malby nebyly původně pouze v ambitu, ale i v přilehlé kapli, kde se dokonce nacházely ty nejdůležitější výjevy. Cyklus byl inspirován středověkými spisy, které pomocí textu a obrazu uváděly čtenáře do dějin spásy. Základním principem tu byl tzv. typologický způsob biblické exegeze, v němž byly k událostem z Nového zákona přiřazovány starozákonní předobrazy. Malby v ambitu měly své zvláštní poslání, které zřejmě úzce souviselo s výjimečným postavením slovanského kláštera v koncepci Nového Města pražského. Očividně byly také spojeny se slavností Kopí a hřebů Páně, kterou pravidelně doprovázelo velkolepé ukazování svatých ostatků, pořádané na nedalekém novoměstském rynku. Emauzské malby tak kromě jedinečné reprezentace malířského umění Čech druhé poloviny 14. století umožňují nahlédnout i do kulturního a duchovního ovzduší Prahy za vlády císaře Karla IV.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Emauzsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter

http://www.academia.cz/emauzsky-cyklus--kubinova-katerina--ustav-dejin-umeni-av--2012
více  Zavřít popis alba 
78 komentářů
  • 7.5.2016
  • 214 zobrazení
igorhlavinka
(Nejprv vidíte jen miniatury fotek, nutno kliknout na jednu z nich, aby se otevřela v max.velikosti. Pak už lze jednoduše tam i zpět pomocí šipek.)

Igor Hlavinka.
Narozen 18. 3. 1959 v Praze. Rodiče sochaři. Igor Hlavinka sice absolvoval obor malířství na AVU v Praze r.1985, ale kromě malby se zabývá i sochařstvím a fotografií. Inspiruje se uměním všech dob, pravěkem a uměním přírodních kultur počínaje a současným abstraktním uměním konče. Zvláště jej zajímá staroegyptská, buddhistická a románská plastika, tušová malba a kaligrafie Dálného východu, středověké a renesanční umění, malířství romantismu a symbolismu. Velmi blízký je mu Leonardo da Vinci, Hieronymus Bosch, Pieter Bruegel, Caravaggio, Gustav Moreau, František Kupka, Brancusi, Max Ernst, Josef Šíma, Paul Klee, Henri Michaux, Jackson Pollock, Mark Rothko, Mark Tobey, Robert Ryman...
1974 - 1978 studium scénografie na SUPŠ Praha, o prázdninách pomáhá otci s keramickými reliéfy v rakovnické keramičce,
1979 - 1980 studium scénografie na DAMU Praha (scenografie A. Pražák, kresba a malba O.Smutný, modelování M. Chlupáč, dějiny umění J. Zemina)
1980 - 1985 AVU Praha (ateliér krajinomalby prof. Františka Jiroudka)
1982 - 86 krajinomalba
1986 - 87 prezenční vojenská služba v Uh.Hradišti
1986 – 89 figurální malby na papíře na téma holokaustu
1989 – 2006 nefigurální kresby a obrazy inspirované přírodními strukturami a energiemi, ale i znaky a symboly starověkých kultur (cykly Znaky, Chaos a řád, Strašná souměrnost, Okolo středu).
1993 účast na symposiu Letokruhy nadace Hermit v klášteře Plasy- ,,Gilgameš" inscenace loutkového divadla, spolu s P.Niklem, Michaelem De Lia a Vl.Vimrem, stavba divadelní scény- zikkuratu z cihel
1993 – 95 keramické plastiky: modely biomorfních staveb jakési fiktivní archaické kultury spojující přírodní a architektonické formy (syntéza ulity a věže)
1994 účast na symposiu Fungus nadace Hermit v klášteře Plasy- vystavil modely chrámů z nepálené hlíny
1997 – organizace uměleckého symposia „O Počátku“ ve spolupráci s V. Vimrem a M. Vojtěchovským v klášteře Plasy
1998 nástěnná malba ve veřejném prostoru Prosek
1997 – 2000 restaurování nástěnných maleb
2000 – 2008 návrhy a realizace zahrad
2003 – 2004 keramické plastiky: hlavy
2007 malba: cyklus abstraktních kompozic „Pocta Františku Kupkovi“ pro výstavu S.V.U. Mánes
2007 - 2011 kresba, malba: hory v mlze
2007 – 2011 keramické plastiky: hlavy
2011-2015 cykly fotografií Fantomy, Olšanské hřbitovy, Pokušení sv.Antonína
2015- nástěnná malba ve veřejném prostoru. Sídliště Prosek

Kontakty: igorhlavinka@seznam.cz
http://igorhlavinka.rajce.idnes.cz/1_Igor_Hlavinka-paintings/
https://www.facebook.com/igorhlavinka
http://igor.czechian.net/index2.html

VYSTAVY A ÚČAST NA SYMPOSIÍCH
1986 – „Kresby“, Slovácké divadlo, Uherské Hradiště
1989 – „Otevřený dialog, Vinohradská tržnice, Praha
1989 – „Kresby“, KD Cíl, Praha
1989 – „Zóna klidu“ , Galerie Fronta, Praha,
1989 – Řecko, Athény
1989 – „Noc kouzelníků“,Dům slovenské kultury Praha
1990 – výtv. skupina Tunel (Exner, Hlavinka, Chmelová, jírová, Knotek, Wagner,Zoubek), Lidový dům, Praha 9
1990 –výtv. skupina Tunel (Exner, Hlavinka, Chmelová, jírová, Knotek, Wagner,Zoubek), Mánes, Praha
1990 –Lisabon, Portugalsko
1991 – výtv. skupina Tunel (Exner, Hlavinka, Chmelová, jírová, Knotek, Wagner,Zoubek), IFA Galerie, Berlín, SRN
1992 - „20" autorů, Divadlo hudby, Praha
1994 – Symposium ,,Průsvitný posel“,Nadace Hermit klášter Plasy
1994 - „Strašná souměrnost“, Galerie Velry­ba, Praha
1995 - „Fungus“ – symposium Nadace Hermit klášter Plasy, (plastiky)
1995 - Galerie Mladých, Brno
1995 – výtv. skupina Tunel (Exner, Hlavinka, Chmelová, jírová, Knotek, Wagner,Zoubek)”, zámek Litomyšl
1997 - Symposium “O počátku”, Nadace Hermit klášter Plasy (kurátoři: Igor Hlavinka, Vladimír Vimr, Miloš Vojtěchovský)
1997 - Kresba SVU Mánes
1997 - “Okolo středu”, Malostranská beseda, Praha
1998 – “Slavnost světel”, “Umělci pro Tibet”, Rotunda na Řípu
2004 – “Jubilanti SVU Mánes”, Galerie Diamant, Praha
2005 –výtv. skupina Tunel (Exner, Hlavinka, Chmelová,Jírová, Knotek, Wagner,Zoubek), SVU Mánes, Praha
2007 – “Pocta Františku Kupkovi” na výstavě S.V.U Mánes galerie Diamant
2007 - Plastika hlavy, Zámecký park Březnice
2008 - Salon výtvarníků Prahy 10, Galerie Deset, Praha 10
2009 - Jubilanti SVU Manes,Galerie Diamant,Praha
2011 – Igor Hlavinka a Čestmír Hlavinka, obrazy a plastiky- Galerie Skarabeus Praha
2013 – Dnešní SVU Mánes, Galerie Diamant, Praha 2013- V očích vážky se odráží vzdálené hory, Velryba Praha
2014-- Jubilanti SVU Manes,Galerie Diamant,Praha 2014 - Václav Fiala a jeho hosté Libor Teplý, Igor Hlavinka a Toni Scheubeck, galerie Natura Průhonice
2015- Česká krajina - SVU Manes,Galerie Diamant,Praha
2015- Fantomy(fotografie) Velryba Praha
2015- Toni Scheubeck, L.Teplý, Igor Hlavinka,V.Fiala, Jindra Viková, Pavel Baňka, galerie Cordonhaus, Cham, BRD
2016- Hory a jiné bytosti- obrazy, plastiky, fotografie -Galerie J.Lieslera Kadaň
2016- Hory a jiné bytosti- obrazy, plastiky, fotografie - Galerie Domu národnost. menšin Praha

1993-1995 Modely imaginárních pravěkých staveb.
Modeloval jsem v letech 1993-95 sérii modelů hliněných staveb ve kterých se projevil můj dlouholetý zájem o archeologii, africkou hliněnou architekturu, o přírodní formy, ale také okouzlení světem Tolkienových románů. Zdroj inspirací byl obsáhlý ; archeologická rekonstrukce chýše lovců mamutů na Sibiři, postavená z kostí a klů mamutů, vykopávky neolitických věží v Jerichu, ale i makrofotografie plodů a květů z úžasné knihy Urformen der Kunst (1929) Karla Blossfeldta. Popudem k tomu, že jsem začal své představy (které jsem nosil léta v hlavě)konečně modelovat v hlíně, byla spolupráce s Čestmírem Suškou na symposiu Hermit v Plasech r.1993. Čestmír Suška mne požádal o pomoc při stavění jeho velké hliněné plastiky. Práce s hlínou mne nadchla, takže jsem pak doma začal modelovat malé modely fiktivních archaických staveb. Díky laskavosti mých přátel z nadace Hermit jsem je mohl následujícího léta vymodelovat veliké (až metrové) na chodbě prelatury v Plasech během uměleckého symposia Fungus. Jeho kurátor Jirka Zemánek mne vyzval, abych dvě ze staveb (ač nebyly ještě vypálené) nainstaloval v přízemí klášterní sýpky. V tmavém prostoru bez oken byly osvětleny jen světlem svíček.

Malé hlavy z r. 2002
Nacházel jsem se tehdy už druhý rok v tvůrčí krizi, nevěděl jsem kudy dál v malování. Cítil jsem čím dál silněji, že potřebuji pracovat s hlínou, udělat si z ní něco malého, co se mi vejde do dlaně, jen sobě pro radost. Práce s hlínou, ke které se vždy jednou za pár let vracím, je skvělá terapie, zvláště když jí nevnucuji žádnou představu a nechám ruce dělat to, co chtějí. Chtěl jsem si tehdy původně udělat loutky pro loutkové divadlo, které jsem si chtěl postavit ve stodole naší chalupy. Modeloval jsem ty hlavičky z hlíny jen jako modely pro hlavičky loutek, které bych si pak vyřezal do dřeva. Začal jsem modelovat bez kreslení, bez vymýšlení, bez jasné představy. Věděl jsem jen, že to mají být hlavy lidské, jinak jsem dal svým rukám i své imaginaci naprostou svobodu, byl jsem zvědav na to, co vznikne. Žasl jsem pokaždé nad tou tajemnou proměnou, když se z beztvaré hroudy hlíny začaly vynořovat rysy tváře a pak jsem byl radostně překvapován všemi proměnami jejího výrazu. Vytvořil jsem kolem dvaceti hlaviček, loutky jsem podle nich nikdy neudělal, život šel jiným směrem. O mnoho let později jsem na tyto své malé plastiky navázal při modelování velkých hlav.

Velké hlavy (2007-2011)
V r. 2007 jsem dostal nabídku vystavit plastiky na společné výstavě v zámeckém parku v Březnici. Udělal jsem pro výstavu jednu hlavu v lehce nadživotní velikosti, ale tím to neskončilo. Během dalších let jsem s přestávkami pracoval postupně na několika hlavách z keramické hlíny v životní a nadživotní velikosti ve kterých jsem volně navazoval na své starší plastiky malých hlav z roku 2002. Nestál jsem o to aby hlavy měly individuální rysy, nezabýval jsem se vlasy, jejich tváře mají zároveň rysy mužské i ženské. Jsou to vlastně takové ideální typy. Zajímalo mne jediné: jak vyjádřit vnitřní pokoj. Myslel jsem při práci na tváře archaických řeckých, egyptských nebo románských soch a zvláště na úsměv soch buddhistických. Chtěl jsem těm ,,mým" hlavám dát výraz pokojné radosti, kterou jsem kdysi zažil a která mi teď tak bolestně chyběla.

Zdá se mi, že v počátcích výtvarného projevu dítěte i lidského rodu se nalézá silná víra v obrovskou moc obrazu působit na skutečnost, víra v moc obrazu přivolat předmět naší touhy nebo získat kontrolu nad tím, čeho se bojíme. Výsledkem jsou na jedné straně pravěké skalní malby zvířat, idoly bohyně Matky nebo dětské kresby domů, aut, letadel, raket, lodí a jiných úžasných věcí, které by dítě tak rádo mělo a na straně druhé jsou tu například masky a jiná zobrazení démonů, jejichž pomocí chce přírodní člověk získat nad těmito démony magickou moc a kontrolu.
Realismus jako snaha objektivně realisticky zkoumat a zobrazovat skutečnost se v naší společné i individuální historii objevuje mnohem později.

Zpětně jsem si uvědomil, že jsem ty své usmívající se hlavy dělal zřejmě proto abych pomocí jejich úsměvu změnil skutečnost tj. svůj psychický stav, k lepšímu. Musel jsem intuitivně věřit, že je to možné.
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2006 až červenec 2019
  • 402 zobrazení
mshp2020
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • 30.4.2021
  • 225 zobrazení
ivhus
  • 15.4.2021
  • 79 zobrazení
ondrej111
Sešli jsme se u Tomáše, uložili pálenku do sudu, něco ochutnali a slíbili si, že se obrníme trpělivostí...
více  Zavřít popis alba 
  • 22.2.2021
  • 98 zobrazení
ceskejsedlak
#václav#slavnosti#výstava#průvod#svatováclavské#rytíři#lounovicepodblanikem

Průvod na počest svatého Václava v Louňovicích pod Blaníkem. Výstava TJ Sokol v louňovickém zámku.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 26.9.2020
  • 541 zobrazení
barajord
Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu a viděla, že je kámen od hrobu odstraněn. Běžela proto k Šimonu Petrovi a k tomu druhému učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili.“
Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu. Oba běželi zároveň, ale ten druhý učedník byl rychlejší než Petr a doběhl k hrobu první. Naklonil se dovnitř a viděl, že tam leží pruhy plátna, ale dovnitř nevešel.
Pak za ním přišel i Šimon Petr, vešel do hrobky a viděl, že tam leží pruhy plátna. Rouška však, která byla na Ježíšově hlavě, neležela u těch pruhů plátna, ale složená zvlášť na jiném místě. Potom vstoupil i ten druhý učedník, který přišel ke hrobu první, viděl a uvěřil. Ještě totiž nerozuměli Písmu, že Ježíš musí vstát z mrtvých. Místo tohoto evangelia je možné si vybrat evangelium z vigilie.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.4.2021
  • 1 zobrazení
zdislavazlemberka
(dva v jednom - pátek a neděle)
více  Zavřít popis alba 
  • únor až březen
  • 44 zobrazení
zdislavazlemberka
...nebo-li Tři králové (přesunuto na neděli)
více  Zavřít popis alba 
  • letos v lednu
  • 52 zobrazení
zsosov
Setkání s pohádkouvou babičkou pasování na čtenáře.
více  Zavřít popis alba 
  • 27.11.2020
  • 55 zobrazení
zsbukovany
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
  • 27.11.2020
  • 67 zobrazení
evka29
  • 23.11.2020
  • 78 zobrazení
zsbohuminska2
Lednové kolo naší celodružinové soutěže O ohnivý pohár Harryho Pottera se inspirovalo zimou a naši soutěžící z prvních a druhých ročníků se tentokrát utkali v souboji o nejrychlejší sněhovou vločku. Úkolem každého účastníka tohoto magického klání byla dofoukat svou zlatou vločku do cíle v co nejkratším čase - a všichni malí kouzelníci se za vítězství svého týmu bili ze všech sil. Nic naplat, první může být jen jeden a tentokrát můžeme blahopřát 2. oddělení, přesněji dětem z 1. B třídy.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.1.2021
  • 45 zobrazení
mikoz
  • 1.12.2020
  • 106 zobrazení
zschoryne
  • 25.11.2020
  • 46 zobrazení
zsweb
  • 8.12.2020
  • 147 zobrazení
dlkvrbenka
  • 11.11.2020
  • 74 zobrazení
demonistaa
více  Zavřít popis alba 
  • 19.9.2020
  • 23 zobrazení
domazlickazdravka
  • 18.9.2020
  • 333 zobrazení
Reklama