3. konference N��rodn��ch geopark�� R

Výpisky ze zpráv jednatelů SDH Bežerovice
Dávné bylo přání občanů bežerovických zakoupiti obecní stříkačku a zříditi sbor dobrovolných hasičů. K uskutečnění této myšlenky došlo konečně v roce 1911 20.10. Po platném usnesení obecní zastupitelstva zahájeno bylo prostřednictvím čestného občana bežerovického Antonína Fialy, správce Hlávkových kolejí v Praze vyjednávání s českou firmou „Ústřední prodejna stříkaček v Praze“ a došlo k objednávce stroje to zcela moderního. Stříkačka i s příslušenstvím stála po všech naším důvěrníkem docílených slevách kor. 1858,05. Stříkačka dodána byla do obce 24. února 1912. (Podle jednatelské zprávy Josefa Marka z roku 1932 byl sbor založen v únoru 1912.)
V měsíci září roku 1912 postavena byla kolna na stroj a nářadí nákladem obecním per Kro 307,55 a v říjnu pak stříkačka i s příslušenstvím v kolně konečně uschována. Zaznamenati sluší ještě že do chvíle tohoto zápisu vykonal sbor dobr. hasičů v Bežerovicích 4 cvičení.
Končím první zápis pamětní s přáním všeho zdaru práci sboru heslem: „Svornost tuží, sváry muží“. V Bežerovicích dne 14. prosince 1912. Josef Hruška čp. 19 jednatel sboru a starosta obce.
Sbor měl první a těžkou zkoušku v roce 1919, 6. července, kdy se po poledni strhla bouře a blesk zapálil dřevěnou stodolu a kolnu usedlosti čp. 2 (Daňha). V obecní kronice se píše, že sbor při ní znamenitě obstál, ovšem i za pomoci velkého lijáku a výhodného větru, který vál plameny od ostatních obytných budov a stájí. (Jednatelské zprávy se začaly psát až v roce 1921 a tak o starším dění nemáme mnoho záznamů)
Další požáry byly v roce 1924. V zápisu (z valné hromady dne 11. ledna 1925) se o tom dočteme: dne 19. dubna v ½ 11 večer u Marie Houškové. Oheň vznikl ve stodole a díky příznivému větru a prázdné stodole že byl lokalisován pouze na hořící stodolu a část krovů na kůlně, ostatní bylo zachráněno, pomáhal Sbor Sudoměřický. Sbor Smoleč již se ani hašení nezúčastnil. Dne 2. listopadu vznikl oheň ve stodole souseda Jos. Filipa a sice v ½ 8 ráno. Při silném větru byla hnedle celá stodola v plameni. Sbor byl ihned na místě a jen velkou námahou a přičiněním bylo zabráněno aby nechytl stoh slámy za stodolou a stodola přít. Haškovce na kterou táhl silný vítr, za přispění sboru Sudoměřického bylo zabráněno šíření na obytné místnosti takže účastí sborů Smolče a Černýšovic byl oheň v 10 hodin dopoledne již lokalisován a zabráněno další šíření. Tento požár byl pro nás též zkouškou neb byli tři členové místního sboru zraněni. Pří záchranných prací u Kolihů byl zraněn přít. Kos Jan a sice pádem si zlomil žebro přít. velitel Hruška A. utrpěl vnitřní zranění a dále byl zraněn přít. Losos Jan při ukončovacích pracích sesulo se klenutí, byl zraněn do hlavy.
Dne 3. ledna 1926 se (sbor) účastnil požáru v Bechyni počtem 16 členů, jelikož požár nehrozil nějakého rozšíření, nebylo zapotřebí již stroj upotřebit.
V tomtéž roce přítel Haškovec navrhuje častější cvičení ve sboru o čemž se živě debatovalo. Od té doby se tyto návrhy objevují ve zprávách pravidelně. V prosinci 1928 se dokonce usnesli, že kdo se nedostaví na cvičení oznámené alespoň 6 dní předem, musí zaplatit do sborové pokladny 5 Kč.
Zajímavostí je, že podle druhého řádku zápisu se tato schůze konala přítele Haškovce, ale o řádek níže již schůzi zahajuje bratr velitel. V lednu 1954 se pak v zápisech objevuje oslovení soudruh, které tam vydrželo do roku 1973, kdy se vrací bratr.

Během roku 1930 zúčastnil se sbor při požáru Horního mlýna v počtu 12 mužů.
V roce 1932 se sbor účastnil hašení požáru v obci Smolči. Od okresní požární pojišťovny za to dostal 100 Kč.
V roce 1936 se sbor súčastnil požáru v obci Sudoměřicích, v plném počtu, avšak činně nezasahoval, jelikož toho nebylo potřeba.
V roce 1937 se sbor zúčastnil požáru na Hutích u pana Haškovce, plném počtu, kdež také činně zasáhl. Jako náhrada za opotřebení bylo pojišťovnou Slavia darováno 100Kč.
Řádná valná hromada v r. 1939 konána nebyla, neboť je bylo zakázáno vykonávat. Ta se konala až v únoru 1941. Sbor dobrovolných hasičů se musel přejmenovat na Hasičský sbor, dále zakázáno nosit vycházkový stejnokroj a odstraněno všechno, co nese název bývalé Československé republiky, odstranění lvíčka z helem a opasků a dovoleno nositi jen pracovní stejnokroj s helmou. Činnost sboru byla dosti omezena.
19., 20. 21. února 1941 provedl záchranné práce na řece Lužnici u osady Hutě. Také v roce 1943 prováděl záchranné práce na řece \Lužnici u osady Hutě. V roce 1942 předal veškerý majetek do vlastnictví obce. Dále bylo nařízeno povinnost zdravení a zaveden byl povině ve služebním úředním styku arijský pozdrav zdviženou pravicí. Generální velitel uniform. Protektor policie zakázel konání vole nových činovníků.
V roce 1944 konal sbor mnoho cvičení dle nového řádu se stříkačkou. Také velitel samarické stráže vycvičil lajcké pomocnice k ochraně proti letecké obraně. 20. října 1944 se sobr účastnil požáru v Německém Dvoře u p. statkáře Václava Mary, kde podlehla požáru stodola v ní krmné zásoby uloženy.
1.7. 1945 se konala mimořádná valná hromada za účelem a programem zvoliti funkcionáře po době 6 roků okupace a utrpení hrozivé války s německem. Dále se účastnil sbor sběru střeliva a granátů na silnicích kde odhazovala německá rozprášená armáda na útěku před Ruskou rudou armádou. V den 5. května kdy se objevily československé vlajky na každém domě a Praha venkov a všechny města bojovala německými esmanskýma pluky i v okolí města Bechyně netrpělivě vyčkávali se pomstíti německým okupantům při této revoluční době byl ještě zastřelen učitel Kovařík.

V roce 1946 se slavilo upálení m. Jana Husa. Sbor se zúčastnil na záchraných prací na řece Lužnice, 26.9. požáru v lesích Alfonse Paara ve Dvorcích, kde první byl u požáru zúčasten. A dále požáru Kamenný Dvůr 8 členama kde rovněž byl při záchraně nejdříve.
Na valné hromadě sboru hasičů 11. dubna 1949 byla schválená objednávka motorové stříkačky a pracovních obleků.
16. prosince 1949 se v místnosti Místního národního výboru za účasti 12 členů (nejméně od založení) konala slavnostní schůze k 70 narozeninám J. V. Stalina, kde bratr velitel přečetl slavnostní projev Bojovník za mír a Stalin a český národ.

Na valné hromadě 27. března 1951 předseda přejmenovává hasičskou jednotu na Československý Svaz hasičstva a náš sbor se jmenuje místní jednota ČSH. V roce 1954 je to již Československý svaz požární ochrany, místní jednota Bežerovice. Ale v zápisech se vytrvale drží slovo hasičská, někdy v závorce za požární a od roku 1965 už jen požární. V listopadu 1990 na návrh okresního výboru Svazu byli požárníci přejmenováni na hasiče.

Do roku 1949 se schůze konají v hostinci u Haškovců nebo u pana Matyáska. Od prosince 1949 pak v místnosti MNV. V roce 1960 došlo ke sloučení obcí. Schůze v roce 1964 se konala v místnosti osvěty v Bežerovicích a od té doby již v úřadovně MNV.

V roce 1952 se jednota účastnila lesního požáru v lese Soudná.
V roce 1954 se účastnila požáru u člena A. Hrušky č. 19, kde v době noční vypukl požár u stájí pro vepře. #Požár byl brzy uhašen aniž by se rozšíril na další budovy. Při požáru pomáhaly vydatně naše ženy, které prinášely vodu v kýblech a putnách. Jeví se zde nutná potřeba motorové stříkačky. Další požár by v březnu v lese u trati.
V roce 1956 se zúčastnila požáru statku v Sudoměřicích. V tomto roce byla také doplněna výstroj požární devítky.
Od roku 1957 se opravuje vodní nádrž před domem čp.3
V roce 1958 vyhlašují členové závazek k 11 sjezdu KSČ opravit zbořený mostek pod vozovkou na Hůrku, která slouží socialistickému sektoru JZD v Bežerovicích.
V dubnu a květnu 1965 byl provedena adaptace požární zbrojnice v akci Z. V červnu 1966 byla místní jednotě přidělena nová motorová stříkačka a byla vyhlouben rybník/nádrž, ale bude potřeba aby členové pochopili tuto potřebu jako ji pochopil i s. Jos. Daňha, který má hlavní zásluhu na řízení a opatření potřebného materiálu.
Od této doby se v zápisech objevují zprávy o pravidelných prohlídkách budov a JZD Rozvoj, brigádách v zemědělství, osvětové akce a vysílání rozhlasových relací. Jak to bylo si přečteme v zápisu z roku 1968: Prostě plán hlavních úkolů a jeho plnění zůstal pouze na papíře ačkoliv měl být vzorem plnění úkolů na počest 4. sjezdu ČSPO. Tento závazek obsahoval mj. ukončení vodní nádrže a stožár na sušení hadic. Od roku 1970 se sbírá železo. Od roku 1978 se už neplnilo vůbec nic a to ani závazky na počest 60. výročí VŘSR. Ačkoliv se nějaká činnost dělá – občas prohlídky budov, opravy úřadovny, hasičárny apod. ve všech zápisech se objevují stesky na skoro nulovou činnost a neplnění závazků. Závazky se přestávají přijímat až v roce 1990 a odpadlo i mnoho papírování a zasílání každoměsíčních hlášení.

Protože si za 3 dny připomeneme výročí založení Československa, dovolte mi na závěr přečíst zápis z roku 1937
Dne 14. září 1937 o 3 hodině ranní na zámku Lánském zemřel celým národem milovaný a celým světem ctěný a obdivovaný náš první president , president Osvoboditel Dr T. G. Masaryk. Věhlasný filosof, učenec, slavný revolucionář, tvůrce naší samostatnosti, státník věhlasného jména rozvážný a nanejvýš moudrý správce státu a jeden z nejušlechtilejších Čechů, to byl T.G. Masaryk. Byl skvělým vzorem neúnavné práce lidskosti a spravedlnosti a veřejné správě zářným příkladem svědomitého nestranného služebníka státu, jehož jedinou snahou bylo blaho a zdar státu, hmotné i duchovní povznesení jeho obyvatelstva.
Bohužel si nedovedu představit, že bychom toto napsali o jakémkoliv současném politikovi.

více Zavřít popis alba