Hledání: 30.12.10

Pro dotaz 30.12.10 jsme našli 375 výsledků.

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

pawlinkan
Děkuji za drahocenne chvile ve vasi spolecnosti :)
více  Zavřít popis alba 
  • 3.1.2011
  • 94 zobrazení
bora-bora
  • 30.12.2010
  • 52 zobrazení
zeorgsa
Prodám multitooly Leatherman ze své sbírky :

1. Wave bez pouzdra, nový – 2300kč
2. Wave + s pouzdrem, nový – 2800kč
3. Juice CS4 bez pouzdra, nový – 2200kč
4. Juice XE6 bez pouzdra, nový – 2500kč
5. Charge Al s pouzdrem, nový – 3900kč
6. Freestyle bez pouzdra, zánovní – 1100kč
7. Super tool 300 s pouzdrem, nový – 2400kč
8. Surge s pouzdrem, nový – 3400kč
9. MUT s pouzdrem, nový (vymazané gravírování na čepeli) – 4500kč
10. OHT bez pouzdra, nový – 2200kč - Prodáno
11. Skeletool RX bez pouzdra, nový – 2800kč
12. Skeletool bez pouzdra, nový – 1800kč
13. Fuse bez pouzdra, mírně použitý – 1100kč - Prodáno
14. Blast bez pouzdra, mírně použitý – 1500kč
15. PST2 bez pouzdra, použitý – 1200kč - Prodáno
16. PST bez pouzdra, použitý – 1000kč
17. PST bez pouzdra, použitý – 1100kč - Prodáno
18. Mini tool bez pouzdra, zánovní – 2800kč
19. Kick bez pouzdra, nový – 1200kč - Prodáno
20. Rebar bez pouzdra, mírně použitý – 1300kč - Prodáno
21. Flair bez pouzdra, mírně použitý/zánovní – 3000kč
22. Core bez pouzdra, zánovní – 2100kč
23. Super tool bez pouzdra, zánovní – 1800kč - Prodáno
24. REV bez pouzdra, nový – 1000kč
25. Sidekick bez pouzdra, nový – 1200kč
26. Wingman bez pouzdra, nový – 1200kč
27. Skeletool white cerakote limited edition bez pouzdra, mírně použitý – 3500kč
28. C33LX bez pouzdra, zánovní – 700kč
29. C33 bez pouzdra, nový – 600kč - Prodáno
30. Micra bez pouzdra, zánovní – 600kč - Prodáno
31. Micra bez pouzdra, použitá - 500kč - Prodáno
více  Zavřít popis alba 
  • 29.5.2020
  • 201 zobrazení
hanakzhor
Vzpomínkové toulání naším nejstarším lázeňským městem v podhůří Krušných hor. Podle nálezů antických mincí v tzv. Pravřídle, jsou zdejší léčivé prameny známy již v 1. stol. př. n. l. Archeologické nálezy v okolí města ležícího mezi Krušnými horami a Českým středohoří dokládají osídlení již pro pravěk. V letech 1160-67 založila česká královna Judita "u teplých pramenů" klášter benediktinek. Po bitvě na Moravském poli v r. 1278, utrpěl klášter značné škody a v r. 1426 jej zničili husité. Nepřímý důkaz o existenci města Teplice nabízí doklad z r. 1287. R. 1352 se uvádí městský kostel Panny Marie a klášterní kostel sv. Jana Křtitele na předměstí. Pravděpodobně v té době již stály městské hradby se čtyřmi branami. Jako městečko se Teplice uvádějí v r. 1382. O 10 let později se uvádí ve městě škola a lázně s léčivými prameny se uvádějí v r. 1406. Po zničení Teplic v r. 1426 husity, přešly do majetku rytířů z Vřesovic. Za Jiřího z Poděbrad byly Teplice věnným městem jeho manželky Johanky. Východně od Teplic byl vybudován v letech 1478-86 na Doubravské hoře hrad. Již v 16. stol. doporučoval teplické léčivé prameny slavný lékař Theophrastus Bombastus z Hohenheimu, řečený Paracelsus. Panské sídlo vybudované po r. 1450 na zřícenině kláštera, bylo kolem r. 1550 přestavěno na zámek. Další úpravy zámku proběhly v letech 1594-1634 a r. 1751 následovala barokizace, počátkem 19. stol. empírová přestavba. V centru města na náměstí stojí radnice z r. 1545. Na Zámeckém náměstí stojí barokní sloup Nejsvětější Trojice od Matyáše Bernarda Brauna. Po r. 1585 nechali nový majitelé Teplic, Vchynští z Vchynic a Tetova přestavět kostel sv. Jana Křtitele a nad Pravřídlem zřídili kamennou budovu. R. 1634 získali panství Aldringenové. Po vyhoření města v r. 1654 se město a lázně dočkaly velkolepé obnovy. Začali sem chodit saští kurfiřtové a zanedlouho i polští aristokraté. V pol. 18. stol. již stálo ve městě 12 lázeňských budov a na předměstích 5. V 7leté válce byly Teplice vyhlášeny nevojenským městem a léčili se tu vojáci obou stran. V r. 1709 navštívilo lázně v Teplicích 653 osob. Po požáru v r. 1793, bylo zničeno téměř celé město. Při obnově města a lázní byly odstraněny hradby a nová empírová výstavba již nerespektovala středověký půdorys města a přizpůsobila se potřebám lázeňství. V lázních se léčí nemoci cévní, pohybové a nervové. Vyrostla Lázeňská ulice, vytvořily se nové domy palácového typu a vybudovaly se Městské, Dámské, Knížecí, Pasířské, Hadí a Nové lázně, jejichž podoba se dotvářela po r. 1830. Původně renesanční a barokní zámeckým park, získal do r. 1810 ráz anglického parku. V parku je přírodní koupaliště a pamětní deska (1994) na setkání J. W. Goetha a L. van Beethovena s rakouskou císařovnou Marií Ludovikou d' Este r. 1812. U zámku vzniklo již v r. 1789 divadlo, které sloužilo nejen vrchnosti, ale i lázeňským hostům a měšťanům. Teplické lázně se staly "salonem Evropy", kde se setkávaly přední osobnosti Evropy. Mezi návštěvníky lázní patřil J. W. Goethe, L. van Beethoven, R. Wagner, N. Paganini, F. Chopin, F. Liszt a také Dobrovský, Jungman, Palacký, Neruda a jiní. Před bitvou u Lipska v r. 1813 se tu setkali panovníci Rakouska, Pruska a Ruska. Na začátku 19. stol. se počet lázeňských hostů pohyboval mezi 5-6 tisíci ročně. Od r. 1850 se Teplice staly sídlem okresních úřadů a soudu. Základ průmyslového rozvoje města začal po vybudování železniční tratě z Ústí nad Labem. Výstavba průmyslových závodů byla mimo lázeňský obvod, vymezený v r. 1858. Vybudovaly se nové parkové prostory a v r. 1872 se vybudovaly komfortní Císařské lázně, rozšířené r. 1914. K panskému domu z r. 1823 dal kníže Clafry-Aldringen přistavět Zahradní dům. V důsledku nedalekého dolování došlo v r. 1879 k vytracení Pravřídla a také Očního a Písečného pramene. Prameny se obnovily až po r. 1883, kdy se termální voda do lázní zajišťovala čerpadly. Vlivem rozvýjejícího se keramického, sklářského a textilního průmyslu a dolování se návštěvnost lázní snížila. R. 1895 s Teplicemi splynul sousední Šanov. R. 1924 bylo podle projektu architekta Rudolfa Bitzana znovu vybudováno divadlo. Současná lázeňská kolonáda byla vybudována v r. 1990. V zámku je od r. 1946 umístěno regionální muzeum. Ve městě je řada historických kašen a soch. Jubilejní kašna, zvaná Kolostůjova je z r. 1862. Seumova kaple z let 1728-30, evangelický kostel Prokopa Holého z let 1861-64. Novogotický kostel sv. Alžběty v Šanově je z let 1864-77, v Trnovanech pseudogotický tzv. Červený kostel z let 1909-10 a v Novosedlicích gotický kostel sv. Valentína, později barokně upravený v letech 1710-11 se samostatnou zvonicí. Hodnotná botanická zahrada byla založena v 19. stol. Na návrší Letná je zchátralá umělá zřícenina Škvárovník z let 1805-26 a bývalá restaurace s rozhlednou z r. 1877, zvaná Kozí nebo Malý hrádek. U vodárenské věže je 4 m vysoký pomník Hanse Kudlicha z r. 1888 na paměť zrušení poddanství a roboty. V předválečné době byly Teplice a Šanov sídlem řady sudetoněmeckých institucí. Tzv. Případ z "Teplic a Šanova" ze 17. 10. 1937 zahájil poslední akt sudetské krize před Mnichovskou dohodou. Ve městě se narodil mimo jiné významný polárník a malíř Julius Payer (1841-1815). Na pohlednicích si můžeme prohlédnout město a lázně v průběhu jednoho století.
více  Zavřít popis alba 
  • 18.5.2020
  • 16 zobrazení
lotusesprit
Dělostřelecká tvrz Adam - Dělostřelecká tvrz Adam je jedna z nejvíce dokončených tvrzí československého opevnění, které bylo budováno v letech 1935-1938 na hranicích s Německem. Z 16 plánovaných dělostřeleckých tvrzí byla rozlohou nejmenší. Na tvrzi mělo být umístěno 8 srubů: K-S 39 „Hodek“, K-S 40 „U háječku“, K-S 41 „Pod vrškem“, minometná otočná věž K-S 44 „Za větrem“, vchodový objekt K-S 43a „Na sekyře“, dělostřelecká otočná věž K-S 42 „Trigonometr“, dělostřelecké sruby K-S 43 „Veverka“ a K-S 45 „Jabůrek“.Výstavba byla zahájena 10. srpna 1936. Ve dnech 26. května až 1. června 1937 proběhla betonáž prvního srubu K–S 38, který není přímo součástí tvrze, jako poslední byl vybetonován 6. až 12. srpna 1938 objekt dělostřelecké otočné věže. Po stavební stránce byla tvrz Adam v roce 1938 téměř dokončena. Betonáž všech sedmi zadaných objektů byla kompletně provedena. Objekt K–S 44 určený pro minometnou věž byl projekčně upravován ještě v průběhu září 1938, a proto se nezačalo ani s jeho hrubou betonáží, proběhly pouze zemními práce a došlo k vylamování šachty pro napojení s podzemím. Z plánovaného počtu pancéřových prvků se podařilo osadit pouze zvony do izolovaných pěchotních srubů K–S 37 (3 kusy), K–S 38 (3 kusy) a K–S 46 (2 kusy) a nebýt osudného září 1938 byly by osazeny ještě na podzim téhož roku i dva zvony a jedna kopule do tvrzového pěchotního srubu K-S 39. Tvrzi scházely především ale hlavní dělostřelecké zbraně (kasematní houfnice vz.38), které se z důvodu zpoždění ve vývoji a výrobě se do žádného z dělostřeleckých objektů v československém pohraničí nedostaly. Hlavní zbraň tvrze – dělostřelecká otočná a výsuvná věž také nebyla instalována, čímž se stal objekt nebojeschopný a vzhledem ke svému specifickému poslání nemohl vyzbrojen ani nouzově. Chybějící dělostřelecká výzbroj byla ale provizorně řešena alespoň u dělostřelecký srubů a to pomocí zastaralých horských kanónů vz. 15 ráže 7,5 cm umístěných po třech v dřevěných přístřešcích před sruby. V případě K–S 43 byly situovány hned před ochranný příkop a před nepřátelským pozorováním je chránila dřevěná konstrukce připomínající z dálky stodolu. U druhého dělostřeleckého srubu vzhledem k složité situaci na staveništi před ním nebylo možné umístit nouzovou dělostřeleckou výzbroj přímo k němu, a proto se nalézalo postavení trojice horských kanónů o několik stovek metrů dále v prostoru mezi pevnůstkami č. 235 a 236 druhého sledu lehkého opevnění. Z obdobných důvodů jako u dělostřelecké otočné věže se nepodařilo osadit ani pancéřovou kulometnou věž do objektu K–S 40. Vchodový objekt byl z trojice bezpečnostních vrat zabezpečen pouze vraty mřížovými, scházela ještě padací a zasouvací vrata. Pro výše zmíněné nedostatky ve výzbroji byly všechny objekty vybaveny pouze kulomety vz. 26 a vz. 37 a protitankovými kanóny vz. 36. Dne 30. září 1938 odpoledne obdržela velitelství sborů rozkaz MNO, který předala podřízeným útvarům. Rozkaz zněl: „Zařiďte ihned, aby ženijní skupinový velitelé vašeho úseku zastavili veškeré práce ne těžkém opevnění. Je nutno připraviti pro každý případ oddíly pro odmontování cenného zařízení tj. zbraní, strojů, spojovacích přístrojů, filtrů, optických přístrojů atd. Velitelé hraničářských pluků sestaví ihned oddíly schopného personálu k odmontování tohoto zařízení. Je v zájmu věci, aby v případě potřeby bylo odstraněno co nejvíce materiálu. Demontážní oddíly vašeho pluku sestavte ze schopného personálu a případný nedostatek mechaniků, strojníků, montérů apod. vyžádejte si okamžitě od velitele nejbližšího útvaru. K odbornému dohledu a technickému řízení práce použijte personálu ŽSV... Známost tohoto opatření a jeho účel omezte na nejmenší počet důstojníků. K dopravě vašich rozkazů použijte výhradně kurýrů. Rozkaz k případnému provedení demontáže bude vydán zvlášť.“ Na podzim 1938 začali důstojníci Wehrmachtu na tvrzi zkoumat účinky ostřelování z děl nejtěžších ráží na krátkou vzdálenost. Stopy po těžkém dělostřeleckém bombardování jsou dodnes dobře patrné především na dělostřeleckém srubu K–S 45 nebo K–S 39 a také třeba na K–S 40. Trhání zvonů a kopulí byla tvrz ušetřena neboť se žádný zvon se do září 1938 osadit nepodařilo. Po válce a únoru 1948 byly mohutné dělostřelecké tvrze shledány jako neefektivní a nepočítalo se s nimi ve vojensko – strategických plánech československé lidové armády. Tvrz Adam obsadila čs. armáda pro svoje účely v roce 1956 a její rozlehlé podzemní prostory přeměnila ve vojenská skladiště. Podzemí bylo rekonstruováno a v současnosti se jeho podoba blíží podzemnímu systému tvrze Hanička ( https://lotusesprit.rajce.idnes.cz/tvrz_hanicka_kahan/ ). Podzemí tvrze včetně vstupního objeku se nalézá ve vojenském prostoru a je nepřístupné. Zbylé sruby jsou zvenčí přístupné, leč zcela utopené ve vegetaci.

Tvrzové pěchotní sruby - Pěchotní sruby tvrze Adam tvořily souvislé pokračování linie izolovaných srubů. Byly umístěny v čele tvrze, neboť jejich hlavním úkolem bylo zabránit průniku nepřítele k týlově položeným dělostřeleckým a minometným srubů a samozřejmě též ke vchodovému objektu. Konstrukčně vycházely z izolovaných pěchotních srubů, od kterých se výrazně lišily zvýšenou odolností, nasáváním vzduchu a způsobem řešení vchodu. Posádka do tvrzových pěchotních srubů vstupovala zásadně podzemím a výstup na povrch jí umožňoval pouze malý nouzový výlez ústící do diamantového příkopu. Tato varianta byla použita u K–S 39 a K–S 41, kdežto K–S 40 neměl nouzový východ vůbec. Nasávání čerstvého vzduchu bylo zabezpečeno buď speciálním ventilačním zvonem (K–S 41) nebo zvláštním potrubím v týlové stěně (K–S 39 a K–S 40). Místo pro stěnové nasávání bylo chráněno granátovým skluzem nebo postřelováním ze sousedních srubů. Všechny tři objekty měly interiér rozdělen do dvou pater. Dolní patro obsahovalo ubikace mužstva, filtrovnu, muniční a proviantní sklady a sociální zařízení. V horním patře byla situována v pancéřových prvcích bojová stanoviště a střelecké místnosti hlavních zbraní. Výškové nerovnosti terénu si vyžádaly netradiční zalomení objektu K–S 40, je zalomen stupňovitě ve svahu a K–S 41, který je zalomen stupňovitě vlevo. Jako u každého tvrzového objektu byly stěny, které neměly střílny opatřeny čtyři metry silným obležením z lomového kamene tzv. „kamennou rovnaninou“. Kamenná rovnanina tlumila účinky nepřátelských granátů ještě před dopadem na stěny objektu. Svým přírodním travním maskováním napomáhala k dokonalému splynutí srubu s okolím. Výzbroj objektů obstarávaly kromě lehkých a těžký kulometů také 4,7 cm kanóny umístěné ve střeleckých místnostech – tzv. pod betonem. Srub K-S 40 měl být vybaven nadstandardní zbraní otočnou kulometnou věží Škoda „OR“ vyzbrojenou dvojčetem těžkých kulometů vz. 37. Potřebná věž však nebyla vyrobena a její dodání bylo plánováno až na druhou polovinu roku 1940. Nekrytý otvor ve stropě objektu představoval tak vážné ohrožení jeho odolnosti v případě odstřelování nebo bombardování. Palebný plán linie těžkého opevnění tohoto úseku byl sice tímto nedostatkem narušen, ale nebyl vážněji ohrožen.

Dělostřelecké sruby K–S 43 „Veverka“ a K–S 45 „Jabůrek“ - Dělostřelecké sruby patřily všeobecně k největším a nejmohutnějším objektům budovaným v rámci čs. opevnění. Na délku měřily téměř 50 metrů a na šířku zhruba 16 metrů. V sestavě projektovaných tvrzí býval většinou jeden, ve zvláštních případech dva takovéto objekty. U stavebně dokončených tvrzí má však dvojici těchto objektů pouze tvrz Adam. Hlavním bojovým úkolem dělostřeleckých srubů K–S 43 a K–S 45 bylo vedení dalekých paleb do předpolí linie králického opevnění a do intervalů mezi sousedními tvrzemi Hanička a Bouda. Oba objekty jsou postaveny na svazích odvrácených od nepřítele, čímž se minimalizovala možnost jejich přímého odstřelování protivníkem. Stavební řešení srubu K–S 43 „Veverka“ nevybočuje z běžného konstrukčního standartu typu této stavby. Raritou mezi dělostřeleckými sruby je ale K–S 45 „Jabůrek“. Konstruktéři se v případě projektování této stavby potýkali s velkým terénním převýšením, a proto museli srub rozvrhnou do tří pater a poslední houfnicovou střílnu umístit atypicky pod horizontální úroveň sousedních dvou. Toto netradiční řešení se ukázalo jako nevýhodné jak po stavební stránce tak i při zásobování spodní houfnice střelivem, a proto jej projektanti ŘOP už raději u žádného dělostřeleckého srubu nepoužili.Před týlovou stěnou objektů byl vybetonován hluboký ochranný příkop tzv. diamantový příkop znemožňující nepříteli kontakt se střílnami. Oba dva sruby mají nouzový východ, situovaný v ochranném příkopu, který ústil v případě K–S 43 z horního patra a u lomeného K–S 45 z dolního patra. Diamantový příkop byl chráněn čtveřicí granátových skluzů a lehkým kulometem v pomocné střílně. Srub Jabůrek má tyto střílny dvě, z nichž druhá postřeluje spíše okolí objektu. Blízkou ochranu ale obstarávaly především dva lehké kulomety v pancéřových zvonech na střeše. Hlavní výzbroj objektů tvořily tři 10 cm houfnice vz. 38, zasazené v ocelolitinových střílnách týlové strany srubu. Původně se podobně jako u dělostřelecké otočné věže počítalo s využitím 8 cm kanónů, ale jejich výroba byla po zkouškách v létě 1938 definitivně zastavena. Vzhledem ke zpoždění ve vývoji se do dělostřeleckých srubů nedostaly ani 10 cm houfnice vz. 38. Provizorní výzbroj Adama proto obstarávaly v září 1938 alespoň tři 7,5 cm horské kanóny vz. 15., umístěné v dřevěných přístřešcích před sruby. Po vyhlášení protektorátu 15. března 1939 nechalo velení německé armády dokončit 15 nejvíce rozpracovaných houfnic vz. 38. V roce 1940 v rámci zkoušek nacistického Wehrmachtu byla jedna z nich pokusně osazena do objektu K–S 43 tvrze Adam.

Dělostřelecká otočná věž K–S 42 „Trigonometr“ - Dělostřelecká otočná a výsuvná věž byla považována za hlavní a nejdůležitější složku každé tvrze. S typem této pevnostní stavby se proto setkáváme u všech dvanácti projektovaných a schválených dělostřeleckých tvrzí v úseku Odra – Krkonoše. Při jejím konstrukčním řešení se vycházelo ze vzorů budovaných na Maginotově linii. Úkolem věže bylo vést přehradné palby a prostřelovat nástupní prostory nepřítele v okruhu asi 12 km. V případě potřeby mohla svými zbraněmi rovněž podporovat linii izolovaných pěchotních srubů a likvidovat útoky nepřítele v blízkém okolí přímou palbou. Dělostřelecká věž K–S 42 je situována nedaleko hřebenu kóty Adam a zaujímá místo přímo ve středu tvrzového komplexu, čímž se vyloučila hluchá nepostřelovaná místa. Věž byla instalována v železobetonové části třípatrového srubu, který byl téměř celý zapuštěn v rovině okolního terénu, takže na povrch vystupovala pouze stropnice a pancéřový vrchlík věže. Samotný otočný mechanismus byl zasazen v tzv. předpancíři, což byl ocelolitinový prstenec pokrývající stěny šachty, v níž se věž nalézala. Do této šachty byla umístěna pohyblivá střelecká místnost, výtahy na munici a proti závaží. Instalační provedení celého komplexu bylo velmi náročné, neboť konstrukce věže vážila přibližně 420 tun. Z toho asi 180 tun připadalo na předpancíř a vlastní věž a protizávaží měly po 120 tunách. Věž se mohla otáčet a vysouvat buď pomocí elektromotorů nebo nouzovým ručním pohonem. Původně měla hlavní výzbroj tvořit dvojice 8 cm kanónů. Pro neustále závady a nedostatky však 8 cm kanón v letních praktických zkouškách neobstál, a tak byl jeho vývoj zcela zastaven. V rámci unifikace pevnostního dělostřelectva bylo rozhodnuto vyzbrojit tento objekt zdvojenými houfnicemi vzor 38. ráže 2 x 10 cm. Odvod vystřelených nábojnic byl řešen šroubovitou trubicí do plynotěsné komory v týlovém patře objektu. Houfnice dělostřelecké tvrze Adam měly svým dostřelem zasahovat až do palebných úseků sousedních tvrzí Hanička, Bouda a Hůrka a rovněž mohly vést palby na blízké území nepřítele (dostřel houfnic 11 950 m). Objekt neměl samostatný východ na povrch a výměnu vzduchu zajišťovala dvojice ventilačních zvonů ve střeše. V podzemních patrech se nacházely kromě ovládání a pohonu věže také filtrovna, stanoviště velitele, ubikace pro posádku sklad střeliva a proviantu. Na střeše K–S 42 nebyl umístěn zvon pro lehký kulomet, neboť sousední objekty svými pěchotními zbraněmi celou věž dokonale kryly. Osádku objektu „Trigonometr“ mělo při válečném stavu tvořit 54 mužů.

Vchodový objekt K–S 43a „Na sekyře“ - Na rozdíl od francouzské koncepce kde byly na některých velkých tvrzích Maginotovy linie budovány zvlášť objekty sloužící pro vstup osádky a zvlášť objekty pro zásobování municí, zajišťoval vstup do podzemí československých tvrzí pouze jediný tzv. vchodový objekt. Tento objekt byl postaven jako ostatní tvrzové sruby v nejsilnější IV. třídě odolnosti. Vchodový objekt K–S 43a se nalézá na odvrácené straně svahu Adam, aby tak byl lépe uchráněn před nepřátelským odstřelováním a pozorováním. Díky jeho poloze mohl být Adam bezpečně zásobován municí a proviantem i v průběhu boje v předpolí. Z objektu vyčnívala na povrch pouze jeho přední část s vjezdem do podzemí, vchodem pro pěší, střílnami a dvěma pancéřovými zvony zapuštěnými ve stropnici. Zbraně vchodového srubu sloužily především k jeho bezprostřední ochraně při napadení. K výzbroji proto patřily dva lehké kulomety vz. 26 v kopulích a dva 4,7 cm protitankové kanóny vz. 36 pod betonem. Tyto zbraně chránily především nedaleké okolí a měly zároveň též kontrolovat přístupovou komunikaci. Nedobytnost nitra tvrze dále zabezpečovala trojice bezpečnostních vrat. První z nich čtyři metry široká dvoukřídlá, mřížová vrata znemožňovala přístup do srubu nežádoucím osobám a umožňovala získat čas pro zavření mohutných, šest tun vážících vysouvacích, pancéřových vrat, za kterými následovala ještě plynotěsná vrata. Interiér vchodového objektu tvořil zejména odstavný prostor překladiště o délce 12,2 metru, kde mohla stát za sebou dvě velká nákladní auta. Neboť v případě potřeby musela být veškerá zásoba střeliva doplněna během jednoho dne. Vedle překladiště se nalézalo kolejiště úzkorozchodné dráhy (tzv. nádraží) se speciálními vozíky dopravujícími proviant a střelivo dále do hlubin tvrze. Vchodový objekt tvrze Adam spojovala s podzemím rovná galerie. Pomocí tohoto srubu byl také nasáván vzduch pro centrální filtrovnu, zajišťující přívod čerstvého vzduchu do nitra podzemí. Osádka vchodového objektu měla v případě válečného konfliktu čítat 26 mužů, kterým velel důstojník v hodnosti poručíka pěchoty.

Minometná otočná věž K–S 44 „Za větrem“ - Výkresová dokumentace tohoto objektu byla řešena již od roku 1935 a prošla mnohými změnami, aniž by bylo do září 1938 rozhodnuto o konečné podobě této unikátní stavby. Z původně plánované otočné a výsuvné věže s výzbrojí 2 x 9 cm minometů se ŘOP nakonec rozhodlo pro technicky méně náročnou a levnější variantu bez výsuvného mechanismu se dvěma minomety ráže 12 cm.Zpoždění při projektování a konstrukci otočné věže, bylo jednou z hlavních příčin proč se na žádné tvrzi v československém pohraničí nepodařilo minometný srub stavebně realizovat. Ředitelství opevňovacích prací plánovalo výstavbu minometných srubů u osmi tvrzových komplexů, přičemž tvrz Stachelberg měla mít tyto sruby dva. Přípravné stavební práce na objektu pokročily nejdále právě u tvrze Adam, avšak to pouze v rozsahu zemních terénních úprav a vylámání šachty pro napojení s podzemím. Minometná věž K–S 44 byla oproti zvyklostem projektantů situovat tyto objekty co nejvíce do středu tvrze umístěna spíše v týlu nedaleko od vchodového objektu, což se jevilo z hlediska celkového terénního upořádání bojových srubů jako vhodnější.Hlavním bojovým úkolem věže bylo totiž chránit co nejvíce tvrzových objektů ve svém okolí, postřelovat hluchá místa a až potom posilovat hlavní palebné přehrady v libovolném směru. Půdorysem a konstrukčním řešením se minometná věž podobala nejvíce dělostřelecké otočné věži. Srub měl být vyzbrojen speciální zbraní – dvojicí minometů ráže 12 cm s dostřelem 250 – 7 000 metrů (zbraň měla být vyráběna ve Škodovce pod kódovým označením B-12).Kadence této zbraně byla až 12 ran za minutu a palby mohly být vedeny díky rotační lafetě v úhlu 360°. Objekt se měl skládat ze tří pater. Horní tvořila vlastní pancéřová věž a střelecká místnost. Prostory ve středním patře sloužily jako skladiště munice, nádrže na vodu, ubikace pro pohotovostní obsluhu zbraní a horní stanici výtahu pro dopravu střeliva. Dolní patro bylo výrazně menší a obsahovalo filtrovnu, stanoviště velitele objektu, ubikace a sociální zařízení. Spojení s podzemím zajišťovalo obvodové schodiště nákladní výtah. Ostatní zařízení bylo obdobné jako u dělostřelecké otočné věže, chyběla pouze místnost na odpad vystřelených nábojnic (minometné střelivo nemá nábojnice).Přísun čerstvého vzduchu do nitra stavby obstarávala dvojice střešních ocelolitinových zvonů (jeden pro nasávání čerstvého vzduchu a druhý pro odtah zkaženého vzduchu). Pro obranu blízkého okolí sloužil zvon pro lehký kulomet. Objekt neměl vlastní východ a byl až téměř po střechu zapuštěn do okolního terénu, čímž byla minimalizována možnost jeho odstřelování nepřátelským dělostřelectvem. Osádku minometné věže mělo za války tvořit 42 mužů.

Podzemí tvrze - Všechny objekty tvrze Adam byly napojeny na rozsáhlý podzemní systém, který byl s vchodovým objektem spojen rovnou galerií. Nezranitelnost podzemních chodeb a sálů zajišťovalo jejich umístění nejméně 20 metrů pod povrchem. V hlavní přístupové chodbě tvrze se nalézalo v bočních stěnových kobkách stálé minové zařízení, které mohlo být v případě nepřátelského průniku do vchodového srubu odpáleno. Destrukce by tak zavalila jedinou přístupovou cestu do hlubin tvrze. Za stálým minovým zařízením byly v podzemí zřízeny sály pro filtrovnu a ventilaci, strojovna s dieselagregáty na výrobu elektrické energie a sklady pohonných hmot. Potom následovalo dlouhé překladiště a hlavní muniční sklady pro dělostřeleckou a pěchotní munici. Menší manipulační sklady střeliva byly také vybudovány pod všemi dělostřeleckými objekty a s jejich umístěním se počítalo rovněž pod plánovanou minometnou věž. Přibližně uprostřed tvrzového podzemí bylo v nejhlubším místě kopce vyraženo pět velkých sálů sloužících jako kasárna. V těchto sálech měly být umístěny ubikace mužstva i důstojníků, telefonní ústředna, kanceláře velitelství, sociální zařízení, kuchyně, ošetřovna a další pomocné skladovací prostory. Dopravu střeliva k jednotlivým dělostřeleckým objektům obstarávala úzkorozchodná dráha a přepravu munice k tvrzovým pěchotním srubů zajišťovaly místo kolejové dráhy manipulační vozíky s gumovými koly. Dodávka munice přímo ke zbraním byla potom realizována nákladními výtahy. Odvodnění tvrze bylo řešily její projektanti pomocí přímého drenážního potrubí bez speciální odvodňovací štoly. Pevnostní systém Adama neměl například narozdíl od tvrzí Bouda a Hůrka zvláštní nouzový východ a posádka mohla na povrch vystoupit kupříkladu některým z pomocných východů dělostřeleckých srubů. Celý tvrzový komplex byl koncipován jako naprosto soběstačný, a proto měla pevnost vlastní zdroje pitné vody a elektrické energie. V případě míru byla však zásobována elektřinou z nejbližší veřejné elektrické sítě. Množství munice a proviantu uskladněné v hlubinách tvrze mělo být natolik dostatečné, aby vystačilo posádce Adama i na několik týdnů bojů v obklíčení bez možnosti jakéhokoliv vnějšího způsobu zásobování.

text: http://www.pevnost.web2001.cz/
více  Zavřít popis alba 
  • 18.5.2020
  • 111 zobrazení
lobovsky
PIATOK 01.05.2020

= 10:30 hod stretko na parkovisku pri OMV - McLamač. Už tak dosť tradične. V zmysle zdravotných nariadení štátom je povinné mať rúšku , dodržovať bezpečné odstupy, ... a všetky hygienické pravidlá.
= 11:00 hod odchod na spanilú jazdu po trase: Ba Lamač - OC Bory - VW DNV - Stupava - Vysoká pri Morave - Záhorská Ves - Jakubov - Kostolište - Malacky - Rohožník - Kuchyňa (Camping park Karpaty).
= cca 12:30 príjazd do campingu, možnosť zakúpenia gulášu v rámci nastavených možností, ... a nebudeme sa dlho zdržovať
Kategorie: autakoníčky
více  Zavřít popis alba 
  • 3.5.2020
  • 117 zobrazení
vojtak20
Z důvodu pokládky nového povrchu v ulici Úvoz a rekonstrukci energetických rozvodů byly od 30. června 2014 do 10. srpna 2014 linky 25 a 26 ukončeny na Mendlově náměstí, linka 27 byla mimo provoz. Historická linka H24 byla provozována pouze v úseku Vozovna Komín - Mendlovo náměstí. Trolejbusy na linkách 35, 38 a 39 byly nahrazeny autobusy.
Náhradní dopravu zajistila autobusová linka x27 v trase Mendlovo náměstí - Šilingrovo náměstí - Česká - Grohova - Konečného náměstí - Pionýrská - Lesnická - Tomkovo náměstí - Stará osada - Pálavské náměstí - Novolíšeňská.
V pátek 8. srpna 2014 vyjely poprvé s cestujícími autobusy Sor NBG 12 ev. č. 7001, 7003, 7004, 7005 a 7006. 7001 byl vypraven na kurz 07821, pro závadu na dveřích ale službu nedojezdil. Vůz 7003 na kurz 04603, vůz 7004 na kurz 05211, vůz 7005 na kurz 05909 a 7006 na kurz 05805. Zbývající autobus ev. č. 7002 byl vypraven hned následující den na kurz 06709.
Autobusy dorazily do Brna ve středu 16. července 2014 a jsou z pilotní 12kusové série autobusů na stlačený zemní plyn - CNG (společně se 6 autobusy IVECO Citelis 12M CNG, které byly dodány předchozí týden). Jde vůbec o první autobusy značky Sor v Brně.
Autobus SOR NBG 12 je standardní celonízkopodlažní 12 m dlouhý autobus s šířkou skříně 2550 mm a maximální výškou 3330 mm. Vozy pro Brno jsou vybaveny motorem IVECO Cursor o výkonu 213 kW splňujícím emisní normu EURO 5. Převodovka je automatická od výrobce ZF. Autobus je vybaven celkem 4 dvoukřídlými dveřmi. Nástupní hrany dveří jsou ve výšce 320 mm nad silnicí. Interiéru vozidla dominují celoplastová sedadla STER MX v červeno-černo-šedé variantě vyjma žehlícího prkna, které je potaženo červenou látkou. Nutno podotknout, že plastová sedadla jsou v zimních měsících velmi studené a tvrdé což snižuje kvalitu cestování. Po sedačkách navíc klouže oblečení, což může být nebezpečné zejména v ostrých zatáčkách a při prudkém brždění. Především pro menší děti a důchodce hrozí nepříjemná zranění po pádu ze sadadla. Podlaha je potažena protiskluzovou krytinou ALTRO standardního brněnského vzoru. Odvětrávání je zabezpečeno posuvnými okny a ventilátory salónu. Pracoviště řidiče je vybaveno klimatizací Eberspächer. Ostatní výbava vozidla včetně laku odpovídá standardům DPMB a IDS JMK. Krátce po uvedení do provozu byly autobusy v zádní části polepeny světle modrými čtverci odkazující na projekt Nadechni se Brno, který má za cíl propagaci CNG pohonu autobusů. Vůz ev. č. 7002 obdržel místo čtverců celovozový polep světle modré barvy.
První dny provozu se autobusy potýkaly se silným zápachem plynu v interiéru. Zajímavé je, že u autobusů Citelis 12M CNG se tento problém nevyskytl.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.4.2020
  • 17 zobrazení
fjw
Závěr naší cesty po Vietnamu jsme strávili v listopadu 2016 v Saigonu - Ho ČVi Minově městě.
O Saigonu. Město, kde se kloubí starý francouzský koloniální styl, staré pagody, ale i mrakodrapy moderního velkoměsta. S ulicemi plných motorek, skútrů. Ve srovnání s Hanojí, hlavním městem Vietnamu, je Saigon výrazně dále. Zatímco Hanoj představuje spíše tradiční Vietnam, Saigon je ztělesněním moderního Vietnamu odrážející rychlý hospodářský růst země. Koncentrace obyvatel, finanční a ekonomické moci je prostě v Saigonu. HDP na obyvatele je v porovnání s vietnamským průměrem třikrát větší. Město také patří se svými 9 miliony obyvateli k největším metropolím jihovýchodní Asie. Saigon, to jsou široké bulváry, výškové budovy, zářivé neony a neuvěřitelný motocyklový frmol. Daleko víc se tu projevuje vliv západního stylu života.Bývalé hlavní město jižního Vietnamu Saigon bylo hned druhý den po dobytí prezidentského paláce a sjednocení se severním Vietnamem přejmenováno na Ho Či Minovo město (Ho Chi Minh City, HCMC). Je to oficiální název ale stále se mu říká Saigon.
Bazilika Notre-Dame, největší katedrála ve Vietnamu, vietnamsky: Vuong cung thánh đu?ng Chính toa Đ?c Ba Sai Gon or Nha th? Đ?c Ba Sai Gon; francozsky Basilique-Cathédrale Notre-Dame de Saigon nebo Basilique-Cathédrale Notre-Dame de l'Immaculée Conception, - Bazilika Panny Marie Neposkvrněného početí. Má dvě věže výšky 58 metrů. V těsné blízkosti je budova pošty, postavená až po stavbě katedrály.
Roku 1868 byl postaven palác Norodom pro francouzského guvernéra Indočíny. Po odchodu francouzských kolonizátorů ze země se palác stal sídlem prezidenta Ngo Dinh Diema. Palác byl v roce 1962 zničen bombami, které svrhli sami prezidentovi letci s cílem vládce usmrtit. Prezident však vyvázl a rozhodl se na stejném místě postavit nový palác, jeho dokončení se však nedočkal, protože byl v roce 1963 zavražděn. Nicméně nově postavená budova, původně nazvaná Palác nezávislosti (nezávislý Jižní Vietnam) se stala sídlem prezidenta Jižního Vietnamu Nguyen Van Thieua, který zde setrval až do roku 1975, kdy palác obsadila vojska Severního Vietnamu, A protože název by byl ironický, přejmenovali ho na Palác sjednocení. Čtyřpatrová budova má prostorné a zdobené haly, kabinety, studovny a slavnostní místnosti. Na střeše je střešní přistávací plocha pro vrtulník, casino a taneční sál. V suterénu je síť podzemních tunelů (jeden zajišťoval spojení s palácem Gia Long – dnes HCMC muzeum. PočátkyS tímto palácem je úzce spojena historie Vietnamu. V roce 1858 zahájila Francie útok na Đa N?ng a tím začala svou invazi do Vietnamu. V roce 1867 Francie dokončila dobytí jižního Vietnamu (Končičíny), zahrnující provincie Bien Hoa, Gia Đ?nh, Đ?nh Tu?ng, Vinh Long, An Giang, a Ha Tien. Upevnění pozice nové kolonie měl symbolizovat nový palác a dne 23. února 1868, Lagrandiere, guvernér Končičíny, slavnostně položil základní kámen paláce, který měl nahradit starý dřevěný palác z roku 1863. Tento nový Palác navrhl Charles Hermite, který byl také architektem radnice v HongKongu. Základní kámen o rozměrech 50x50x50 cm mel prohlubně ve kterých jsou vsazeny francouzské zlaté a stříbrné mince s podobiznu Napoleona III. Komplex se rozkládá na ploše 12 hektarů, včetně paláce s 80 metrů širokým průčelím, sálem pro 800 lidí s prostornou zahradou. Většina stavebního materiálu byla dovezena z Francie. Vzhledem k Francouzský-pruské válce v roce 1870 se stavba opozdila a byla dokončena až 1873. Palác byl pojmenován Norodom palác po tehdejším králi Kambodže, Norodom (1834-1904). Alej v přední části paláce nesla stejný název. Od roku 1871 do roku 1887 byl palác využíván francouzským guvernérem Končičíny (Gouverneur de la Cochinchine). Proto se někdy nazýval palác jako místodržitelský (Guvernérský palác). V letech 1887 do roku 1945 všichni tehdejší generální guvernéři francouzské Indočíny používali palác jako svoje sídlo včetně pracoviště. Druhá světová válka Dne 9. března 1945 Japonsko získalo vládu ve Francouzské Indočíně po úspěšném převratu prakticky beze zbraní a Norodom palác stal sídlem japonských koloniálních úředníků ve Vietnamu. V září 1945, kdy se Japonsko se vzdalo spojeneckým silám ve druhé světové válce, Francie se vrátila do Vietnamu a Norodom palác byl znovu používán jako sídlo guvernéra. Konec Francouzské nadvládyDne 7. května 1954 se Francie vzdala Vietnamcům (koalici Viet Minh) po porážce u bitvy Đi?n Bien Ph?. Francie po podpisu Ženevské dohody stáhla své vojáky z Vietnamu. Podle dohody byl Vietnam rozdělen až do konání všeobecných voleb na 17 rovnoběžce na dvě části. Severní Vietnam, který byl pod kontrolou komunistů, Viet Minh, a Jižní Vietnam s antikomunistickým postojem. Dne 7. září 1954 byl Norodom Palác předán premiérovi Jižního Vietnamu, Ngô Đinh Di?m a francouzskému zástupci v Jižním Vietnamu, generálovi Paul Ely. V roce 1955 se konalo referendum mezi premiérem Di?m a bývalým císařem B?o Đ?i. V tomto referendu zvítězil Ngô Đinh Di?m a následně se sám prohlásil prezidentem nově vyhlášené Vietnamské republiky a přejmenoval budovu na palác nezávislosti. Podle fengshui je palác u dračí hlavy. Proto bylo také stavba označována jako Dračí hlava paláce. Vietnamská válka V roce 1962 byl palác bombardován dvěma jihovietnamskými piloty (pučisty) Puč neuspěl. Při tomto útoku bylo téměř zničeno celé levé křídlo paláce. Di?m a jeho rodina unikla pokusu o atentát. Protože palác byl velmi poničen, bylo rozhodnuto budovu zbourat a postavit novou na stejném místě. Nový palác byl postaven podle návrhu Ngô Vi?t Th?, vietnamského architekta. Stavba nového paláce nezávislosti byla zahájena dne 1. července 1962. Mezitím Di?m a jeho rodina se přestěhovala do paláce Gia Long (dnes Ho Chi Minh City muzeum). V listopadu 1963 v puči vedeném generálem Duong Văn Minh byl bez soudu zavražděn prezident Ngô Đinh Di?m i se svým bratrem, kterého nazývali šedou eminencí Ngô Đinh Nhu. Dokončená budova byla slavnostně otevřena dne 31. 10. 1966 a předána národnímu výboru vojenské junty v čele s generálem Nguyen Van Thieu, Palác nezávislosti,The Independence pallace, sloužil generálu Nguyen Van Thieu až do 21. dubna 1975, kdy uprchl ze země před severovietnamskými komunistickými vojsky, Dne 8. dubna 1975, Nguyen Thanh Trung, pilot jihovietnamského letectva s letadlem F.5E pokládaný za severovietnamského špiona, bombardovat palác, ale naštěstí nezpůsobil významné škody. V 10:45 dne 30. dubna 1975, prorazil bránu severovietnamský tank a tím skončila Vietnamská válka. V listopadu 1975 Prozatímní revoluční vláda přejmenována na palác na Sjednocení (Hoi Truong Th?ng Nh?t). Palác je zobrazen na bankovce 200 VND
Roku 1868 byl postaven palác Norodom pro francouzského guvernéra Indočíny. Po odchodu francouzských kolonizátorů ze země se palác stal sídlem prezidenta Ngo Dinh Diema. Palác byl v roce 1962 zničen bombami, které svrhli sami prezidentovi letci s cílem vládce usmrtit. Prezident však vyvázl a rozhodl se na stejném místě postavit nový palác, jeho dokončení se však nedočkal, protože byl v roce 1963 zavražděn. Nicméně nově postavená budova, původně nazvaná Palác nezávislosti (nezávislý Jižní Vietnam) se stala sídlem prezidenta Jižního Vietnamu Nguyen Van Thieua, který zde setrval až do roku 1975, kdy palác obsadila vojska Severního Vietnamu, A protože název by byl ironický, přejmenovali ho na Palác sjednocení.
Cholon je největší čínská komunita ve Vietnamu, čínská čtvrť s kořeny sahající až do roku 1778 a je to také místo velkého historického a kulturního významu. Během vietnamské války Cholon byl obrovský černý trh pro americké vojáky, kteří zde obchodovali s dodávkami americké armády.
Nejstarší pagoda v Saigonu, Giac Lam Pagoda je uznána ministerstvem kultury jako národní historická a kulturní památka. Stavba původně pochází ze začátku 19. století. Na rozdíl od jiných pagod má Giac Lam pagoda skutečně typický jihovietnamský architektonický styl. (Většina ostatních má vliv severovietnamský nebo čínský) Prolíná se zde vliv etnických menšin i určitého vlivu západní a východní architektury. V Pagodě se zachovala celá řada cenných historických kulturních a sochařských předmětů. Při některých zvláštních příležitostech se vystavují
Vícee zde: http://www.vietnamista.cz/jizni-vetnam/saigon-hochiminh-city/
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 10.4.2020
  • 97 zobrazení
mladezskkp
Zápasy starší žáci JM liga

Naši starší žáci odehráli první zápasy jarní části JM ligy.
V sobotu 29.2. odehráli své zápasy oba týmy.

JULIÁNOV – SKKP HANDBALL BRNO B

32.22 ( 16:12)

B tým především v 1.poločase
výborně zabojoval proti 6.týmu tabulky. Bohužel obdrželi od 2 nejlepších hráčů soupeře 31 gólů.
Za náš týmn skórovali : Širůček 7, Koukal 6, Vinkler 3, Vavřík 2, Procházka M. 2/1, Benda a
Šmehlík po 1.

NOVÉ BRÁNICE – SKKP HANDBALL BRNO A

27:28 ( 16:17)

Naši hráči bez 3 hráčů základní
sestavy umožnili vyniknout dalším klukům z týmu. Nadstandardní výkon podal v útoku Ondra
Svoboda – 10gólů GRATULACE!! a za výkon v obraně paní trenérka vyzvihla Matěje Nečase.
Kluci první poločas odehráli s přehledem. Ve druhém již boj a nakonec naštěstí výhra o gól.
Góly : Svoboda O. 10/1, Tyl 10, Nečas J. 4, Hanus 3, Nečas M. 1.

V pondělí na naší hale dohrávka :

SKKP HANDBALL BRNO A – JULIÁNOV

30:20 ( 12:7)

Kluci již v kompletní sestavě, ale v prvním poločase trefování tyček a brankáře. Soupeř ukázal svou kvalitu a základní sestava muselana hřišti zůstat déle než bylo plánováno. V posledních 15 minutách se již prostřídali všichni kluci.

O víkendu čeká náš A tým soupeř z Telnice, který nás na podzim porazil o 5 gólů.
Góly : Svoboda F. 8, Erbes 6, Hanus 5, Tyl a Mračna po 4, Šmehlík 2, Koukal 1
více  Zavřít popis alba 
  • 4.3.2020
  • 38 zobrazení
martulka-bhckv
Ve dnech 4. – 6. října.2019 vycestovalo družstvo sportovních střelců se dvěma trenéry, vedoucím výpravy a tlumočníkem na regionální mistrovství nově pěti zemí USIC do Dánska do přímořského města Aarhus. Dánové se jako nováčči ujali pořadatelství, spolu s nimi přijeli soutěžit také Belgičané, Němci, Švýcaři a družstvo ČR.

Střelnice byla častečně krytá určená pro vzduchovou pušku a pistoli a také malorážnou pušku, která se většinou střílí venku. Venkovní střelnice tu byla jen pro malorážnou pistoli a tak jediní, kteří si užili dánský podzim a studených venkovních 7°C byli právě pistoláři. Všechna terčová zařízení byla elektronická, takže i přihlížející mohli sledovat výsledky v přímém přenosu na monitorech. Protože Dánové přidali oproti zvyklostem v malorážné pušce jednu disciplínu navíc, natáhly se střelby opravdu do celého dne. Ti, co měli dopoledne volné, vyrazili do města na prohlídku přístavu, aby si Dánsko aspoň trochu užili i jinak.

Výsledky :
Malorážná puška 50 metrů, 3x20 ran :
8. Pavel Kojzar, 9. Petr Nádeník, 10. Josef Holba

Malorážná puška 50 metrů, 60 ran vleže :
6. Pavel Kojzar, 11. Josef Holba, 12. Petr Nádeník

Malorážná pistole 25 metrů, 30+30 ran :
8. Martina Boháčková, 10. Vladimír Tesař, 11. Jiří Lanc

Vzduchová puška 10 metrů, 60 ran :
8. Petr Holeňa, 12. Radislav Jirman, 13. Václav Jasný

Vzduchová pistole 10 metrů, 60 ran :
3. Josef Jeremiáš, 9. Miloslav Plíšek, 10. Petr Bechyně

Jednu medaili tak pro naše barvy získal Josef Jeremiáš na 3. místo ve vzduchové pistoli, druhý stejně cenný kov jsme pak získali všichni dohromady - po sečtení všech nástřelů jednotlivců do soutěže družstev (podle zemí) skončili čeští sportovní střelci na bronzové příčce za reprezentanty Německa a Švýcarska, čtvrtí pak byli domácí Dánové a pátí Belgičané.

Velká pochvala a dík patří také našim trenérům – Vladimíru Tesařovi a Šárce Kučerové, kteří se o střelce obětavě starali, byli všem nápomocni a přispěli tak k hladkému průběhu závodu. A poděkování patří i pořadatelům, ačkoli byli nováčky se vše, až na malé drobnosti, podařilo.

Příští rok budeme USIC pořádat v České republice a tedy na domácí půdě a to 1. – 3.září 2020 v Karlových Varech.
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 20.2.2020
  • 25 zobrazení
jaroslavburda
Střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens) - Po delší odmlce se opět dostávám ke třídění a zpracovávání fotografií z loňské sezóny. Už je nejvyšší čas, neboť jaro se blíží. Začínám barevně nepřehlédnutelným střevlíkem zlatolesklým, kterého jsem potkal z kraje června v Dolním Kořenově, kde v podvečer přebíhal lesní cestu. Až 30 mm brouka jsem opatrně odchytil, abych svůj prvonález tohoto druhu zevrubně prozkoumal, během čehož mě na oplátku pokousal svými kusadly. A že tito noční lovci mají kousací ústrojí opravdu výkonné, jsem se přesvědčil jen o pár metrů dál, kde střevlík zrnitý (Carabus granulatus) doslova vykusoval kusy ze zadní části těla jakéhosi obřího plzákovitého plže, který se snažil svým typicky měkkýším tempem uniknout. Prakticky byl požírán za pochodu, respektive "zapolezu".

Střevlík zlatolesklý je typicky lesní druh pahorkatin a pohoří, kde stoupá až do výšek nad pásmem lesa. Tak se s ním můžeme setkat třeba i na hřebenech Krkonoš. Přes den se ukrývá pod kameny, v mechu či pod kůrou, ve zpráchnivělých kmenech. Je však možné jej spatřit za teplého a deštivého počasí. Jako většina střevlíků, vyráží na lov především v noci.
Jako vždy jsem zapátral v mé oblíbené historické entomologické literatuře. O střevlíkovi zlatolesklém píše profesor Josef Klika ve své knize Brouci (1873). "Střevlec zlatolesklý, 10-12"; dole černý, nahoře leskle zlatově zelený; šíjový štít na příč svráštělý; krovky podlouhle vejčité s 3 vypuklými podélnými žebry černými, mezi nimiž jsou tečky; nohy a první článek tykadel barvyhnědo-červené. Ve větších lesích pod kamením." Dále profesor Klika uvádí obecný text o rodu carabus (zde ještě pod názvem střevlec, nikoliv střevlík): "Brouci toho rodu běhají velmi rychle, zůstávají ve dne pod kamením ukryti a vycházejí v noci na lup, požírajíce hmyzy, larvy, housenky, červy a jiné škodné živočichy, proto jsou užiteční. Dotkneme-li se jich, vyprskují z úst žíravou smrdutou šťávu, pročež musíme, chtíce je polapiti, zachytiti je prsty s obou stran štítku šíjového."

V roce 1898 popsal střevlíka zlatolesklého taktéž profesor František Dlouhý ve své knize Brouci, ale strohý text nedoplnil ničím navíc.

V 800stránkové entomologické bibli z roku 1899, kterou sestavil Josef Kliment (s nádhernými kresbami profesora Vladimíra Zoufala) se o střevlíkovi zlatolesklém píše: "20-27 mm, zelený, červenavě zlatolesklý, sameček kovově modravý a zelenavě lesklý. Tykadla, šev a tři podélná patrná žebra na krovkách jakož i spodní část těla černé. Mezi žebry jemně svraštělý a zrnitý. Prvý článek tykadel, makadla, kusadla a nohy obyčejně hnědé (zřídka černé), u samečků tmavší. Někdy bývají celá tykadla červenavá. V lesích v strouchnivělých kmenech i pod kameny, zejména v dubnu dosti hojný. V Krkonoších, v Šumavě, na vysočině Českomoravské i jinde."

Dolní Kořenov, Martinské údolí, Jizerské hory, lesní cesta
Mapovací čtverec: 5258
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2019 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 20.2.2020
  • 56 zobrazení
mladezskkp
V neděli v 5 hodin ráno vyráželo naše družstvo starších žáků na další kolo ŽL do dalekých Lovosic. Bohužel začátek jarních prázdnin i nemoci dovolil jet pouze 12 klukům. Navíc někteří z nich po 1-2 týdnech bez tréninku. Kluci se po cestě v autobuse ještě dospali a tak byli nažhaveni do prvního zápasu, kde chtěli Polance oplatit porážku z kvalifikace.
SKKP HANDBALL BRNO - POLANKA 15:16 ( 9:6) - z výsledku je patrné, že se nám to nakonec nepodařilo. Kluci měli zápas super rozehraný. Díky výborné obraně a Šimonovi s Frantou v útoku ještě v 7. minutě 2.poločasu vedli 14:10. Následné chyby v obraně, výborné zákroky hostujícího brankáře i neomluvitelné dvojka pro vedoucího družstva zapříčinila obrat na 14:15. Díky proměněné sedmičce ještě srovnání na 15:15, ale z devítky po čase jsme dostali gól na 15:16. Branky : Erbes 8/3, Svoboda F. 7. Bohužel nikdo další se k těmto dvěma gólově nepřidal.
SKKP HANDBALL BRNO - VELKÉ MEZIŘIČÍ 20 : 21 ( 9:12). Zklamání z prvního zápasu bylo velmi patrné a tak kluci prohráli i další zápas. Tentokrát za celý zápas ani jednou nevedli a tak opět frustrující porážka o gól. Vedoucí družstva znovu dvojka a následná červená karta. Jako pozitivum snad jen to, že do střelecké listiny se zapsalo pět kluků. Branky : Erbes 10/2, Tyl 3, Koukal 3, Mračna 2, Svoboda F. 2.
SKKP HANDBALL BRNO - MOST 30:22 ( 14:13) - zápas proti soupeři, který přijel bez 3 klíčových hráčů od začátku klidný. Zahrála si celá lavička a také si téměř všichni dali gól. Branky : Erbes 8/2, Tyl 6, Svoboda F. 5, Koukal 3, Mračna 3, Nečas J. 2, Benda 1, Hanus 1, Procházka M. 1/1.
SKKP HANDBALL BRNO - LOVOSICE 19:44 ( 12:16)- s ohledem na únavu a zdravotní neduhy z turnaje se " zbytky " kluků pokusili potrápit nejlepší celek ŽL. Ještě v poločase 12:16 a vynikající výkon Franty Svobody, také Matěj Nečas skóroval a tak všichni hráči v poli vstřelili během turnaje alespoň jeden gól. Potom již kluci nestíhali a tak porážka o 25. Bohužel druhý poločas ukázal to, že někteří kluci z lavičky nemají fyzicky ani na odehrání jednoho celého zápasu. Branky : Svoboda F. 11, Nečas M 2, Mračna 2, Hanus 2, Tyl 1, Nečas J. 1.

Díky všem klukům i podporujícím rodičům za účast a snahu . Další kolo odehrají žáci v neděli 15.3. v Úvalech, kde budou mít za soupeře celky Úval, Dukly A, Olomouce a Zlína.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.2.2020
  • 86 zobrazení
woodfoto
Vánoční turnaj ve stolním tenise 2019 28.12.2019 Brno - Bohunice

Vážení přátelé stolního tenisu!
Orelská Jednota pořádala opět tradiční VÁNOČNÍ TURNAJ VE STOLNÍM TENISE v kategorii mládeže i dospělých v Brně – Bohunicích. V kategorii dospělých se letos nesešlo naplánovanýh 32 soutěžících ale jen 30, i když původně bylo přihlášeno asi 37 zájemců. Turnaj však proběhl i tentokrát systémem nasazených hráčů dle loňského umístění a rozlosováním do 8 skupin. Po těchto skupinách proběhlo rozdělení na 2 pavouky po 16 ti hráčích o 1.- 16. a 17.- 32. místo. Vítězem turnaje se stal i tentokrát ( avšak po velkém boji) opět DLASK MAREK a je to jeho již čtvrté vítězství. Do první desítky se prosadil i domácí borec Juraj Skurka na 4.místě. Byl to i letos dlouhý turnaj, neboť boje byly vyrovnané a tak se turnaj protáhl až do večerních hodin.
Celkové výsledky:
1. DLASK MAREK 11. Musil Vladimír 21. Kudlička P.
2. Krejčí Petr 12. Plevák St. 22. Sobota T.
3. Metelka Jan 13. Navrátil 23. Mikulica
4. Skurka Juraj 14. Janeček M. 24. Chytil J.
5. Schwarz M. 15. Novoměstský Z. 25. Blaškovič
6. Dvořák L. 16. Musil Josef 26. Ondruš P.
7. Stříteský R. 17. Zach J. 27. Voškeruša
8. Božík P. 18. Šenková Kateřina 28. Vrána M.
9. Ondruš Milan 19. Holáň R. 29. Opršal J.
10. Šamšula R. 20. Žaža V. 30. Franěk M.

Po skončení turnaje proběhlo i letos závěrečné posezení v orelském klubu pod tělocvičnou, kde bylo po celý den zajištěno občerstvení, a při hře na kytary, banja a při příjemném povídání a sdílení dojmů z proběhlého turnaje jsme i když v omezeném počtu ztrávili příjemný zbytek večera.
Díky všem zúčastněným a Orelské Jednotě, která tuto akci uspořádala.

Za oddíl stolního tenisu s přáním všeho nejlepšího V NOVÉM ROCE 2020
Musil Vladimír
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 31.12.2019
  • 66 zobrazení
krupamir
...10 km túra zasněženou krajinou s výhledem na Radhošť.
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
39 komentářů
  • 31.12.2019
  • 42 zobrazení
micefoto
Trasa 10 km: Svitavy Lačnov žst. - Opatovec - Český Lačnov - Košíře - Starý Valdek - Opatovský les - rozc. U Antoníčka - Opatov - Opatovská hospoda - Opatov škola BUS
Účastníků: 30
více  Zavřít popis alba 
  • 17.12.2019
  • 91 zobrazení
muskos
Sluneta x Děčín 45:11 (6:7 29:7 32:7)
Most x Sluneta 12:64 (6:20 10:30 10:54)
více  Zavřít popis alba 
  • 7.12.2019
  • 56 zobrazení
vlastikvesely
Svaté země – Izrael; (Palestina) a Jordánsko

Složka č. 1:
30.10. 2018
1 - 4 – Izrael - První seznámení s Negevskou pouští.
5 – 15 – Pouštní městečko Mitzpe Ramon ležící na hraně obřího kráteru Machteš Ramon - kaňon v Negevské poušti kráterovitého tvaru délky 40 km a šířky 12 km s úchvatnými výhledy.
31.10. 2018
16 – 18 – Pokračování v Negevské poušti.
19 – 36 – Turistika v národním parku Ein Avdat – místu,kde se široký kaňon mění v úzkou,hluboce zařízlou soutěsku s prameny,tůňkami a vodopády.
37 – 55 – Avdat - pozůstatky starověkého nabateanského sídla z 2. století př.n.l.
1.11. 2018
56 – 61 – Ubytování v hostelu Overstay v Tel Avivu.
62 – 73 - Moderní tvář Tel Avivu – druhého největšího města v Izraeli ; část zvaná Bílé město,kde je největší soubor modernistických budov na světě. První židovské město postavené ve 20. Století nazvané Tel Aviv – neboli Hora naděje.
74 – 76 – Staré vlakové nádraží Tel Avivu.
77 – 108 – Vojenské muzeum v Tel Avivu.
110 – 127 – Tel Aviv – tržiště Carmel; Frishman beach – městká pláž; mešita Hassan Bek ležící na pomezí vlastního Tel Avivu a Jaffy na pobřeží Středozemního moře.
128 – Jaffa – starobylé přístavní město,považováno za jedno z nejstarších měst na světě. V roce 1950 byla Jaffa sjednocena z Tel Avivem.
2.11. 2018
129 – 155 – Caesarea – pozůstatky antického města – amfiteátr, akvadukt, hypodrom, zříceniny křižáckého města; pláže Středozemního moře.
156 – 181 – Haifa – třetí největší město; úchvatné perské zahrady Baha´i Gardens a svatyně Baha ´i; vrch Carmel – pohledy na přístav; kostel Stella Maris.
3.11. 2018
182 – 191 – Akko – Opevněné staré město ze 12. století,které postavili křižáci; mešita Al-Jazzar – třetí největší v Izraeli; městké muzeum.
192 – 198 – Safed – starobylé město na úpatí pohoří Meron; staré město s mnoha synagogami.
199 – 225 – Nazaret – město Ježíšova dětství – kostel sv. Josefa; bazilika Zvěstování.
4.11. 2018
226 – 235 – Tiberias – město na břehu Galiejského jezera; místní promenáda.
236 – Jeruzalém – první seznámení z největším městem v Izraeli.
5.11. 2018
237 – 353 – Jeruzalém – prohlídka Starého města obehnaného hradbami – křesťanská,židovská,arménská a muslimská čtvrť; hřbitov,kde je hrob Oskara Schindlera a hroby židů,které zachránil; Chrámová hora – nejposvátnější místo židů i muslimů; Olivetská hora; zahrady Getsemanské; Via Dolorosa – Křížová cesta – devět zastavení (zbývajících pět je spojeno s chrámem Božího hrobu); Chrám božího hrobu na Golgotě; hrob Panny Marie; Coenaculum – možné místo Poslední večeře Páně; Zeď nářků.

6.11. 2018
354 – 366 – Jeruzalém – Skalní dóm na Chrámové hoře; mešita Al-Aksa.
367 – 388 – Betlém – je součástí palestinského území 11 km jižně od Jeruzaléma - kostel Narození Páně – chrám Ježíšova narození; Mléčná jeskyně s legendou o Panně Marii.
7.11. 2018
389 – 411 – Mrtvé moře – nejnižší bod na světě – asi 400 m pod úrovní hladiny moře.
412 – 439 – Ein Gedi – turistika v přírodní rezervaci na pobřeží Mrtvého moře – kaňon Nathal Arugot; vodopád Davidův pramen.
440 – 447 – Masada – zvláštní útvary v okolí Masady.
8.11. 2018
448 – 478 – Eilat – prohlídka podvodní observatoře.
479 – 483 – koupání v Rudém moři v Eilatu.
484 – Jordánsko – Aqaba- první seznámení s přímořským letoviskem naproti Eilatu.
9.11. 2018
485 – 495 – Aqaba – prohlídka centra; mešita; pláže Rudého moře.
10.11. 2018
496 – 501 – Město nad Petrou Vádí Musa; vstupní brána do Petry.
502 – 554 – Wadi Rum – úžasné pouštní scenérie – kontrast písku a červených skal – erozí vymodelovaných bizarních útvarů; projížďka terénními vozy; nocleh v kempu uprostřed pouště ve stanech.

Složka č. 2:
10.11. 2018
1 - 5 – Wadi Rum – Ubytování v kempu uprostřed pouště – jídelna,náš stan.
11.11. 2018
6 – 88 – Petra – prohlídka fascinujícího růžového skalního města – unikátní komplex nabatejských monolitických chrámů vytesaných do skal,vysokých až 100 m. Město je přístupné pouze úzkou skalní soutěskou,na jejímž konci je mnoho chrámů,klášterů,paláců vytesaných do skal,zdobených složitými sochami – Pokladnice, Vítězný oblouk, antické divadlo,královské hrobky aj.

Složka č. 3:
30.10. 2018
1 – Večerní městečko Mitzpe Ramon.
31.10.2018
2 – 4 – Večerní starobylá Jaffa – Hodinová věž,jedna ze sedmi věží postavených na území dnešního Izraele.
1.11. 2018
5 – Tel Aviv – večerní mrakodrapy.
6 – 9 – Jaffa – večerní pohled na přístav; kostel.
2.11. 2018
10 – 24 – Akko - večerní pohled na křižácké opevnění,bránu,přístav a mešitu Al-Jazzar.
3.11. 2018
25 – 29 – Nazareth – večerní pohled na Baziliku Zvěstování a řecký ortodoxní kostel sv. Gabriela.
4.11. 2018
30 – Tržiště v Jeruzalémě.

31 – Parlament Kneset v Jeruzalémě.
6.11. 2018
32 – Betlém.
8.11. 2018
33 – 54 – Eilat – prohlídka podvodní observatoře.
10.11. 2018
55 – Wadi Rum – jídelna v našem kempu.
11.11. 2018
56 – 62 – Wadi Rum – východ slunce,náš kemp.
12.11. 2018
63 – Letiště Eilat – Ovda – naše letadlo.
64 – Jordan Pass.
více  Zavřít popis alba 
  • 27.11.2019
  • 100 zobrazení
zuypompi
15.kolo KPM
Benfika je půl mistr KPM!
STŘELCI: 52. Kraml David (pen.), 75. Kubr Jan - 63. Kramer Lukáš
Tabulka
# KLUB Z V R P S B P+ P-
1. TJ Jiskra Domažlice B 15 12 0 3 41:16 36 1 1
2. TJ Sokol Lhota 15 11 0 4 26:12 33 2 2
3. SK Horní Bříza 15 12 0 3 30:14 32 4 0
4. TJ Baník Stříbro 15 10 0 5 44:20 31 1 2
5. TJ Zruč 15 10 0 5 36:18 30 0 0
6. FK Okula Nýrsko 15 9 0 6 35:23 28 1 2
7. TJ Sokol Plzeň - Černice 15 9 0 6 37:29 27 0 0
8. FC Chotíkov 1932 15 9 0 6 20:24 23 4 0
9. TJ START Tlumačov 15 7 0 8 25:26 21 1 1
10. TJ Holýšov 15 5 0 10 19:26 18 1 4
11. SK Slavia Vejprnice 15 4 0 11 19:21 17 0 5
12. FK Nepomuk 15 6 0 9 26:39 17 2 1
13. SK RAPID PLZEŇ 14 5 0 9 20:27 15 1 1
14. TJ ZD Meclov 14 5 0 9 29:41 13 2 0
15. SSC Bolevec 15 3 0 12 22:44 11 0 2
16. FK Staňkov 15 2 0 13 14:63 5 1 0
více  Zavřít popis alba 
  • 17.11.2019
  • 144 zobrazení
zuypompi
Foto: Jiří Pojar
STŘELCI U19 : 29. Bozděch Matěj, 68. Vogeltanz Petr, 71. Vogeltanz Petr, 85. Červený Lukáš, 89. Karas Aleš, 90. Červený Lukáš - 20. Vodrážka Daniel
Pořadí po podzimu :10. TJ Jiskra Domažlice, z.s. 15 7 0 8 43:40 21 1 1
STŘELCI U17: 6. Jahn Karel, 27. Tumpach Lukáš, 47. Jahn Karel, 64. Jahn Karel, 80. Schneider Martin - 32. Kapolka Martin
# KLUB Z V R P S B P+ P-
1. SK Aritma Praha, z.s. 15 12 0 3 63:24 35 1 0
2. TJ Jiskra Domažlice, z.s. 15 12 0 3 61:23 35 1 0
3. SKP České Budějovice, z.s. 15 11 0 4 66:33 34 0 1
4. SK Slavia Vejprnice,z.s. 15 11 0 4 51:28 33 1 1
5. TJ Malše Roudné 15 9 0 6 47:45 28 0 1
6. FK Hořovicko, z.s. 15 9 0 6 49:34 27 1 1
7. FK Junior Strakonice z.s. 15 9 0 6 45:34 26 1 0
8. TJ Přeštice z. s. 15 9 0 6 38:41 26 1 0
9. SK SPARTAK Příbram 15 8 0 7 27:34 22 2 0
10. FC MAS Táborsko a.s. B 15 7 0 8 27:29 21 2 2
11. TJ LOKOMOTIVA z. s. 14 6 0 8 31:30 18 1 1
12. SK PETŘÍN PLZEŇ z.s. B 15 6 0 9 34:42 18 2 2
13. SK SENCO Doubravka z.s. 15 4 0 11 30:46 14 0 2
14. Sportovní škola Plzeň o.s. 14 3 0 11 17:52 10 0 1
15. SK Klatovy 1898, z.s. 15 2 0 13 27:53 6 1 1
16. TJ TATRAN SEDLČANY, z.s. 15 1 0 14 19:84 4 0 1
více  Zavřít popis alba 
  • 17.11.2019
  • 170 zobrazení
tjmrlinek
20.10.2019 – mistrovské utkání - MUŽI - 12.kolo - hřiště Pod duby
MRLÍNEK - Martinice 9:0 (5:0)
Branky: 10.,26.,79.Rybka Ondřej(9), 30.,45.,90.Horák David(10),
71.,74.Vyoral Štěpán(7), 1.Žídek Radim(1)
Sestava: Vlasák Marek - Horák Radek, Hlava Martin, Žídek Radim, Vlasák
Ondřej (54.Heryán Mojmír), Podzemný Ondřej, Josinek Lukáš, Rybka
Ondřej, Vyoral Štěpán, Horák David, Zapletal Rostislav (65.Miler Libor)
Rozhodčí: Křepelka Miloš, diváků: 85
Žluté karty: 54.Vlasák Ondřej(1), 67.Vyoral Štěpán(2)
více  Zavřít popis alba 
  • 14.11.2019
  • 30 zobrazení
kct-ceska-lipa
Výlet vedla Ing. Marie Píšková a napsala k tomu:

Další z krásných podzimních dnů nalákal k výletu 35 turistů, z toho 9 hostů. Autobus v 9:25 přijel na AN ČL s
mírným zpožděním, které se cestou do Nového Boru protáhlo až na 10 minut, takže nám měl ujet přípoj do Cvikova.
Turistka z Rumburku, která přijela dřív, požádala paní řidičku, aby na nás počkala. Do Cvikova jsme tedy dojeli jen s
malým zpožděním před půl jedenáctou. Po místním značení jsme se vydali přes Náměstí Osvobození ke kostelu sv.
Alžběty a Mariánskému sloupu. Prošli jsem kolem sochy sv. Petra v nadživotní velikosti, došli jsme ke skalní
kapličce Panny Marie a pokračovali jsme k Léčebně respiračních nemocí v Martinově údolí. Pak nás čekala nejhezčí
část cesty lesem k Machovu rybníčku a ulicemi Cvikova až k informačnímu centru, kam jsme došli kolem 12:30. Zde
jsme se rozdělili, část odjela autobusem ve 12:50, někteří si zašli na oběd a jeli pozdějším spojem a 6 nás využilo
příznivého počasí a zašli jsme ještě na Dutý kámen. Byli jsme odměněni slunečným počasím a pěknými výhledy.
Závěr výletu jsme zhodnotili v restauraci Sladovna a vrátili jsme se autobusem v 15:35. MM.

Foto: Jaroslav Saidl
více  Zavřít popis alba 
  • 8.11.2019
  • 31 zobrazení
muskos
U13 dívky sice dvakrát padly s Chomutovem, ale se ctí :o)
O víkendu jsme se utkali se soupeřem z Chomutova. Už podle výsledků z předchozích zápasů v naší skupině a z předchozí sezóny, jsme věděli, že to nebude nic lehkého a také nebylo.
1. Zápas
Sluneta Ústí n.L. x Chomutov 33:50 (10:16 17:30 23:44)
Zápas jsme začali bojovně avšak zmateně. Děvčata se snažila držet krok, ale soupeř, který byl výškově a zkušenostmi na vyšší úrovni se nám utrhl v poločase na rozdíl 13 bodů (17:30). Ale ani to nám nedělalo žádný problém, abychom hráli se soupeřem na jeho kvality vyrovnaně. Pro nás nebylo, co ztratit a děvčata hrála skvělý basketbal.

2. Zápas
Sluneta Ústí n.L. x Chomutov 43:50 (0:12 16:30 21:36)
Lehce jiný a bohužel smolný scénář pro naše děvčata, přišel v první čtvrtině, kdy jsme sice předváděli výbornou obranu, avšak útočný koš připomínal nedobytnou tvrz. První čtvrtinu jsme tedy prohráli 0:12. Druhá čtvrtka však nabrala jiných otáček. Dokázali jsme se soupeřem hrát vyrovnaně a druhá čtvrtka sice skončila v poločase 16:30, ale čtvrtinu jsme prohráli pouze o 2 body. V poločase jsme si řekli, že si užijeme basketbal a nastoupíme s úsměvem na tvářích. Troufneme si říci, že soupeř tak radostný nebyl. Druhý poločas jsme hráli jako tým, který nemá konkurenci. Bohužel díky první čtvrtině jsme zápas prohráli o 7 bodů.

Velké poděkování patří všem fanouškům, kteří se zúčastnili a udělali v hale perfektní atmosféru.
I přes porážku však patří největší pochvala děvčatům za předvedený výkon.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.10.2019
  • 61 zobrazení
Reklama