Hledání

3 203 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

bele
ALB 286 - NASTAL ČAS NA ZMĚNU – VELKÝ VÝPRODEJ LEGRACE NA LÉTO :-D :-D :-D
POZOR - ČTĚTE NEJDŘÍV KOMENTÁŘ

Začíná doba květnových dnů, dovolených a dlouhých dnů v přírodě mimo počítač a možná i delší pobyt mimo Rajče. Než se tak stane, nabízím 3 okruhy pro uvolnění smíchových svalů , kde vítězí každý účastník, některý dokonce i vícekrát :-)

Všechny okruhy jsou značeny jako první, aby se to lépe pamatovalo :-) (Přání ichty)

1. OKRUH - VELKÁ RAJČATOVÁ SOUTĚŽ :-D :-D :-D
Kočka COCO uvádí 31 soutěžních příběhů kočiček s testem znalostí. Test je o ceny a vyhrává každý – Vyhodnocení soutěže a výhry jsou na posledním obrázku :-)

PŘÍBĚHY KOČIČEK
Psychiatři říkají, že KAŽDÁ ČTVRTÁ osoba má nějakou mentální poruchu. Takže pokud jste se třemi přáteli a nepozorujete nic zvláštního, tak ten blbec jste Vy

ZÁVĚR: choďte do společnosti maximálně tří lidí
Kočičky s naším psychiatrem nekamarádí a jsou schválně ošklivé, aby vám jich nebylo líto

1. OKRUH - VELKÁ RAJČATOVÁ LOUPEŽ :-D :-D :-D
Je čas na změnu v dějinách Rajčete vytvořením nejvyššího počtu komentářů u jednoho alba. Zatím je maximum 4.260 komentářů a věřím, že se to dá při dobré vůli změnit.

MOTIVACE a CENA
Každý komentář (POST) v pořadí 500 – 1.000 – 1.500 – 2.000 – 2.500 – 3.000 – 3.500 – 4.000 – 4.500 a každých dalších 500 je veden jako POST DRŽITELE, který vyhrává CENU, která mu bude přiznána a bude zveřejněna v tomto albu s věnováním.

PODMÍNKA je vzhledem k administrativní náročnosti, že si každý Držitel POSTU toto své pořadí hlídá a oznamuje mi to v komentáři u obrázku BELPOINT

POZN.: 1 - V případě získání více POSTŮ jedním držitelem se tento držitel stává jedno až více významným, a tomu bude odpovídat i přiznané a zveřejněné ocenění

POZN.: 2 – Nebudeme malicherní, když se to nepovede, ale věřím, že to společně dokážeme

1. OKRUH – SOUTĚŽ O NEJ KOMENT :-D :-D :-D
31 příběhů kočiček je námětem pro 31 nejlepších doplňujících komentářů, kde vyhodnocení a ocenění bude provedeno na samostatném albu, které bude zpracováno po letní sezoně jako BONUS ÚČASTNÍKŮM VELKÉ RAJČATOVÉ SOUTĚŽE

BELPOINT :-D :-D :-D
Asi nejen já vnímám zmatky a nepřesnosti v příslušnosti k tzv. BELEKLUBU.
Z tohoto důvodu je utvořeno okénko BELPOINT, kde se
1) hlásí držitel POSTU z Velké rajčatové loupeže
2) přihlašuje se přihlášený zájemce o členství v klubu jednoslovným komentem „ČLEN“
3) možné místo pro oznamování akcí klubu jeho členům v budoucnosti, jako například termín případného podzimního setkání apod.
4) místo diskuse, osobních zpráv a dalších dnes neupřesněných potřeb :-)
více  Zavřít popis alba 
11 466 komentářů
  • květen 2007 až únor 2014
  • 21 172 zobrazení
  • 19
guilty69
Calella ( camping Bona Vista) , Sant pol de Mar, Sitges ( camping Sitges ) , Castelldefels, Gavá ( camping 3 Estrellas ) , Barcelona ( plaza Catalunya, La Rambla, Mirador de Colom, Museum de Erotica, Placa Espanya, Museum Nacional D´art de Catalunya, Nou Camp, Rambla de Catalunya, Sagrada Familia, Parc Güell, Museum Casa Gaudí, Aviguda Meridiana, Torre Agbar, Parc de La Cituadella, Sants Estació ) , Lloret de Mar ( den strávený na nádraží...) , Platja d´Aro ( camping Cala Gogo ) , Santa Susanna ( camping Bon Repos ) , Malgrad de Mar , Blanes , Lloret de Mar ( Water world ) , Santa Susanna ( večeře v restauraci A La Turka , kalba v Liter House WAIKIKI )
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2009
  • 10 047 zobrazení
  • 10
golden1979a
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • 8 866 zobrazení
  • 2
bekky
S mamkou, Ondrou a Sangritkou.. A jako bonus mláďata Ocáskovic s Ivou ;-)
Kategorie: dětizábava
více  Zavřít popis alba 
  • 29.7.2008
  • 8 253 zobrazení
  • 4
zip42
Je to těžké, vybírat jména, když už mám album jiné dívky téhož jména. Tak snad nebude vadit přezdívka.
Focení byla totální improvizace - vlastně spojená s procházkou po Kampě, Náplavce a tak... ale povedlo se nám najít místa, kde nebyly až takové davy (bylo pěkně a teplo, už se očekávalo, že musí být jedno z posledních tohoto roku, takže všichni vyrazili ven).
Pavou v závěru je takový bonus - Terka je nějak moc nemusí a poslední scénu jsme fotili u tunelu, kde pavouků vedle sebe číhalo snad 8. Ale zjevně ne na nás, já i modelka jsme odešli nesežráni. :-)
Kategorie: lidé
více  Zavřít popis alba 
16 komentářů
  • 17.9.2014
  • 6 213 zobrazení
  • 14
jossie8d
Real life YMCA festival, Prague 2008 + bonus, nahý Olík s kytarou
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2008
  • 5 307 zobrazení
  • 0
zwubs
  • září 2003 až prosinec 2005
  • 5 328 zobrazení
  • 14
thinspirace
My obsession...
Kategorie: lidé
více  Zavřít popis alba 
  • 4 925 zobrazení
  • 4
bele
ALB 794
camp NALUKA a poslední ubytování v Černé Hoře. Byl to luxusní závěr dovolené a jako bonus máme ještě navíc při zpáteční cestě slíbenou zastávku v Dubrovníku.:-)

Camp je tvořen ostrůvky v lagunách, které jsou dostupné čluny. Každý ho tu má, mimo nás. Na tu jednu noc jsme se rozhodli, že si ho nebudeme pořizovat. Raději se věnujeme pobytu na pláži a nočnímu koupání v klidném moři
více  Zavřít popis alba 
71 komentářů
  • 8.7.2010
  • 4 371 zobrazení
  • 14
radunkahappy
hotel Bon repos, Orebić, Lumbarda
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červen 2013
  • 3 475 zobrazení
  • 5
emushka
Le Plus Bon Piazzeta Unione Sarda
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2018
  • 3 642 zobrazení
  • 2
superfotograf
Zajímá Vás jak se dala dohromady proslulá gangsterská dvojice z první poloviny minulého století?
Tady je fotoreport.
Ano,
i Vy můžete mít takové fotky.
http://imagerituals.hanavalickova.cz/
Kategorie: lidézábava
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • červenec 2016
  • 3 100 zobrazení
  • 9
bnr
Ostrý start stavby, hrubá dřevěná konstrukce, zavětrování, krov, prkna na střechu, izolace, nátěry, oplechování, montáž krytiny, okapy, ohraničení zídkou, odvedení svedené vody rourou, schody, zábradlí, nová hradba, sklad palivového dřeva a jako bonus podstřešní kladkový věšák na prádlo a úložné prostory pod střechou na materiál a na spaní s provazovým žebříkem. Podlaha zatím jen částečně, nestíhal jsem, dodělám příští rok.
Pomáhali: táta (nejdrsnější samostatné i pomocné práce všeho druhu), Adla (kompletní realizace nátěrových systémů na dřevěné i ocelové konstrukce), Víťas (nivelace a logistika) a Mirka (metrologie a logistika). Všem tímto děkuji.
Kategorie: prácezábava
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2007 až leden 2008
  • 2 952 zobrazení
  • 0
g67
Řezby z kosti a dřeva.
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2010 až duben 2014
  • 2 770 zobrazení
  • 1
themoststupidgirl
Nejdřív Sex ve městě (bohužel jen v kině:)) s Bon Parama a pitíčkama...Líbin upadlej knoflík...cesta z města kabrioletem:D...Vilis na 100 způsobů,Marcel na 101...Líba u slunečníku (a taky s párkem a nezletilýma klukama a na podiu:))...spousta tanečních kreací,skoro stejných fotek a nestejných lidí...a samozřejmě cesta kabrioletem zpátky do města se zastávkama ve všech okolních neměstech:).....jo a prej vstoupíme k dobrovolnejm hasičům:D.tak kam Líbo?Želechy,Ploužnice,Stružinec,Tuhaň???:D:D:D...nebo snad radši ochotnické divadlo:)????.....Friedrich a Friedrich a zase ta Lucie:D..tak za 14 dní znovu;)
více  Zavřít popis alba 
  • 2.8.2008
  • 2 766 zobrazení
  • 0
emiki
  • 31.7.2015
  • 3 361 zobrazení
  • 1
sisistek
Když jsme se v zimě rozhodovali kam na letní dovolenou, opět se mi povedlo prosadit si letní verzi, teplo, moře - Peloponés.

Vyrážíme ve středu 30.6. hned po vysvědčení, před sebou máme 1050 km. Mnichov a Brener zvládáme bez potíží a kolem jedné hodiny po půlnoci dorážíme na STPL do italské Senigally. Druhá posádka je již na místě a spokojeně chrupe. Ráno provádíme servis, vše je zdarma a přesouváme se 30 km do Ankony, odkud máme zamluvený trajekt.

Z Ankony vyjíždí trajekt ve 13.30 a cesta trvá 21 hodin. Teplota vzduchu dosahuje 28 st. C a tak jsme rádi, že na nás vyšlo místo pod střechou, neboť máme zaplacen camping na palubě . Příjemně to zde protahuje, vyndaváme stůl a židličky a při lahvi vína oficiálně zahajujeme naší dovolenou. Při průzkumu trajektu zjišťujeme, že je dost plný a nejlépe je nám u aut, děti dokonce nebaví ani studenější voda v bazénku. Večer ještě posedíme a jdeme spát. Noc utekla a ráno nás budí rozhlas, kde nás informují o zastávce v Igoumenitse. Do Patrasu přijíždíme v 11.30 (v Řecku je hodinový časový posun oproti ČR).

Při výjezdu z trajektu v Patrasu jsme lehce očarováni třetím největším městem Řecka, vstupní branou. Překvapuje nás, že celý prostor kolem přístavu je obehnán plotem s ostnatým drátem a všude za ním je velký nepořádek. Všude vládne hustá doprava a hluk, občas nám nejsou jasná ani pravidla :-).

Těšíme se na první koupačku, rychle se vymotáváme z města a spěcháme k moři. Naše první zastávka je na Kalogria Beach, kde je dostatek místa k parkování a velké písečné pláže. Stání je o něco dále od moře než jsme zvyklí ( a zhýčkaní ), ale na poprvé to neřešíme. Voda nás příliš neosvěží, neboť je jako kafe, Vydržíme se cachtat až do pozdních odpoledních hodin. V klidu dojídáme poslední řízky se salátem, dáváme si kávu a u druhé posádky se začíná objevovat první přehřátí ze slunka a horečka.

K večeru se přesouváme do nedalekého Killini, zde druhá posádka odpadá a jede se chladit do místního kempu, aby se zbavili horečky. My nasedáme na trajekt a jedeme na Zakyntos, nejjižnější z řeckých ostrovů v Jónském moři, který láká jednou z nejkrásnějších pláží na světě . Cestá trvá cca 1.5 hodiny a my se v městě Zakyntos vyloďujeme již za tmy. Stihneme ještě krátký přejezd do přístavu ve vesničce St. Nikolas a o půlnoci jdeme spát za zvuků šumění moře.

V sobotu ráno Igor vyráží vysondovat možnosti zapůjčení lodě s cílem navštívit nedaleké modré jeskyně a nejznámější řeckou pláž s vrakem - plage Navagio. Podařilo se, po 10. hodině již plujeme rychlým člunem pod dohledem šedého mořského vlka směr vytoužený cíl. Na lodi je příjemný vánek, okolo z jedné strany útesy a skály, z druhé moře, je na co koukat.

Po 20-ti minutách přijíždíme k shipwreck (pláž Navagio místně nazývána). Zátoka Navagio je nejoblíbenějším turitickým cílem s vrakem lodi pirátů. Jedná se o rezavou dopravní loď, která ztroskotala v bouři při pašování a vyhýbání se celníkům. Po nezbytném fotografování a kochání se romantickým zákoutím s kontrastem sytě modrého moře a jasně bílých skal a písku se hodinku koupeme. Přesto, že místní tvrdí, že je turistů letos výrazně méně, na relativně malé pláži je jich až dost. Kolem poledního přijíždí další velká loď s turisty, což je signál, abychom se přesunuli k další přírodní atrakci, Blue Cave.

Modré jeskyně jsou desítky otvorů, v nichž se láme sluneční svit prozařujíc tím průzračnou vodu do jasně tyrkysova. Je to nádherné a světlo se v nich láme v různých odstínech modré skutečně impozantně. Do některých se dá vplout i s celou lodí, některé si prohlížíme jen z venku, do některých se musí plavat, což nám bylo opět umožněno. Opět se koupeme, vplouváme do jeskyně, potápíme se, šnorchlujeme. Byl to hezký zážitek.

Z vesnice St.Nikolas, kde kromě přístavu, dvou hospůdek a krámku nic není, se jedeme po klikatých a úzkých cestičkách podívat na zátoku s vrakem z útesů. Je zde vytvořen zajímavý pointview z železné lávky, která je vystrčena nad útesy. Slabší povahy zde mohou mít problém, ale pohled shora stojí za to, dokonce jsem to vydržela i já :-).

Postupně se seznamujeme s přírodou a způsoby života lidí na ostrově, který je hodně skalnatý a porostlý zelení. Je obdivuhodné, co vše se dá v těchto podmínkách pěstovat. Kolem silnic a parkovišť je spousta místních, kteří nabízejí své produkty, lákají děti na ochutnávky nebo ženy a dávají jim květiny z oleandrů a ibišků ( také jsem dostala ). Pak je trapné nic nekoupit a tak si odnášíme pražené mandle na několik různých způsobů, tyčinky v medu a sezamu, turecký med a víno. Vše jsme ihned ochutnali a musím říct, že to bylo chutné, dobré a nezbylo :-).

Další naší zajímavou zastávkou jsou útesy u městečka Keri. Pravda, silničky a hlavně průjezdy vesničkami nejsou zrovna stavěny pro pohyb obytným autem, a my si znovu uvědomili, že pro tento způsob cestování je velikost našeho obytného auta maximální. Útesy jsou monumentální. Igor s Nikolkou stihnou v rámci malého treku odlovit jednu cache a na večer se ještě přesouváme na jih ostrova, kde jsou nejkrásnější řecké pláže.

Projíždíme místy, kde je již čilý turistický ruch, ale zároveň jsou zde místa se dvěma unikáty ostrova - karet velkých a tuleňů bílých. V létě se sem stěhují vzácné želvy karety obecné, aby do písku nakladly vajíčka a pak se vracejí zpět k africkým břehům. Když se malí potomci vylíhnou, následují své rodiče. Kriticky ohrožený druh - tuleň středomořský je zde vidět velmi málo a my to štěstí nemáme. Zvažujeme vyjížďku lodí, ale nakonec se spokojíme s želvou, kterou vidíme v umělé nádrži a parkujeme na konci plage Laganas kousek od moře. Tato nejdelší pláž na ostrově se drží u místních na vrcholu oblíbenosti ( ještě spolu s pláží Gerakas ). Poblíž je letiště, takže občas vidíme nový přísun turistů v příletovém koridoru, který ovšem vede nad želvími hnízdišti a proto má v noci zákaz provozu, nebude nás tedy rušit ve spaní. Dokonce se zde při množení karet nesmí v noci ani koupat, panují zde přísná pravidla ochrany přírody.

V neděli dopoledne lenošíme a koupeme se. Odpoledne přejíždíme do města Zakyntos, kupujeme si lístky zpět na Pelopones a využíváme 2 hodin do odjezdu trajektu na prohlídku města. Město se rozkládá u protáhlé srpovité zátoky s plážemi a největší zajímavostí je obnovený kostel Agios Dionisios přímo u přístavu, který uchovává relikvie stejnojmenného patrona ostrova a hlavní třída s mnoha obchůdky a tavernami. Nad městem je možné vidět starý venezianský hrad. Kupujeme několik drobných dárků, ochutnáváme místní vynikající zmrzlinu v cukrárně a vydáváme se zpět.

Po návratu na Pelopones se přesouváme cca 13 km k vesničce Edipsos, kde je hezké stání přímo u moře. Je zde několik německých obytných aut. Je nádherně teplá noc, díváme se na oblohu posetou miliony hvězd a posloucháme k tomu šumění moře. Jako bonus popíjíme chladné řecké vínko při svíčce a čerpáme energii.

Dopoledne opět využíváme ke koupání a lenošení. Organismus si pomalu přivykl na neustálé teplo a občas už to ani nevnímáme. Po vodních hrátkách dělám palačinky s džemem, vanilkovým šodó a šlehačkou a dle sms zpráv je druhá posádka zase zdravá, lze popojet dále a zase se potkat. Domlouváme si večerní sraz na parkovišti u Olympie, takže odpoledne využíváme ještě k relaxaci. V podvečer na pláži grilujeme maso a vyrážíme za druhou posádkou. Olympií projíždíme trochu dokola, navigace nás stále posílá přes pěší zónu, nakonec nám cestu ochotně prorazila místní policie a my dorazili na parkoviště, kde již bylo vidět auto Švejnožek. Zjistili jsme, že se někde potulují městem a vyrazili jsme za nimi. Našli jsme je v kavárně, společně jsme pak prošli krámky a vyzkoušeli si několik ohozů. Z radosti, že se zase vidíme jsme poseděli poněkud déle nad vínkem, což se projevilo při ranním vstávání.

Ráno nám dělal Igor budíčka, abychom vyrazili na vykopávky ještě za mírnějšího horka, dokonce jsme museli budit i ranní ptáčata, malé Švejnožky. Přes dodržování pravidel slunění a pitného režimu se odrazilo včerejší slunění a hrátky na písku i na Nikolce, také se uvařila a začala sálat teplem jako kamínka. Dostala klidový režim a my jsme se rychle vydali na prohlídku Olympie.
Olympia je kolébkou olympijských her, které se pořádají každé dva roky dodnes. Leží v severozápadní části poloostrova Peloponés a hlavním lákadlem je samozřejmě starobylý olympijský stadion pro 30 tisíc diváků. Dříve se zde utkávali tehdejší zdatní sportovci v různých disciplínách ( v dobách kolem 700 před naším letopočtem ). Už tehdy se hry tešily velké oblibě. Na rozdíl od současnosti však tehdejší sportovci závodili nazí, to musel být pohled :-).
K vidění jsou v Olympii připraveny mnohé jiné památky – chrámy v záplavě olivovníků, cypřišů a borovic, Diův chrám, ve kterém kdysi stávala mohutná slonovinová socha nejvyššího boha v nadživotní velikosti, jež je považována za jeden z divů světa, archeologické muzeum s řadou vzácných pokladů, odhalených tvrdou prací historiků, Héřin chrám a řada soch a pozůstatků antických budov a staveb. Posvátný okrsek Olympia byl dva tisíce let uctíván jako centrum náboženství a sportu. Vzkvétal už v mykénském období, ale opravdového významu nabyl až příchodem Dóru.
Založení olympijských her v roce 776 před Kristem se považuje za první jistou událost v řecké historii. Dnes je Olympie známá predevším jako inspirace novodobých olympijských her, i když se tehdejších pět disciplín poněkud rozrostlo. Dnes zde stojí už jen rozvaliny, ale například povalené sloupy Diova chrámu dodnes dávají tušit svou dřívejší monumentalitu.

Více na www.caravanlife.cz
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červenec 2010
  • 2 770 zobrazení
  • 1
kvak01
  • 23.6.2009
  • 2 519 zobrazení
  • 2
katkatyblova-usa2011
Život a práce v Croftonu
více  Zavřít popis alba 
  • červen až srpen 2011
  • 2 432 zobrazení
  • 1
thinspirace
skin and bones boys
více  Zavřít popis alba 
  • 2 308 zobrazení
  • 0
darmotka
Než začnu psát o Chorvatsku a jeho úžasné kamenité přírodě, musím se přiznat, že miluji písek.
Nejraději mám písek na pláži, pak na poušti a v přesýpacích hodinách, ale mám ráda i písek schovaný mezi očky froté osušky, neboť mi již několikrát posloužil jako skvělý peeling. Nevadí mi dokonce ani písek nalepený na ramenou a zvyšující tak účinek opalovacího krému. V Písku jsem ještě nebyla, ale jsem přesvědčená o tom, že až se tam jednou podívám, nadchne mě.
Teď o Chorvatsku. Dovolenou jsem tam strávila už několikrát a jak asi tušíte, zatím mě tak úplně neuchvátilo. Je to na mě prostě moc kamenitá země.
A proč se tam tedy vracím? Důvodů je hned několik. Tak například mně u Jadranu moc chutná. Nejvíc mi chutná pizza, pivo a odpočinek ve stínu borovic, nejlépe v tomto pořadí. Taky chodím raději z kopce a do kopce než po rovině, víc toho pak vidím. A líbí se mi barva hor, když se do nich opírá sluníčko. Je úžasná a každou hodinu jiná. Dokonce i každý den ve stejnou hodinu je jiná... Napadá mě ještě jeden důvod, proč se do Chorvatska vracím - můj muž má raději kamenolomy než pískovny.
A tak když jednoho červnového dne roku 2012 zatoužil po návštěvě staré dobré Dalmácie, sbalila jsem kufry, trochu písku do batůžku, a jelo se. Naším cílem se stal Ruskamen, turistický zapadákov nedaleko Omiše. Zapadákovy máme rádi oba, v tom se shodneme.
V Ruskamenu je jeden obchůdek, jedna restaurace, jeden hotel, dva penziony, čtyři apartmány, šest malých pláží, a to je asi tak všechno. Pláže jsou hezké, stinné a v červnu poloprázdné. V restauraci vaří výborně a personál je velice příjemný a komunikativní, což se v Zapadákově může hodit. V hotelu se dá půjčit auto, a to se nám hodilo velmi, protože jsme přijeli s cestovkou. (Místní autobusová doprava není zrovna moc spolehlivá.)
Asi 6 km vzdálené městečko Omiš má co nabídnout. Romantici se mohou procházet starobylými uličkami nebo navštívit pirátskou pevnost s poetickým názvem Mirabela, milovníci dalekých výhledů si určitě rádi přivstanou a zamíří k pevnosti Fortica (311 m.n.m.) A když pak budou nějakého příznivce aktivního odpočinku bolet nohy, může vsedě prozkoumat kaňon řeky Cetiny. Stačí si vybrat, jestli na loďce nebo na raftu.
My jsme si taky přivstali, ale vydali jsme se ještě trochu výš, ke kostelíku Sveti Vid (639 m. n. m.). Vyšli jsme z Ruskamenu, prošli vesnicí Lokva- Rogoznica, pak za horami vykouklo sluníčko a ze mě se stala šťastná blecha pohybující se rychlostí šneka. (Určitě to taky znáte.) Výhled od kostelíku je kruhový a parádní a mého muže druhý den parádně bolelo koleno, takže jsme si i my naplánovali aktivní odpočinek vsedě. Cetinu jsme znali z dob minulých, ale vodopády na řece Krka jen z fotek a vyprávění.
Plán tedy zněl: Okouknout a vyfotit vodopády, vykoupat se a při zpáteční cestě omrknout jezero se zajímavým okolím a historií - Peručko. Vodopády byly fajn, Peručko posazené mezi horami je taky moc hezké, ale nejvíc na nás zapůsobila cesta od jednoho k druhému. Jeli jsme přes pohoří Svilaja, což byl neočekávaný bonus naší okružní jízdy. Pohoří je malebné a není tam ani jeden kámen navíc.
A protože v nejlepším se má přestat, prozradím už jen to, že koleno se zotavilo, a tak se z nás nestali žádní plážoví povaleči. :)
více  Zavřít popis alba 
456 komentářů
  • červen 2012
  • 2 352 zobrazení
  • 2
17lenca
  • 6.8.2016
  • 2 198 zobrazení
  • 2
bele
ALB 753
Vzpomínkové putování romanticky nazvané Expedice LZB Montenegro 2010 s krátkou návštěvou Albanie ve dnech 25.6.-10.7.2010 po stopách globalizací zanikající kultury a přírody zejména Černé Hory. Vzpomínkové i proto, že hlavní osoba tohoto podnikání není už mezi námi, a tak je to trochu i pocta k tomu, co dělal, a jaký byl.
Vláďo DÍKY :-)

Putování bylo opravdu krásné i náročné, z jednotlivých míst se pokusím vytvořit album s popiskou a nakonec se to klasicky završí jako Fotografický deník. Postupuji tentokrát obráceně, a možná to má i větší logiku.

ZELENIKA
Takže začínáme krátce po příjezdu do Černé Hory a prožíváme první nocování v kempu, který byl jednou hustou zahradou plnou plodů a květin. Hotový ráj - roste a většinou i bohatě kvete více jK 250 rostlin, z toho 200 subtropických, případně tropických, 20 druhů palem, eukalypty, cypřiše, cedry, agáve, magnólie, oleandry, bugenvilie, kamélie atd. Zelenika je jeden ze tří hlavních přístavů Černé Hory (především pro nákladní dopravu).a v Zelenice je též jachtařský přístav

Následují místa Herceg Novi, Perast, Kotor, Budva, Cetinje, Podgorica, Bielo Polje, Žabjak, Plav, Ulcinje a Stari Bar nebo albánská Tirana, Dyrrah a Shkodra ... dále NP Lovčeň, NP Durmitor, NP Prokletie...kláštery Ostrog a Morača ...místa jako údolí Tary, Sv.Stefan, Alipašini Izvori, Ada Bojana. Biogradské i Skaderské jezero a nakonec Tivat Riviera. Bonus byla zastávka v Dubrovniku

Tak vítejte na cestách
více  Zavřít popis alba 
129 komentářů
  • 27.6.2010
  • 2 200 zobrazení
  • 16
reklama