Hledání: Botanico_Duende_25032011

Pro dotaz Botanico_Duende_25032011 jsme našli 1 441 výsledků.

Náš tip

Stáhněte si Rajče do kapsy!
Rychlejší a jednodušší přístup
k vašim fotkám a videům.

monisch
27.09.2020
Kategorie: rodina-přátelé
více  Zavřít popis alba 
  • 27.9.2020
  • 17 zobrazení
drpaveljan
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 10.9.2020
  • 12 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
dancadee
  • 1.9.2020
  • 13 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
drpaveljan
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 31.8.2020
  • 8 zobrazení
anulinkaaa
  • 30.8.2020
  • 6 zobrazení
drpaveljan
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 15.8.2020
  • 3 zobrazení
klen1
Za původní šumavská výskytiště hořce panonského se považují zejména kary Černého a Plešného jezera. Nejbohatšími jsou druhotná výskytiště v oblasti Šumavských plání a také sporadická naleziště na otevřených březích vodních toků i okrajích rašelinišť.
Po druhé světové válce, vyhnání původních obyvatel a vybudování železné opony, dochází k výrazné eliminaci vlivu člověka na, sběrem kořene hořců, silně zredukovaný stav populace. Významný šumavský botanik František Procházka se v roce 1961 zmiňuje o velmi hojném výskytu rostliny, což současné odborníky vede k zamyšlení, zda je možné, aby se v tak krátké době populace hořců ze stavu téměř úplného vyhubení takto výrazně rozrostla. Převládá spíše názor, že člověk neobjevil všechny lokality výskytu a nestačil je zlikvidovat.
Moje fotky hořce panonského jsou oblasti Horské Kvildy.
více  Zavřít popis alba 
  • 12.8.2020
  • 20 zobrazení
veselka007
Cyklistický výlet do historické vesničky Botanicus
Cyklistický výlet o několik století zpátky měl několik NEJ. Byl nejdelší, nejteplejší, nejpočetnější a měl navíc několik překvapení. Před Masarykovou školou se nakonec sešlo 19 cyklistických odvážlivců. Tento malý peleton se s malým zpožděním vydal na 63 km výlet do vesničky Ostrá - Botanicus. Délka výletu mě od začátku trochu strašila a tak jsem měl připravenou i náhradní variantu na cestu zpět a to za využití vlaku. První milé překvapení jsme zažili těsně před kaplí sv. Václava a tím bylo nové občerstvení U Fazole. První pivko, pokec s provozovatelem, povinné foto a hurá do sedel. Do vesničky Botanicus jsme dojeli skoro v pravé poledne a teploměr u pokladen ukazoval slušných 31°C. Tady byl prostor na prohlídku historické vesničky a zahrady, popřípadě si každý mohl vyzkoušet některá řemesla, něco vyrobit nebo vyzkoušet, naobědvat se a doplnit tolik potřebné tekutiny. Malá zajímavost, v krčmě nedostanete kávu. Na dotaz dostanete jednoduchou odpověď, ve středověku ještě neznali kávu. Pro mě druhé obrovské a milé překvapení bylo, že všichni se z vesničky budeme domů vracet na kolech. Je pravdou, že zde jsme se trochu rozdrobili, někdo jel dříve, někdo později kvůli dětem, ale nikdo nevyužil únikovou variantu, popojet vlakem. Při zpáteční cestě jsme také trochu zakufrovali a tak celý výlet byl nakonec dlouhý 65 km. Byli ale i jedinci, co právě odjeli z vesničky dříve a v Újezdě jim cyklocomputer ukazoval 73 km? Asi zakufrovali trochu dále. První vyhodnocení cyklovýletu bylo v Bistru v Zelenči, druhé v restauraci u Smolíků. Byla to nutnost, protože jsme byli už skoro doma a v tak obrovském horku je nutné pravidelně doplňovat tekutiny. A pro mě poslední překvapení, ale současně obrovský respekt a uznání si zaslouží paní Jarka. Celý výlet s námi absolvovala na kole, kterému já říkám „nákupní“. Takové to kolo s blatníky, nákupním košíkem, trochu vrže, moc nechce přehazovat a ani se nechce moc točit. Paní Jarko, na takovém kole ujet v hrozném vedru 65 km, to si zasluhuje obrovský obdiv. Slibuji, že další výlet nebude tak dlouhý, snad. Všem „účastníkům zájezdu“ díky, snad se výlet líbil, mně určitě ano a tak zase někdy příště.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.8.2020
  • 28 zobrazení
naavi
  • 19.7.2020
  • 11 zobrazení
majasabi
Na toto místo se rádi vracíme 😍
více  Zavřít popis alba 
  • 14.7.2020
  • 24 zobrazení
igor-74
orchideje jsou celkem mladou rostlinnou čeledí, která ještě nemá dostatečně vyvinuté genetické bariéry. není tedy divu, že zejména kříženci prstnatců pletou hlavy generacím botaniků. na jestřebských slatinných loukách roste velké množsví prstnatců plamatých a jejich kříženců. určit přesně o kterého křížence se jedná bývá často oříšek...
více  Zavřít popis alba 
140 komentářů
  • 23.6.2020
  • 174 zobrazení
drpaveljan
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 21.6.2020
  • 14 zobrazení
ramirp
2020 06 18
více  Zavřít popis alba 
  • 18.6.2020
  • 28 zobrazení
capvylety
Ve čtvrtek jsme jeli do Ostré, odtud jsme šli mnohokrát kolem Labe do Lysé, ale nikdy nebyla příležitost navštívit historickou vesnici Botanicus. Buď bylo mimo sezónu nebo byla obec zaplněná zájezdovými autobusy, a tak správný okamžik naslat až teď a využila ho třetina účastníků. Vycházku vedl Luděk, celkem nás bylo 15 + pes, do Lysé to je 8 km.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 18.6.2020
  • 188 zobrazení
ztomesova
V projektu Krkonoše nás Krakonoš vyzval ke splnění různých výzev: Čistík hor, Povídkář, Kuchtík, Detektiv, Botanik a Sochař. A jak si s tím plavčíci z 2.Cé poradili?? To budete koukat:)
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červnu
  • 34 zobrazení
tommy-harold
Lněnka je malé, bílé, nenápadné, snadno přehlédnutelné, neatraktivní nic. Malá, bílá, nenápadná, snadno přehlédnutelná, neatraktivní nic, neocitají se příliš často v centru pozornosti veřejnosti odborné, poučenější, o laicích ni nemluvě. Ač rod Thesium patří k nejohroženějším rodům nejen naší květeny. Snad pomohlo by upozornění, že k čeledi „santálovité“ patří. Santálovité a např. hluchavkovité - toť rozdíl převeliký. Santálovité zní exoticky. Malé, bílé, nenápadné, snadno přehlédnutelné, neatraktivní, však exotické nic. Za stavu současného, věnuje se lněnkám výhradně botanik-anarchista. Malá, bílá, nenápadná, snadno přehlédnutelná, neatraktivní nic slušný člověk neočumuje. Slušný člověk má očumovat ta krásná, barevná, atraktivní a populární kytí, jež očumují i všichni ostatní slušní lidé. Chce-li se botanik-anarchista věnovati lněnkám soustavněji a systematičtěji, počítati musí s tím, že na okraji lidské společnosti ocitne se coby padouch a vyvrhel. Prohlášení „kukačky mne nezajímají, jsem zde kvůli lněnkám“, považováno je za stejně zvrhlé a zvrácené jako „po večerech przním nemluvňata“ či „mám rád pana presidenta“.
Lněnka alpská (Thesium alpinum) je lněnkou horskou, chladnomilnou. Lněnka alpská v Červeném seznamu vedena je coby kytí ohrožené (C3). Co z toho pro nás plyne? Některé údaje Červeného seznamu jsou pravděpodobně chápány jako žertovné vložky, sloužící k pobavení a udržení pozornosti usínajícího publika. Lněnka alpská byla rostlinou ohroženou na počátku 70. let 20. století, kdy rodu Thesium pozornost věnoval prof. Hendrych. Prof. Hendrych, byvše profesorem, mohl si takovou ouchylku dovoliti. V době současné lněnka alpská velmi intenzivně atakuje hranici dělící rostlinstvo silně a kriticky ohrožené...
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • 21.5.2020
  • 21 zobrazení
kure-2
Tato velká národní přírodní památka má rozlohu 55 ha, jako chráněné území byla vyhlášena v roce 1933 a byla dokonce zařazena i do soustavy evropsky významných lokalit Natura 2000. Spatříte zde komplex mokřadů a slatinných luk či několik druhů ohrožených rostlin a živočichů. Oblast má mimořádný význam pro botaniku, paleoekologii, entomologii a malakozoologii.
Zdroj : mapy.cz
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
  • 20.5.2020
  • 17 zobrazení
tommy-harold
Jest otázkou času, kdy botanik, ocitnuvší se v kotlině pražské, touhu pocítí, spatřiti jeřáby převzácné, jež mnohdy nacházejí se coby kamenem z hradeb městských dohodil. I počíná shromažďovati patřičnou literaturu poučnou. Shromáždí-li patřičnou literaturu poučnou i zalistuje v této, přestává pociťovati touhu po spatření jeřábů převzácných, však dostává chuť na konzumaci látek omamných a návykových. Překoná-li chuť na konzumaci látek omamných a návykových, do hor, lesů a strání vyráží a lístky i plody stromů těchto jme se rváti a do domu nositi. Stane-li se kolekce jeho dostatečně reprezentativní, terénní nákresy a poznámky vytahuje, lístky a plody po bytě rozkládá, cos poznámek nelichotivých vyslechne si, láhev rumu otvírá a počne bádati. Rum jest kapalinou zázračnou. Čím méně této v lahvi zůstává, tím více myšlének moudrých až geniálních učence napadá. Žel mnohdy až příliš. Značnou výhodu zde má lid nesvědomitý a ledabylý. Dva frťany a mám to. Mozek učence důkladného a poctivého mnohdy moudry toliko přeplněn jest, že k zamrznutí systému dochází i třeba jej restartovati, což ztrátu dat způsobuje. Však než kontejner na sklo čiré zcela zaplní se, badatel zjišťuje, že vyznati se v našich jeřábech je vskutku velmi prosté.
Jeřáby možno rozděliti na ty s působností celostátní, jeřáby importované a zplanělé a nakonec jeřáby endemické. Jeřáby s celostátní působností možno determinovati poměrně snadno. Taktéž ty importované. Jeřáby endemické pak jeví se coby značně silní lokální patrioti a nalézti tyto možno je jen na velmi malém území.
Putování po jeřábech našich zahajmež endemickým, nejblíže ku Praze bydlícím, jeřábem opominutým (Sorbus omissa). Vyskytuje se výhradně na levém břehu Vltavy mezi vrchem Řivnáčem u Žalova a Libčicemi nad Vltavou. Pro osoby jež po hlubším poznání netouží nejlépe přístupný a objevitelný jest na svazích hory Stříbrník u vísky Úholičky. Na svazích hory Stříbrník roste jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), jeřáb břek (Sorbus torminalis), jeřáb chlumní (Sorbus collina), jeřáb dunajský (Sorbus danubialis), poměrně vzácný kříženec jeřábu dunajského a ptačího (Sorbus ×abscondita) a již zmińovaný endemický jeřáb opominutý (Sorbus omissa). Krom jeřábu dunajského ni žádný z těchto deteminačním potížistou není. Lidé a osoby, jež sic touží spatřiti jeřáb opominutý, však nechtějí se kvůli tomu vrhati do hlubin studií sorbologických, nechť na svazích Stříbrníku pohybují se po pěšinkách již vyšlapaných. Dřeviny příslušné, jež míjeti budou, spatří a snadno se k nim dostanou, jsou příslušníky druhu Sorbus omissa. Jeřáby dunajské nacházejí se na místech, kam běžný člověk neleze...
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 7.5.2020
  • 37 zobrazení
drpaveljan
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 29.4.2020
  • 7 zobrazení
jaroslavburda
Tři dny v Jizerských horách jsem trávil ponejvíce vleže a na kolenou. Nohy a lokty už mám z kraje roku samý kráter, odřeninu a štípanec. Inu, za hmyzíky přes trní, ostré kamení i mravence! Několik záběrů z uplynuvšího víkendu; pro zajímavost se můžete podívat, kolik pozoruhodných "objektů" k focení můžete najít během několika málo hodin. A to jsem si našel ještě čas na básničky S. K. Neumanna, hledání nerostů, montování police a opalovačku na jarním sluníčku.

Ráno, kdy jsou jizerské lesy plné srn, zajíců a divokých prasat, se vydávám na nedaleký jílovitý plácek. Je plný kamení, které mezi načervenalou půdou a podběly, skýtá útočiště různým broukům a pavoukům. V ranních hodinách posvátný klid nenarušuje žádný člověk. Jen já a probouzející se příroda. Nad špicemi smrků krouží jakýsi dravec, z dálky se ozývá temné zvolání krkavců. Poobracím několik kamenů a objevuji schouleného mrchožrouta (Silphidae sp.). Temně černý brouk, který se specializuje na lov plžů (šneků). Pod dalším kamenem objevuji doupě pavouka punčoškáře (Coelotes sp.). Samička zrovna snídá - vysává pokročile rozložený výživný koktejl. Hlídá svůj čočkovitý bělavý kokon a nezajímá se ani o lakově černou mnohonožku, kterou jsem jí zkusmo předhodil.

Opodál se v mechu válí kus nádherného křemene a jiných nerostů. Na kamenitém svahu se s prvními paprsky otevírají žluté hlavičky podbělu, aby se namlsaly slunečního jasu. Na květy se slétají a hodují "trojúhelníkovité", hojně ochlupené dlouhososky a včely samotářky. Onde připlachtí přezimující černopláštík - babočka osiková (Nymphalis antiopa) - sedá mezi kamení, loňské listí a smrkovou kůru. Mezi listy si vyšlapuje slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata), asi má naspěch… Na louce pobíhá střevlík fialový (Carabus violaceus). Taktéž chvátá a ani mu nevadí, že má nakřápnutou pravou krovku. Při bližším pohledu objevuji v mechu tří milimetrovou muchničku (Bibio sp.) s velkýma očima blízko u sebe. Je chlupatá podobně jako například roupec, ale mnohem, mnohem menší.

Spoustu zajímavého se dá objevit i mezi srnčím trusem :-) Například nádherně červenočerný vrubounovitý (Scarabaeidae) brouk - hnojník obecný (Aphodius fimetarius). V jednom kompaktním shluku bobků lze najít i desítky těchto koprofilních brouků, kteří se exkrementy živí. Mezi početnou skupinou brouků jsem objevil červenočerného hnojníka obecného, zcela tmavého hnojníka černého a černohnědého hnojníka jarního. Jen neradi se fotografují. Jakmile je člověk vytáhne ze správně uleželého trusu (ve vysušeném se brouci nenalézají), ihned mají tendence se nořit hlouběji, jen aby unikli světlu a všetečnému pozorovateli. Naproti mi naopak přicházejí klíšťata, kterým se v dubnu daří. Jednu krásně vybarvenou samici fotografuji (a nevědomky si odnáším domů mezi prsty jinou). Chtějí se asi kamarádit.

O kus dál, u přítoku, roste a droboučkými hroznovitými kvítky kvete horská bylina potočnice (Nasturtium sp.). Je šťavnatě zelená s bílými květy. Opírá se o starý pařez a tvoří tak pěkný kontrast. Patří mezi naše vzácné, kriticky ohrožené druhy (za determinaci děkuji botanikovi J. Kameníčkovi). U Jizery objevuji mezi namočenými balvany droboučké, žlutavé kvítky. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že nejde o květy, ale o rozpuklé kulovité hlavičky, pravděpodobně nějakých hlenek. Tyto mimozemsky vyhlížející útvary jsem na svých expedicích ještě nezaznamenal. Droboučké, béžovohnědé kuličky jsou posazeny na zelenavém stonku, jenž je téměř transparentní. Ve stonku lze dokonce vidět vzlínající kapičky vody, které jím proudí. Ony "kvítky" tvoří do čtyř směrů rozpuklé kuličky. Uvnitř se nachází "houbovité spory", které vítr roznáší do krajiny. Velice zajímavý objev.

Inu, o zajímavou faunu a flóru není v Jizerských horách nouze…

Foto 2020 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • letos v dubnu
  • 52 zobrazení
Reklama