ignatz
1 komentář
  • 11.8.2012
  • 991 zobrazení
kafkin
Bitva, setkání; 10. - 12. 8. 2012; fotograf: Martina Vyžralova, Švéd, Kafkin; zápis z kroniky: http://slanskarota.cz/kronika/016k_2012_budyne.html
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2012
  • 741 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
jarka-fracce
  • 11.8.2012
  • 583 zobrazení
vonberg
  • 18.12.2010
  • 568 zobrazení
random
  • 11.8.2012
  • 558 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
jindrich-tyn
Bitva Budyně nad Ohří - 2.ročník Burbunské války na cestě k Héricourtu , akce švýcarské pěchoty
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2012
  • 546 zobrazení
almon
  • 11.8.2012
  • 371 zobrazení
cehabu
  • 15.7.2012
  • 274 zobrazení
bbclub
Celé léto jsme chystali akci Balt, která se nakonec odsouvá na příští rok. Malinkou, ale o to příjemnější náhražkou se ale neplánovaně, alespoň na krátkou chvíli stal večerně-ranní záliv u přehrady Nechranice, která připoměla krásu zvlněné vodní hladiny moře v několika podobách a odstínech. Ale popořadě...

S využitím volna už den před odjezdem a po pečlívé přípravě... vyrážíme nakonec s téměř dvouhodinovým zpožděním... za které jen částečně mohl komplikovaný spoj do Chomutva... a souhra některých méně příznivých ranních okolností ( nebudeme rozebírat detaily :-) ). Jak ale řekl Zbyněk, který poctivě jako první čekal s naloženým kolem na nádraží od samého počátku a dělal tak Beer Bikers Clubu patřičnou reklamu jako alegorický cyklista.... "každá komplikace má pozitivní důvod". A to se také nakonec potvrdilo. Kdybychom vyrazili včas, patrně bychom kolem Nechranic jen projeli. Takto jsme ale dorazili nejdříve do Mostu, odkud jsme zvolili obloukem přes první vesničku Sedlec, sjezd stále dolů k údolí říčky Chomutovka. Po jejím překonání a krátkém setkání se zběhnutými prasátky, které se nám podařilo ulovit pouze na kameru (večer k ohni tedy budou jen koupené uzeniny), pokračujeme po neuvěřitelně kvalitní, dlouhé, naprosto rovné a úplně prázdné silnici, která spojuje vísky ležící na toku Chomutovky a paralelně kopíruje vedlejší dálnici. Jak přistávací dráha pro letadlo. Martin neodolal a za jízdy roztáhl "křídla" ...

První osvěžení jsme uskutečnili v hospůdce s přilehlým dětským hřištěm a kolotočem...což jsme náležitě využili, jak jest zaznamenáno na opakovaném záběru videa. Rozjařeni a posíleni jsme pak projeli dlouhou a táhlou alej, kterých je v této rovinaté lokalitě požehnaně, na jejím konci doplnili nějaký proviant na večer a pak se vydali ... na západ. Přesně ten se nám začal po mírném stoupání otevírat nad obzorem a motivoval k sešlápnutí pedálů a brzkého dosažení příslibu slunce nad vodní hladinou. Očekávání bylo překonáno. Nechranická hráz nás odměnila úžasným pohledem na koupající se barevná spektra dohasínající žhavé koule, která tavila nebe i vodní plochu s počínajícím příbojem vln. Ten s večerem nejen že neustal, ale když slunce vystřídal stejně žhavý úplněk měsíce, přidalo vlnobití na takové intenzitě, že iluze moře byla dokonalá.

Na první pokus jsme měli štěstí a objevili zapadlý rybářský záliv, s relativně dobrým přístupem a dostatkem soukromí. Tady jsme na písečném pobřeží pod korunami stromů rozhodili svůj tábor. Za chvilku už plápolal ohýnek a zavoněla opečená uzenina. Pivko stihlo jen tak tak vychladnout.. aby nás vzápětí rozehřálo. Čas a svět se uzavřel jen kolem nás, plápolajících plamenů a stříbrné hladiny rozvlněného Nechranického moře...

Když se ohýnek i kluci unavili a šli spát, zůstal bdělý jen měsíc v zářivém úplňku... a Petr. Fascinace bíle prosvětlenou krajinou láká ke zdokumentování a to se i bez použití blesku ve foťáku docela daří. Rybářské bárky, plachetnice, pláž a obzor... iluze mořského zálivu je dokonalá... a silná tak, že nedovoluje usnout. Je klid noci, ticho a smír silných a mocných... tajemný magický čas, kdy lze na krátkou chvíli pochopit alespoň záblesk nepopsatelných tajemství hlubokého vesmíru přímo nad hlavou.
¨
Měsíc v úplňku září tak, že vrhá chvílemi až ostré stíny příbojových vln, které ale postupně slábnou. S každou hodinou se hladina mění a už jen malý náznak svítání zbarvuje šero na obzoru do růžovomodrého přechodu, který s nově přicházejícím dnem vítají hejna kroužících racků a kormoránů, lovících první sousta snídaně. I dnes mají na jídelníčku ryby, které z vody nepravidelně ale vytrvale značkují klidnou hladinu kroužky a kruhy, občas doprovázené hlasitým plesknutím, které spolu s pokřikem okřídlených lovců protíná ticho probouzejícího se dne.

Nejen vodní ptactvo má ale na ryby chuť. Jakmile slunce alespoň trochu rozežene ranní opar a prohřeje vzduch, začne se záliv postupně plnit nájezdem rybářů. Balíme a opouštíme jejich loviště s respektem k jejich teritoriu, které nám patřilo jen tuto nádhernou noc. Je ráno a my po poslední fotce přímo na hrázi vyrážíme dál.

Jako trojice kovbojů, v sedlech svých drátěných ořů, vyrážíme vstříc dálce. Zanedlouho vstupujeme do města s kopmletně vydlážděným středem. Jakoby jen tři, ze sedmi statečných vjeli do vylidněných ulic, které jsou zdánlivě liduprázné, tak i my jsme se ocitli za branami města, které se jevilo docela tiché. Jen pár podivných postav se objevuje na jednom z náměstí, v pozicích jako by naaranžovaných k natáčení nějaké šílené scény filmového braku. Na chodníku dospává poprohibiční opilec, kousek dál hlouček bizarně hororových postav a na protější straně Batman... Podivné město... Žatec. Je neděle ráno, marně hledáme kde si dát snídani, ale bohužel nikde to není náš šálek kávy...a to obvzlášť ke Zbyňkově smůle, který nutně potřebuje svou dávku expresa. Absťák musí vydržet ale až do Postoloprt, tady doplňujeme jen pitnou vodu, se kterou pak na náměstí na lavičkách zapíjíme své snídaňové sušenky.

V Postoloprtech pak kroužíme jak draví orli kolem náměstí. Naší hledanou kořistí je hospůdka se zlatavým mokem, kde mají i presso. Oboje nalezeno nakonec zvlášť, takže Martin a Petr ze zahrádky jedené restaurace nevidí, jak Zbyněk na druhé straně náměstí konečně hltavě a prý i labužnicky, ukájí svůj hlad po dávce kofeinu. Oboje místa jsou ale navzájem zdokumentována a vyrážíme dál. Nádherná podzimní álejka nás svádí z trasy, na které míjíme kuriozní vysokonapěťové stožáry, trčící přímo z hladiny rybníka... (?!).. a po pár kilometrech neznámou krajinou se ocitáme nečekaně v Lounech. Do města ale nezajíždíme, držíme se cyklostezky, která nás vyvádí ven podél Ohře po zapadlé panelové cestě, položené už hodně dávno a vedoucí skrze obostranné hradby stvolů kukuřice, která jakoby zapomenuta, měla být už dávno sklizena. Pomohli jsme tedy trošičku, i když jen velmi symbolicky ;-)

Cesta pokračuje dál, většinou směrem dolů, podél toku řeky. Térén se mění, polní klikaté cesty střídají táhlé oblouky silnic... V Libochovicích nic nedokomuentujeme, naopak si dopřáváme zastávku v příjemné restauraci, kde právě probíhají vepřové hody. Zbyněk si ráno naordinoval vegetariánský den, ale cpe se tlačenkou nad kterou se mlsně rozplývá, stejně jako Petr s Martinem nad kotlíkem husté kroupové zabijačkové polévky s konzistencí v klidu konkurující i guláši.. Mňam! Posíleni gastrozážitkem a doplňěnou energií pak Budyni i Bohušovice, oboje nad Ohří, jen profrčíme a "za chvíli" jsme na mostě v Litoměřicích, kde po ostré doleva bereme směr podél Labe na Žernoseky. Tam je už Burčák ale všechen vypitý a slavnosti u konce. Ještě že tak. Valíme už i tak v šeru dál směr Ústí po cyklostezce, která nás zpočátku překvapuje nově vydlážděným úsekem. Ten však po pár kilometrech končí a mění se na hrbolatou cestu, ztrácející se v houstnoucí tmě. Filmovat se už nedá.

Domů dorážíme unaveni se skorem dvoustovkou kilometrů v nohách. Jestli snad někoho napadá otázka, proč odjet někam vlakem a pak muset šlapat domů takovou dálku, tak odpověď ať nežádá. Odpovědět nelze. Kdo s námi nejel, tak nepochopí. Možná snad videodokument, i když hodně neúplný, něco málo napoví ...

Tak a příště už k Velkému moři. I když vlastně... jak se ukázalo.... velikost zážitků z pláže, na rozměrech hladiny nezáleží. ;-)

Petr
více  Zavřít popis alba 
  • 4.10.2012
  • 265 zobrazení
komturmishel
  • srpen 2012
  • 227 zobrazení
baris
Budyne nad Ohri, Nove dvory, Sobota 28.dubna
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 28.4.2012
  • 223 zobrazení
fjitka
  • 11.8.2012
  • 219 zobrazení
takjo
Trasa: Hrobce - Židovice - rozhledna Stonehill - Rohatce - Doksany - Brozany nad Ohří - Hostěnice - Břežany nad Ohří - Budyně nad Ohří - Kostelec nad Ohří - Libochovice
Délka trasy: 26 km
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 10.3.2012
  • 210 zobrazení
panka
Písty - japonská zahrada, Budyně nad Ohří - zámek, Libochovice - zámek. Fotografie jsou seřazeny podle nadpisu :)
více  Zavřít popis alba 
  • 19.5.2012
  • 199 zobrazení
drowned
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2012
  • 181 zobrazení
lajoskaa
  • 22.8.2010
  • 174 zobrazení
pleskteamplasy
sobota 5. května - auty do Roudnice n/L, pak kolmo na Říp - 20 km
neděle 6. května - kolmo kolem Labe do Litoměřic, Velké Žernoseky přívoz, zpět RnL - 58 km
pondělí 7. května - kolmo kolem Labe přes Štětí na hrad Kokořín, Mělník, RnL - 76 km
úterý 8. května - pěšmo okruh roudnických památek, auty vodní hrad Budyně nad Ohří, zámek Libochovice
"Mozek výpravy" JS přijal pochvalu od spokojených 21 účastníků. Výtky nebyly.
Cyklon 2013? Určitě ANO!!!
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2011 až květen 2012
  • 170 zobrazení
fikberk
více  Zavřít popis alba 
  • 26.2.2012
  • 160 zobrazení
petrzima
Letošní bitva na vodní tvrzi Budyně.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2012
  • 148 zobrazení
jirikx
Opárenské údolí, hrad Budyně n/O, Ostrý
více  Zavřít popis alba 
161 komentářů
  • listopad 2012
  • 148 zobrazení
Reklama