Hledání: Lužná

Pro dotaz Lužná jsme našli 3 157 výsledků.

Náš tip

Stáhněte si Rajče do kapsy!
Rychlejší a jednodušší přístup
k vašim fotkám a videům.

martin80vahy
více  Zavřít popis alba 
  • v úterý
  • 33 zobrazení
milenkamalinka
cestování, krajina, příroda
více  Zavřít popis alba 
  • v pondělí
  • 15 zobrazení
orgoj0143
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • v pondělí
  • 29 zobrazení
kppturista
trasu Velký Osek žst., neznačenými i značenými cestami lužními lesy, Oseček, jez a zdymadlo Velký Osek, Motel U jezera, Velký Osek, husovo náměstí, žst. připravila Zdena Heranová, ale pro nemoc se nezúčastnila a tak 19 turistů včetně mne jsem odvedl já. Z toho počtu pět pokročilých zvolilo kratší trasu. V nádherně vlhké lese se krásně dýchalo a i další ceta byla příjemná. První přeháňku jsme přestáli pod střechou motelu a druhou až na nádraží. Vrátili jsme se suší a spokojení.Stopař mi naměřil 10,5 km.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 24.5.2020
  • 62 zobrazení
jitag87
  • 21.5.2020
  • 18 zobrazení
rajce222
Procházka jarním Valašskem: Lužná-Vráblovy paseky-Žídkův buk-Lidečko
Kategorie: přírodavesnice
více  Zavřít popis alba 
23 komentářů
  • 21.5.2020
  • 58 zobrazení
miyugreer
16.05.2020
více  Zavřít popis alba 
  • 19.5.2020
  • 10 zobrazení
petervankorchen
  • 18.5.2020
  • 3 zobrazení
stehlik63
Otevření sezony železničního muzea v Lužné u Rakovníka.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.5.2020
  • 11 zobrazení
jirca6
…určitě ne za velkou louží a ani finančně za vodou. Prostě jsem si na tenhle květnový víkend vybral štreku, kterou budou spojovat potoky, louže a rybníky a možná trochu víc. Je to okolí Uhelné Příbrami, kraj prostý a málo známý, ale přírodně bohatý. A protože většina plánované trasy nevedla ani značených cestách, potkal jsem minimum lidí, bikerů, odpadků, apod…
Dorazil jsem do Borku. Odsud se vydávám na cestu k první soustavě rybníčků a sem se taky vrátím. Krásná luční cesta mně dovedla k plotům hospodářských stavení obce Pukšice. Nikde žádné východisko - tedy první zásek, lezu přes ploty. Nikdo mně neviděl, a tak putuji do údolí Nejepínského potoka. Tok se zde klikatí krásnou lužní nivou k tajemnému polorozpadlému mlýnu a samotě Strakov. Až potud jsem už jednou na vandru byl. Vím tady o jedné staré zálesácké boudě a několika dalších rybníčkách. Ale ouha, samota i okolní pozemky jsou dnes soukromé a paní mne důrazně vypakovala a fotit mi zakázala. Proti proudu potoka jdu až na vrch Kršinu. Málem jsem zdechnul vedrem a kopcem, tak se kochám výhledem na hřeben Železných hor. Za obcí Tři Dvory je už menší výstup na vrch Kubík a skalní útvar Kobyla. Míjím Uhelnou Příbram, další část cesty bude na buschmana bez cest, snad to dobře trefím. Lesní rybník je vypuštěný a les probral kůrovec, tak Čertovu kazatelnu vidím z dáli. Odpočívám a mířím do mokřad Pod Kazbalem. Je to nevelké území, kde si v hlouby lesa připadám jak na Šumavě. Našlapuji opatrně a pomalu, slyším pohyb a vidím stopy vysoké i černé zvěře. Cítím se tu tak nějak na návštěvě…. Buší jsem vystoupal a vypadl z lesa. Nádherná luka mně vedou do obce Leškovice. Za ní po zelené se jdu podívat k památníkům partyzánského hnutí. A opět cestou necestou kolem Hostačovky na rozcestí Pod výhledem. No žádný tu není, nevím…. ale opakované brodění mi vytvořilo jaro v botách. Na kládách si dávám havaj a scházím do obce Dálčice. Když tady dobře odbočím a zvládnu pak zbytek cesty před les a nějaký ten brod, měl bych stanout na západním skalisku lomu Borek. to by měl být cíl mé dnešní cesty. Už se těším, jak natáhnu šlapky u ohně. Nestalo se, deru se mlázím a obcházím překážky a nevšiml si, že jdu vstříc slunci, které se kloní nad obzor. Úplně jsem ztratil orientaci. Lom nikde, obec Borek taky ne. Zato jsem si dnešní 25km plán vylepšil o další tři navíc. Je tu ale krásně, slunko dělá dlouhé stíny a večeře chutná. Dobrou noc, vy všichni vodní tvoři, z kterými jsem se dnes viděl…..
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 17.5.2020
  • 244 zobrazení
bemajka
Za severní hranicí CHKO Pálava se nachází kaskáda tří vodních nádrží, které byly na dolním toku Dyje vybudovány v letech 1975 - 1989 na ploše 3 226 ha. Důvodem k jejich vybudování byla snaha zabránit případným povodním, slouží však také k chovu ryb, k rekreaci a provozování vodních sportů. Negativní stránkou vzniku nádrží byla ztráta nenahraditelného lužního lesa a změna celkového charakteru krajiny.Negativní stránkou vzniku nádrží byla ztráta nenahraditelného lužního lesa a změna celkového charakteru krajiny. Stala se také jednou z nejvýznamnějších rybářských lokalit celé jižní Moravy.
Původně byl v místě nádrží překrásný lužní komplex. Když byly místo něj na konci 80. let napuštěny tři umělé nádrže, převládal mezi ochránci přírody pocit zmaru. Příroda se však alespoň částečně navrátila a střední Věstonická nádrž byla po několika letech vyhlášena za rezervaci.
Komplex nádrží dnes díky své ploše a poloze představuje nejvýznamnější zimoviště pro některé severské druhy husí, kterých tu lze pozorovat až 30 tisíc kusů. K vidění tu je také několik desítek mořských orlů, kteří zde zimují. Na malých ostrůvcích pak každoročně hnízdí husy velké, kachny divoké, chocholačky, zrzohlávky a další druhy kachen.
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 16.5.2020
  • 28 zobrazení
luckyl
Kategorie: přírodazvířata
více  Zavřít popis alba 
103 komentářů
  • 15.5.2020
  • 38 zobrazení
iva-63
Velký Osek - NPR Libický luh - PR Veltrubský luh - Veltruby žst. (10 km)

Pokračování výletu z předchozího alba - z Dobšic nad Cidlinou jsem přejela vlakem do Velkého Oseka a vydala se prozkoumat, zda ještě něco kvete v lužních lesích, Libickém a Veltrubském luhu.

Do Libického a Veltrubského luhu jsem se letos bohužel nemohla dostat dřív. Jedná se o lužní lesy ve středočeském Polabí. Národní přírodní rezervace Libický luh je největší komplex úvalového lužního lesa v Čechách. Chráněné území je tvořeno spletí tůní, mrtvých a slepých ramen Labe. Ve vodě žijí četní drobní bezobratlí i obojživelníci, v lese hnízdí řada ptáků. V tůních žijí kriticky ohrožené druhy drobných korýšů - listonoh jarní a žábronožka sněžní. V časném jaře zde kvetou koberce růžových a bílých dymnivek a sasanek, viz např. album https://iva-63.rajce.idnes.cz/2018.04.15._-_V_raji_dymnivkovem_stredni_Polabi_-_Kolinsko/.
Sousední přírodní rezervace Veltrubský luh je trochu sušší, nicméně právě tady je ukryta největší z labských tůní srpkovitého tvaru. O něco později než dymnivky zde vykvétají porosty ptačince velkokvětého a česneku medvědího, celý les je v tom období bílý. Bohužel i tyto květiny jsem stihla už jen dokvétat.

Mapa: https://mapy.cz/s/cevebesehe
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
97 komentářů
  • 15.5.2020
  • 96 zobrazení
jaroslavburda
Klíště obecné (Ixodes ricinus) - Jedněmi z nejčastějších "kamarádů", kteří mě s neochvějnou trpělivostí doprovázejí na mých expedicích za brouky, pavouky, pestřenkami a jinými hmyzíky, jsou roztoči, s oblibou parazitující především na kopytnících a šelmách, ale nepohrdnou prakticky nikým a na lidech si zvláště pochutnávají. S klíšťaty (ale také pijáky psími či vzácnými pijáky lužními) se setkáme již brzy z jara od března do listopadu po celém území ČR a to až do nadmořské výšky kolem 800 metrů. V literatuře se uvádí tzv. dvojvrcholový výskyt, s kulminací na jaře (květen) a na podzim (září).

Protože právě nadchází první kulminační období, napišme si několik řádků o tomto nepříteli všech houbařů, makrofotografů a milovníků přírody. U příležitosti focení koprofágních brouků hnojníků (Aphodius sp.), vyvíjejících se v srnčích exkrementech, jsem využil příležitosti a vyfotil samici klíštěte obecného, která mě bezpečně identifikovala jako svého hostitele díky hojně vydechovanému oxidu uhličitému. Skutečně! Klíšťata jsou totiž slepá, ale díky Hallerovu orgánu, který je umístěný na prvním páru končetin, svého hostitele registrují podle koncentrace CO2. A že já toho v horách vydýchám hodně.

Klíště se obratně pohybovalo směrem ke mně, aby se pomocí hypostomu (chobotek - sosák klíštěte, sloužící zároveň k přidržování se hostitele) provrtalo do kůže, nejlépe na nějakém vhodném místě, v záhybech kůže. Chobot kryjí přeměněné pohyblivé chelicery, které také napomáhají průniku do kůže. Do rány klíště vypouští anestetika proti bolesti, antikoagulancia (látky zabraňující srážení krve) i látky pro dokonalou fixaci v ráně. Další účinné složky slin ovlivňují imunitní systém – důležité jsou zejména proteiny, které vážou histamin a tlumí vnik zánětu. Do rány ale mohou taktéž zanášet velmi nebezpečné patogeny způsobující vážná onemocnění. Klíšťata jsou přenašeči mnoha chorob, v našich poměrech především klíšťové encefalitidy a lymeské borreliózy, ale nelze opomenout ani nebezpečí přenosu tularémie nebo ehrlichiózy, babesiózy, z rickettsioz u nás Q-horečky atd. 24 % klíšťat přenáší některou ze závažných nemocí. U téměř 40 % lidí se neobjeví typické příznaky onemocnění. Neodhalená nemoc přechází do dalších fází, kdy je jen těžko léčitelná.

Krev sají pouze samice, které se potřebují před pářením nasytit krví, aby měly dostatek živin na tvorbu vajíček; samci se živí rostlinnou mízou. Klíšťata se vyskytují ve čtyřech vývojových stadiích – mimo vajíčka je to šestinohá larva, osminohá nymfa a dospělé klíště, imago. Doba celého vývoje kolísá mezi 1–6 lety a každé přeměně musí bezpodmínečně předcházet sání. Jednotlivá stadia sají jen jednou, ale různě dlouhou dobu (larva 2–6 dní, nymfa 2–7 dní a dospělá samice 5–14 dní). Páření probíhá na hostiteli i mimo něj a plně nasátá oplodněná samice pak klade až 5000 vajíček.

Klíšťata přezimují v kterémkoliv stadiu vývoje, v hladovém i nasátém stavu. Probouzejí se už při teplotách nad 5°C (svědčí o tom nálezy v zimním období na lesní zvěři) a umí potrápit již v březnu či dubnu, jak jsem se přesvědčil na vlastní kůži. Zatímco jedna samice pózovala, druhá se mi zákeřně zavrtala mezi prostředníček a ukazováček pravé ruky. Inu stratégové :-)

Mezi metody boje s těmito nepříjemnými ektoparazity (vnější cizopasník, který žije na povrchu těla jiného organismu, tzv. hostitele) by měla patřit jejich plošná likvidace, užívání tělových repelentů a látek k ošetření oděvu a obuvi. Dostupné a účinné je očkování proti klíšťové encefalitidě, ale především je třeba dbát na důslednou kontrolu těla po návratu z přírody. Když už si klíště domů přinesete, řiďte se pokyny například ze stránky www.kliste.cz. Důležité je správné odstranění klíštěte, kterému babské a lidové povídačky příliš nepomáhají. Otáčení PO nebo PROTI chodu hodinových ručiček nemá význam a efekt jeho dušení olejem nebo mýdlovou vodou je minimálně sporný. Parazita šetrně uchopíme pinzetou směrem od zadečku za hlavohruď (nikdy ne prsty), kývavými pohyby ho pomalu uvolníme a postižené místo ihned ošetříme jodovou tinkturou.

Další zajímavosti:

Klíště obecné je jediné klíště, které aktivně vyčkává na svého hostitele, často na vegetaci blízko nad zemí v typickém posezu „s rozevřenou náručí“.

Hypostom je pokrytý četnými nazpět směřujícími háčky sloužícími k vlastnímu průniku kůží a k následné fixaci.
Zatímco u samce je tělo kryté chitinizovaným hřbetním štítkem (scutum), u samice dosahuje štítek do jedné třetiny těla. Zbytek těla samice je tvořen měkkým varhánkovitě složeným, kožovitým útvarem zvaným alloscutulum. Ten může po nasátí krve zvětšit svůj objem až 300x.

Klíště dokáže hladovět i déle než jeden rok.

Mapa aktivity klíšťat na území České republiky: https://www.kliste.cz/cz/mapa-aktivity

Kořenov, Martinské údolí, Jizerské hory, vyschlý mokřad
Mapovací čtverec: 5258
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + dvojitý difuzér (foceno z ruky)

Foto 2020 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 15.5.2020
  • 30 zobrazení
mira18
uprostřed lužní louky někdo kdysi postavil baráček, který si příroda utváří k obrazu svému.
#urbex#budova
více  Zavřít popis alba 
  • 15.5.2020
  • 9 zobrazení
silentmarcus
více  Zavřít popis alba 
  • 10.5.2020
  • 34 zobrazení
str365
Labutí jezero a Soutok. Divadla jsou zavřená, ale itak lze spatřit "labutí jezero" v pískovně u Mistřína.
Zatím se cestou lužním lesem vyhýbám lávce na Slovensko. Zatím.
více  Zavřít popis alba 
17 komentářů
  • 9.5.2020
  • 23 zobrazení
turista50
více  Zavřít popis alba 
16 komentářů
  • 8.5.2020
  • 37 zobrazení
podpolanec
Ako sme sa v hojnom počte vybrali deň po sviatku práce opäť na krásne kolečko Vrakuňa, letisko, Most, Dunajská Lužná, Bufet na konci sveta
více  Zavřít popis alba 
  • 7.5.2020
  • 38 zobrazení
kodiak66
Obora Soutok, se svou plochou 4232 ha, je největší oborou v České republice. Velká část území je tvořena lužními lesy a slepými rameny mezi řekami Dyje a Morava nebo rozlehlými loukami se solitérními duby.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 3.5.2020
  • 19 zobrazení
ayam
Holčiček smečka konečně téměř celá pohromadě. Nedávno jsem četla o lužních lesích, tak jsem hned uložila do výletní složky. Procházka to byla parádní - v některých úsecích jsem fakt čekala, že vykoukne někde vodník nebo bludička - připadaly jsme si jak v pohádce (strašidelné anebo hororu - být mlha apříšeří měla bych asi plné gatě při každém prasknutí větvičky :-D) Moc díky za fajn procházku a doufám, že nám to společné venčení zase nezakážou.
více  Zavřít popis alba 
  • 2.5.2020
  • 23 zobrazení
Reklama