cestování, krajina, příroda

trasu Velký Osek žst., neznačenými i značenými cestami lužními lesy, Oseček, jez a zdymadlo Velký Osek, Motel U jezera, Velký Osek, husovo náměstí, žst. připravila Zdena Heranová, ale pro nemoc se nezúčastnila a tak 19 turistů včetně mne jsem odvedl já. Z toho počtu pět pokročilých zvolilo kratší trasu. V nádherně vlhké lese se krásně dýchalo a i další ceta byla příjemná. První přeháňku jsme přestáli pod střechou motelu a druhou až na nádraží. Vrátili jsme se suší a spokojení.Stopař mi naměřil 10,5 km.

Procházka jarním Valašskem: Lužná-Vráblovy paseky-Žídkův buk-Lidečko

Velký Osek - NPR Libický luh - PR Veltrubský luh - Veltruby žst. (10 km)

Pokračování výletu z předchozího alba - z Dobšic nad Cidlinou jsem přejela vlakem do Velkého Oseka a vydala se prozkoumat, zda ještě něco kvete v lužních lesích, Libickém a Veltrubském luhu.

Do Libického a Veltrubského luhu jsem se letos bohužel nemohla dostat dřív. Jedná se o lužní lesy ve středočeském Polabí. Národní přírodní rezervace Libický luh je největší komplex úvalového lužního lesa v Čechách. Chráněné území je tvořeno spletí tůní, mrtvých a slepých ramen Labe. Ve vodě žijí četní drobní bezobratlí i obojživelníci, v lese hnízdí řada ptáků. V tůních žijí kriticky ohrožené druhy drobných korýšů - listonoh jarní a žábronožka sněžní. V časném jaře zde kvetou koberce růžových a bílých dymnivek a sasanek, viz např. album https://iva-63.rajce.idnes.cz/2018.04.15._-_V_raji_dymnivkovem_stredni_Polabi_-_Kolinsko/.
Sousední přírodní rezervace Veltrubský luh je trochu sušší, nicméně právě tady je ukryta největší z labských tůní srpkovitého tvaru. O něco později než dymnivky zde vykvétají porosty ptačince velkokvětého a česneku medvědího, celý les je v tom období bílý. Bohužel i tyto květiny jsem stihla už jen dokvétat.

Mapa: https://mapy.cz/s/cevebesehe

Klíště obecné (Ixodes ricinus) - Jedněmi z nejčastějších "kamarádů", kteří mě s neochvějnou trpělivostí doprovázejí na mých expedicích za brouky, pavouky, pestřenkami a jinými hmyzíky, jsou roztoči, s oblibou parazitující především na kopytnících a šelmách, ale nepohrdnou prakticky nikým a na lidech si zvláště pochutnávají. S klíšťaty (ale také pijáky psími či vzácnými pijáky lužními) se setkáme již brzy z jara od března do listopadu po celém území ČR a to až do nadmořské výšky kolem 800 metrů. V literatuře se uvádí tzv. dvojvrcholový výskyt, s kulminací na jaře (květen) a na podzim (září).

Protože právě nadchází první kulminační období, napišme si několik řádků o tomto nepříteli všech houbařů, makrofotografů a milovníků přírody. U příležitosti focení koprofágních brouků hnojníků (Aphodius sp.), vyvíjejících se v srnčích exkrementech, jsem využil příležitosti a vyfotil samici klíštěte obecného, která mě bezpečně identifikovala jako svého hostitele díky hojně vydechovanému oxidu uhličitému. Skutečně! Klíšťata jsou totiž slepá, ale díky Hallerovu orgánu, který je umístěný na prvním páru končetin, svého hostitele registrují podle koncentrace CO2. A že já toho v horách vydýchám hodně.

Klíště se obratně pohybovalo směrem ke mně, aby se pomocí hypostomu (chobotek - sosák klíštěte, sloužící zároveň k přidržování se hostitele) provrtalo do kůže, nejlépe na nějakém vhodném místě, v záhybech kůže. Chobot kryjí přeměněné pohyblivé chelicery, které také napomáhají průniku do kůže. Do rány klíště vypouští anestetika proti bolesti, antikoagulancia (látky zabraňující srážení krve) i látky pro dokonalou fixaci v ráně. Další účinné složky slin ovlivňují imunitní systém – důležité jsou zejména proteiny, které vážou histamin a tlumí vnik zánětu. Do rány ale mohou taktéž zanášet velmi nebezpečné patogeny způsobující vážná onemocnění. Klíšťata jsou přenašeči mnoha chorob, v našich poměrech především klíšťové encefalitidy a lymeské borreliózy, ale nelze opomenout ani nebezpečí přenosu tularémie nebo ehrlichiózy, babesiózy, z rickettsioz u nás Q-horečky atd. 24 % klíšťat přenáší některou ze závažných nemocí. U téměř 40 % lidí se neobjeví typické příznaky onemocnění. Neodhalená nemoc přechází do dalších fází, kdy je jen těžko léčitelná.

Krev sají pouze samice, které se potřebují před pářením nasytit krví, aby měly dostatek živin na tvorbu vajíček; samci se živí rostlinnou mízou. Klíšťata se vyskytují ve čtyřech vývojových stadiích – mimo vajíčka je to šestinohá larva, osminohá nymfa a dospělé klíště, imago. Doba celého vývoje kolísá mezi 1–6 lety a každé přeměně musí bezpodmínečně předcházet sání. Jednotlivá stadia sají jen jednou, ale různě dlouhou dobu (larva 2–6 dní, nymfa 2–7 dní a dospělá samice 5–14 dní). Páření probíhá na hostiteli i mimo něj a plně nasátá oplodněná samice pak klade až 5000 vajíček.

Klíšťata přezimují v kterémkoliv stadiu vývoje, v hladovém i nasátém stavu. Probouzejí se už při teplotách nad 5°C (svědčí o tom nálezy v zimním období na lesní zvěři) a umí potrápit již v březnu či dubnu, jak jsem se přesvědčil na vlastní kůži. Zatímco jedna samice pózovala, druhá se mi zákeřně zavrtala mezi prostředníček a ukazováček pravé ruky. Inu stratégové :-)

Mezi metody boje s těmito nepříjemnými ektoparazity (vnější cizopasník, který žije na povrchu těla jiného organismu, tzv. hostitele) by měla patřit jejich plošná likvidace, užívání tělových repelentů a látek k ošetření oděvu a obuvi. Dostupné a účinné je očkování proti klíšťové encefalitidě, ale především je třeba dbát na důslednou kontrolu těla po návratu z přírody. Když už si klíště domů přinesete, řiďte se pokyny například ze stránky www.kliste.cz. Důležité je správné odstranění klíštěte, kterému babské a lidové povídačky příliš nepomáhají. Otáčení PO nebo PROTI chodu hodinových ručiček nemá význam a efekt jeho dušení olejem nebo mýdlovou vodou je minimálně sporný. Parazita šetrně uchopíme pinzetou směrem od zadečku za hlavohruď (nikdy ne prsty), kývavými pohyby ho pomalu uvolníme a postižené místo ihned ošetříme jodovou tinkturou.

Další zajímavosti:

Klíště obecné je jediné klíště, které aktivně vyčkává na svého hostitele, často na vegetaci blízko nad zemí v typickém posezu „s rozevřenou náručí“.

Hypostom je pokrytý četnými nazpět směřujícími háčky sloužícími k vlastnímu průniku kůží a k následné fixaci.
Zatímco u samce je tělo kryté chitinizovaným hřbetním štítkem (scutum), u samice dosahuje štítek do jedné třetiny těla. Zbytek těla samice je tvořen měkkým varhánkovitě složeným, kožovitým útvarem zvaným alloscutulum. Ten může po nasátí krve zvětšit svůj objem až 300x.

Klíště dokáže hladovět i déle než jeden rok.

Mapa aktivity klíšťat na území České republiky: https://www.kliste.cz/cz/mapa-aktivity

Kořenov, Martinské údolí, Jizerské hory, vyschlý mokřad
Mapovací čtverec: 5258
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + dvojitý difuzér (foceno z ruky)

Foto 2020 Jaroslav Burda

uprostřed lužní louky někdo kdysi postavil baráček, který si příroda utváří k obrazu svému.
#urbex#budova

Labutí jezero a Soutok. Divadla jsou zavřená, ale itak lze spatřit "labutí jezero" v pískovně u Mistřína.
Zatím se cestou lužním lesem vyhýbám lávce na Slovensko. Zatím.

Obora Soutok, se svou plochou 4232 ha, je největší oborou v České republice. Velká část území je tvořena lužními lesy a slepými rameny mezi řekami Dyje a Morava nebo rozlehlými loukami se solitérními duby.