Hledání

Po návštěvě bohaté lokality bledulí jsem se rozhodoval, kam se pojedu podívat na sněženky. Nakonec padla volba na Úpor, přičemž mi Iva poradila, kam je nejlepší rovnou vyrazit, aniž bych musel "zbytečně" prohledávat celou přírodní rezervaci - ta má totiž rozlohu lehce přes 877 a rozkládá se nejen na soutoku Labe a Vltavy, ale také dále proti proudu Labe na obou březích řeky až k Neratovicím. Pořádný kus země! :-) Tato PR vznikla v roce 2014, ne však jako nové chráněné území, ale spojením několika menších (Úpor z roku 1957, Černínovsko z roku 1950 a Kelské Louky z roku 2002). Toto území bylo již předky bohatě využíváno - aby ne, setkávají se zde dvě naše největší řeky. Louky v okolí soutoku poskytovaly bohaté úrody sena a pole zase plodin. Úrody a osídlení však ohrožovaly od nepaměti povodně a ukládání štěrkových sedimentů, náplavy. Koryto bylo tedy již od 13/14. století upravováno a stejně tak i okolí soutoku. Důvodem ochrany se zde staly zbytky původních především doubravy jilmové a topolové lužních lesů a slepých ramen řek. Ze stromů zde roste krom topolů topol černý, jilm vaz a habrolistý a jabloň lesní. Z nežádoucích, nepůvodních druhů pak např. jasan pensylvánský, dub červený či jehličnany. Lokalita je významná výskytem dřevních hub, ale oku návštěvníka asi nejvíce upoutají na jaře koberce sněženek. Krom mé první návštěvy přírodní bohaté lokality sněženek má tento výlet také ještě jedno prvenství - konečně se mi poštěstilo potkat a vyfotit s otevřenými křídly babočku jilmovou, ač jde o dobře rozšířený a běžný druh motýla.

Boubín (1362 m n. m.) (německy Kubani, Kubany) je hora v Boubínské hornatině, pátý nejvyšší vrchol české části Šumavy a třetí nejvyšší v Jihočeském kraji. Oblý masív Boubína tvoří spolu s ostře tvarovaným Bobíkem (1264 m n. m.) charakteristickou siluetu Šumavy viditelnou i ze značně vzdálených míst. Od listopadu 2004 je na vrcholu znovu vybudovaná dřevěná rozhledna, 21 m vysoká, nabízející znamenitý rozhled na celé panorama Šumavy (Libín, Kleť, Chlum, Bobík, Smrčina, Plechý, Stožec, Třístoličník, Luzný, Černá hora, Poledník) na jedné straně a do nitra Čech (Vimperk, Brdy, JE Temelín, Hluboká nad Vltavou) na straně druhé. Za dobré viditelnosti lze spatřit Alpy (např. Dachstein). Jedná se o druhou nejvýše položenou rozhlednu v Česku a nejvýše položenou rozhlednu v Jihočeském kraji.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Boub%C3%ADn

Rozhodl jsem se po letech zajet k soutoku Moravy a Dyje, tentokrát na slovenský břeh.
Dopoledne vyjíždím okolo půl desáté. Naštěstí dnesní den není z těch tropických. Přes Bzeneckou Dúbravu zajíždím do Rohatce, abych minul Hodonín projíždím lužním lesem pod Očovskými loukami přímo k hodonínskému jezu. Zde se v přístavu zastavuji na kofolu. Dále přejíždím most a po hrázi slovenského břehu jedu až Myjave, přítoku Moravy. Překročím lávku a odbočím do prava chvíli podél Myjavy a po té témeř k soutoku. Volím špatnou cestu, která je za posledními rybářskými boudami zarostlá a musím se vrátit a jet po asfaltové, kde u řopíku odbočím do leva a po pás stech metrech su na místě. Vytáhnu z brašny uzenou bokovinu, chleba a zasednu ke stolu na lavici k bohaté svačince hodné cyklisty. Chvíli pokrajuji, udiven, že zde nejsou komáři. Ale za chvíli mě tenhle obtížní hmyz vyvedl z omylu a žere. Což já rychle končím. Udělám nezbytná fota, obhlédnu okolí a po více než půlhodině se vracím k řopíku, který zběžně zbhlédnu, chátrá, nikdo se o něj nestará. Raději ani nenahlížím do vnitř., Z obavy co bych mohl vidět. Po stejné cestě mířím až k Brodskému, kde přes most jedu do Lanžhota, protože mám žízeň a bidon je prázdný. Ještě jsem chtěl zajet na Křenovou, k trampské osadě, ale odbočku jsem přejel. Hned na kraji Lanžhota zajíždím k restauraci Na Šlajzi. Po doplnění tekutin prokličkuji Lanžhotem a po zelené jedu ve stínu lužního lesa až k mikulčickému hradišti. je svátek slovanských věrozvěstů, ta že jsou zde snad tisíce lidí. Mám zase žízeň. Ale fronta je dlouhá a uvnitř je na zdechnutí, takže to vzdávám a pokračuji do Hodonína, kde koupím pitivo a v parku na Míráku si sednu do stínu na lavičku a popíjím. Čeká mně posledních asi 25 km. Nohy jsou unaveny, už to tak nejede. Přes Černý most jedu na Pánov a odtud po nové cyklostezce do "Ratěk, přes Rúdník a Dúbravou opět po stejné cestě jako dopoledně přes Přívoz domů. Počítač ukazuje 126 km a pár set metrů. Je půl sedmá večerní.

Vyšli jsme z Velkého Oseku a šli pěkným lužním lesem - tp bylo v horku příjemné. Ale komáři zase byli nepříjemní.Výlet vymyslel a vedl Petr Kožený a nás devět statečných ušlo cca 13 km.4 foto jsem použil z alba Toulafky-