Hledání: NA DECH - Workshop 3.třída

Pro dotaz NA DECH - Workshop 3.třída jsme našli 2 018 výsledků.

Náš tip

Diskutujte na Rajčeti!
Podělte se o své fototipy
a navzájem se inspirujte.

ctyrlistekkadan
- Povídání o dešti, větru a podzimním počasí + tvoření protikladů (teplý x studený, mokrý x suchý apod.)
- Překážková dráha – procházka za sychravého počasí
- Pohybová hra - vítr (přeskoky lana) + dechové cvičení
- Uvolňovací prstíkové a grafomotorické cvičení s básničkou (déšť)
- Jemná motorika (modelování)
- Matematické představy - navlékání správného počtu korálků na dračí ocas
více  Zavřít popis alba 
  • minulý pátek
  • 39 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
tulakpistalka
Dnešní slunečné ráno nás vylákalo na procházku tak jsme vyrazili dobít střed ČR který najdete v obci Číhošť a po té jsme se vydali do Lipnice nad Sázavou kde ve zdejších zatopených žulových lomech vytvořil sochař Radomír Dvořák díla: Bretschneiderovo ucho , Ústa pravdy, Zlatý voči, monument NOMEN OMEN a Hlava XX II to celé se schovává pod názvem, Národní Památník Odposlechu, musím jedním dechem dodat, že má cesta nebyla poslední protože ve zdejších lesích je schováno mnoho dalších zatopených lomů...........
více  Zavřít popis alba 
  • 7.11.2020
  • 180 zobrazení
skolageb
Rodina, kde je můj dům, práce s mapou, práce s modelínou, cvičení s dechem... Malovali jsme obrázky do výtvarné soutěže s tématem: Pohádkový sen. V rámci celoročního projektu naší Eko školy s názvem Voda, jsme si vybrali otázku dešťové vody a tu zpracováváme. Obešli jsme naší MŠ a ptali se sousedů, jak s dešťovou vodou pracují. Týden byl bohužel krátký, ale stihli jsme, myslím, docela dost.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v říjnu
  • 44 zobrazení
jlabus
Fota Canon A480 + Honza;
Trutnov-HSM-s partou-Kalná Voda-Mladé Buky-Hertvíkovice-Rudník-Arnultovice (občerstvení U Soudku)-Hostinné-Chotěvice-Pilníkov-Letná-Volanov (občerstvení na hřišti)-Trutnov - 44 km.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.10.2020
  • 32 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
skolkasychrov
Vedle zahrádky se zeleninou si ve třídě vytvoříme taky jablíčkový sad. O něj se stará sadař, který má hodně práce. Jakou? To jsme se dozvěděli v pondělí. Sadař postavil plot, mezi kterým se děti slalomem proháněly s nezbedným vetříkem. Při cvičení jsme si protáhli celé tělo a s míčky jsme trénovali kutálení, házení i chytání. Na závěr jsme s nimi relaxovali a masírovali kamaráda. Dechovým cvičením jsme trénovali různou intenzitu výdechového proudu, pomocí kterého jsme jablíčka-zmačkane kuličky červeného papíru pomáhali sklidit do beden. Během ranních her jsme z různých stavebnic zkoušeli postavit bedýnku nebo košík na ovoce. V úterý nás pan sadař poprosil o pomoc
pomáhali jsme mu ,,očesat" - sbírat jablíčka, každé mělo ve vnitř nějaké tajemství - obrázek, vytleskávali jsme, určovali hlásku na začátku, předškoláci pak plnili pracovní list. K plotu se nám jedno jablíčko zakutálelo - našel ho ježek. Naučili jsem se písničku "Na zahrádce u plotu, našel ježek dobrotu" a s ježkem jsme trénovali hbitost, přesnost a postřeh při hře ježek a jablíčko. Krásné ježky si děti vytvořily z papíru. Ve středu jsme si povídali o tom, jak sadař s ovocem naloží - v letácích jsme vyhledávali produkty z ovoce a zeleniny. Po svačině jsem si odpočinuli a zaposlouchali se do příběhu od L. Freyové "O Jablůňce". Poté jsme si z našich přinesených jablíček šli připravit vlastní zásobu na zimu - kompot. Za jablíčka děkujeme:) Děti si přípravu kompotu užili, nejvíce se líbilo krájení jablíček. V pátek jsme si celý jablíčkový týden shrnuli, zajímalo mě, co se dětem nejvíce líbilo, co se jim dařilo, co se dověděli. Na závěr jsme si procvičili ruce při grafomotorickém cvičení a dozvěděli jsme se,jak je to s jěžkem a jablíčkem doopravdy :).
více  Zavřít popis alba 
  • letos v říjnu
  • 83 zobrazení
loboso
Slavnosti podzimních květů a plodů v interiérech hradu Pernštejna. Za okny déšť, v komnatách příšeří a jen bílé štukové andělské prdýlky svítí návštěvníkům na cestu, neb pod rouškami sotva popadají dech a jejich brýlová skla jsou zamžena...
více  Zavřít popis alba 
  • 28.9.2020
  • 120 zobrazení
vilcus
úterní výstup na Milešovku,kterému jsem se dlouho bránila pro potíže s dechem při chůzi do kopce,nakonec jsem se nechala ukecat,funěla jsem jak parní lokomitiva,ale dolezla jsem...
dolů to taky bylo dost náročné...ale nakonec krása,jsem ráda...
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
  • 22.9.2020
  • 30 zobrazení
farnost-pt
5. září 2020, kostel Narození Panny Marie v Chrobolech

Přinášíme pár fotek ze sobotního koncertu v Chrobolech, který byl úžasný. Krásná hudba, nádherný zpěv a především hluboký duchovní zážitek, při kterém se tajil dech. Gregoriánské chorály, oslavné skladby k poctě Panny Marie, ale i francouzské hudební modlitby svatého Františka z Assisi si vysloužily potlesk od zcela zaplněného kostela.
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
  • 7.9.2020
  • 58 zobrazení
verastrnadkova
Velké Bílovice jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 10 km severně od Břeclavi. Žije zde přibližně 3 900 obyvatel.
Město náleží k mikroregionu Lednicko-valtický areál. První osídlení této lokality je doloženo již z neolitu, první písemná zmínka pochází z roku 1306, na město byly Velké Bílovice povýšeny v roce 2001. Velké Bílovice jsou tradiční vinařskou obcí, což také dokládají vinařské atributy na znaku a vlajce. V současné době jsou se svými více než 760 ha plochy registrovaných vinic vůbec největší vinařskou obcí v České republice.

Příroda a okolí
Především severně a východně od města se rozkládá velké množství vinic a kolem 650 vinných sklepů ve 40 pojmenovaných sklepních uličkách tvořících samostatné vinařské "městečko".Dominantou Velkých Bílovic je kopec Hradištěk s kapličkou, nacházející se severně od města mezi vinicemi. Kaplička na vrcholu kopce je zasvěcena čtyřem svatým: sv. Urbanovi (patron vinařů), sv. Cyrilu a Metodějovi (patroni křesťanství v českých zemích) a sv. Václavu (patron českých zemí).
V blízkosti Velkých Bílovic se nachází rybníky Šísary a Velký Bílovec vhodné zejména k rybaření. Na jihozápad od města, za Podivínem, se nachází Přírodní park Niva Dyje a Lednicko-valtický areál, dále na západ pak CHKO Pálava a Vodní dílo Nové Mlýny.

Název
Velké Bílovice (historicky v němčině Groß Billowitz) jsou velké z toho důvodu, že patřily k největším osadám na bývalém břeclavském panství Lichtenštejnů. Sám název Bílovice pochází buď od jména mýtického zakladatele Biela (Bíla) a znamená ves lidí Bielových anebo název vznikl ze jména prvního písemně doloženého vlastníka obce Siegfrieda Sirotka nesprávným přeložením z němčiny slova Waise - sirotek jako weisse - bílý.

Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306, když po smrti Siegfrieda Sirotka přešla obec na Tobiáše z Bechyně. Poté se zde vystřídalo mnoho majitelů, mezi nimi i Páni z Kunštátu a Poděbrad. V letech 1416–1524 byla obec poprvé ve vlastnictví Lichtenštejnů.
Od roku 1532 až do Bitvy na Bílé hoře v roce 1620 patřila obec Žerotínům. V této době se v Bílovicích usadili Habáni a členové Jednoty bratrské. Habáni zde svou kolonii založili v roce 1545. Žerotínové dali místní středověkou tvrz přestavět na renesanční zámeček a v roce 1564 postavili kostel pro Jednotu bratrskou. Protože zdejší Žerotínové patřili k jedněm z vůdců českého stavovského povstání proti Habsburkům, museli po Bitvě na Bílé hoře emigrovat a jejich majetek byl zkonfiskován. Habáni a členové Jednoty bratrské byli poté z Moravy vyhnáni na Slovensko.
Od roku 1638 až do roku 1848 byly Bílovice opět součástí panství Lichtenštejnů. Ti také dali v letech 1764–1765 na místě původního bratrského kostela postavit kostel katolický – nynější kostel Narození Panny Marie. Začátkem 20. století odešlo mnoho místních obyvatel do Spojených států, Kanady a Argentiny. V Argentině v provincii Chaco přistěhovalci z Velkých Bílovic založili tradici pěstování bavlny.
V době socializmu zde vzniká jedno z největších a nejznámějších družstev v Československu – JZD Mír Velké Bílovice, které sloužilo představitelům státu i jako ukázka fungujícího družstevnictví v ČSSR. Z tohoto důvodu sem také zajížděly významné státní návštěvy. Po Sametové revoluci se družstvo rozpadlo, z toho je vidět, že zde myšlenka družstevnictví hluboké kořeny nezapustila. Vše se vrátilo zpět k soukromému zemědělství.

Památky
• Habánské sklepy – Největší z nich, který byl postaven kolem roku 1614 Habány, najdeme směrem na Čejkovice v blízkosti rybníku Velký Bílovec. V současné době je ve vlastnictví společnosti Habánské sklepy s.r.o., zabývající se výrobou vína.
• Tvrz – Poprvé se uvádí až v roce 1417, ale jako již válkami poničená. Později byla obnovena a v polovině 16. století renesančně přestavěna Žerotíny. V 18. století byla tvrz upravena pro hospodářské účely. V současné době je veřejnosti nepřístupná.
• Kostel Narození Panny Marie – Postaven v letech 1764–1765 v barokním stylu.
• Městské vlastivědné muzeum – Zde je možné prohlédnout si místní archeologické nálezy, místní kroje, staré zemědělské nástroje a další zajímavosti spojené s historií města.

Pověsti
O Velkých Bílovicích je známo těchto šest pověstí, uvedených v knize Kde modrý plamének hoří :
• Polednice (společně s Moravským Žižkovem)
• Pidimužík
• Žerotínova deska
• Toufarské strašidlo
• Akáty u kříže
• Šafránová paní (více Podivín, než Velké Bílovice)

Kultura a slavnosti
• Tradiční krojované hody – Vůbec největší lidová slavnost ve Velkých Bílovicích. Hody začínají vždy první neděli po svátku Narození Panny Marie (8. září), patronky místního kostela, a pokračují až do úterý. V sobotu před hody se ručně staví hodová mája. Úterní večer má maškarní pojetí. Hlavní slavnost probíhá v hodovou neděli, kdy mnoho návštěvníků i z daleka přijíždí obdivovat zejména krojovaný průvod, kterého se každoročně účastní více než 70 krojovaných párů (přes 150 svobodných domácích krojovaných). Na hodovém sóle v centru města hraje každý hodový den až do noci dechová hudba k tanci i poslechu. Součástí hodové slavnosti je také spousta kolotočů, stánků a atrakcí.
• Hodky - jinde také "dohrávky", nebo "dohrávání hodů", se konají druhou neděli po skončení hodů. Dříve se konaly hned první neděli po hodech, ale termín byl z důvodu krytí s hody v Moravském Žižkově přesunut. Po znovuvysvěcení žižkovského kostela a tudíž i přesunutí jejich hodů, zůstal termín hodek ve Velkých Bílovicích již nezměněn.
• Zahrávání hodů - známé též pod názvem "zahrávky", se konají měsíc před hody.
• Ze sklepa do sklepa – Tradiční putování za vínem, kdy více než 50 místních vinařů otevře v jeden den své sklepy pro návštěvníky. Je zajištěna autobusová doprava mezi sklepy a doprovodný program s dechovou a cimbálovou muzikou. Koná se v sobotu na přelomu března a dubna.
• Za vinařem do Velkých Bílovic – Další putování za vínem, ale tentokrát trvající celých 19 týdnů. Začíná koncem dubna a trvá až do začátku září. Od čtvrtka do středy mají otevřeno 3 různá vinařství prvních 9 týdnů konání akce (vedlejší sezóna) a potom 5 vinařství dalších 10 týdnů (hlavní sezóna). Postupně tak otevře své sklepy návštěvníkům až 50 různých místních vinařství.
• Výstava vín – Ochutnávka vín nejen místních vinařů, ale také vinařů z blízkého i vzdáleného okolí Velkých Bílovic. Koná se v místním Kulturním domě v sobotu na přelomu dubna a května.
• Letní slavnost autentických vín – Ochutnávka vín místních vinařů vyrobených netradičními autentickými postupy. Obvykle se koná poslední týden v červenci.
• Svatomartinská slavnost – Slavnost spojená s příjezdem sv. Martina na koni a následnou ochutnávkou mladých a Svatomartinských vín letošního ročníku. V rámci kulturního programu zahraje dechová i cimbálová muzika a zazpívají mužácké sbory. Obvykle se koná nejbližší sobotu po 11. listopadu (svátek sv. Martina).
• Soutěž ve vaření zelňačky – Více než 30 soutěžních družstev, místních i přespolních, soutěží o to, kdo uvaří nejlepší zelňačku. Zároveň se soutěží se koná také adventní jarmark. Soutěž se koná v sobotu, 1 nebo 2 týdny po Svatomartinské slavnosti. První ročník se konal již roku 2009.

Sportovní akce
• Vinařský maraton – Běžecký závod pro všechny pořádaný spolkem Báječné ženy v běhu. Běží se maraton i půlmaraton. Trasa vede mezi vinnými sklepy a vinicemi, převážně po cyklostezkách, mezi obcemi Velké Bílovice, Čejkovice a Vrbice. Dále se běží nesoutěžní rodinný běh s 1,5 km dlouhou trasou. Závod se koná poslední sobotu v říjnu.

Doprava
Jihozápadně od města probíhá trasa dálnice D2 s výjezdem na 41. kilometru na Velké Bílovice a Podivín.
Městem prochází dvě silnice II. třídy: II/422 a II/423.
Nejbližší železniční stanice se nachází ve 3 km vzdáleném Podivíně.

Místní samospráva
Od roku 2018 je starostkou Lenka Grofová (Nezávislí kandidáti). Zastupitelstvo města má 15 členů (8 za Nezávislí kandidáti, 4 za Sdružení nestraníků pro město a 3 za koalici stran KDU-ČSL a TOP 09).

Osobnosti
• Libor Zapletal (1920–1944), voják a příslušník výsadku Bivouac, popraven v Mauthausenu
• Marcela Melková (* 1971), poslankyně Poslanecké sněmovny a zastupitelka Středočeského kraje za hnutí ANO 2011
• Martin Hrdina (* 1978), interiérový architekt a grafický designér
• Antonín Osička (1888–1949), český anglista, básník a prozaik
• Johann Polach (1871–1942), český učitel a politik židovského původu, senátor meziválečného Národního shromáždění
• Václav Lebloch (1854–1924), rakouský a český politik, poslanec Říšské rady na přelomu 19. a 20. Století
• Svatopluk Sem (* 1973), operní pěvec v Národním divadle, držitel ceny Thalie za mimořádný jevištní výkon – Opera – muži (2018)

Velké Bílovice ve filmu
Velké Bílovice jsou již dlouho oblíbeným místem filmařů k natáčení filmů s tematikou víno. Natáčela se zde velká část trilogie „Víno“: Bouřlivé víno (1976), Zralé víno (1981) a Mladé víno (1986). Natáčelo se zde také mnoho scének filmu Bobule (2008).

VÝKLENKOVÁ KAPLIČKA JANA
GPS : 48.8580394N, 16.8991072E

NAUČNÁ STEZKA MEZI VINICEMI VE VELKÝCH BÍLOVICÍCH
Velké Bílovice jsou největší vinařskou obcí v České republice. Naučná stezka vás seznámí se zajímavostmi Velkých Bílovic, vinařskou a vinohradnickou tradice i se současným životem vinařů. Stezku můžete projít jak pěšky, tak na kole.
Stezka začíná na hlavní silnici směrem na Čejkovice, kde naleznete první zajímavost - vřetenový lis jako unikátní památku a připomínku vinařské tradice. Po cestě se na informačních tabulích seznámíte např. s nejdůležitějšími bílými i modrými odrůdami révy vinné pěstovanými ve Velkých Bílovicích, porovnáte si způsoby obdělávání vinic dříve a dnes, uděláte si představu o stavbě klenutého sklepu nebo se dovíte jak správně degustovat víno. To vše je v každé zastávce podtrženo vyhlídkou na bílovské vinohrady.
Stezka vás zavede do uliček sklepní trati Belegrady. Nejstarší sklepy této trati leží ve třech patrových ulicích – Staré Belegrady, Desátková a Habánská. Výrazně mladší zástavbu vinných sklepů najdete v ulici Ke Špičáku, nejmladší sklepy tvoří 11 sklepních uliček nazvaných podle odrůd pěstovaných ve Velkých Bílovicích.
Stezka dále pokračuje kolem Machovy studny do sklepní trati Pod Předníma přes Náměstí sv. Jana. Informační tabule jednotlivých zastávek jsou zaměřeny na zvláštnosti lokalit, vinařské a vinohradnické tradice i na současný život vinařů v největší vinařské obci ČR. Příkré svahy nad touto zastávkou jsou jedny z nejlepších vinohradnických poloh ve Velkých Bílovicích a nazývají se "Pánské".
Zastávka Púrynský kříž vás přivede do nejstarší lokality vinných sklepů nazývaných Púrynky. Vinné sklepy, stojící po obou stranách svažité cesty vytváří charakteristický kolorit. Přes Náměstí sv. Martina, patrona mladých vín, se dostanete až do Ťuhýkova a odtud dále k zastávce Novosádská studna. Nedaleko odtud bylo v roce 1976 objeveno velkomoravské pohřebiště. Při další cestě mezi vinicemi se dostanete přes Bucňákovu dolinu až ke Kapličce na Hradišťku, kde v minulosti stávalo nejen drobné středověké opevnění, ale pravděpodobně také opevněné strážní místo Velkomoravanů. Od roku 2002 stojí na zmíněném vrcholku kaplička, která toto místo s výjimečnou vyhlídkou zviditelňuje, poskytuje obraz kulturní krajiny vinohradnického regionu a nabízí příležitost k zastavení a rozjímání.
Konec vinařské stezky "Mezi vinicemi Velkých Bílovic" se nachází u Habánských sklepů ve Velkých Bílovicích. Dochoval se zde původní klenutý sklep z druhé poloviny 16. století, který pro tehdejší majitele Bílovic, rod Žerotínů, postavili právě habáni - novokřtěnci, jak byli často nazýváni. Měli výrazný podíl na rozvoji vinohradnictví a vinařství v celém okolí, vynikali ale i v jiných oblastech, známá je například habánská keramika.
Délka : 9,1 km
GPS : 48.8583428N, 16.9080222E

BOŽÍ MUKA
GPS : 48.8602931N, 16.9070472E

VRCH ZIMARKY
GPS : 48.8762578N, 16.8894853E

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA ZIMARKY
Stráň se stepní loukou, na které roste silně ohrožený teplomilný druh katrán tatarský (ten je zároveň i evropsky významným druhem). Vyskytují se zde však i další vzácné rostliny, jako orchideje tořič včelonosný nebo vstavač vojenský.
Vyhlášená rozloha : 3,05 ha
GPS : 48.8755506N, 16.8851853E

KAPLIČKA SVATÉHO CYRILA A METODĚJE, SVATÉHO VÁCLAVA A SVATÉHO URBANA NA HRADIŠŤKU
Na vyvýšenině uprostřed vinic nedaleko Velkých Bílovic stojí kaplička Na první pohled zjistíme, že vršek Hradišťku byl vytvořen uměle prací lidí, kteří tu v dávných dobách žili. S myšlenkou postavit kapličku na Hradišťku přišli lidé z Velkých Bílovic už v roce 1945. V tomto roce 8. září došlo ale pouze na vysvěcení základního kamene pro stavbu kaple sv. Cyrila a sv. Metoděje. Stavba probíhala až od léta 2001 do jara 2002 z peněz z veřejné sbírky. Kapličku zdobí řezby od Jana Chovana ze Slovenska a malby na stropě představující čtyři roční období v práci vinaře, jsou dílem Bohumila Bortlíka ze...
Stavba probíhala až od léta 2001 do jara 2002 z peněz z veřejné sbírky. Kapličku zdobí řezby od Jana Chovana ze Slovenska a malby na stropě představující čtyři roční období v práci vinaře, jsou dílem Bohumila Bortlíka ze Starého Podvorova. Vstupní bránu ukoval František Macinka z Velkých Bílovic. Antonín Zapletal z Velkých Bílovic veškeré práce řídil a má největší zásluhy na stavbě kapličky.
Svěcení kaple proběhlo 19. května 2002 Kaple byla v tento den zasvěcena sv. Cyrilovi, sv. Metodějovi, sv. Václavovi a sv. Urbanovi.
V prvním ročníku soutěže O lidech s lidmi pořádanou CpKP, týdeníkem Veřejná správa, Nadací OPEN SOCIETY FUND PRAHA a East West Institutem v roce 2001 byl projekt kapličky mezi sedmi oceněnými z 65 přihlášených.
Ke kapličce se lze dostat :
1) po silnici od Velkých Bílovic směrem na Velké Pavlovice, první odbočka uprostřed polí doprava - k Novosádské studni u odbočky doprava dolů, údolím v Úlehlích až na hranice katastru s Vrbicí, na odbočce do leva na křižovatce rovně.
2) po silnici z Velkých Bílovic směr na Čejkovice - velkopavlovická vinařská stezka - na vrcholu kopce za sklepy odbočit do leva, jet stále rovně po hřbetu kopce až téměř k Hradišťku, na křižovatce sjet z cyklostezkyVrbice - Bílovice doleva.
GPS : 48.8757567N, 16.8863622E
více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 65 zobrazení
alexindaa
poslední letní koncert sezony 2020
více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 30 zobrazení
fotograf-milan-svoboda
více  Zavřít popis alba 
  • 26.8.2020
  • 65 zobrazení
kajdule
A já sama se zase opět se zatajeným dechem vydám do Parku básníků ochutnat ten koktejl půvabné krkonošské krajiny... Nechat se jen tak bez ohledu na čas unášet kouzly trávy, kopců, pole s kukuřicí, šelestu něžných bříz... Já sama tam, kde to mám nejraději. V horách.
Je krásný podvečer, fotím sebe i krajinu. Sedím pak dlouho na lavičce u křížku, do penzionu v Tříči přijdu až v 18.15. Cesta z Vysokého je prudká, ale nádherná. Jedna louka, na které jsou rozesety chalupy. Přijdu do penzionu a cítím tam příjemnou únavu. Sednu si na sedačku v pokoji a u otevřeného okna a dřímám. V 19 h jdeme na svíčkovou. Dole v té krásné jídelně s ohromnými okny, za kterými je jen letní zeleň, sedí dalších cca 25 hostů na jídle a na pivku. Dám dvě Plzně, je mi trochu těžko od žaludku, povídáme si s Petrem a já ve 20.30 odcházím balit. Zítra v 9.30 musíme opustit penzion. Hezkou dobrou noc, letos v létě poslední krkonošskou... Zítra už Jizerky.
více  Zavřít popis alba 
  • 20.8.2020
  • 25 zobrazení
kajdule
Na dnešek se mi zdály sny o cestě z Jizerek na hraní a zpět a o tom, že jsem dělala přijímací zkoušky na Filosofickou fakultu v Olomouci... :) Vstávám v 7.30 a myji si hlavu. Moucha ráno a večer, nemohu usnout, asi ta káva po večeři.. Slunce a krásný vzduch... Po snídani vyrážíme do Harrachova. Přes hory, přes lesy... V Harrachově zaparkujeme na centrálním parkovišti a vyrážíme k mamutímu můstku. Cestou však narazíme na super Urbex. S Adamem natáčíme video... Pokračujeme k můstku, stoupáme po schodech, otevírají se výhledy na hory... Strávíme tu poměrně dlouhý čas. Pak zpět dolů. Esťa má hlad, tak jedeme k Medvědovi do Vysokého na oběd... Po obědě se stavujeme v kavárně a pak v pražírně kávy, odkud si odnášíme výbornou kávu. Naše cesty se rozdělí a já se sama opět se zatajeným dechem vypravím do Parku básníků, abych si vychutnala ten koktejl krkonošského půvabu... (v dalším albu...)
více  Zavřít popis alba 
  • 20.8.2020
  • 33 zobrazení
muhl
JAK JE JIŽ ZNÁMO, VYSOČINA JE PŘEKRÁSNÁ ROMANTICKÁ KRAJINA. PŘED VÍCE JAK 10 LETY BYLA NAPSÁNA KNIHA: TRAMPING NA ŘECE JIHLAVĚ, KDE SE PÍŠE O TRAMPSKÝCH OSADÁCH NA JIHLAVSKU,TŘEBÍČSKU A VYŠKOVSKU. A KAŽDÝ KOUSEK NA ŘECE JIHLAVĚ MÁ SVÁ ROMANTICKÁ ZÁKOUTÍ. JEDNÍM Z NICH JE PŘÍMĚLKOV A ÚDOLÍ BRTNIČKY. JIŽ DELŠÍ ČAS MĚ UZRÁVAL V HLAVĚ NÁPAD, UDĚLAT MAPU BRTNIČKY PO TRAMPSKU. ALE NÁPAD A REALIZACE JSOU DVA POJMY. PŘÍLEŽITOST SE NAŠLA KDYŽ MAJITEL HOSPŮDKY NAD PŘEJEZDEM(MATES) CHTĚL DŮSTOJNOU OSLAVOU PŘIPOMENOUT 100 LET OD ZALOŽENÍ TÉTO HOSPODY. A JAK JE ZNÁMO HOSPODA A TRAMPING JDE RUKU V RUCE CESTOU SPOLEČNOU. PŘÍMĚLKOVSKÁ HOSPODA BYLA VYHLÁŠENÁ SVÝM KLADNÝM PŘÍSTUPEM K TRAMPŮM. PO CELÁ DESETILETÍ SE V NÍ ODEHRÁVALY SLEZINY,SEJŠNY A RŮZNÉ AKCE JAKO NAROZENINY ,TRAMPSKÉ SVATBY ATD. V HOSPODĚ VÍKEND CO VÍKEND ZNĚLA TRAMPSKÁ MUZIKA. TAK TO BYLO I S ÚDOLÍM BRTNIČKY.TRAMPOVÉ TAM ZAKLÁDALY OSADY. T.O.ONTÁRIO, T.O.SMOLAŘI, T.O. DAVNÉ, T.O.ČÍŽEK, T.O. OSMĚLÁ HVĚZDA,T.O. OSAMĚLÍ VLCI, T.O. PŮLNOČNÍ HVĚZDA. BRTNIČKA ŽILA A ŽIJE DODNES SVÝM ÚŽASNÝM ŽIVOTEM PLNÝM DOBRODRUŽSTVÍ A ROMANTIKY. JIŽ OD ROKU 1289 SE ÚDOLÍM PROHÁNĚLI RYTÍŘI NA KONÍCHKDYŽ SE POSTAVIL HRAD ROKŠTEJN. ALE TO BY JSME SE VRACELI O 700 LET SPÁTKY. PŘI PŘÍLEŽITOSTI OSLAVY 100 LET HOSPODY A KŘTU MAPY(BRTNIČKA-STŘÍBRNÁ ŘÍČKA) JSME ZBUDOVALII MALÉ VZPOMÍNKOVÉ MÍSTO NA ÚDOLÍ MUCH. JE TO PROSTÝ KŘÍŽEK KDE SE MŮŽEŠ ZASTAVIT,ZAVSPOMÍNAT NA KAMARÁDY KTEŘÍ JIŽ ODEŠLY NA SVŮJ POSLEDNÍ VANDR A NEBO NA ČASY KDY JSI BYL JEŠTĚ MLÁD A PROŽÍVAL ZDE SVÉ KRÁSNÉ CHVÍLE. DUCH TRAMPINGU A VŮNĚ OHŇŮ JE ZDE CEJTIT NA KAŽDÉM KROKU. A JEŠTĚ NĚCO K TÉ MAPĚ. DÍKY KAMARÁDOVI JIŘČOVI TATO MAPA SPATŘÍLA SVĚTLO SVĚTA. ZA TOLIK ČASU KTERÝ TOMU VĚNOVAL MU PATŘÍ VELIKÉ UZNÁNÍ. TAK SAMO MATESOVI KTERÝ POVOLIL UMÍSTĚNÍ MAPY NA SVÉ HOSPŮDCE. PODĚKOVÁNÍ PATŘÍ KAMARÁDU KEJKOVI S T.O.FREE BOY ZA VYŘEZÁNÍ KŘÍŽKU I PAVLU BARTÁKOVI S T.O.DRUHÝ DECH Z VYROBENÍ RÁMU NA MAPU.
více  Zavřít popis alba 
  • léto
  • 296 zobrazení
pravyplaninar
Jižně od Slance se při hranicích s Maďarskem tyčí Slanské vrchy. Celé jsou porostlé hustými, převážně bukovými lesy, místy pralesního charakteru. Vedle andezitových skalních a suťových oblastí se zde vytvořilo i několik jezírek a mokřadů, z nichž nejzajímavější je jistě jezero Izra, vzniklé po velkém sesuvu půdy. Zádumčivá krása sem dnes láká pouze malý počet návštěvníků, na své si přijdou zejména romantici a rybáři milující klid. Už jen cesta sem po nepříliš kvalitní a úzké přístupové silničce je zážitkem. Bohužel dny své slávy má již jezero Izra za sebou. Dříve to tu opravdu žilo, a za komunismu patřilo jezero Izra k oblíbeným víkendovým cílům mnoha turistů. Na březích tohoto malebného jezera o rozloze 5 ha, ukrytého v hlubokých lesích, byla kdysi fungující pěkná výletní restaurace a několik chat. Ke službám patřila i půjčovna lodiček a chatky k pronájmu. Pobýval tu třeba i slavný Jurij Gagarin. Dnes restaurace zeje prázdnotou a chatky jsou vybrakované a rozpadají se. Potkáte zde opravdu jenom osamocené rybáře. Jaká to škoda. Na druhou stranu tu nejsou davy turistů a vy si tak můžete vychutnávat samotu a kouzlo přírody.

Překvapením pro mě bylo, že se zde po délce Slovensko-maďarské hranice vyskytují bunkry lehkého opevnění (takzvané řopíky), které měly sloužit k ochraně ČSR ve druhé světové válce Jedná se přesně o ten samý typ malých bunkrů, tak jak je známe z Čech a zejména ze Šumavy. Mají stejné dispozice, tady jsou bunkry snad jen více úzkého, obdélníkového charakteru. Vůbec jsem netušil, že tyto bunkry na Slovensku byly také budovány a bylo to pro mě překvapení. K jejich použití tady ale také nedošlo. Bylo to však ze zcela jiného důvodu než v Čecháh.

Nedaleko odsud se nachází pevný hrad Slanec, který střežil průchod Slanským průsmykem. Vyrostl ve 13. století v místech staršího hradiště. Často měnil majitele, několikrát byl stavebně upravován a v 17. století za stavovských povstání pobořen. V 19. století se jej pokusili jeho tehdejší majitelé Forgáčovci zrenovovat. Celý areál však byl definitivě poničen na konci 2. světové války. Dnes volně přístupnou zříceninu tvoří zejména zbytky hradní věže a palácového zdiva. Z hradu se naskýtají úžasné výhledy do dalekého okolí. K zdaleka viditelnému hradu se dostaneme nejlépe pěšky ze stejnojmenné obce v podhradí.

K nejvděčnějším cílům výletů v Košicích určitě patří okraj pohoří Černá hora, které se vypíná severozápadně od centra. Na zalesněném vrchu Hradová byly objeveny nevýrazné zbytky Košického hradu, nazývaného též Hradová. Vznikl v 13. století, jeho stavitelé Omodejovci byli v ostrém konfliktu s městem Košice. To hrad získalo koupí v roce 1374. V roce 1441 obsadili hrad bratříci, po jejich vytlačení hrad zanikl. Dnes zde najdeme jen základy válcové věže, bašty a dalších částí opevnění. Hlavním lákadlem tu však je rozhledna Hradcová, s dech beroucími výhledy na Košickou kotlinu a Košice samotné.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.8.2020
  • 214 zobrazení
smarttravel
Ahoj vodáci, řeka Salza nám o víkendu ukázala snad jednu ze svých nejvlídnějších tváří, kterými disponuje.
Přestože poslední týdny a měsíce patřily k těm sušším, pohostila nás Salza bezvadným průtokem 11,5 m3/s (141 cm), při kterém si s vodáky pěkně poskotačí a přitom jim ještě odpustí nějakou tu chybku :-D
V horkých dnech nás ovívala svěžím vánkem a chladila svou smaragdovou vodou, nechala nás pokochat se krásnými výhledy na majestátní skály a soutěsky, dýchala na nás vonným dechem alpských bylin i temných lesů a v peřejích si šuměla a hřmotila v dobrotivém rozmaru.
I ten kamzík na zalesněné stráni zkoprněl v němém úžasu nad tou nádherou :-)
Salza zkrátka voněla všemi barvami. Slyšeli jsme to.
Bylo to prima a jsem rád, že jsme u toho společně mohli být.
Těším se na Vás zase příště
Petr
http://www.smarttravel.cz/salza
více  Zavřít popis alba 
  • 2.8.2020
  • 22 zobrazení
kajdule
Ráno mě budí čerstvý horský vzduch, který přichází z otevřeného okna. Je něco kolem 7 h. Pomaličku vstanu, převleknu se a jdu na snídani. Za chvilku přijde Honzík, pak Kačka a Jirka. Nikon tábor už zaujal svou pozici při snídani. Dobře se nasnídáme a já si sbalím saky paky, napíši Petře, že budu ve 13.24 v Trutnově a těším se na krásnou procházku z Rýchor do Žacléře. Poznávám všechna ta malebná zákoutí, chtělo by se mi říci, že znám cestu zpaměti, ale tak to ještě úplně není. Krajina má jiný ráz, než ta zasněžená před rokem a půl, kdy jsem tu byla naposledy. Je kouzelné slunce. Zajdeme ještě s Kačkou ke studánce pro vodu na cestu. Kvítí se třpytí v tom slunci. Je to zase všechno tak půvabné... Rozloučím se s Jirkou a Kačkou a mířím do Žacléře. Hory i detaily hor jsou tak moc fotogenické. U Rýchorského kříže potkávám nějakého fotografa, který mi ukazuje místo s oranžovými liliemi. Pak pokračuji dál. Cesta je fajn a v lese je velmi příjemně. V Žacléři si ještě za odměnu vlezu do zahrady opuštěného zámku Žacléř, který čeká na nové podlahy a nové stropy. Zahrada je zarostlá a já se dostávám do zámku. Je to tajemné a moc zajímavé... Snad to brzy dají do kupy, aby zámek mohl v celé své kráse připomenout zdejší historii. Ve 13 h mi jede autobus do Trutnova. Volám Petře, ta telefon nezvedá. V Trutnově také ne. Říkám si, že asi telefon zapomněla doma... Za hodinu mi jede autobus do Prahy. Stihnu v rychlosti dojít na náměstí, udělat pár fotografií a už nasedám do busu. Bylo mi krásně v těch horách. Sama se svými myšlenkami, zcela pohlcena tou horskou krásou. Opilá jako vždy z těch pohledů, které berou dech a zároveň zklidní a pohladí duši. Bylo na čase se tam vrátit, pozdravit Rýchorskou vílu, spočinout v trávě a kochat se tím, co příroda v létě vykouzlila. Áje jsem slíbila, že se zase, nejspíš na podzim, objevím... Jsem ráda, že se jim daří držet Rýchorku stále s takovou láskou. Proto se tam tak ráda vracím. P.S. Petra mi volá v 19 h, že si zapomněla telefon doma...:)
více  Zavřít popis alba 
  • 15.7.2020
  • 59 zobrazení
Reklama