Hledání

8 646 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

darkzin
Praha, O2 arena
více  Zavřít popis alba 
  • 10.11.2019
  • 1 zobrazení
darkzin
Praha, klub Modrá Vopice
Kategorie: kulturaudálosti
více  Zavřít popis alba 
  • 10.11.2019
  • 5 zobrazení
darkzin
Praha, klub Strahov 007
Kategorie: kulturaudálosti
více  Zavřít popis alba 
  • 10.11.2019
  • 13 zobrazení
jaropet
Roháčský vodopád také nazývaný Horní Roháčský vodopád (slovensky Roháčsky vodopád) je vodopád na Slovensku v Západních Tatrách. Nachází se v Roháčích asi 12 km východně od obce Zuberec, v okrese Tvrdošín. Jde o výše položený ze dvou vodopádů na vysokém dolním prahu Spálené doliny. Jedná se o ledovcový, částečně selektivní typ vodopádu na granodioritovém podloží. Je napájený přítokem Studeného potoka ze Spálené doliny, který je nad vodopádem v nadmořské výšce 1250 m široký 2 m. Jeho výška je přibližně 18 m. Odbočka k vodopádu je součástí naučné stezky okolo Roháčských ples.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Roh%C3%A1%C4%8Dsk%C3%BD_vodop%C3%A1d
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • 27.10.2019
  • 28 zobrazení
methynka
  • 13.10.2019
  • 195 zobrazení
psdravci-most
Fotky z Mořského světa a Muzea Lega v Praze.
Kategorie: dětizábava
více  Zavřít popis alba 
  • 1.9.2019
  • 5 zobrazení
pinda55
  • 7.8.2019
  • 18 zobrazení
spoluolomouc
Výlet do daleké Prahy a 7. nejlepší ZOO na světě.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.8.2019
  • 13 zobrazení
tommy-harold
NPP Jestřebské slatiny pravým rájem botanickým jsou. Rostinstvo pravzácné, čarokrásné i roztodivné zde nalézti možno v míře nevídané. Botanik, jež pociťovati začíná, že z ušních boltcků lístky okvětní začínají mu vyrážeti, prohlédnouti si může pozůstatky hradu středověkého na Konvalinkovém vrchu či toho jež ve vísce jež slove Jestřebí se nachází. Nedaleko též řady ŘOPíků prvorepublikovích možno prozkoumati a taktéž v blízkosti Máchovo jezero leží. Máchovo jezero jest místem přímo kouzelným. Po parném dni červnovém možno zde v chladné vodě osvěžiti se, prach a pot z těla smýti, nohy ucaprtané na chvíli natáhnouti a, v neposlední řade, před výpravou samotnou ženu svou odložiti. Žena důvtipná záhy pochopí, že botanik k Mácháči nejezdí, coby slušný člověk, sluniti se a vodním radovánkám oddávat, však za šťovíky jakýmis blonckati se, leč žena vskutku moudrá záhy usoudí, že lépe je jí ležkati zde nežli u kačáku na návsi. Místo toto jest významnou oblastí rekreační se znamenitým dopravním spojením. Nemůže-li se botanik v busu jež do Prahy směřuje zbaviti dojmu vtíravého, že cos mu chybí, vklidu vystoupí, dalšího spoje vyčká a drahou svou na břehu jezera Máchova vyzvedne. Nepřizná-li se botanik k roztržitosti své a prohlásí, že zbloudil a ztracen byl v kraji cizím, lání sic jakés vyslechne si, však nakonec, tváří-li se řádně zkourmouceně i jakýs pišingr k útěše své dostane. I, při příležitosti nejbližší, je mu opětovná návštěva kraje Máchova navržena...
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • 4.7.2019
  • 41 zobrazení
vzskrnov
  • 21.6.2019
  • 20 zobrazení
robertocelka
  • 17.6.2019
  • 55 zobrazení
bikipl
více  Zavřít popis alba 
  • 25.5.2019
  • 11 zobrazení
bikipl
více  Zavřít popis alba 
  • 25.5.2019
  • 16 zobrazení
bikipl
více  Zavřít popis alba 
  • 25.5.2019
  • 12 zobrazení
bikipl
více  Zavřít popis alba 
  • 25.5.2019
  • 13 zobrazení
logic
Druhá část výletu po Polsku bylo německé město Norimberk. K vidění je zde spoustu historických staveb a katedrál, za návštěvu alespoň kvůli rozhledu stojí i místní městský hrad. Procházky podél městských hradeb a kolem řeky byly příjemné, i když ještě moc teplo nebylo. Na závěr jsme se svezli zpět domů autobusem do Prahy.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 22.4.2019
  • 18 zobrazení
rybolovec
Japonsko bylo jednou ze zemí, které jsem si přál navštívit. Chtěl jsem poznat jedinečnou historii této země, kulturu, životní styl či přírodní krásy. Příležitost se naskytla díky pozvání k odborně-přednáškovému pobytu na univerzitě v Kjótu, kam jsem odcestoval v září 2018. Když už jsem do Země vycházejícího slunce cestoval, chtěl jsem také vidět a zažít co nejvíc. První týden jsem měl ještě dovolenou a strávil jsem ho na ostrově Hokkaidó na severu země, a to především v Sapporu a jeho okolí. Hned po příletu jsem zažil své první zemětřesení, naštěstí mírnější (o síle 3 stupně Richterovy stupnice), ne tak ničivé, které ostrov postihlo krátce před mým příletem (6,7 RS). V době pobytu na ostrově Hokkaidó jsem prošel či projel některá významná místa – v Sapporu Ódóri park s dominantou televizní věže, areál skokanského můstku nad městem, kde je vystavěno také olympijské muzeum připomínající historii olympionismu a zimní olympijské hry Sapporo 1972. Dechberoucí byl národní park Shikotsu-Toya s dominantou jezera Toya a mnoha vulkány, mj. aktivního Usu. Malebné bylo město Otaru s vodními kanály a krásným pobřežím.

Po týdnu jsem se již letecky přesunul jižněji na ostrov Honšú, do Kjóta, kde začal můj odborně-přednáškový pobyt na Kyoto Sangyo University. Univerzitní kampus se rozprostírá na okraji města, žije si svým komunitním životem, jako je to typické pro mnohé západní univerzity. Má své obchody, restaurace, bankomaty, autobusová spojení a další specifika. Vedle přednášek a mnoha zajímavých odborných setkání jsem také navštívil několik škol a zavítal také do výuky, setkal se učiteli i žáky a měl možnost poznat japonský edukační systém. Překvapivou zkušeností byla nízká znalost angličtiny ve společnosti, ale překvapivě i mezi mladými lidmi. Resp. bylo mi osvětleno, že možná Japonci mnohdy anglicky umí, ale mají strach komunikovat, protože jazyk běžně neužívají.

Jak se však říká, nejen prací je člověk živ, tak jsem první volný víkend v rámci mého pracovního pobytu využil k návštěvě jednoho z nejjižnějších měst Japonska Kagoshima. Z Kjóta je to sice přes 900 km, ale jedna z naprosto úžasných věcí na Japonsku je shinkanzen, který protíná zemi od jihu až k ostrovu Hokkaidó a relativně velké vzdálenosti zvládnete za pár hodin. Do Kagoshimy jsem cestoval 4,5 hodiny, tzn. průměrná rychlost vlaku se zastávkami byla 200 km/h (a nejvyšší, kterou jsem naměřil, byla 298 km/h). A to jsem nejel zdaleka nejrychlejším shinkanzenem Nozomi, který to zvládne ještě o trochu rychleji. Každopádně, doposud jsem o japonském rychlovlaku jen slyšel nebo četl, teď už mám splněný další klukovský sen. Kagoshima sama o sobě není typické velkoměsto jako Tokyo nebo Ósaka, žije si svým poklidnějším životem v kagoshimském zálivu Východočínského moře. Jeho hlavní dominantou je aktivní vulkán Sakurajima na nedalekém poloostrově, kam jsem zavítal na půldenní výlet. Na kole jsem objel celý (polo)ostrov (necelých 40 km), proto mnoho fotek z výletu je právě se sopkou, jejíž valící se dým byl fascinující. V návětrné straně jsem se také musel chránit rouškou, abych nevdechoval sopečný popel a na závěr se musel celý vykoupat v moři a smýt saze z těla.

Volné chvíle v Kjótu jsem využíval k návštěvě zajímavých míst ve městě a okolí. Několikrát jsem se setkal s přirovnáním „romantické Kjóto“ a musím uznat, že toto označení je víc než trefné. Město má úžasnou, osobitou atmosféru, mnoho poetických míst, ze kterých dýchá dávná japonská historie. Honosí se úchvatnými chrámy jako zlatý chrám Kinkaku-ji, svatyně Kamigamo nebo chrám Fushimi Inari s cestou z rudých bran torii. Navštívit musíte čtvrť Gion, kde i dnes můžete potkat gejši (a já to štěstí měl!), a mnoho dalších zajímavých míst.

V dalších volných dnech jsem navštívil ještě několik mimořádných míst. Jedním z emotivně nejsilnějších zážitků byla návštěva Hiroshimy, která je dvě hodiny shinkanzenem od Kjóta. Nejdřív jsem navštívil ostrov Miyajima, odkud se (za přílivu) tyčí z vody majestnátná rudá torii (brána). Měl jsem jen smůlu, že jsem "trefil" odliv, ale zase jsem se mohl procházet kolem ní. Pak už jsem se přesunul do Hiroshimy a snad každého humánně smýšlejícího člověka toto místo "dostane". Chodíte po místech, kde se se 6. srpna 1945 zastavil čas a s ním desítky tisíc lidských životů. Přemýšlíte, jak se vůbec něco takového mohlo stát a rozum vám to nebere. Byl to nepopsatelně hluboké, plné beznaděje…

I když osobně příliš nepreferuji návštěvu měst, tak být v Japonsku a nenavštívit Tokyo je jako procestovat ČR a nebýt v Praze. Proto jsem se o volném víkendu vydal navštívit i toto velkoměsto, kde se mísí stará japonská historie s rysy typického moderního velkoměsta. Našel jsem si pro sebe to nejpodstatnější k vidění, především s nádechem tamní historie a osobité kultury. Na závěr pobytu jsem si ještě udělal krátký výlet do města, kde se nachází unikátní hrad Himeji s přilehlými romantickými japonskými zahradami. Na konec pár obrázků z Ósaky, kde jsem navštívil několik top míst při mém příletu a odletu, mj. Ósacký hrad nebo čtvrť Dotonbori.

Japonsko musí nadchnout každého. Tři týdny na poznání jsou na tak jedinečnou zemi poměrně málo, protože je toho ještě mnoho k vidění a objevování, proto vím, že se do Země vycházejícího slunce jednou určitě vrátím!
více  Zavřít popis alba 
  • 21.4.2019
  • 42 zobrazení
hanadrapalova
  • 25.2.2019
  • 23 zobrazení
pfau
  • 25.2.2019
  • 32 zobrazení
sklerosa
Masky v Aloha klubu Praha
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 7.2.2019
  • 15 zobrazení
arous
Pěkný výlet podorlickem za pěkného počasí. Z Deštného jsme se vypravili na Prázovu boudu a přes Rovné a Dobré jsme došlli ke Zlatému potoku, podívali jsme se na židovský hřbitov a zámeček Skalka, který je bohužel zavřený. Po obědě v motorestu v Podbřezí jsme pokračovali kolem Semechnického rybníka k rybníku Broumar. Je zde pěkné koupaliště a příjemná obsluha v přilehlé hospůdce. Odtud jsme šli do Opočna, kde jsme si prohlédli zámecké nádvoří včetně parku. Poté jsme ze zastávky na náměstí v Opočně odjeli domů. Výlet se vydařil a viděli jsme hodně zajímavých věcí.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.2.2019
  • 39 zobrazení
reklama