Výjezd k nejvyšší stavbě na Moravě. Vysílač Kojál je vysoký 340 metrů. Trasa: Přerov - Prostějov - Drahany - Kojál - Vyškov-Dědice - Brodek u Prostějova - Pivín - Tovačov - Přerov (131 km)

Už nám zbývala poslední světová strana, samozřejmě jako vždy jen v okrese Prostějov... Vyšli jsme z Biskupic a polními cestami kolem Klopotovic jsme dorazili na nejvýchodnější místo našeho okresu. Je tam v poli zajímavý pomník Mohyla Eduarda z Behru... Pak jsme šli “cestou necestou a polem nepolem” kolem řeky Blaty a pak kolem tovačovských jezer, obešli jsme jezera Annínské, Skašovské a Donbas a došli do Tovačova. Počasí bylo jak na Sibiři, zataženo i slunečno, ale celý den zima a vítr, občas sněhová vločka a u jezer fičel pěkný severák a byly vlny jak na moři... V lužních lesích kolem jezer bylo už tepleji a plno medvědího česneku...

Velikonoční pondělí jsme strávili v jarní přírodě a šlapali jsme na divoký západ okresu Prostějov. Vyšli jsme z Bukové a začali jsme mrskačkou a velikonočními dobrotami. Větší část trasy vedla Přírodním parkem Řehořkovo Kořenecko. Prošli jsme se kolem rybníků v PR Pavlovské mokřady, trochu mokro tam bylo. Pak jsme zdolali nejvyšší vrchol naší trasy Paprč (721 m). Bylo tam hodně polomů, pěkné skalky a pěkný výhled. Další cesta na divoký západ byla trochu divočejší, museli jsme překonat četné polomy, blátivé úseky a potok Bělá... Z divokého západu jsme se dlouhým stoupáním dostali na vrch Peterkův kopec (671 m). Byl opět holý a s pěkným výhledem. Naše trasa končila v Horním Štěpánově, kde jsme snědli velikonočního beránka... Celý den bylo hezky a slunečno a docela teplo, občas trochu foukalo. Ušli jsme 16 km a výlet to byl moc pěkný...

Krátká procházka kousek od Prostějova. Určitě doporučuju navštívit tyto krásné vyhlídky, podivně zvlněnou krajinu a odhalené skály.

Na Velký pátek jsme se vydali na severní pól - nejsevernější bod okresu Prostějov. Počasí nám zase vyšlo, na severu bylo chladno, občas foukal severák, na sluníčku bylo příjemně... Vyšli jsme z Kladek, pak přes Ospělov a už jsme byli na severu. Sešlo se nás tam celkem dost. Další zastávkou byla Himlerova chata s výhledem na Jeseníky a hrad Bouzov. Pokračovali jsme pěknou krajinou přes Milkov do PR Průchodnice, kde je vápencový skalní blok s jeskyní a dvěma průchody a je to tam moc pěkné. Zdolali jsme i nedaleký vrchol Průchodnice (535 m). Prošli jsme PP Skalky a potom PR Rudka, kde jsme někteří zašli k Burianově jeskyni a k Jeskyni sv. Mikuláše. Pak už nám zbýval poslední kousek cesty do Jesence na vlak. Ušli jsme 17 km a prožili pěkný den v přírodě...

Výprava na Severní pól (v okrese Prostějov). A počasí tomu chvílemi odpovídalo, protože teplotní rozdíl mezi pátkem a předchozími dny byl velký. Dojeli jsme busem do Kladek, po dlouhé době jsem shlédla jeskyni Průchodnice. A v Ludmírově jsem si dlouho vzpomínala, odkud tento název znám. A po dlouhém přemýšlení jsem si vzpomněla - kupuji škvarkovou pomazánku z JZD Ludmírov. Pomazánka je s cibulí a je fakt dobrá.
Vlakem jsme odjížděli z Jesence, kde mají pěkný Domov seniorů.

Poslední březnový den jsme se vydali na jižní pól (ale jen okresu Prostějov - jeho nejjižnější bod). Vyšli jsme z Koválovic a naše první kroky vedly na kopečky NPP Křéby. Je to tam moc pěkné, ale ještě tam nic moc nekvetlo. Je tam i poutní místo s kapličkou. Pak jsme šli hledat jižní pól za obcí Prasklice. Nakonec jsme ho našli (kvůli policajtům u silnice jsme šli přes pole a pak jsme se museli kus vrátit). Ale bez dobytí jižního pólu jsme nemohli odejít... A pak jsme pokračovali dál na jih. I počasí bylo jižní - jasno, bezvětří a vedro. Na cestě mezi poli byl “pecen” jak v létě a pěkný výhled na okolní krajinu. Byli jsme rádi, když jsme konečně došli do lesa, tam už bylo příjemně. Prošli jsme kolem Opatovských a Pornických rybníků a zastavili se u sirného pramene V Prdlavé louce. Pak už jsme to měli kousek do obce Pornice. Ušli jsme 17 km a hezky jsme se opálili...

Jižní pól.
Ovšem v okrese Prostějov, když jinam nemůžeme. Nafocený pól nemám, protože jsme jej napřed minuli a byla jsem líná vracet se a hledat nějakou ceduli, kterou umístil předseda KČT Smržice na určené místo. Blanka byla ale neústupná a nakonec se všichni až na mne a Janu vrátili. Ale byli to členové KČT a já nejsem, tak jsem nemusela.
Bylo šílené vedro, tedy na březen a mám i opálené ruce a možná i obličej s kolečky od brýlí. Viděli jsme i pár zvířátek, NPP Křéby, koniklece viděla jen Dáša. Blanka č. 2 si parádně roztrhla kalhoty a jinak se nic závažného nestalo, ani jsme na závěr neutíkali na autobus.

Sobotní dopoledne bylo mrazivé a my jsme vyrazili na vycházku kousek za Prostějov. Šli jsme zasněženou krajinou z Domamyslic kolem Loupežníka na kopec Zlechov a kolem Mostkovic zpět. Bylo mrazivo i slunečno, foukalo i sněžilo... Ušli jsme pohodových 10 km...