Hledání

5 838 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

kopy
Byli jsme se kouknout na Diny, jak říká malý, sam dino, tady dino, jen to 3D jsme ještě nebyli. Snad jak bude Adam větší.
více  Zavřít popis alba 
  • ve středu
  • 8 zobrazení
  • 0
gevalim
  • minulý týden
  • 5 zobrazení
  • 0
cusima
Říkám to na rovinu- dechovku ani cimbálku neposlouchám, folklor mě nijak nebere. Ale...mám strašně ráda tu atmosféru v rodném městě, kam se na Slovácký rok sjedou lidé ze všech koutů naší země a také že zahraničí. Jo- a miluju kolotoče ( furt ta zastydlá puberta :-) )
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • minulý týden
  • 73 zobrazení
  • 1
frantafotograf
Jel jsem jen na otevření nové expozice psounů, ale žádné fotky z otevření neuveřejňuju, nerad bych se dostal do problémů. NOZ paragraf 84 a snad po mně koukal nesouhlasně i pan ředitel Miroslav Bobek. A tak můžu ujistit, že ty fotky mám jenom v soukromém archivu. Jedině, kdybych dostal souhlas s uveřejněním, ale to se asi nestane. Proto tedy jenom ta zvěř. Psouni jsou teď hned vedle bizonů - tam je jim nejlepšejc, jak říká filosof.
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • minulý pátek
  • 12 zobrazení
  • 1
palko1963
Dnešní mé kroky vedou do kraje Habánů v okolí Sobotiště. Vydávám se na nevelký kopec Havran, o kterém se dá říci, že ukončuje Bílé Karpaty na jhozápadě. Cestou ještě vystupuji na kopec Uchánok, kde je hezká útulna "Pod Uchánkom" a vracím se po téměř dvaceti kilometrech zpátky do Sobotiště. Hezká túra po horách, kde nepotkáte téměř nikoho....
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • 7.8.2019
  • 84 zobrazení
  • 3
pppprostejov
Cesta do Polonin byla dlouhá, ale jak se říká " i cesta je cíl" a byl.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 4.8.2019
  • 44 zobrazení
  • 1
marukkacollection
  • 2.8.2019
  • 4 zobrazení
  • 0
coloraaa
Dnes jsme se vydali na rozhlednu odkud je vidět čtvrtina Čech. Pohled je to úchvatný. Nedivím se že armáda zde stále působí. Takový výhled na všechny strany se jen tak nevidí. Rozhledna byla zpřístupněna 22.4.1995 má 124 schodů a ochoz je 24 m nad zemí. Kozákovu se říká ''STRÁŽNÍ HORA ČESKÉHO RÁJE'' protože sopka Kozákov je se svými 744 m n m nejvyšší horou Českého ráje. Od roku 1928 je na vrcholu Riegrova turistická chata. Tak se na to jdeme podívat.
Počasí: +24°C, Polojasno až oblačno, slabý severní vítr.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
více  Zavřít popis alba 
  • letos v srpnu
  • 83 zobrazení
  • 6
coloraaa
Druhý den na Klokočkách. Kozákov a Drábovna. Říká se že je tu 300 převisů, tak je jdeme spočítat. (:-))
Počasí: +26°C, Polojasno až oblačno, Slabý severní vítr.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
více  Zavřít popis alba 
  • 2.8.2019
  • 68 zobrazení
  • 4
partacihvozdna
1. den přívesnického sportovního tábora jsem odstartovali svižně.
Sraz v klubovně, rozdělení do týmů, rozdání čísel a rychlý přesun na dopolední aktivity na hřiště.
Ale vždy je potřeba seznámit se s pravidly, která budeme po celý týden dodržovat.
Každý sportovec potřebuje vždy před tréninkem, zápasem apod. se správně protáhnout a rozcvičit. Tuto aktivitu nám vedla velká parťačka Bea. Děti musely zvládnout i pár silových prvků a celý týden sportu může tedy začít.
Po svačince a doplnění tekutin, jsme ještě zvládli kroky zumby pod vedením parťačky Dáji.
A to už na nás volá fotbalový trenér Mára Ajgl a vrháme se na fotbal. Trocha teorie, rozdělení na 3 družstva a kolečko tréninku je v plném proudu. I holky nadšeně makají. Slalom s míčem, běhání, kopy, nahrávky....vše co správný fotbalista musí zvládnout. Závěr patřil mini fotbalovému turnaji. Nutno říci, že Mára si pro nás perfektně přichystal program a za to mu patří velké DÍKY! Kdo chtěl znovu trochu "hodit zadkem" stihl před obědem ještě zumbu.
Bereme batohy a vyrážíme doplnit prázdná břicha. Odpočinek v klubovně, válení, malování, házení vlaštovek.....
Batohy na záda, nabalení svačiny a jde se směr Korábek. Sluníčko se nám opírá do zad a my na kopci nad Korábkem sedáme zpoceni do trávy a odpočíváme. Mezitím si na nás velcí parťáci nachystali lesní hru: "Člověče, nezlob se!"
Házíme kostkou, běháme, předháníme se a zase házíme kostkou.....
Doplníme tekutiny a vyrážíme směr Větřák.
Co vlastně ještě nevíte, že jsme 4 týmy, které spolu po celý týden bojují. A tyto týmy mají své pokřiky, kterými ukončujeme program prvního dne, který byl opravdu svižný a plný aktivit.
Na začátku obce už jen na sebe voláme: "Šupy dupy! Domů hupy!"
Tak zase zítra SPRINŤÁCI, PROFÍCÍ, HRÁČI a AV-TÝME!
více  Zavřít popis alba 
  • 29.7.2019
  • 174 zobrazení
  • 0
voset
Borůvka je v pořadí třetí rozhlednou, kterou najdete u obce Toulovcovy Maštale. Svůj název nese dle místa pod ní. Říká se mu Borek, nebo Na Borůvčí. Rozhledna je vysoká 18,5 metrů a její vyhlídková plošina je ve výšce 15 metrů. Vyšlápnout na ni musíte 75 schodů. Máte odtud výhled na hrad Rychmburk, Skuteč, Železné hory, Chrudim a Pardubice. Při dobré viditelnosti můžete dohlédnout na Orlické hory nebo i na Praděd. Za nepříznivého počasí je rozhledna uzavřena.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.7.2019
  • 6 zobrazení
  • 0
otrad
V neděli 21.7. 2019. proběhla připomínka slavných poutí na tomto posvátném místě. Vlašimský
Podblanický spolek recitoval a zazpíval staré duchovní písně. Byla rovněž přednesena
píseň od pátera Václava Oktábce, louňovického kněze, který zde i v době hluboké totality
pořádal mše svaté.
Na svátek Máří Magdaleny na tamní poutě jezdili poutníci z celých Čech. Hrávala zde
kapela, sjeli se stánkaři z širokého okolí. Cesta k Býkovicům bývala jejich stánků plná.
V dětství jsme sem putovali každým rok s otcem z nedaleké Libouně a mohu říci, že tato
slavnost vždy překonala zářijovou pouť na Velkém Blaníku. Děkujeme organizátorům i
účinkujícím za krásné vystoupení a zvlášť panu Jiřímu Volkovi za řízení koncertu.
více  Zavřít popis alba 
  • 21.7.2019
  • 129 zobrazení
  • 0
sohphieschoice
Možná už ten příběh dávno znáte. Možná budete překvapení jako já, že Kamil Lhoták není jen autor desítek obrazů žlutých balónů, cyklistů a aeroplánů. Vždycky když někde zaznělo jeho jméno, tak jsem viděla ten protáhlý obličej: „Jo, myslíš ty jeho nostalgické obrázky? Taková ta idylka?“ Jenže ono je to zase trošku složitější. Kamila Lhotáka kromě verneovek inspirovalo také něco úplně jiného: v dětství prodělal obrnu a celý život kulhal. Fascinovaly ho ženy, které měly podobné postižení jako on nebo byly jinak handicapované. A taková byla i Hertha, kterou si vzal v roce 1938. Pravděpodobnost, že by jakožto Židovka a navíc tělesně postižená přežila válku byla velmi malá, ale nějakým zázrakem se to podařilo díky tomu, že se skrývali u příbuzných mimo Prahu. Válečný čas běží a v obrazech Kamila Lhotáka se zdánlivě nic neděje. Stále se vrací kamsi na přelom století, kdy ještě nebyl na světě, ale znal tu dobu z historických fotografií: slečny s paraplíčky, muži sledují let balónu a děti způsobně sedí v parku na lavičce. Stále dokola stejné motivy, ale něco se v nich vždy trochu mění. Červený bod. Jednou je to nafukovací míč, jindy tečka na trupu letadla a pak zase obří terč s červeným středem. Drobná, ale nikdy nezacelená rána. Je to vzpomínka na Kamilova otce, který jaksi nikdy nebyl přítomen. A pak je rok 1945, všechno je najednou v pohybu. Lhoták pravidelně dochází do Jedličkova ústavu a pozoruje tamní pacientky. Hledá další inspiraci a objeví jednu patnáctiletou. Jmenuje se Manka a místo ruky má pahýl. Maluje 24 portrétů této dívky. A není to jen tak ledajaká, říká jí Dívka velkoměsta. Z toho města na periferii, které zkoumal s kamarády ze Skupiny 42. Městská krajina končí za poslední silnicí, poslední benzínovou pumpou, poslední dřevěnou boudou. V roce 1947 Lhoták vrátil stranickou legitimaci a za pár měsíců další smršť. Rázem byl na černé listině, stejně jako jeho kamarád, Jiří Kolář. V roce 1953 další rozvířené vody: Kolář byl ve vězení za rukopis Prométheova játra, kterým prý "pobuřoval proti republice". Jeho přátelé museli k výslechu. Kdoví co by se stalo, kdyby policie objevila v lhotákovském ateliéru 400 grafik, které malíř nazval Amerika. Sice nikdy neviděl světla mrakodrapů, ani taxíky na rušných ulicích New Yorku, ale přesto jsou v jeho obrazech tak živé. Zajeďte se podívat na velkolepou poctu Lhotákovi do Alšovy jihočeské galerie na zámku Hluboká nad Vltavou, která je otevřena do 6. října. Kurátor Libor Šteffek, který se tomuto autorovi věnuje dvacet let a zorganizoval zápůjčky z celého světa, představuje na výstavě 400 obrazů a grafik. Jsem si jistá, že uvidíte mnohem víc, než „jen“ obyčejné balóny. Stačí se dívat trochu jinak, než obvykle.
více  Zavřít popis alba 
  • 20.7.2019
  • 11 zobrazení
  • 0
dbazayeva
  • 20.7.2019
  • 8 zobrazení
  • 0
ovyt
Letošní první "Dovolenou u moře" se nás 12 rozhodlo strávit v Soči, resp. v Soči a Adleru. Jak bývá u těchto dovolených zvykem, a letos ještě navíc i vzhledem k častým dešťovým přeháňkám, je oněch pár dní u moře vyplněno i četnými výlety do okolí. Pár jsme jich uskutečnili i letos. Prohlédli jsme si lázeňské Soči i Matsestu, olympijský Adler, letoviska Dagomys či Loo, navštívili nejvýše položené čajové plantáže v Uch-dere, prošli k vodopádům a při 2-denním výletu do Abcházie (neuznané republiky na území Gruzie) dojeli i k jezeru Rica na Kavkaze, prohlédli si Gagru, Suchumi, Picundu či obrovský klášter Nový Afon. Na zpáteční cestě ještě 1 den a 1 noc v tureckém Istanbulu. To vše jsme prožili při letošní akci S OVýTem Dovolená u moře 2019 - Soči, jejíž propozice najdete zde: www.ovyt.cz/nase-akce2/dovolena-u-more-2019-soci/
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červenci
  • 99 zobrazení
  • 0
pinia
Jak se říká: kdeže loňské sněhy jsou. Dnešní odpoledne jsem se vydala k rybníkům pod Jehnicemi podívat se, jestli je tady labutí rodinka i letos. Bohužel už nebyla, asi skončila na pekáči (zaručená informace z hospody). Na rybníku mezi kačenami jsem uviděla místo rodinky jen jednu labuť, vlastně labuťáka. A další osamocenou na jiném z vedlejších rybníků. Po malých labuťátkách nebylo ani stopy. Jen osamělé velké hnízdo mezi rákosí. Škoda, ale i tak bylo u vody fajn.
více  Zavřít popis alba 
24 komentářů
  • 14.7.2019
  • 32 zobrazení
  • 9
bugar
Výtěžek pomůže 39letému Václavu Bradáčovi ze Skalice, který prodělal dětskou obrnu. Peníze využije na léčebný pobyt a rehabilitační pomůcky. Skalické hřiště přivítalo v neděli 13 týmů z Libereckého a Ústeckého kraje a svůj výběr přivezla také fotbalová legenda Horst Siegl. Za jeho Sigi tým, který nakonec slavil i vítězství, nastoupil například Ladislav Vízek nebo Michal Hrdlička.
„Letošní ročník měl největší návštěvnost, díky čemuž se podařila během sedmi hodin vybrat skvělá částka. Všem děkujeme za účast a podporu,“ říká Petr Svoboda z REAS Agency, která turnaj připravila společně s obcí Skalice u České Lípy. Tradičním hostem turnaje byla také televizní moderátorka Kristýna Kloubková. Za vítězným Sigi týmem, který přislíbil účast i na příštím ročníku, skončili druzí FT Jokers Česká Lípa, třetí místo získali Medvědi Postoloprty.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červenci
  • 64 zobrazení
  • 0
danusatko
  • letos v červenci
  • 13 zobrazení
  • 0
bikerbob
Malý chapterový výlet na výstavu veteránů v Holešově jsme málem odpískali. Celý týden rosničkáři strašili, že bude chcať a chcať a chať. Deštík příšel naštěstí až po páté večer při návratu domů :-) Výstava byla tento rok nějaká chudší. Asi dost účastníků vystrašily fejkové předpovědi a zůstali doma. K jejich i naší smůle. Nekonalo se ani programem avizované předvádění historické hasičské techniky. Po obědě U Kratochvílů v nedalekých Dobroticích odjíždí Bobo a Vojta s Růženkou domů. My ostatní ještě jedeme navštívit Ditušku a pak přes kopečky za Fryštákem míříme domů. Ten největší déšť se už naštestí přehnal a tak za Lukovem jen projíždíme hlubokým potokem, který se udělal na cestě. V Kašavě zastavujeme ale nakonec na nepromoky kašleme a jedeme dál, aby se po 200 metrech spustil slušný liják. V dálce svítá, tak to přeci vydržíme, ne ?! Už cosi promočení vídíme v Jablůnce, že před ValMezem začíná zlověstná ocelová clona. Jirka neslyší Pepovo troubení a ujíždí vstříc větru a dešti. Já si s Pepínem dáme Birella a vyčkáváme. Podle radaru bych musel čekat dlouho, déšť se sune směrem k Rožnovu, tak oblékám nepromoky a vyrážím. Pepa si dává ještě jeden kousek, tomu to do ValMezu vyjde v pohodě ;-)
Po třech týdnech dovolené, kdy drtivá většina dní propršela si tak nějak říkám, jestli nejsem Mrakomor :-D
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
  • 13.7.2019
  • 86 zobrazení
  • 0
petr1929
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 13.7.2019
  • 24 zobrazení
  • 2
petr1929
Fotografie z RIC Zastávka. Zahájení výstavy a vnitřní program.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 13.7.2019
  • 20 zobrazení
  • 1
vaclavkovalcik
Kyprej vrbolistý: Václav Kovalčík, Zlín

Na břehu dravé bystřiny
básníci svou tvorbou sní
o kypreji vrbolistém

O kypreji vrbolistém
toužím říci
že se chlubí
purpurovým svícnem květ

Na suchém čtverečku
v objetí bylinném
rozhlednou věží
zahrádku střeží
klenot můj léta
umění dar
více  Zavřít popis alba 
  • 10.7.2019
  • 9 zobrazení
  • 0
westernklub
Vítěz poledního bloku - TAK URČITĚ! - Vrchislavice, Acoustic music
Vítěz odpoledního bloku - BO! BOSORKY- Ostrava, tram-folk
Vítěz večerního bloku - FUNNY BEANS - Holíč (SK), country,swing, newgrass

9. Suchdolský country fest.
Je to tak, 9. ročník Country festu je za námi. A tak se podíváme, co přinesl nového. Jistě znáte areál Malé skály na Kletné, který se postupem času stále více mění podle představ Western klubu v zázemí milovníků westernových akcí v krásné přírodě a je vyhledávaným místem pro posezení s kamarády i rodin s dětmi ve stylovém prostředí Malé skály s westernovým Saloonem. Jednou z nejznámějších a největších každoročních akcí Western klubu je Suchdolský country fest, pro představu, tento rok zde vystoupilo v pátečním a sobotním programu 19 kapel a 2 písničkáři. A co tedy bylo letos nového? Country fest se definitivně přemístil z parkoviště do uzavřeného zátiší Malé skály, do příjemného prostředí pod skalním masivem a do stínu stromů. No, přiznám se, že tak to být nemělo, měli jsme obavy umístit Country fest do prostředí, které podle našich představ ještě nebylo zcela připraveno na tak velkou akci, ale jak se říká, člověk míní a okolnosti mění. Z mnoha důvodů, mezi které hlavně patřila velká vedra, horší akustika v otevřeném prostoru, problematické řešení elektroinstalace a „co kdyby vydatně zapršelo a country fest by se změnil v bahno fest“? No váhali jsme hodně, ale nakonec zobáčky vah převážil náš skvělý zvukař Jirka Macíček, který tak silně toužil pracovat ne v pečáku na silnici parkoviště, ale ve stínu stromů, že jsme nakonec šli do toho. Dnes už rád konstatuji, že nelitujeme, protože přes drobné problémy všechno nad očekávání klaplo. Nerovný terén při stavbě velkého stanu skvěle zvládli pracovníci technických služeb městyse Suchdol nad Odrou, také díky výbornému stanu, který je ve vlastnictví městyse a co je důležité, má vysouvací nohy. Pódium pro účinkující postavili šikovní členové Western klubu pod taktovkou Miloše Laciny alias Bidláka a tak dvě nejdůležitější součásti areálu byly stavebně za námi. Nemusím vám líčit, co všechno představuje zabezpečení tak velké akce, kterou ve dvou dnech navštívilo odhadem 1000 návštěvníků, je toho mnoho a tak se omezím jen na velké poděkování všem, kteří se na přípravě a průběhu akce podíleli. Byli to hlavně členové a přátelé Western klubu a patří jim obrovský dík, že se Suchdolský country fest tak skvěle vydařil. Máme velké ohlasy s díky za skvělou akci a nezapomenutelné zážitky. I doprovodný program byl zajímavý, pracoval zde umělecký kovář Luděk z Pohoře, prodávaly se cínové šperky od Renaty z Bruntálu, byla otevřena Post Office Pony Expressu a obchůdky s westernovým zbožím. Ještě se musím vrátit k tomu nejdůležitějšímu, kdo vlastně zvítězil a získal krásné plakety Country festu z dílny Tomáše Hanáka podle návrhu Vladimíra Morčinka. Vítězem pátečního bloku sedmi skvělých kapel se stala country kapela Druhá náhoda. V sobotním poledním bloku zvítězila kapela Tak určitě - acoustic music, v odpoledním bloku obhájily loňské vítězství Bo!Bosorky - tram-folk a ve večerním bloku zvítězila kapela Funny Beans ze Slovenska - country, swing, new grass. Oba dva dny nás programem provázela osvědčená dvojice Richard s Lidkou, přeborník Richard si přitom stihl zahrát i se dvěma kapelami. Každý den se po skončení programu samozřejmě jamovalo do ranních hodin, klobouk dolů, jakou ti hudebníci mají výdrž. Foto z celé dvoudenní akce najdete na facebooku Suchdolský country fest, nebo na westernklub.rajce.idnes.cz. Na závěr samozřejmě patří dík realizačnímu týmu Western klubu pod vedením Lidky Tošovské a Marty Matulové, který tento ročník tak skvěle zvládl.
Tak to je vše, dík i za krásné počasí, skvěle naladěné diváky a hudebníky, kteří si pochvalovali „domácí prostředí“ na Malé skále, loučím se s vámi a těším se za rok na setkání na jubilejním 10. ročníku Suchdolského country festu. No a nezapomeňte, že letos ještě zažijete Westernové závody, jízdu Pony Expressu, Guláš fest a Hubertovu jízdu.
Za Western klub fotograf Jarek
více  Zavřít popis alba 
  • 8.7.2019
  • 331 zobrazení
  • 1
jarapalec
Myšlenka uspořádat tuto akci vznikala v Regionálním informačním centru s několika přáteli trampingu v Zastávce u Brna. Po ujasnění pár věcí, jsme se rozhodli v trampské skupině Expozice trampingu Brno, tuto akci podpořit naší výstavkou. V programu za nás vystoupil Kamzík a za trampský časopis Oslavské boudy kamarád Drobek. Ten hovořil mimo jiné o trampingu, časopisech, hudbě a vzpomněl na velkého kamaráda a milovníka přírody Dr. Jiřího Lysáka.
Před zahájením výstavky v RIC jsme byli sami velice překvapeni, jak naši výstavku s panely dovedli zastávečtí kamarádi kvalitně doplnit o další exponáty od Roverů ze Zbýšova a dalších. Organizátoři naplánovali program na celý den a zajistili nejen občerstvení od VVC Březník, ale také trampskou pohodu, až do večera se střídala živá trampská písnička, nejdříve v podání kapely Dejna a následně kapely Seveři. Na konci akce dokonce hrály obě kapely. I proto se tam všem tak líbilo. Hrálo se venku, také za občasného pískání staré lokomotivy z úzkokolejky do Zbýšova a vlaků z Brna do Jihlavy (centrum je v nádražní budově).
Náš trampský bůh Pajda nás sice od rána trochu pozlobil, ale pak se počasí umoudřilo a navečer už bylo krásně. Že se to organizátorům podařilo není nutné dvakrát zdůrazňovat, protože jak oni, tak i návštěvníci byli nadmíru spokojeni. Děkujeme všem aktérům za vydařenou akci.
Palec
Výstava v regionálním centru je do 27. 9. 2019 - otevřeno mají Po -Pá 8 - 12 a 13 - 15 hod. v So jen o prázdninách 10 - 17:30 hod .
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • letos v červenci
  • 105 zobrazení
  • 3
reklama