• {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
jirca6
Je to tady .... přišlo zvadlo s podivnou botou - kanadou a nezaměnitelný písmenem T proklátým základní písmáckou pomůckou .
Je 10 den měsíce lovů, něco po poledni a vyrážím z nádražíčka úzkokolejky v Lomech do lůna České Kanady. Je nádherné počasí a už samo okolí Lomů je krásné. Brzy potkávám kamarády Hafrana, Joka a Pavlís. Flek pro tuto akci pokytla PTO z Brna Bystrce a je to moc hezké tábořiště na palouku, ze všech stran sevřeným smíšeným lesem. Pár kamarádů tu již je. Páteční odpoldne a večer je o povídání a hudbě. Připojuji se k Tomovi a Hafranovi, větší kulturní zážitek ale přichází až s dalšími, především Harmonikou, Šmidlou, Haluzou, .... u ohýnku si dlouho vyprávíme příběhy z vandrů, vesele a obsáhle má rozpovídáno Hafran.
Noc při písničce a tlachání se dost protáhla, a tak trochu vyspáváme. Přesto se od buřťáku kamarádi rychle vytrácejí na špacíry po okolí. Přes Kunčický les stoupám na nejvyšší vrchol Hradeckého okresu a širého okolí, na Vysoký. Poté dál ke studánce pod Velký kopec k mokřadům Pod hájenkou. Stavím se na jedno u Vodníka v Kaprounu, Stejnou myšlenku měl i Haroonika se Sluníčkem. Dál jdu kolem žabince a lesy se nese ozvěna houkání. Přidávám do kroku, na kouzelném nádražíčku Kaproun chci chytit ocelového oře. Daří se, spolu se slovenskými kamarády na vejšlapu jdeme pak vstříc Kunějovskému Dvoru, kterému dělá kulisu hned jedenáct rybníků. Povídáme si, cesta rychle utíká. Přicházíme na tábořiště, je tu spousta nových tváří a brzy začne program. Představování nových knih, miniatur a křtění. Po přestávce, povětšinou u buřťáku, si prohlížíme ceny, tombolu, začíná knižní veletrh a Belmondo nás svolává do zastřešené jídelny k semináři s porotou. Je vážná i veselá, poučná a inspirující. Záhy však přichází ohlušující přívalák s kroupami velikosti skleněnek... ještě, že tu ta jídelna zakrytá plachtou je. Neskutečný příval vody trvá skoro hodinu a půl. Tábořiště se změnilo v mělký bazén, v šerifárně je 15cm vody, mnoha stany a wigwamy se prohnaly potoky vody.... V šest tma jak o soumraku, trochu to polevilo, jdeme sčítat škody. Značně narušený program zachraňují kamarádi bravurně, provizorně se vyhlašují výsledky, zapaluje se mobilní ohník. Ha...hodina bez deště, zkoušíme zapalovat velký oheň, nebude však slavnostní. Písničky, vysoušení, rychle tombola, začíná opět nebeský pláč. Tapi organisuje pro nejvíce postižené a děti možnost evakuace do Kunžackého sálu, stahujeme vzdálená auta. Někteří kamarádi odjíždějí, někdo se rozhodl dosušit a zkusit noc na campu, vyhráli asi ti, kteří nešli spát vůbec a prozpívali noc u ohně pod plachtami, deštníky a klobouky....
Nedělní úklid na fleku byl dost náročný, Hafranovi a dalším patří velkej dík, akce se vydařila a zvládli i něco navíc. Bylo mi tu fajn, opět se s kamarády, kteří jsou trampi, ale navíc i písmáky, výbornými muzikanty, kreslíři a grafiky rád po čase sejdu....
...... ahój
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • minulý týden
  • 246 zobrazení
marcelpoko
Při pondělní vyjebávce (špatná práce) jsem dorazil ve vedru,které to pondělí panovalo,do Radebeulu u Drážďan a proto,že bylo ještě dost světla,jsem vyrazil na Moritzburg. Přijel jsem tam sice až za soumraku a světelné podmínky na focení byly mizerné,ale nějaké fotky se mi podařilo udělat. A hlavně,večer už nebylo tolik lidí. Zpět jsem už jel za úplné tmy a samozřejmě zkratkou,jak jinak.Byla sice delší ale o to horší :-D
více  Zavřít popis alba 
  • minulý týden
  • 16 zobrazení
marcelpoko
Opět jsem zavítal na Ostravsko a v před večerem jsem se jel trochu projet.Zamířil jsem ,opět pomocí zkratek,do lesů nad Ostravou a objevil aerál opevnění Darkovičky.Zkusil jsem navazovat spojení na PMR,ale neúspěšně.A proto,že už byl soumrak,vyrazil jsem další zratkou zpět k Landeku,což je důlezitý orientační bod který tu každý zná a hlavně je u něj most,po kterém se vracím .Jenže já to opět vzal další zratkou,i když už byla tma a dojel jsem k vile Na Landeku.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 23 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
jirca6
...přišel měsíc lovů a s ním i krásné babí léto. Zvolili jsem pro víkend pozvání do podhůří Šumavy. S Renčou vyrážíme v pátek dříve, cesta bude dlouhá. Podvečerní procházka kolem rybníka Labuť nás přivedla k romantickému zámečku Žinkovy. Rení si připravila na sobotu dlouhý vejšlap Nepomuckem. Já vyrážím na kemp T.O. Kůrovci nad Úborskem. Ráno je již chladné, rosa rozhodila nespočet perel do svěží trávy a všechny kopce a hory se snaží vymanit z cárů mlhy. Z toho všeho se ale klube den jak malovaný, Na stezkách mezi Žinkovy a Nepomukem je spousta zajímavostí a přírodních krás...... na tlachovišti na úpatí Úborské Hůrky spousta kamarádů a veselí. S Kiďákem a Ivet se vydáváme na špacír podél řeky Úhlavy směrem , kde se zvedají vrcholy Šumavských hor. Odpoledne je plné soutěží a tlachání s kamarády.Potlach ke 35. letům založení SVS Domažlice, je programově nabitý a krásných odměn spousta. Slavnostní oheń vzplanul se soumrakem a díky mnoha dobrým muzikantům, sólovým zpěvům a veselému vyprávění, byl krásný a pohodový.Potkal jsem zde dost známých a získal i mnoho nových kamarádů. Když neděle převzala od soboty otěže času, šel jsem si zbudovat ležení......v odlehlé části blízkého háje koukám na stovky hvězd a společnost mi dělá zvláštní směs hudby od ohně, hlahol z vodáckého kempu u řeky a koncert cvrčků......noc je příjemná.
Nedělní den věnujeme s Renčou vzpomínkové návštěvě Klatov, mumií v podzemních chodbách a po 26 letech prohlídce hradu Klenová. Tato oblast byla naší svatební cestou, jak to uteklo...... A ještě za babičkou na Plánický hřbitov jsme se stavili. Byl to pestrý a fajn víkend.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • léto
  • 217 zobrazení
skrysovak
20 komentářů
  • léto
  • 51 zobrazení
balfab
Foceno kompaktem NIKON coolpix p900 režim soumrak/západ, sekvenční snímání 7sn/s.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.6.2021
  • 20 zobrazení
jaroslavburda
Štírek domácí (Chelifer cancroides) - Velmi zajímavý a užitečný pavoukovec (živí se roztoči), kterého řadíme mezi členovce, do čeledi cheliferidae - štírkovití. Jeden z našich největších štírků, délka těla 2,6 - 4,5 mm. Tělo je protáhle hruškovité. Svou tělesnou stavbou, podobně jako jiní štírci, připomíná štíra. Jeho klepítkovitá makadla (pedipalpy) jsou delší než tělo, jsou poměrně úzká a protáhlá. Slouží mu k lapání kořisti, na konci mají jedovou žlázu, pomocí níž svou oběť paralyzuje. Pro člověka je zcela neškodný.

Ondřej Machač, specialista na arachnofaunu ČR o štírkovi domácím uvádí:

"Štírek domácí žije na různých biotopech v dutinách a pod kůrou starých stromů, v ptačích hnízdech, ale často také synantropně, v budovách - stodolách, stájích, kurnících, včelínech, sklepích, skladištích nebo ve starých zdech. Žije skrytě pod kůrou, kusy dřeva (a jiných předmětů), mezi prkny a ve štěrbinách apod. Aktivní je zvláště za soumraku. Živí se různými drobnými členovci, zejména roztoči, pisivkami a jiným drobným hmyzem. Často si troufne i na větší kořist, než je on sám. Ve včelínech se stává jeho kořistí i kleštík zhoubný (Varroa destructor) a byly zaznamenány i případy ulovení mladých nymf štěnic. Kořist ochromí jedovou žlázou, která ústí na konci obou prstů klepítkovitých makadel. Je hbitý a při vyrušení se snaží rychle skrýt, dovede obratně couvat a měnit směr. Pro člověka není nijak nebezpečný, naopak se živí různými jinými bezobratlými obyvateli domácností. S dospělci se setkáme po celý rok."

Kosmopolitní druh, rozšířen po celém světě. V ČR hojný druh po celém území. Patří mezi naše nejhojnější synantropní druhy štírků.

Kořenov, Martinské údolí, Jizerské hory
Mapovací čtverec: 5258
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2021 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • 24.6.2021
  • 55 zobrazení
vkcs
Ahoj,
VKČS jsem vyrazil zdolat se svým parťákem Tomem, kdy bylo v plánu objet
korunu během víkendu. Vyrazili jsme 24.4. v brzkých ranních hodinách na
nejbližší vrchol památník Kudlicha a poté pokračovali po vrcholech směr
Děčín, již za soumraku jsme dojeli k Vrabinci. Za tmy jsme dorazili do
Rychnova, kde jsme se uložili ke spánku. Za mrazivého rozbřesku jsme
pokračovali po jednotlivých vrcholech až na Lovoš a poté vzhledem k času
sjeli z trasy po cca 260 km. K dokončení koruny jsem se dostal až v neděli
16.5., to už měl parťák splněno a já vytáhl na kolo souseda, kdy během cca
110km jsem zdolal zbytek koruny a to od Lomu až po Pařez. Středohoří je
pěkné a náročné, obzvlášť po slabším začátku sezóny.
Děkuji organizátorům za výběr vrcholů.

Jakub Vršanský
více  Zavřít popis alba 
  • 19.5.2021
  • 49 zobrazení
kantor-ch
Hlásili deštivo a tak místo čundru pod širák, nám poskytli přístřeší na Soumraku
více  Zavřít popis alba 
  • 16.5.2021
  • 62 zobrazení
jirca6
Po době temna se začínají vršit pozvánky na potlachy, akce a vandry. Jihočeské osadě Kanadských vlků se podařilo zachovat svůj tradiční termín, poslední májový víkend. Po pětileté pauze se rád na kemp Houšťata podívám a poklábosím se starými kamarády.
Vyrážím hned brzy ráno, blízké okolí nabízí krásné stezky, tajemná zákoutí a daleké výhledy. Pohádkový název obce Praskolesy....ačkoliv zde žije pouze 17 obyvatel, jedná se o vesnickou památkovou zónu. Okruh podhůřím České Kanady mně vede kolem malebných rybníků na Jáchymův vrch, skalní hradbu na Bradle, horu Hradisko, Pivničky a okolní lesy. Dvanáctikilometrový špacír se mi moc líbil, počasí mi přálo a krásně jsem si dobil baterky, Z kamenných čepic vrcholů jsou vidět daleké vrcholy Dobrohošťského hřebene i sedmistovky ochránců našich hranic s Rakouskem, Českou Kanadu. Sobotní odpoledne se přesouvám ke Strmilovu, na kemp Zlaté růže a Kanadských vlků. Kamarádů jsou zde již spousty, v oblasti buřťáku voní guláš a ovar. Muzikanti nelení a všude vládne pohoda. Probíhají soutěže a nad večerem oslavenec Monty přijímá gratulace a spousty dárků ke svým šedesátinám. V tomto kraji jsou nezbytné denní přepršky a ani dnes na nás nezapomněly.Se soumrakem volá šerif Bambík palivce a z velké hranice stoupá dým a plameny. Již po třicátéšesté. Sešla se stovka dobrých kamarádů a taky spousta šikovných hudebníků. Po všech vyhodnocení a předání cen pokračuje volná zábava. Po mnoha měsících opět v družné zábavě okolo ohně. Ani letos Vlci nezapomněli na tradici vyhlášení kanadské královny, stala se jí kamarádka Jana (Pižmoňová). Po půlnoci naše řady trochu prořídly, mezi stromy se prodírá oranžová záře, to kulatý a výrazný měsíc přišel ozářit noční krajinu. Ani svítit nemusím, když jdu pomalu ulehnout pod plachtu, co kdyby si zas pajda vzpomněl. Z dáli slyším, že:" je totiž neděle a mám dost času". Lampiček na noční obloze jsou stovky a tisíce a na potlachovišti je právě Island..... dobrou....
Nedělní ráno, u buřťáku je rychle těsno. V plejádě snídaňového menu vítězí nejspíš Andyho domácí farmářská vejce na slanině. Uklízíme, loučíme se......opět začíná mlžit, a tak už bez kytar a brzy na cestu. Byl to moc pěknej ohník, ahoj a dík Kanaďáci.
více  Zavřít popis alba 
  • jaro
  • 344 zobrazení
jura1972
V neděli navečer jsem vyrazil až před pátou, abych týmu do dubnové výzvy Deset tisíc kroků přidal nějaké body, udělal jsem si okruh na Horní Záhoří, prošel proti toku Chvojnice kolem zahrádek za Kátovem na kraj Holíče, pokračoval dále proti Chvojnici při pohledech na Skalicu, Vrádiště, Prietržku a vinohrady pod Veterníkem do Trnovce, prošel k zahrádkářské kolonii pod Hrebeňom, vystoupal k větrnému mlýnu, jedinému zachovalému na Slovensku, a nové kamenné rozhledně Na Hrebeni, sešel při krásných pohledech na zapadající slunce nad Pálavou k pravoslavnému chrámu Matky Boží Počajevské a kolem hřbitova ke kostelu Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, prošel Holíčem kolem sochy Mirka Nešpora a Domu turistov opět k Chvojnici a podél ní se vrátil za soumraku domů, celkem 23 pohodových kilometrů, jen trochu více foukalo. A to jsem ještě při pochodu do Holíče stihl jedno pivo s našimi cyklisty navrátivšími se ze Soutoku.
Mapa: https://mapy.cz/s/begapozefo
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 11.4.2021
  • 84 zobrazení
aman
Panamský průplav z letadla, první jídla a nápoje, první kytky, chýše s moskytiérou a soumrak u moře.
více  Zavřít popis alba 
  • jaro
  • 234 zobrazení
vlasta1103
  • 26.2.2021
  • 26 zobrazení
cestovatelhanka
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 31.1.2021
  • 195 zobrazení
jirca6
Letošní svátky vánoční jsou minulostí.... Proběhly ve zdraví, pohodě, ne úplně zimním počasí a silně ovlivněny epidemiologickou situací. Přesto došlo k tradičnímu mezisvátečnímu setkání a výstupu na vrch Jalovec. Rád přijímám pozvání kamarádů z Třebíče, sedám na ocelového oře a vyrážím za nimi. Účast je o poznání menší než v minulých letech. Přesto vyrážíme s úsměvem na štreku. Cestou mezi Podílky a pod Vrcholy odbočujeme a proti proudu potoka až Na Nivy. Všude tu bývaly lesy, teď zůstaly jen holiny. Zastavujeme se v místě bývalého lesního koupaliště pod Vápenicí a pak již stoupáme na vrchol Jalovce. Lyžařský areál i restaurace zejí prázdnotou. Děláme kratší svačinovou pauzu a v silném protivětru scházíme k samotě Hynkov. Celou cestu je o čem vyprávět a je veselo. U samoty, kde pobýval tramp Jarda Foltýnů, se k nám přidává Franta s kytarou. Kolem Hynkovského potoka scházíme na camp osady Ratov. Tady tradičně proběhne zapálení ohně, buřtobraní a veselice s trampskou písničkou. Goga na dvakrát rozdělává oheň, brzy naše řady rozšiřují kamarádi Simba a parta s Údolíčka, kteří se vrací zmrzlí z vandru. V družném kruhu hodujeme, vzpomínáme, zpíváme a mráz s větrem nás víc a víc choulí okolo ohně. je dobře slunko pomalu sklání hlavu nad obzor. Vyměňujeme si péefky, přání do nového roku a první parta vyráží na štreku. Před soumrakem odcházejí na dráhu i zbylí kamarádi. Já jedu opačným směrem, zůstanu ještě s ohněm, než dohoří a s měsícem v zádech se loučím s flekem. Bylo to hezké setkání, ahoj v novém roce.....
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 28.12.2020
  • 561 zobrazení
luminum
Asaroští mudmenci pocházejí z nedaleké vesničky Goroka ve Východní vysočině provincie Papua-Nová Guinea.
Legenda o vytvoření
Legenda spočívá v tom, že byli poraženi nepřátelským kmenem a nuceni uprchnout do řeky Asaro. Čekali až do soumraku, než se pokoušeli utéct. Nepřítel je viděl, jak vycházejí z bahnitých břehů pokrytých blátem a myslí si, že jsou to duchové. Většina kmenů v Papue-Nové Guineji se velmi bojí duchů, takže nepřítel uprchl ze strachu a Asaro unikl.
Pak šli do vesnice, aby viděli, co se stalo, aniž by věděli, že nepřátelští kmeny jsou stále tam. Nepřátelé byli tak vyděšeni, že se vydali zpět do své vesnice a uspořádali speciální ceremonii, aby odvrátili ducha.
Bláznivci nemohli pokrýt své tváře, protože legendy říkají, že lidé z Papua-Nová Guinea si mysleli, že bahno z řeky Asaro je jedovaté. Takže místo toho, aby zakryli své tváře tímto údajným jedem, vyrobili masky z oblázků, které zahřály a voda z vodopádu.
Masky mají neobvyklé vzory, jako jsou dlouhé nebo velmi krátké uši, které buď sjíždí dolů k bradě, nebo se nalepou na vrchol, dlouhé spojené obočí přichycené k hornímu okraji uší, rohy a bočně v ústech.

(zdroj: Wikipedia)
více  Zavřít popis alba 
  • 8.12.2020
  • 18 zobrazení
kchphoto
  • 21.11.2020
  • 34 zobrazení
jura1972
Po sobotním více méně zamlženém přechodu západní části hřebene Javorníků jsme v neděli zavítali do Moravskoslezských Beskyd, abychom zdolali nejvyšší vrchol tohoto pohoří, Lysou horu (1323 m. n. m.). Předpověď se postupně měnila k pozitivnímu a nakonec jsme měli prakticky těsně před příchod na vrchol Lysé hory nádherné slunečno, jen nahoře nás pohltila hustá mlha a podstatně se ochladilo, ale to nám na dobré náladě nijak neubralo, aspoň máme motivaci sem vystoupat zase někdy jindy. Jinak zde opět panoval čilý ruch a vydala se sem, hlavně z přilehlé oblasti hustě osídleného Ostravska, spousta turistů, však jsme na zpáteční cestě ve zcela narvané soupravě mezi Frýdlantem nad Ostravicí a Frýdkem-Místkem museli stát.
Na Lysou jsme zahájili výstup podobně jako před dvěma lety koncem září ve Frýdlantu nad Ostravicí, akorát jsme z Malenovic, místní části Borové vystoupali dále po modré TZ okolo studánky Pod Tanečnicou a Hradové (717 m) k mohyle na Ivančeně, od níž jsme to vzali na vrchol přes Malchor (1219 m). Sestup pak následoval po žluté TZ přes Kobylanku (1054 m) a rozcestí pod Čupelem (943 m) nad hráz přehrady Šance, odkud jsme po cyklostezce kolem místní části Mazák sestoupali do Ostravice a přechod zakončili za soumraku na železniční stanici. Celkem absolvováno 23 kilometrů s převýšením 1000 metrů. Na sváteční úterý nám ještě z podzimních přechodů zůstal Králický Sněžník, kde budeme opět počítat na hraničním hřebenu spíše s velkou oblačností a mlhou, ale přesto si výlet na pomezí Čech, Moravy a Polska určitě i tak vychutnáme.
Mapa: https://mapy.cz/s/megudunapo
více  Zavřít popis alba 
  • 15.11.2020
  • 210 zobrazení
milmo
  • 14.11.2020
  • 9 zobrazení
Reklama