Hledání

613 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

fotojj
Zámek Orlík se nacházel na vysokém skalnatém ostrohu nad Vltavou, kaňon řeky byl však v roce 1962 zatopen přehradní nádrží, takže dnes zámek spíš připomíná vodní tvrz. Vytvořením přehrady se plocha celého zámeckého areálu zmenšila o 40 hektarů.
Nejdříve na tomto místě stával hrad, který byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek. Současnou podobu zámku nejvíce ovlivnili po roce 1802 Schwarzenberkové, konkrétně kníže Karel Filip ze Schwarzenberku (1771–1820) a jeho žena Marie Anna. Zahradní úpravy během 19. století na Orlíku prováděli Ludvík Enslen, Karel Reinl a František Fikar. Celý areál byl koncipován jako volný krajinářský park, byly využívány i v současnosti již neexistující svahy pod zámkem – mnoho úsilí stálo právě zalesnění těchto skalnatých srázů
Podle zprávy z roku 1817 víme, že v parku bylo vysázeno mnoho stromů, především javorů, jasanů, habrů, jilmů, trnovníků, topolů i cizokrajných jehličnanů. Semena i vzrostlé stromy byly na Orlík údajně přiváženy z Libějovic, Opařan, Českého Krumlova, Prahy, Nových Hradů a Vídně. Školky pro pěstování dřevin se však nacházely i přímo na Orlíku, nejstarší údaje o nich pocházejí z roku 1804. V roce 1817 zahradní inspektor Ludvík Enslen podával knížeti hlášení, že ve školkách je už zásoba téměř 150 tisíc exemplářů dřevin.
Další rozvoj zámeckého areálu nastal v době správy knížete Karla III. (1824–1904) a jeho manželky Vilemíny. Ta si vedla dokonce samostatný deník Parkjournal, kam zapisovala postup zahradních prací. V roce 1850 byla od parku oddělena okrasná zahrada a byl jmenován samostatný zahradník pro park. V této době bylo údajně v parku vysazováno nejvíce smrků a modřínů, listnatých dřevin méně. A zahradník byl finančně motivován na každém uchyceném stromku. Právě v této době získal zámek i současnou novogotickou podobu – byl přestavěn podle návrhu architekta Bernarda Gruebera v letech 1846–49.
Park u zámku postupně přechází do volné krajiny, která byla upravována v podstatě jen sítí promenádních cest a doplněna vyhlídkami do vltavského údolí. Staveb je v parku jen málo.
V roce 1850 došlo k oddělení parku od okrasné zahrady a jmenování samostatného zahradníka pro park. Jeho úkolem bylo vykonávat společně se dvěma pomocníky dohled nad parkem, sledovat stav promenád, kontrolovat aby nedocházelo k jejich zkracování a nebyly používány jako veřejné cesty.
Po roce 1850 byl k zámeckému areálu přičleněn i Prádelský rybník s květinovými zahradami a skleníkem, který tu byl vystavěn v roce 1862 a ve kterém je nyní zámecká kavárna.
Dendrologicky nejcennější je stará výsadba v parku. Kromě původních dřevin se tu objevují i stromy exotické, které sem byly vysazeny převážně okolo roku 1810.
Členitý terén celého zámeckého areálu dodával parku vždy velmi svérázný charakter. Zatopení jeho části přehradou silně změnilo původní podobu tohoto místa, pro samotný park to bohužel znamenalo citelnou újmu.
Nedaleko zámku v severní části parku stojí novogotická rodinná hrobka, která byla postavena v polovině 19.stol. Není tak honosná jako Schwarzenberská hrobka u Třeboně, ale přesto stojí za vidění. Slouží jako hrobka orlické větve rodu Schwarzenbergů. Jsou v ní pohřbeny význačné osobnosti rodu, mimo jiné zakladatel sekundogenitury Karel Filip, polní maršálek a vítěz nad Napoleonem v bitvě u Lipska. Zajímavý je vstupní portál s vyřezávanými dveřmi.
více  Zavřít popis alba 
  • 31.12.2016
  • 50 zobrazení
  • 3
elsi
Dovolená - Pasohlávky, Znojmo, Telč, Třeboň
více  Zavřít popis alba 
  • 29.12.2016
  • 20 zobrazení
  • 0
ifrit8
  • 29.12.2016
  • 10 zobrazení
  • 0
aime0akky
  • 29.12.2016
  • 8 zobrazení
  • 0
vlape
  • 28.12.2016
  • 10 zobrazení
  • 0
wieland
  • 27.12.2016
  • 40 zobrazení
  • 1
turisticd
  • 23.12.2016
  • 112 zobrazení
  • 0
denakronak
  • 21.12.2016
  • 60 zobrazení
  • 0
skpcb2007
Třeboň
více  Zavřít popis alba 
  • 18.12.2016
  • 138 zobrazení
  • 0
jirkas324
Pohodově příjemnou jihočeskou krajinou. V první části rovina. V druhé potom mírné kopečky.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 16.12.2016
  • 12 zobrazení
  • 0
srna33
  • 16.12.2016
  • 225 zobrazení
  • 1
klara-zaloha-fotky
  • 5.12.2016
  • 675 zobrazení
  • 1
mamosaurus
  • 30.11.2016
  • 33 zobrazení
  • 0
jvpprofa
V neděl jsem se jel podívat do Chlumu,kde už jsem nebyl téměř čtyřicet let a mám hezké vzpomínky na studentské brigády v tamní sklárně.Realita je jiná,žádná romantika,všude očividně schází práce a vše je podřízeno letním návštěvám turistů,jak jinak.Jen sklárna,tak hospoda na Panském chátrají,tak jako mnoho jiných zařízení bez využití,člověk se diví.Jen u Šámalú je to na první pohled stejné,avšak fasáda a okolí mluví o tom,že hospodaří úspěšně.Cestou jsem se stavil v kempu Majdalena,mekka vodákú v ponurém počasí nevypadala moc vlídně. Rybníky Hejtman a Staňkovský u Chlumu a Staňkova vypadají úplně jinak než si je pamatuju. A ve sklárně hospodaří kdosi,asi s kompostem,to ušli pěknou štreku od špičkového skla k hnoji.Na cestě zpět jsme viděli adventní výzdobu,vkusnou i ne. Také jsem ze silničního mostu viděl jez Pilař-smrťák,obávaný lužnickými vodáky.Samotný jez ovšem má svůj význam, je to zdrojem vody pro Zlatou stoku,která tu vpodstatě začíná a napájí mnohé z třeboňských vodních perel.Pak už jen kousek a opět Třeboň.Profa
více  Zavřít popis alba 
  • 29.11.2016
  • 57 zobrazení
  • 1
zdenkarehfotky
  • 29.11.2016
  • 29 zobrazení
  • 0
reklama