u kamarádů - burčák na hraně - sochy v MU Brno- jez se špatnou pověstí

Důvodem výroby těchto lokomotiv byla další náhrada dosluhující parní trakce, tentokrát na vedlejších tratích a proto se jedná o hnací vozidlo střední výkonové kategorie. Pro nasazení v osobní dopravě, kde ještě většina vozů měla v té době pouze parní topení , byl stroj vybaven parním generátorem PG 500. Prvních 26 kusů bylo vybaveno elektrodynamickou brzdou, která však byla poměrně brzo v provozu demontována. Prototyp vyjel v roce 1971 a ověřovací série 25 kusů byla vyrobena mezi lety 1972 – 1975. Závěr výroby byl v roce 1979 po dodání celkových 298 kusů. Použitý motor PA 4 – 185 však nesplnil očekávání a byl příčinou nejednoznačného hodnocení celkových provozních vlastností. Kladem byl naopak dobrý rozhled z věžové kabiny strojvedoucího, dobré chodové vlastnosti a poměrně velký výkon při nízké hmotnosti. Vyšší spotřeba, pokles nákladní dopravy a převod osobní dopravy do motorových vozů byly pak počátkem 90. let důvodem k zahájení přestaveb na řadu 714 u ČD a na řadu 736 na Slovensku.

https://www.cdnostalgie.cz/muzeum-luzna/nase-exponaty/-32912/

Dieselelektrická lokomotiva původně určená pro vozbu rychlíků a těžkých osobních vlaků, později nasazovaná i na nákladní vlaky. Byl pro ni vyvinut nový motor K 12 V 230 DR a je vybavena parním generátorem PG 500 pro topení osobních souprav. Tato řada prošla řadou rekonstrukcí - např. dostala elektrický alternátor pro vytápění souprav (přeznačení na řadu 750), nově jsou lokomotivy remotorizovány za pomocí motorů Caterpillar (přeznačení na řadu 753.7). Lokomotivy měly také celou škálu nejrůznějších barevných řešení skříně. Lokomotivy T 478.3, i přes určité potíže se spalovacím motorem, byly a jsou značně oblíbené a vcelku spolehlivé a pro obsluhu pohodlné. Jsou stále v provozu, v poslední době se však již vyřazují, určitý počet kusů se po rekonstrukcích prodal do ciziny.

https://www.cdnostalgie.cz/muzeum-luzna/nase-exponaty/-32919/