Hledání: Tajemný hrad 2012

Pro dotaz Tajemný hrad 2012 jsme našli 80 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Vytvářejte
fotodárky v akci!

Akce trvá do 30. 11.
Kód: BLACKFRIDAY2020
BLACKFRIDAY2020
blazahb
Tisková zpráva k výstavě „Jaroslav Panuška 1872 - 1958“
Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě 14. 12. 2012 – 3. 2. 2013

V roce 2012 si připomínáme 140 let od narození Jaroslava Panušky – malíře, který je s Vysočinou spjatý svým životem i tvorbou. Výtvarník se sice narodil 3. 3. 1872 v Hořovicích ve středních Čechách, velkou část života však prožil v Kochánově u Světlé nad Sázavou, kde v létě roku 1958 zemřel. Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě k tomuto výročí uspořádala výstavu, která ve výběru mapuje celou šíři tvorby tohoto výtvarníka.
Během svého dlouhého života Panuška několikrát radikálně změnil námětovou stránku svých děl. Už na Akademii začal tvořit vodníky, umrlce, duchy, čarodějnice a další strašidelné bytosti a výjevy. Tato část jeho tvorby byla oceněna na výstavě dekadence v pražském Obecním domě na přelomu let 2006 a 2007 a o dva roky později v Bruselu. Na počátku 20. století se Panuška představil také jako ilustrátor, když vytvořil obrazový doprovod k pohádkám K. J. Erbena a Václava Říhy; svými ilustracemi vyzdobil knihy J. K. Šlejhara, Terezy Novákové, Josefa Jana Svátka nebo Lovce mamutů od Eduarda Štorcha.
Zároveň kreslil krajiny; symbolistní, jako např. Měsíční noc, krajiny ze středních a jižních Čech a později krajiny z Orlických hor, Valašska a Vysočiny; na otcovu krajinářskou tvorbu později navázali synové Vladislav a Jaroslav. Tato část díla je velmi rozsáhlá, není tedy divu, že je z malířova odkazu zvláště na Vysočině nejznámější a nejdostupnější.
V roce 1906 začal Panuška kreslit rekonstrukce středověkých hradů a hradišť a další historické náměty; stál za tím jeho zájem o archeologii. Malíř se dokonce zúčastnil archeologických výkopů, vedených českým archeologem Josefem Ladislavem Píčem, ředitelem archeologického sboru a kustodem prehistorického oddělení Muzea království Českého.
Výstava i katalog přináší průřez celou malířovou tvorbou, rozdělenou do několika námětových celků (strašidla, pohádky, historie, krajiny, Vysočina, města a žánrové výjevy). Po stěnách galerie a stránkách papíru se tak bude plížit Mrtvý, jdoucí si pro lebku, Umrlec pronásledovaný krkavci nebo Duch mrtvé matky, připomínající snad Panuškovu matku, která zemřela na tyfus během pobytu v Bosně. Návštěvníky bude děsit vyhublá postava Moru, Upíři, Čert vyřezávající dítě i Bezhlavý kůň, pádící temnou krajinou. Divák se nebude chtít cítit jako Opuštěná žena v nepřátelské krajině ani dostat do temného Hnízda loupežníků. Trochu úlevy snad přinesou směšné Dušičky na popravišti, Prtioko na vandru a Světýlka, ty však vzápětí vystřídá hypnotizující pohled Čarodějnice a Vodníka.
Panuška byl v těchto dílech určitě ovlivněn svým otcem, c. k. geometrem, který mu vypravoval „takové podivné, romantické pohádky“ a příběhy o různých „předpotopních“ ještěrech. Také hořovickou babičkou, vědmou a zaříkávačkou, a svými zážitky z cest po Balkáně. V neposlední řadě však na něj měla vliv i rozvíjející se neurověda a dobové články o hypnotismu a různých psychózách. Už na Akademii děsil Panuška své spolužáky kresbou Upíra, který visel na chodbě a hypnotizoval procházející svýma velkýma, upřenýma a krvavě žilkovanýma očima. Pochvaly se mu dostalo od Karla Hlaváčka pro jeho tři kresby Vodník, Příšera a Bludičky, vystavené na první přehlídce spolku Mánes u Topiče roku 1898. Tehdejší umělecká scéna si v příšerách a děsivých scénách libovala, Panuška v nich však často zobrazoval své vlastní zážitky, jako třeba setkání s oběšencem, které zažil ve svém raném dětství, nebo boj s rozbouřenou Berounkou, ve které se málem utopil. Možná proto později tak často zobrazoval vodníky.
Neskutečné bytosti se objevují i v Panuškových pohádkách, vytvářených na počátku 20. století. Najdeme zde obry i čarodějnice (Pohádka o obrovi, Čarodějnice s havrany), ale také hrady (Tajemný hrad, Červený kohout, Hrad z pohádky), které odkazují k další části tvorby, zaměřené na historii a archeologii. Té se výtvarník věnoval velmi nadšeně a opravdu důkladně; studoval staré mapy a fotografie, uložené v klášterních knihovnách, z letadla sledoval terén a dělal si nákresy krajiny, na svých cestách po Slovensku, Polsku, Podkarpatské Rusi a Balkánu si skicoval lidové dřevěné stavby. Odtud pak stačil krůček k zachycení pravěké i slovanské historie a rekonstrukcím starých hradišť a hradů, jak to vidíme na obrazech Mamutů ve spraši, pravěkých lidí v krajině, Slovanské světnice, Modly, Smírčího kříže, Nápisu na skále na boku hory Hradisko u Mšena, Tetínské brány, Opevnění Slavníkovců a dalších. Panuškovo bádání se dotklo i Krajiny na Měsíci a jeho veselá povaha se projevila v kresbě Jak by vypadal katolický hřbitov, kdyby Římané místo křižování věšeli.
Poslední a početně nejbohatší složkou výtvarníkova díla jsou krajiny, které maloval po celý život. Některé byly ovlivněny symbolismem (Měsíční svit), jiné impresionismem (Ve slunci na Hradech). Obrazy zachycují rybníky, močály, tůně, vřesy a skály, krajinu Vysočiny, Lipnici, oblíbený dub v Kochánově v různých ročních obdobích, města, jako např. Štramberk a Havlíčkův Brod i Moře s tmavým nebem Od Dubrovníku. Někdy se v krajině objevují postavy, jak to vidíme na obraze Cikánky u ohně nebo Tulák, jenž byl ovlivněn tvorbou Hanuše Schwaigera.
Panuška byl muž mnoha tváří. Jeho raná tvorba působí temně a děsivě, on sám však platil za veselého společníka a nadšeného sportovce i gurmána. Přátelil se s Josefem Ladou a Jaroslavem Haškem; s tím prvním se v létě roku 1919 seznámil na vrchu Mužském u Mnichova Hradiště a stal se kmotrem jeho nejstarší dcery Aleny, toho druhého přivedl na Lipnici a zpodobnil v několika kresbách. Poslední z nich je z 5. 1. 1923 a zachycuje Haška na smrtelném loži.

Malířská tvorba byla pro Panušku vším: „Jen se umět dívat, umět myslit a potom: pilná a pečlivá práce. Veliké dílo vzniká pouze z pečlivé a urputné práce.“

Markéta Odehnalová
více  Zavřít popis alba 
  • 16.12.2012
  • 700 zobrazení
venceromance
  • 23.6.2012
  • 164 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
palko1963
Vydal jsem se na malý výlet na Myjavskou pahorkatinu s jediným cílem- vychutnat si kouzlo hradu s krvavou historií. Je velmi snadno dostupný a je z něj kruhový výhled na Myjavskou pahorkatinu a část Bílých Karpat. V dálce je rozpoznatelný masív Malých Karpat.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.2.2012
  • 153 zobrazení
artusovci
Podzimní prázdniny v Lichově. Spousta záhad, Kuchta a Buchta, agentura K+K, Buffy, upíři, Šostýn, česnek a spousta dalších historek :)
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2012
  • 141 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
osamelci
Nedělní odpolední výlet na tajemný hrad v nedalekém okolí.

http://druidova.mysteria.cz/TAJEMNO/MYDLOVAR.htm
více  Zavřít popis alba 
  • 15.1.2012
  • 125 zobrazení
venceromance
Miritis, Militia Decadentis, Litičtí ochotníci - Tajemství
více  Zavřít popis alba 
  • 8.9.2012
  • 99 zobrazení
maralitice
Kategorie: umělecké
více  Zavřít popis alba 
  • září 2012
  • 81 zobrazení
chrobak-sacek
Jičín, Kbelnice, Železnice, Bradlecká lhota, Bradlec, Syřenov-Újezdec, Lháň, Radim, Studeňany, Dvorce, Robousy, Jičín
více  Zavřít popis alba 
  • 17.4.2012
  • 78 zobrazení
julie
18.-24.7.2010 letní tábor Cunkov
Putování tajemným hradem Bran, mimikry, pavučiny a vodní zvrácenost
Kategorie: dětizábava
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2010
  • 1 085 zobrazení
igor-74
nepřehlédnutelnou dominantou severní části kokořínska je čedičová hora s romantickou zříceninou hradu ronova. za pěkného počasí jsou z vrcholku hory krásné výhledy převážně do českého středohoří...
více  Zavřít popis alba 
512 komentářů
  • 6.12.2014
  • 803 zobrazení
dasa-prerostova
tábor 2018
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2018
  • 555 zobrazení
naselitice
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2007 až září 2011
  • 467 zobrazení
netopyrek
Ranní budík nám umožní z houpací sítě sledovat rozednění, které tu trvá sotva pár minut. Opět chudší snídaně, s lítostí opustíme super ubytování (nejen elektřinu, ale i klimatizaci měli...) a jedeme do Národního parku Erawan (to znamená tříhlavý slon boha Indry). Jeho hlavním magnetem je sedmistupňový vodopád. Jsme tam mezi prvními, díky čemuž se v prvním stupni, kde se dá koupat, smočíme ještě úplně samy... a já si cestou z vody narazím koleno tak blbě, že celý den potom kulhám :-( ... Na každém stupni je spousta ryb, tak vždycky problematicky hledám cestu dovnitř i ven.Ale nesežraly mě :-) . Dojdeme ale jen na pátý stupeň. Tam zjistí Hanka, že přišla o část své odznáčkové sbírky, takže nastává chvíle cestovatelského smutku :-(. Cestou dolů najdeme alespoň utržený "Zakynthos", ale "Maďarsko" se s námi rozloučilo... Oběd je zase naprosto skvělý a uživil by sedm lidí, a to nám toho na Aleny pokyn přinesli prý "málo"... Řidič nás poté odveze do Thamkrasae, kde nasedáme na místní vlak bez oken, s větráky u stropu místo klimatizace a po železnici smrti a původních dřevěných mostech dojedeme o pár kilometrů dál kde nasedneme na minibus a dáme se na dlouhou cestu zpět do Pattaye. Ta je opravdu dlouhá, tak si ji z DVD krátíme Slavnostmi sněženek a šíleností Tajemný hrad v Karpatech. Kolem sedmé nás vyloží "doma" a večer do města nás už zase veze Petr. Projdeme se do Walking Street, největším bordelu světa... Až mě z toho beze hrůza. Všude prostitutky, transky, prostituti, staří páprdové z Evropy, co se tu vodí za ruce s Thajkami a holky čekající na kšeft... Děs a běs. Terka tam trochu nabouchala thajským boxerům a mě agresivně osočovala transka, se kterou se Terča chtěla vyfotit... Na ubytování až v půlnoci a ještě skočíme do bazénu. Otočím do sebe tři whisky a do půl druhé s Terkou krafu v bazénu, mimo jiné o vztazích a mých názorech na ně... Hanku už jen vyzvednu spící u National Geographic a do postele...
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 29.2.2012
  • 456 zobrazení
pisarik01
Hradu se říká brána do pekel . Hrad Houska na Českolipsku je jedním z nejvíce tajemných míst v Čechách . Houska přitahovala i děsila. Mezi pověstmi se objevila řada těch, které vyprávěly o setkání s podivnými pekelnými bytostmi i o tom, že jak někdo začal pátrat po tajemství ukrytém za hradními zdi, většinou skončil špatně.
více  Zavřít popis alba 
330 komentářů
  • 19.8.2014
  • 418 zobrazení
jirka-suchomel
Na okraji lesa, nad Třebichovicemi (konkrétně č.p.168), nad zaniklou tratí 11b, najdeme zajímavé pozůstatky stavebního kolosu. Jednalo se yařízení, které dopravovalo vozíku nahoru do lomu (funkce výtahu nahoru prázdné, dolu plné). Zde se svezly a přesypaly na vagóny a jelo se dál do světa. Dnes to působí spíše jako pozůstatky jakéhosi tajemného hradu. V jeskyňce (sklad dynamitu) u přístupové cesty nalezneme ještě jednu zajímavost - zkamenělé dřevo, které prorůstá skálou.
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2019
  • 325 zobrazení
romcidlo
Víkendový pobyt pro děti a mládež na Táborové základně Maliná Ruprechtov v době od 26. - 28. září 2009.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.9.2009
  • 298 zobrazení
gaudium
Tajemný hrad
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2008
  • 272 zobrazení
capvylety
Na pondělní vycházku NW jsme se vypravili do méně známé části Prahy 8, na svah pod Drákulovem. Drákulov je administrativní budova z roku 1974, kterou postavil Jugoslávec Jovan Jovanovič, původně pro Chemopetrol. Stavba se lišila od okolní zástavby a za soumraku připomínala tajemný hrad. Nyní je v budově Česká správa sociálního zabezpečení a Finanční úřad. Společně jsme došli přes Dlážděnku na Trojskou a tam jsme se rozděli na dva směry, po proudu a proti proudu Vltavy. Vedli Hela a Luděk, kratší trasa byla podle mapy 5 km, delší trasa 8 km, bylo nás 32, foto Jarka
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 20.2.2017
  • 229 zobrazení
zsruska
Třídy i živly se představují, směr neznámý vyrážejí....jen pár úkolů dobře splnit a tajemný hrad Hukvaldy objevit...
více  Zavřít popis alba 
  • 15.5.2017
  • 182 zobrazení
Reklama