Hledání

40 vyhledaných výsledků

35% sleva na vše!
-35 % s kódem

Vytvořte fotoknihy, pexesa, plakáty... do neděle se slevou.
Kód: NakupyOnaDnes

35% sleva na vše!
kukle
Byli jsme na dvou koupalištích. 5. 7. v Třeboni na koupališti u rybníku Svět, tam jezdíme rádi, protože tam si člověk pěkně zaplave a 6. 7. na nové koupaliště u Borku u Českých Budějovic. Budějovicím chybí pořádná plovárna a tak navštěvujeme okolí. Oba dva dny byl excelentní hyc.
Kategorie: lidé
více  Zavřít popis alba 
  • 6.7.2015
  • 902 zobrazení
  • 0
nohabucovice
Předně děkujeme všem, kteří se podíleli na přípravě a bezproblémovému průběhu celé akce! Bylo to prima.
Šli jsme sice vlastní trasou a z plánovaných cca 28,6 km jsme nakonec našli asi 40 km!
První kufr byl již u samého startu, neboť před vlakovým nádražím v Kyjově není ta správná turistická cedule. Ale po chvilce motání jsme se ocitli někde za Kyjovem a na radu pejskaře jsme pokračovali polem, zahrádkami až k vinohradům a tam se "napichli" na žlutou t. z.
Pak už to šlo podle plánu, až na déšť, který nás zastihl u Zavadilky. Původní plán cesty dále na Pilu a ke Křížku jsme pak po žluté t. z. mazaně zkrátili kolem Klimentka a na základnu do Vřesovic.
Teplá výborná polévka a pivko nám vrátilo ztracenou energii. Setkání s přáteli vždy potěší.
Odpoledne jsme vyrazili do Vřesovic na autobus, který nás přepravil do Kyjova. Tam nás čekalo dlouhé čekání na spoj domů, což v mokrém oblečení a hlavně v promočených botaskách nebylo to pravé, proto jsme zavolali "ahoj" a vyrazili směr Ždánice. Pohodlně jsme došli až do Bukovan a 20 minut pak počkali na autobus, který nás vysadil jen pár metrů od domova.
Hurá do horké vody a teplých ponožek! A vše bylo opět OK.

Všem přeji krásné podzimní dny, plné toulek a nohy v suchu...
více  Zavřít popis alba 
  • 7.11.2015
  • 148 zobrazení
  • 0
killyskars
Holčovice je obec ležící na severu okresu Bruntál na říčče Opavici. První osídlení se datuje do 14. století. Obec leží v nadmořské výšce 473 m (obecní úřad) v podhůří Nízkého Jeseníku. Má 731 obyvatel (2010).
Není známo, kdy přesně byly Holčovice založeny. První písemná zmínka o obci je v listině z 18. dubna 1377 o prvním dělení opavského knížectví po smrti knížete Mikuláše II. Jedna část knížectví nese jméno Luttendorff, o níž se dnešní badatelé domnívají, že je pojmenování tehdejší Holčovic.
Další zmínky o Holčovicích jsou z let 1478 a 1558, kde jsou Holčovice jmenovány jako stará zpustlá obec a její obyvatelé žádají Albrechta Supa z Fulštejna, aby jim povolil obnovit zpustlou obec. Učinil to s řadou výhod, například dědičné právo pro rychtáře a zproštění od robotní povinnosti. Hned v roce 1559 byl rychtářem ustanoven Kryštov Lampert.
V dalších letech dochází k rozvoji Holčovic. Panství několikrát změnilo majitele. Roku 1774 byl dostavěn římskokatolický kostel zasvěcený Neposkvrněnému početí Pany Marie. Zvon Maria z r. 1607 byl přenesen na jeho věž. V roce 1783 byl dokončen evangelický kostel, roku 1784 byla postavena evangelická škola a při ní ustanoven učitel a konečně roku 1786 byla postavena evangelická fara. Na konci 19. století byla v obci otevřena četnická stanice (1879) a obvodní lékařská stanice (1889). V roce 1892 byl zahájen provoz ve vodoléčebném ústavu J. Stefanitsche. Zdejší vodoléčebné procedury dále rozvíjel a proslavil lázeňský Ernst Hoffmann.
Po uzavření mnichovské dohody 29. září 1938 byly Holčovice odstoupeny Německu. Obec osvobodila ráno 5. května 1945 bez bojů postupující Rudá armáda.
Po odsunu Němců byly Holčovice znovu osídleny českým obyvatelstvem. Počet obyvatel však nikdy nedosáhl ani třetiny počtu obyvatel před válkou. Mnoho domů tak bylo neobydleno a čekala je demolice. Jen v průběhu padesátých let bylo ve všech místních částech Holčovic zbouráno celkem přes 330 domů. Některé chalupy zakoupili obyvatelé především Opavy a Ostravy a začali je využívat k rekreaci. Ve zbylých domech Horních Holčovic byla v roce 1951 zřízena protialkoholní léčebna, která je detašovaným pracovištěm psychiatrické léčebny v Opavě.
Zbouráním evangelického kostela v prosinci 1974 přišly Holčovice o jednu ze svých historických památek. Z evangelického hřbitova zbylo kamenné schodiště vedoucí k bráně a několik náhrobků. Stejný osud stihl také evangelický kostel ve Spáleném.
Nová bytová výstavba se rozběhla až v 70. letech. Obyvatelé pracovali v místních provozovnách a podnicích: státním statku, lesním závodě, Dřevoslohu, pile, zotavovně ROH Zlaté Opavici aj. Dobré autobusové spojení umožňovalo dojíždění za prací do Vrbna pod Pradědem, Města Albrechtic a Krnova.
Po listopadové revoluci roku 1989 byl společenský život obce negativně poznamenán postupným ukončením činnosti dosavadních organizací. Probíhající ekonomická reforma přinesla zhoršení životní úrovně, nezaměstnanost a snížení dopravní obslužnosti. Na druhou stranu se v obci rozvíjí soukromé podniká

Událostí, jež hluboce zasáhla do života nejen obce, ale celého regionu, byla povodeň roku 1997. V neděli 6. července se ve večerních hodinách po dlouhotrvajících deštích řeka vylila z břehů. Voda zničila devět rodinných domů, 15 jich poškodila a jiné zatopila až do poloviny oken. Živel vzal tři mosty, 11 lávek a místy smetl státní silnici, čímž bylo přerušeno spojení s okolím, zásobovalo se pak přes Českou Ves. Odhad celkových škod se pohyboval kolem 120 milionů Kč, musela být provedena demolice osmi domů. Katastrofa takových rozměrů nepostihla obec poprvé, ale již vícekrát v minulosti; např. na začátku 20. století, v roce 1903, též na začátku července.
Obec Holčovice sousedí na severozápadě s Heřmanovicemi, na severovýchodě a východě s Městem Albrechtice, na jihovýchodě s Hošťálkovy, na jihozápadě s Karlovicemi a na západě s Vrbnem pod Pradědem. Od okresního města Bruntál je vzdálena 19 km a od krajského města Ostrava 67,5 km.

Geomorfologicky patří Holčovice k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské). Severně od Opavice se jedná o geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Hynčická hornatina, jižně od Opavice a západně od Kobylího potoka se jedná o geomorfologický celek Hrubý Jeseník, podcelek Medvědská hornatina, východně od něj pak o geomorfologický celek Nízký Jeseník, podcelek Brantická vrchovina. Nejhornatější je západní cíp území – Spálené – a nejvyšším bodem je Jedlová (875/874 m n. m.) na hranici s Heřmanovicemi; dalšími vrcholy jsou např. Komora 833 m n. m., Smrčník 791/789 m n. m. a Špičák 763/762 m n. m., všechny rovněž na hranicích s Heřmanovicemi, Jelení vrch (874 m n. m.) na hranici s Vrbnem nad Pradědem, dále Rokytník (818/816 m n. m.) a Na Spáleném (794/793 m n. m.), v jiných částech obce pak Moravský kopec (782 m n. m.), Komorský vrch (738 m n. m.), Na skále (696/695 m n. m.).

Území Holčovic patří do povodí Odry, resp. Opavy. Hlavním tokem obce je v několika záhybech ze západu na východ směřující řeka Opavice. Do ní se vlévá několik menších toků, např. zprava potoky Ptáčník, Tisová a Dolnoholčovický potok, zleva Komorský potok. V Horních Holčovicích pramení Kobylí potok (Kobylka), který protéká Jelením a pokračuje na jih do Karlovic, kde se vlévá do Opavy.

Území obce pokrývá z 31 % zemědělská půda (1,5 % orná půda, 28 % louky a pastviny), z 62,5 % les a z 6,5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Ve vsi Holčovice se nachází rekreační areál Zlatá Opavice.[4]
více  Zavřít popis alba 
18 komentářů
  • září 2014 až únor 2015
  • 336 zobrazení
  • 1
hrabovahasici
Dne 18.3.2014 byla naše jednotka třetím sborem který jezdí v nové TATŘE 815-7 4x4, dodal ji Wawrzaszek ISS.
Cisterna je postavena na čtyřkolovém podvozku Tatra T815–721R52/371 s jednomontáží a stabilizátorem na zadní nápravě a pohonem všech čtyř kol.

Nástavba vozu je modulová a tvoří tři samostatné celky, uchycené na rámu podvozku. Kostra přední i zadní skříně je vyrobena z hliníkových profilů a oplechována hliníkovým plechem za použití technologie lepení. Vnitřní části úložných schrán jsou pak provedeny z profilovaného hliníkového plechu.

Boční schrány jsou kryty hliníkovými roletkami s průběžným madlem, prostor pro obsluhu čerpadla pak nahoru výklopnými dveřmi.

Všechny ovládací prvky čerpadla a veškeré příslušenství je z automobilu možné vyjmout bez použití stupaček. Veškeré osvětlení vnitřních prostor nástavby i její horní pochozí plošiny je provedeno v LED technologii.

Nádrže

Nádrže na vodu a pěnidlo tvoří jeden celek. Nádrže na vodu o objemu 4 300 litrů a na pěnidlo o objemu 250 litrů jsou vybaveny dálkovou kontrolou množství se zobrazením na panelu v kabině řidiče, na obslužném panelu u čerpacího zařízení, na monitoru WISSCAN a nově i na obou bocích nástavby ve dvoubarevném provedení.

Čerpadlo

V automobilu je zastavěno čerpadlo Ruberg Euroline, poháněné motorem Tatry. Umožňuje zásah nízkým nebo vysokým tlakem a je vybaveno automatickou vývěvou s možností manuálního vypnutí.

Jmenovitý průtok čerpadla je 3 000 litrů za minutu při nízkém, resp. 250 litrů za minutu při vysokém tlaku. Veškeré potrubí je z nerezavějící o­celi.

Ovládání čerpadla je vybaveno displejem a umožňuje kompletní obsluhu zařízení a některých prvků nástavby, jako je signalizace otevřených rolet, ovládání osvětlení či hlídání teploty motoru.

Veškerá ovládání nástavby a signalizace je zajištěna pomocí systému WISSCAN. Vše je zobrazováno dle požadavku objednatele odpovídajícím způsobem na kontrolních a ovládacích panelech.

Přiměšovací zařízení Ruberg umožňuje přimísení v rozsahu 0–6 %.

Zařízení pro rychlý zásah a asanační lišta

V pravé zadní skříni je namontován průtokový hadicový naviják s 60metrovou hadicí a turbo proudnicí. Navíjen je elektricky.

Střecha nástavby

Pod předním nárazníkem je uchycena dvoudílná asanační lišta s deseti tryskami. Ovládání přívodu vody je možné z kabiny řidiče.

Střešní odnímatelná lafetová proudnice Leader Vector je v přepravní poloze uchycena mezi kabinou a nástavbou vozu. Příslušenství – tedy nástavec na pěnu, turbo koncovka apod. – je uloženo v hliníkové bedně na střeše nástavby.

Bedny jsou na nástavbě celkem tři, jedna na již zmiňované příslušenství k lafetové proudnici, druhá na ženijní nářadí a třetí pro uložení savic.

Rozměry a hmotnosti

Vozidlo je i s lanovým navijákem, který je uchycen v úchytech na předním nárazníku, dlouhé 7 600 mm. Široké je 2 5500 mm a vysoké 2 840 mm. Tatra dokáže přebrodit vodu hlubokou až 1 200 mm.

Provozní hmotnost cisterny je 12 150 kg, celková pak 18 000. Vozidlo není vybaveno omezovačem, jak je u hasičských Tatrovek standardem, dosahuje tak maximální rychlosti 108 km/h.
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2014 až květen 2015
  • 793 zobrazení
  • 1
tomanovorajce
5.
Eny mě přesouvá na začátek hajku, 10 mil odtud. Celkem sem já dal za benál 20$, tož férový dýl (spolu s vlakem do Seward moje jediné placení za cestu). Hned z kraje túry nacházím 2 volkin styks. To sem ti v tu chvíli ani nevěděl, jak moc mi budou ku prospěchu. První část vede vzhůru a jen a jen vzhůru, pak se to zlomí a pro změnu je to nahoru/dolů :D. Ale né, hodně se tu jde i po hřebeni. Nad lesem jsem za ty dva dny asi 24 mil z 30. Paráda. Hajk snad ještě pompéznější, než včera. Výhledů ještě víc přehršlí, sluníčko, příjemná teplota. Balvany sice chybí, za to je tu vrak letadla, asi z šedesátek – spůky. Hajk je i, díky převýšení, hodně velkej čelinč (taková vzpomínka na před Aljašskej hajk v NY). Po 9 mílích se (téměř doslova) hrabu na vrchol Chena Dome (od nějaký 7. míle míjím sněhový postele, brr) a za dalších 8 mil, víceméně roviny (o to víc si ale člověk vychutnává tu nadpozemsky krásnou přírodu :)) se dostávám k emerdženci chatce, kde dneska hodlám přespat. Je tu všecko. Střecha nad hlavou, voda z rýny (to mi dost vytrhlo trn z konečníku) a dokonce nějaký to dřevo tu taky leží. Tož přikládám do kotlíku a občasným vykukování ze dveří (hlavě opatrně, aby mi dovnitř nevběhl medvěd) pozoruju, jestli se na obzor neklube polární záře. A vono jooo, už je tady zas, mrcha :). Jdu spát. To ti byl ale príma den. Život je krásný :).
Spaní – Chena Dome trail (=0$); nachozeno 16 mil; stop – 0x
6.
Ráno je chladno (asi 3 stupně), tak spaluju poslední klacky a rychle vařím čaj. Počasí se tváří bezchybně. V knize návštěv čtu, že tuhlevá někdo po cestě zahlídl v dáli Mt. McKinley. Moc tomu nevěřím, avšak jsem zbytečně nevěřícím Tomášem. Na vlastní voči tu bestii spatřuji taky + Alaska range jako bonus. vot a mórnin! Den je to opravdu bez chyby. Užívám výhledů, spadám do údolí a pak hned zase nahoru. Některý kopce už vyloženě "pušuju", zvlášť když mě osekávaj přízemní křoviny a tlačí mě zpět dolů :D. Ke konci předávám magické hole jedné ženě a už se plazím na silnici na stop. Trošku nervózní, jak to tady půjde, se do 45 minut vezu s místňákem, žíjícím však normálně ve vesnici, kam se autem nedostaneš. Je to taky dog sledžista, a tak víceméně kecáme o všem, s tím spojeným. Když se zmíním o tom, že kamarád byl u vítězky Yukon Quest-u, hned se nabízí, že se tam můžem zajet podívat. Sme totiž asi 2km od onoho místa... No tak jóó!!! Paní domu není doma, tak aspoň prohlížíme 40+ psů, který umí být opravdu hlučný, když rozjetou svoje soprány. Jedem o dům dál. Doslova. Jedem k jiný závodnici. Ta má psů míň, ale aspoň je doma, tak nám to tu ukazuje, popisuje vše ohledně psích spřežení, atd. Naprostá pecka. Dostávám od ní i suvenýr v podobě jakýsi rukavičky pro psy. To bude mít Ashley radost :). Dále je mi nabídnuto projet se downtown-em Fairbanks, abych se přesvědčil, že je tam opravdu kokino, jak ostatně všichni tvrdí. Šofér (Ken), se ještě nabízí, že se můžem zajet podívat do vesničky North Pole (žije tam Santa, když zrovna není na dovolený ve Finsku. Nebo naopak?). Je ale skoro 6 a já bych se dnes rád dostal do Denali NP, takže se jen nechám vyhodit za městem a po tisícerých dících vztyčuju palec. Daří se mi urazit jen asi 2 míle do vesničky Ester, kde přespávám na dětským hřišti, za jakýmsi jevištěm.
Spaní - Ester PG (=0$); nachozeno 14 mil, stop - 2x
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 6.9.2015
  • 34 zobrazení
  • 0
jamilao
Aigues Mortes je známé svým středověkým opevněním. Leží na západním okraji delty Rhôny (kraje Camargue), v oblasti s nesčetnými lagunami. Spojení s 6 km vzdáleným mořem tvoří dva splavné kanály. Okolní bažiny a stojaté laguny daly městu jméno (aquae mortuae, tj. „mrtvé vody“). Kapetovský král Ludvík IX. Svatý nevlastnil žádnou půdu u Středozemního moře, a tak zakoupil v roce 1240 toto území od místního mnicha. Tehdy bylo ještě Aigues Mortes přímo na pobřeží, později bylo odříznuto nánosy půdy. Město bylo vybaveno řadou královských privilegií a vedle tradičního rybářství a získávání soli z moře se rychle rozvíjel i obchod. Nákladná stavba hradeb trvala s přestávkami až do konce století. Z Aigues Mortes vycházela 7. a 8. křížová výprava. Masivní hradby ve tvaru nepravidelného čtyřúhelníku s 15 věžemi a 10 branami obklopují historické jádro dodnes.
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 30.5.2008
  • 42 zobrazení
  • 1
amut
Kapacita závodu je 12 500 běžců. Během závodu se použije: 61 500 spínacích špendlíků, 169 500 kelímků, 60 200 houbiček na osvěžení, 15 000 termoizolačních fólií, 12 500 medailí, 6 101 plotů, 75 mobilních toalet. Vypije se: 16 523 l vody Mattoni, 7 632 l isotonického nápoje Nutred. Sní se: 2 642 kg banánů, 1 941 kg pomerančů, 1 300 baget, 28 kg soli, 95 kg cukru.
Kategorie: dokumentysport
více  Zavřít popis alba 
  • 28.3.2015
  • 265 zobrazení
  • 0
myflatmiracle
1.den - Červenohorské sedlo - cca 12km
2.den - Lipová - jeskyně, stezkou Johanna Schrotha, Horní Lipová, Lesní Bar, Ramzová - cca 16km
3.den - výšlap na Králický sněžník - cca 14,5km, převýšení 820m
4.den - odpočinkový (Nero špatně šlápnul, dostal klid na lůžku)
5.den - Dolní Údolí, Zlodějské louky, Svatá Anna, Panna Marie Pomocná a zpět - 9km
6.den - Ramzová, Smrk, Paprsek, Petříkov, Ramzová - cca 18km, převýšení 582m
7.den - Bílá Voda, Růženec, Borůvková hora, Šafářova skála, Bílá Voda - 15km, převýšení 690m
8.den - Jeseník, křížovou cestou na Křížový vrch, Zlatý Chlum, Čertovy kameny, Jeseník - 10km
9.den - Žulová, Boží hora (kostel), Plavný potok, Černá voda, zřícenina hradu Kaltenštejn, Žulová - 16km
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2015
  • 123 zobrazení
  • 2
kracmerka
srpen 2015
1/ VL - Špičák, LAN - Hofmanka, Pancíř, 12 km - Pancíř - Můstek - Prenet, Zelená Lhota, VL
2/ VL - Špičák, LAN - Špičák, rozhledna, 13,5 km - Špičák - Jezerní cesta - Čertovo jezero, Černé jezero, Bílá Strž, Bílý potok, Hamry - Hojsova Stráž, VL
3/ autem Nová Hůrka, 10 km - Nová Hůrka - Stará Hůrka - jezero Laka - Rudská křižovatka - Stará Hůrka - Nová Hůrka
4/ autem Gr. Arbersee, okolo, autem - Gr. Arber, LAN, okolo, LAN, autem - Mooshütte, Kl. Arbersee, okolo, 6 km
5/ autem Prášily, 18 km - Jezerní cesta - Prášilské jezero - Jezerní cesta - Poledník - Frantův most - podél Prášilského potoka - Prášily
6/ autem Staré Hutě, 10 km - Kepelské Zhůří (kaple, pomník) - Hadí vrch - Keply - Radkov - Staré Hutě, večer vlakem do Alžbětína a zpět
7/ autem Dobrá Voda u Hartmanic, 2,5 km - kostel sv. Vintíře - Březník, dopoledne v Železné Rudě (kluci Muzeum motocyklů)
vedra přes 35°C!
Kategorie: dětipříroda
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • srpen 2015
  • 308 zobrazení
  • 0
radule-v
4-etapový závod v tropických vedrech ve dne i v noci...ani jsme si nepochodili okolí, veškerý volný čas jsme trávili u vody. Co se týče výsledků, tak po velmi zdařilé 3. etapě, kdy jsem se z celkového 5.místa po 2 etapách vyhoupla na 3.místo, se mi toto umístění podařilo obhájit i po 4.závodě. Aleš měl smůlu, diskl hned 2.etapu a tak i celkové hodnocení je Disk.
Popis tratí a průběh závodu v mé kategorii:
1.etapa - pátek - koupaliště v Jevíčku - městský sprint - 2,2 km / 38 m převýšení - čas 25:25 - 6.místo z 12
2.etapa - sobota - kemp v Biskupicích - klasická trať v kopcovitém terénu - 4,5 km / 195 m převýšení - čas 59:29 - 7.místo z 15 (celkově po 2 etapách 5.místo)
3.etapa - neděle - Drválovice - krátká trať v kopcovitém terénu - 3,4 km / 190 m převýšení - čas 53:55 - 3.místo ze 14 (celkově po 3 etapách 3.místo)
4. etapa - pondělí - kemp v Biskupicích - zkrácená trať v kopcovitém terénu - 4 km / 195 m převýšení - čas 70:22 - 4.místo z 12 (celkově po 4 etapách 3.místo)
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2015
  • 46 zobrazení
  • 0
sdhkostany
Poslední červnový víkend pořádal sbor dobrovolných hasičů v Košťanech soutěže a večerní spaní pro děti na škvárovém hřišti. V sobotu navečer byl naplánován příjezd ostatních sborů, pro které byl připraven večerní program. Po postavení stanů byly pro děti připraveny různé soutěže o sladké odměny a po skončení soutěží volná zábava. Tou ale tento večer nekončil. Počkalo se, až se setmí, a poté byla připravena stezka odvahy. Jako první šli nejmenší děti společně s rodiči nebo vedoucími, následovali mladší a nakonec starší. Poté šly děti spát. Společný večer trávili sbory dobrovolných hasičů z Košťan, Jílové – Modré, Chabařovic a Černic.

Následující den byl od 9:00 zahájen 8. ročník soutěže mladých hasičů O pohár starosty SDH Košťany v požárním útoku. Do soutěže se přihlásilo celkem 7 družstev přípravek (3 - 6 let), 10 družstev mladších (6 – 11 let) a 7 družstev starších (11 – 15 let).
První kategorií, která se postavila na start, byla tradičně přípravka. Následovali mladší žáci a soutěž ukončili starší žáci. Poté byl vyhlášen slavností nástup a soutěžícím se předali ceny a pro 3 nejlepší v každé kategorii poháry a medaile. Po vyhlášení umístění družstev byl v každé kategorii vyhlášen nejlepší proudař (nejrychleji sestřelený terč). Následně byl vyhlášen rozchod a soutěžící družstva se rozjela domů.

Umístění v soutěži MH O pohár starosty SDH Košťany:

Přípravka:
1. Modlany
2. Chabařovice
3. Hostomice
4. Háj u Duchcova
5. Měrunice
6. Osek
7. Košťany

Mladší:
1. Měrunice
2. Modlany
3. Košťany
4. Chabařovice B
5. Háj u Duchcova
6. Jílové - Modrá
7. Hostomice
8. Chabařovice A
9. Osek
10. Černice

Starší:
1. Modlany
2. Chabařovice
3. Osek A
4. Osek B
5. Lom
6. Jílové - Modrá
7. Košťany + Jílové – Modrá (mimo soutěž)

Nejlepší proudař:
Přípravka: Václav Lacina; mladší: Markéta Pinďáková; starší: Oliver Vagel

Od 14:00 byl na programu 3. ročník „srandamače“ na počest Jindřicha Abrhama. Do této soutěže se nakonec přihlásila 4 družstva – tým „Kapor“ (složený ze členů SDH Košťany, jednoho z rodičů dětí v Košťanech a jednoho slovenského kolegy z Košťan nad Turcom), tým Černice – Meziboří, tým Černice a tým Dubí.
Soutěž se běžela v pětičlenných družstvech stylem štafety (předával se pěnový míček na líný tenis). Po zahájení musel každý vypít 0,3l piva a poté na soutěžícího čekaly vždy 2 úkoly. Mezi těmi se musel 10x otočit kolem kůlu (výjimka u prvního člena štafety – ten se točil před splněním úkolů).
První soutěžící po točení překonával lávku umístěnou na kádi s vodou, ze které následně kbelíkem nabral vodu a vrhnul ji na 5 plechovek, druhý člen rozhodil hadici na 3 kuželky a po točení přešel 5 m dlouhou trať na chůdách, třetí člen překonal lavičku a po točení házel 3 granáty do vyznačeného prostoru, čtvrtý člen překonal příčné břevno (0,8 m) a po točení musel překonat slalom ze 4 kuželů. Pro pátého člena byl připraven tunel a po točení vzít pálku na stolní tenis, položit na ní míček a doběhnout ke startovní čáře, kde na něj čekali ostatní soutěžící a pomocí „lyží“ pro 5 členů se museli dostat do cílové čáry.

Umístění v „srandamači“ na počest Jindřicha Abrhama:
1. Kapor
2. Černice
3. Dubí
4. Černice - Meziboří
více  Zavřít popis alba 
  • 28.6.2015
  • 117 zobrazení
  • 0
hrabe72
Ve středu 3. června se konal běh „PRABÁBA – naučná stezka“. Jede již o 6. závod běžeckého seriálu Šternberské běhání 2015.
Start proběhl v 18:00 nad sídlištěm Vyhlídka. Trať vede po naučné stezce Prabába (cca 4,5 km), kratší trať měří 2 km (z naučné stezky odbočuje u tří dubů, napojuje se v úvozu u vodárny). Hlavní trať vede po lesních cestách po trase naučné stezky Prabába, okruh má výrazné stoupání. Kratší "kondiční" trať "Pravnučka" měří 2,5 km a má největší stoupání Prabáby.
Celkem se zúčastnilo 27 běžců. Absolutně nejrychlejším byl časem 17m39s Michal Bořánek ze sportovního klubu SKI-OB Šternberk.

Praděd je ze Šternberka přes 50 km, Prabába je podstatně blíž.
Na trati je 7 zastavení Naučné stezky:
1. Vstupní zastavení
2. Les a jeho význam
3. Savci v lese
4. Ptáci v lese
5. Voda v lese
6. Město a hrad Šternberk
7. Pole
8. Z místních pověstí - socha Ecce Homo
9. Co žije v trávě

„Kochat se ale můžete jen při rozběhávání nebo vyklusání“.

Mapa tratě: http://ste.eso9.cz/Dokumenty/Mapy/SBP/SBP_Prababa_OB.jpg
Výsledky závodu: http://ste.eso9.cz/SBP/Vysledky/150603_Prababa/vysledky.htm
Žebříček: http://ste.eso9.cz/SBP/Zebricek/Zebricek.aspx

Více o šternberském běhání 2015 na: http://ste.eso9.cz
více  Zavřít popis alba 
  • 3.6.2015
  • 145 zobrazení
  • 0
jirkadolejs
Nádherná tečka na naší cestě přes Francii, třetí nejnavštěvovanější památka, Pont du Gard (Gardský most). Most přes řeku Le Gardon postavili Římané počátkem našeho letopočtu (asi v letech 40-60) jako součást akvaduktu zásobujícího město Nimes, kde v té době žilo 50.000 obyvatel. Celková délka akvaduktu byla skoro 50 km, z čehož cca 35 kilometrů vedlo pod zemí a zbytek tvořilo kryté koryto, a dopravoval do Nimes každou vteřinu 400 litrů vody. Výškový rozdíl mezi začátkem a koncem akvaduktu činil pouhých 17 metrů, což umožnilo, aby voda protekla celou trasu za 27 hodin. Akvadukt byl udržován do konce 4. století a po pádu Říma fungoval ještě dalších 500 let, než přestal sloužit svému účelu a byl rozebrán na stavební kámen. Samotný Pont du Gard měl štěstí, že dál sloužil jako most. První opravy se dočkal až koncem 19. století. Samotný most tvořený třemi řadami arkád je 49 metrů vysoký a 274 metrů dlouhý. Na jeho stavbu se použilo 50.000 tun kamene a nejtěžší kvádry váží 6 tun a jsou sestaveny bez použití malty. Dolní patro je 22 m vysoké, 6 m široké a 142 m dlouhé (6 oblouků), prostřední má míry 20 m, 4 m a 242 m (11 oblouků), a oblouky v těchto patrech jsou tvořeny každý ze 61 bloků kamene. Vrchní patro, které nese samotný vodovod, který je vysoký 1,8m, široký 1,2 m a krytý kamennými deskami, je 7 m vysoké, 3 m široké, 274 m dlouhé a tvořené 35 oblouky. Impozantní a především nádherná stavba.
více  Zavřít popis alba 
57 komentářů
  • 28.8.2015
  • 118 zobrazení
  • 9
ayrin
Zemplínska šírava je vodná nádrž na východnom Slovensku v povodí Bodrogu pod Vihorlatskými vrchmi. Je druhou najväčšou vodnou priehradou na Slovensku (po Oravskej priehrade). Je obľúbenou turistickou destináciou so siedmimi rekreačnými strediskami. Okrem rekreácie slúži na zavlažovanie poľnohospodárskej pôdy Východoslovenskej nížiny, na ochranu pred povodňami a ako vodný zdroj pre priemysel.
Vodná plocha Zemplínskej šíravy zaberá rozlohu 33 km2. Jej maximálna dĺžka je 11 km, maximálna šírka 3,5 km, priemerná hĺbka 3,5 m a maximálna hĺbka 14,7 m. Nádrž je vytvorená 6 – 8 (max. 12) metrovými hrádzami dlhými 7 346 m. Vodnú nádrž napájajú prevažne vody rieky Laborec prostredníctvom prívodného, tzv. Šíravského kanála, vodu odvádza tzv. Zalužický kanál (do Laborca), z priehrady tiež vyteká Čierna voda.
Súčasťou priehrady je aj suchá nádrž (tzv. polder) Beša. Šírava slúži na rekreačné účely, plavbu, ochranu pred povodňami, zavlažovanie Východoslovenskej nížiny a ako vodný zdroj pre priemysel (tepelná elektráreň Vojany). Východná časť priehrady medzi obcami Kusín, Hnojné a Jovsa zarastá tŕstím, čo vyhovuje vodnému vtáctvu. Táto oblasť s rozlohou 600 ha je vyhradená ornitológom ako chránená študijná plocha.
História priehrady
Kategorie: krajinazvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 14.9.2015
  • 43 zobrazení
  • 0
tuzr
4. den sedmidenního pobytu pěších turistů TJ Turista OKČT VOKD Ostrava-Poruba ve Vysokých Tatrách z Tatranské Lomnice. BUSem v 6 h. jsme odjeli do Lysé Poľany a v 7:10 jsme vyrazili dlouhou Bielovodskou dolinou podél potoka Biela voda. Na Poľaně pod Vysokou jsem zahlédl veřejné tábořiště a výše byl Ťažký vodopád a dále mohutný Hviezdoslavov vodopád. V Litvorové dolině jsme se zastavili u Litvorového plesa a v Zamrznutom kotli u Zamrznutého plesa a zahlédli jsme zde 2 jedince kamzíky. V Zamrznutom kotli jsme využili řetězy na skalních schodech. Ze sedla Polský hrebeň byl hezký rozhled. Ze sedla jsme 10 minut slézali po řetězech do Velické doliny. Pěkný byl Velický vodopád. Na celé trase bylo plno pěkného kvítí, mnohé jsem neznal. S prvními kapkami deště jsme došli k hotelu Sliezsky dom a když po hodině deště začalo jen poprchat, vyšli jsme raději po asfaltce. Před Tatranskou Poliankou jsme se museli schovat v lijáku, ujela nám električka TEŽ a čekali jsme na další. Poprchalo až do příjezdu do Tatranské Lomnice.
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • 19.8.2014
  • 120 zobrazení
  • 2
tymonek
Kanál dvou moří, společně s kanálem du Midi, kanálem řeky Garonny 190 km, řekou Garonnou 78 km a deltou Gironde 85 km spojuje Středozemní moře s Atlantikem. Celková délka je 593 km. Trasa je lemovaná platany pro zastínění, snížení odparu vody, zpevnění břehů a utěsnění dna listy.
Canal du Midi je zbudovaný mezi městy Toulouse a Séte u Středozemního moře. Od roku 1996 je zapsán v seznamu UNESCO. Šířka na hladině 18 m, u dna 10 m, hloubka 1,8 - 2,5 m. Plavební komory jsou většinou oválné pro zpevnění stěn : 6 - 10 m široké a 30 m dlouhé. Výškový profil stoupá od Toulouse o 57 m a potom klesá o 189,4 m do Středozemního moře. Na kanálu je 63 zdymadel, 126 mostů, 55 akvaduktů, 7 kanálových mostů, 6 přehrad a 1 tunel. Voda je doplňována z umělého rezervoáru Saint - Ferréol v množství 90 milionů m3 za rok. Přívod a odvod vody zajišťuje několik řek.
Návrhu a realizace se ujal významný berní kontrolor obchodu se solí Pierre-Paul Riquet ( 1604-1680 ). V období " důchodu " se věnoval svým snům a přesvědčil krále Ludvíka XIV. o proveditelnosti díla. Ludvík XIV. roku 1666 stavbu povolil. Riquet hradil 20% nákladů, 40% stát a 40% kraj. Celý úsek byl zprovozněn roku 1683. Riquet se celkového uvedení kanálu do provozu nedožil, zemřel v roce 1680 v chudobě. Ze svého platil mzdu 12 tisíc dělníků.
Od roku 1686 a v následujících 8 letech kanál podstatně zdokonalil a rozšířil slavný pevnostní architekt Vauban. Lodě tahali koně a muly, později parní kolesové lodě a následně lodě s lodními šrouby. Od 80. let 19. století začala kanálu konkurovat železnice, později i kamionová doprava. Od roku 1985 slouží kanál převážně turistice - 10 000 lodí ročně. Kromě toho zavlažuje 40 000 ha půdy.
více  Zavřít popis alba 
  • jaro 2015
  • 270 zobrazení
  • 1
idek
fotky moje a Lubošovy
1.den: 12 km pěšky : Špičák ŽST - Čertovo jezero - Rozvodí - Špičák vrchol - Černé jezero - Špičácké sedlo - penzion Maxa ve Špičáku
2.den: 20 km pěšky: parkoviště Slunečná - Slunečná - Prášilské jezero - Poledník - Předěl - Zelenohorské chalupy - Slunečná
3.den: 14 km pěšky: Antýgl - Horská Kvilda - Zhůří - Hluboká - Turnerova chata - Antýgl
4.den: 15 km pěšky: Špičák ŽST - Špičácké sedlo - Brčálník - Můstek - Pancíř - Hofmany - penzion Maxa
5.den: 54 km kolo: parkoviště Gerlova Huť - Polom - StaráHůrka - Prášily - Velký Bor - Stodůlky - Malý Babylon - Pustina - Dobrá Voda - Skelná - NováHůrka - Gerlova Huť
6.den: 15 km pěšky: parkoviště Arber - Grosser Arber (Velký Javor) - Grosser Arbersee (Velké Javorské jezero) - Arber
7.den: 53 km kolo: Modrava - Filipova Huť - Horská Kvilda - Jezerní slať - Kvilda - pramen Vltavy - Černá hora - Ptačínádrž - Březnák - Modrava - Vchynicko-Tetovský kanál - Tříjezerní slať - Javoří pila - Rybárna - Modrava
8.den: 20 km pěšky: Hamry - Bílý potok - Stateček - Grosser Osser (Velký Ostrý) - Kleiner Osser (Malý Ostrý) - Stateček - Bílá strž - Zadní Hamry - Hamry
9.den : autem cestou domů: Čeňkova pila,Kašperk, Kašperské Hory
více  Zavřít popis alba 
  • červen až červenec 2015
  • 121 zobrazení
  • 0
yao
V úterý dne 10.11.2015 v sále ZŠ Karolinka proběhlo školní kolo pěvecké soutěže “Sedmihlásek”.
Děti byly rozděleny do kategorií: 0. kategorie – děti mateřské školy
1. kategorie – žáci 1. třídy
2. kategorie – 2. a 3. třída
3. kategorie – 4. a 5. třída
4. kategorie – 6. - 7. třída
5. kategorie – 8. - 9. třída
Všechny děti, které přišly soutěžit nebo své kamarády povzbudit, se sešly v sále ZUŠ. Pěveckou soutěž sledoval a fotografoval zástupce ředitely školy Petr Muroň, navštívit nás také přišel pan ředitel Petr Šrámek . Do poroty zasedly učitelky 1. stupně : Blanka Kristianová, Vlasta Pončíková a Radana Klímová. Pro nejmenší děti byla také v porotě paní učitelka z MŠ Jarka Kretíková. Celou soutěží všechny provázela Karin Davídková. Nechybělo ani několik rodičů, kteří své děti sledovali a drželi jim palce.
V úvodu všichni v sále přivítali děti z mateřské školy. Žáci 1. třídy na úvod předvedli jednu krátkou říkanku s tleskáním a hrou na tělo “Vráno,vráno, poleť k nám”a zazpívali aktuální písničku k podzimu – “Listopad”.
Vyhodnocení soutěže:
V 0.kategorii dětí z MŠ soutěžilo šest dětí. Všechny děti byly oceněny diplomy a obdržely drobný dáreček:
0. kategorie – děti MŠ:
Rostislav Alfeldiy “Barvy” Adámek Palička “Silnice”
Jareček Pastucha “Prší, prší” Jakub Koňařík “Trnka”
Vendulka Tlašková “Prší, prší” Lenka Bolfová “Barvy”

1. kategorie – žáci 1. třídy:
1. místo: Natálie Tomková “Když jsem husy pásala”
2. místo: Julie Kopcová “Kalamajka”
3. místo: Petr Křupala “Bude zima, bude mráz”

2. kategorie – žáci 2. a 3. třídy:
1. místo: Ema Hladká “Pacholíčku můj”
2. místo: Štěpánka Králiková “V tom vsetínském zámku”
3. místo: Antonín Balcar “Lístečku z javora”
Zvláštní ohodnocení - diplom - dostali žáci: Krisýna Kulčáková, Stanislav Stoklasa a Marie Korytářová.

3. kategorie – žáci 4. a 5. třídy:
1. místo: Aneta Pašková “Teče, voda, teče”
2. místo: Kristýnka Planková “Voda, voděnka”
3. místo: Vladimír Křupala “Žádnyj neví, co sou Domažlice”

4. kategorie – žáci 6. a 7. třídy:
1. místo: Veronika Černá “Ó, hřebíčku, zahradnický”
2. místo: Martin Krutílek “Dyž sa búček zeleňá”
3. místo: nebylo uděleno žádné

5. kategorie – žáci 8. – 9. třídy:
1. místo: Ester Johnová “Hruška”
2. místo: Markéta Jochcová ”Zaspala nevěsta”
3. místo: Gerstbergerová Kristýna a Beáta Ježíková za společnou píseň “Tři kříže”

Gratulujeme vítězům, všem dětem děkujeme a za rok se opět těšíme na jejich účast v “Sedmihlásku”.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.11.2015
  • 451 zobrazení
  • 0
vutvbrne-festival
Místo: Centrum Kociánka, Brno

Další školou, která se zúčastnila setkání pořádaného pod hlavičkou mezinárodního, integračního projektu BRNO A JIŽNÍ MORAVA BEZ HRANIC, jehož nositelem je VUT v Brně, je Základní škola Staňkova. První skupinka žáků navštívila Centrum Kociánka v úterý 6. října 2015.

Základní škola Staňkova je školou mezinárodní. Proto bylo setkání i takovým malým Babylónem. Michael ukázal žákům Centrum Kociánka v celé své kráse. Nejdříve jsme poslouchali vodu u splavu, poté jsme se přesunuli k rybníčku a následně také k hřišti pod borovicí.

Žákům nezůstala utajena ani zvířecí farma, kde žijí zdejší zvířecí obyvatelé, Jejich každodenním úkolem je pomáhat lidem s různým postižením při rehabilitaci. Jak konkrétně, to se žáci dozvěděli prostřednictvím ošetřovatelů respektive Michaela.

Poslední část setkání se odehrávala v tělocvičně Centra Kociánka. Žáci se zde setkali s postiženými kamarády z aktivizačního centra. Představili se jim a prozradili, jaké mají postižení, jak se projevuje či jak vzniklo. Zahráli jsme si i naši oblíbenou hru boccia o spoustu čokolád a medailí. Další skupinka žáků ZŠ Staňkova dorazí do Centra Kociánka zase ve středu 7. října 2015.

Díky vám všem. Michael Svoboda
více  Zavřít popis alba 
  • 6.10.2015
  • 49 zobrazení
  • 0
savaldo
HRANICE III. - velky vandr podel hranice od Novych Hradu do Novohradskych hor, studanka Sejby. 2. den - Sejbsky dub, NS Hojna Voda, Zlata Ktis (koupani), Stribrne Hute, podel Luznice do Pohori na Sumave, na hranici a po ni ke studance Seppelberg. 3. den - Trojmezni historicky kamen, Rakouskem na Kamenec, pak Tritankova cesta do Dolniho Pribrani. Po zelene, prebrodit Malsi a na prechod Cetviny, dal po zelene do Cetvin, po silnici, cyklostezce na konec silnicky, brod Malse, pres pole na ONO Dolni Dvoriste. Okolo Sibenicniho vrchu na cyklostezku a k pristresku u konske drahy . 4. den - po cyklostezce do Ceskeho Herslaku, po zlute do Horniho Dvoriste, modra na Mlynec, Radvanov, zluta Nejjiznejsi bod CR, Svedske sance, rakousky Weigetschlag, k hranici, brod Bystra, Jizni cesta k Bombardisti, po ceste Bombardiste na cervenou k pristresku. 5. den - Kaplicky a po cervene Predni Vyton - obed, koupel v Lipne, po silnici Frydava, Kyselov, byv. Pestrice cesta Hazluv kriz, k hranici. 6. den - na modrou k Zadni Zvonkove, po Swarzenberskem kanale k Rosenauerove nadrzi a do Noveho Udoli. 7. den domu. Celkem 170 km.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2015
  • 100 zobrazení
  • 0
tomanovorajce
Tentokrát budíček už na 4., protože nás čeká asi hodinovej přejezd a chceme být co nejdřív na začátku trailu na Mauna Loa. Holky si dnes chtějí dát „day-off“, takže hledáme mekáč, kde je vysazujem a oni už si svůj den prožijou dle svého. Lehce před 8 se konečně dostáváme na začátek štreky, kterej je u meteorologický stanice a vede sem dost šílená one-line silnice, lemovaná ztvrdlou lávou. Každopádně povrch silnice je bez sebemenší chybičky a v tuhle „brzkou“ hodinu tu stejně nelze nikoho očekávat a vše probíhá hladce. Čeká nás 6 mil s 8% převýšením ve výšce zhruba od 3300 do 4100 m.n.m., tož si asi máknem. Je asi 6-7°C, což nám ale moc nevadí, jelikož do nás Oskar praží již zkraje. Po chvíli překvapivě potkáváme dva výletníky, ptáme se, kolik hodin stoupání nás čeká – odpověď je 6, my si naprojektovali max. 3,5, tak uvidíme :D. Cesta je místy pohodová, místy – hlavně traverzy – úplně na chuja, neboť vedou přes ostrý lávový kameny přesně takový velikosti, aby člověku projížděli podrážkou, hlavně když máte tenisky z Wm za 9 dolarů. Po cestě se sem tam otáčíme a čumíme na protější, o pár metrů vyšší Mauna Kea, která ale dostává gang bang od mraků a postupně se víc a víc schovává. Vrcholu dosahujem za 2,5 hodiny, s průměrnou rychlostí přes 4 km/h, výkon slušnej, ale docela nás bolí škopek z převýšení a Jiří vypadá, jak kdyby měl prodělat srdeční příhodu (tu mozkovou už má nejspíš dávno za sebou). Mauna sice znamená hora, ale nahoře je především obří kráter, velkej asi jako pozadí tvý mámy. S otevřenou hubou čumíme, fotíme, zapisujem do erárního deníku náš výstup a otáčíme zpět směr základní tábor. Lehce se ztrácíme, ale po vylezení na hroudu kamení vidíme observatoř, a tak za ní upalujem cesta necesta. Dole jsme zhruba za stejnou dobu (šlo to holt na pi*ku). Vydáváme se zpět do Hilao, vyzvednout holky, který nacházíme jak jinak než u Mekáče, i když jsme se s něma nemohli spojit a domluvit na místě. Náhoda? :D. Dollar menu, doplňujem baterky a trochu tlačíme čas. Bohužel nás zastávka ve Wm stála jeden z největších HL celý Havaje, Akaka Falls (parkoviště zavírají už v 6, tupci). Nic už poblíž není, tož se utábořujem v dost poetickým kempu Kolekole, nad kterým se klene most, obklopen je z jedný strany mořem a zároveň i „zátokou“ a tvoří se tu pekelně velký vlny, ale vlízt do nich by bylo, vzhledem k přilehlýmu útesu, dost nebezpečný. Je tu dokonce i vodopád a o kousek vedle lano, pomocí kterýho se dá zhoupnout do vody. Na poetismu přidává to, že bude nejspíš opět zdarma :D. Jsme blízko Hila, jednoho z nejvlhčích měst na světě, a tak se krčíme před deštěm v autě. Po jeho přejití stavíme stan a všichni kromě Jirky v něm uleháme.
//spaní – Kolekole Campground = 0$, nachozeno = 12 mil
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 30.8.2014
  • 79 zobrazení
  • 0
ayrin
Morské oko, v minulosti nazývané Veľké Vihorlatské jazero, je najväčšie jazero Vihorlatských vrchov.

Vznik Morského oka spadá do obdobia doznievania sopečnej činnosti vo Vihorlate. Mohutný zosuv z východného svahu Motrogonu a Jedlinky zahradili dolinu potoka Okna a za vzniknutou bariérou vzniklo prírodné jazero. Morské oko je výnimočné svojim pôvodom, polohou, fyzikálno-chemickým a biologickým režimom. Leží pod Sninským kameňom v katastrálnom území obce Remetské Hámre, v nadmorskej výške 619 m a dosahuje hĺbku až 25,1 m. Dnešná podoba jazera existuje od osemdesiatych rokov 19. storočia, keď bol vybudovaný umelý priehradný múr. Asi 7 ha plocha jazera po zvýšení vodnej hladiny o 5 m vytvorila dnešnú plochu 13,8 ha. Maximálna dĺžka jazera je 775 m a šírka 312 m.

Do jazera ústi 6 stálych prameňov a niekoľko periodických. Prebytočnú vodu z jazera odvádza potok Okna. Pobrežie je veľmi členité. Jeho západná a severná časť má mierny sklon a je pokrytá jemným pieskom. Východný breh je strmý a kamenitý. Hlbšie časti jazera sú pokryté hrubou vrstvou bahna. V blízkosti prítokov sa hromadí lístie, z ktorého sa celoročne uvoľňuje metán.

Morské oko je veľkou prírodnou zvláštnosťou slovenskej prírody. Na ochranu prírodných hodnôt a krás bolo jazero spolu s okolitými lesmi v roku 1984 vyhlásené za štátnu prírodnú rezerváciu, v súčasnosti je to národná prírodná rezervácia v celkovej výmere 108,48 ha.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.2.2015
  • 63 zobrazení
  • 0
pavelsenk
HMS M.33 v Potsmouth Historic Dockyard - letos stoletá kráska z První světové války, poslední dochovaná loď ze tří přeživších z bitvy u Gallipoli. Jedná se o železnou loď třídy M29 Monitor (Monitor je typ menší opancéřované válečné lodi s otočnou dělovou věží s nízkou siluetou bránící lehkému zasažení a plochým dnem s malým ponorem kvůli vplouvání do mělčin) a byla spuštěna na vodu 22. května 1915. Loď je dlouhá 54 metrů, široká 9,4 metrů, ponor činí 1,8 metrů, rychlost 8 uzlů (15 km/h - pohom parním strojem). Výzbrojí sestávající se z dvou šestipalcových děl Mk.XII (152mm, 15,5 libry), jednoho 2,25 palcového kanónu Hotchkiss (57mm, 6 liber) a dvou kulometů Maxim poskytovala zejména palebnou podporu pozemním jednotkám na pobřežích a dálkové ostřelování děly. Posádku tvořilo 72 mužů včetně kapitána a důstojníků. Zrekonstruovaná loď byla slavnostně představena a zpřístupněna veřejnosti 7. srpna 2015 (výročí Gallipoli), stejně jako část National Museum of the Royal Navy v Potsmouth Historic Dockyard. Já osobně jsem byl nadšený, že nám termín návštěvy Anglie vyšel tak krásně a mohli jsme tedy tuto krásnou "plechovku" obdivovat i zevnitř. Ze začátku vás na loď dovede personál, něco vám o ní poví a pak vám pustí videoprojekci z bitvy u Gallipoli - a pak už máte M.33 jen pro sebe a prolezete si ji, jak jen chcete... Do alba jsem přidal pár fotek od kamaráda Ondry - díky za ně, Ondro! Foceno 13. září 2015.
Kategorie: dokumentyostatní
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 13.9.2015
  • 66 zobrazení
  • 0
reklama