Hledání

160 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

muhl
LETÍ ŠÍP SAVANOU,TO JE NÁZEV TRAMPSKÉ VÝSTAVY PARDUBICKÉHO MUZEA,KTERÁ TRVÁ DO LISTOPADU, DENNĚ KROM PONDĚLÍ.JE TO ZE ŽIVOTA TRAMPŮ,JEJÍCH PRÁCE ZE DŘEVEM,KERAMIKOU,UMĚNÍ MALOVAT,PSÁT NE JEN KRONIKY ALE I KNIHY. JEJÍCH KRÁSNÉ PÍSNĚ KTERÉ JSOU VE ZPĚVNÍČCÍCH.JE TO STYL ŽÍVOTA KTERÝ JE O ROMANTICE,PŘÁTELSTVÍ.O SVOBODĚ U PROSTŘED PŘÍRODY.KDE JSOU SI LIDÉ ROVNI A JE ÚPLNĚ JEDNO JESTLI JE POVOLÁNÍM UČITEL A NEBO ZEDNÍK.JE TO O VŮNI LESA,OHNÍČKU,SMAŽENÝCH VAJEC NA SLANINĚ,RANNÍM SVÍTÁNÍ NĚKDY I PROMOČENEJCH VĚCI KDYŽ ZMOKNEŠ. MOHL BYCH HODNĚ DLOUHO JMENOVAT. A NÁVRATY KDYŽ VONÍŠ KOUŘEM TÁBORÁKU A PAĎOUŘI NAD TEBOU OHRNUJÍ NOS PROTOŽE JÍM SMRDÍŠ. TO JE BOMBA. TAK O TOM VŠEM HOVOŘÍ TATO EXPOZICE NAŠEHO TRAMPOVÁNÍ. VŠEM CO SE NA TOM PODÍLELI PATŘÍ VELKÝ DÍK A JEŠTĚ VĚTŠÍ UMÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.6.2015
  • 649 zobrazení
  • 0
judoskpostrava
  • 6.6.2015
  • 470 zobrazení
  • 0
slavek-m
Bioluminiscence fascinovala lidstvo odjakživa. U nás jsou jí nejvýznačnější světlušky - světluška menší (Lamprohiza splendidula) a světluška větší (Lampyris noctiluca). Světlušky jsou nenápadní draví brouci s výrazným pohlavním dimorfizmem. Zatímco sameček je nevýrazný tmavý brouk, samička vypadá jako larva. Když už jsme u larev - ty jsou masožravé a živí se plži, které usmrcují svým jedem. Dospělci již potravu nepřijímají. Světlo vydávají jak samečci, tak samičky, přičemž za letu svítí pouze samci a samičky sedí na vegetaci, září jasněji a lákají samečky. Světlušky svítí pouze za dostatečně tmavých nocích. Po spáření a nakladení vajec umírají oba jedinci... Karafiátova verze "Broučci" je přeci jen trochu poetičtější :)
Vyfotit světlušku tak, by byla vidět jak záře, tak tělíčko, se ukázalo jako nelehký úkol pro správné nastavení foťáku a osvětlení. Svou vysněnou fotku jsem letos neudělal, vytipované mám ale lepší místo, tak snad za rok s novými zkušenostmi...
Ještě jedna zajímavost - většina bioluminiscence včetně té světluščí je žlutozelená. Jsou však i druhy, které svítí červeně a modře.
více  Zavřít popis alba 
34 komentářů
  • červenec 2015
  • 389 zobrazení
  • 10
pupik09
  • 16.5.2015
  • 396 zobrazení
  • 0
lidovci-zavisice
V neděli 24. května 2015 uspořádala MO KDU-ČSL Závišice tradiční Svatodušní škvařenici. I přes chladné počasí proběhlo přátelské fotbalové utkání, kde však nešlo o gólový výsledek, ale o radost ze hry s přáteli i s lidmi, které třeba dříve neznali. Na prostranství za hospodou zase vyhrávala kapela a v kotlíku se smažila vaječina. V tento den také slavil své 90. narozeniny Jan Hyvnar, kterého na koních povozili Bajerovi.
Věříme, že příští rok bude počasí přívětivější a zájem o tuto tradiční akci vyšší.

FOTO: Jakub David
více  Zavřít popis alba 
  • 24.5.2015
  • 283 zobrazení
  • 0
mysticsmile
Hurá, jaro je tady!

Velikonoční svátky už pomalu klepou na dveře. Jak známo jsou svátkem pohyblivým, slaví se každý rok v trochu jiný čas. Vycházejí vždy na první neděli po prvním jarním úplňku.
V roce 2015 vychází velikonoční pondělí na 6. dubna.
Původně se jednalo o svátek židovský, kdy byl slaven jako vyvedení Židů z egyptského otroctví před tři a půl tisíci lety (Pesach – svátek nekvašených chlebů). Zhruba o 1 500 let později se začaly slavit v duchu Kristovy smrti a jeho zmrtvýchvstání.
Pro nevěřící jsou velikonoce především oslavou příchodu jara, tedy nového života.
Protože nás teprve čeká Pašijový týden, jenž je dnes hlavně ve znamení uklízení a pečení, mají především ženy ještě čas na přípravu dekorací, malování vajec a na dodržování starobylých zvyků.
Zejména na vesnicích stále udržují dávné obyčeje, mezi něž lidová tvorba jistě patří.
Obecní dům v Mladkově jednu takovou akci 26. března 2015 hostil. Probíhala jubilejní desátá tvořívá dílna. Jak jinak než na téma Velikonoce. Inspiraci přinesla majitelka firmy Moraviaflor Olešnice Helena Synková, jež se současně ujala i vedení kurzu. Děvčata se rychle učila a brzy jim pod rukama vyrostly učiněné skvosty lidového umění. Kdo očekával tradiční metody zdobení například v cibulových slupkách, jak to dělaly naše babičky, měl tentokrát smůlu. Pomocí nových technik a netradičních materiálů se jim podařilo vyrobit krásná patchworková vajíčka.
Sice jde o moderní pojetí zkrášlení vajec, což naši předkové asi nedělali, ale proč ne. Moderní doba si vyžaduje i v tomto pokrokové přístupy.
Potěšitelné je, že se lidé zejména v malých obcích pomalu vracejí k tradicím, znovu se družně scházejí a při zajímavé besedě vytvoří něco pěkného pro sebe i ostatní. Je to jistě přínosnější než se uzavřít doma jako do ulity a pasivně konzumovat televizní zábavu nevalné úrovně. Za takovou iniciativu patří OV Mladkov velké poděkování.

OV Mladkov

Text: Zdena Boháčková

Snímky: Martina Štercová, Hana Sauerová

Více: http://www.boskovice.cz/mladkov/ds-1383/p1=23152
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 26.3.2015
  • 234 zobrazení
  • 1
1bezeckyjablunkov
  • 5.6.2015
  • 224 zobrazení
  • 0
dagmarka60
U gorilek pohoda, bylo i málo lidí. Z ložnic všichni přišli až kolem jedenácté hodiny a měli i hodně rozhozu, proto si asi Bikira ani nešla pro kouli, i když měla volno. S Richardem to při obědě prý cukalo, ale David ho dokázal udržet u mříže. Možná to i Bikira viděla, tak raději pro oběd nešla. Hlad ale určitě neměla, protože stále něco zobala :-) Kiburek byl jak z divokých vajec, stále někoho provokoval, házel po Kambě a Shindě klacek, na nás u výlohy hodil dřevitku :-) a hodně dlouho na nás s Nuruem bouchali :-) Byla to nádhera :-) V návštěvnickém prostoru se vrtalo a Richard stále hlídal. Jednu chvíli stál u výlohy u šubru do ložnic a sledoval, co tam dělají. Když jsme se mu postavily (děvčata) do výhledu, tak se vykláněl, aby viděl :-) bylo to moc pěkné. Jinak musím říci, že mají všichni pěkné pupíky. Žádní hubeňouři to tedy rozhodně nejsou :-)
více  Zavřít popis alba 
40 komentářů
  • 22.1.2015
  • 210 zobrazení
  • 16
pavlinakon
  • 5.6.2015
  • 206 zobrazení
  • 0
junak-pribor
  • 31.5.2015
  • 206 zobrazení
  • 0
tkslaviaorlova
více  Zavřít popis alba 
  • 9.5.2015
  • 201 zobrazení
  • 0
horstyn
Firma FADIS OSIVA Horšovský Týn začala s chovem pštrosů afrických v roce 1998. Bližš informace nám podal pan František Nejedlý: „Rozhodli jsme se pro jejich chov z důvodů, že jsme chtěli rozšířit živočišnou výrobu.Nejprve jsme nakoupili devět chovných ptáků/ 6 slepic a 3 kohouty/. Pštros africký, dvouprstý je vysoký okolo 2,5 m, vidí ostře do vzdálenosti tří kilometrů, proto má ve volné přírodě přehled a v podstatě tímto nemá žádné nepřátele. Dospívá ve věku okolo tří let. Dožívá se stáří 40-60 let v přírodě, v zajetí pak 20-30 let. Dokáže běžet rychlostí až 60 km za hodinu. Jeho nejsilnější zbraní jsou nohy; síla kopu se vyrovná kopu koně a až do výše prsou dospělého člověka. Jejich kopnutí proto mohou být velmi nebezpečná. V době, když jsme chov zřizovali jsme se orientovali hlavně na chov a prodej mláďat. Postupně jsme ale od tohoto šlechtitelského záměru upustili a přešli jsme na chov užitkový. Pštros je pastevní zvíře, základem je pastva/ jetel, vojtěška/, plus krmíme potravinové směsi s přídavkem vitamínů a minerálů. V současné době máme dvacet pět chovných kusů, z toho pět kohoutů. Mláďat máme okolo 150 kusů. Slepice snáší vejce od jara až do podzimu s přestávkou jeden až dva měsíce. Samec vytvoří svým pancířem/ hrudník/ v písku hnízdo, do kterého slepice každý druhý den snese vejce. My pak tato vejce průběžně sbíráme a ukládáme je do umělých líhní, kde se po 42-45 dnech líhnou malí pštrosi. Během snáškového období tak slepice snese v průměru 20-60 vajec. Ve 12-18 měsících dosahují pštrosi tzv. jateční hmotnosti, která se pohybuje okolo jednoho sta kilogramů. Jelikož pštros nemá prsa /pancíř/ a maso je jen na nohách a na zádech je jateční výtěžnost jen 30 kg, což představuje asi 30-35%. Maso je vysoce kvalitní, dietní, s minimálním množstvím tuku. Dále se zpracovává kůže, která, co do pevnosti je srovnatelná s kůží krokodýla. Při zpracování se kůže barví a vyrábí se z ní spousta výrobků, jako např. kabelky, peněženky, boty, opasky atd.Prodej výrobků je přímo na farmě. Peří se pak používá pro ozdobné účely.“ dodal nakonec p. Nejedlý
Při prohlídce se můžete setkat také s několika kusy pštrosů Emu hnědých, australských, kteří jsou mnohem menší a méně náročný na chov.
Text a foto: J. Čedík
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2014 až srpen 2015
  • 220 zobrazení
  • 2
dahabklub
  • 6.6.2014
  • 203 zobrazení
  • 0
ivansss
27 komentářů
  • květen až červen 2015
  • 187 zobrazení
  • 5
jibela
  • 5.6.2015
  • 170 zobrazení
  • 0
trida1d
Celý dnešní den jsme v naší třídě věnovali velikonočnímu tvoření. Děti si pod vedením paní vychovatelky Lenky Macákové a výtvarnice Markéty vyzkoušely čtyři různé techniky zdobení velikonočních kraslic - voskem, vlnou, klovatinou s vodovými barvami a zřejmě nejoblíbenější technikou se stalo mramorování. Na závěr si děti mohly z vytvořených vajec vyrobit velikonoční dekoraci - svázat vajíčka do věnce, nebo zavěsit na stužku. Myslím, že s výsledkem mohou být děti i lektorky spokojené.
více  Zavřít popis alba 
  • 25.3.2015
  • 146 zobrazení
  • 0
vendyp
Lužice - země, která má až překvapivě mnoho společného s českými dějinami.
Země, kde kromě většinového německého obyvatelstva (západně od Nisy) a polského obyvatelstva (východně od Nisy) žijí i Lužičtí Srbové, slovanský národ blízký Čechům, který s Čechy tradičně udržuje blízké vztahy.
Země, která se vyznačuje jedinečným souladem přírodních a kulturních hodnot.
Název této země - Lužice - není náhodný. Luhy, lužní lesy, mokřady, strouhy, rybníky a jezera jsou pro lužickou krajinu příznačné.Jižní část země je vyplněna kopcovitými hřebeny, které se táhnou především při hranici s Čechami a dále po západní hranici historické Lužice, nad krajinu občas vyčnívají i osamělé vrchy.
Severněji navazuje mírně zvlněná, úrodná, přívětivá zemědělská krajina, která je nevýznamnější z oblastí dnes obývaných Lužickými Srby.Území ležící po proudu řek v severním směru, tedy "dole", část Horní Lužice a celá Dolní Lužice, jsou převážně rovinatá. Zdejší krajina za svůj zarovnaný tvar se zbytky morén vděčí ledovci. Nachází se zde rozsáhlé souvislé plochy lesů, převážně borových, s podrostem borůvčí a vřesu, na chudých písčitých stanovištích.Uprostřed této lužické krajiny jsou rozložena města a městečka s historickými jádry i vesnice se zachovalou lidovou architekturou. Část obyvatelstva tvoří Lužičtí Srbové, kteří si zejména na vsích dodnes uchovali řadu lidových tradic a zvyků, starobylé kroje a svérázný slovanský jazyk.

Spreewald - zelené Benátky. Necelou hodinku od Berlína se nachází unikátní krajina. Řeka Spréva (německy Spree) se ve Spreewaldu – Sprévském lese rozděluje do nespočtu malých postranních ramen. Těmto malým kanálům se říká vodní toky (Fließe). Před 600 lety se ve Spreewaldu usadili Lužičtí Srbové a Polabští Slované. Lužická srbština je ve Spreewaldu slyšet ještě dnes.Od roku 1991 je Spreewald zapsán jako biosférická rezervace na seznamu UNESCO. Žijí tu vzácné druhy rostlin a živočichů. Říční ramena se proplétají sprévským lesem jako hustá síť. Hlavním dopravním prostředkem je ve Spreewaldu loďka. Loďky tu rozváží dokonce i poštu a používají je i hasiči. Nad vodními toky se klenou úzké mostky, které spojují jednotlivé „obytné ostrovy“. Každý rok se tisíce návštěvníků vydávají na úžasnou projížďku loďkou těmito zelenými Benátkami a nestačí žasnout. Aktivní vodáci mohou labyrint vodních toků prozkoumávat v kajaku nebo kánoi. Spreewald nabízí více než 200 splavných vodních cest. Spreewaldská krajina se také ideálně hodí pro vyjížďky na kole. Celý Spreewald je protkán hustou sítí cyklistických a turistických stezek. Ve Spreewaldu se již celá tisíciletí pěstuje ovoce a zelenina. Nejznámější jsou spreewaldské okurky. Kyselé, kořeněné nebo v hořčičném nálevu Spreewaldem. Až do dnešních dob obohacuje Spreewald živá kultura Lužických Srbů a Polabských Slovanů. Sami při návštěvě regionu objevujte, co obnáší v zimě „Zapust“ (masopust), na velikonoce „Waleien“ (kutálení vajec), při sklizni „Froschkarren“ (žába na trakaři) a „Stollereiten“ (rajtování o vánočku) nebo na podzim „Spinte“ (přástevna).

Skanzen na Lědach/ Lehde
Otevřen byl v roce 1957. Do skanzenu byly přeneseny původní vesnické domy z oblasti Blat, ukázky lidové architektury Lužických Srbů.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 30.5.2015
  • 155 zobrazení
  • 5
farnostzamberk
  • květen až červen 2015
  • 143 zobrazení
  • 0
reklama