Hledání

8 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

adamaeva
ZÁMECKÁ ZAHRADA STRÁŽNICE
více  Zavřít popis alba 
  • 11.7.2009
  • 244 zobrazení
  • 0
skarbol
Při příležitosti 70 let skautingu v Šenově jsme společně s oldskauty zasadili strom Ginkgo Biloba v Zámeckém parku v Šenově.
více  Zavřít popis alba 
  • 188 zobrazení
  • 0
bobika1965
Různá fota mých pěstovaných středozemních rostlin jako boungainvillea,granátovník,fíkovník,olivník,ginkgo biloba,vavřín-bobkový list a fota z ostrovu Rab-Chorvatsko také boungainvillea,aloe,opuncie,granátovník,sapan a kapara trnitá ...
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • září 2010 až červenec 2011
  • 380 zobrazení
  • 1
tgmalcharkova
V pátek 20. 10. se děti aktivně zapojily do projektového vyučování, které bylo zaměřeno na poznávání zajímavých stromů. Poznali jsme nové stromy, jako jsou baobab, sekvoj, eukalyptus i ginkgo biloba. Pracovali jsme ve skupinkách, pomáhali jsme si a poznávali ve kvízu také to, co už známe. Procvičili jsme si práci s informacemi, počítání, dokonce jsme našli chvilku na sledování pohádky.. Na závěr jsme se šli projít do zámecké zahrady, kde jsme při tvoření využili naši fantazii.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.10.2017
  • 50 zobrazení
  • 0
coloraaa
Renesanční zámek, který byl později barokně a rokokově přestavěn. V zámeckém parku jsou zachovány vzácné dřeviny. Čtyřkřídlá patrová budova okolo čtvercového nádvoří. Na nárožích při hlavní fasádě 2 nízké okrouhlé věžice. Na dvou nádvorních fasádách arkády. Před zahradním průčelím novodobá přístavba schodiště k velkému sálu (ozdobné zábradlí přeneseno z hlavního sálu). Za zámkem je park s rybníčkem, jsou zde zachovány některé významné stromy. Z jehličnanů jsou to borovice Banksova a vejmutovka (Pinus banksiana, Pinus strobus) a Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), který roste před zámkem, z listnáčů žlutopestrý jasan pensylvánský (Fraxinus pensylvanica 'Aucubaefolia'), tulipánovník (Liriodendron tulipifera) a sloupovitý dub letní (Quercus robur 'Fastigiata'). Ve velkém sále v 1. patře západního křídla zachovány nástropní a nástěnné malby a mramorový krb z 18. století. V jedné místnosti zachován kus původního mobiliáře. Při rozprodávání lochovického statku v roce 1913 kupuje zdejší zámek Čeněk Pospíšil, který jej vlastní až do znárodnění roku 1948. Po tomto datu je zámek v majetku místního JZD. Na zámku sídlilo Ředitelství Státního statku. Po roce 1990 byl zámek vrácen potomkovi rodiny Pospíšilovi. Ten ale o zámek nejeví zájem a ten po vystěhování JZD vesele chátrá. V současnosti je ve vlastnictví Renaty Schumové.
http://www.stredoceske-zamky.cz/zameklochovice.html
Počasí: +2°C, zataženo a bezvětří.
více  Zavřít popis alba 
16 komentářů
  • 2.4.2013
  • 390 zobrazení
  • 0
huhulak8
Botanická zahrada Univerzity Karlovy je jedna ze tří významných botanických zahrad v Praze. Byla univerzitou založena roku 1775 na Smíchově. Po povodni roku 1890 byla univerzitní botanická zahrada přemístěna na Nové Město, kde pražské univerzity odkoupily od Společností pro zvelebování zahrad zahradu budovanou od roku 1846. Dnešním vlastníkem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.V areálu zahrady je budova katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK a sídlí zde Ústav pro životní prostředí a studijní oddělení Přírodovědecké fakulty UK.
Zahrada zahrnuje venkovní a skleníkové expozice. Ve sklenících se nachází stálá expozice tropů a suchých subtropů, tedy sbírka kaktusů a sukulentů. Rovněž jsou vystaveny velké a staré exempláře cykasů, kamélie, myrty a další rostliny pocházející ze sbírek bývalé smíchovské univerzitní zahrady z 19. století.
V létě je pod širým nebem vystavována sbírka rostlin z vlhkých subtropů podle světadílů původu rostlin, v zimě jsou tyto exponáty uskladněny ve velkém studeném skleníku.
Součástí venkovních expozic je významný unikátní exemplář jinanu dvoulaločného, Ginkgo biloba cv. Praga, který je obří bonsají stáří kolem 130 let. V zahradě je i jedna z prvních metasekvojí dovezených do Evropy a další dřeviny.
V roce 1904 byla založená kolekce středoevropské květeny, která je považována za nejcennější část zahrady.
Pravidelně se zde také konají výstavy exotického ptactva.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 29.5.2011
  • 50 zobrazení
  • 0
simontimingeriu
Podzámecká zahrada se nachází v bezprostředním okolí arcibiskupského zámku. Už v roce 1509 je zde doložena krásná zahrada, která sestávala ze štěpnice i květnice doplňované sazenicemi. Velkou přestavbou prošel celý zámecký komplex v době vlády biskupa Karla Liechtensteina-Castelcorna (1624–95) v šedesátých letech 17. století. Autorem projektu byl italský architekt Filiberto Lucchese (1606–66), v jeho díle následně pokračoval architekt Giovanni Pietro Tencalla (1629–1702). Užitková zahrada byla tehdy zrušena a z bývalého vodního příkopu se stal zahradní rybník.
V době působení arcibiskupa Antonína T. Colloredo-Waldsee (1777–1811) získala zahrada výrazně romantickou podobu. Arcibiskup Maxmilian Josef G. Sommerau-Beckh (1837–53) zahájil další významnou přestavbu zahrady ve třicátkých letech 19. století. Tehdy se do podoby zahrady nesmazatelně zapsal architekt Antonín Arche. Realizoval zde celou řadu klasicistních staveb, mezi ně patří například hospodářský dvůr, některé technické stavby (mosty), ale i Pompejská kolonáda, ve které byly umístěny antické busty z Pompejí.
Přímo ze zámku se do zahrady vcházelo přes salu terrenu, v zahradě na ni navazoval parter s broderií. Dále se v zahradě nacházelo několik dalších staveb, byly zřízeny i vodní plochy. Celková koncepce dnešní Podzámecké zahrady je výsostně romantická, nescházejí zde četné altány, kolonáda, plastiky, fontány, mosty a můstky, dokonce i antické a gotické ruiny. Od roku 1841 byly na upravených plochách parku vysazovány nové dřeviny, k jejich výraznému rozšíření došlo i v letech 1913–14 za kardinála Bauera.
V současnosti se zahrada rozkládá na ploše 47 hektarů, leží v nadmořské výšce 210 m a roste v ní přes 200 taxonů dřevin. K nejcennějším jehličnanům patří asi 600 let starý Taxus baccata, zhruba stoletá Torreya nucifera, dále krásná Abies homolepis, Picea bicolor (90 let), Picea pungens ´Argentea´, Pinus cembra (100 let), Pinus jeffreyi (100 let), Taxodium ascendens, také asi stoletý Ginkgo biloba. Cenné listnáče zastupují například asi 150 let starý Liriodendron tulipifera, Quercus frainetto, Phellodendron amurense, Pterocarya pterocarpa, statná Salix alba ´Tristis´ a mnohé další.
V roce 1997 byla Podzámecká zahrada zasažena povodňovou vlnou, která zde zničila na stovku dřevin. Nejaktuálnější inventární soupis všech dřevin Podzámecké zahrady – opatřený i fotodokumentací a údajem o poloze dřeviny v zahradě – vznikl na základě diplomové práce Hedviky Štěpaníkové v roce 2004. Najdete ho pod tímto odkazem.
Kroměřížská Podzámecká zahrada je cenným příkladem krajinářského parku, patří k nejznámějším ukázkám krajinářského stylu nejen u nás, ale i v celé Evropě.
více  Zavřít popis alba 
22 komentářů
  • 14.8.2013
  • 334 zobrazení
  • 0
coloraaa
Zámek Hluboš s kaplí Svatého kříže, anglický park.
Zámek najdete na jižním úpatí Brd cca 10 km od Příbrami. Po roce 1990 vrátil stát zanedbaný zámek jeho původním majitelům, potomkům příbramského továrníka Josefa Kolaříka. V roce 1920 využíval zámek co by letní sídlo T.G. Masaryk. Z počátku zde stávala pouze dřevěná tvrz, obehnaná palisádou, později přestavěná na tvrz zděnou, která již byla obehnaná hradbou a příkopem. Hluboš spadala v 10. století do panství Slavníkovců. Po jejich vyvraždění na Libici u Poděbrad, roku 995 přechází do rukou Přemyslovců. Ti pak při odměňování svých věrných Hluboš přidělili rodu Buziců. První, kdo používal přídomek z Hluboše, byl koncem 14. století právě Zbraslav z rodu Buziců. Hlubošská tvrz často měnila majitele. Po Buzicích následoval roku 1415 Oldřich z Drásovic, jeho syn Jan a roku 1455 Václav z Koněprus. Počátkem 16. století zde sedí Jan Karel ze Svárova se svou manželkou Lidmilou ze Solopisk. Roku 1533 jeho syn Karel prodává Hluboš Petrovi Vamberskému z Rohatec a ten nechává tvrz roku 1546 přestavět na zámek. Jeho potomci zámek roku 1575 prodávají Bedřichu Hořčici z Prostého, ale ten jej již o čtyři roky později prodává místosudímu království Českého Václavu Šturmovi z Hiršfeltu a ten prodal Hluboš roku 1580 Albrechtovi Vtelenskému ze Vtelna. Roku 1623 zámek kupuje zemský soudce a místosudí království Českého Václav starší Bechyně z Lažan a na Trhových Dušníkách, který prodal Hluboš v roce 1629 své manželce Magdaléně Bechyňové, rozené z Olbramovic. Ta se po smrti Václava vdává za Jana Humprechta z Račína. Po její smrti roku 1636 přechází majetek z poloviny na jejího manžela a z poloviny na její děti. Jan Humprecht druhou polovinu odkoupil a podruhé se oženil s Janou Františkou Bechynieovou z Lažan, dcerou výše jmenovaného Václava Bechynie z Lažan. Posledním majitelem Hluboše z tohoto rodu byl František Karel Humprecht, který byl dvakrát ženatý / z Kateřinou z Rummerskirchu a Františkou Hochbergovou z Hennersdorfu /. Měl sedm dětí. Vyššího věku se však dožila jen jediná dcera, Anna Marie, která se roku 1738 provdala za nepříliš bohatého rytíře Jana Antonína Hochberga z Hennersdorfu, který byl roku 1746 povýšen do panského stavu. Za Hochbergů byl velikým nákladem upraven park kolem zámku a zřízen vodovod přivádějící vodu z řeky Litavky. Panství ošem tak zadlužil, že jej byl nucen odprodat Ludvíku hraběti Purtales, který ho roku 1872 prodává Karlovi knížeti Oetingen-Walersteinovi. Od roku 1925 do roku 1950 zámek vlastní továrník Josef Kolařík. Po znárodnění zámek sloužil jako kasárny, ubytovna pro dělníky uranových dolů a střední odborná škola s internátem. Po roce 1990 byl zámek vrácen potomkům posledního majitele, továrníka Josefa Kolaříka. Provoz zámku byl ukončen a zámek již nebude pro veřejnost otevřen!
Botanická zahrada na zámku Hluboš byla nejstarší botanickou zahradou na území Čech a jednou z nejstarších ve střední Evropě - přes hlubošský park se dostaly některé stromy z Ameriky a z Číny do naší vlasti úplně poprvé. Jednalo se např. o ginkgo biloba, cedr libanonský, jalovec virginský, jedlovec kanadský, ale i např. thuje, či tis.
Na zámku v roce 1937 natočil Hugo Haas s Adinou Mandlovou film "Děvčata nedejte se". V letech 2005-2008 zde natáčela televize Nova seriál "Pojišťovna štěstí".
Rozlehlá, v podstatě trojkřídlá dvoupatrová stavba, k níž je na východě připojeno ještě přízemní spojovací křídlo s kaplí sv. Kříže (dnes zrušenou). Jižní průčelí má osový rizalit s vysokým pilastrovým řádem a předloženým vnějším schodištěm, severní fasáda má uprostřed zasklenou arkádu s terasou na střeše. Fasády vrcholí atikami s balustrádou a obloukovitě zakončenými štíty. Ve velkém sále v přízemí zachovány nástropní malby.
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • 3.2.2013
  • 579 zobrazení
  • 0
reklama