Hledání: návštěvy - sobota 27.12.2014 - 2.část

Pro dotaz návštěvy - sobota 27.12.2014 - 2.část jsme našli 28 výsledků.
AKCE -30 % s kódem
📅 Naplánujte
celý nový rok.

Využijte 30% slevu na všechny kalendáře!
Kód: Kalendare2021
Kalendare2021
kvetoslav56
Reportáž z pod Dubňanské hory, rozhledny Vyšicko a vinného sklepa Václava Ilčíka.
Mapa pro inspiraci: https://1url.cz/izCW6
V sobotu 3.10.2020 jsme vyrazili vlakem do města Hodonín, kde byl start našeho burčákového výšlapu.
Byl to výšlap plný překvapení.
Hned na počátku se několik lidí nedostavilo na start. Někteří, protože onemocněli, jiní že bude hodně foukat a budou padat stromy (velká část výšlapu vedla lesem) a někteří prostě jen zaspali.
Další překvapení bylo to, že přišli, o kterých jsme nevěděli, že přijdou, rozhodli se pozdě večer a příjemně překvapili, protože byli ve vlaku a jeli s námi... .
Počasí opravdu odpovídalo předpovědi počasí, foukalo, i když v lese moc ne. Na rozhledně Vyšicko, foukalo hodně. Ale jinak bylo teplo (někdy až moc) a celou cestu nás provázelo sluníčko.
Rozhledna Vyšicko - 264 m n.m., byl první cíl našeho výšlapu cca na 12 km naší trasy. Před tím jsme se zastavili v Mutěnicích na 1-2 pivka, kafíčko, limonádu, česnečku (moc nenadchla) v místní restauraci Pod Búdama.
Dalším a posledním cílem, byla návštěva vinného sklepa mého bratrance Vaška Ilčíka, tedy BURČÁK.
A to bylo poslední příjemné překvapení v podobě občerstvení (pochutiny ze zabíjačky..., domácí chleba...), výborný burčák, a taky jsme absolvovali degustaci vína ve sklepě (někteří se museli sehnout, pro ně byl strop sklepa poněkud nízký).
Součástí toho překvapení bylo i to, že nás tady čekal Jarda O., který si přijel pro víno a několik mých spolužáků, kteří si udělali výlet. Jani a Jirko, děkuju.
Velké poděkování patří Evě, Evičce, Vaškovi, Pavlovi Ilčíkovým, kteří pro nás celé to výborné občerstvení připravili.
Po 4 hodinách, ani nevíme jak to uteklo, i když se některým, tedy většině, nechtělo, jsme se museli zvednou a jít v Mutěnicích na zastávku ČD a odjet domů, se zastávkou a procházkou večerním Hodonínem, z důvodů čekání na rychlík do Přerova a Olomouce.
Přátelé děkuju všem za příjemnou společnost a těším se na další společné výšlapy. Výšlapu se zúčastnilo celkem 15 lidí, ušli jsme celkem 18 km.
Na dokreslení pár fotografií - autoři Marcelka M, Karel S. a moje maličkost.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.10.2020
  • 107 zobrazení
srdcemprokocky
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 10.3.2013
  • 105 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
srdcemprokocky
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2013 až prosinec 2014
  • 146 zobrazení
srdcemprokocky
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 25.2.2013
  • 67 zobrazení
srdcemprokocky
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 1.1.1980
  • 116 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
pidilidi
Program na sobotu: po snídani spanilá jízda do Rožnova p/Radhoštěm, návštěva výrobny svíček a kamenných ozdob, dle zájmu návštěva dřevěného městečka.
Po návratu do hotelu Beskyd a obědě nastoupily soutěže uvnitř i venku a po vyhlášení výsledků soutěží a večeři začala Hippies night s živou hudbou, opět se skupinou Duo Jan´s, došlo i na vyhlášení nejlepších kostýmů a nejstylovějšího trabanta v duchu hippie.
více  Zavřít popis alba 
26 komentářů
  • 25.2.2012
  • 339 zobrazení
j-audi
1.den pondělí
Sraz v Ivančicích na modré. Sestava: 1x spartak, 2x oktávia, 1x R16. První zastávka v Jaroměřicích, oběd hotel Dyje v Dačicích. V Jindřichově Hradci zastávka na tankování. Pokračujeme směrem na Kardašovu Řečici, občerstvení ve Vlastiboři. Následuje Týn nad Vltavou, Temelín a cíl cesty Lékařova Lhota - Nová Hospoda. Ubytování, večeře. Na čepu po celou dobu 11ka Krušovice.
2.den úterý
Cestu do zoo v Hluboké nám komplikuje objížďka. Po prohlídce zoo se přesouváme do Pořežan, kde navštěvujeme "Muzeum vozidel, techniky a českého venkova". Na zpáteční cestě káva ve Zlivu a piknik v Novosedlích u Horního rybníka.
3.den středa
Dnes začínáme v Husinci, naším cílem je návštěva národní kulturní památky v rodném domě Mistra Jana Husa. V Prachaticích na krásném historickém náměstí zastavujeme na malé občerstvení. A už nás čeká Lipenská přehrada, konkrétně její horní část. Zastavujeme na samém začátku Lipenské nádrže, v Nové Peci. Útočiště na oběd nacházíme v bistru Hubertus. A protože jsme na Lipně, nemůžeme vynechat osvěžující koupel. Ještě krátké zastavení na místě, kde Slávek působil coby voják a přesouváme se do Bližší Lhoty, kde nás čeká převoz na prámu do Horní Plané. Na štěstí nečekáme dlouho. V Černé v Pošumaví opouštíme přelidněnou Lipenskou vodní nádrž, pokračujeme směrem na Český Krumlov a odbočujeme ke zřícenině kláštera Kuklov. Po prohlídce návrat na základnu.
4.den čtvrtek
Zámek Kratochvíle je našim dnešním prvním zastavením. Prohlídku vnitřích prostor zámku absolvujeme v rouškách. Zpestřením procházky zámeckou zahradou je pro nás zastavení na kávu v zámecké cukrárně. Hlavním cílem dnešního výjezdu je návštěva Hoštic. Na ranči Šimona Pláničky dáváme oběd, setkáváme se s Milunou i Evikem, Škopkovou vidíme jen z dálky. Nezbytné focení u jelena, návštěva hrobu Michala Tučného na místním hřbitově. Posledním dnešním cílem je návštěva skalní retro kavárny ve Vimperku. Po úmorných vedrech nás Vimperk vítá ochlazením formou deště. Ochlazení netrvá dlouho, je jen lokální. Na základně už se zase musíme chladit pivem.
5.den pátek
Poslední den našeho pobytu je "odpočinkový". Navtěvujeme nedaleké České Budějovice, už je zase úmorné vedro! Prohlídka náměstí, náročný výstup na Černou věž (225 schodů). Místo muzea motocyklů pana Hošťálka nacházíme v Solnici restauraci. Tak se tady alespoň naobědváme. Náhradou za muzeum motocyklů nám je alespoň muzeum Koněspřešky. Z Českých Budějovic zajiždíme do Kavárny v masně ve Zlivu. Dnešní výjezd končíme dešťovou přeháňkou.
6.den sobota
Jedeme domů, stejnou cestou jak sem, za příjemného oblačného počasí. U Kardašovy Řečice přestávka, jasno a vedro. Po telefonické domluvě měníme plán cesty, navštěvujeme Milana na pár slov a kávu ve Studené. Na oběd nám je doporučena restaurace Na Kocandě v Krahulčí. Prudký, neustávající déšť a přeplněná restaurace Na Kocandě, jediná v okolí, končí naše putování a rozjíždíme se k domovům. My jedeme na Novou Říši, kde přestává pršet, Moravské Budějovice, v Jaroměřicích v Coridě dáváme oběd a pokračujeme domů.
Najeto 890 kilometrů, bez poruch.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • srpen 2020
  • 212 zobrazení
rencaja
2. část Japonska
4.5.2013 - sobota - Kita-Kamakura-Hase-Enoshima
5.5.2013 - neděle - jezero Kawaguchiko poblíž Fuji
6.5.2013 - pondělí - Yoyogi park a návštěva Disneylandu v Tokiu
7.5.2013 - úterý - okolí stanice Ueno Station - mořské akvárium v Sunshine - okolí Tokyo Tower
8.5.2013 - středa - odlet z Tokia
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2013
  • 36 zobrazení
verastrnadkova
Velké Bílovice jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 10 km severně od Břeclavi. Žije zde přibližně 3 900 obyvatel.
Město náleží k mikroregionu Lednicko-valtický areál. První osídlení této lokality je doloženo již z neolitu, první písemná zmínka pochází z roku 1306, na město byly Velké Bílovice povýšeny v roce 2001. Velké Bílovice jsou tradiční vinařskou obcí, což také dokládají vinařské atributy na znaku a vlajce. V současné době jsou se svými více než 760 ha plochy registrovaných vinic vůbec největší vinařskou obcí v České republice.

Příroda a okolí
Především severně a východně od města se rozkládá velké množství vinic a kolem 650 vinných sklepů ve 40 pojmenovaných sklepních uličkách tvořících samostatné vinařské "městečko".Dominantou Velkých Bílovic je kopec Hradištěk s kapličkou, nacházející se severně od města mezi vinicemi. Kaplička na vrcholu kopce je zasvěcena čtyřem svatým: sv. Urbanovi (patron vinařů), sv. Cyrilu a Metodějovi (patroni křesťanství v českých zemích) a sv. Václavu (patron českých zemí).
V blízkosti Velkých Bílovic se nachází rybníky Šísary a Velký Bílovec vhodné zejména k rybaření. Na jihozápad od města, za Podivínem, se nachází Přírodní park Niva Dyje a Lednicko-valtický areál, dále na západ pak CHKO Pálava a Vodní dílo Nové Mlýny.

Název
Velké Bílovice (historicky v němčině Groß Billowitz) jsou velké z toho důvodu, že patřily k největším osadám na bývalém břeclavském panství Lichtenštejnů. Sám název Bílovice pochází buď od jména mýtického zakladatele Biela (Bíla) a znamená ves lidí Bielových anebo název vznikl ze jména prvního písemně doloženého vlastníka obce Siegfrieda Sirotka nesprávným přeložením z němčiny slova Waise - sirotek jako weisse - bílý.

Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306, když po smrti Siegfrieda Sirotka přešla obec na Tobiáše z Bechyně. Poté se zde vystřídalo mnoho majitelů, mezi nimi i Páni z Kunštátu a Poděbrad. V letech 1416–1524 byla obec poprvé ve vlastnictví Lichtenštejnů.
Od roku 1532 až do Bitvy na Bílé hoře v roce 1620 patřila obec Žerotínům. V této době se v Bílovicích usadili Habáni a členové Jednoty bratrské. Habáni zde svou kolonii založili v roce 1545. Žerotínové dali místní středověkou tvrz přestavět na renesanční zámeček a v roce 1564 postavili kostel pro Jednotu bratrskou. Protože zdejší Žerotínové patřili k jedněm z vůdců českého stavovského povstání proti Habsburkům, museli po Bitvě na Bílé hoře emigrovat a jejich majetek byl zkonfiskován. Habáni a členové Jednoty bratrské byli poté z Moravy vyhnáni na Slovensko.
Od roku 1638 až do roku 1848 byly Bílovice opět součástí panství Lichtenštejnů. Ti také dali v letech 1764–1765 na místě původního bratrského kostela postavit kostel katolický – nynější kostel Narození Panny Marie. Začátkem 20. století odešlo mnoho místních obyvatel do Spojených států, Kanady a Argentiny. V Argentině v provincii Chaco přistěhovalci z Velkých Bílovic založili tradici pěstování bavlny.
V době socializmu zde vzniká jedno z největších a nejznámějších družstev v Československu – JZD Mír Velké Bílovice, které sloužilo představitelům státu i jako ukázka fungujícího družstevnictví v ČSSR. Z tohoto důvodu sem také zajížděly významné státní návštěvy. Po Sametové revoluci se družstvo rozpadlo, z toho je vidět, že zde myšlenka družstevnictví hluboké kořeny nezapustila. Vše se vrátilo zpět k soukromému zemědělství.

Památky
• Habánské sklepy – Největší z nich, který byl postaven kolem roku 1614 Habány, najdeme směrem na Čejkovice v blízkosti rybníku Velký Bílovec. V současné době je ve vlastnictví společnosti Habánské sklepy s.r.o., zabývající se výrobou vína.
• Tvrz – Poprvé se uvádí až v roce 1417, ale jako již válkami poničená. Později byla obnovena a v polovině 16. století renesančně přestavěna Žerotíny. V 18. století byla tvrz upravena pro hospodářské účely. V současné době je veřejnosti nepřístupná.
• Kostel Narození Panny Marie – Postaven v letech 1764–1765 v barokním stylu.
• Městské vlastivědné muzeum – Zde je možné prohlédnout si místní archeologické nálezy, místní kroje, staré zemědělské nástroje a další zajímavosti spojené s historií města.

Pověsti
O Velkých Bílovicích je známo těchto šest pověstí, uvedených v knize Kde modrý plamének hoří :
• Polednice (společně s Moravským Žižkovem)
• Pidimužík
• Žerotínova deska
• Toufarské strašidlo
• Akáty u kříže
• Šafránová paní (více Podivín, než Velké Bílovice)

Kultura a slavnosti
• Tradiční krojované hody – Vůbec největší lidová slavnost ve Velkých Bílovicích. Hody začínají vždy první neděli po svátku Narození Panny Marie (8. září), patronky místního kostela, a pokračují až do úterý. V sobotu před hody se ručně staví hodová mája. Úterní večer má maškarní pojetí. Hlavní slavnost probíhá v hodovou neděli, kdy mnoho návštěvníků i z daleka přijíždí obdivovat zejména krojovaný průvod, kterého se každoročně účastní více než 70 krojovaných párů (přes 150 svobodných domácích krojovaných). Na hodovém sóle v centru města hraje každý hodový den až do noci dechová hudba k tanci i poslechu. Součástí hodové slavnosti je také spousta kolotočů, stánků a atrakcí.
• Hodky - jinde také "dohrávky", nebo "dohrávání hodů", se konají druhou neděli po skončení hodů. Dříve se konaly hned první neděli po hodech, ale termín byl z důvodu krytí s hody v Moravském Žižkově přesunut. Po znovuvysvěcení žižkovského kostela a tudíž i přesunutí jejich hodů, zůstal termín hodek ve Velkých Bílovicích již nezměněn.
• Zahrávání hodů - známé též pod názvem "zahrávky", se konají měsíc před hody.
• Ze sklepa do sklepa – Tradiční putování za vínem, kdy více než 50 místních vinařů otevře v jeden den své sklepy pro návštěvníky. Je zajištěna autobusová doprava mezi sklepy a doprovodný program s dechovou a cimbálovou muzikou. Koná se v sobotu na přelomu března a dubna.
• Za vinařem do Velkých Bílovic – Další putování za vínem, ale tentokrát trvající celých 19 týdnů. Začíná koncem dubna a trvá až do začátku září. Od čtvrtka do středy mají otevřeno 3 různá vinařství prvních 9 týdnů konání akce (vedlejší sezóna) a potom 5 vinařství dalších 10 týdnů (hlavní sezóna). Postupně tak otevře své sklepy návštěvníkům až 50 různých místních vinařství.
• Výstava vín – Ochutnávka vín nejen místních vinařů, ale také vinařů z blízkého i vzdáleného okolí Velkých Bílovic. Koná se v místním Kulturním domě v sobotu na přelomu dubna a května.
• Letní slavnost autentických vín – Ochutnávka vín místních vinařů vyrobených netradičními autentickými postupy. Obvykle se koná poslední týden v červenci.
• Svatomartinská slavnost – Slavnost spojená s příjezdem sv. Martina na koni a následnou ochutnávkou mladých a Svatomartinských vín letošního ročníku. V rámci kulturního programu zahraje dechová i cimbálová muzika a zazpívají mužácké sbory. Obvykle se koná nejbližší sobotu po 11. listopadu (svátek sv. Martina).
• Soutěž ve vaření zelňačky – Více než 30 soutěžních družstev, místních i přespolních, soutěží o to, kdo uvaří nejlepší zelňačku. Zároveň se soutěží se koná také adventní jarmark. Soutěž se koná v sobotu, 1 nebo 2 týdny po Svatomartinské slavnosti. První ročník se konal již roku 2009.

Sportovní akce
• Vinařský maraton – Běžecký závod pro všechny pořádaný spolkem Báječné ženy v běhu. Běží se maraton i půlmaraton. Trasa vede mezi vinnými sklepy a vinicemi, převážně po cyklostezkách, mezi obcemi Velké Bílovice, Čejkovice a Vrbice. Dále se běží nesoutěžní rodinný běh s 1,5 km dlouhou trasou. Závod se koná poslední sobotu v říjnu.

Doprava
Jihozápadně od města probíhá trasa dálnice D2 s výjezdem na 41. kilometru na Velké Bílovice a Podivín.
Městem prochází dvě silnice II. třídy: II/422 a II/423.
Nejbližší železniční stanice se nachází ve 3 km vzdáleném Podivíně.

Místní samospráva
Od roku 2018 je starostkou Lenka Grofová (Nezávislí kandidáti). Zastupitelstvo města má 15 členů (8 za Nezávislí kandidáti, 4 za Sdružení nestraníků pro město a 3 za koalici stran KDU-ČSL a TOP 09).

Osobnosti
• Libor Zapletal (1920–1944), voják a příslušník výsadku Bivouac, popraven v Mauthausenu
• Marcela Melková (* 1971), poslankyně Poslanecké sněmovny a zastupitelka Středočeského kraje za hnutí ANO 2011
• Martin Hrdina (* 1978), interiérový architekt a grafický designér
• Antonín Osička (1888–1949), český anglista, básník a prozaik
• Johann Polach (1871–1942), český učitel a politik židovského původu, senátor meziválečného Národního shromáždění
• Václav Lebloch (1854–1924), rakouský a český politik, poslanec Říšské rady na přelomu 19. a 20. Století
• Svatopluk Sem (* 1973), operní pěvec v Národním divadle, držitel ceny Thalie za mimořádný jevištní výkon – Opera – muži (2018)

Velké Bílovice ve filmu
Velké Bílovice jsou již dlouho oblíbeným místem filmařů k natáčení filmů s tematikou víno. Natáčela se zde velká část trilogie „Víno“: Bouřlivé víno (1976), Zralé víno (1981) a Mladé víno (1986). Natáčelo se zde také mnoho scének filmu Bobule (2008).

VÝKLENKOVÁ KAPLIČKA JANA
GPS : 48.8580394N, 16.8991072E

NAUČNÁ STEZKA MEZI VINICEMI VE VELKÝCH BÍLOVICÍCH
Velké Bílovice jsou největší vinařskou obcí v České republice. Naučná stezka vás seznámí se zajímavostmi Velkých Bílovic, vinařskou a vinohradnickou tradice i se současným životem vinařů. Stezku můžete projít jak pěšky, tak na kole.
Stezka začíná na hlavní silnici směrem na Čejkovice, kde naleznete první zajímavost - vřetenový lis jako unikátní památku a připomínku vinařské tradice. Po cestě se na informačních tabulích seznámíte např. s nejdůležitějšími bílými i modrými odrůdami révy vinné pěstovanými ve Velkých Bílovicích, porovnáte si způsoby obdělávání vinic dříve a dnes, uděláte si představu o stavbě klenutého sklepu nebo se dovíte jak správně degustovat víno. To vše je v každé zastávce podtrženo vyhlídkou na bílovské vinohrady.
Stezka vás zavede do uliček sklepní trati Belegrady. Nejstarší sklepy této trati leží ve třech patrových ulicích – Staré Belegrady, Desátková a Habánská. Výrazně mladší zástavbu vinných sklepů najdete v ulici Ke Špičáku, nejmladší sklepy tvoří 11 sklepních uliček nazvaných podle odrůd pěstovaných ve Velkých Bílovicích.
Stezka dále pokračuje kolem Machovy studny do sklepní trati Pod Předníma přes Náměstí sv. Jana. Informační tabule jednotlivých zastávek jsou zaměřeny na zvláštnosti lokalit, vinařské a vinohradnické tradice i na současný život vinařů v největší vinařské obci ČR. Příkré svahy nad touto zastávkou jsou jedny z nejlepších vinohradnických poloh ve Velkých Bílovicích a nazývají se "Pánské".
Zastávka Púrynský kříž vás přivede do nejstarší lokality vinných sklepů nazývaných Púrynky. Vinné sklepy, stojící po obou stranách svažité cesty vytváří charakteristický kolorit. Přes Náměstí sv. Martina, patrona mladých vín, se dostanete až do Ťuhýkova a odtud dále k zastávce Novosádská studna. Nedaleko odtud bylo v roce 1976 objeveno velkomoravské pohřebiště. Při další cestě mezi vinicemi se dostanete přes Bucňákovu dolinu až ke Kapličce na Hradišťku, kde v minulosti stávalo nejen drobné středověké opevnění, ale pravděpodobně také opevněné strážní místo Velkomoravanů. Od roku 2002 stojí na zmíněném vrcholku kaplička, která toto místo s výjimečnou vyhlídkou zviditelňuje, poskytuje obraz kulturní krajiny vinohradnického regionu a nabízí příležitost k zastavení a rozjímání.
Konec vinařské stezky "Mezi vinicemi Velkých Bílovic" se nachází u Habánských sklepů ve Velkých Bílovicích. Dochoval se zde původní klenutý sklep z druhé poloviny 16. století, který pro tehdejší majitele Bílovic, rod Žerotínů, postavili právě habáni - novokřtěnci, jak byli často nazýváni. Měli výrazný podíl na rozvoji vinohradnictví a vinařství v celém okolí, vynikali ale i v jiných oblastech, známá je například habánská keramika.
Délka : 9,1 km
GPS : 48.8583428N, 16.9080222E

BOŽÍ MUKA
GPS : 48.8602931N, 16.9070472E

VRCH ZIMARKY
GPS : 48.8762578N, 16.8894853E

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA ZIMARKY
Stráň se stepní loukou, na které roste silně ohrožený teplomilný druh katrán tatarský (ten je zároveň i evropsky významným druhem). Vyskytují se zde však i další vzácné rostliny, jako orchideje tořič včelonosný nebo vstavač vojenský.
Vyhlášená rozloha : 3,05 ha
GPS : 48.8755506N, 16.8851853E

KAPLIČKA SVATÉHO CYRILA A METODĚJE, SVATÉHO VÁCLAVA A SVATÉHO URBANA NA HRADIŠŤKU
Na vyvýšenině uprostřed vinic nedaleko Velkých Bílovic stojí kaplička Na první pohled zjistíme, že vršek Hradišťku byl vytvořen uměle prací lidí, kteří tu v dávných dobách žili. S myšlenkou postavit kapličku na Hradišťku přišli lidé z Velkých Bílovic už v roce 1945. V tomto roce 8. září došlo ale pouze na vysvěcení základního kamene pro stavbu kaple sv. Cyrila a sv. Metoděje. Stavba probíhala až od léta 2001 do jara 2002 z peněz z veřejné sbírky. Kapličku zdobí řezby od Jana Chovana ze Slovenska a malby na stropě představující čtyři roční období v práci vinaře, jsou dílem Bohumila Bortlíka ze...
Stavba probíhala až od léta 2001 do jara 2002 z peněz z veřejné sbírky. Kapličku zdobí řezby od Jana Chovana ze Slovenska a malby na stropě představující čtyři roční období v práci vinaře, jsou dílem Bohumila Bortlíka ze Starého Podvorova. Vstupní bránu ukoval František Macinka z Velkých Bílovic. Antonín Zapletal z Velkých Bílovic veškeré práce řídil a má největší zásluhy na stavbě kapličky.
Svěcení kaple proběhlo 19. května 2002 Kaple byla v tento den zasvěcena sv. Cyrilovi, sv. Metodějovi, sv. Václavovi a sv. Urbanovi.
V prvním ročníku soutěže O lidech s lidmi pořádanou CpKP, týdeníkem Veřejná správa, Nadací OPEN SOCIETY FUND PRAHA a East West Institutem v roce 2001 byl projekt kapličky mezi sedmi oceněnými z 65 přihlášených.
Ke kapličce se lze dostat :
1) po silnici od Velkých Bílovic směrem na Velké Pavlovice, první odbočka uprostřed polí doprava - k Novosádské studni u odbočky doprava dolů, údolím v Úlehlích až na hranice katastru s Vrbicí, na odbočce do leva na křižovatce rovně.
2) po silnici z Velkých Bílovic směr na Čejkovice - velkopavlovická vinařská stezka - na vrcholu kopce za sklepy odbočit do leva, jet stále rovně po hřbetu kopce až téměř k Hradišťku, na křižovatce sjet z cyklostezkyVrbice - Bílovice doleva.
GPS : 48.8757567N, 16.8863622E
více  Zavřít popis alba 
  • září 2020
  • 73 zobrazení
corax
V pátek jsme se po škole sebrali a vlakem přejeli do severozápadních Čech do Kadaně, kde jsme byli ubytováni na 2. ZŠ v tělocvičně. Studentů jelo 21. Dohlážel jsem na ně já a Bára. Po ubytování následovala večeře a poznání noční Kadaně. V sobotu ráno jsme vyrazili na okraj Doupovských hor. Terén byl záměrně vybrán se zhoršující se tendencí a rostoucí obtížností. Všichni trasu zvládli. Pro zpestření byla po cestě naplánovaná návštěva jeskyní, děr skřítků a občerstvení, které nakonec zklamalo. V něděli ráno jsme jeli do Podkrušnohorského zooparku v Chomutově, kde jsme část absolvovali hromadně s výkladem, zbytak samostatně a doplňkem byla návštěva Eurosafari. V něděli večer jsem se konečně zbavil zodpovědnosti :-). Všichni přežili, nikomu se nestalo nic vážného a mě tím pádem nezavřou:-).
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • leden 2004 až září 2008
  • 292 zobrazení
mysticsmile
„Já chci vždy vyhrát, pro mě je to zápas jako každý jiný i když šlo tentokrát o okresní derby,“ prohlásil razantně na pravidelné tiskové konferenci trenér domácích hokejistů Tomáš Zeman. „My jsme byli po celé utkání o trochu lepší.“
Co se událo? Boskovice totiž prožily v neděli 19. února malý sportovní svátek. Na místním zimním stadiónu za prozatím největšího zájmu diváků v této sezóně proběhlo dramatické utkání v ledním hokeji a to přímo okresní derby. Celek Minerva Boskovice „A“ změřil síly v posledním kole základní části Krajské ligy mužů Jižní Moravy a Zlína s družstvem HC Dynamiters Blansko a zvítězil počtvrté v řadě.
„Mám na poměry krajského přeboru tři výborné formace,“ pokračoval trenér domácích Tomáš Zeman. Bohužel zde v zápase příštího kola nebude výborný Chlup, tak se mi třetí pětka rozpadne, což je škoda, protože v plné sestavě hrají výborně.“ První třetina byla bez branek. Hned na začátku druhé dostali Minerváci první gól. Tohle okomentoval Tomáš Zeman takto: „Stále stejná chyba. Já vždy říkám hráčům, že musejí bojovat o první vteřiny v každé třetině. Už se to stalo víckrát, že jsme hned v prvních sekundách dvacetiminutovky inkasovali gól. To se nesmí stávat, pak se hra těžko otáčí a působí to zle i na psychiku hráčů. Čeká nás Play-Off. První zápas by měl být zřejmě opět s HC Dynamiters Blansko. Počítám zase se zvýšeným zájem diváků. Bude to boj po jedné maximálně po dvou brankách, zřejmě to nic líbivého nebude, ale očekávám vcelku dobrý hokej vyrovnaných celků. Vyhraje ten šťastnější,“ upřesnil Tomáš Zeman.
„Rivalita boskovických a blanenských hráčů zde vždy byla. Ale je zdravá posunutá do sportovní roviny. Jde vždy o divácky zajímavé zápasy,“ začal svůj komentář hlavní trenér HC Dynamiters Blansko Petr J. Drahovzal. „Hodně našich hráčů strávilo několik sezón i u Vás v Boskovicích a dnes oblékají náš dres. Tedy se mezi sebou dobře osobně znají. Návštěva diváků mě příjemně překvapila, v poslední třetině o sobě dali vědět a z obou táborů se hlasitě povzbuzovalo. Pro hokej je to jenom dobře. Bohužel dnes chodí na sport méně diváků než před takovými dvaceti lety. Tenkrát nebylo výjimkou i 1500 lidí. Ale dnes je to všude a nejen v hokeji, lidé mají jiné zájmy, jsou pracovně vytížení. Navíc se kdysi asi deset let hrála v Blansku druhá liga, tamní fanoušek je namlsaný a i to se nyní projevuje. Náš blanenský tým je poměrně mladý, jsou to amatéři, mohou tedy přitáhnout do hlediště mladší divácké ročníky,“ dodal trenér HC Dynamiters Blansko.
SK Minerva Boskovice postupuje přímo do semifinále, kdy zřejmě zabojují opět s HC Dynamiters Blansko a to v úterý 28. února zase doma. Blanenští hokejisté sehrají teď ve čtvrtek první čtvrtfinálové utkání s celkem Velké Bíteše. Odveta proběhne v Blansku v sobotu o šestnácté hodině. SK Minerva Boskovice „A“ si nyní může trochu odpočinout, postupuje do semifinále přímo.
Jak již bylo řečeno sehrají Boskovice první semifinálový zápas na svém ledě a to v úterý 28. února. Odvetu pak v pátek venku. Pokud bude muset proběhnout i třetí zápas, pak v neděli zase doma. Soupeřem bude zřejmě HC Dynamiters Blansko. Ale v hokeji se nikdy neví. Pokud ve čtvrtfinále neuspějí, budou boskovičtí bojovat s lepším z dvojice HCM Warrior Brno nebo HHK Velké Meziříčí.
„Nechci předvídat, jak to celé dopadne. Jsme teprve na začátku semifinále. Pokud se nám zadaří, budeme obhajovat loňský titul v utkání s týmem HC Moravské Budějovice. Bude to velmi těžké, ale i oni se dají porazit,“ komentoval současnou situaci trenér SK Minerva Boskovice Tomáš Zeman.
Zápas okresního derby SK Minerva Boskovice – HC Dynamiters Blansko skončil výsledkem 3:2, po třetinách 0:0, 2:2, 1:0. Na tribunách a kolem ledové plochy přihlíželo téměř čtyři stovky spokojených diváků.
Branky domácí: Blaha (Chlup), Látal (Kroupa), Blaha (Halamka).
Za hosty bodovali: Kuběna (Kazma), Tesař (Hrůza)
Více: www.skmb.cz
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 19.2.2012
  • 221 zobrazení
sarinpur
Fotoreportáž z úžasného pracovního výletu za inspirací do knihovny v Drážďanech, která má ohromnou podporu vedení města i obyvatel a je to na ní opravdu znát :)
Knihovna má spoustu relaxačních zón, je rozsáhlá a přitom velmi kompaktní. Všechny knihy ve fondu jsou na regálech. Nepůjčí-li si knihu někdo více než 2 roky, je vyřazena z fondu. Nenajdete zde tedy žádné sklady.
Součástí budovy knihovny je i Drážďanská filharmonie, která je v Dráďanech rovněž velmi populární. Spolek, který je napojen na filharmonii, dokázal vybrat 1 mil. EUR na moderní nové varhany, které jsou součástí sálu. Samotný sál je obsazen až do konce roku 2019 a akce zde jsou zpravidla dopředu vyprodány. Filharmonie úzce spolupracuje s knihovnou. Její návštěvníci tak velmi často nejdříve navštíví knihovnu, kde si můžou prohlédnout knihy, či poslechnout multimediální nosiče podle aktuálního programu filharmoie - SUPER!
Knihovna je otevřená i pro širokou veřejnost (nejen pro registrované čtenáře) od pondělí do soboty od 10:00 do 19:00 hodin a její návštěvu určitě doporučuji ;)
více  Zavřít popis alba 
  • 6.6.2018
  • 42 zobrazení
jonopv
2. Lipovský country bál opět s country kapelou Náhoda a taneční skupinou Colorédo se opět skvěle vydařil. O co byla nižší návštěva, o to byla vyšší taneční kvalita zúčastněných a jejich spokojenost. Obětavost a nadšení pořadatelů byla cítit v každé maličkosti. Přivítání slivovičkou, výzdoba, kytičky čerstvých lučních květinek na všech stolech, občerstvení i tombola. Část místních milovníků country a tanců, v čele s Olgou Francovou a Milanem Smičkou se po loňském bále rozhodla rozšířit svoje taneční dovednosti v kurzu Line dance a na bále svým vystoupením ukázali něco z toho, co se naučili. A byli skvělí! Nejen při jejich vystoupení, ale po celý večer dokazovali, že byli pilnými žáky. Dostalo se jim uznání i od super tanečníků ze skupiny Colorédo!!! A tak už se těší, že budou po prázdninách pokračovat dalším pokračováním kurzu country line dance u nich v Lipové. Máme z toho, jak je to baví a jak jim to jde, velikou radost a rádi zase přijedeme. Pokud by se k nim chtěl někdo přidat, bude vítán vždy v sobotu v podvečer.
Další fotky můžete vidět zde: http://linedancepv.rajce.idnes.cz
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 27.5.2012
  • 407 zobrazení
tomaskucera
- V sobotu 8. února 2020 pořádal Sbor dobrovolných hasičů Chmelná svůj jubilejní 10. Hasičský bál v novodobé historii pořádaný v kulturním domě „U Pitráků” ve Chmelné. Ten byl po Mysliveckém plese (18. 1. 2020) ve vsi druhou kulturní akcí v novém roce.
V tomto roce, 2020, slaví SDH Chmelná 85. výročí svého založení. Sbor dobrovolných hasičů Chmelná byl založen 17. listopadu 1935 a od té doby uspořádal několik desítek plesů a hasičských bálů. První byl pořádán hned tři měsíce po založení sboru, a to v neděli 23. února 1936 v dosavadních místnostech pana Pitráka čp. 3. Tehdy museli organizátoři mít pro pořádání zvláštní svolení okresního úřadu v Ledči nad Sázavou (dříve k tomuto okresu obec Chmelná patřila). Na vstupném a tombole se vybralo na 1500 Kč. Čistý výdělek byl věnován na činnost sboru.
Během roku 1936 byl u Pitráků čp. 3 přistavěn na tu dobu moderní sál. Ten byl v dnešní levé části (na straně s pódiem), a tehdy zaujímal přibližně 3/7 plochy současného sálu, obvodové zdivo tehdejšího sálu je téměř původní. Koncem roku 1936 byly úpravy stavení čp. 3 pro hostinec a sál hotovy. Dne 31. prosince 1936 pořádal sbor hasičů v tomto roce II. ples, který byl hojně navštíven a z tomboly a při 5ti Kč vstupném se vybralo 1 200 Kč. Sál pana Bohumila Pitráka byl krásně vyzdoben a tak celkový ráz plesu byl slavnostní.
Členové sboru nepořádali jen plesy, ale od samotného vzniku se věnovali také ochotnickému divadlu. V tenkrát nově přistavěném a zmodernizovaném Hostinci „U Pitráků“ čp. 3 bylo zřízeno jeviště, aby mohli členové hrát divadla a získávat tak peníze na činnost sboru. Členové se ujednali, že každý stejným dílem zapůjčí peníze na zhotovení jeviště. Během měsíce prosince 1936 zřídil sbor jeviště s kulisami, které bylo akademickým malířem nádherně vyobrazeno a vymalováno. 31. ledna 1937 pak bylo sehráno první divadelní představení Strakonický dudák. Během dalších let bylo chmelenskými ochotníky sehráno nespočet představení a her různých žánrů, jež sklízeli úspěchy i na vystoupeních v okolních obcích. Poslední divadelní představení bylo chmelenskými divadelníky sehráno „U Pitráků“ ve 2. polovině 50. let.
Do dnešní doby se z jeviště bohužel moc nedochovalo. Překrásně malovaná opona a několik dalších částí jeviště bylo začátkem 90. let zcela zničeno. V současné době jsou kulisy v nepoužitelném stavu a uvažovalo se o jejich likvidaci. Naštěstí se je povedlo zachránit a vrátit zpět na půdu dnešního kulturního domu „U Pitráků“. Je určitě dobře, že neskončili na ohni a zůstala tak ve Chmelné alespoň malá památka na velké divadelní úspěchy a divadelní činnost. Časem se mohou najít nějací nadšenci, kteří budou chtít založit divadelní spolek a třeba se i pokusí původní jeviště alespoň částečně obnovit. V roce 2016 ještě na půdu kulturního domu přibyly další historické kulisy a to z Horní Lhoty, které byly uloženy v bývalé budově tamní školy, která byla zbourána, a místo ní byl postaven nový společenský objekt. I tam měly kulisy skončit na ohni.
V tehdy novém sále pana Pitráka ve Chmelné čp. 3 pořádalo také plesy a divadelní představení Sdružení katolické mládeže Chmelná a místní organizace Republikánské strany ze Chmelné. Různé plesy a divadelní představení se pořádaly až do roku 1939. V období 2. světové války a po ní veškerá činnost všech spolků ustala. 31. prosince 1939 byl tak na delší dobu pořádán poslední hasičský ples.
Až začátkem 50. let 20. století začal SDH Chmelná plesy opět pořádat. To trvalo s několika přestávkami do roku 1983, kdy byl 19. února 1983 pořádán hasičský ples tentokrát v Malovidech. I tento se ale potýkal s dlouhodobě malou návštěvností, a tak od druhé poloviny 80. let 20. století až do konce století a tisíciletí sbor hasičské plesy nepořádal. To se změnilo začátkem nového milénia, kdy chmelenští hasiči po dlouhých 17-ti letech opět hasičský ples pořádali. Protože tehdy ještě v obci nebyly vhodné prostory pro pořádání takovýchto akcí a bývalý hostinec „U Pitráků“, kde se dříve plesy konaly, se přestavoval, pořádali chmelenští hasiči plesy v kulturním domě v Otročicích. První byl 22. ledna 2000. Tam chmelenští uspořádali celkem pět plesů, z nichž poslední, který se konal 22. ledna 2005, byl rybářský. Pak opět následovala několikaletá odmlka.
Na přerušenou tradici hasičských plesů a bálů chmelenští hasiči navázali v sobotu 22. ledna 2011, kdy byl poprvé v přestavěném kulturním domě „U Pitráků“ uspořádán hasičský bál SDH Chmelná. Hrála domácí Chmelařinka, která se střídala s kapelou Nesbend z Nesměřic. Návštěvnost byla tehdy vysoká. Od té doby se hasičské bály pořádají nepřetržitě až dosud.
Tak jako každý rok, tak i letošnímu Hasičskému bálu předcházela tradiční návštěva chmelenských domácností, kde zástupci sboru osobně předali pozvánky. Dlouho dopředu probíhaly také různé přípravy a zajišťování pro jeho zdárné uskutečnění. Hlavní přípravy pak byly dva dny před samotným bálem. V hasičárně se připravovala tombola, prostory pro nápojový bar, v sále bylo rozloženo pódium, rozneseny židle, stoly, a dělaly se lístky do tomboly a výzdoba. V pátek bylo pro pořadatele pohoštění, ovarová kolena, která připravil velitel sboru. V sobotu se doladily poslední detaily.
Každý rok se uvnitř nebo v blízkosti kulturního domu „U Pitráků“ objeví něco nového. Ani nyní tomu nebylo jinak. Nebyly to sice novinky, ale již ozkoušené úpravy, které byly vybudovány na podzim předchozího roku, a návštěvníci je mohli zaznamenat již na předešlých akcích. U hlavního vchodu do sálu bylo uděláno zábradlí a upravena stávající zámková dlažba a za obrubníky podle budovy u příjezdové cesty byla položena nová zámková dlažba místo nevyhovujícího kačírku.
Tak jako v předchozím roce, i tentokrát chmelenští hasiči do Chmelné pozvali osvědčenou kapelu Tomáš Maďar BAND. Byla to jistě dobrá volba, protože jejich vystoupení mělo loni i předloni veliký úspěch a nezklamali ani teď.
Hosté se začali scházet včas a kolem 20. hodiny už bylo v sále na 50 lidí. Po první hudební sérii následovalo uvítání a seznámení s programem a tím byl hasičský bál považován za zahájený.
Čas ubíhal, návštěvníků přibývalo a všichni si užívali dobré nálady. Kolem půl desáté se sálem rozezněla hasičská fanfára, kterou zatroubil Ondřej a následovalo pasování mladých hasičů, členů SDH Chmelná. Byl přednesen „pasovací projev“, mladým hasičům předány u sborového praporu pamětní listy a popřáno hodně úspěchů v jejich činnosti. Po slavnostním ceremoniálu, se začaly prodávat lístky do tomboly, po jejichž zakoupení a rozbalení se kupující ihned dozvěděl, zda vyhrál něco z tomboly, která čítala kolem 370 výher, anebo zda má lístek do slosování o jednu z hlavních cen.
Celý večer panovala výborná nálada a všichni se dobře bavili, kapela výborně hrála, střídala různé hudební žánry, a tak si každý mohl zatancovat nebo užít poslechu podle svého. Ve výčepu se točilo benešovské pivo Ferdinand 10° a nápojový bar byl pestře a dobře vybaven. V kuchyni voněl zvěřinový guláš, který připravilo Myslivecké sdružení Hůra Javorník a firma Stravování Turek.
Půl hodiny před půlnocí proběhla hasičská soutěž o sud Velkopopovického Kozla, do níž se soutěžící losovali z čísel vstupenek. Soutěžilo se po dvojicích, kdy každý měl za úkol rozhodit hadici a co nejvíce se přiblížit připravenému cíli, sacímu koši. Vítězové jednotlivých kol se probojovávali vyřazovacím způsobem do finále, až byl znám výherce sudu Kozla 10°. Pak se losovaly hlavní ceny tomboly, mezi které patřila například televize, poukaz na luxusní večeři v Praze, prasata, a jiné. Po tomto programovém zpestření následovalo vydávání tomboly.
Na Hasičském bále bylo vydáno téměř 140 vstupenek, takže účast byla k potěšení organizátorů hojná. Sál byl vyzdoben krepovými papíry v barvách soutěžního týmu SDH Chmelná (červená, světle modrá a proužek bílé) a vedle pódia visely dresy družstev žen a mužů. Pro zpříjemnění prostředí byly také na všech stolech bílé ubrusy. Muzikanti z kapely Tomáše Maďara podali opět profesionální výkon, a ke vší spokojenosti těšily svou hudbou hosty, kteří je zaslouženě odměňovali potleskem. Pořadatelé tuto kapelu objednali také na příští rok, takže bude o dobrou muziku opět postaráno.
Děkujeme všem, kdo do Chmelné zavítal, přišel se pobavit a strávit příjemný večer a těšíme se na další setkání nejen na akcích pořádaných SDH Chmelná, ale i jindy a jinde.

V albu jsou také použity fotografie od jiných autorů.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.2.2020
  • 226 zobrazení
nasezem
Únorová sobota patřila výletu na sever čech. Z vlaku jsem vystoupil v železniční stanici Krupka-Bohusudov. Městské části bohusudov dominuje bazilika panny marie sedmibolestné. Od ní jsem po návštěve infocentra zamířil do samotného centra města Krupka.
Název města je odvozen od staročeského slova krupý, tedy velký, rozlehlý. Často se nesprávně uvádí, že název pochází od krupek cínu, který se zde od pradávna těžil. Město je známé především svou hornickou minulostí. Po celá staletí se v Krupce těžil cín, po třicetileté válce byly v oblasti dva stříbrné doly. V novodobé historii se dále těžil i molybden, živec, wolfram, fluorit (Vrchoslav). Z dalších pamětihodností určitě nejde nezmínit zdejší hrad krupka, který je ale kvůli nebezpečí sesuvu momentálně uzavřen. Další církevní památky tvoří hřbitovní kostel sv.Anny, kostel sv.Ducha z roku 1440 či kostel nanebevzetí panny marie.
Horské svahy, porostlé buky a jehličnany, ukrývají četné odvaly a štoly. Štola Starý Martin, která se nachází při silnici z Krupky na Komáří vížku, je zpřístupněná veřejnosti. Bohužel musí být návštěvníci alespoň 2, což se mi vymstilo a nemohl jsem tak tento důl navštívit.
Další cesta mě pak dovedla až do městské části horní krupka, od které už byly patrné hezké výhledy. Ty lepší jsou pak od vrcholu Komáří hůrka.
Na vrcholu stojí hotel s charakteristickou věží, podle které se místo nazývá také Komáří vížka. Dříve sloužila jako rozhledna, bohužel zásahy v dobách minulých jí o možnost výhledů připravili. U hotelu je parkoviště zhruba pro deset automobilů. Vede k němu asfaltová silnice jako odbočka spojky mezi Horní Krupkou a Fojtovicemi.
Po pokochání krásnými výhledy jsem pak zamířil z nedaleké autobusvoé zastávky do Teplic, kde jsem se podíval na fotbalový zápas FK Teplice-FC Zbrojovka Brno. Gól jsme sice nevstřelili, ale domácí to zvládli i za nás, takže jsme si odvezli remízu 1:1.
Pěkný promrzlý výlet na sever čech.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.2.2017
  • 91 zobrazení
lukinam
Jak naložit se státnim svátkem?..takovou otázku jsem si položil i loni. Ovšem letos vyšel Václav na úterý a tak jsem se pokusil vzít volno v pondělí a mít 4 dny :) Podařilo se a po loňské návštěvě šumavy jsem si řekl,že ji navštívim i letos a projedu zase další část. Cestu jsem opět zvolil nejlepši možnou-tedy přes moravu, vzít burčák, přespat na moravě a pokračovat dále. Ovšem po neustálém sledování počasí byly vyhlídky špatné..jen sobota měla být pěkná. No, nakonec jsme vyjeli ve složení: Bandaska 1250A a CB 500 S. Navštívili Lednicko-Valtický areál a dále pokračovali směr Horní Věstonice pro mě dobře známý sklípek ;-) Koupili jako loni 4l burčáku a jeli směr vranovská pláž. Tam jsme dojeli něco kolem 20 hod., ubytovali se v chatce s přímotopem za 150 kč!!! Dali něco teplého do žaludku a vrhli se na burčák-padly jen 2 litry...hold se to nedá pít v litrech!! I tak z toho byl dooosti dobrý stav :-D=účel splněn :-D Ráno mrkneme na počasí ven a na net (HTC) a rozhodnutí bylo jasné: balíme! Tom to vzal po D1 směr Mrlínek a já po stejné trase jak jsme přijeli: vranovská pláž-Štítary-Lesná-Znojmo-Pohořelice-Horní Věstonice ..chtěl jsem vzít burčák domů, ale už neměli :(...Mikulov -Valtice-Lednice-Břeclav-Hodonín-Uherské Hradiště..od tud mi začalo pršet (bylo 15 hod.)-Staré město- Napajedla-Otrokovice-Zlín-Vizovice-Vsetín-Valašské Meziříči-NJ- a domů..návrat v 17:15 hod. Celkem jsem najel 653,7 km. Byl to pěkný výlet, jen škoda, že to počasí překazilo plány, ale po letošku, kdy motorkářum nepřeje se není čemu ani divit. Jj, nepromoku zdar!! :-D
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 25.9.2010
  • 186 zobrazení
ddmhelceletka-slunicko
Gepardí expedice úspěšně dorazila do švédského Goteborku. Cesta byla v pohodě, ani trajekty moc nehoupaly.
Po ubytování a prohlídce okolí jsme vyrazili na halu na večerní přátelský zápas se Snipers Bratislava. Na klucích bylo vidět, že jsou z cesty ještě unavení a postrádali jsme více důrazu i rychlosti, přesto jsme byli ostříleným východným sousedům důstojným,ne-li lepším soupeřem. I přes těsnou prohru 3:4 jdeme do zítřejšího ostrého zápasu s optimismem.
Ve čtvrtek začal pro Gepardy turnaj Gothia naosto. V prvním zápase jsme narazili na domácí IBF Goteborg. Už při rozcvičce bylo vidět, že soupeř je velmi vyspělý herně i fyzicky. Kluci bojovali, ale Goteborg byl lepší. Nakonec zápas skončil 0:6. Po výborném obědě jsme si řekli pár věcí ke hře a vyrazili na druhý zápas do Prioritet Serneke Arény. Zážitkem pro kluky bylo jen vidět halu,ve které jsou dvě sportovní haly na florbal, fotbalové hřiště (ne zmenšené, ale ve skutečné velikosti) a dole velká běžkařská dráha. A navíc nám tato nádherná hala přinesla i štěstí. Švédský Warberg IBF jsme po hatricích Kuby Hladkého a Tadeáše Mutiny udolali 6:3 a slavili na Gothii první výhru. Den jsme potom zakončili bonbónkem v podobě návštěvy zápasu švédské superligy Pixbo- Helsinbor. Kluci viděli, jak to vypadá, když celá zaplněná hala žije florbalem a hráči opravdu umí hrát. Vše pak zakončila společná fotka s českými reprezentanty Danielem Šebkem a Patrikem Suchánkem. Po dobrodružné cestě zpět (mírné zmatky při přestupu) už všichni dávno pokojně spí (dokázali usnout před Lumírem :-) ).
V pátek jsme měli oddechové dopoledne, tak část vyrazila do místního zoo-musea universum a část na nákupy do města. Odpoledne jsme hráli s dalším švédským týmem Gardarike. Soupeř byl opravdu o hodně lepší, ale kluci předvedli neuvěřitelnou zónovou obranu, makali a byl to jejich nejlepší výkon na turnaji. Švédský tým velmi potrápili a nakonec jsme prohráli 3:5. Večer jsme pak hráli o postup z třetího místa s Husquarnou. Zápas byl nervózní, dvakrát jsme dotahovali,ale nakonec i díky chycenému nájezdu v poslendí minutě jsme slavili vítězství 3:2 a dobré nasazení do B-play off.
V sobotu probíhali v Goteborgu vyřazovací boje. Díky nasazení do tabulky B play off jsme si mohli v klidu pospat, protože jsme se vyhnuli předkolu, a až ve 12 hodin nás čekal ve druhém kole švédský Malmhaug. Od začátku zápasu kluci nic nepodcenili a soupeře přehrávali. Přesto jsme se docela trápili a poločas skončil 2:0. Ve druhé půlce se Gepardi více osmělili, zrychlili a zpřesnili jsme kombinace a odcházeli s jasným výsledkem 7:1. Odpolední osmifinále s švédským Svenljungem už bylo o něčem jiném. Opět jsme se střetli s týmem, který nás jasně fyzicky převyšoval, navíc to věděl a hodně využíval sílu a tvrdou střelu z dálky. Nicméně Gepardi se nevzdali. Naše vedení 2:0 ještě soupeř otočil na 2:3, my jsme vyrovnali a opět odskočili na 4:3, Svenljungen vyrovnal, ovšem minutu před koncem se dopustil faulu v brankovišti, nařízený nájezd Vojta Potáček proměnil a konec zápasu jsme si už pohlídali. Mohli jsme tak slavit nečekaný postup do čtvrtfinále. To bylo na programu ještě v sobotu v 9 hodin večer, takže jsme nelenili a pro kluky vyjednali autobus, který nás zavezl na zápas přímo od školy. Čekal nás Tunet IBK, podle informací nejlepší norský mládežnický klub. Ale ani toho jsme se nezalekli. Trochu se opakovala historie minulého kola. Odskočili jsme do vedení 2:0, ovšem Norové otočili na 2:3. Přišlo naše vyrovnání, ale pět minut před koncem jsme ale tentokrát dostali gól na 3.4. Nevzdali jsme se a 1,5 minuty před koncem se nám naskytla velká šance- opět faul v jasné gólové šanci po průniku Tadeáše a nájezd. Tentokrát se od nás bohužel štěstí odklonilo a brankář Tunetu Vojtu vychytal. Ani v následující posílené přesilovce jsme už vyrovnat nedokázali, takže jsme nakonec skončili ve čtvrtfinále po prohře 3:4. Po zápase to samozřejmě hodně bolelo, medaile byla nečekaně blízko. Nicméně hovořím za všechny dospělé,kteří tu s klukama byli - Smekáme před tím, co tu dokázali. Jsou super parta,která nezkazila žádnou srandu a ze Švédska si užili každou minutu. Fungovali jako tým a herně se zcela vyrovnali všem "profesionálním" týmům, mnohem zkušenějším a mnohdy fyzicky vyspělejším, Na live videu jste mohli vidět, že jsme předváděli krásnou hru a kluci dělali čest všem Gepardů, Brnu i České republice. Nyní už samozřejmě všichni spí a těšíme se na zítřek, kdy se sbalíme, podíváme se ještě na nějaké zápasy, nakoupíme a se spoustou zážitků se vypravíme na cestu zpět do Brna.
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2018
  • 74 zobrazení
sokolpodoli
Jak už je v posledních letech tradicí tak i letos začíná basketbalová sezona pro podolskou mládež soustředěním v Biskupicích. Tradičně s námi vyrážejí volejbalistky Sokola Újezd u Brna zastoupené družstvy juniorek a žen pod vedením Veroniky Ocáskové.
Letošního již patnáctého ročníku se účastnili minici a kadeti pod vedením Pavla Rafaje, žáci vedeni Martinem Havlem a junioři Jakubem Rafajem. Juniorům pomáhali a sparingpartnery byli současní i minulí hráči – Pavel Mertl, Tomáš Žondra, Patrik Bartoš, Mirek Pražák, Ondra Partyka, Zdeněk Richter, Radek Kadlčík a Michal Blažek.
Každý rok nás v Biskupicích čeká něco nového. Letos to byla malá zvířecí farma, která byla pro mladší účastníky a hlavně děti z Brna velkým zážitkem.
Každý den měl dopředu stanovený program. Po ranní rozcvičce a snídani se nastupovalo na dopolední zaměstnání, které bylo zaměřeno na nabrání fyzické kondice, koordinace pohybu, posilování a plavání. Po obědě a poledním klidu jsme se věnovali útočné a obranné činnosti jednotlivce, základním herních systémů a hry 1-1 , 2-2 , 3-3. Po večeři následovala basketbalová utkání ve vylosovaných týmech.
Každý den přinesl nějaké zpestření. V neděli to bylo fotbalové utkání mužů proti juniorům, v pondělí volejbalové utkání juniorek Újezdu proti našim juniorům, v úterý zápas žáků proti kadetům. Ve středu při odpočinkovém dni se hrály turnaje v tenise, stolním tenise a již tradičním „šprtecu“. Odpoledne se hrálo volejbalové utkání ženy Újezd – muži Podolí. Následovalo grilování, které se protáhlo do večerních hodin. Část účastníků soustředění podnikla výlet do Třebíče na přátelské hokejové utkání brněnské Komety. Ve čtvrtek se utkali muži s juniory. Velkým překvapením byla návštěva starosty Ing. Eliáše a místostarostky Ing. Marciánové, která ráda zavzpomínala na svou účast na basketbalových soustředěních. Soustředění vyvrcholilo v pátek odpoledne „duatlonem“ pro žáky a kadety. Juniory čekal „Biskupice Race“. Každý si sáhl na dno, jak po fyzické a tak i psychické stránce. Náš pobyt zakončila diskotéka pod širým nebem a v sobotu už jen návrat domů.
Pozitivem je, že soustředění proběhlo bez vážných zranění a kázeňských prohřešků. Každý hráč měl zájem na sobě poctivě pracovat a zdokonalovat se. Snad to všem vydrží po celou sezonu a budeme se těšit snad na další soustředění.
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2014
  • 632 zobrazení
ucbzlin
V sobotu 29.06.2013 se konala další z týmových vycházek, tentokrát ze Zádveřic na vrchol Doubrava, kde stojí rozhledna s nádherným výhledem a zpátky dolů do Vizovic.
Počasí dnes ukázalo svou mnohem pěknější tvářičku, ba dokonce jsme se chvílemi i zapotili (a nejenom tím, že do kopce).
Start byl od vlaku ze Zádveřic (260 m.n.m.), trošičku nostalgicky jsme si pak připomínali některá místa po trase, kde jsme se někteří k podzimku 2007 poprvé takříkajíc teambuildovali před poslední fúzí do UCB a kde jsme si poprvé vyměňovali přípitky.
Za pastvinou s ovečkami a elektrickým ohradníkem (letos byl fakt pod proudem!) jsme ale zahnuli po červené doprava, nahoru, pryč od Vizovic, směrem na Spletený Vrch (555 m). Ano, stálo nás to jakýchsi pár kalorií, ovšem, vzápětí jsme je vždy bohatě doplnili :-).
Pak už jsme plynule vystoupali až k dnešnímu cíli - k rozhledně na vrcholu Doubrava (672 m).
Ani těch stoupavých 8,2 km nám nezabránilo vystoupat ještě o dalších 33 metrů (a 174 schodů) výše, až na vyhlídkový ochoz rozhledny. Je to vlastně "jen" zpřístupněné zařízení T-Mobile, rozhled ale stojí za to. Ta panoramata! Jestliže horský vůdce tvrdil, že támhleto vzadu je Lysá hora, pak to musela být Lysá hora.
Výstup je na vlastní nebezpečí a spíše pro silnější nátury. Polovina výpravy taky zůstala dole a raději relaxovala na sluníčku a u bufítku.
Z Doubravy nás už čekala ta příjemnější část trasy - dolů do Vizovic. Kolem Panenky Marie u Chladné studny (550 m) jsme se dostali z lesů do nižších poloh a pak už jen mezi poli a loukami až do Vizovic (ČD: 280 m.n.m.).
Retro-hřebíčkem byla návštěva RETRO CAFÉ hnedle za vizovickým náměstím, kde jsme se vydatně občerstvili a za útratu ještě dostali retro-bankovky. Zkrátka, dneska samá nostalgie.
V trochu obměněné sestavě 10 účastníků (5 ex, 3 retail a 2 rodinné příslušníčky) jsme tedy za něco přes 6 hodin (i s přestávkami) statečně zdolali celkem 14,5 km.
více  Zavřít popis alba 
  • 29.6.2013
  • 96 zobrazení
hazena-horka
5. – 9. 4. 2012 Prague Handball Cup 2012

Týden před zahájením jarní části sezóny 2011/2012 jsme se vydali na tradiční, již 21. ročník, velikonočního turnaje do hlavního města ČR - Prahy. Turnaj je znám především perfektní organizací a také jako největší halový turnaj v Evropě. Letošní ročník nebyl výjimkou.

Na turnaj jsme odjížděli již ve čtvrtek ráno, abychom jsme se mohli aklimatizovat na zdejší prostředí a zároveň si prohlédnout pražské památky. Po příjezdu do Prahy a následného ubytování jsme se vydali na první výlet pražskými uličkami. Bohužel počasí nám nepřálo a prohlídku jsme předčasně ukončili na Staroměstské radnici.

Od turnaje jsme si slibovali hlavní cíl a to nasbírat zkušenosti s vyspělými kluby a vyzkoušet si velkou házenou, která se na turnaji hraje. Spojit sportovní zážitky s prohlídkou památek a kulturou, která Prahou tepe. Bohužel nás na turnaj zejména z důvodů marodky odjelo pouze sedm hráčů a tak jsme celý turnaj hráli bez střídání.

V pátek již začínal turnaj a nás čekala 3 utkání a to s týmy Slovan Modra, HC Olimpus-85 a s Duklou Praha. V sobotu jsme se utkali s týmy TJ JM Chodov a SK Žeravice. V neděli jsme završili turnajová klání s týmy HBC Strakonice 1921 a Loko Vršovice. Ve všech zápasech jsme se teprve seznamovali se hřištěm a pravidly „velké“ házené. I když jsme před turnajem absolvovali 2 přípravné tréninky s týmem DHK Zora Olomouc, tak bylo na dětech vidět, že se s hřištěm a pravidly seznamují. Všechna utkání jsme sice prohráli, ale bojovnost a chuť, která byla neustále přítomná v našem družstvu, byla příkladem pro všechny týmy. Děti ve všech utkáních bojovaly o každý míč. Pochvalu si proto zaslouží všichni a to bez výjimky. Pochvalu si zaslouží o to víc, že všechna utkání hrály bez střídání a mnohdy po náročném doprovodném programu jako byly výlety na Petřín, historické věže Prahy, sobotní galavečer v Průmyslovém paláci na holešovickém výstavišti, na kterých svou ukázněností jen potvrdily, že jsme sehraný tým nejen na hřišti, ale i mimo něj. Turnaj splnil očekávání po všech stránkách. Jediný zápor, který nás provázel celým turnajem, bylo počasí, které nám vůbec nepřálo, kdy teploty mnohdy kroužily kolem hranice mrazu, ale i s tímto počasím jsme se poprali a neodradilo nás od návštěv historických památek, doprovodného programu a kvalitně odehraných utkání.
Při vyhlášení výsledků nás pořadatelé vyhlásili za nejmladší tým účastnící se Prague Handball Cupu a za předvedený výkony, sice bez zisku bodu, nás ocenil originální trofejí.

Sestava a branky: Spurný Filip 13, Vykydalová Radka 10, Pečinka Matouš 4, Dvorský Tomáš 4, Konrád David 2, Pajunčík Ondřej 0, Pečinka Vojtěch 0.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.4.2012
  • 121 zobrazení
spanilejizdy
Týdenka se opakovala skoro po stejné trase jako rok předchozí. Jela se Labská trasa. Zúčastnili se: Vláďa, Roman, Jirka, Bidlo, Maruš, Dáša, Mirek, Jarka, Iveta. Vyjeli jsme z Prahy ze Skalky do Mělníka podél Rokytky a Vltavy. V Dolánkách se k nám přidaly poprvé Jarka a Yveta, sousedky z chalupy. Seznámily se s ostatními členy, ten rok jel zvýšený počet ženských účastnic, byli jsme celkem 4, byl to pohodová týdenka, my ženské jsme si povídaly, chlapi byli zdvořilejší a tolerantnější, užili jsme si hodně legrace. také možná i proto, že byly dvě nové účastnice a každý se projevil po té lepší stránce. Na první 3 noci jsme měli ubytování zamluvené, takže jsme jeli najistotu a také už trasu znali. V Mělníku jsme přespali v kempu, měli jsme takové malé obyvací sudy. Večer proběhlo seznamování a posezení v restauraci. Na druhý den z Mělníka podle Labe, v Roudnici oběd, poseděli jsme u známé hospůdky u Labe a pokračovali stále podle řeky do Litoměřic a dál do Velkých Žernosek. Tam jsme měli zamluvenou ubytovnu, kde už loni spali, měli jsme jednu velkou společnou místnost, no to bylo veselých zážitků. Večer jsme se jeli podívat k Marině, do pěkné restaurace s pohledem na Píštanské jezero. 3. den jsme putovali údolím řeky Labe, Portou Bohemikuo do Ústí nad Labem, dále do Děčína a po levém břehu do Dolního Žlebu, kde jsme měli zamluvený nocleh v hotelu Picollo. Škoda, že hotel již zavřený, tenkrát tam výborně vařili. V hotelu poslední večer s děvčaty, takže rozlučka a posezení do noci. Jarka s Ivetou se s námi další, již čtvrtý den rozloučily a jely zpátky vlakem ku Praze do Klíčan. My jsme pokračovali dál, měli jsme dojet z Hřenska do kempu v Jetřichovicích, další den jsme měli zamluvenou v Janské prohlídku podzemí. Už přesně nepamatuji, ale do podzemí do Janské se ostatním nechtělo, chtěli to změnit a jet do hospody do Kytlice - Mlýny, kde se po loňsku všem líbílo, kde bychom spali 2x. Maruš dojednala na jeden den návštěvu u svého bratra Ivana u Bělé pod Bezdězem, pekl kýtu, pozval nás na návštěvu a tak aby to časově vyšlo a ještě dojet domů. Janská se tedy zrušila a jelo se do Mlýnů. Hospodští byli fajn lidi, opět jsme se ubytovali v tanečním sále na parketách. Ovšem 2 dny bez mytí, k dispozici byly jen WC a studená Kamenice. Pátý den jsme zůstali v Mlýnech a vydali se na výlet vlakem do Rumburku. Pak jeli přes Krásnou Lípu do Jiřetína pod Jedlovou. Na horu Jedlovou se nám nechtělo, jeli jsme dál do Chřibské a pak přes hřeben dolů do Mlýnů. Ráno jsme se vydali na cestu do obce Plužná za bráchou Marušky. Nevěděli jsme, že to je taková dálka, prostě jsme jeli a nechali se vést Husákovými. Ten den bylo velké vedro, jeli jsme a jeli, věřili, že už tam budme, ale ono to bylo přes 100 km. Myslím, že ani Husákovi to nevěděli. Nejlépe udělal Vláďa, přepálil start, pak zlobil, s námi nevyjel a dostal se do Bělé vlakem. K Ivanovi ho odvezli známí z Bělé autem. My přijeli zdrchaní, to byla pěkná dálka. Víte kudy jsme to vlastně jeli. Nejdříve Lužickými hory do Horní a Dolní Světlé u hory Luž. Pak Mařenice, Mařeničky, kolem Cvikova do Zákup, pak Jestřebí, tam pozdní oběd. Dále Doky, Okna, kolem Bělé a další kilometry do Plužné, asi jsme si zajeli, protože jsme jeli přes Katusice. Byla by to krásná cesta na 3 dny, všechno si prohlédnout a užít, dnes už bychom to nezvládli, ani bychom zvládnout nechtěli. U Ivana a jeho přítelky Heleny byla konečně po 3 dnech sprcha, postavili si s Pedrem stan, ostatní měli spaní venku pod otevřenou stodolou. A už zase společenská zábava, Ivan pouštěl písničky, takže se i tančilo, grilovalo maso, prostě jsme byli velká návštěva a všichni se na nás těšili. Přišla Ivanka, dcera Ivana. Její mladší sestra Kačka s námi coby tříletá jezdila v Třeboni. Jen se to všem mělo trochu jinak zorganizovat a domluvit, nebo popojet vlakem. V plánu to moc nebylo a tak nás zaskočil i předposlední úsek cesty do Klíčan. Musím podotknout, že to byla jedna z nejošklivějších tras za léta putování. Po hlavních silnicích s hustým provozem, kolem jen pole, žádné hospody, místo kde zastavit, nic ke koukání. Jen železniční skanzen v Sudoměři u Vrátna. Tam nás však chytla pěkná bouřka a slejvák. Ještě jsme bloudili kolem Labe u Kostelce nad Labem, zatím nejošklivější město vůbec. Z Neratovic už do Baště, kde nás čekala obě děvčata v restauraci. Zakončili jsme u nás na chalupě v Klíčanech. Poslední den to už byla sobota, jsme se vrátili podle Vltavy zpět až do Prahy. Na Skalce Bidlovi ukázal tachometr ujetí 500 km. Mě se první část putování líbilo snad nejvíce ze všech, možná proto, že nás bylo více ženských. Ale ta druhá část byla zbytečně náročná, špatně domluvená, škoda té prohlídky podzemní továrny, mohli jsme poznat Jetřichovice, 2 dny na jednom místě, a potom 100 km s plnou zátěží, to nebyl dobrý nápad. I Ti lidé v hospodě Mlýny byli unavení, nečekali nás na 2 dny. Každý večer byla velká zábava a party, jak s holkama, tak v hospodě Mlýny, U Ivana a nakonec Klíčany. To aby si vzal jeden dovolenou na rekonvalescenci. Ale jinak to šlo, bylo to super. Škoda, že s námi už holky moc nejezdily.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2008
  • 211 zobrazení
tomaskucera
V sobotu 11. srpna dopoledne probíhaly poslední přípravy na hasičskou soutěž. Stavěly se stany, připravoval stánek s občerstvením, nákladní automobil Avia pana Jiřího Brože z Miřetic jako pódium pro kapelu Chmelařinka, která provázela celým soutěžním dnem a další nezbytné záležitosti.
Od 12:30 hodin se už začala sjíždět první soutěžní družstva, kterých bylo celkem 9 z toho 3 družstva žen. Na soutěži byla tato družstva mužů: Chmelná „A“, Chmelná „B“, Louňovice, Čechtice, Miřetice a Zdislavice, družstva žen byla: Louňovice, Otročice a Čechtice.
Po nástupu, přivítání soutěžních družstev a slavnostním zahájení, které provedl starosta SDH Chmelná Tomáš Kučera V. ročník soutěže O pohár obce Chmelná v požárním útoku soutěž začala.
Byly pro každé družstvo stanoveny dva pokusy a startovala souběžně družstva mužů i žen. Funkce startéra se ujal pan Zdeněk Veselý a funkcí časoměřičů páni: Jiří Filip čp. 20, Mirek Kehar (Praha) a Stanislav Filip (Čechtice). V prvním kole se vedlo lépe jen místnímu áčku, protože béčko bylo kvůli zásahu jiné osoby do požárního útoku diskvalifikováno. Všechna družstva předvedla v tomto kole dobré výkony a první pokusy byly tedy úspěšně zakončeny.
Po půlhodinové občerstvovací přestávce, (v 15:15 hodin) začalo druhé kolo, které opět jako první zahájilo domácí družstvo „A“, které zaběhlo lepší čas (22:54 s) než v kole prvním (23:31 s). Vedlo si lépe i béčko, které dosáhlo vynikajícího času 28:65 sekund. I v tomto kole si ostatní soutěžní družstva vedla dobře. Po dobu trvání obou kol podával zprávy o dosažených časech v požárním útoku, pořadí nástupu k pokusu a další informace pan Jiří Turek pomocí bezdrátové hlasatelské stanice. Po celý den hrála kapela Chmelařinka, která v tomto roce 2007 slaví 40. výročí založení.
V 17:00 hodin se uskutečnil závěrečný nástup, poděkování zúčastněným, které provedl opět starosta místního sboru a vyhlášení výsledků a předání cen. Výsledky v mužích vypadaly takto: 1. Louňovice, 2. Chmelná „A“, 3. Zdislavice, 4. Čechtice, 5. Chmelná „B“, 6. Miřetice a v ženách: 1. Louňovice, 2. Čechtice, 3. Otročice. Předávání cen se ujali: starosta obce Chmelná Jiří Filip, který předával poháry, rozhodčí soutěže pan Studnička z Čechtic předával diplomy, velitel SDH Chmelná Tomáš Martínek předával láhve se sektem a starosta SDH Chmelná Tomáš Kučera přidal gratulace. Po předání cen a zařazení velitelů družstev předal starosta SDH Chmelná putovní pohár obce Chmelná nejlepšímu družstvu soutěže a to družstvu Louňovice – muži. Pak následovalo rozloučení, ukončení soutěže a pozvání na další program, čímž bylo pokračování v hudební produkci jubilantů z Chmelařinky.
Závěr soutěžního dne se neobešel bez máčení některých členů družstev v kádi s vodou, častou návštěvou občerstvovacího stánku vedeného Petrem Kučerou a bujarých oslav až do pozdních nočních hodin.
více  Zavřít popis alba 
  • 11.8.2007
  • 342 zobrazení
Reklama