Hledání: ptenin

Pro dotaz ptenin jsme našli 169 výsledků.
AKCE -30 % s kódem
Užijte si léto
s fotodárky na Rajčeti!
Kód: Leto2020
-30 % na vše
verkaal
Jedovnice-Lipovec-Drahany-Plumlov-Ptení-Přemyslovice-Žďárná-Sloup...
více  Zavřít popis alba 
251 komentářů
  • 18.8.2012
  • 1 875 zobrazení
andhrejka
  • červenec 2013
  • 1 231 zobrazení
pppprostejov
V současnosti opuštěný čtyřkřídlý renesanční zámek s okrouhlými věžemi v nárožích. Postaven poč. 17. st. snad na místě starší tvrze Hynkem Šarovcem. Poté patřil Miniattiům, olomouckým klariskám, Saint Genoisům a Liechtensteinům. Od r. 1936 patří městu Prostějov.Ještě v 50. letech minulého století se v něm hrávalo divadlo a pak zde bylo i kino. Město nechalo opravit pouze střechu, zámek bohužel pozvolna chátrá.
Kategorie: architektura
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 4.6.2010
  • 758 zobrazení
tumba
  • duben 2008
  • 661 zobrazení
mysticsmile
Muzeum Boskovicka prochází v současné době velkou rekonstrukcí prvního patra, kde budou instalovány nové sbírkové soubory. Opravy zajistí, že vnitřní prostory budou bezbariérové, staví se i nový výtah. To je dobrá zpráva zejména pro seniory, kteří se všude snáze dostanou.
I přes stavební práce zde probíhají zajímavé akce, jež mají za úkol popularizovat činnost muzea a přilákat sem i mladé lidi. Aby neseděli jen doma u počítačů a pasivní zábavy televize, ale začali mít potřebu něco se dozvědět zejména o zajímavostech svého regionu.
Přesně tento záměr se v úterý 6. března podařil dvěma sympatickým mladým studentům Masarykovy univerzity v Brně Filipu Havlíčkovi a Miroslavu Popelkovi. Ti přijeli s nápadem uspořádat cyklus přednášek o archeologických výzkumech na Boskovicku, což je i tématem jejich diplomových prací. Již to první povídání bylo velmi zajímavé a pojednávalo o zdejším keltském osídlení. Však si je přišlo do starobylých prostor Muzea Boskovicka poslechnout hodně místních a co je potěšitelné, hlavně mladých lidí ze středních škol.
„Těmito akcemi se snažíme archeologii lidem populární formou přiblížit, protože se dost odlidštila a veřejnost ji vnímá jen černobíle. Tedy že jde jen o nějaké střepy či různé nálezy. To však pravda není, jde o široké spektrum bádání kdy se snažíme poznat i běžný život v dávných dobách, tehdejší kulturu. První z prezentací chceme přiblížit Kelty jako národ, jejich běžný život, zvyky a odkaz jež nám zanechali,“ představil úvodem projekt Miroslav Popelka.
Nejstarší zmínky na našem území pocházejí z doby železné asi 800 let před naším letopočtem. Z tehdejší doby máme první nálezy. Jsou to spony s ptačí hlavičkou či mytologickými výjevy (draci). Sem patří i pohřebiště, jež svědčí o již dlouhodobém osídlení. Tenkrát se pohřbívalo do země i spalovalo. Významným místem je Černov. Jedná se o hradisko na Drahanské vrchovině mezi Vyškovem a Brnem. Odtud pocházejí nálezy železných předmětů denní potřeby. Různé nože, kosy, sekerky… Keltové se dostávali do styku s Etrusky a Řeky. To ovlivnilo i jejich kulturu, o čem svědčí nálezy zobákovitých konvic a keramiky pocházející z Balkánu. Tyhle předměty vlastnili bohatší lidé, kteří byli ovlivněni středomořským životem. Keltové se snažili vyrábět napodobeniny pro ně exotických předmětů. Z dávné doby se dochovalo nejvíce keramiky. Ta je trvanlivá, vydrží v zemí velmi dlouho. Zemřelí byli přepravováni na typických dvoukolových vozících a bojovníci ukládáni do komor obehnaných čtvercovým nebo kruhovým příkopem. Hrobové místo bylo uctíváno při výročích, proto ty bohaté nálezy střepů. Též vlastní hrob byl vybaven množstvím rituálních předmětů. Mrtví byli ukládáni v poloze na zádech hlavou k severu, aby hleděli jakoby na Slunce. V mužských hrobech se nacházejí zbraně, v ženských šperky. Ty byly převážně bronzové, ale našly se i skleněné. Tehdejší šperkaři dokázali právě sklo mistrně zpracovat k dokonalým tvarům. Centrem výroby skla u nás byly Němčice na Hané. Při výstavbě průmyslové zóny v nedalekém Prostějově se podařilo prozkoumat část keltské osady, kde byly nalezena pískovcová forma k odlévání bronzových ozdob na meče. Oppida vznikala v závěrečném období keltské kultury dle vzoru jižních civilizací. Keltové se jim chtěli přizpůsobit. Jsou označována za jakási předchůdce dnešních osad a měst. Šlo o opevněná sídla obehnaná hradbami. Reprezentační centra obchodu, výroby, správní a kultovní moci. Na našem území se nacházela okolo Vltavy a Berounky, zde se jedná o nedaleké Staré Hradisko. O něm se zmínil na středověkých mapách i Jan Ámos Komenský. Keltské vojsko tvořilo převážně jezdectvo (nálezy ostruh). Tehdejší bojovníci používali ochrannou výstroj (drátěné košile). Významné naleziště šperků je i ve Ptení u Prostějova, kde možná byla svatyně božstva větru. Mince jsou obdobou ražeb z Balkánského poloostrova Alexandra Makedonského. Některé jsou zlaté o váze osm gramů. Keltové byli zdatní obchodníci. Staré Hradisko bylo překladiště jantaru mezi Pobaltím a Římskou říší. I Keltové z něj vyráběli šperky. Keltské železářství bylo vyspělé. O tom svědčí nalezené kosy, kleště, klíče radlice, pilníky, ovčácké nůžky… Některé kmeny na rozhraní Moravy a západního Slovenska se zabývaly hutnictvím. Po Keltech z nejmladšího období se nezachovaly žádné hrobové památky. Zřejmě používali žárové pohřbívání. Čtvercové areály nebyly trvale osídlené, sloužily zřejmě jako kultovní. Nacházely se zde hluboké studny a v nich se dochovaly nálezy figurek. Zánik keltského osídlení souvisí s expanzí Germánů ze severní strany a od jihu je postupně vytlačili Římané. Část jich tu zůstala v severozápadních Čechách.
Na závěr prezentace si mohli zájemci prohlédnout nálezy z bronzu, železa, skla, keramiky a vznést dotazy. Účastníci besedy se zajímali zejména o zpracování skla vytáčením za tepla o Jantarovou stezku, jež vedla i zdejším krajem a umístění pohřebišť. Někteří se ptali i na běžný život, náklonnost k nezřízenému pití alkoholu a slabým hygienickým návykům tehdejších Keltů. Z posledního období chybějí kosterní nálezy, nelze proto určit nemoci a patologické změny.
Po ukončení oficiální části jsem na chvíli zastavil jednoho z protagonistů Filipa Havlíčka: „Cyklus přednášek v Muzeu Boskovicka je zaměřen na popularizaci archeologie. Oba jsme studenti – spolužáci - pátého ročníku filosofické fakulty Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně. Cílem je navázat větší kontakt s veřejností. Tomu jsme přizpůsobili i témata jednotlivých prezentací. Dnes to byli Keltové a jejich odkaz do dnešní doby, další přednáška bude o detektorování, tedy o hledání kovu pomoci detektoru, který může jak pomáhat, tak i velmi škodit archeologii. Pohovoří Miroslav Popelka a Jakub Těsnohlídek. Toto povídání chceme zaměřit tak trochu i na patriotismus, aby nalezené předměty nekončily v soukromých sbírkách, ale zůstaly zachovány pro naše budoucí generace jako poselství dávných věků. Poslední z trojice besed bude věnována vývoji mečů od pravěku až do současnosti. Představí se umělecký kovář Patrik Bárta, což bude velmi zajímavé. Dnes dopoledne jsme se stejnou prezentací navštívili Střední pedagogickou školu v Boskovicích a teď v podvečer sem do muzea přišli zejména studenti místního gymnázia. Všechny zveme na příští úterý 13. března do krásných prostor Vašeho Muzea Boskovicka na další pokračování cyklu tentokrát o detektorování. Zajímavé téma, snad přijde zase hodně posluchačů,“ prozradil své přání Filip Havlíček.
Zbývá vyjádřit oběma studentům obdiv a velké poděkování za to, že populární formou přibližují archeologický výzkum laické veřejnosti. Každý dobrý vlastenec by měl znát historii svého kraje. Odkaz dávných předků má stále co říci i dnešním generacím.
Více: http://muzeum.boskovice.cz/
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 6.3.2012
  • 617 zobrazení
bulkinson
  • červen 2011
  • 607 zobrazení
pppprostejov
V okolí Běleckého mlýna u obce Zdětín na Prostějovsku se nachází rozlehlá obora s dančí, srnčí, jelení a černou zvěří. Majitel celého areálu, pan Beníšek, zde v nedávné době nechal postavit 6 pozorovatelen zvěře. My jsme je 26.9.2015 postupně všechny vyhledali a navštívili. Nakonec jsme na poslední z nich "Nad Ptením" měli i štěstí a mohli jsme pozorovat jelena a 4 laně. Ráno pršelo a tak se této akce PPP zúčastnilo pouze 5 turistů. Plánek rozmístění pozorovatelen najdete na každé z nich.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 26.9.2015
  • 654 zobrazení
pppprostejov
Fotečky z cykloakce PPP. V neděli 17.5. jsme vyjeli cyklobusem na Protivanov a přes Suchý-Benešov-Pavlovský dvůr-Horní Štěpánov-Brodek u Konice-Lhota u Konice - Runářov-Konici-Křemenec-Čunín - Čertovy rybníky - Stražisko-Ptení - Vícov-Plumlov do Prostějova. 64 km. 7 PPP.
http://cestovani.denik.cz/doma/cesky-poutnik-jak-jsem-plul-na-titanicu20110920.html
více  Zavřít popis alba 
  • 505 zobrazení
tumba
1,3,2008 za hnusného počasí jsme se sešli a jak sme žili se koukněte:)
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2008
  • 460 zobrazení
royalstuart
  • červenec 2005 až květen 2008
  • 390 zobrazení
obecpteni
  • červenec 2008 až prosinec 2014
  • 377 zobrazení
ausus
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 26.9.2005
  • 345 zobrazení
pavla22
  • 16.3.2014
  • 355 zobrazení
jkrajta
28. 3. 2009 Dřevárna v Ptení u Prostějova.
Kategorie: lidézábava
více  Zavřít popis alba 
  • 28.3.2009
  • 310 zobrazení
ob-luhacovice
  • 12.4.2008
  • 311 zobrazení
carli73
Další ročník populární přírodovědné soutěže, tentokrát se zkráceným názvem Zlatý list. Soutěž probíhala v okolí táborové základny DDM ORION a zúčastnili se jí družstva z DDM ORION, ZŠ Němčice nad Hanou, ZŠ Klenovice , ZŠ Ptení, ZŠ Pivín a a ZŠ Nezamyslice.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 18.4.2013
  • 303 zobrazení
tuzr1
3. den osmidenního pobytu pěších turistů TJ Turista OKČT VOKD Ostrava-Poruba na Prostějovsku. Vlakem jsme dojeli do Stražiska -výletního a chatařského ráje Prostějovska, kde je množství chat s věžičkami a pak jsme procházeli pěknými lesy až pod Čertův hrádek. Vystoupali jsme na historiské hradisko a keltské opidum Staré Hradisko s poučnými tabulemi a sešli jsme do Malého Hradiska. Zde polovina účastníků s vedoucí počkala na pozdější BUS a já jsem ostatní vedl na vlak kolem pěkného penzionu U Zedníků v Seči, malebným Dvorským žlebem s chatami, do hostince U Vinklerů v Ptenském Dvorku a nedaleké žst. Ptení a vlakem do Prostějova. Celkem 29 km.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 4.8.2008
  • 289 zobrazení
Reklama