Alba se štítkem #města

Tradiční akce hudebního léta v Ústí nad Labem

Výlet na nově zrekonstruované zámky na Lounsku

Bylo nás 12. vedle nás T.I.Patasi foto Jirka. Dana
Vodní dílo Jirkov - "Jirkovská přehradní nádrž" leží v Telšském údolí. Byla dobudována v 2. polovině 50. let minulého století. Její 55 metrů vysoká sypaná hráz je nejvyšší ve střední Evropě. Údolní nádrž shromažďuje z řeky Běly (Bíliny) a jejich přítoků pitnou vodu, která je jedna z nejkvalitnějších v České republice.

Tuto vlastnoručně ( přeloženo ze staročeštiny, dnes velice podobný jazyku polskému ) sepsanou knihu Nadání školy kladenské 1598 ( z roku 1899 / 1902 ) jsem získal před lety z pozůstalosti.
Knihu napsal pan Edvard Lorber.
Zlatník a hodinář, numismatik, archeolog, sběratel starožitností Eduard Lorber ( *1860 - +1941). Studoval v Táboře. Od r. 1886 působil jako hodinářský mistr v Kladně. 50 let provozoval zlatnický a hodinářský obchod na tehdejší hlavní Královské třídě poblíž Sokolovny, v r. 1935 krámek přestěhoval do Prokopské ulice. Byl aktivním členem řady kladenských spolků, Sokola Kladno, Řemeslnické besedy, Sboru dobrovolných hasičů aj. Ve volném čase se věnoval archeologii a numismatice. Podnikal amatérské archeologické výzkumy na libušínském hradišti a keltském oppidu ve Stradonicích. Sbíral keltské duhovky a české denáry. Sbírku stradonických nálezů poprvé prezentoval na Národopisné výstavě českoslovanské v r. 1895. Od r. 1919 byl členem Numismatické společnosti československé. Řadu cenných památek zachránil při demolici původního kladenského kostela v r. 1897. Od r. 1921 byl členem kladenské letopisecké komise, po smrti Antonína Sládečka v r. 1934 se stal předsedou muzejní komise, později muzejního spolku. ( zdroj : Středočeská vědecká knihovna v Kladně https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/index/?ok=Ulo%C5%BEit&src=kl_us_auth&ictx=kl&field=T001&search=Naj%C3%ADt&op=result&zf=TF_US_A_U_KL&term=0316679&fbclid=IwAR00pkYVedC2AfcHxt3Tw9ldZde3_PxCFJIwsQUThj0WoxelVL9m5O_WYwk), nebo ( zdroj : informačním systému abART https://cs.isabart.org/person/147826 ). Zde neleznete tuto podobenku. Ovšem základní údaje už nesedí. Přikláním se tedy k výkladu Středočeské vědecké knihovny v Kladně ).
V druhé knize Nadání školy kladenské 1598 se píše:
Níže poznamenáno se najde kde buď v městečku Kladně nebo v které vesnici krávy též i ovce Rektorovi pro lepší vychování, jak napřed psáno odevzdaného dobytka zůstavalo. Léta 1609.
Pravost potvrdil tehdejší ředitel Archivu Národního muzea Václav Schulz (*1854 - +1935).
Píše: Že se tento opis věcně, slovo od slova, shoduje s originálem jak se nachází na str. 1 - 62 a 141 - 153 knihy nadepsané Inventarium ab anno 1598, potvrzuje pro přesném srovnání. V Praze dne 3. srpna 1909. Václav Schulz, ředitel archivu Muzea Království českého.
NB ! Pravopis a interpunkce opisu měli býti dle nynějšího způsobu.
V knize Nadání školy kladenské 1598 se píše:
V knižce, která nese na deskách * titul "Inventarium ab Anna 1598" ( majetek velkostatku kladenského ) a ze které jsem "Školní nadání" vypsal, zachoval se též útržek papíru ( ? dopisu Páter Frant. Nigrina faráře v Novém Strašecí, dat. 19. října 1877 ) na kterém zemřelý Páter Josef Mottl, farář kladenský tužkou načrtl kde jmenovaná škola tehdáž stávala, kterýžto náčrtek jsem též na stránce předcházející nakreslil.
Na Kladně, dne 16. srpna 1899. Edvard Lorber
*Desky řečené a psané knížky jsou 165 mm široké a 204 mm dlouhé.
Že tento opis shoduje se s originálem, jak nachází se na str. 67 - 128 knihy nadepsané "Inventarium ab anno 1598" potvrzuje po přesném srovnání
Václav Schulz, archivář Muzea Království českého
V Praze dne 31. května 1900
Dále se v knize Nadání školy kladenské 1598 píše:
Takovýto opis školního nadání jsem zaslal panu dr. Jaroslavu Hruškovi starostovi Královského horního města Kladna, s tímto přípisem:
Velevážený pane starosto !
Když se u nás na Kladně pořádala v r. 1894 Národopisná výstavka, byl do ní také laskavosti pana správce Václava Danihelky (* 30.11.1846 + 11.03.1932 Kladno, Správce a ředitel velkostatku břevnovského a broumovského kláštera, kulturní a veřejný pracovník v Kladně ) zapůjčen inventář z roku 1598. V inventáři tomto nachází se též obnovené nadání ke škole kladenské, nařízené v letech 1598 - 1612 panem Ctiborem Tyburcim Žďárským ze Žďáru a na Kladně jeho paní Sibylou Žďárskou z Hořovic, jakož i potvrzení těch věcí vlastnoručním podpisem jmenovaného pána.
Poněvadž nadání toto, jak v ohledu kulturním tak i pro dějiny města Kladna, má trochu ceny, tak jsem tenkrát žádal pana Danihelku, aby ho daroval městu. Pan Danihelka nemohl přízni tomu vyhověti, avšak laskavě mě opisek na delší čas zapůjčil, já ho opsal a nechal pak v archivu zemského muzea vidimovati.
"Vidimace (jinak též úřední ověřování listiny) je úřední ověření skutečnosti, že opis nebo kopie listiny se doslova shoduje s předloženou listinou" ( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vidimace )"
Nyní Vám velevážený pane starosto opis tento odesílám s uctivou žádostí, aby jste ho do městského archivu zařaditi poručiti ráčil.
Snímek autografu ( dílo psané vlastní rukou ) mě laskavě zhotovil pan Karel Špringler učitel.
Takovýto opis jsem též zaslal Zemskému muzeu a zdejší měšťanské škole chlapecké.
S veškerou úctou Edvard Lorber, hodinář.
Na Kladně, dne 25. listopadu 1902.
Tyto dokumenty podepsal, schválil a razítkem Archiv muzea království českého opatřil pan Václav Schulz (*1854 - +1935). Tehdejší ředitel Archivu Národního muzea (v letech 1878 -1915).
Odpočívá na Malvazineckém hřbitově, DI, 581 ( Praha 5, Smíchov )
( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99bitov_Malvazinky )
( zdroj: http://www.hrbitovy-adopce.cz/adoptovane-hroby/63-vaclav-schulz.html )
Archiv národního muzea, historie a informace ( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Archiv_N%C3%A1rodn%C3%ADho_muzea )

mix všeho možného co jsem potkal po republice - hrady, zámky, údolí, ...

Využili jsme nabídku gymnázia v Zastávce si zajet s nimi do Prahy. Po prohlídce Národního muzea jsme měli vlastní program. Pro značnou část fotografií budou 3 alba. V prvním je Národní Muzeum a okolí, pak přejezd metrem a šalinou k Chotkovým sadům, dále pěšky, jen krátké odbočení ke Kramářově vile, tak jen její pozadí a pak pokračovali k Hanavskému pavilonu s překrásnou vyhlídkou na Prahu, Vltavu a její mosty.

Sobotní vycházka. Malé zastavení ve Valdštejnské zahradě - fotka hortenzie. Hlavním cílem bylo zjistit v jakém stavu je Šlechtovka a nová lávka do Troji. Šlechtovka už bez lešení , ale zatím není v provozu. Je tam ale stánek s občerstvením.
Lávka se buduje , přívoz nejezdí. Tak kdo chce na druhou stranu - musí přeplavat. :-)

Trasa: https://mapy.cz/s/jucofovebu

První den jsme se zastavili v půvabném Písku, kde jsme měli v plánu prohlédnout si historické jádro města. Nepříjemný děšť nás ovšem donutil vycházku městem notně zkrátit. Nicméně počasí se později umoudřilo, a tak jsme se cestou ještě zastavili v Putimi, zkouknout sochu Švejka. Po příjezdu do Nových Hutí jsme se ubytovali v penzionu Švehlíkova chata a k večeru vyrazili prozkoumat místní vesnici, hospůdku a terén :-).

Náš poslední den. Během cety domů jsme zahlédli majestátní komíny elektrárny Temelín, a prohlédli si kouzelné město Bechyně. Prošli jsme se z Hvožďan podél řeky Lužnice, přišli do Bechyně okolo zámku a po prohlídce historického centra nakoukli také do Muzea turistiky.

Brno - Velehrad (85 km)
Již popáté a pod sluncem, pod deštěm, v novém rozmanitém složení, s novými úmysly, nesčetněkrát obohaceni Boží milostí oproti našim vlastním "plánům".

Červencová první sobota byla jako určena pro výletování. Zajeli jsme do Benešova nad Ploučnicí prohlédnout si pět zámků tzv. "Saské renesance". Je to nádherný areál, který se nabízí fotit ze všech stran. Foceno aparáten Nikon Coolpix P 520. Má objektiv kterým lze zabrat širokoúhle kde co. Bohužel se ale hodně budov kácí. Jinak super výlet, počasí jak má být.

Benešov nad Ploučnicí a jeho pět zámků na jedné kupě. Foceno starším fotoaparátem Olympus mjú 725 SW, které jsou mnohem lepší než předchozí. A hlavně to fotila manželka se svým lepším pohledem na věc.

#Pardubice
Pardubické Matiční jezero vzniklo kolem r. 1910 při regulaci Chrudimky. Jméno jezero získalo
podle místní pobočky Ústřední pobočky Matice školské, která měla sídlo v přilehlé restauraci Rybárna.
Nyní zde probíhá čistění dna, odsáté bahno je ukládáno do speciálních vaků u břehů jezera.

Třetí a poslední album obsahuje trasu po dobrém obědě v pivnici U Rudolfína, kolem Rudolfína, Alšovým nábřežím, kde jsou překrásné pohledy na Hradčany, pak po Karlově mostu s odbočením před Malostranskými věžemi uličkami ke stanici metra Malostranská, kde byl sraz k odjezdu z Prahy.

Výlet do Hořic na Masarykovu věž samostatnosti, která slouží jako památník a zároveň jako rozhledna.