Můj milovaný životní prostor. 😍🏠❤️🍺
Město Fryštát bylo založeno pravděpodobně germánskými osadníky ihned po rozpadu Velkomoravské říše (r. 906 n.l.). Na slezském území Germáni zakládali osady a jednou z nich byla i ta, která stála na břehu řeky Olše. Mezi roky 1024-1032 dostala osada název FREYSTADIUM ORIENTALE a obdržela městská práva německého typu jako významné obchodní středisko ležící na středověké obchodní stezce z Uher do Slezska a Pobaltí. První písemná zmínka o městu Fryštát (Freistadt) pochází z roku 1268. Po roce 1282 se osadníci přestěhovali asi tři kilometry dál proti proudu řeky a na vyvýšeném místě byl postaven hrad. Na jeho místě dnes stojí zámek + kostel + fara. V 16. století byla kolem města vybudována soustava rozlehlých chovných rybníků. Rybolov a hlavně myslivost se stala velkou vášní těšínsko-fryštátských pánů Piastovců. Často vyjížděli do lesů, kde lovili zvěř. Na půli cesty mezi Těšínem a Fryštátem (les v části Louky) vznikla v roce 1545 obora, ve které žili statní jeleni, daňci, srnci, ale např. i losi. Oboru obdivoval i olomoucký biskup, když zřizoval vlastní oboru v Hukvaldech. Srnčí a jelení zvěř z obory byla určena ke každodenní spotřebě na knížecí stůl jak v Těšíně tak i ve Fryštátě. Třicetiletá válka přinesla Fryštátu útrapy, mimo jiné bylo město až do r. 1648 obsazeno Dány a Švédy. Roku 1766 se město stalo ohniskem dosud největší selské vzpoury ve zdejším regionu. V 2. polovině 18. století byla nalezena ložiska černého uhlí v nedaleké Karvinné . Od poloviny 19. století se začalo v sousedním Darkově rozvíjet lázeňství založené na léčivé jodo-bromové vodě. Čtyři sta let se ve Fryštátě a na území dnešní Karviné rozvíjelo pivovarnictví. Vrcholem karvinského pivovarnictví byl rok 1860, kdy vznikl pivovar Graf Larisch-Möniche Brauerei (Karwin, Oesterr. Schleissen). Na Moravě byl větší pouze brněnský pivovar a přerovskému se karvinský rovnal. V tomto období u nás (Čechy, Morava, Rakouské Slezsko) fungovalo 800 pivovarů a Larischův pivovar patřil mezi 8 největších. Pivovar přežil obě světové války a okupaci, ale únor 1948 a komunistický puč byl pivovaru osudný. Vedení KSČ rozhodlo o poddolování pivovaru a tím nad ním vyneslo ortel. Chod propadajícího se pivovaru byl zastaven v roce 1953. V roce 1949 vládnoucí komunistická strana sloučila obce Fryštát, Darkov, Ráj, Staré město a dnes již neexistující Karvinnou v jeden celek. A tisícileté město Fryštát dostalo, z historického hlediska zcela nelogicky a přes odpor občanů, název Karviná. Karviná má dnes devět městských částí. Kromě čtyř již zmíněných, jsou to také Doly, Louky, Mizerov, Nové město a Hranice. Od roku 1990 je hornická⚒️ a lázeňská⛲ Karviná také městem univerzitním🎓. Jako milovník živého piva nesmím zapomenout zmínit, že máme ve městě dva minipivovary.🍺🍺
#Karviná#Fryštát#KarvináJeStavMysli
Město Fryštát bylo založeno pravděpodobně germánskými osadníky ihned po rozpadu Velkomoravské říše (r. 906 n.l.). Na slezském území Germáni zakládali osady a jednou z nich byla i ta, která stála na břehu řeky Olše. Mezi roky 1024-1032 dostala osada název FREYSTADIUM ORIENTALE a obdržela městská práva německého typu jako významné obchodní středisko ležící na středověké obchodní stezce z Uher do Slezska a Pobaltí. První písemná zmínka o městu Fryštát (Freistadt) pochází z roku 1268. Po roce 1282 se osadníci přestěhovali asi tři kilometry dál proti proudu řeky a na vyvýšeném místě byl postaven hrad. Na jeho místě dnes stojí zámek + kostel + fara. V 16. století byla kolem města vybudována soustava rozlehlých chovných rybníků. Rybolov a hlavně myslivost se stala velkou vášní těšínsko-fryštátských pánů Piastovců. Často vyjížděli do lesů, kde lovili zvěř. Na půli cesty mezi Těšínem a Fryštátem (les v části Louky) vznikla v roce 1545 obora, ve které žili statní jeleni, daňci, srnci, ale např. i losi. Oboru obdivoval i olomoucký biskup, když zřizoval vlastní oboru v Hukvaldech. Srnčí a jelení zvěř z obory byla určena ke každodenní spotřebě na knížecí stůl jak v Těšíně tak i ve Fryštátě. Třicetiletá válka přinesla Fryštátu útrapy, mimo jiné bylo město až do r. 1648 obsazeno Dány a Švédy. Roku 1766 se město stalo ohniskem dosud největší selské vzpoury ve zdejším regionu. V 2. polovině 18. století byla nalezena ložiska černého uhlí v nedaleké Karvinné . Od poloviny 19. století se začalo v sousedním Darkově rozvíjet lázeňství založené na léčivé jodo-bromové vodě. Čtyři sta let se ve Fryštátě a na území dnešní Karviné rozvíjelo pivovarnictví. Vrcholem karvinského pivovarnictví byl rok 1860, kdy vznikl pivovar Graf Larisch-Möniche Brauerei (Karwin, Oesterr. Schleissen). Na Moravě byl větší pouze brněnský pivovar a přerovskému se karvinský rovnal. V tomto období u nás (Čechy, Morava, Rakouské Slezsko) fungovalo 800 pivovarů a Larischův pivovar patřil mezi 8 největších. Pivovar přežil obě světové války a okupaci, ale únor 1948 a komunistický puč byl pivovaru osudný. Vedení KSČ rozhodlo o poddolování pivovaru a tím nad ním vyneslo ortel. Chod propadajícího se pivovaru byl zastaven v roce 1953. V roce 1949 vládnoucí komunistická strana sloučila obce Fryštát, Darkov, Ráj, Staré město a dnes již neexistující Karvinnou v jeden celek. A tisícileté město Fryštát dostalo, z historického hlediska zcela nelogicky a přes odpor občanů, název Karviná. Karviná má dnes devět městských částí. Kromě čtyř již zmíněných, jsou to také Doly, Louky, Mizerov, Nové město a Hranice. Od roku 1990 je hornická⚒️ a lázeňská⛲ Karviná také městem univerzitním🎓. Jako milovník živého piva nesmím zapomenout zmínit, že máme ve městě dva minipivovary.🍺🍺
#Karviná#Fryštát#KarvináJeStavMysli
