kvetoslav56
Hezkou neděli Přátelé.
Jsem tady opět po měsíci s reportem TK Qitečka.
(Skolila mne na měsíc nějaká virózka, tak jsem nikde nechodil. Už jsem ale zase v kondici).
Sobota 27.11.2021.
Výšlap TK Qitečka:
"Z Trojáku podzimní krajinou Hostýnské hornatiny do Chvalčova - Říky".
Trasa: Troják - Přírodní rezervace Smrdutá - Jaroslavova studánka - Chvalčov, Říka.
Celkem nás vyrazilo 6, 2 turistky a 4 turisti (převaha chlapů, to se tak často nestává). Ostatní asi odradilo páteční počasí, kterém se však nedalo srovnat s tím sobotním, svítilo i sluníčko.
Výšlap se ale nakonec, díky ČD uskutečnil jinak.
Vyrazili jsme z Přerova dřívějším rychlíkem 07:22 h., abychom v Hulíně chytli osobák do Bystřice p. H.
Všechno klapalo, i když měli všechny vlaky mírné zpoždění.
Až na ten náš vlak do Bystřice p. H., zastavil v nějaké stanici, asi Holešově, a čekal na projíždějící vlak od Bystřice. Ten projel a náš vláček stál dál. takže jsme nabrali 20 min. zpoždění a autobus, kterým jsme měli jet na Troják nám ujel.
Ale protože Qitečka mají zdatného vedoucího, bleskurychle jsme po krátké poradě změnili trasu:
Bystčice p.H. - Svatý Hostýn - Skalný - Klapinov - Chvalčov, Říka.
Celkem jsme ušli, podle mého krokoměru, krásných 15 km krásnou zimní krajinou.
Jak už jsem psal v úvodu, než jsme došli na Sv. Hostýn, tak nám svítilo sluníčko.
Po krátké prohlídce kostela, křížové cesty a jedné kapličky. jsme navštívili Restauraci poutní dům 2, kde jsme pořádně posilnili výbornými polévkami, pivkem, někdo čajem s rumem,... .
Po této občerstvovací zastávce jsme vyrazili ke Skalnému a Klapinovu, no a pak do Chvalčova - Říky.
Počasí se trochu pokazilo, foukal celkem čerstvý vítr a začal poletovat i nějaký ten sníh. To nám ale nevadilo, protože v cíli, tedy ve Chvalčově - Říce, jsme měli cca 45 min. času do odjezdu autobusu, tak jsme si odskočili "ohřát" do Restaurace Karel Volek, která je vedle autobusové zastávky.
Všechno jsme krásně stihli a autobusem v 15:35 h. jsme odjeli do Přerova. Vlasta s Radkem pak ještě vlakem do Olomouce.
Na dokreslení výšlapu pár fotografií.
Fotili: Vlasta S., Radek K., Honza M. a moje maličkost.
Přátelé děkuju za krásný výšlap a těším se na další.
Více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • minulou sobotu
  • 52 zobrazení
vdinvestment
PRODÁME RENAULT CAPTUR PROJECT RUNWAY 1,2TCe ROK VÝROBY 11/2014 88 kW (119 PS) PO JEDNOM MAJITELI S JASNOU HISTORIÍ I NÁJEZDEM.NAJETO POUZE 45tis km. VÝHODOU VŮZ JE S AUTOMATICKOU PŘEVODOVKOU. AUTO NEHAVAROVÁNO.PĚKNÉ RODINNÉ AUTO. VÝBORNÁ SPOTŘEBA BENZÍNU, NATURÁLU A VELKÝ UŽITNÝ PROSTOR. OBLÍBENÁ GRAU PERLEŤOVÁ METALÍZA - VÝBAVA PROJECT RUNWAY VČETNĚ AUTOKLIMA, BEZKLÍČOVÉHO STARTU I ZAMYKÁNÍ. PARKOVACÍ KAMERY, TEMPOMATU, EL.OKEN A ZRCÁTEK, NAVIGACE A MNOHO DALŠÍHO.KEYLES , MONITORING VOZIDLA, DOHODA O DRUHÉ KOMPLET SADĚ KOL ALU SE ZÁNOVNÍ GUMOU.

VÍCE FOTEK NA :

https://youtu.be/fk0IkIUbJ9g

výbava:

LED SVÍCENÍ
NAVIGACE
BEZKLÍČOVÝ START I ZAMYKÁNÍ
ALU KOLA
LOKETNÍ OPĚRKY
PARK KAMERA
NAVIGACE
ECO REŽIM
CHROMOVÉ DOPLŇKY
LED SVÍCENÍ
ZABRŽĎENÍ V KOPCI
MLHOVKY
SKLOPNÁ ZRCÁTKA
STK I EMISE DO 11/2023
airbag
4x airbag
deaktivace airbagu spolujezdce
pohon
6 rychlostních stupňů
AUTOMATICKÁ převodovka
tempomat
aktivní bezpečnost
ABS
parkovací asistent - KAMERA
parkovací senzory zadní
protiprokluzový systém kol (ASR)
senzor tlaku v pneumatikách
audio, video
AUX
bluetooth
USB
dveře
centrál dálkový
centrální zamykání
sedadla
dělená zadní sedadla
isofix
výškově nastavitelné sedadlo řidiče
okna
el. okna
tónovaná skla
zadní stěrač
zrcátka
el. zrcátka
vyhřívaná zrcátka
imobilizér
chlazení, topení
AUTOMATICKÁ klimatizace
exteriér
alu kola
osvětlení
mlhovky
řízení
multifunkční volant
nastavitelný volant
posilovač řízení
přístroje
palubní počítač
venkovní teploměr
emise
plní 'EURO VI'
komunikace
satelitní navigace
startování
start-stop systém
startování tlačítkem

AKTUÁLNÍ NÁJEZD 45 tis.km VELMI PĚKNÝ , MÁLO JETÝ, MLADÝ VŮZ SE ŠPIČKOVOU SPOTŘEBOU BENZÍNU A DOBRÝM VÝKONEM . NÁJEZD I PŮVOD DOLOŽÍME- GARANCE. POKUD VÁS NABÍDKA ZAUJME VOLEJTE PROSÍM NA UVEDENÉ TEL.ČÍSLO.
Více  Zavřít popis alba 
  • minulý týden
  • 2 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
fuga
Konečně špatná předpověď; můžem jet na vandr. Z Křižan přes Vápenný, Jitravu, Bílé Kameny, Horní a Vraní skály, Haid, Valy na Luž a do Jedlové. Celkem 50 km. Super, akorát lesy a lesní cesty....to je peklo. i v CHKO....
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v listopadu
  • 57 zobrazení
toh
Původně jsme měli jet na Kokořín, ale pak jsme jeli na Kolopeach. K Vokovi a Daně se podíváme příště. Na ranči nás bylo tak do mariáše, stále panovaly krásné podzimní dny. V pátek volal Kantor, že v seriálu OSADA v jedné boudě visí moje placky!V sobotu odpoledne jsme odjeli do Tuháně stěhovat nábytek před malováním a pak zapálili na hřbitově svíčku pro Jouzu, když jsou ty dušičky. Během toho dorazila i "smečka" z Kvítkova, a tak jsem byl já ve střehu....
Na Kolopeachu jsme pak poslouchali staré desky, hlavně Michala Tučného a vyprávěli si o těchto černých velkých cédéčkách, jak kdysi prohlásila vnučka Marušky. Večer jsme pak vybalili nástroje a přeci jenom zahráli a hráli jsme opět dlouho do noci.
Neděle pak byla ve znamení dobývání se na uzamčené WC, klíč byl samozřejmě uvnitř a venku koule...
Tak placky jsem tam jako rekvizity měl hned tři a byla tam i vlajka PLACHÉHO BOBRA... Ahoj!
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v listopadu
  • 37 zobrazení
kiki-jiki
Víkend po čtvrtečním svátku jsem měl jet na outdoorový závod, prodloužili jsme si tedy víkend před ním rovnou až do čtvrtka a strávili ho v severovýchodní části Krušných hor. Při plánování jsme vůbec netušili, že zrovna námi vybraná oblast nad Litvínovem je zejména na podzim neobyčejně atraktivní. Rozlehlé zachovalé bučiny kontrastují s obrovskými hnědouhelnými doly a navzdory blízkosti tepelných elektráren a chemičky jsou zde lesy v lepším stavu než mnohde na Šumavě.
Kategorie: krajina
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v říjnu
  • 113 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
kvetoslav56
REPORT Z VÝŠLAPU TK QITEČKA.
Je neděle, nádherný slunečný podzimní den.
Stejně nádherný byl i včera, tedy sobota 23.10.2021, den našeho výšlapu.
Proto čtěte a a podívejte se na pár fotografií z našeho včerejšího výšlapu, který jsem nazval: "PODZIM, KDY PŘÍRODA ČARUJE."
Výšlap:
"Z Velehradu přes rozhledny Salaš a Modrá do Modré".
TRASA: Velehrad - rozhledna Salaš - rozhledna Modrá - Modrá.
15,8 km, trasa středně náročná.
Nakonec jsme ušli podle mého krokoměru poctivých 20 km.
Celkem nás šlo 6, 3 turistky a 3 turisti.
Mapa pro inspiraci: https://1url.cz/TKd7z
Nakonec jsme došli až do Velehradu na náměstí, protože hospoda v Modré otevírala až v 18 h. a tudíž jsme měli cca 45 min do odjezdu autobusu do Uherského Hradiště.
Ale popořadě.
Z Přerova jsme jeli 4 a v R vyšší kvality nám držela místo Vlasta S., která jela z Olomouce. A to nebylo všechno. Do Velehradu dorazil autem i Radek K., který se ráno rozmýšlel zda jet nebo nejet až mu vlak ujel. Museli jsme na něj chviličku čekat, proto, že ještě po cestě trošku bloudil a zajel někam ke Zlínu. Hold neměl sebou navigátorku, která by ho vedla tím správným směrem. Měli s námi jet ještě dvě děvčata ze Zlína, Zorka V. a Katka Ch., které nakonec měli jiný program. Proto to Radka možná táhlo ke Zlínu.
Když byla skupina konečně pohromadě, prohlédli a nafotili si krásné objekty, kterými se Velehrad pyšní (viz fotografie). Je to úžasné energií nabité místo.
Po tomto kRÁsném zastavení jsme vyrazili nádherným v podzimu zbarveným údolím k vesnici Salaš nad níž na kopci stojí rozhledna téhož jména, tedy Salaš.
Ještě než jsme se pustili do na cestu do kopce, kde rozhledna stojí, navštívili jsme místní hospůdku, kde právě otvírali. Posilnili se gulášovkou a pivkem a pak už jen do kopce k rozhledně. A byl to skutečně jak mi říkáme "hebl", po té rovině, co jsme šli z Velehradu.
Stálo to však za to. Když jsme vylezli na rozhlednu, počasí nám přálo, sluníčko příjemně hřálo, otevřelo se pod námi údolí v nádherných barvách, zalité poledním sluncem, tak jak to umí Příroda v podzimních dnech. Byla to opravdu nádheRA.
Po této velmi příjemném zastavení, jsme se vydali k menší rozhledně Modrá, která ční nad obcí Modrá. Opět bylo co vidět, v dálce barevně zbarvené lesy a pod námi žluté vinohrady.
Pak už jsme se vydali do Modré do místní hospody na nějaké občerstvení, ale jak jsem psal byla zavřená. Proto, že jsme měli čas, šli jsme až do Velehradu na stejný autobus, kterým jsme měli jet z Modré do Uherského Hradiště. Z AN jsme se přesunuli na nádraží ČD, odkud jsme se rychlíkem vydali k domovu
Přátelé, Věruško L., Vlasti S., Moni M., Honzo M. a Radku K., moc děkuju za příjemnou společnost a těším se na další výšlapy.
Na dokreslení pár nádherných fotografií.
Fotili: Vlasta S., Radek K., Honza M. a moje maličkost.
Více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 23.10.2021
  • 112 zobrazení
jirka-suchomel
Motorové vozy pojmenované podle věžové kabinky strojvedoucího byly vyrobeny pro místní dráhy v počtu 89 kusů. Kromě netradičního vzhledu zaujmou např. palubním telefonem pro spojení průvodčího se strojvedoucím, planetovou převodovku bez spojky nebo reverzačním benzinovým motorem, který se točil podle toho, kterým směrem měl vůz jet. Vozy byly v provozu velmi oblíbené a udržely se až do roku 1958. Dochovaný motorový vůz M 120.417, jehož majitelem je Národní technické muzeum, je provozován v šumperském depu.
Více  Zavřít popis alba 
  • 9.10.2021
  • 28 zobrazení
wakiavalon
původně jsme měli jet jindy a v jiné sestavě, ale nakonec se urval aspoň Čiksika, abychom dorazili na smluvený večerní pokec a zabrnkání za kamarády
Více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 9.10.2021
  • 121 zobrazení
1511
Skvělá akce.....
Více  Zavřít popis alba 
  • 2.10.2021
  • 317 zobrazení
monikash
V neděli 26. září 2021 pokračovaly 2. dnem letošní Husí slavnosti opět bohatým programem. Před knihovnou a za muzeem proběhly doprovodné akce. Na prvním místě proběhlo čtení pohádkových příběhů anebo si děti mohly něco namalovat či rozšířit své vědomosti ze života ptáku, za muzeem si mohly zahrát severské nebo normální kuželky, popřípadě navštívit interaktivní výstavu deskových, karetních a naučných her. O této výstavě jsme vás seznámili v samostatném článku https://www.boskovice.cz/muzeum%2Dvystavuje%2Dfotografie%2Dboskovickeho%2Dghetta%2Da%2Dstolni%2Dhry/d-42705 .
Na náměstí vystoupil několikrát Velen, folklórní soubor, který letos slaví 70 let od svého založení, písničkář Monty, ZUŠ Letovice a Kopjam z Jevíčka. U skleníku opět vystavovali členové Českého svazu chovatelů, mohli jste nakoupit na stáncích rukodělné výrobky nebo něco pojíst a vypít. Děti se mohly zabavit s Komedianty na káře či se zapojit do dětských dílniček. Navíc se tu objevil nafukovací model Měsíce z brněnské hvězdárny a planetária. Letní kino rozezvučely před polednem francouzské, české a americké swingové skladby v podání zpěvačky Marie Gilbertové za doprovodu brněnské kapely DJANGO JET. Ve 14 hodin zaplnil areál kina Jiří Pavlica s Hradišťanem. Odhadem si je přišlo poslechnout kolem 800 návštěvníků. Jejich „rekord“ o 2 hodiny později zlomil písničkář a kytarista Pokáč. Přišlo si jej poslechnout přes 1.000 návštěvníků.
Po vystoupení Hradišťanu byla ve skleníku vyhlášena nejlepší husí pečínka roku 2021. Porota ve složení Pavel Sapík, který i dnes ve skleníku vařil, coby předseda komise, místostarosta města Petr Malach, ředitel VOŠ a SŠ Boskovice Pavel Vlach, vedoucí stravování Lenka Svobodová a kuchařka Jana Ondříková ochutnali v sobotu odpoledne husí pečínku ze 7. restaurací, které se do soutěže zapojily. Porotci hodnotili vzhled vůni a chuť. A právě dnes pak vítězné 3 restaurace obdržely z rukou starosty města Jaroslava Dohnálka a obou místostarostu Petra Malacha a Michaely Žejškové hrnec na zelí, lahev sektu a diplom. Vítězná restaurace pak i šek na 5.000 korun a dort. Na 3. místě se umístila restaurace Comfy Café & Bistro, druhou příčku obsadil Hostinec U Rudyho a vítězem se stala Restaurace U Rabína.
Po restauracích se do skleníku přesunuli chovatelé, aby ze svých řad ocenili nejlepší chovatele. O oblastní výstavě Boskovice 2021 vás informujeme v samostatném článku https://monikash.rajce.idnes.cz/Chovatele_vystavovali_pod_jinanem_Boskovice_2021/ .
Více  Zavřít popis alba 
  • 26.9.2021
  • 81 zobrazení
bikerbob
Po nalákání jedním kamarádem a nakonec odřeknutí druhým jsem byl přesto všechno tak natěšený, že jsem do Rumunska vyrazil nakonec i jen sám.
V sobotu jsem vyjel brzy ráno a šlo mně jen o co nejrychlejší přesun za rumunské hranice. Takže přes Slovensko hlavně dálnice, přes Trebišov, kousek přes Maďarsko a pak už Rumunsko. Kdyby se dařilo, chtěl jsem přespat až poblíž Baia Mare, které je kousek od hor. Dvouhodinové čekání na maďarsko-rumunské hranici ale vzalo plánem za své a přes booking jsem si našel penzion v příhraničním Satu Mare.
Kvůli pozdnímu příjezdu do penzionu jsem neměl ani jednu Lea, tak jsem se v neděli ráno pokoušel najít bankomat. Google nebyl vůbec aktuální a využil jsem tak směnárnu. Bohužel kurz horší než později zjištěný kurz při platbě kartou. Příště raději objedu všechny nabízené bankomaty, snad bude některý funkční.Po zhruba hodině cesty se konečně dostávám do hor s minimálním po sezónním provozem a užívám si krásných výhledů na hory, údolí, vesničky a kláštery z asfaltových i nezpevněných cest. Některé z cest se nakonec ukázaly jako neprůjezdné ale díky krásné přírodě to člověku vůbec nevadí. Když jede člověk sám, tak zastavuje, fotí, stravuje se a jede jen kam sám chce. Při celodenní jízdě mně společnost nechybí, jen večer není taková zábava. Kolem šesté večer, při stmívání, objevím v jedné vesniče šipku na privát, který se mně po chvíli podaří najít. Staří majitelé spí v dřevěném domečku a ze zdeněho mají vytvořen malý penzion. Stařík zatopí pod kotlem a do deseti minut mám teplou sprchu, kde ani černá voda z unikajících sazí nevadí. Hlavně že hřeje.
V pondělí ráno se ochladilo na nějakých šest stupňů. Podle předpovědi ale bude přes den zase polojasno a v nižších polohách i kolem dvacítky. Opět se motám po včera večer vytýčené trase, občas udělám neplánovanou odbočku na cestu, která vede zajímavým směrem k nějakým pěkným kopečkům. Hned druhá dopolední odbočka se mně trochu nevyplatila. Nezpevněná cesta se ukázala po pár kilometrech jako neprůjezdná a náhradní trasa mě zase neplánovaně vyhodila ze sedla. Pomalá rychlost ale pár kamenů velikosti pěsti dokáže se žebry udělat své. Po demontáži kufrů a brašny jsem ale i poškubanými žebry s vypětím všech sil motocykl zvedl. Ještě, že to nebyla klíční kost :-D Do nejbližší vesnice to bylo tak 3-5 kiláků. Náhradní rodeo odbočka se však ukázala jako slepá a tak nezbylo, než se stejnou trasou vrátit zpět na asfalt. Žebra byly cítit při nasedání a vysedání, při prudké manipulaci s řidítky a při velkých hrbolech. Jet se ale celkem dalo, tak jsem pokračoval dál. Cesta mně po pár kilometrech opět zavedla na šotolinu ale s pevným podkladem, tak jsem to neootčil a zkusil projet. Pár kiláků v pohodě ale ve vesnici mně navedla navigace do kopce opět s velkými převalujícími se šutry. Nakonec jsem to neustál a s oslabenou rukou kvůli bolesti v žebrech jsem to na místě neudržel. Opět nezbylo než sundat všechny kufry, prázdné moto zvednou ... a po šedesáti metrech vyjet za zatáčkou na sfalt. Kurňa, taky jsem to mohl ustát :-D Žebra se ale začaly ozývat čím dál víc a vynášení kufrů a vaku do prudkého kopce mně taky zrovna nepřidalo. Po nabalení motocyklu raději v navigaci zakazuji nezpevněné cesty a pokračuji dál po trase. Druhý den ráno se uvidí, jestli to zvládnu dál nebo se budu muset vrátit. Což se mně moc nechce, protože počasí je luxusní a příroda rumunských hor překrásná. Na nocleh narážím opět po šesté večer v příjemném motorkářském kempu s penzionem a starostlivým německým majitelem.
V úterý ráno se zdají být žebra lepší. Sice je pořád problém vstát z postele ale nemusí jít vše rychle, hlavně, že to jde aspoň pomalu :-) Rozhodnu se tedy pokračovat dál ale už jen po asfaltu. Do poledne dám i s návštěvou moto muzea nějakých dvěstě kilometrů a žebra se zase začínají hodně ozývat. To už cítím, že bude hůř. Mířím tedy po původní trase směrem k západu a opět se rozhodnu co mně asi žebra dovolí. Před sedmou večer při slézání z motocyklu u motelu ale cítím, že budu mít další den asi poslední šanci zvládnout cestu domů. A při hekání a postupném odnášení vaku a aspoň zadního kufru do pokoje ve druhém patře vím, že i ta šance bude s odřenýma ušima :-)
Ve středu brzy ráno sotva vylezu z postele a už se mně ani do sprchy nechce. S námahou se sbalím a kolem čtvrt na sedm (v Rumunsku je oficálně čtvrt na osm) vyrážím k domovu. Dám na navigaci a jedu delší trasou přes Miskolc, kde by ale díky dálnici měla být cesta o půl hodiny kratší. Najdu si i celkem rozumnou pozici, kdy nejsou tolik cítit jak žebra, tak svalové křeče, které chytám pod levou lopatkou. Díky bohu za tempomat. Před rumunským Baia Mare je několik kilometrů dlouhá kolona. V protisměru je neustále provoz, že se nedá ani moc předjíždět. V blízké vesnici pak najdu na navigaci pár objízdných cest po okolních uluičkách, parkrát to šoupnu přes pruh pro cyklisty a než se z kolony vymaním, ukazuje mi navigace hodinové zpoždění. Ještě, že se mně podaří na rumunsko maďarské hranici přijet k závoře se dvěma auty, kdy za mnou nějaký velitel okamžitě umístí z okraje do jejího prostředku značku zákazu vjezdu. Ve druhé koloně totiž čeká tak dvacítka aut. Bohužel dálnice z Miskolce do Košic je uzavřená a tak kromě 80 kilometrů navíc je ještě i cesta o skoro hodinu delší :-D A pak kousek před maďarskými hranicemi, pár minut po předjetí třech kamionů, na dvou hlubokých asfaltových propadlinách vyskakuje můj levý kufr z držáku a jiskří dobrých 15 metrů po asfaltu. Takže kromě prohlubní je už i dobře odřený :-))) Abych zabránil kolizi kufru s kamiony, ne-li něčemu horšímu, spěchám a při sesedání už bolavé tělo neudrží motocykl a ten si v klidu lehá do trávy vedle silnice. Taky mám chuť se natáhnout :-D Nakonec projede v rychlých intervalech asi patnáctka kamionů, než se objeví aspoň dodávka, kterou se mně podaří zastavi a dva manželé mně pomohou motocykl postavit. To už s mými žebry vážně sám absolutně nezvládám ;-) Ono už při každém nasednutí nebo sesednutí musím chvilku spočnout, než se můžu zase hýbat. Už mě ale čeká jen jedno sesedání na slovenském dalničním odpočívadle, abych se za soumraku více oblékl a jedno sesedání na slovenské benzince před hranicemi na tankování. Pak už jen z Bytči do Rožnova déšť a z Bumbálky mlha. Poslední sesedání je v děvět večer doma ve firmě ... a tak není divu, že po druhém středečním jídle ulehám na gauč zase bez sprchy. Však ve čtvrtek je taky den :-D
Přes všechny štrapáce to stálo opravdu za to a ničeho nelituji. Příští rok snad dostane Broňas svou Pan Americu ještě před létem a vyrazíme znovu ;-) Ještě je co v rumunských horách objevovat a klidně i znovu navštívit ;-)
Kategorie: cestování
Více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • letos v září
  • 107 zobrazení
marcelpoko
Podnikli jsme dlouho plánovanou expedici do Ostravy na prohlídku vysoké pece.Byli jsme tam v minulosti s Haďákem a Honasem ,ale teď dodělali další expozice a plánovaná návštěva Landeku se už nestihla.Otevřeli Svět techniky v U6 a tam jsme ztrávili dalších 2 a půl hodiny.A když jsme vylezli bylo půl páté.Musel jsem si jet ještě koupit karimatku,kterou jsem zapoměl doma a pak rovnou na Hrabyni. Zkusili jsme vysílání,ale negativ.Našli jsme bivak a po 21 h jsme usnuli.Už se ani nedalo chodit,jak nás bolely nohy.Tak že příště jedeme znovu a to na Landek a hlavně ke kamarádovi Chozému.
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 52 zobrazení
haninani
Už dlouho jsem měla chuť jet do Adršpašských skal. K naplnění došlo v polovině září, tedy mimo sezónu a jako parťáka jsem si vzala mámu. I mimo sezónu jsme uvitaly nákup vstupenky online přesně na čas. Ubytování jsme měly pro víkendové přespání dokonalé v hotelu Adršpach Garni, který je situován jen pár kroků od vstupu do skal a byl za výhodných cenových podmínek. Kromě toho byl čistý a bylo v něm teplo (venku už moc teplo nebylo) a navíc jsme měly opulentní snídani. Máma zvládla všechno výbornou. Lezla po skalách a byla všude, kde bylo možné být. Schodů tam bylo do nebes...
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 31 zobrazení
m-f
A je na světě. Jako vždy jsme si na ni připili a hned první výkend vyrazili do Nového Města na obhlídku (původně jsme měli jet jen hlídat děti, ale takhle to bylo i s bonusem)
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 109 zobrazení
lucislava
Je fajn jet na klubovou schůzi a výšlap vlakem.Cestou jsem viděla tohle a nejen to.Tak se sbalili kamarádi a vyrazilo směr.....směr objekt,ve kterém prý toho bylo víc,ale já tvrdím,že tu stále je mnoho k vidění.
Kategorie: dokumentykoníčky
Více  Zavřít popis alba 
  • 12.9.2021
  • 29 zobrazení
huranakola
NNNNNNNNNNDDR
Přátelé, tak jsem zabrousila na naše poslední album z 18. ročníku. Pokaždé celý ročník okomentuji a co jsem se dočetla…??? Že si na vás nachystám maturitní otázky, když jsme v tom 19. ročníku….??? Příště si musím přečíst před akcí co se dělo naposledy, protože tady jsem selhala a nic si nenachystala…. Ale tak je to výzva do toho 20-tého….
Letos nás sice bylo zase o něco méně, ale penzion v Dobré Vodě u Telče jsme opět trošku oživili. Jídlo, pití, kytary, zpěv a dobrá nálada nás provázela po celou dobu pobytu.
Ráno v sobotu – odjezd opět v 9.00 hodin, takže tradičně v 10.00 hodin jsme vyrazili. Obloha azurově modrá a začátek cesty vedl stejně jako vloni přes Mrákotín a pak kopec…kopec…kopec….NNNNNNN a pak sem tam dolů, málokdy rovně…. Krátké pauzičky na lesních cestách všem prospěly. Kávičková a osvěžující větší pauza byla na hradě Roštejně, odkud jsme pokračovali směrem do Třešti(tě) na oběd do restaurace Svět. Musím říct, že porce se hodně pohybovaly za hranicí poživatelnosti pro jednoho…. prostě porce jakou SVĚT neviděl…. V dálce už bylo docela slušně slyšet bouřku, která byla kousek od nás, ale tak nějak se nám zatím vyhýbala. Jindra nám dal na výběr, že se můžeme jet podívat na pramen Dyje nebo do Telče do pivovaru na pivní slavnosti, ale on že jede na pramen ☺ a potom do Telče. Takže bylo rozhodnuto…. následovalo NNNNNNNN a fakt hodně a dlouho…. Ondrova hláška na kopci – mám penne pod bradou to plně vystihla…. U pramene proběhla opět pauzička, rozjímání, focení, odpočívání …. no a pak konečně do Telče. Tady jsme se rozdělili na dvě skupinky – jedna do pivovaru na slavnosti a druhá na náměstí na kávu a na zmrzku. Bohužel počasí si řeklo, že nám dá trošku zakusit vody, a tak už v Telči při odjezdu začalo krápat a pak lilo a lilo a lilo a lilo…. do penzionu jsme dorazili mokří, ale 47 km v nohách a myslím, že všichni spokojení a rádi, že to po roce zase zvládli a můžou mít své kolo opět po celý rok na háku…. a to doslova… ☺
A příští 20. ročník se nám doufám podaří svolat i děti, kvůli kterým vlastně tato tradice vznikla….. Bylo by to báječné shledání po tolika letech.
Tak za rok ahoj!!!!!!
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 29 zobrazení
rcmpilot
  • letos v září
  • 66 zobrazení
jesterkamarcelka
Poslední zastávka je na Berounce v autokempu Višňová II.
Cesta byla trochu komplikovaná, protože jsme chtěli jet přes restauraci U rozvědčíka, ale zrovna ten den tam zavírali most přes Berounku a my museli objížďkou. Kemp ve Višňové známe z našich cest po Berounce v minulých letech.
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 6 zobrazení
harmiva
Z Kolašina podél řeky Tary, přes Matěševo, pak podél řeky Drcka přes Bare Kraljske do sedla Třešnjevik. Odtud do cílové osady Štavna. Ujeto 36 km, vystoupáno 883 m.
Bylo možné jet i delší trasu: Kolašin, Praševac, Berane, Šťavna.
Více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • září až říjen
  • 24 zobrazení
franta123
Chtěli jsme jet jako obvykle na Slovensko. Ale řádil Covid.
Chtěli jsme jet jako obvykle ve třech nebo čtyřech. Ale řádil Covid.
Nakonec jsme vyrazili ve dvou, jen já a Tomáš.
Ale měli jsme nádherné počasí po celou dobu akce, viděli spoustu krásných nových věcí, měli prima zážitky, setkali se s příjemnými lidmi a na dva dny se k nám přidali i ostravští kamarádi Eva s Drahošem. A tak to nakonec všechno dopadlo dobře a nikomu se nic nestalo.
Bydleli jsme tři dny v Zábřehu a tři dny v Olomouci, pohybovali se na velké ploše a denně používali veřejnou dopravu. Toto album se původně mělo jmenovat Zábřežsko, Olomoucko a blízké okolí. (trochu dlouhé, že?).
Naštěstí jsem si však včas všiml, že celý kraj, kterým jsme se pohybovali, spadá do oblasti Hané (Hanácka) nebo do jejího bezprostředního východního okolí.
A tak se album jmenuje krátce a výstižně Haná. Chcete-li se s ním blíže seznámit, máte to jednoduché.
Prostě album otevřete a fotografie s popisky vám o něm budou vyprávět. Je tam krásně!
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 213 zobrazení
jardazupice
I přesto, že jsem zde byl již několikrát, musel jsem jet i dnes. Byl to totiž poslední Den otevřených dveří pro veřejnost. Majitel se rozhodl pokračovat jinak, a hlavně už nic pro veřejnost nereprezentovat. Hovořili jsme na toto téma amusím mu dát za pravdu. Doba je blbá a zaslouží si i blbá rozhodnutí. Při cestě zpátky jsem se zastavil ve Střezeticích a na Chlumu.
Více  Zavřít popis alba 
  • 5.9.2021
  • 21 zobrazení
kabl58
Motodovolená s Jirkou-žralokem od 30.8 do 7.9.2021.
Sraz v Klatovech, kde jsme se rozhodli kam jet. Přesun se spaním v Rakousku do Slovinské Idrije, kde jsme měli zabukované 4 noci a odkus jsme vyráželi na výlety. Navštívili jsme : Predjamský hrad, Postojnskou jeskyni, jezezo Bled a Bohijnské jezero, vodopád v Triglavském národním parku, Ferariho zahradu, kostel Sv. Antonína Paduánského s křížovou cestou, Solné pánve u moře-tam jsme se i koupali. Mimo jiné jsme jeli i šotolinu cca 16 km. Nespočet serpentin a kopců. Po přesunu přes Maďarsko na Slovensko do Dudinců, kde jsme se setkali s kamarádem Fedorem a Vierkou, kteří nás doprovodili do Zvolena k obrněnému vlaku, Banské Bystrice - muzeum SNP, Špania dolina s kostelem který má kryté dřevěné schodiště, štolu na těžbu mědi. hornický orloj, k žebříku do nebe atd. #cestování#příroda#rodina_přátelé#země
Více  Zavřít popis alba 
  • léto
  • 98 zobrazení
Reklama