dago66
  • 19.11.2015
  • 1 128 zobrazení
mh2007
Fotky z koncertu výborného libereckého Big Bandu ZUŠ před radnicí v Jablonci, kde voněly klobásy, točil se Rohozec jedenáctka, kde pobíhali malí i velcí Italové, ale především kde zněla výborná jazzfunkrocková muzika :-)! Ryt-mus! Závěrem tradičně: long live J.A.R.
více  Zavřít popis alba 
  • 27.5.2008
  • 619 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
marcusc
Čtvrtek, 8. srpen, 2013 do Neděle, 11. srpen, 2013 areál Eurocentra
Čtvrtek–sobota / 10–18 hodin, neděle / 10–17 hodin

Velkolepá prodejní výstava představí produkci téměř čtyř desítek sklářských a bižuterních firem z České republiky a ze sousedního Polska.

Každý den se uskuteční prezentace několika technik práce se sklem, bižuterií, ale také keramikou. Návštěvníci se mohou těšit na foukání skla, mačkání skleněných kamenů, broušení, rytí a malování skla, předvádění techniky podmalby na skle, výrobu foukaných figurek nebo černé bižuterie.

http://www.eurocentrumjablonec.cz/akce/program-akci/
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 8.8.2013
  • 607 zobrazení
hlinenysvet
Velikonoce se blíží, tak si vyrobíme velikonoční slepičku. Vyválíme plát hlíny asi 1 cm silný a vykrojíme z něj obdélník, který se stane základem těla slepičky. Ze zbytku vyválené hlíny vykrojíme (třeba podle šablonky) tvar hřebínku. Obdélník na užší staně poškrabeme a naneseme šlikr (blátíčko z téže hlíny sloužící jako lepidlo), tvar spojíme do válce a spoj co nejlépe zapracujeme do hladka. Horní okraj potřeme šlikrem, k jednomu okraji vložíme dovnitř hřebínek a celý horní okraj slepíme k sobě. U hřebínku zapracujeme hlínu do hladka a v místě ocasu stiskem prstů vytvarujeme podle fantazie. Ocas můžeme potom na několika místech ozvláštnit otvory, které vykrojíme děrovačem (stačí i víčko od fixy). Potom si vymodelujeme zobák, připravíme si "mrkvičku", na širším konci do ní vytvoříme asi 1 cm hluboký zářez, naneseme do něj šlikr a přilepíme na místo - opět pěkně zapracujeme. Ze dvou kuliček vymodelujeme očka, nalepíme po stranách hlavičky a vymáčkneme do nich zorničky, aby oko nebylo "slepé". Pod zobáček nalepíme za špičku dvě "kapičky" vyříznuté z tenkého plátu jako lalůčky. Tělo slepičky pak můžeme plasticky zdobit poškrabáním jehlou nebo škrabkou, otisknout kolečka (víčko od fixy nebo brčko na pití), nebo použít razítka k dekoraci. Pozor, aby tlak nebyl velký a výrobek se neprotrhl. Někdy je třeba lepší podložit zevnitř druhou rukou. Plastický dekor připravujeme zejména tehdy, chceme-li využít k další dekoraci např. zatírání oxidy.
Hotový výrobek necháme dokonale proschnout a potom pálíme na přežah. Následuje další dekorování.
Jednou z možností je namočit výrobek do základní světlé glazury (v mém případě bílá Pw 141). Po krátkém zaschnutí lze pak zdobit dál barevnými glazurami nanášenými stětcem. Dekor a jeho barevné provedení záleží na výběru autora. Nebo lze použít prosté pocákání pomocí štětce v několika ladících odstínech a následně dobarvit zobák a hřebínek.
Další způsob, který využijeme zejména pokud jsme si při výrobě slepičku zdobili plasticky - otisky, rytím, škrabáním - je zatírání oxidy. Například oxidem železa (Fepren). Oxid rozmíchaný ve vodě naneseme štětcem a hned vytíráme z výrobku vlhkou vyždímanou houbou, kterou průběžně čistíme pod tekoucí vodou. Barva z povrchu se tak vytře a zůstane pouze v rýhách dekoru, který tím pěkně vynikne. Po vytření a zaschnutí můžeme glazurami dodekorovat některé detaily.
Proschlé výrobky dáme pálit za ostrý výpal (u mne teplota 1020°C). Teplota se bude řídit také použitými glazurami.
více  Zavřít popis alba 
  • únor až květen 2013
  • 605 zobrazení
amater-technik
Už mě nebavilo rytí rýčem a tak jsem si vyrobil půdní frézu.Cívka na prodlužovací kabel je z vojenského spojařského navijáku.
20.5.2016 Přidávám video práce s rotavátorem.
Kategorie: domakoníčky
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2015 až květen 2016
  • 564 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
annalee
...aneb něměčtí manažeři jezdí rýt pole a čeští inženýři jezdí do Slavětína.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2009
  • 531 zobrazení
vytvardilna
rytá a rozmytá kresba
vdišpddmnmps
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2011
  • 474 zobrazení
larakroft
Klisny jsou seřazenynod nejlepší tak, jak byly vyhodnoceny. Jméno klisny a zkratku pl. příslušnosti naleznete v názvu souboru - informace o fotografii u šipky pod každým snímkem.

Českomoravský belgik

1) 20/701 Béva II (2955 Bošar - 55/983 Hela)
2) 61/422 Brita (1314 Baroš - 61/55 Arka)
3) 49/165 Ferneta (2696 Korbus - 49/810 Flereta)
4) 57/44 Pája (553 Parbon - 61/111 Arisa)
5) 56/586 Agra (2881 Agar - 61/35 Adéla)
6) 63/739 Kira (1315 Mazut–2 - 55/737 Korzeta)
7) 4/780 Barminka (2566 Baron - 59/550 Minka)
8) 59/88 Roza (1328 Ašar - 15/620 Ryta)
9) 4/781 Baba (2566 Baron - 54/478 Baraka Teč)

Norik

1) 20/704 Šárka (1334 Direkt - 26/580 Borůvka)
2) 11/591 Ella (2827 Gone - 11/553 Lusy)
3) 34/769 Sága (657 Tango - 34/489 Sněženka)
4) 35/927 Trinity (2367 Brys - 35/386 Ketty)
5) 35/916 Tosca (2367 Brys - 35/432 Lada)

Slezský norik

1) 67/326 Sandra (2957 Hardy - 70/346 Iva)
2) 63/773 Lucka (2910 Biskup - 71/416 Zentra)
3) 67/316 Polly (2415 Hugo - 69/71 Alice)
4) 72/456 Adéla (2691 Streimur - 69/690 Agáta)
5) 67/317 Póza (685 Gotlas - 72/838 Jana)
6) 67/342 Bryska (2952 Brys Slezský - 67/378 Bona)
7) 20/703 Gama (2827 Gone - 69/868 Kala)
více  Zavřít popis alba 
  • 7.9.2013
  • 465 zobrazení
petway
www.petway.cz - identifikační známky s rytím textu dle přání
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • duben až listopad 2012
  • 441 zobrazení
ramboxb7
S. T. Dupont
Od sběratelů z celého světa pro vás získáváme investiční kusy zapalovačů Dupont. Tato francouzská firma, která původně vyráběla na zkázku pro korunované hlavy, už od počátku čtyřicátých let, kdy rozjela sériovou výrobu, patří mezi výrobci luxusních zapalovačů k těm opravdu slavným (stručnou historii firmy s fotografiemi některých modelů najdete zde a zde je krátké shrnutí výroby zapalovačů ve Francii). Výrobky firmy Simon Tissot Dupont odevždy patřily a dosud patří k nejoblíbenějším právě u zákazníků vybraného vkusu, kteří mají zárověň vysoké požadavky na kvalitu materiálů a spolehlivost.

Co je luxusní zapalovač
Slovy luxusní zapalovač nejsou míněny laciné napodobeniny výrobků prestižních firem, které se jen snaží působit noblesně, ani u nás tak oblíbený výrobek z tenkého plechu dobrý tak pro vojáka. Ostatně i zapalovače Dupont (benzínové i plynové) válčily ve Vietnamu a to dříve, než výrobky nejmenované americké firmy. Měli je však zpravidla důstojníci a dnes jsou tyto kusy vyhledávané a sběrateli vysoce ceněné.
Termínem luxusní zapalovač se naopak myslí výrobek, který kvalitou použitých materiálů, přesností řemeslného zpracování a konečně i designem výrazně převyšuje obvyklou produkci své doby. Před druhou světovou válkou a ve vichystické části Francie ještě v první polovině 40. let bylo velmi snadné takový produkt poznat, měl značku podobnou puncu s písmeny BL (Briquet de Luxe), kdežto lacinější zapalovače měly kolek v podobě kovového štítku. Luxusní zapalovače byly totiž striktně oddělelny od běžné produkce a podléhaly vyššímu zdanění.
Od druhé světové války výrobců luxusních zapalovačů neustále ubývá a firmy, jejichž výrobky tuto charakteristiku naplňují, můžeme dnes počítat na prstech. Firma S.T. Dupont mezi ně patří.

Než je dupont na světě - výroba
Zapalovače S.T. Dupont jsou i dnes vyráběny ve Francii, ve Faverges, v Horním Savojsku. Náročnost celého výrobního procesu a péče věnovaná každému jednotlivému zapalovači se od 40. let nezměnily. Dupontovi zlatníci, kovoobráběči, lakéři a všichni další pracovníci jsou špičkou ve svých oborech. Výrobní proces se skládá ze tří fází: gilošování (guillochage), řezání a rytí, leštění a pokovování. Vzor se do mosazného bloku řeže velmi pečlivě, aby byla zaručena jeho trvanlivost. Takových unikátních orignálních vzorů S.T. Dupont vytvořil a vlastní stovky. Velké leštěné plochy, kde by byla každá chybička patrná, nebo náročné gilošované vzory vyžadují velkou preciznost. Nakonec jsou některé detaily každého zapalovač ještě dočišťovány ručně, stejně tak výrobní čísla jsou vyražena ručně.
K pokovování se používá zlato, stříbro, platina, palladium i další cenné kovy a provádí se ve velmi silné vrstvě, aby byla zaručena jeho stálost. Na některých zapalovačích S.T. Dupont, které Vám nabízíme, najdete pod značkou firmy údaj 20 µ, přičemž mezinárodní stadard je 0.175 µ pro elektrické pozlacení, 0.50 µ pro plozlacení a 2,50 µ pro těžké pozlacení (u výrobků, které jsou v neustálém styku s lidskou kůží a potem, jako hodinky nebo řetízky se orientačně uvádí jeden rok trvanlivosti na jeden mikron). Dvacetmikronové pozlacení dělá ze zapalovačů dupont výrobky na celý život. Ostatně Servisy Dupont stále přijímají model BS, který se vyráběl od r. 1959 do roku 1972.
O povrchové úpravě z jemného "čínského laku" (laque de Chine) je třeba pohovořit zvlášť, protože je to jedna ze specialit firmy S.T. Dupont. Vlastnosti tohoto laku jsou například se smaltem, jako další tradiční úpravou povrchu starožitných zapalovačů, naprosto neporovnatelné jak co do stálosti barev tak trvanlivosti. Na sběrateli vysoce ceněných benzínových zapalovačích S.T. Dupont ze čtyřicátých let jen zřídka najdeme odštípnuté kousky laku, hluboké rýhy, dokonce i lesk zůstavá po více než sedmdesáti letech zachován. Lak dokonce mnohdy zůstane, i když je kov pod ním deformován. Tajemství je ve složení "čínského laku". Výchozí surovinou je míza asijského stromu Rhus Vernicifera, která se po celých pět měsíců od naříznutí povrchu kmene sbírá do bambusových nádob, při kontaktu se vzduchem dostává míza světle hnědý nádech a konsistenci latexu. Zapalovače Dupont s touto povrchovou úpravou bývají pod značkou firmy označeny Laque de Chine, novější modely pak listem výše zmíněného stromu.
Jsou to stovky procesů, desítky součástek a čtyři až pět měsíců práce, než je takový unikátní zapalovač hotov, aby byl nakonec na místě skrytém pod mechanismem označen značkou pracovníka, kterým byl sestaven, tichým to vyjádřením oprávněné hrdosti na výrobek, který továrnu opouští.

Zvuk otevíraného víčka
Ten je již od počátku šedesátých let jakousi ochranou známkou zapalovačů S.T. Dupont. Vždy je přítomen, ale u každé modelové řady zní trochu jinak. U konzervativních line 1 je cinknutí decentní, v úpravě Laque de Chine skoro tušené, u modelů Line 2 nebo Gatsby hlasitější a stavěné na odiv, vždy ale pečlivě vyladěné. Uprostřed sebešílenějšího dne je ono "klink" při zapalování cigarety ostrůvkem pozvedajícím kuřáka na chvilku nad hladinu chaosu. Přitom se tento zvuk objevil u zapalovačů S.T. Dupont šťastnou náhodou. Legenda říká, že na novou sérii zapalovačů, kterým se díky změnám ve výrobním procesu víčko otevíralo s cinknutím, firma zpočátku pohlížela jako na vadnou, než tuto "vadu" obrátila v punc své jediněčnosti.

Co peníze nezaplatí - pár slov o ceně
Firma dupont si své luxusní zapalovače nechává zákazníkem patřičně zaplatit, ale ve chvíli, kdy na broušené plošky gilošovaného diamantového vzoru dopadne paprsek světla, kdy majitel zapalovače pocítí v dlani přírodní teplo a měkkost lakovaného povrchu kontrastující s chladem kovových hran zapalovče, nebo když se současně s otevřením víčka ozve pro duponty charakteristické cinknutí, ví, že má k tomu, co si zaplatil i něco navíc, něco, co nelze vyjádřit penězi a co zná jen ten, kdo si připaluje dupontem.
Co se týká zapalovačů zde na stránce, říká se, že dobré zboží se chválí samo. Proto jen několik vět. Zapalovače, které jsou na této stránce nabízeny, pocházejí ještě z dob, kdy byla firma pyšná na výrobky, které vydrží celý život. Dnes, kdy výrobci spíše usilují o to, aby si zákazník kupoval stejnou věc pokud možno každý rok znovu, nebo alespoň pravidelně navštěvoval firemní servis, už se takové zapalovače nevyrábějí. Vím, o čem mluvím, od roku 2005 jsem měl v rukou nespočet zapalovačů Dupont, současné zapalovače kvality stejného modelu ze 60. let nedosahují. To je samozřejmě osobní názor autora tohoto textu, ale není rozhodně ojedinělý.
Za nový zapalovač některé ze základních modelových řad S.T. Dupont zaplatíte obvykle přes 10 000 korun, jakmile ho vybalíte z krabičky a použijete, klesne jeho tržní cena o polovinu i více. Cena zapalovačů nabízených zde spíše pomalu poroste. Všechny prošly kontrolou, pokud bylo třeba vyměnit součástku, stalo se tak v autorizovaném servisu. Jsou připraveny sloužit Vám bezchybně po dlouhá léta. Všechy modely, které zde nabízíme, jsou přijímány autorizovanými servisy S.T. Dupont, ten pražský vám můžeme upřímně doporučit.
Kategorie: makro
více  Zavřít popis alba 
  • 9.3.2014
  • 380 zobrazení
hajenas
Vysoko nad Starim Gradem v horském sedle nad mořem vybudovali staří obyvatelé hor hroby duší - mirila. Byl to starobylý pohřební způsob, který pocházel z předkřesťanské doby, v jižním Velebitu se udržel do poloviny 20. století. Pokud některý z pastevců nebo člen z jejich rodin při letní práci v horách zemřel, byl pohřben podle tohoto starého obyčeje. Nebožtíka připraveného k pohřbu a přivázaného k márám neslo osm mužů na hřbitov do vesnice na pobřeží, odkud nebožtík pocházel. Při cestě na hřbitov do vesnice nosiči nesměli máry položit na zem nebo se jimi země dotknout. Obyvatelé věřili, že pokud by se máry s tělem dotkly země, nebožtíkova duše by zůstala na tomto místě. Na zem směly být máry s nebožtíkem položeny jen na vyhrazeném místě - mirilu, kde si nosiči odpočinuli a mrtvé tělo bylo změřeno, aby mohl být později ma místě upraven hrob pro duši mrtvého. Mrtvý byl dále donesen dolů do vsi a pohřben v hrobě na hřbitově. Pozůstalí mrtvého postavili v krátké době na místě odpočinku duše mezi nadhlavní a podnožní kámen další ploché kameny, takže místa připomínají opravdové hroby. Nadhlavní kameny byly zdobeny rytím. Mirila se budovala na místech s krásnou vyhlídkou na více stran, aby se duše mohly dívat do kraje. Pro obyvatele jižního Velebitu byla mirila důležitější než vlastní hroby. Tento pohřební obyčej prováděli obyvatelé hor od 17. do poloviny 20. století.
více  Zavřít popis alba 
70 komentářů
  • 15.9.2016
  • 358 zobrazení
hlinenysvet
Jednoduchý kachel - zahrádka. Vyválíme si plát cca 7 mm silný a vykrojíme si z něj základní tvar - čtverec, obdélník, ale může to být i kruh nebo půlkruhová lunetka. Záleží na každém autorovi. Potom budeme nejprve zdobit rytím a škrabáním. Naznačíme například stébla trav, stonky květin nebo drobné kvítky. Můžeme k tomu využít kromě špejle nebo jehly také různá razítka, zavírátka od fixů, brčka a podobně.
Ze zbylého plátu si potom vykrojíme jednotlivé květy. Můžeme je vykrajovat buď jehlou volně rukou podle fantazie, nebo použít některá vykrajovátka na cukroví (což uvítají hlavně mladší děti). Potom připravené tvary zespoda naškrabeme, naneseme šlikr a přilepíme na místo. Doporučuji před lepením zkusit sestavit cvičně kompozici, obrázek nepřeplnit. Často méně bývá více.
Po nalepení mohou děti květy ještě ozdobit, dolepit některým středové kuličky, poškabat jim okvětní lístky a podobně. Pro doladění obrázku můžeme přidat jednotlivý list (pokud se nám tam hodí). Nezapomeneme udělat dírky na pověšení (mně se osvědčilo brčko na pití).
Výrobek necháme vyschnout. Doporučuji první dny zakrýt igelitem nebo mikrotenovou fólií (předejdete tím riziku ohýbání a kroucení, nebo dokonce praskání výrobku nestejnoměrným rychlým prosycháním).
Po dokonalém proschnutí pálíme na přežah.
Pak následuje dekorování. Opět méně bývá více, proto jsem zvolila zatření plochy kachle. Můžete použít např. železo (Fepren), nebo barvítka, ale zatírat se dá i glazurou. Po vytření přebytečné barvy doglazujeme detaily - květy, jejich středy, lístky a pod.
Po vyschnutí pálíme na ostrý výpal na teplotu podle použitých glazur (já jsem pálila na 1080°C).
více  Zavřít popis alba 
  • jaro 2013
  • 351 zobrazení
masenka00
Kategorie: lidépráce
více  Zavřít popis alba 
  • leden 1980 až prosinec 2007
  • 345 zobrazení
waverka
V rámci Železnobrodského jarmarku byla v sobotu 9. června 2012 pro veřejnost otevřena sklářská škola. Jako již tradičně byly připravené tzv. "Tvůrčí dílny". Návštěvníci si mohli vyzkoušet techniku malovaného skla, tvorbu originálních skleněných šperků, broušené i ryté sklo nebo foukání skla ve školní huti. Studenti oboru Aplikovaná chemie provádělil v laboratořích pro zájemce z řad návštěvníků měření tvrdosti vody . Podobná akce se bude ve škole opakovat v rámci SKLĚNĚNÉHO MĚSTEČKA v 20. září 2012. O prázdninách se ve škole koná LETNÍ VÝSTAVA SKLA.
více  Zavřít popis alba 
85 komentářů
  • 9.6.2012
  • 319 zobrazení
wiki124
.. aneb samá voda, cestou deštěm do lesa začarovaného vehnaná by tajemná gruppa neživá v živém odkazu rytá kdo by se tu s kým vřele vítal .. vyznělo to jak hororový nápěv či snad déšť ta slova proudem kryje ..
.. jinak děj v polském pohraničí se odehrával .. :-)
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
239 komentářů
  • 28.10.2016
  • 299 zobrazení
jaryskar17
V Deštné v Orlických horách se ve dnech 05. - 07.srpna 2011 konal již XX. ročník Tavení skla dřevem -
SVÁTKY SKLA 2011 * Soubor mix-foto reportáž, ukazuje příjemnou atmosféru akce - setkání přátel s posezení a grilováním. Dále tvarování a foukání skla, broušení a rytí skla.... Mediálním partnerem byl Český rozhlas Hradec Králové.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2011
  • 302 zobrazení
hugi
Sobotní opékačka v Třinci a nedělní výlet na Javorový. Obojí s partou Smyslíků. Azzuro, horko - klasické letní tropické počasí.. Foťák jsme samozřejmě neměli, nejspíš ho už prodáme, stejně je mu doma a na zahradě teskno.. Výlety už budeme jenom malovat. Tužkou na papír. Nebo rýt do kamene..
více  Zavřít popis alba 
  • 268 zobrazení
rehacek
PLANÁ NAD LUŽNICÍ - V Galerii G2 - cukrárně Ve Mlejně, která je zaměřena především na výstavy fotografií, je v říjnu připravena poslední akce letošního roku. V uplynulém roce v galerii prezentovali své fotografie Lubomír Stiburek - Modrá planeta, Libor Kšír - Krajiny a Milina Strihovská Imrichová - Poézia pohybu. Závěrečnou výstavu galeristé Pavel Talich a Stanislav Klváček vždy věnují malbě. Tentokrát v pátek 3. října pozvali třicetiletou malířku Michaelu Medley - Shapes, která vystudovala turnovskou umělecko-průmyslovou školu broušení a rytí drahých kame, pak studovala figurální kresbu v anglickém Guildfordu college. Vdala se, má tři děti, jednou vystavovala před sedmi lety v Guildfordu college a nyní bude vystavovat v České republice, a to v Plané nad Lužnicí.
"Obrazy a obrázky, které se dotýkají lidského těla, budou k vidění na její první samostatné výstavě v Čechách. Představí stylizované zobrazení ženského těla a jeho jednotlivých částí. Jednoduchost spolu s kombinací tvar
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 267 zobrazení
fanous12
11.05. - dalsi dobrovolnicky den v detskem centru Veska - sazeni stromu, ryti zahonu, stavba chodnicku, pleti,...
Kategorie: ostatní
více  Zavřít popis alba 
  • 11.5.2018
  • 250 zobrazení
coloraaa
Jo měl jsem dnes společnici. Šel jsem kolem hájovny Komorsko a štěkala na mě čuba tak jí říkám HODNEJ PEJSEK a ona na mě vrtěla hejbasem. Když jsem došel k radaru tak koukám ona jde za mnou a nechtěla se nechat odehnat. Pomohla mi vyčmuchat kešku na radaru a pak jsem ji předal lidem z radaru. Už jí znají, jmenuje se Ryta a ráda utíká. Volali hajnému aby si pro ni přijel. Dlouho nejel tak jsem šel dál na Velkou Brdskou zeď.
Ulovené kešky: Písek a Velká Brdská zeď.
Počasí suprové +25'C slunečno a posledních 20 minut pěkný slejvák z jednoho mraku za plného slunce.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.9.2012
  • 247 zobrazení
stenly137
Tato technika má nejblíže k rytině. Na rozdíl od ní se ale neprovádí rydlem, ale ostrou jehlou, někdy též pilníčkem. Na rozdíl od leptu se jehlou nekreslí, ale přímo ryje. Rytí jehlou se musí provádět kolmo na destičku. Jehla zvedá po obou stranách čar lehce kov - vzniká tak zvaný grádek. Na rozdíl od jiných technik se neodstraňuje. Grádek se ovšem velmi rychle opotřebuje. Deska je i po opotřebování grádku schopna tisku, ale lze říci, že deska zpracovaná běžným způsobem snese asi 40-50 opravdu kvalitních tisků, pak již kvalita tisku rychle upadá. Tato technika má nejblíže k rytině. Na rozdíl od ní se ale neprovádí rydlem, ale ostrou jehlou, někdy též pilníčkem. Na rozdíl od leptu se jehlou nekreslí, ale přímo ryje. Rytí jehlou se musí provádět kolmo na destičku. Tuto techniku vynikajícím způsobem ovládá a také do desky vyryla Jana Mentbergerova, která ovládá neuvěřitelné množství výtvarných technik. Takže Jana vyryje grádek, a tiskne postupem,který je zachycen na fotu. Tam jí dnes zastoupil Standa Štěp.

Jako všechny moderní techniky, dá se i suchá jehla kombinovat s jinou technikou. V moderní grafice se používá kombinace suché jehly s barevnou akvatinou.
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • 18.5.2015
  • 246 zobrazení
polymorf
of. text z webu Moravských skláren a web - východní Morava. -- Ruční výroba skla má ve Strání více než dvousetletou tradici. První sklárna zde byla založena v části Květná, koncem 18. století, přesně v r. 1794 knížetem Lichtensteinem pro velké zásoby bukového dřeva potřebného pro vytápění sklářských pecí. V r. 1848 se majitelem hutě stává firma Josef Zahn, co. a vedoucím je jmenován Emanuel Zahn. Ten nechal vybudovat další sklářskou pec a zavedl výrobu jemného křišťálového skla zdobeného broušením, hranováním a rytím. V r. 1986 se výrobní program rozšiřuje o leptané sklo, dále se zavádějí dekorační techniky ocelotisk, panto a giloš, ledování, matování a později malování a zlacení. Ve sklárně se udržela výroba i v průběhu 2. světové války až do 5. dubna 1945, kdy byla sklárna pro blízkost fronty zastavena. Od r. 1961 již podnik vystupoval pod názvem Moravské sklárny, n.p. se sídlem ve Květné. Od 1.4.1990 byly všechny závody včleněny do státního podniku Crystalex Nový Bor. 31.3.2002 byl závod Květná uzavřen. Po několika měsících nečinnosti jej koupila nová firma Moravské sklárny Květná, s.r.o., která od 1. 10.2002 opět zahájila výrobu. Sklárny, kde nyní pracuje zhruba 160 lidí, patří od roku 2011 do přední české sklářské skupiny Crystalite Bohemia s. r. o. , která vyváží své výrobky, nápojové i dekorační sklo, do 72 zemí světa.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 6.2.2016
  • 242 zobrazení
Reklama