Hledání

667 vyhledaných výsledků

35% sleva na vše!
-35 % s kódem

Vytvořte fotoknihy, pexesa, plakáty... do neděle se slevou.
Kód: NakupyOnaDnes

35% sleva na vše!
berkapetr
Dobová řemesla a atrakce. která rádi předvedeme na vašich městských, obecních, historických slavnostech nebo dětských táborech. Prvorepubliková kuchyně, řezník - uzenář, zabíjačka, dobová polní kuchyně, caletnice, mletí obilí na ručním mlýnku, perníkářka, sýrařka, bába kořenářka, zelinář - šlapání zelí, svíčkařka, přadlena, krajkářka, barvířka textilií, písař - kaligrafista, kovář - mečíř, šermířské vystoupení "Zbraně převážně nevážně", umělecký kovář a brusič, odlévání cínových figurek a kulí, střelba z kuše, lukostřelba, mistr kat, ražba mincí, keramik, drátenice, flašinetář, soustružník na šlapacím soustruhu, tesař, řezbář, kartářka, malování portrétů, výroba šperků z kůže, vánoční zvyky, výroba vánočních ozdob ze slámy. Pro děti nabízíme pouličního herce - pohádkáře, dětskou kušovou střelnici, malování na obličej. malířskou dílnu - malování sádrových zvířátek a nebo soubor šikovnostních her, u kterých se vaše děti zabaví a zklidní. U některých řemesel lze po předchozí domluvě připravit dětské dlničky. Pořadatelům do kulturního programu můžeme nabídnout komentovanou dobovou módní přehlídku, pány jistě zaujmou prvorepublikové prostiutky - holky ze Záběhlic, fakýr s ohnivou show, orientální tanečnice s hadem nebo skupina tanečnic historizujících tanců. Na přání můžeme zajistit i hudební skupinu těchto žánrů - folk, country, historizující. Pro pořádání akce nabízíme též profesionálního moderátora v dobovém kostýmu podle stylu akce. Zajistíme též pronájem krytého pódia včetně instalace + profesionálního zvukaře s aparaturou. Možná se vám též hodí kostýmovaný Sokol nebo imitace známého komika Charlieho Chaplina. Kompletní informace včetně cen naleznete po kliknutí levým tlačítkem myši na malý obrázek řemesla dole v popisce. Objednávky přijímáme na e- mail: radost.skoly@gmail.com nebo na tel.: 737279956, 777293392
Ostatní naše aktivity najdete na [url=http://stararemesla.eu , http://modniprehlidky.wz.cz
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 21.6.2012
  • 13 046 zobrazení
  • 3
gabikanav
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2006 až květen 2014
  • 8 081 zobrazení
  • 0
spilberk
Toto focení jsem plánoval poměrně dlouho, ale jsem rád, že se nakonec uskutečnilo a že Petra přijala mojí nabídku na spolupráci. Jen malé varování, nikdo z nás šachy hrát neumí, taže prosím figurky berte jen jako dekoraci ;-)
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 18.2.2012
  • 7 741 zobrazení
  • 32
handulkee
1 komentář
  • duben 2009 až říjen 2016
  • 2 726 zobrazení
  • 0
koukalik85
Vše co je možno získat:
1. Velikou šachovnici se čtyřmi svítícími erby v rozích, značící jednotlivé koleje
2. 32 skvělých šachových figur se speciálními efekty
3. 47 čísel časopisů s úplným šachovým kurzem
4. Cvičnou šachovnici s kartonovými figurami
5. Obraceč času Hermiony Grangerové
6. Levitující pero Harryho Pottera
7. 2x čarodějná hůlka Harryho Pottera
8. 2x sáček na černé kameny
9. Šachový zápisník
10. 4x magnetické placky s Harrym, Hermionou, Ronem a Hybridem
11. 2x sáček na bílé kameny
12. Karty Harry Potter
13. Mega plakát Harry Potter (61 x 91,5cm)

Šachy jsou nové, nepoužívané, vybalené jen pro kontrolu a nafocení. Velikost šachovnice je 53 x 53cm a výška figurek je cca 6cm (pěšci) a 13cm (král). Cvičná šachovnice je o velikostech 42 x 42cm. Budete překvapeni vlastnostmi šachových figur – král, střelec a jezdec (vydávají zvuky), explodující pěšci, svítící dámy a magnetické věže. V případě zájmu o koupi mě kontaktujte.
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • červen 2009
  • 2 745 zobrazení
  • 2
helducha
  • 10.4.2005
  • 2 621 zobrazení
  • 0
dorty-hedvika
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2010 až únor 2011
  • 1 755 zobrazení
  • 1
trojlistek
Neboli Áďa, Verča, Makina, Zuzka, Terka a Lída a jejich kaštanové dvojnice :-))
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • 11.10.2007
  • 1 510 zobrazení
  • 0
sarkaovcary
  • únor 2011 až říjen 2013
  • 1 469 zobrazení
  • 0
cukrarnadorty
  • 5.3.2014
  • 1 432 zobrazení
  • 0
photojs
Výstava psů…ano, či raději ne ? photojs@seznam.cz

Kolega na pracovišti si pořídil svého prvního psa. Vlastně fenku. Zůstala odložená kýmsi v útulku, odkud si ji přivedl. Pracoviště je to ale malé, tak že moje „odborné“ kynologické telefonáty většinou kolega musí vyslechnout. Nedávno mi volala nadšená známá, že prý jejich portugalská buldočka je šampiónem už i Rumunska! Položil jsem telefon a nahlas zapřemýšlel: „tak Amálka už je šampión Rumunska…“ Kolega mě položil nečekaný, ale logický dotaz: “A kolik takových portugalských buldočků v Rumunsku vlastně je?“ „No samozřejmě žádný!“ odpovídám s drtivou převahou. Jak se mě může ptát na takovou samozřejmost….i když, najednou si s hrůzou uvědomuji, že budu muset kolegovi nějak vysvětlit tu záležitost s psími šampióny, jinak si bude myslet, že jsem se dočista zbláznil. Jak ale vysvětlit šílený systém tříd mladých, otevřených, pracovních, mezitříd, výborných, velmi dobrých, CACů a rezervních CACIBů, aby na to nepadla polovina pracovního dne? Nic naplat, jsem nucen užít podobenství…..
Představte si chlapečka s maminkou na nákupu kdesi v hypermarketu před regálem plastových figurek jakýchsi bojovníků. Dítě náhle postihne touha takovou figurku mít. Nastává fáze přesvědčování. „Maminko kup mi toho bojovníka. Ke každému bojovníkovi totiž dostanu kartičku. Až budu mít hodně kartiček, pošlu je do centra bojovníků a oni mi pošlou velkou kartičku. Když budu mít velkou kartičku, budeš mi moct koupit velkého zlatého bojovníka. A tak maminka s chlapečkem cestuje po hypermarketech, kupuje bojovníky s kartičkami, až jednoho slavného dne chlapeček získá figurku velkého bojovníka. Nevkusný, bezcenný, ale velmi lesklý kousek plastu.
Výstavy psů fungují obdobně. Jen místo plastových figurek si kupujeme za nemalý vstupní poplatek posudek na svého psa. Papír, kde se nedočteme dvě, někdy dokonce i tři věty o tom, jak náš pes vypadá, ale jak se líbí, či nelíbí rozhodčímu. Na některých výstavách to již nejsou ani ty tři věty. Rozhodčí pouze zaškrtne v jakémsi předtištěném dotazníku vlastnosti našeho budoucího šampióna. K tomu obdržíme několik centimetrů stužky, a pokud to dobře dopadne, tak i vysněnou kartičku. Když to nedopadne, zaplatíme si jinou výstavu, kde bude jiný rozhodčí a ono to nakonec samozřejmě dopadne. Je však nutné zaplatit si (nebo svému psu?) co nejvíc výstav. Kynologové pro to mají roztomilý výraz – kartičky, tedy šampionát, se dají „ujezdit.“ Nejlépe v zemích, kde se naše plemeno prakticky nevyskytuje. Zato počet vypsaných tříd je ve všech zemích stejný a vítězství v takové třídě znamená zisk kartičky, byť by tam byla naše Amálka sama, nebo v úžasné konkurenci 2 – 3 dalších psů. Předepsaný počet kartiček pošleme na příslušnou adresu a zakoupíme si papír o tom, že máme doma šampióna. Přátele, známé, i třeba majitele pejsků z útulku potom můžeme ohromovat nejen zarámovaným potvrzením, ale množstvím různých cetek, stužek, medailí a pohárů. Mimochodem, my šťastní, co ty poháry již máme doma, už to víme. Jsou nevkusné, plastové ale velmi, velmi lesklé….

Proč jezdíme na výstavy psů ?

„Naše fenka Amálka se přece na výstavy těší, ráda se předvádí a miluje potlesk….“

Jistě, některá plemena psů, např. pudlové, jsou ráda středem pozornosti. Ranní vstávání však nedělá dobře lidem i psům. Neznám psího šampióna, který by vyhledával s nadšením nekonečné česání, koupání a dlouhé cestování. Myslím, že prohnat sousedovu kočku a v něčem „zajímavém“ se vyválet, vydá za deset výstav, byť mezinárodních….

„Těším se na atmosféru výstav, na přátele, co chovají stejné plemeno jako já…“

Samozřejmě, výstavy mají svoji atmosféru. Někdy by se doslova dala krájet, jak je hustá. Také je zvláštní, že chov stejného plemene nefunguje jako společný jmenovatel. Naopak. V každém společenství, později chovatelském klubu, se začnou vytvářet skupinky, které se po určité době začnou nenávidět natolik, že se potom snaží raději vytvářet vlastní kluby. Tak se stane, že jediné plemeno má třeba až tři chovatelské kluby, které spolu jen těžko komunikují. Množství závisti, nesnášenlivosti a zloby na jeden čtvereční metr se tak při výstavách psů vymyká všem přírodním zákonům.

„Konečně se dozvím u úst odborníka, jak krásného psa mám a posudek pomůže při řešení dalších chovatelských otázek, jako je třeba výběr krycího psa…“

Množství psích titulů šampiónů a interšampiónů, uvedených v rodokmenu, má prakticky nulovou vypovídací hodnotu. „Ujezdit“ se dá téměř vše. Otázkou je jen množství peněz, které mohu, nebo jsem ochoten investovat do výstavních poplatků a cestovného. Na jednoho jediného psa mohu mít zároveň to nejhorší i nejlepší ocenění v rozmezí několika dnů, či dokonce hodin. Posuzování rozhodčího je velmi subjektivní záležitost. Kromě toho rozhodčí se rekrutují z řad dlouholetých chovatelů, kteří se navzájem léta znají. Dojemné je např. pozorovat v některých balkánských zemích začátek posuzování. Rozhodčí uvidí nastoupit do kruhu se psy své dobré známé, se kterými se samozřejmě musí pozdravit. Dochází k bouřlivému objímání, hlučnému líbání….Standard (předepsané vlastnosti psa) bývá formulován velmi volně a tak zbývá mnoho prostoru pro vkus i mnohdy osobité názory rozhodčího. Co jeden posuzovatel preferuje, druhý dokáže vidět jako vadu.

„Výstava psů je ovšem úžasná společenská událost….poznávám tak cizí města a země…“

Ano, výstava psů je průsečíkem několika různých světů. Někteří majitelé služebních plemen se na výstavu dostaví v oblečení, jako by měla být odpoledne vyhlášena všeobecná mobilizace. Jiní se tváří, jakoby si právě odskočili ze cvičáku, kde postačí tepláková souprava vietnamského střihu. Mezitím potkáváme lesnické uniformy a nakonec i kostýmky, za které by se nemusela stydět ani Lady Thatcherová. To vše v nedůstojném uprášeném prostředí sportovních stadionů čí průmyslových výstavišť, která bývají umístěna na nevzhledných perifériích měst, tak že o nějaké poznávací turistice většinou nemůže být ani řeč.

„Výstavy psů jsou úžasné hobby. Svět, kam utíkám před protivným šéfem, daněmi a dalšími nepříjemnostmi každodenního života…“

Ano, výstavy psů jsou malý, do sebe uzavřený svět, podobně jako třeba automobilová formule 1. Jde ale o věrný, i když zmenšený obraz celé společnosti. Můžeme zde potkat lidi srdečné, ryzí a charakterní, stejně tak zakomplexované duše s absencí charakteru i morálky. Lidičky držící se při zdi, i veliké showmany. A samozřejmě také zástup v životě neúspěšných, toužících po uznání a realizaci. Ti se někdy s velikým potěšením zmocňují funkcí v chovatelských organizacích, kde vám otráví život stejně jako nepříjemný šéf, či úředník, před kterým utíkáte do světa hobby. Nevěříte? Malý příklad za všechny. Proč jsem našeho fiktivního pejska nazval třeba „Amálkou“? Všimněte si v jakémkoliv výstavním katalogu, že jméno většiny přihlášených psů začíná písmenem „A“. Doporučuje se, že každá chovatelská stanice by měla první štěňata pojmenovat jmény od „A“. Přitom neexistuje zákon, který by toto chovateli přikazoval. Vaše první štěňátka se mohou jmenovat třeba Xaver a Xénie. Pokud se ovšem nenajde ctižádostivý funkcionář – milovník pořádku. Jediný zákon, který zde platí, je nepřímá úměra. Čím menší chovatelský klub (třeba jen 200 duší), tím větší a důležitější se cítí být jeho předseda, či dokonce prezident. A čím menší funkcionář, tím větší pitomosti obyčejně prosazuje…Samozřejmě v tom psím – výstavním světě. V tom opravdovém světě takoví lidé neprosadí obyčejně nic ani ve vlastní domácnosti…
Můžete ve výstavním kruhu potkat rozhodčího, který vás na první výstavě dokáže jako začátečníka naprosto znemožnit, znechutit. Jednou a provždy. Anebo osobnost, opravdového rozhodčího, který se bude chovat zdvořile k vám i vašemu psímu kamarádovi. Výstavu si tak můžete prožít jako malý svátek. Bohužel, poplatek za posudek obou typů rozhodčích bude samozřejmě totožný…
Jan Šimeček
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • březen 2008 až únor 2014
  • 1 175 zobrazení
  • 0
koala1
  • květen 2006 až leden 2011
  • 1 163 zobrazení
  • 0
bujesilak
Osoby, osobnosti, figurky, kamarádi, přátelé, známí, prostě lidé kolem mě (nás).
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2006 až listopad 2010
  • 1 159 zobrazení
  • 0
langrova
Na cukrařinu mě přivedla mílá a hodná tchýně. Zpočátku jsem pořád surfovala na netu a poté jsem si řekla proč to také nezkusit? Začala jsem jen tak pro rodinu - pár výtvorů..... zaujali mě hodně slané variace, klasické dorty a nyní si troufnu i na 3D a figurky. Každý dort, který vytvořím udělá velikou radost a potěší celou mojí rodinu, příbuzné či známé a hlavně zahřeje na duši.
Pokud jste malinko pookřáli při shlédnutí mojí stránky, nezbývá jen konstatovat: ZKUZTE TO TAKY!
Vaše Markéta Langrová z Poličky langrova@policka.cz
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2009 až červen 2011
  • 1 068 zobrazení
  • 0
2miluska
  • březen 2010 až duben 2018
  • 1 059 zobrazení
  • 0
kroota
  • říjen 2012 až březen 2013
  • 936 zobrazení
  • 0
petruno
Dětský den se velmi vydařil, počasí a a vedení akce pod taktovkou sdružení přatel školy http://www.zsms-dlouhatrebova.cz/akce-skoly/ si zasluhuje 1*. Na začátek ukázka vodní zachranné služby ČČK http://www.pastviny.org/Fotky/Alba , ukázky možných zachranných akcí při topení osob s projížďkou na motorovém člunu po Pastvinské přehradě nebylo jen zábavou ale i cenným zdrojem poučení od povolaných. Díky vřelému přístupu našeho kapitána si děti měli možnost vyzkoušet jak se řídí záchranářský člun. Domnívám se že si to budou pamatovat hodně dlouho, ne každý dostane takovou příležitost. Následovala ukázka a praktické vyzkoušení první pomoci při úrazech, utonutí a oživování osob v bezvědomí. Největší vědomosti v první pomoci prokázala z naší oranžové skupiny Adélka. Hned nato měla být ukázka HZS Žamberk, tu naše skupina bohužel nestihla, díky možná i zajímavějšímu ježdění na člunu po přehradě. Následoval přejezd na hráz Pastvinské přehrady / poslední postavená zděná hráz u nás/. http://www.pla.cz/planet/public/vodnidila/prehrada_pastviny.htm prohlídka a výklad historie ze stavby hráze. Vlastní těleso hráze jsme měli možnost prohlédnou ze všech stran. Nejzajímavější byla ovšem byla prohlídka vnitřní chodby, 19m pod úrovní stávající hladiny. Průvodce ochotně odpovídal na naše otázky. Závěrem jsme navštívili i strojovnu s vlastní turbínou a 3 MW generátorem. Po vyšlapání 150 schodů ze dna hráze, oběd v podobě opečených buřtů, párků a klobás, přejezd autobusem do Klášterce nad Orlicí. Následovala pěší tůra údolím Divoké Orlice s plněním zadaných úkolů. Malá zastávka u Pašerácké lávky a dokončení posledního úkolu. Cíl a vyhodnocení splněných úkolů byl na Zemské braně http://www.orlickehory.net/mista/zemskabrana.htm Každý kluk dostal postavičku Gormita a dívenka vlídnější figurku odměnou za splnění úkolů. Dětský smích, radost z pobytu v přírodě mezi kamarády nás provázel po celý den. Výlet nebyl jen radosti ale i poučení, zvláště díky vodní zachranné službě ČČK Pastviny. Cestou domů dostali všichni pozvání na zmrzlinu do cukrárny v Dlouhé Třebové. Lituji Patrika a Ondru máma jim výlet zakázala, ostatní děti si budou ve škole vyprávět zážitky a kluci budou mimo. Nezbývá než poděkovat tvůrcům tak zajímavé a poučné akce. Pro porovnání podle mě nejhezčí přehrada u nás je Les království nedaleko Dvora Králové. http://www.ivo-turista.kvalitne.cz/leskralovstvi.htm Někdy příště ahoj Petr
více  Zavřít popis alba 
  • jaro 2011
  • 853 zobrazení
  • 0
dorty-hedvika
více  Zavřít popis alba 
  • zima 2010/2011
  • 790 zobrazení
  • 1
poku
V sobotu 17.6.2017 bylo v Rudce od rána rušno. Přípravy na slavnostní Setkání rodáků byly v plném proudu, tak aby se mohlo ve 14 hodin začít slavnostní mší svatou za všechny rodáky obce. Po ní všechny zúčastněné přivítal pan Mirek Staněk, který se postaral o moderování celého odpoledne. Naše rodáky přišli přivítat ti nejmenší - dětičky z naší školičky a děvčata z Bobravanky. K dobré náladě přispěla cimbálová muzika Dúbravěnka , se kterou jsme si u vínečka pěkně zazpívali, stejně jako při harmonice. Počasí nám sice moc nepřálo, dešťové přeháňky, nám ale na náladě neubraly. Mezi kapkami deště předvedly své taneční dovednosti studentky ze ZUŠ Františka Jílka s naší rodačkou Mariánkou Staňkovou . Také na mažoretky Pusinky , kde účinkovala naše děvčata - Katka Fukanová a Terezka Procházková, se bylo radost podívat. V průběhu odpoledne došlo i na ocenění bývalých představitelů obce a nejstarších spoluobčanů. Pamětní list a malý dárek jim snad udělal radost. K tomuto slavnostnímu dni přispěl také náš rodák pan František Hemala, který se sice osobně nemohl zúčastnit, ale na své spoluobčany vzpomíná neustále a vyrobil pro ně nádherné dřevěné figurky a trakaře.
Během celého odpoledne si snad každý přišel na své. O dobré jídlo a pití se nám postarala naše děvčata a místní hasiči. Na různé historky a vzpomínky došlo při vzájemném povídání .
Že se setkání vydařilo, svědčí i hojná účast a posezení do pozdních nočních hodin.
Všem, kteří nám tento významný den pomohli připravit moc děkujeme a vážíme si jejich pomoci.

Marie Jirglová
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 20.6.2017
  • 746 zobrazení
  • 2
janavavrova
zase po roce je tu Mikuláš ... takže informativně, jak naše "absolutně" hodné děti (proč jsem zralá na AD, to netuším, asi záleží na úhlu pohledu) se opět mají dobře :))). To se tak nějak dalo čekat, i když jim už měsíc tvrdím opak, tak zatím mám v záloze Ježíška :)))) ... nicméně i na mě si Mikuláš vzpomněl, dostali jsme baňky na stromeček a čokoládové figurky a bubliny (světe div se) a zdravé cereálie :))) a toho ovoce, mňam ... hned jak to dopíšu jdu přichystat pořádný ovocný talíř, ať se máme dobře :))) Takže, hezký mikulášský předvečer všem ...
Kategorie: rodina-přátelé
více  Zavřít popis alba 
  • 5.12.2010
  • 772 zobrazení
  • 0
sezemak
Řezbáři z Klubu trampů řezbářů a kapely Fajado, Půl-Ka, Jižní Vítr, Carramba a Mates, Šedifka a Bobeš se představili na začátku adventu ve Skautském centru v Pardubicích na 5. setkání. 24 řezbáři ukazovalii své umění při výrobě betlémových figurek nebo reliéfů. Příští ročník setkání řezbářů a trampských muzikantů bude 29.11.2014 od 9 do 18 hodin.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.11.2013
  • 608 zobrazení
  • 2
datavideomedia
Tak a máme za sebou další závod z Run Czech ligy- Olomoucký půlmaraton... .
Vyjeli jsme spolu s Éňou a doprovodilo nás řada přátel- aby cesta byla zajímavější , slíbil jsem malému Éňovi, že pojedeme nejrychlejším vlakem u nás - Pendolinem, a že jezdí 200 km za hod.
Ráno jsme vyjeli( jako poslední dobou pořád- s Františkem Sobotkou..).
Ostatní kamarádi jeli buď Regio Jetem, nebo po vlastní ose.. . Pendolínem- Éňovi se moc ve vlaku líbilo, např. elektrické stahování roletek, sloužících jako clona proti slunci neuměl nikdo ocenit lépe... .
Když už jsem ho přiměl k tomu, že mu ukážu jídelní vůz, tak zpočátku nechtěl, ale když jsem odešel ke kraji vozu a uviděl, jak se zajímavě všechno otevírá a zavírá, byl nadšen a vyrazil i tam se mnou... .
Všichni byli spojkojení : Éňa jel vlakem, já jsem viděl, že se stíháme při tom učit logopedii a zároveň se učit italsky a pít dobré kafe z jídelňáku a František si užíval volna ... .
No a v Olomouci ? Po setkání s přáteli a jejich dětma jsem vyrazili do parku pro startovní čísla a děti se bavili různými atrakcemi, které byli včleněni v rámci závodu- jako vždy jsem Éňu nemohl dostat ze skákacího hradu a to bylo pěkně slunečno- cca 25 stupňů- pak jsem vyrazili na oběd-Enrico chtěl svoji nově oblíbenou pizzu Napoletanu ( s ančovičkama, sýrem a rajčátkama). Pak jsme vyrazili na studentskou kolej, kde jsme byli ubytováni . Přijde mi , že se od socialismu příliš nezměnilo: paní na recepci/ vrátnici si tam vyřizovala soukromý hovor a řešila, kdy bude mít dovolenou, místo aby se o nás stararla a pak byla zmatená, co jsme po ni chtěli. Dostali jsme hezký pokoj a šli jsme si všichniá na hodinku odpočinout, neb start byl v 19.hod.
Večer ? Klasika- opět jsem přišel po masáži na start akorát - 30sec. před startem do svého koridoru- ale bylo to vypjatý..:-). Pán na masáži (a dělal ji dobře !) mě nechtěl propustit, že prý to stihneme... .
No- a stihli - tedy trochu s nervy ale jo- startovalo se při účasti cca 3.500 běžců ( 967 jich běželo poprvé...), bylo teplo až dusno - 25 stupňů v 19.hod. (!). Běželo se dobře na cca 1:30, ale na 7.km se mi začalo " necítit dobře"- nevěděl jsem , jestli něco nepustím do kalhot- vzpomněl jsem si , jak jsem si před měsícem dělal legraci z Franty , že byl během Karlovarského půlmaratonu 3x na velké, a říkal jsem si, že ten "olivový olej " asi u té pizzy nebyl moc olivový... . Na 9,5km jsem už rychle zaběhnul do TOI/TOI a po "úkonu" opět vyběhl na trať. Mrzela mě ztráta (i když si myslím, že tak rychle na velké jsem dlouho nebyl - výsledně něco přes 2:15..).
Věděl jsem , že se čas tím zhorší ale co jsem mohl dělat , že ? :-) Tak jsem se stím smířil a běžel již , aby to nebyla velká ostuda , takže výsledný čas 1: 35:20 v rámci počasí a "dispozic " je dobrý, reálný čas bez záchoda by byl 1:33:20. Tempo : 4:18/km.
Celkově 244. místo, doběhlo přes 2.500 lidí.
Cítil jsem se dobře , navíc jsem nebyl ani unavený(spíš trochu otrávený z toho času, ale to je život:-)). pak jsme vyrazili na After party a všechny dojmy ze závodu jsme si s kamarády dostatečně v rychlosti sdělili.
Druhý den jsem po snídani vyrazili na Olomoucký orloj a po té do Aqua parku , kde byl Éňa nadšeny ze skluzavek a tobogánu . Ale začínali jsem jak je jeho oblíbeným zvykem v perličkové vaně... .
A zpáteční cesta? Myslím si, že cestování tímto vlakem se mu zalíbilo , protože se zde dají hrát pěkné deskové hry. Elfíkovo putování vyhrálo nad vším- figurky a hrací kostku nám přinesl pan průvodčí. Když uviděl , že máme Adidas trička z běžeckých závodů, zeptal se : "Pánové, neběželi jste náhodou v Olomouci včera ten 1/2 maraton ?" Tak slovom dalo slovo a z pána vylezlo i to, že je to triatlonista, že má běžet na raha - Běchovice Mistroství Evropy železničářů/ veteránů a a že než ráno odkjel z Prahy do Ostravy , tak si šel ještě zaběhat , aby nevypadl z tréninku... . Tak nám cesta do Prahy utíkala velmi rychle (vlak jel sice jen 160km/h, ale i přesto byl Éňa spokojen...).
Tak zas za rok- v Holomóci !

A něco z tisku- Běhej:
Kamínková v Olomouci porazila Pastorovou, rekord padl v závodě žen
Kamínková v Olomouci porazila Pastorovou, rekord padl v závodě žen
foto: Zdenek Krchák

Petr Kostovič | 23.06.2013 | přečteno: 5240×

Domácí Petra Kamínková se stala nejlepší českou běžkyní Mattoni 1/2Maratonu Olomouc. Cílem proběhla v čase 1:19:00 a o 46 sekund překonala svůj dosavadní nejlepší čas v tomto závodě. Dokázala předstihnout i mistryni republiky v maratonu Petru Pastorovou (1:21:32), která však ladí formu pro mistrovství Evropy v běhu do vrchu. Nejrychlejším mezi českými muži byl podle očekávání Jiří Homoláč (1:07:36). Celkovými vítězi se stali Henry Kiplagat z Keni v čase 1:03:00 a etiopská běžkyně Betelehm Mosesová, která časem 1:10:38 vytvořila nový rekord závodu.

Závod provázelo dusné počasí. Přestože na to podle vlastních předzávodních prognóz výkonnostně měla, v horku se Kamínkové nepodařilo stlačit cílový čas pod 1:19:00.

„Běžela jsem na pocit, hodinky jsem nesledovala. Na krev jsem nešla, snažila jsem se jen hlídat pozici nejlepší české běžkyně. V tom dusnu jsem s dosaženým časem spokojena,“ uvedla v cíli nejlepší česká žena závodu Petra Kamínková.

Druhá za ní doběhla Petra Pastorová v čase 1:21:32, třetí bronzová z mistrovství republiky v maratonu Šárka Macháčková (1:23:59). Na Lenku Šibravovou opět zbyla „jen“ bramborová medaile za čas 1:24:38. „Mám prostě smůlu, pocit ze svého výkonu mám však dobrý, žádnou krizi jsem během závodu neměla,“ poznamenala Šibravová lakonicky k svému umístění a dodala, že obecně se na výkonech vedle dusného počasí podepsal i fakt, že je běžecká sezóna již hodně dlouhá a většina předních běžců už je vyzávoděná.

Homoláče čekal opět úděl nejlepších českých běžců v závodech ligy RunCzech. Afričtí běžci zmizeli záhy po startu daleko vpředu, většinu půlmaratonu pak bojoval osamoceně.

„Ten čas je slabý, neměl jsem s kým běžet, jen první pětku jsem se svezl s Japoncem, ten pak trochu zaostával a já měl před sebou na dohled ukrajinského běžce, běžel jsem však sám. Teplo mi tolik nevadilo, spíš se pravděpodobně na mém výkonu podepsalo to, že jsem v poslední době běhal spíše kratší tratě na dráze,“ zhodnotil v cíli Homoláč závod ze svého pohledu.

Druhým z českých běžců v cíli byl veterán Mulugeta Serbessa, který časem 1:10:31 za Homoláčem zaostal téměř o dvě minuty, třetí doběhl v čase 1:11:17 brněnský Jan Kohut.

V Olomouci byla tradičně skvělá atmosféra, diváci byli rozprostření po celé trati.

„Byli neskuteční. Tohle jsem na jiném závodě v Čechách nezažila,“ poznamenala k atmosféře závodu Petra Kamínková. „Běžel jsem v Olomouci půlmaraton poprvé, diváci byli úžasní,“ připojil svůj postřeh nejrychlejší Čech závodu Jiří Homoláč. Výjimečnou diváckou atmosféru si pochvalovali i afričtí běžci. „Nezapomenutelné,“ přidávali se i další dobíhající vytrvalci.

Pořadatelé letos udělali jednu zásadní změnu, když oproti předchozím ročníkům otočili směr běhu. „Ta trať je rychlá,…až na ty hrby v parku,“ hodnotila ji Lenka Šibravová. Ze středočeských Peček přijel na závod pořadatel tamní oblíbené březnové desítky Petr Lhota. „Rychlá trať, kdyby pořadatelé dokázali ještě něco udělat s úseky, které se běží na dlažebních kostkách, a otočkami, byla by ještě o několik sekund rychlejší,“ hodnotil Lhota zkušeným pořadatelským okem trasu závodu.

V limitu tří hodin, respektive několik sekund po něm, dokončilo půlmaraton v Olomouci 2 478 běžců a běžkyň, na devět stovek z nich běželo půlmaraton poprvé. Rodinného běhu se zúčastnilo 1 500 běžeckých nadšenců. Závod byl zároveň mistrovstvím republiky železničářů, nejrychlejším z nich byl Aleš Palko (1:16:59). Letošní novinkou závodů RunCzech je závod dvojic nazvaný 2Run. V Olomouci si jej vyzkoušela i manželka bývalého reprezentanta v desetiboji Eva Šebrlová či slovenský reprezentant v maratonu Marcel Matanin.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • červen 2013
  • 677 zobrazení
  • 0
eda77
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2008 až prosinec 2009
  • 583 zobrazení
  • 0
reklama