Hledání: Únor 2017_Krav Maga

Pro dotaz Únor 2017_Krav Maga jsme našli 2 142 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Vytvářejte
fotodárky v akci!

Akce trvá do 30. 11.
Kód: BLACKFRIDAY2020
BLACKFRIDAY2020
benha
Prý, že poteče voda...ani Ťuk. Přidala jsem snímky z února 2017 - kdy byly zamrzlé a krásné...H.
více  Zavřít popis alba 
  • minulý čtvrtek
  • 42 zobrazení
siipa
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 18.10.2020
  • 1 074 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
blackandwhite12
  • 13.7.2020
  • 17 zobrazení
trckanator
  • 6.4.2020
  • 37 zobrazení
mholsanyupv
  • 26.1.2020
  • 10 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
handysto
Polička (něm. Politschka, Politz (1285), Politz am Weissbach) je město, které se nachází v blízkosti zemské hranice Čech a Moravy v kotlině při Bílém potoku asi 17 km západně od Svitav. Historické jádro je městskou památkovou zónou. Žije zde přibližně 8 700 obyvatel.
Město Polička - Královské věnné město

Polička byla založena jako královské město českým králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1265. Lokaci provedl Konrád z Limberka (Cunradus de Lewendorf/Conrad von Lewendorf), který sem přivedl osadníky ze severního Německa. Město prosperovalo díky cestě vedoucí ze středních Čech do moravských center a uděleným právům (mílovému, várečnému a hrdelnímu). Jeho původní zástavba byla až na kostel a 4 městské brány dřevěná. V roce 1305 je Polička již zmiňována jako věnné město českých královen. Ve druhé polovině 14. století bylo město vydlážděno, byly stavěny kamenné domy a městské hradby. Opevnění města bylo na vnější straně vysoké 10 m a obsahovalo nově i 19 bašt. Jádro 2,5 m široké hlavní hradby bylo z litého opukového zdiva, které obklopoval tvrdý kámen. Hradby doplňovala předsunutá parkánová zeď a vodní příkop.

Krizovým byl pro Poličku rok 1421. V něm nejprve město otevřelo bránu Janu Žižkovi, ale posléze bylo vypleněno vojskem Zikmunda Lucemburského. V husitských válkách posléze patřila do umírněného pražského městského svazu. Během vlády Jiřího z Poděbrad posílilo město svoji obranu barbakány pro ochranu 4 bran a dalším vodním příkopem.

Polička se těšila přízni králů z rodu Jagellonců. V roce 1547 byla však aktivní v odboji proti Ferdinandu I. Habsburskému, za což byla tvrdě potrestána. Byla jí pozastavena práva, zkonfiskován nemovitý majetek a uložena pokuta. Za další peníze muselo město statky za 12 let odkoupit zpět. V roce 1567 byl prováděn v královských městech soupis domů. V Poličce jich tehdy bylo 200. Do města po celé 16. století pronikala renesance, která se projevila např. v kostele sv. Michala. Jeho stavbu řídil od roku 1576 stavitel italského původu Ambrož Vlach. Vnějšek kostela byl sice gotizující, ale vnitřek již plně renesanční. Zároveň s kostelem byla na hřbitově vystavěna též hranolová zvonice.

V roce 1613 Poličku zasáhl ničivý požár, který nepostihl pouze gotickou radnici a jihozápadní část města. Po českém stavovském povstání byly městu po roce 1620 znovu odňata privilegia a statky. V dalších letech ho neblaze poznamenala třicetiletá válka, během níž se v něm několikrát objevily švédská i císařská armáda. V roce 1654 bylo v Poličce napočítáno 90 obyvatel, což byla zhruba devítina počtu z před sedmdesáti let.

Rozkvět města nastal v 18. století s jeho barokní přestavbou. Na náměstí byl umístěn 22 m vysoký morový sloup jako dík za ochranu před morem, který se městu vyhnul v roce 1713. Vytvořen byl v letech 1727 až 1731 nejspíše podle návrhu architekta F. M. Kaňky. Sochy byly tvorbou J. F. Pacáka, jehož díla ozdobila i kašnu a zbytek náměstí. Jeho syn František Pacák vytvořil pro kostel 14 zastavení křížové cesty v podobě figur v životní velikosti. Architekt Kaňka se zřejmě podílel také na návrhu nové radnice, která byla postavena v letech 1739 až 1744 po zboření té původní. Součástí radnice se stala též kaple sv. Františka Xaverského vyzdobená v roce 1751. Na hřbitově přibyla kostnice.

Barokní podoba Poličce vydržela do roku 1845, v němž zůstala po dalším požáru ve městě necelá 2 % kamenných domů. Stržen byl v důsledku požáru také kostel sv. Jakuba. O jeho novogotickou podobu se zasloužili pardubický inženýr Antonín Vach a stavitel František Schmoranz z Chrudimi. Výstavba kostela trvala 12 let a vysvěcen byl v roce 1865. Požár výrazně zbrzdil vývoj města po průmyslové stránce. Díky tomu ale zůstaly do značné míry zachované 1220 m dlouhé městské hradby, i když již v první polovině 19. století byly zbořeny všechny 4 brány.

Polička procházela ve druhé polovině 19. století především kulturním rozvojem. Fungovala zde slovanská veřejná čítárna, založeny byly zpěvácký spolek Kollár (1861) a spolek divadelních ochotníků Tyl (1869). Od roku 1870 zde působila tělovýchovná jednota Sokol. O deset let později byl ustaven Musejní spolek Palacký, který dal sbírkový základ Městskému muzeu a galerii. V roce 1890 se ve světničce pověžného (strážce proti ohni ve dne i v noci) v kostele sv. Jakuba narodil později světově proslulý hudební skladatel Bohuslav Martinů, který ve městě dlouho žil a rád se sem vracel. Po určitých peripetiích zde byl i pohřben. V roce 1896, přesněji 15. září, přijel do Poličky první vlak ze Svitav, čímž byl započat průmyslový rozmach města. O rok později železnice spojila Poličku i s krajem na západ položeným: 6. října 1897 byla zahájena doprava na místní dráze Polička - Skuteč (dnes Žďárec u Skutče).

Dvacáté století začalo otevřením učitelského ústavu, který se později proměnil v gymnázium. V roce 1910 byla postavena sokolovna. Za první republiky se město dočkalo dalších škol a nové divadelní budovy (Tylův dům – 1929). Po mnichovské dohodě byla Polička 10. října 1938 neoprávněně na 6 týdnů zabrána Německem. Stalo se tak navzdory faktu, že se v ní pouze asi 2,5 % obyvatel hlásilo k německé národnosti. Okolní německé obce však v Říši zůstaly, a tak město během války leželo přímo na hranici s Říšskou župou Sudety. Druhá světová válka pro město skončila 9. května 1945 příchodem Rudé armády a 1. československého armádního sboru. V dalších letech se Polička rozrostla o panelová sídliště a rozvinul se zde průmysl.

Každoročně na podzim se v Poličce od roku 2001 koná mezinárodní soutěž ve sportovním rybolovu Poličský candát. V Poličce vyrostly během posledních let tři supermarkety – Penny Market (ul. Hegerova), Plus Discount (nyní Penny Market - ul. Tyršova) a Tesco (ul. Hegerova). 23. února 2017 nastal výbuch Poličských strojíren.
více  Zavřít popis alba 
49 komentářů
  • 23.9.2019
  • 65 zobrazení
hajjnas69
Docela jiný svět v Zoologické a botanické zahradě města Plzně

Nejzápadnější z českých zoologických zahrad se nalézá v Plzni. Vznikla již v roce 1926 v městské části Doudlevce a v dnešním jednadvacetihektarovém areálu na Lochotíně působí od roku 1963. Jako jediná v České republice je zároveň sloučena v překrásný funkční celek s botanickou zahradou a v centru města má detašovanou moderní expozici AKVA-TERA.
Mezi speciality plzeňské zoo patří chov zvířat v přirozených a přitažlivých podmínkách. Nové expozice tvoří výseky celých biotopů s charakteristickými druhy rostlin a živočichů. Velmi často tak nežije ve výběhu jedno zvíře nebo jediný druh, ale několik druhů najednou. Rostliny a živočichové jsou v plzeňské zoo podle Generelu vývoje z roku 1996 umisťováni podle světadílu svého původu respektive přesněji zoogeografické oblasti a zahrada byla rozdělena do několika světových částí. Stále více je chována ohrožená fauna ostrovů jako jsou Filipíny či Madagaskar.
Za pozornost stojí volné výběhy šelem a opic – tygři a lvi v přírodních expozicích, skalní výběhy sněžných levhartů, ostrovy poloopic a opic. V zoo naleznete nejrozsáhlejší tuzemský výběh hnědých medvědů s velkou tlupou nebo velkou skupinu šimpanzů. Od roku 1996 přibyla k původním expozicím (tropický pavilon, sukulentní skleník) především řada pavilonů – starý dům šelem se změnil na „Tajemný svět africké noci“, sousední budova na Madagaskar. Zcela nově vznikl Dům afrických kopytníků, oživen byl unikátní rozsáhlý statek z 19. století Lüftnerka. V tuzemsku nemá obdoby například japonská zahrada Šówa-en nebo expozice Česká řeka, dokončená v září 2008. Tady nechybí ani majestátní sumci, hbité štiky či pár vyder. Zajímavá je rovněž expozice Sonorské pouště.
Plzeňská zoo vždy lákala milovníky plazů. Například nejplodnějším zvířetem jsou želvy ostruhaté, největší suchozemský kontinentální druh, kde již bylo zaznamenáno vylíhnutí 580. mláděte. Úspěchy se dostavují v chovu malých ostrovních druhů varanů (modrých, černých, atp.), krokodýlů čelnatých, vzácných želv pavoučích a egyptských. Doslova do všech koutů zahrady se postupně rozšiřují opice – jihoamerické drápkaté opičky tamaríni a kosmani, afričtí kočkodani, komby či guerézy, lemuři a maki z Madagaskaru nebo asijští giboni a makakové lví. Průchozí ostrov lemurů kata se zarývá do paměti většiny návštěvníků.
Rok 2010 znamenal pro plzeňskou zoo historický mezník. Zcela poprvé se nastěhovali do nových pavilonů zástupci největších suchozemských zvířat, která ještě nikdy ve zdejší zoo nebyla chována. Jsou to nosorožec indický, hrošík liberijský a žirafa Rothschildova v rámci Afrických a asijských expozic, podpořených dotačně z Evropské unie. Dále vznikly pavilonky pand červených, prasat savanových, stylový dům makaků lvích a několik dalších expozic. Malý nosorožec Maruška se narodil v únoru 2014, následovala ji Adélka (liberijský hrošík) v listopadu.
Nejnovějšími expozicemi je unikátní Svět v podzemí (vznikl z válečného krytu), muzejní expozice Past na rovníku s poctou cestovatelské dvojice Zikmund, Hanzelka a dále skleník Mediteraneum a pavilon Amazonie. Novinkou roku 2015 se stala expozice nejjedovatější hadi světa – Království jedu. V únoru 2017 se narodilo druhé mládě indického nosorožce – Růženka.
Za pozornost stojí doprovodný program v zoo, komentovaná krmení a zejména sokolnické ukázky na amfiteátru. Příjemné posezení nabízí africká restaurace Kiboko, Hospoda na statku či Sibiřský srub u tygrů, upomínkové drobnosti lze získat v prodejně Suvenýry u lemura. Návštěvu zoo lze spojit i s procházkou po prvním českém dinoparku. Zahrada je otevřena 365 dní v roce. Tento docela jiný svět se těší na Vaši návštěvu …
více  Zavřít popis alba 
  • 6.8.2019
  • 81 zobrazení
darsy
Únor 2017
více  Zavřít popis alba 
  • 6.2.2019
  • 50 zobrazení
slavikbezruze
více  Zavřít popis alba 
32 komentářů
  • 25.1.2019
  • 72 zobrazení
anetahnykova
Fotografie jsou chráněny autorským zákonem o povolení si pište na anetanovotnaphoto@gmail.com
více  Zavřít popis alba 
  • 18.1.2019
  • 82 zobrazení
andrea-klinkerova
více  Zavřít popis alba 
  • 16.12.2018
  • 37 zobrazení
rover
ALB1076 - začátkem záři jsem se s vnučkou Elenkou toulal po Brodě a stihli jsme toho spoustu, protože ten den zde bylo slavnostní zahájení Dnů Evropského dědictví. Elenka to nazvala cestou za zážitky a musel jsem jí slíbit, že až přijede příště, tak zase podnikneme nějakou cestu za zážitky. Jenže při další návštěvě byla nachlazená a bylo špatné počasí a tak z toho sešlo. Minulý víkend (25.11.) jsme to napravili a podnikli jsme další cestu za zážitky - tentokrát jsme si vybrali Pletenou stezku. Stanoviště č. 6 za bývalou ZŠ Rubešova jsme nějak nemohli najít - pravděpodobně je kvůli rekonstrukci hřiště dočasně uklizeno nebo přemístěno( tak jsem použil svoje starší fotky) a na stanoviště č. 12 jsem se vypravil sám odpoledne, protože Elenku už bolely nohy a toto bylo trochu stranou.
A co je to ta Pletená stezka? Cituji z příslušných webových stránek: "Projekt Pletené stezky Bohuslava, Daniela, Jiřího Reynkových a Jana Zrzavého by rád upozornil na významné osobnosti, které působily v Havlíčkově Brodě a dosud jim nebyla věnována dostatečná pozornost. Na Pletené stezce pracovaly členky Motanice od února 2017 a zapojily se do něj i děti z mateřských školek, základních a základních uměleckých škol, studenti Gymnázia v Havlíčkově Brodě. Jejich výtvarné práce byly prezentovány v kostele sv. Kateřiny. Stezka se skládá z 13 zastavení, na kterých naleznete informace o dotyčném umělci, krátkou historii místa s dobovou fotografií s QR kódem a mapou. Pro turisty je k dispozici také zdarma mapa stezky na MIC. Pro každou informační tabuli vznikl originální úplet, který je k ní připevněn."
Více najdete na: https://www.pletenastezka.cz/
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 27.11.2018
  • 108 zobrazení
bonovenandi
  • 23.9.2018
  • 50 zobrazení
renara
  • 27.8.2018
  • 34 zobrazení
Reklama