Hledání: Český kras: Rozkvetlým Karlštejnskem - 25.4.2020

Pro dotaz Český kras: Rozkvetlým Karlštejnskem - 25.4.2020 jsme našli 1 206 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Vytvářejte
fotodárky v akci!

Akce trvá do 30. 11.
Kód: BLACKFRIDAY2020
BLACKFRIDAY2020
hajenas
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
118 komentářů
  • 25.4.2020
  • 306 zobrazení
jabloneckej
4 komentáře
  • srpen 2013
  • 5 162 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
slavek-m
Ráno před svítáním to podle satelitu vypadalo, že se v ČS bude držet blačnost, ale zdálo se, že jí pomalu ubývá, a tak jsem vyrazil. Už při cestování skrze středohoří bylo jasné, že slunce svou práci odvede, a mraky zmizí. Jakmile byla Raná zahalená do oblaků nadohled, bylo jasné, že to dnes vyjde, i když v poslední dny dost pršelo. Na tomto kopci/hoře byla před více než 50ti lety založena národní přírodní památka. Na její ploše se vyskytuje celá řada významných organismů - včetně těch celoevropsky ohrožených. A ne, kvůli syslům jsem sem nejel. Z hlediska entomologie je Raná zajímavá tím, že se zde vyskytuje velké množství vzácnějších motýlů (oba druhy otakárků, vřetenuška pozdní...) ale také jedni z nejohroženějších motýlích druhů ČR, mizející celoevropsky. Prvním z nich je modrásek ligrusový, o kterém se tu moc zmiňovat nebudu, protože jsem ho ani já, ani další tři chlapíci nenašli. Tak snad za rok ;)

Druhým je kriticky ohrožený a bohužel vymírající druh okáče - okáč skalní. Kdysi se vyskytoval po celé republice na skalnatých stepích. Na Moravě vyhynul v devadesátých letech minulého století a v čechách má dvě hlavní populace. Jednu slabou a na pokraji zániku v Českém Krasu a jednu relativně ještě životaschopnou právě zde, na několika kopcích v Lounské části ČS. Raná má silnou populaci, kdy stačí vyšplhat na její tři vrcholky, sednout si a koukat jak s jinými druhy motýlů kolem vás poletují. Paradoxně byl tento okáč podle starších pramenů uváděn jako nejhojnější motýl pozdního léta.........časy se mění a v druhé polovině dvacátého století začal velice rychle ustupovat.

Na Rané se udrželi (ač to přijde někomu zvláštní) díky lidské činnosti (paraglajding a podobné sporty), kdy sešlap a nahodilé vytrhávání drnů trávy pomáha udržet prostředí ideální pro tento druh (spolu s extenzivní pastvou ovcí a koz). Proč tedy ten sport a sešlap? Motýl vyžaduje dostatečné plochy krátkostébelných trav (pastva ovcí), ale samice upřednostňují při kladení malé trsy hl. kostřav s obnaženým substrátem v okolí (a zde nastupuje sešlap a sporty na Rané), protože podle Vrby a kol. samice nikdy neklade vajíčka na rostliny v nerozrušené travní ploše ať už je sebekratší. Larvy a kukly totiž potřebují otevřený substrát, který je dobře prohříván a není stíněn a zvlhčován okolní vegetací. Ovce ale nesmí spást vše - prtože pro kriticky ohroženého modráska ligrusového by to znamenalo zánik (zde je také jedna z posledních populací u nás). Tento modrásek potřebuje minimálně ostrůvky s vysokou trávou kde bude mít svou živnou rostlinu - vičenec. Problém je v tom, že vičenec ovcím straaaaaaaaašně chutná a spásají ho přednostně. Na Rané tak nalezneme pár oplocených míst s cedulemi, kam se ovce nedostanou...(asi respektují cedule)

Jak to tedy je s tou populací okáče? Raná samozřejmě není jediný vrch, kde ho najdeme. Vyskytuje se ještě na cca 9 kopcích v okolí, kde jsou vhodné podmínky a kam dokáže motýl doletět (nejdelší pozorovný dolet podle Vrby a kol. je 7 km). Tyto přelety jsou vzácné a ukazuje se, že cca max. 5% dospělců (samců více) opustí rodnou hroudu....

Koho nezaujme nenápadný modrásek či velký ale také nenápadný okáč skalní, toho určitě zaujmou otakárci. Ovocného jsem viděl jen jednoho - přistál na druhé straně bodláčí. Než jsem jej pořádně vyfotil, odletěl přes křoviny pryč. Otakárek fenyklový zde však vykazuje ukázkový hilltoping. Kolem poledne se začnou z okolí slétávat na vrcholky Rané a není problém vidět kolem vás létat až několik jedinců najednou...
více  Zavřít popis alba 
144 komentářů
  • 26.7.2014
  • 1 958 zobrazení
kanon5
Svatý Jan pod Skalou je obec vzdálená 5 km východně od Berouna. Leží v srdci Chráněné krajinné oblasti Český kras.
Historie obce je velmi nevšední.
Poustevník Svatý Ivan se zde podle pověsti usadil zhruba v polovině 9. století. První písemná zmínka o místě pochází z roku 1030, kdy kníže Břetislav I. daroval kapli sv. Jana benediktinskému klášteru Ostrov u Davle, který zde v pol. 11. století u jeskyně sv. Ivana založil dceřiný klášter.V době husitských válek, v roce 1420, se do sv. Jana uchýlili benediktinští mniši z kláštera na Ostrově poté, co byl husity poničen a vydrancován. Roku 1517 zde bylo založeno opatství.
Současné budovy jsou z let 1653-1661. V letech 1726-1731 přestavěl jižní a západní křídlo kláštera patrně Kryštof Dientzenhofer- významný rakoský barokní architekt.
Klášter byl císařem Josefem II.zrušen roku 1785 a proměněn na zámek.
Od roku 1925 zde byla škola, v letech 1953-1958 věznice pro politické vězně, později pak škola pro příslušníky komunistické tajné policie StB, od roku 1985 archiv tehdejšího ministerstva vnitra.
Hned vzimě 1989/90 se zde pálili spisy StB.
V současnosti je v bývalém klášteře Svatojánská kolej.
Kostel Narození sv. Jana Křtitele a jeskyně sv. Ivana. Raně barokní stavba z let 1657-1661 podle plánů C. Luraga s bohatou vnitřní výzdobou. Uprostřed kostela stojí náhrobek sv. Ivana, kde je umístěna schránka se světcovými ostatky. Kostel je propojen se starým skalním kostelem – jeskyní sv. Ivana. V části skalního kostela je zachována přirozená travertinová jeskyně, zdobená původní krápníkovou výzdobou. Hned vedle kostela, pod oknem Ivanovy jeskyně vyvěrá silný pramen léčivé vody, Pramen svatého Ivana.
V kostele se nacházejí jeskynní prostory, v nichž podle legendy žil a byl pochován v 9. století poustevník Ivan, syn polabského (obodritského) knížete Gostimysla (zkoumání kosterních pozůstatků potvrdilo, že kostra je tisíc let stará, že to byl muž, který žil dlouho ve vlhku a živil se vegetariánsky). Místními lidmi byl od začátku považován za svatého a za prvního českého světce, ještě před sv. Ludmilou a sv. Václavem.
Nejkrásnější ve Svatém Janu je impozantní vápencová Svatojánská skalní stěna, která se vypíná do výšky 210 m nad okolní terén a dominuje tak celému okolí.
více  Zavřít popis alba 
41 komentářů
  • 13.7.2014
  • 1 764 zobrazení
jindrich
Beroun, Praha, Karlštejn, Křivoklát, Hořovice, Točník, Žebrák, Český kras, Křivoklátsko, Berounka atd.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.8.2014
  • 1 715 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
pufikovi
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • léto 2008
  • 1 313 zobrazení
trempoviny
Ochranáři přírody v Českém krasu možná pochopili, že tamní přírodě neškodí tramping, nýbrž automobilisté, čtyřkolkáři, terénní cyklisté, trhači rostlin, mastňáci zahazující odpadky ad. Tam, kde se objeví trampové, tak tam kamarádky a kamarádi přírodu ctí, chrání a po ostatních lidech uklízí. Příkladem toho byl, první výroční oheň T.O.Tuláci Podzemí. Děkuji šerifce Kawi za pozvání na oheň, protože jsem se rád podíval do svých oblíbených míst a poznal další dobré lidičky. Rozhodně, opět skvěle strávený víkend.
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • říjen 2011
  • 1 200 zobrazení
jaroslav0
více  Zavřít popis alba 
  • 1.1.2004
  • 1 102 zobrazení
jdlavicka
Jízda parním vlakem po vlečce z Berouna do lomu Čertovy schody, výstavka lokomotiv, výstup na horu Děd s jednou s nejstarších rozhleden KČT a návštěva opuštěných lomů s jezírkem u Jarova - nabitý den v Českém Krasu. Videa zde:
Racci v Berouně: http://www.youtube.com/watch?v=bYyLsI0vQrY
Děd: http://www.youtube.com/watch?v=7NxzdUaXzsg
Vlečka Čertovy schody: http://www.youtube.com/watch?v=86XNhbN8_lY
více  Zavřít popis alba 
  • 9.10.2010
  • 1 026 zobrazení
bukini
  • 11.9.2011
  • 1 019 zobrazení
brouk1
1 komentář
  • srpen 2003 až září 2010
  • 999 zobrazení
safraporte
Výlet za krásami Českého krasu vystřídala grilovačka v prostorách ČZU a následně jsme s Pájou pod heslem "my půjdeme spát až ráno v šest" vyrazli vstříc hradu Okoři.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 23.8.2009
  • 977 zobrazení
trempoviny
Někoho může napadnout otázka: které místo je za celou historii trempingu nejvíce navštívené od trempů ? Kupodivu, odpověď není tak náročná. Ono místo není v cizině, ani na bratrském Slovensku, ani na Moravě či ve Slezsku, ale zajisté bez překvapení - uprostřed Čech. Je to místo, které bylo více navštívené než Ameriky, protože skrz něj se na Ameriky nejvíce chodí, ale někteří trempíci ne vždy v minulosti vyšli nahoru z útulné hospody Bábinky Kubrychtové. Ano, místo nejvíce navštívené trempy je údolí se známými vodopády, cestami do štol a jeskyní Malé Ameriky a okolních lomů, cestami i do dalších míst Českého krasu a kdysi do legendární Kubrychtovy boudy. Údolí všech trempů si nikdy nepřivlastnila žádná trempská osada, říká se mu prostě Bubovické údolí a často jen Vodopády. Tentokrát, 30.ledna 2010, jsem zvolil méně známou trasu z horní části údolí dolů:
více  Zavřít popis alba 
  • 30.1.2010
  • 960 zobrazení
trempoviny
Tremp má sice rád pivo, ale občas se také napije čerstvé vody z pramenů, studánek, studní ... vyvěraček, potoků, jezer a někdy kaluží. Vápence v Českém krasu mají ve svých podzemních dutinách mnoho vody, ale není snadné se k ní dostat. Snažil jsem se vyfotit nej... místa, kde se voda dostává na povrch. Pokud si myslíš, že jsem zapomněl na hlubokou "studnu" hradu Karlštejn, sděluji, že to není studna, ale podzemní cisterna, kam se tajně napouštěla voda z Budňanského potoka. Také připomínám, že krasové vodoteče např. Bubovický potok, Prdlák ad. několikrát na svém toku vytékají na povrch z podzemních úseků, což jsou tzv. vyvěračky, které jsem nefotil. Jedna studánka cca 100 metrů nad Vodopády Bubovického potoka kdysi existovala, ale těžbou jehličnanů byla totálně zničena. Z povodí Karlického potoka jsem převzal fotku Petránky, ale je tam ještě dalších dvanáct pramenů. Jestli je o prameny a studánky dobře postaráno, podívej se sám/sama na vlastní oči.
více  Zavřít popis alba 
  • 18.7.2010
  • 947 zobrazení
toulavej68
Císařská rokle je součást Národní přírodní rezervace Koda, jedné z nejhodnotnějších částí Chráněné krajinné oblasti Český kras. Je to hluboká krasová rokle s vyvěračkou. Voda obsahuje velké množství rozpuštěného uhličitanu vápenatého, který se z ní sráží v podobě pěnovcových hrázek, místy tu jsou i drobné vodopády. Ve 20. letech minulého století se zde těžil tzv. karlštejnský mramor. Dnes je rokle z důvodu nejvyššího stupně ochrany přírody oficiálně nepřístupná.
Když jsem tu byl naposledy, bylo horko k padnutí a rokle připomínala tropický prales. Dnes bylo okolo 20°C a podmínky pro fotografování poměrně příznivé. Vězte, že jsem se při návštěvách Císařské rokle choval nadmíru tiše a opatrně, a jediný rušivý čin, kromě cvaknutí závěrky fotoaparátu, bylo občasné opláchnutí zpoceného obličeje v chladné vodě krasového potoka..
více  Zavřít popis alba 
40 komentářů
  • 30.8.2011
  • 867 zobrazení
trempoviny
"Rotující setrvačníky" tak se nazývá akce pro veřejnost, kterou každoročně jednu sobotu (už 8 roků) pořádá Společnost Barbora ve skanzenu v Solvayových lomech aneb lomech zvaných též Paraple nad Svatým Janem pod Skalou. Odborné vysvětlení názvu lze najít na příslušných webových stránkách, ale já si myslím, že pořádající parta se dá nazvat „Rotující setrvačníci“. Tito velmi inteligentní, pracovití a kamarádští lidé obnovují v bývalém lomu památky na minulou těžbu a shromažďují stále více dalších technických či průmyslových památek. Energii, s kterou po mnoho let provozují své hobby, ale řekl bych, že už spíše životní filozofii, snad mohou mít jen rotující setrvačníci. Myslím, že Solvayáci se liší od zdánlivě podobných seskupení v tom, že parta nevznikla za účelem vystavování pozlátek s cílem komerčního využití. Tím nechci říci, že parta ze Solvayových lomů pro svou náročnou činnost nepotřebuje finanční a materiální pomoc či pracovité ruce. Ovšem, stará moudrost říká: „když dva dělají totéž, není to totéž“ - negativním příkladem jsou třeba komerční prohlídky štol Malé a Velké Ameriky. Tak jsem se o víkendu opět vypravil do Českého krasu, abych se na akci Rotujících setrvačníků podíval. Pochopitelně, že jsem opět zvolil pěší trasy nezávislé na turisticky značených cestách. Pokud se někomu zdá, že na akci byl příliš velký "mumraj", stačilo popojít do okolní přírody a vše bylo úplně jinak.
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • 11.6.2011
  • 828 zobrazení
jackcomputer
A podzemí bývalé nedostavěné podzemní továrny na výrobu leteckých motorů Avia u Srbska.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • červenec 2004 až květen 2009
  • 831 zobrazení
maracek
Devcata v Cechach jsou opravdu pekna.
Wir haben die Schoenste Maedchen in der Welt, WIRKLICH! :)
Kategorie: lidé
více  Zavřít popis alba 
  • 30.11.2008
  • 821 zobrazení
kalm
Na začátku prosince jsem se rozhodl ověřit svoji skutečnou fyzickou i morální zdatnost a s kamarádkou Janou se zúčastnil tradičního dálkového pochodu. Pro mě to byl krok do neznáma, Jana však už něco odchozeno měla, takže jsem se mohl opřít o její zkušenosti. Co se týče závodu, tak první půlku jsem prověřoval především fyzickou připravenost, tu druhou už jen morálně-volní vlastnosti, hlavně s (ne)blížícím se koncem :). Do cíle se nám podařilo dostat za 31 hodin, což je víc než dvojnásobek času na vítěze, ale naše výhra spočívala především v tom, že jsme to došli. Největším přínosem této akce však bylo poznání krásné přírody Českého krasu a v okolí Vltavy.
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2011
  • 813 zobrazení
trempoviny
Koksův vánoční pochod Amerikou aneb Karlštejnskem se uskutečnil již čtrnáckrát. Opět se setkali dobří kamarádi, aby si popovídali. Tento pochod je především společenskou akcí trampů. Podrobné trampské prolézání přírody a zajímavostí Českého krasu, Srbárny či Karlštejnska se uskuteční o týden později. Ovšem, Srbsko je velice "zrádné" místo, i v zimě tam funguje šest hospod - trempovna U Nádraží (zvaná U Hulanů), hospoda U Berounky (U Malečků), hospoda U Kapličky (U Svobodů), hospoda U Lva, hospoda Cobras (Elma) a nepravidelně Kulturní dům (U Lanovky). Tak jsem zvědav, jak dopadnu za týden.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • prosinec 2011
  • 810 zobrazení
jdlavicka
Výprava na tři dny - na kole na vlastní pěst Českým krasem z Plzně a zpět
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • srpen 2004
  • 784 zobrazení
trempoviny
Před půl rokem jsem slíbil kamarádovi, s kterým jsme od mládí trampovali, nyní učiteli z menšího města, že provedu na závěrečném školním výletě jeho devátou třídu zajímavými místy Českého krasu. Málokterý učitel si v současnosti troufne vyrazit s dvaceti dětmi na čtyři dny daleko od domova, ale kamarád a jedna paní učitelka odvahu našli. Býval bych na slunovrat jel na Malši na potlach T.O. Zlatá lebka, ale slovo se má držet. Tak jsme ještě s jedním kamarádem vyrazili za dětmi na Srbárnu, kde spali v boudě U Vodopádů aneb Nové Kubrychtově boudě. Když jsem si zavzpomínal, jak jejich trampští vrstevníci řádívali na původní Kubrychtově boudě – v hospodě u Bábinky před čtyřiceti roky, tak přítomní školáci byli ve srovnání jak andílci. Zajisté si to mladí někde někdy vynahradí ... a bývalá mládež, až na nás některé výjimky, se postupem času usadila a mnozí i na tramping zapomněli. Já si myslím, že život se má užívat celý život a v každém věku ať si každý dělá co mu vyhovuje. Děti na výletě příroda zajímala a někteří jsou z trampských rodin, takže se třeba ještě potkáme. Pochopitelně, že na prolezení Českého krasu by byla potřeba několikanásobně delší doba, ale nic nebrání tomu, aby se sem mladí někdy v budoucnu nevypravili. Takže, přináším z části školního výletu několik fotek, třeba i pro inspiraci kam na vandr.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2014
  • 758 zobrazení
trempoviny
Poslední březnový víkend 2020, zkrácený o hodinu přechodem na letní čas, pobýval jsem ve svých nemovitostech u lesa a v Srbsku. V pátek jsem roztopil kamna na dřevo, kterážto vůně osvěžila celý vnitřek chatky. Později se ještě přidala vůně svařáku obsahujícího hřebíček, skořici a další chutné ingredience. S kamarády (je nás jinak 5 členů domácnosti) jsme zasedli ve spoře osvětlené místnosti ke hraní karet, což některým vydrželo až do sobotního rozednění. V hrdlech nám nevyschlo, protože jsme konzumovali různé desinfekci obsahující nápoje. V sobotu jsem jediný schopný vyrazil do okolní přírody, tedy do Kodské rokle a údolí Prdláku. Chtěl jsem si užít klidu přírody, ale stal se opak. Ještě nikdy jsem neviděl tolik návštěvníků v Českém krasu. Stovky mastňáků obsadily vrcholky skal, stráně, údolí – živo bylo na všech cestách i necestách. Sobotní večer se příliš nelišil od pátečního večera. V neděli jsme provedli drobné údržbové a úklidové činnosti v mých nemovitostech a připravili zátop na někdy příště.
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • letos v březnu
  • 738 zobrazení
Reklama