obecvinarice
S laskavým svolením redakce Našich Novin Vám přinášíme články, které zmiňují dění v naší obci.

#obecvinarice
Kategorie: událostivesnice
více  Zavřít popis alba 
  • 16.3.2021
  • 87 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
ejhleheureka
Odkazy na články v tisku o Heuréce
více  Zavřít popis alba 
  • 1.2.2021
  • 20 zobrazení
ejhleheureka
novinové články o skupině /MF 1983, Signál/
více  Zavřít popis alba 
  • 1.2.2021
  • 17 zobrazení
metujstitygrinachod
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 28.1.2021
  • 41 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
monikash
Cesta na Šibeniční hůrku
Jako další cíl svých výprav po okolních kopcích jsem vybrala kopec za nemocnicí, který se jmenuje Rovná. K tomuto výběru mě navedla jedna z hádanek samoobslužné hry Putování za boskovickými strašidly, ve které se uvádí, že tento kopec v minulosti sloužil jako popraviště, a proto se mu v minulosti říkalo Šibeniční hůrka. Údajně se zde popravovalo ještě za doby vládnutí Marie Terezie. Hrdelní právo odebral Boskovicím Josef II. Tolik z historie. V současné době zde vyrůstají rodinné domy, které nahrazují původní zahrady a chaty, které tu byly postaveny už za minulých režimů.
Cesta stoupá do nadmořské výšky 400 metrů nad mořem a nabízí se z ní panoramativní výhled na město. V detailech se pak můžete zaměřit na kostel, radnici či Mateřská, základní a praktická škola, které vystupují z městské zástavby. Cestou jsem potkávala stromy, které svými tvary a větvemi připomínaly úpějící duše některých zde popravených zločinců. Cestu jsem ukončila před bývalým loveckým zámečkem z roku 1833, který je v současnosti nepřístupny v soukromém vlastnictví. Údajně se jedná o jednu z prvních budov, která byla na začátku 90. let minulého století vrácena v restituci původnímu majiteli. Zámeček obkružuje obora zaměřená na chov muflonů daňků. Obora je oplocená a dostanete se dovnitř jen pokud nosíte zelenou kamizolu, na rameni kulovnici a za vstup zaplatíte, neboť majitel umožňuje lov „na šoulačku“. S oborou a zámečkem se můžete blíže seznámit v článcích časopisu Myslivost č. 1/2019 a 11/2020. Články jsou k přečtení i na webových stránkách časopisu www.myslivost.cz .
více  Zavřít popis alba 
  • 26.1.2021
  • 104 zobrazení
mazda-mx5-nb-2000
Jaká je asi pravda o volbách prezidenta SSA? Domnívám se, že alternativní media měla opět pravdu!
Na vzdory kontinuálnímu přísunu lží ČT, CNN a dalších zaprodaných médií českého mediálního prostoru, které svorně tvrdí, že všechny důkazy zfalšovaných a zmanipulovaných voleb jsou jenom hoax a lež, všechna očividná fakta a lidská intuice svědčí pro pravý opak. Důkazy jsou skutečné, svědectví pod přísahou jsou pravá a upřímná.
Pokud existují nějaká falešná svědectví, budou to pravděpodobně provokace ze strany autorů všech ostatních mediálních lží a manipulací směřující k podlomení důvěry ve svědectví autentická.
Copak je normální smazat právoplatně zvoleného prezidenta z mediálního prostoru? Je snad novou společenskou normou manipulovat počty "Líbí" a "Nelíbí" u příspěvků na sociálních sítí. Cožpak jste neviděli žádná videa z předvolebních meetingů Joe Bidena? Nebylo zarážející, jak malé množství příznivců se jich zúčastnilo?
Pokud mají oficiální YouTube videa nové administrativy Bílého domu ve Spojených státech amerických několikanásobně více "Nelíbí" než "Líbí", nejde náhodou o téměř demokratickou cestu, jak dát nahlas vědět, kolik živých lidí Joea Bidena opravdu volilo (="Líbí") a kolik jich naopak volilo 45. presidenta Spojených států amerických pana Donalda J. Trumpa (="Nelíbí")?
Píši "téměř", protože jak se ukázalo, s čísly "Nelíbí" se zcela zjevně manipuluje směrem dolů! Velice mě šokovala zpráva uživatele TexasVet a tak jsem nelenil a udělal si snímky obrazovky, které přikládám k tomuto kratičkému zamyšlení.
Povšimněte si, jak drsným způsobem je manipulováno s videem "01/20/21: Press Briefing by Press Secretary Jen Psaki" - nejenže ubývají hlasy "Nelíbí", ale dokonce se změní datum nahrání videa, aniž by to jakkoliv změnilo počty shlédnutí. Šokovalo mě, že v průběhu přípravy obrázků došlo u tohoto videa navíc i manipulaci s počty shlédnutí - přikládám ještě samostatný snímek z obrazovky.
Dále si povšimněte, jak u druhého videa "1/21/21: Press Briefing by Press Secretary Jen Psaki" (stejný brífink, ale o den později) rychle narůstají počty hlasů "Nelíbí" - provedl jsem u něj pro zajímavost 3 snímky, než jsem šel k lékaři a když se vrátím - najednou hlasy "Nelíbí" poskočili dolů? Dost děsivé.
Ostatně pokles hlasů "nelíbí" jsem zaznamenal u všech videí nové administrativy v Bílém Domě.
Závěrem dodávám, že obvykle tyto "šokující" zjištění přehlížím a považuji je za drobné chybky v Matrixu, ale dnes jsem prověřil tvrzení uživatele TexasVet a v plném rozsahu zjištění potvrzuji.
Nedovolím si ještě nerýpnout do ČT: Proč prosím soustavně lžete o tom, že soudy v SSA zamítly žaloby volebního teamu Donalda J. Trumpa? Nemohli žaloby zamítnou, jelikož odmítnutí žaloby projednat neboli se jimi vůbec zabývat není zamítnutí! Jde o zjevnou zvůli soudní moci, která ignorovala předložené důkazy.
Zde přidávám odkazy na snímek příspěvku zmíněného hrdiny "TexasVet", který mě inspiroval k dnešní analýze videí na YT:
https://www.newstarget.com/2021-01-22-youtube-removing-dislikes-biden-white-house-page.html
https://www.truenewshub.com/geller/youtube-caught-red-handed-removing-dislikes-from-biden-white-house-page-disables-comments-after-avalanche-of-anti-biden-responses/
https://ussanews.com/News1/2021/01/21/youtube-caught-red-handed-removing-dislikes-from-biden-white-house-page-disables-comments-after-avalanche-of-anti-biden-responses/
https://philosophyoffreedom.com/culture-war-news-freedom-vs-social-justice/voter-fraud-no-end-to-cheating-youtube-caught-redhanded-removing-
Upřímně se omlouvám, pokud některé články nestihnete "vidět", protože je docela dobře možné, že ještě než budete číst můj článek, budou odstraněny. Možná budou vypnuty celé servery, tak jako se to stalo sociální síti Parler. Díky za tu svobodu pane Bezosi!
více  Zavřít popis alba 
  • 22.1.2021
  • 819 zobrazení
magicalmelancholysoul
Zvířata mám moc ráda, doma se staráme momentálně o čtyři sousedovo kočky, které nám dávají pěkně zabrat. Jedna je mourovatá a tři zbylé jsou všechny černé. Mým přáním je i vždy bylo si pořídit psa, či rybičky. Zálibu mám tedy nejvíce v pejskách, rybičkách, ptáčkách, pandách, koalách, obdivuji dále havrany, lenochody, delfíny, tuleně též viz jako například Brigitte na obálce, tučňáky, motýly, sovičky, vážky, ovečky, kravičky, lesní zvířátka jako srnky, jeleny.
více  Zavřít popis alba 
  • leden až duben
  • 28 zobrazení
peterson124
  • zima 2020/2021
  • 106 zobrazení
verunkakopretinka
  • prosinec 2020 až duben 2021
  • 49 zobrazení
monikash
Příznivci elektromobility se opět sjeli do Boskovic

V pátek 18. září byl v zámeckém skleníku zahájen 3. ročník Elektrowesternového srazu v Boskovicích. Pořadatelé hlídali protiepidemiologická opatření a každý z účastníků musel prohlásit, že se cítí zdráv a byla mu změřena teplota.
Na úvod přivítal starosta města Jaroslav Dohnálek účastníky akce a zglosoval, že sice pochází ze století páry a z počátku elektromobilitě moc nevěřil, ale postupem času na ni změnil názor a nyní je její podporovatel. Po jeho úvodní řeči se až do odpoledních hodin besedovalo nejen o elektroautomobilech, ale i o sdíleném přenosu elektrické energie, fotovoltaice, zda jsou vodíkové články náhradou za bateriové články a o vývoji těchto článků a možných způsobech jejich nabíjení. Celou konferenci moderoval a přednášející doplňoval Mirek Matyáš, který je zároveň vůdčí osobou projektu Malá elektromobilita. Na závěr byli přednášející dotázáni, jak vidí budoucnost elektromobilů v dalších 5. letech. Většinou se shodli na zlepšujícím se trendu, ale k některým stále nedořešeným problémům jako třeba sdílení elektřiny nebo možnost nabíjet vozidla prostřednictvím sloupů veřejného osvětlení, se stavěli spíš skepticky. Částí programu byla i tombola, kdy si pět výherců odneslo několik powerbank nebo láhev burčáku.

Z celé konference byl pořízen videozáznam a bude doplněn o videoprezentace. Více se dozvíte na stránkách pořadatele www.mala-elektromobilita.cz .

V podvečer se účastníci srazu přesunuli do Westernového městečka, kde pokračoval další program.
Kategorie: autalidéudálosti
více  Zavřít popis alba 
  • 18.9.2020
  • 106 zobrazení
mildovo74
Kladenské noviny SVOBODA č.37, v pátek dne 14. prosince
více  Zavřít popis alba 
  • 25.6.2020
  • 27 zobrazení
mildovo74
Kladenské noviny SVOBODA č. 22, v pátek dne 3. srpna 1945
více  Zavřít popis alba 
  • 25.6.2020
  • 23 zobrazení
mildovo74
Kladenská záře ( 1979 )
více  Zavřít popis alba 
  • 25.6.2020
  • 18 zobrazení
klauzury20
Všechno, co slyšíme, vidíme, děláme a věci o kterých přemýšlíme nás ovlivňují vědomě i podvědomě. Svoboda myšlení je svoboda jednotlivce mít vlastní hledisko na fakta, nezávisle na názorech jiných. Myšlení lze také považovat za nejširší rozumovou a poznávací činností člověka, protože díky němu zpracováváme poznatky o vnějším světě. Představuje tedy jakousi volnost člověka v rozumění a poznávání okolí tak, aby jeho individualita nebyla omezována zvnějšku ani zevnitř. Přemýšlíme ovšem všichni svobodně?

Již od prenatálního období se začíná utvářet určité sebepojetí jedince. Tento poznatek byl už mnohokrát výzkumy (neurologickými, psychologickými, …) potvrzen, ale přesto je stále neprobádanou oblastí lidského vývoje. Nenarozené dítě tedy cítí a vnímá signály, které ovlivňují, jak bude v budoucnu své okolí vnímat. Během vývoje jedince hrají důležitou roli už od mladého věku názory těch, kteří jsou k nám vztahově nejblíže. Nejčastěji rodiče, prarodiče, sourozenci či kamarádi, kterých pohledy na jisté věci ovlivňují naše myšlení. Buď s nimi souhlasíme anebo ne. Často se ovšem ale stává, že převezmeme myšlenku někoho jen proto, že k němu nějakým způsobem vzhlížíme a nechceme v jeho očích klesnout, nebo svůj postoj ohledně daného tématu nebo situace předal sebevědomě. Již mnohokrát v historii se stalo, že se někdo přes svůj projev stal někým významným. Lidé těmto jedincům naslouchají a věří jejich idejím, následují je a dále šíří. Dá se to nazvat jakýmsi „stádním chováním“, kdy se mnozí z nás raději neprojevují a zůstávají mimo potenciální potíže.

Ve svém díle jsem se snažila tuto zprávu utlačování/tvarování myšlenek, jak už jsem říkala v postupu, vyjádřit pomocí klece, v níž leží řídící centrum naší nervové soustavy, mozek. Snaha ovládat dav prostřednictvím vizí a myšlenek, tu tedy byla už od počátků vyspělé civilizace. Stačí zapátrat nedaleko v dějinách, například do období totality, kde se dá říci, že svoboda mysli občanů byla uzavřena v jisté „kleci“. Nikdo nesměl říct osobní názor, který by byl v rozporu s režimem a celkově nebyl tolerován žádný náznak odporu. Toto by mohlo spíše znít jako svoboda projevu nežli mysli, ovšem obojí dle mého názoru jde ruku v ruce. Když totiž někdo potlačuje to, co chce doopravdy říci, tak tím zabraňuje volnosti své mysli. Lidé, kteří se systémem nesouhlasili se tedy museli, pokud nechtěli být stíhání, s ideály lídrů ztotožnit. Tato mentalita bohužel trvá v některých zemí až do našeho století. Dalšími příklady by mohlo být třeba upálení Galilea v roce 1600, nebo i věci aktuální dodnes jako méněcennost názoru žen v islámských státech, neakceptování jiného náboženství kromě svého, rasová nerovnost a mnoho dalších.

Novinové články nalepené na jednotlivých pruzích mají motivy negativních věcí, které nějak ovlivňují každého z nás. Častým tématem jsou různé zákazy, zákony, války, lži apod. Ovšem výstřižky nemají jen funkci zdůraznění negativ a nesvobod, ale mají rovněž poukázat na manipulaci prostřednictvím médií. Mediální manipulace využívá řadu taktik, díky kterým se snaží vytvářet obraz nebo argument, který upřednostňuje jejich konkrétní zájmy. Taktiky mohou zahrnovat použití argumentačních klamů, psychologické manipulace, přímých podvodů (šíření dezinformací) nebo často i propagandistických technik. Běžná strategie je odvádění pozornosti veřejnosti od důležitých otázek a politických/ekonomických změn pomocí velkého množství bezvýznamných informací. Pracují za předpokladu, že veřejnost má čím dál více omezenou

pozornost. Manipulace se dá snadno najít, když stejné téma pokryjí dvě různé mediální společnosti, ale v obou článcích je úplně jiný průběh děje. A co je pak tedy pravdou?

Lidé často věří všemu, co slyší a vidí ať už v televizi, na internetu nebo v novinách. Snadného ovlivňování využívají pro svůj prospěch různé osobnosti, kupříkladu v politické oblasti, které sami vlastní mediální společnosti. Nejmenovaní jedinci manipulují s veřejným myšlením, a to třeba způsobem zveřejňování nepravdivých průzkumů. Pak už je to opravdu jen na člověku, aby uměl dobře vybírat své zdroje a nebral hned vše za samozřejmost. Nicméně v dnešní době to může být pro většinu velice složité.

Naděje a nové nápady jsou symbolizovány pomocí malých okřídlených žárovek unikajících z klece. K tomu, aby se civilizace proměnila, se musí vždy najít někdo nebo nějaký nápad, který se vymyká běžnému myšlení. Nemusí to být jen pozitivní změna, týká se to i těch, které by většina pokládala za negativní. Stačí když se najde někdo, kdo se nenechá dát do „formy“, do které nás vše, co běžně vnímáme tvaruje.

Nakonec je celé dílo ještě podtrženo jeho monotónním odstínem. Přebarvení mozku tedy nemělo být jen kvůli výtvarné estetičnosti, ale také aby byla vyjádřena jakási myšlenková jednostrannost. Celkové splývání bílého mozku s černobílými články na páscích klece má zobrazovat, jak veškeré informace, které denně získáváme, s námi „splývají“.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.6.2020
  • 78 zobrazení
visnakovo
Od ledna mně vycházejí články o nerostných surovinách v časopise MY. Pokud to někoho zajímá, tak je dávám i sem volně k přečtení. Časopis My zde: https://www.mesicnikmy.cz/
Zatím poslední: České lithium
více  Zavřít popis alba 
  • 4.6.2020
  • 180 zobrazení
tomdvoris
Restaurace se jmenuje podle mladšího bratra rakouského císaře Františka Josefa I. Maxmiliána, mexického císaře popraveného povstalci (1867). Původní besídka a restaurační pavilon z let 1897-1898 byly charakteristickým příkladem rakouského (švýcarského) stylu, a to nejen vyřezávanými dřevěnými články konstrukce, ale také vitrážemi barevných skel dveří. Prvním majitelem restaurace byl Ivan Čížek, společník Pražské ledařské společnosti, který vlastnil zároveň vedlejší vilu čp. 124, kde sám bydlel.
více  Zavřít popis alba 
  • 16.5.2020
  • 20 zobrazení
iva-63
Poslední malý nedělní výlet těsně před vyhlášením přísné karantény - a jen do nejbližšího okolí. Vlastně je to podobné album jako bylo to minulé, jen jsem se před Klánovicemi otočila a zpátky šla taky pěšky. Dezinfekci vlastní výroby si šetřím a do dopravních prostředků lézt nehodlám.
Takže jen minimum popisků, přibližná mapa asi takhle (furt to nespravili, na turistickou mapu nutno přepnout): https://mapy.cz/s/berarodunu
Délka výletu: 13,5 km

Podle počtu lidí v obou lesích všichni asi tušili, že je to nadlouho naposled ... Při zpáteční cestě mě zaujala skupina před maličkým krámkem na Svépravické návsi - jistě, 30 jich nebylo, jen asi 10 u lahváčů. Pak jsem přišla domů, otevřela internet a zase hned zavřela a mazala aspoň pro chleba k Vietnamci.
Včerejší zkušenost - ano, já jsem ještě bez roušky směla donést dezinfekci a nákup mámě, dneska už bych asi nesměla - ale je normální, když v této situaci chodí po Počernicích člověk a roznáší reklamy, pěkně do každé schránky, takové oranžovo- zelené noviny nákupního centra ... to je to, co je v téhle situaci fakt potřeba?

A snad jako doporučení mezi všemi více či méně panikářskými a navzájem rozpornými články na netu: https://www.lidovky.cz/relax/veda/velky-manual-ke-koronaviru-od-expertu-z-bulovky-co-vime-proc-jsme-v-karantene-a-jak-se-ochranit.A200317_155409_ln_domov_ele

Ještě doplňuji jeden odkaz (videorozhovor), možná ještě lepší , od téhož autora. https://video.aktualne.cz/dvtv/po-dvaceti-minutach-uz-rouska-nechrani-v-lese-nebo-v-aute-je/r~76af1710696711ea9c800cc47ab5f122/
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
112 komentářů
  • 15.3.2020
  • 129 zobrazení
jaroslavburda
Dlouhoústec krvavý (Lygistopterus sanguineus) - Velice zajímavý brouk, kterého můžete objevit na okoličnatých bylinách na louce, keřové vegetaci, v údolních nivách, ale také v nížinných a horských lesích. Dospělí brouci mají výstražné zbarvení, zpravidla kombinaci krvavě červené a černé. Dlouhoústec krvavý je poměrně častým zástupcem čeledi dlouhoústcovití (Lycidae). Je 7-12 mm velký. Silná, pilovitá, plochá tykadla, chobotnatě prodloužené ústní ústrojí a oči jsou černé. Štít je na okrajích červený s černou středovou částí a výraznou rýhou; okraje štítu ohnuté vzhůru. Štítek černý, kratší, na konci rovně uťatý. Krovky jsou krvavě červené, protáhle ploché s řadou téměř neznatelných tenkých linií, bohatě přiléhavě chloupkované. Články chodidel srdčité. Obě pohlaví jsou zpravidla okřídlená. Nápadné, lakově černě zbarvené larvy s oranžovým 9. zadečkovým článkem žijí pod kůrou stromů. Vyskytuje se od června do srpna.

Profesor Josef Klika se ve své knize Brouci (1873) zmiňuje o ohebnokrovečníkovi krvavém (Lygistopterus sanguineus), jak jej popsal jistý přírodovědec F. Lycus ještě v rámci čeledi jemnokrovečníků. Dnes mají dlouhoústci svou vlastní čeleď - dlouhoústcovití (Lycidae). Ohebnokrovečník je tehdejší jméno pro dlouhoústce. Prof. Klika píše: "Ohebnokrovečník krvavý - 31 - 4"; černý, poněkud lesklý, postranní pokraje štítu a krovky světle červené; štít nerovný, u prostřed rýhou opatřený; krovky s několika vypuklými nepatrnými čarami a hustými přiléhavými chloupky. V hornatých krajinách na květech všude dosti hojný."

Profesor František Dlouhý, který ve své publikaci vychází z Klikova pojednání, informace o dlouhoústci ničím objevným nedoplňuje. V roce 1898 píše pouze o dlouhoústci červeném (Dictyoptera aurora).

Nahlédněme ještě do Klimenta - Čeští brouci (1899), kde přichází změna a dlouhoústec se již nenazývá ohebnokrovečník krvavý, ale proláklokrovec krvavý (Lygistopterus sanquineus). Text je ovšem převzat přímo z Klikova pojednání. Brouk si ale stále ještě nedokázal vybojovat místo přímo mezi dlouhoústci. Kliment píše o dlouhoústci červeném a rudém, ale krvavý je řazen mezi proláklokrovce (Lygistopterus).

Jablonec nad Nisou, louka, zahrada
Mapovací čtverec: 5257
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2019 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 15.3.2020
  • 95 zobrazení
jaroslavburda
Tesařík úzkoštítý (Agapanthia villosoviridescens) - V našich krajích hojně rozšířený tesařík z rodu Agapanthia (v ČR a SR 8 až 9 druhů). V libereckém kraji jsem tohoto zajímavého tesaříka objevil již na více lokalitách. Dlouhý, obtížně vyslovitelný název Agapanthia villosoviridescens mu přidělil švédský přírodověděc, entomolog a arachnolog Charles De Geer, který jej v roce 1775 popsal a zařadil. Jeho hlavní prací byl spis Memoirs pour servir a l'histoire des insectes, která byla publikována v osmi svazcích v letech 1752 až 1778. V této práci popsal 1466 druhů hmyzu, které zobrazil na 238 ilustrovaných listech. Jeho sbírky hmyzu byly uloženy do Švédské akademie věd – dnes Naturhistoriska riksmuseet ve Stockholmu. Byl žákem pravděpodobně nejslavnějšího švédského přírodovědce a lékaře, zakladatele botanické a zoologické systematické nomenklatury - Carla Linného.

Ukázka toho, jak je bádání v entomologických knihách napínavé:

Tesařík úzkoštítý se v české, entomologické literatuře prvně objevuje v knize Brouci (1898) profesora Františka Dlouhého. Avšak v nejstarší literatuře, kterou doma mám, se o rodu Agapanthia nepíše vůbec. Nejbližším tesaříkem, který je tesaříkovi úzkoštítému velice podobný, je popis Osykovníka topolového, dnes známého jako kozlíčka topolového nebo také osikového (Saperda carcharias), o kterém se rozepsal profesor Josef Klika. A skutečně, tesaříka kozlíčka topolového si může laik s tesaříkem úzkoštítým jednoduše splést. Ale vraťme se k profesorovi Dlouhému.

Profesor Dlouhý ve své knize před rod Saperda, tedy Osykovníky, zařazuje rod Agapanthia nebo-li Okvětníky a popisuje jednoho jediného zástupce rodu, totiž našeho okvětníka úzkoštítého nebo-li tesaříka úzkoštítého a to pod latinským názvem Agapanthia angusticollis, který vymyslel entomolog Gyllenhal v roce 1817. Dnes se však držíme latinského jména Agapanthia villosoviridescens, čímž se vracíme zpátky k přírodovědci Charlesovi DeGree. František Dlouhý popisuje brouka následovně: "Okvětník úzkoštítý, 11-15 mm; černý, žlutavě chlupatý, tykadla černá, prvý článek lysý, ostatní do poloviny šedobíle chlupaté. Krovky žlutě žíhané. Hojný na bodlácích."

Josef Kliment v knize Čeští brouci (1899) již popisuje 6 druhů okvětníků. O tesaříkovi úzkoštítem se zmiňuje: "Podoben Okvětníku Dahliovu; 11-15 mm; tykadla celá černá a všecky články, vyjma prvý, až do poloviny hustě, šedobíle chloupkované. Na bodlácích hojný."

JUDr. Leopold Heyrovský a Milan E. F. Sláma ve výtečné publikaci Tesaříkovití - Coleoptera, Cerambycidae píší: "Tělo černé nebo kovovým leskem. Třetí článek tykadel černý, do tří čtvrtin nebo čtyř pětin, 4. přes polovinu, ostatní asi z poloviny bělošedě kroužkované. Tykadla celkem tenká, ale v síle velmi proměnlivá. První tykadlový článek zevně bez bělavého chloupkování, 3. až 5. nebo 6. na vnitřní straně s četnými brvami. Štít se 3 hustě tomentovanými podélnými páskami, mezi prostřední a postranní páskou přilehle řídce žlutošedě chloupkován. Spodní strana šedě nebo žlutavě hustě chloupkována. Krovky hrubě, nepravidelně tečkované a pokryté šedým, šedožlutým nebo hnědožlutým, ve skvrny rozloženým tomentem. Délka těla 10-22 mm, šířka 3-5 mm. Vývoj v různých bylinách, např. na děhelu, oměji, pcháči, sadci, bolševníku, starčku, bodláku, kopřivě. Imago na týchž bylinách. Rozšíření: Evropa, Kavkaz, Zakavkazí, západní Sibiř. V Evropě sahá nejseverněji ze všech druhů tohoto rodu až do Švédska. U nás v celém území dosti hojný, od nížin do hor."

Z knihy Tesaříkovití - Cerambycidae České a Slovenské republiky (Milan E. F. Sláma, 1998) snad už jen poznámka o bionomii tesaříka úzkoštítého: "Nejčastější druh z celého rodu Agapanthia, vyskytuje se od nížin až vysoko do hor. Lesní louky a okraje lesů, paseky, ruderální plochy, okraje cest. Vývoj larev podobně jako u ostatních druhů tohoto rodu ve stoncích různých rostlin, spíše v jejich dolní části, kde se také kuklí. Kukelní komůrka je oddělena ucpávkou z drti. Doba vývoje pravděpodobně jednoletá. Imaga se vyskytují od konce května do září, nejčastěji od poloviny června do července na listech a stoncích živných rostlin."

Na snímcích si povšimněte reálné velikosti tohoto tesaříka vůči mé ruce.

Jablonec nad Nisou, rybářské sádky, list lopuchu
Mapovací čtverec: 5257
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2019 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 1.3.2020
  • 38 zobrazení
monikash
Muzeum si připomnělo 101 let od narození Ladislava Mňačka
Přírodovědec Muzea regionu Boskovicka Hynek Skořepa si na čtvrteční podvečer 30.1.2020 v sále Obecního židovského domu připravil přednášku o slovenském spisovateli a exulantovi Ladislavu Mňačkovi. Ještě před přednáškou představili členové Mezigeneračního centra Dana Meluzínová a manželé Skořepovi chystané akce, které budou v následujících dvou měsících pořádat. Pak již se ujal slova Hynek Skořepa, který již podobnou přednášku měl v Akademii volného času při Městské knihovně v Ústí nad Orlicí. Dnes se ale nechal inspirovat překlepem ve Zpravodaji, kde bylo uvedeno, že se jedná o besedu s Ladislavem Mňačkem, a jelikož již takový hovor není možný, připravil si fiktivní rozhovor s Janem Hockem, který zde představoval právě již zesnulého spisovatele. Ve svém rozhovoru se věnovali nejznámějším knížkám, jako je Smrt si říká Engelchen, která byla zfilmovaná, Opožděné reportáže nebo Jak chutná moc. Rozhovor doplňoval o články z Listů pro kulturu a dialog a z Literárních novin. Zmínil i spisovatelovu rozpolcenost v roce 1968, kdy k nám vrhla osvobozenecká sovětská vojska, neboť okupaci odsuzoval, ale na druhou stranu obdivoval sovětského člověka.
Další akce v Obecním židovském domě se koná 27. 2., můžete se těšit na přednášku studentky Mendelovy univerzity Barbory Dufkové o Nikaragui.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.1.2020
  • 92 zobrazení
aywat
Kategorie: rodina-přátelé
více  Zavřít popis alba 
  • leden až září 2020
  • 4 zobrazení
ustinadlabemkctspartak
Kostel v Žežicích je připomínaný poprvé 1352. Nově byl postaven po skončení husitských válek roku 1470. Roku 1780 byla barokně prodloužena loď a postavena nová věž, přistavěny sakristie a oratoř po stranách presbytáře. Byly také upraveny okna presbytáře.[3] Zachovány gotické články zejména na presbytáři. Po roce 1945 byl v důsledku vysídlení německy mluvícího obyvatelstva opuštěn a zchátral. Opraven byl po roce 1990.
Trasa-Dobětice-Žežice-Skalka-Mojžíř-Neštěmice-7Km
více  Zavřít popis alba 
  • 16.11.2019
  • 142 zobrazení
Reklama