Hledání: 11.8.hasiči

Pro dotaz 11.8.hasiči jsme našli 45 výsledků.
AKCE -30 % s kódem
📅 Naplánujte
celý nový rok.

Využijte 30% slevu na všechny kalendáře!
Kód: Kalendare2021
Kalendare2021
mikim
Nové Město na Moravě (německy Neustadt in Mähren) je město v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina, 10 km východně od Žďáru nad Sázavou, na jižním okraji Žďárských vrchů. Založeno bylo okolo roku 1250 Bočkem z Obřan, zakladatelem cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou. Největšího rozkvětu požívalo v době renesance za pánů z Pernštejna. Zachovalé historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu, kterou doplňuje bohatá sochařská výzdoba ulic a náměstí od místních rodáků Jana Štursy a Vincence Makovského. Mezi nejvýznamnější památky patří katolický kostel sv. Kunhuty, budova staré radnice a zámek. Žije zde přibližně 10 tisíc[1] obyvatel.

Nové Město na Moravě bylo vždy místem konání významných sportovních happeningů světového významu. Již historií je závod Světového poháru v běžeckém lyžování Zlatá lyže, jejíž místo přebraly závody Světového poháru v biatlonu. V únoru roku 2013 zde proběhlo Mistrovství světa v biatlonu 2013, každým rokem se zde koná i závod Světového poháru horských kol. Okolí města je vhodné nejen pro příznivce zimních sportů, v letním období pak nabízí nespočet možností pro pěší turisty i cyklisty. Akce se konají v areálu Vysočina arena.

Historie města je spjata se vznikem žďárského kláštera založeného Bočkem z Obřan v polovině 13. století, do té doby je téměř celé území česko-moravské hranice pokryté pomezním pralesem. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267, kde je osada uváděna ještě jako Bočkonov (Bočkov) v listině potvrzující Bočkův odkaz klášteru. Jako Nové Město (latinsky Nova Civitas) se poprvé objevuje na listině krále Václava II. z roku 1293, kde je již uvedeno jako městečko. V roce 1312, po smrti Smila z Obřan, připadlo Nové Město Jindřichu z Lipé. Ten nechal v obci vybudovat tvrz, která bývala pro svou rozlehlost nazývána hradem.

Od roku 1496 patřilo panství Pernštejnům, za jejichž doby zažívalo město výrazný ekonomický rozmach, zvláště za Vratislava z Pernštejna (1561–1582). Tři roky po jeho smrti bylo panství prodáno Janem a Maxmiliánem z Pernštejna Vilému Dubskému z Třebomyslic. Ten nechal pustou tvrz zbořit a na jejím místě vybudoval renesanční zámeček, ve kterém se usadil, po dlouhé době vrchnost opět sídlila přímo ve městečku.

Po Bílé hoře bylo panství zkonfiskováno a novým majitelem se v roce 1624 stal kardinál František z Ditrichštejna, který měl v té době rovněž sousední klášterní panství žďárské, odkud byla nyní vykonávána správa zdejšího panství. Za jeho vlastnictví bylo Nové Město povýšeno na město (1635), současně byl městu obnoven znak.

V roce 1638 změnila panství znovu majitele. Tentokrát se jím stává Šimon Kratzer ze Schönsperka (dříve hospodářský správce), který podporoval sklářskou výrobu v panství, zamýšlel vybudovat také železářské hutě. K jeho záměru však nedošlo, protože v roce 1645 byl zastřelen Švédy při jejich útoku na město. Panství od té doby spravoval a v roce 1660 převzal jeho syn František Maxmilián Kratzer. Ten mezi tím uskutečnil záměr svého otce, když v roce 1651 postavil na Kadově dvě železářské vysoké pece a k tomu výrobou navazující hamry na Kuklíku, Vříšti a Líšné. Tím položil základ železářské výroby na Novoměstsku.

Část obyvatel Nového Města na Moravě patřila do společenství tajných evangelíků, v 17. století zde probíhala násilná rekatolizace, což dokládají i matriky zemřelých z let 1673–1680, kde bylo zapsáno 57 případů oslích pohřbů (tj. 11 procent obyvatel).[2]

V roce 1691 na základě soudního výnosu připadlo panství knížeti Ferdinandu Ditrichštejnovi. O 8 let později prodal jeho syn Leopold Nové Město světské nadaci šlechtičen v Brně, jíž patřil až do roku 1945. V čele Nadačního ústavu se vystřídalo mnoho šlechtičen. Za dobu jejich panování proběhla na novoměstském panství v 18. století tzv. pozdní horská kolonizace, při které vznikly nejmladší vesnice jako např. Blatiny, Koníkov, Samotín, Krátká a Moravské Milovy. Za hraběnky Hohenzollernové (1721–1745) byl nově přestavěn katolický kostel, její nástupkyně baronka Miniati di Campoli (1746–1759) barokně přestavěla zámek a prodloužila hřbitovní kostel. Zrušením poddanství v roce 1848 – za baronky Skrbenské (1836–1858) – pozbyla vrchnost dosavadního významu.

Roku 1723 město zachvátil velký požár, v roce 1791 zde proběhla podružská rebelie a v letech 1796–1797 helvetská rebelie. V roce 1850 se Nové Město stalo sídlem okresního hejtmanství a zároveň jedním ze tří soudních okresů. Od roku 1906 má Nové Město přívlastek „na Moravě“ pro odlišení od ostatních Nových Měst. V roce 1949 bylo sídlo okresu přeneseno do Žďáru nad Sázavou. Novější dějiny města výrazně ovlivnilo založení reálného gymnázia v roce 1894, vybudování železnice z Tišnova do Žďáru nad Sázavou v roce 1905, rozvoj lyžování od konce 19. století a s ním související výroba lyží a rovněž tak výroba chirurgických nástrojů zahájená v roce 1949.

Stavební vývoj
Osada, později městečko Nové Město, byla založena ve 2. polovině 13. století nad soutokem říček Bezděčka a Bobrůvka. První domy byly postaveny asi v jižní části dnešního Vratislavova náměstí. Do poloviny 16. století se zástavba omezovala jen na jedno náměstí; dnešní Vratislavovo, Komenského a Palackého náměstí byla totiž spojena dohromady. Z tohoto náměstí vybíhaly cesty, které určovaly další postup výstavby. Jižním směrem, na Bobrovou vedla Bobrovská (Nečasova ulice); severozápadním na Žďár Žďárská ulice. Severovýchodním směrem vedla ulice Nové Domy (Masarykova ulice), na jejímž konci se cesta dělila na dvě větve na Svratku a na Jimramov. V polovině 50. let 16. století byla přestavbou měšťanského domu v jihozápadní části náměstí vybudována radnice, zároveň zde blok domů oddělil tzv. Dolní (Palackého) náměstí.

K významným stavebním zásahům do dosavadní podoby městečka došlo na konci 16. století. Majitel novoměstského panství Vilém Dubský z Třebomyslic nejenže dal obnovit, ale také značně rozšířil panské sídlo, vznikl tak renesanční zámek. Zároveň došlo k postavení panského pivovaru a o něco později ke stavbě tzv. Hrádku (Halina), sídla jeho manželky Kateřiny Zahrádecké ze Zahrádek. Tím se oddělil prostor dnešního Komenského náměstí. Jako odbočka z ulice Nové Domy vznikl koncem 16. století východní konec Malé ulice, která vedla ke kostelíku Nanabevzetí Panny Marie na novém hřbitově. Vzdálenější část Malé ulice, které se říkalo Pod kostelíčkem, vznikla pak až začátkem 18. století. Ve 2. polovině téhož století bylo město rozšířeno o ulici Svatojánskou (Podstrání, dnes Brněnská a Jánská ulice).

Další stavební vývoj výrazně poznamenaly rozsáhlé ničivé požáry. Ten, který vypukl 3. dubna 1723, zničil domy zejména na severozápadní straně náměstí. Po velkém požáru v roce 1801, který zasáhl 208 domů včetně kostela převládla v Novém Městě zděná výstavba, ta se však nadále soustřeďovala především do centra města.

V 1. třetině 20. století se město začalo rychle zvětšovat, nová výstavba se přesunula na území zvané Niva, které vyplňovalo plochu mezi dosavadním městem, Malou a Žďárskou ulicí a oběma rybníky (Cihelským a Klečkovským). Ve stejném období se ovšem město rozrůstá i na severu a severovýchodě, kolem vlakového nádraží. Za Novými Domy je zastavována východní strana silnice na Jimramov, čtvrti zde vzniklé se říká Hejkalov; staví se také v ulici vedoucí od sokolovny k nádraží (Tyršova a Smetanova ulice) a na pozemku u viaduktu (lokalitě se říkalo Šanghaj, dnes ulice Mírová a Výhledy). Řada domů vyrostla za nádražím (Nezvalova ulice), první domy vznikají nad Kazmírovým rybníkem (Německého ulice). Na přelomu 30. a 40. let 20. století byl jižně od žďárské silnice vybudován rozsáhlý areál okresní nemocnice, naproti přes silnici pak vzniklo první novoměstské sídliště určené pro zaměstnance nemocnice.

Mohutný stavební rozvoj zaznamenalo město ve 2. polovině 20. století. Severozápadně od města, nedaleko železniční trati při silnici na Vlachovice, byl postaven podnik Chirana (Medin) výrobce chirurgických nástrojů, který zahájil svůj provoz na konci roku 1949. Severovýchodně od města, v areálu bývalé Slonkovy firmy situované východně od silnice na Pohledec, byl uveden v roce 1951 do provozu podnik na výrobu lyží Sport (Sporten); o 20 let později zde byl vybudován nový provoz. Bytovou výstavbu rozhodujícím způsobem ovlivnila těžba uranu v okolí Dolní Rožínky. Panelová sídlištní výstavba určená převážně pro její zaměstnance proběhla v několika vlnách. V 60. letech 20. století vzniklo sídliště U nádraží (tzv. Staré sídliště) a stavělo se také na Tyršově ulici, v téže době byly postaveny i tři věžové domy (nazývané podle barvy jejich fasády); v následující dekádě pak vyrostlo sídliště na Hornické ulici. Kvůli další panelové výstavbě byla v 80. letech zbourána téměř celá východní strana Gottwaldovy (Masarykovy) ulice, tím byl zásadně narušen i vzhled Komenského náměstí. Na jeho severní straně vyrostla novodobá budova nákupního střediska, na západní straně stál už od poloviny 70. let moderní obchodní dům.

Zastavěna byla postupně také volná plocha severně od Žďárské ulice, tady vzniklo sídliště Pod zastávkou a panelová výstavba pokračovala výstavbou sídliště Pod nemocnicí (ulice Pavlovova a Mendlova). V blízkosti panelových sídlišť vyrostly dvě hotelové ubytovny pro horníky pojmenované Uno a Duo. Tzv. "stará hotelovka" (Uno) byla v 90. letech upravena přestavbou a následnou přístavbou na městské byty; "nová hotelovka" (Duo) byla prodána realitní kanceláři, jsou v ní jednak byty, ale je také využívana ke komerčním účelům. Výstavba rodinných domků se soustředila především na území nad Kazmírovým rybníkem, kde vznikla samostatná městská čtvrť na půdorysu písmene U, které se říká Betlém. Rodinné domky se však stavěly i na řadě dalších míst, zvláště za Klečkovcem a Cihelňákem v oblasti nazývané Korsika (ulice Dukelská a Veslařská) a na úpatí Brožkova kopce (ulice Na Výsluní, Zahradní). Na začátku 70. let byl uveden do provozu nový hotel Ski, postavený v lese Ochoza na úpatí Harusova kopce.

V souvislosti s touto rozsáhlou bytovou výstavbou a nárůstem počtu obyvatel došlo od konce 60. let 20. století k vybudování celé řady objektů občanské vybavenosti. Na ulici Leandra Čecha, západně od gymnázia směrem ke Klečkovskému rybníku, vyrostla nová základní škola; na místě zbořené sokolovny na Tyršově ulici byl postaven kulturní dům (1976); vybudovány byly také mateřské školy (na Drobného, Malé, Tyršově a Žďárské ulici). Stavební ruch zasáhl i areál okresní nemocnice, v závěru 70. let se zde podařilo dokončit dlouho plánovanou stavbu gynekologicko-porodnického pavilonu; postupně došlo k rekonstrukci většiny pavilonů, k výstavbě centrálního operačního sálu a heliportu. Přestože už v 70. letech byl schválen záměr vybudovat autobusové nádraží mimo centrum města, v prostoru pod zámkem, k jeho otevření došlo až v roce 1991. V polovině 90. let byl jižně od Žďárské ulice vybudován Dům s pečovatelskou službou, ve kterém jsou i městské byty.

Nečasova ulice
Nečasovu ulici tvoří domy po obou stranách komunikace vycházející z Palackého náměstí a ústící do kruhového objezdu a dále několik domů ve svahu po pravé straně silnice stoupající k Nové Vsi. Tato ulice se od nepaměti nazývala Bobrovská. V několika starých zápisech se objevuje i název Obrovská, z dob kdy se Bobrové říkalo i Obrová. Původní zástavbu Bobrovské ulice tvořily pouze domy od Palackého (dříve Dolního) náměstí k mostu, tedy čísla popisná 17–31 s výjimkou domu čp. 25, který kdysi stával až za mostem a byl počítán k ulici Svatojánské.

Právě ústí Bobrovské ulice u přechodu potoka Bezděčky doznalo oproti minulosti největších změn. Při rekonstrukci okresní silnice procházející Novým Městem byla Bobrovská ulice na přelomu let 1938 a 1939 vydlážděna kamennou dlažbou. Nová silnice byla na začátku Bobrovské ulice po přechodu potoka Bezděčky napřímena (dříve opisovala pravý oblouk). Muselo dojít k postavení nového mostu a přeložení vodní nádrže nad Jelínkovým mlýnem (čp. 26). Byl postaven nový železobetonový most o šířce 8 metrů. Musel být také přesunut kříž stojící ve větvení silnice na Novou Ves a Petrovice, křižovatka byla rozšířena a zpřehledněna vykácením stromů. Na počátku 70. let minulého století se tato křižovatka opět měnila, když jí začala procházet nově vybudovaná přeložka silnice I/18. A dnešní podobu s kruhovým objezdem získala teprve nedávno.

Peklem byl nazýván už ve starých pozemkových knihách dům čp. 20 a jeho majiteli se podle něj říkalo Pekelník. Snad toto označení vzniklo v dobách, kdy tu býval hamr. Víc než hamr byla známa hospoda „Na Pekle“. V polovině 19. století si ji tu otevřel původem žďárský řezník Václav Procházka. Jeho žena byla vyhlášenou kuchařkou a tak hospoda prosperovala. Sám Procházka se nejvíce proslavil v revolučním roce 1848. Stal se hejtmanem a cvičitelem Národní gardy a byl také zvolen poslancem říšského sněmu ve Vídni. Posledním hostinským v „Pekle“ byl o sto let později další žďárský rodák Josef Zábrš. Z pekla můžeme pokračovat rovnou do očistce. Skončíme tak v další hospodě, která bývala v nedávno zbořeném domě čp. 27 stojícím u odbočky k Jelínkovu mlýnu. Říkalo se tu V Očistci nebo u Valíšků. Hostinským tu v 2. polovině 19. století býval Josef Vališ a později jeho stejnojmenný syn. Oba byli také tkalci a kostelníky. Josef ml. ale nakonec hostinec prodal a odstěhoval se do Ameriky.

Po návštěvě pekla a očistce možná čekáte, že už půjdeme rovnou do nebe. Zastavíme se v barvírně. Úspěšný barvířský závod provozoval v čp. 29 na přelomu 19. a 20. století František Kubík. Svému okolí byl velmi dobře znám, neboť díky němu za domem tekl „věčně modrý potok“. Potok, který dříve tekl za domy na západní straně Bobrovské ulice, byl ve skutečnosti mlýnským odpadem. Tekla tudy voda z Kazmírova mlýna (čp. 35) a ústila do nádrže před Jelínkovým mlýnem. Tento mlýn s číslem popisným 26 stojí sice trochu stranou, ale můžeme ho ještě k Bobrovské ulici počítat. Mlýn tu býval přinejmenším na konci 15. století, kdy se mu říkalo Šarlův. Na konci 16. století ho koupil Jiřík Humpolecký z Rybenska a od té doby je znám jako mlýn Humpolecký. Během třicetileté války mlýn zpustl a přešel do majetku vrchnosti. Vrchnostenskými mlynáři tu byli od 18. století členové mlynářského rodu Jelínků. Posledním mlynářem byl již ve století dvacátém Augustin Jelínek.

Od roku 1938 se začaly na domech v Bobrovské ulici objevovat pamětní desky věnované významným osobnostem. Jako první se 17. července 1938 odhalovala pamětní deska na domě čp. 22, kde od svého raného dětství žil ruský legionář František Seidl, který padl v červnu 1918 při dobývání Kurganu. O devět let později – 27. července 1947 – odhalil tehdejší ministr výživy Václav Majer pamětní desku na rodném domě ing. Jaromíra Nečase. Jaromír Nečas se roku 1888 narodil v domě čp. 31, v dobách první republiky se stal ministrem sociální péče a později byl i členem exilové vlády v Londýně. A právě na jeho počest byla už v říjnu 1945 Bobrovská ulice přejmenována na Nečasovu. V roce 1910 se v domě čp. 21 na Bobrovské ulici narodil Josef Veselka, pozdější zakladatel a sbormistr Akademického pěveckého sdružení Moravan, profesor brněnské konzervatoře a JAMU. A na jeho rodném domě, tehdy už v Nečasově ulici, mu byla 8. května 1996 odhalena pamětní deska. Byla v Nečasově ulici třetí a zatím poslední.

Palackého náměstí
Palackého náměstí, to je v Novém Městě poměrně exkluzivní adresa, jí se mohou pochlubit jen obyvatelé čtyř domů – čísel popisných 16, 32, 33 a 34. Ostatní domy s okny do Palackého náměstí jsou již počítány k Nečasově ulici nebo Vratislavovu náměstí. V zástavbě oddělující dnes obě náměstí je ukryt dům čp. 97, v němž ještě nedávno sídlilo informační centrum. V tomto místě se předpokládá původní tvrz, nebo přinejmenším sídlo vrchnostenských úředníků v dobách, kdy Nové Město vlastnili členové mocného rodu Pernštejnů. Jak jinak si vyložit znamení zubří hlavy zdobící kamenný sloup, na nějž je svedena klenba přízemní místnosti domu čp. 97.

Nejen shluk domů, ale i terénní zlom odděluje Vratislavovo a Palackého náměstí. A právě díky své poloze bylo Palackého náměstí původně nazýváno Dolním náměstím či Dolním rynkem. Střed náměstí tvoří kašna, která svou podobu kamenného kvadrilobu (čtyřlistu) získala v roce 1891. V létě roku 1905 byla osazena plastikou Jana Štursy Píseň hor zpodobňující pasáčka s ovcí na klíně. Od roku 1942 je originál plastiky z hořického pískovce umístěn v Horáckém muzeu a na kašně je umístěna kopie zhotovená ve zlínské Škole umění vedené tehdy Vincencem Makovským. Takzvaný Pasáček se stal jedním ze symbolů Nového Města. Není ale jediným sochařským výtvorem zdobícím Palackého náměstí. Na kašně měla být původně umístěna socha Františka Palackého, která nakonec našla své místo v protilehlém svahu. Slavnostně byla odhalena 26. října 1902. Od té doby bylo náměstí nazýváno Palackého, i když oficiálně byla změna názvu potvrzena až v roce 1907. Okupace a zřízení protektorátu však s sebou přinesly nařízení o odstranění všeho, co neodpovídalo „změněným státoprávním poměrům“. A tak byla 28. června 1940 socha Palackého odstraněna a v říjnu téhož roku bylo náměstí opět přejmenováno na Dolní. Po osvobození se název Palackého náměstí vrátil. Na návrat sochy si muselo město počkat do 2. června 1946, kdy byla socha po dlouhých sporech o její umístění znovuodhalena na původním místě. Stejně jako Píseň hor je i socha Otce národa dílem Jana Štursy. Palackého socha je navíc i Štursovou první veřejnou zakázkou.

Obě sochy vznikly z podnětu a za podpory Josefa Jelínka, Štursova poručníka a mecenáše. Josef Jelínek (1829–1903) býval novoměstským koželuhem a majitelem domu čp. 32 na Palackého náměstí (dům s věžičkou), kde se říkalo u bohatých Jelínků. Byl veřejně činným, ať už jako předseda nebo člen řady místních spolků, tak i jako člen obecního výboru (zastupitelstva). V letech 1861–1891 zastával s přestávkami post starosty města. Byl také poslancem Moravského zemského sněmu. Na jeho návrh byla pro kašnu na tehdejším Velkém náměstí zhotovena socha Vratislava z Pernštejna. V roce 1891 bylo Josefu Jelínkovi uděleno čestné občanství města. V otcových stopách šel i Josef Jelínek mladší (1858–1936), který býval velitelem novoměstských hasičů či prvním starostou obnoveného Sokola (mimo jiné též před první světovou válkou majitelem prvního automobilu ve městě). V roce 1913 byl zvolen jako jeho otec starostou města a byl jím až do poválečných voleb v roce 1919. Již od svého zvolení starostou se potýkal s nepřízní části novoměstských obyvatel (té se nevyhnul ani jeho otec). V roce 1923 prodal svůj dům „eráru“ a odstěhoval se do Pardubic. Dům čp. 32 se pak stal sídlem finančních úřadů s okresní působností. Když Nové Město ztratilo statut okresního města, našla v domě své první sídlo v roce 1951 zřízená samostatná hudební škola.[3]

Řadu zajímavých osobností najdeme i mezi obyvateli rohového domu čp. 34. Od roku 1662 až do současnosti je v držení členů rodu Německých. Prvním z nich byl Martin Německý, který se oženil s Dorotou, dcerou Kateřiny Kalouskové zvané Šlejfrlice (patrně byla majitelkou šĺajferny – brusírny). Přídomek přešel i na dům čp. 34, kterému se říkalo u Šlejfrlíků. Díky hudebnímu nadání svých obyvatel získal dům během 18. století jiný přídomek. V roce 1752 se stal majitelem domu Daniel Německý, který byl hudebníkem, městským varhaníkem a později i rektorem městské školy. Od jeho časů se domu čp. 34 začalo říkat u Varhaníků. Nejslavnějším rodákem z domu čp. 34 však byl Daniel Matyáš Německý (1762–1820), dvojnásobný doktor (filozofie a veškerého lékařství), oblíbený lékař, vědec, novátor a samozřejmě také hudebník. Rod Německých dal světu i slavné lyžaře Josefa a Otakara Němce. Přídomek Šlejfrlík výměnou za Varhaníka nezanikl. Přenesl se ale na protější rohový dům čp. 101, který se dostal do držení druhé větve rodu Německých založené Václavem Německým, vnukem Martina Německého-Šlejfrlíka. Z těchto „Šlejfrlíků“ pocházel i František Německý, známý novoměstský hostinský a hoteliér, zakladatel Hotelu Německý stojícího ještě před 30 lety na Masarykově ulici. Zajímavým pojítkem mezi domy čp. 34 a 101 bývala městská brána, která kdysi uzavírala přístup do centra města ze Žďárské ulice.

Žďárská ulice
O původu jména Žďárské ulice není pochyb, tudy se jezdilo z Nového Města do Žďáru. Se jménem dostala ulice do vínku i oheň – žďáření. Požár, který vypukl 13. června 1879 v noci ve stodole domu čp. 84, se zapsal trvale do dějin celého města. Díky silnému větru ženoucímu oheň ke středu města tehdy shořelo 19 obytných a 12 hospodářských stavení. Co do rozsahu nemohl tento požár aspirovat na „titul“ největšího požáru v historii, nicméně stal se podnětem k historickému rozhodnutí. O několik týdnů později – 24. srpna 1879 – byl v Novém Městě založen sbor dobrovolných hasičů.

Žhavá témata však najdeme i u vody. Ke Žďárské ulici patřívaly tři mlýny zmiňované již v 16. století. Nedaleko mostu stával Hánův mlýn (čp. 81). Mlýn vyhořel již při památném požáru celého města v roce 1801. Po tomto požáru byl ještě obnoven. Ke zkáze ho přivedli o několik desítek let později zdejší mlynáři Josef Ondra a po něm Jakub Žák. Budovy mlýna zchátraly a byly zatíženy dluhy. Rozpadající se, ale dobře pojištěný, mlýn v noci 22. června 1907 do základů vyhořel. Mlýn již obnoven nebyl, pouze pila. Od roku 1918 na mlýně začal provozovat pilařskou živnost Filip Jaroš, a právě proto je tento objekt znám jako Jarošova pila.

Požár ukončil činnost i dalšího mlýna známého jako Kazmírův (čp. 35). Původně se tomuto mlýnu a rybníku nad ním říkalo Škrobův. Patrně od dob mlynáře Kazimíra Štampy, který žil na přelomu 17. a 18. století, se začalo říkat mlýnu a rybníku Kazmírův. Posledním mlynářem v Kazmírově mlýně byl Alois Jelínek ze známého fryšavského mlynářského rodu. Historii mlýna uzavřel požár, který vypukl o půlnoci 27. září 1916.

Třetí z mlýnů se dočkal svého zániku i bez přispění ohně. Ke konci 16. století ho postavil pod tehdejším Sadovým rybníkem Jan Štrafa. Rybník se ale dnes jmenuje Klečkovský po Janu Klečkovi, který mlýn v roce 1643 prodal vrchnosti. Mlýnu se říkalo i Ráčkův a rybníku se tak někdy říká dodnes. Posledním mlynářem tu totiž byl Josef Ráček, známý podivín, který nechal mlýn zchátrat a na konci života se snažil získat peníze na opravu od památkového úřadu. Mlýn nakonec koupil novoměstský velkostatek a v červnu 1935 ho nechal zbořit.

Téměř o deset let později zažilo Nové Město i válečný požár. Letadla Rudé armády 9. května 1945 ostřelovala a bombardovala ustupující německé jednotky. Letecký útok zaplatilo životem i několik civilistů, poškozena byla řada domů. Nejvíce jich bylo právě ve Žďárské ulici. Dům čp. 82 listonoše Františka Vyplašila stojící v křižovatce (u zrcadla) dnešních ulic Žďárské a Dukelské již obnoven nebyl. Na jeho místě byl na návrh Vincence Makovského vybudován v roce 1953 kamenný taras. Již o tři roky dříve byla Žďárská ulice přejmenována na Stalingradskou, na paměť města zničeného během druhé světové války. Ke svému původnímu názvu se ulice vrátila v roce 1962

Přírodní poměry
Nové Město na Moravě se nachází v západní části Moravy; je vzdáleno 10 km východně od Žďáru nad Sázavou po silnici první třídy I/19. Leží v nadmořské výšce 600 m n. m. na jižním okraji Žďárských vrchů, které jsou východní součástí rozsáhlé Českomoravské vrchoviny.

Město leží v jižní části Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. CHKO byla vyhlášena roku 1970 a rozléhá se na 715 km² v nadmořských výškách od 490 do 836,3 m (nejvyšší vrchol Devět skal). Je pramennou oblastí mnoha řek, kterou prochází hlavní evropská rozvodnice mezi Severním a Černým mořem. Jedním z typických krajinných prvků v této oblasti jsou rulové skalní útvary, které byly vytvořeny mrazovým zvětráváním na zalesněných vrcholcích Žďárských vrchů, například Malinská skála, Dráteničky, Čtyři palice, Pasecká či Lisovská skála. Zhruba 15 km jihovýchodně od města se nachází westernové městečko Šiklův mlýn. Nad Novým Městem se nachází také největší sjezdovka na Vysočině – sjezdovka Harusův kopec. Sjezdovka je v sezoně uměle zasněžována a osvětlena. Harusův kopec – „Harusák“ je zmiňován již v knize Bohumila Polácha Srub radosti.

Městské symboly

Městský znak

Městský prapor
Městský znak udělil městu dne 30. listopadu 1635 kardinál František kníže Dietrichštejn. Městský prapor udělilo městu předsednictvo České národní rady svým 926. usnesením z 93. schůze dne 7. května 1992.[4]

Znak
Městský znak města Nového Města na Moravě tvoří oválný štít nakoso půlený od pravé horní strany dolů k levé straně, horní polovina je zlatá, dolní červená, dva vinařské nože se stříbrnou čepelí a střenkou v přirozené barvě stojí vedle sebe, jeden na zlatém poli a druhý na červeném poli – ohnutými špicemi nahoru ven, nad noži na zlatém poli je knížecí klobouk, dole mezi střenkami na červeném poli pak sedící, dozadu se ohlížející zlatý lev bez koruny, s pozdviženým jedním ocasem.

Prapor
Městský prapor města Nového Města na Moravě má list nakoso dělený, horní pole žluté, dolní červené, na třetinách listu jsou postaveny odvrácené vinařské nože, délka čepele nožů je 5/10 šířky listu a střenky 2/10 šířky listu, čepele jsou bílé, střenky hnědé, poměr délky k šířce je 3 : 2.

Pečeť
Městskou pečeť města Nového Města na Moravě tvoří městský znak, kolem něhož je nápis "Město – Nové Město na Moravě", rozdělený sněhovými vločkami.

Maskot
Tradičním maskotem Nového Města na Moravě je strašidlo horáckých lesů – Horácký hejkal. Jeho podobu se snažilo vystihnout mnoho novoměstských umělců, tradičním vzorem však zůstává podoba ztvárněná novoměstským rodákem Karlem Němcem. Postava Horáckého hejkala představuje divého muže – skřeta s dlouhými, řídkými rozježenými vlasy a vousy.
Kategorie: cestováníměsta
více  Zavřít popis alba 
  • červen až listopad 2020
  • 164 zobrazení
handysto
Nové Hrady je město 20 km jižně od Třeboně, jen pár kroků od rakouských hranic. Přestože leží již za hranicemi CHKO Třeboňsko, je velmi častým turistickým cílem návštěvníků Třeboňska.
Město Nové Hrady založené v roce 1279 Vítkovci se může pochlubit jak svou krásou a bohatou minulostí, tak i polohou v překrásné nedotčené krajině česko-rakouského pomezí.

Trochu více z historie.

Město Nové Hrady se nachází přímo na česko rakouském pomezí. Zprvu jako strážní bod při vstupu do Českého království, později tu vzniklo důležité panské sídlo, u něhož vzniklo městečko s převahou německy mluvícího obyvatelstva. Existence Nových Hradů je doložena listinou z 21. 5. 1279, kde je mezi svědky uveden mimo jiné Hogyrius de Gretzen neboli Ojíř z Nového Hradu, příslušník rodu Vítkovců (znám také jako Ojíř ze Svin), který v letech 1284-89 zastával úřad nejvyššího komořího království Českého. Počátkem 14. stol. patřilo město pánům z Landštejna. Za vlády Viléma z Landštejna došlo dne 24. 10. 1339 k důležitému doměření a potvrzení hranic mezi panstvím Weitra a Nové Hrady. Roku 1341 dal nový majitel svůj hrad s panstvím v ušlechtilé manství králi Janovi Lucemburskému. Po smrti Viléma z Landštejna připadly Nové Hrady jeho synovi Vítkovi z Landštejna. Protože nebyl v té době plnoletý, spojil se se svým bratrem Ojířem, který se díky tomu uváděl jako pán na Nových Hradech. Vítek později svého bratra opustil a rozhodl se roku 1359 prodat město bratrům Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka za 7 093 kop a 63 grošů. Rožmberkové za tuto cenu získali hrad a město Nové Hrady, polovinu městečka Stropnice, 2 díly městečka Svin s celou tvrzí a patronátním právem nad kostelem a farou, vsi Údolí, Štiptoň, Byňov, Krčín, Bukovou, Žár a Borovany s patronátním právem. Kupní cena byla splácena až do r. 1363. Rožmberkové novohradské panství značně rozšířili a propůjčili mu výsady téměř stejné jako u královských měst. Za vlády Oldřicha II. z Rožmberka, který postavil silnou protihusitskou stranu, postihlo město velké neštěstí. V květnu 1425 přitáhli k městu husité pod vedením táborského hejtmana Jana Hvězdy z Vícemilic, dobyli jej a celé vypálili včetně hradu. Město bylo obnoveno o 10 let později a stalo se opět plnohodnotnou součástí rožmberského obranného systému. Dne 11. října 1488 udělil král Vladislav II. Jagelonský městu právo konání týdenního trhu v pondělí a dva výroční trhy. Dále míli od města nesměl nikdo vařit a čepovat pivo, zřizovat nové krčmy a nesměl se tam usadit žádný řemeslník. Městu povolil užívat jeho starý znak a r. 1491 propustil město z manství. Jako jedenáctý v pořadí se r. 1551 ujal vlády nad rožmberským panstvím Vilém z Rožmberka. Za jeho vlády vznikla kolem r. 1589 sklárna „Na Vilémově hoře“, která produkovala pod dohledem Italů žádané benátské sklo. Od této doby až do 19. stol. vzniklo na novohradském panství mnoho dalších sklářských hutí. Na panství působil i Jakub Krčín z Jelčan při zakládání a rozšiřování rybníků, budování stok či zakládání ovčínů. Roku 1592 zdědil panství poslední Rožmberk Petr Vok, který nechal pod dohledem mistra Antonia Canevaleho opravit a zpevnit hrad a 1602 přikoupil statek Žumberk. Roku 1611 přešly Nové Hrady s dalším rožmberským majetkem na základě dědických dohod do držení Jana Jiřího ze Švamberka, později jeho syna Petra. Po vypuknutí stavovského povstání se přidal na stranu vzbouřenců a za to mu císařské oddíly několikrát vyplenily panství, Nové Hrady nevyjímaje charles_bonaventura. V březnu 1619 vtrhl do Čech císařský generál Henri Duval Dampierre, který obsadil město. Hrad nedobyl, město však vyplenil, vypálil a odtáhl. V červnu 1619 dorazil do města císařský generál Karel Bonaventura hrabě Buquoy, bez boje vstoupil do vypleněného města a tady narazil na tuhý odpor 300členné stavovské posádky ovládající hrad. Bojovalo se celou noc až do doby, kdy se hrabě rozhodl vyjednávat. Buquoy slíbil stavovským bezpečný odchod. Petrovi ze Švamberka byl veškerý majetek zabaven a 6. 2. 1620 věnoval císař Ferdinand II. panství Nové Hrady s dalším majetkem (např. statky Žumberk, Cuknštejn) a panství Rožmberk a Libějovice svému úspěšnému vojevůdci hraběti Buquoyovi za prokázané služby a jako náhradu za vynaložené náklady. erb_buq_smallOd roku 1620 se panství dědilo v rodině Buquoyů. Po Karlu Albertovi nastoupil Ferdinand Karel za něhož se opravily městské hradby a r. 1677 založil klášter, r. 1708 se začal stavět honosný barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Dobré Vodě, kde byl objeven léčivý pramen. Jedním z nejvýznamnějších příslušníků rodu byl hrabě Jan Nepomuk, za jehož působení panství zaznamenalo prudký rozmach ve sklářské výrobě – vznikaly nové hutě (Janovy Hutě, Jiříkovo Údolí). Hrabě se snažil osidlovat odlehlejší části Novohradska, zaměřil se i na využití dřeva, byly zakládány mlýny, hamry, lihovary, vznikaly hájovny, obory, bažantnice a v r. 1796 bylo založeno lesnické učiliště na Jakuli. V přímé blízkosti města byl budován anglický přírodní park, zlepšila se úroveň školství, nechal opravit starý hrad a začal se stavbou nového zámku na okraji města (1801-1810). Revoluční rok 1848 přinesl řadu změn. Především zaniklo Novohradské panství a Nové Hrady se staly městem se suverénní samosprávou, v jehož čele stál občany volený osmnáctičlenný městský výbor se starostou. Od r. 1850 město mělo i vlastní c. k. okresní soud, podléhalo okresnímu hejtmanství v Kaplici. Roku 1855 bylo zřízeno petrolejové osvětlení města. Demokratizace monarchie přála zakládání nejrůznějších spolků. Do konce osmdesátých let jich vzniklo 23. Jako první na Českobudějovicku tu vznikl sbor dobrovolných hasičů, nad nimiž převzal patronát hrabě Buquoy. Působilo tu i sedm církevních bratrstev. Roku 1906 postihl město rozsáhlý požár. Shořelo 16 objektů, poškozena byla radnice a rezidence. Městu finančně pomohl hlavně hrabě Buquoy, českobudějovický biskup Říha, Jeho Veličenstvo císař Ferdinand d´ Este, který do Nových Hradů velmi rád zajížděl, a řada dalších úřadů a firem. Po skončení 1. světové války obsadily město československé jednotky. Do zastupitelstva a okresní správní komise byli delegováni Češi. O rok později zde vznikl Sokol, otevřena Česká jednotřídní škola, 1923 postaven Český dům – centrum českého kulturního života města. Roku 1925 proběhla na Buquoyském velkostatku pozemková reforma, část majetku připadla státu. V roce 1930 při sčítání lidu zde žilo 845 Němců a 351 Čechů. Ačkoli zde byla roku 1938 postavena česká škola, v říjnu téhož roku připadly Nové Hrady s okolím k Hitlerově Velkoněmecké říši. Řada Čechů z města odešla, zbylí novohradští muži museli do války. V květnu 1945 dorazili do města ruští vojáci, v červenci se ustanovila devítičlenná místní správní komise, v říjnu vznikl městský národní výbor. Na základě Benešových dekretů byl hrabě Karel Jiří Buquoy prohlášen za zrádce a kolaboranta, stát zkonfiskoval jeho majetek, zabavil i majetek německých občanů, kteří museli na podzim r. 1946 opustit své domovy. Na Novohradsko pak začali přicházet Češi z vnitrozemí, Slováci a Rumuni. Až do r. 1947 zůstala ve městě vojenská posádka. Normálnímu životu ve městě uškodil zákon o ochraně hranic z r. 1951, kdy Nové Hrady byly v těsné blízkosti pohraničního pásma a platil tu zostřený režim pro pobyt osob. Po roce 1989 se začíná odvíjet nová etapa města, kdy se do něj vrací návštěvníci a turisté zajímající se o místní kulturní a historické dědictví a chtějí poznat kraj hlubokých lesů, malebných údolí, luk a třpytících se vodních hladin, kraj s relativně zachovalou přírodou.
více  Zavřít popis alba 
25 komentářů
  • 7.11.2019
  • 110 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
mercedesbenz13
OFICIÁLNÍ VÝSLEDKOVÁ LISTINA NOČNÍ BĚH VLAŠIMSKÝM PARKEM
12. 10. 2019
NOČNÍ BĚH
st. č.
Příjmení
Klub

# Příjmení Jméno Klub st. č. # Oficiální čas Ztráta
1. Neděla Štěpán Trhový Štěpánov #3# M 1. 00:27:47
2. Jánošík Rudolf Vlašim #1# M 2. 00:28:05 +00:00:18
3. Albrecht Luboš #140# M 3. 00:29:03 +00:01:16
4. Dubják Petr Jiskra Zruč nad Sázavou #5# M 4. 00:29:35 +00:01:48
5. Pejša Jan smí být prázdné #64# M 5. 00:29:46 +00:01:59
6. Jahoda Martin Benešovský běžecký klub #127# M 6. 00:31:33 +00:03:46
7. Dubják Ondřej TJ Jiskra Zruč nad Sázavou #4# M 7. 00:32:27 +00:04:40
8. Hergesell Jiří Vracovice #119# M 8. 00:33:09 +00:05:22
9. Stibor Jan Jeseník #129# M 9. 00:33:11 +00:05:24
10. Foller Miroslav EFA TÝM #106# M 10. 00:33:19 +00:05:32
11. Stožický Petr Benešovský běžecký klub #80# M 11. 00:33:47 +00:06:00
12. Adamcová Andrea Vlašim #2# F 1. 00:33:54 +00:06:07
13. Prchlík Adam Benešovský běžecký klub #69# M 12. 00:34:03 +00:06:16
14. Svatoň Michal Vlašim #82# M 13. 00:34:24 +00:06:37
15. Neděla Tomáš Trhový Štěpánov #123# M 14. 00:34:39 +00:06:52
16. Fiala Radovan Benešovský běžecký klub #29# M 15. 00:34:58 +00:07:11
17. Vosátka Josef Vlašim #113# M 16. 00:35:01 +00:07:14
18. Petrásková Nikol Jiskra Zruč nad Sázavou #7# F 2. 00:35:05 +00:07:18
19. Muck Vladimír Vlašim #117# M 17. 00:35:13 +00:07:26
20. Paszyc Matouš #62# M 18. 00:35:14 +00:07:27
21. Ševců Petr TJ Jiskra Zruč nad Sázavou #86# M 19. 00:35:15 +00:07:28
22. Jiroušková Hana Znosim #6# F 3. 00:35:16 +00:07:29
23. Korn David Trhový Štěpánov #48# M 20. 00:35:25 +00:07:38
24. Brožík František Sellier & Bellot Vlašim #15# M 21. 00:35:26 +00:07:39
25. Straka Tomáš Benešov #81# M 22. 00:35:41 +00:07:54
26. Jedlička Richard #43# M 23. 00:35:43 +00:07:56
27. Březinová Monika #139# M 24. 00:35:45 +00:07:58
28. Vlk Václav Loket, Radíkovice #98# M 25. 00:35:52 +00:08:05
29. Kačenga Matěj Benešov #104# M 26. 00:36:18 +00:08:31
30. Šibrava Stanislav Zruč nad Sázavou #87# M 27. 00:36:23 +00:08:36
31. Sehnal Andrien SC Radotín #132# M 28. 00:36:35 +00:08:48
32. Schovánek Milan Krčský les B #74# M 29. 00:37:13 +00:09:26
33. Ajgrman Miloš Vlašim #11# M 30. 00:37:26 +00:09:39
34. Bresan Vlastimil Vlašim #13# M 31. 00:37:29 +00:09:42
35. Prchlíková Barbora Benešovský běžecký klub #70# F 4. 00:37:43 +00:09:56
36. Tůma Jonáš Vranov #90# M 32. 00:37:45 +00:09:58
37. Závorka Milan SDH CHABEŘICE #9# M 33. 00:37:47 +00:10:00
38. Plzák Jakub BB-Bořeňovičtí běžci #141# M 34. 00:37:49 +00:10:02
39. Zvárová Barbora Ostrov #124# F 5. 00:37:50 +00:10:03
40. Danešová Martina Sázava #23# F 6. 00:37:55 +00:10:08
41. Marek Jan SK Nusle #126# M 35. 00:38:36 +00:10:49
42. Uttl Libor AC Šakalík #8# M 36. 00:38:37 +00:10:50
43. Cinka Ivan Atletika Benešov #19# M 37. 00:38:50 +00:11:03
44. Kříž Lubomír Vlašim SBST #102# M 38. 00:39:11 +00:11:24
45. Boušek Bohumil Trhový Štěpánov #12# M 39. 00:39:40 +00:11:53
46. Macháček Libor Sedlčany #56# M 40. 00:39:49 +00:12:02
47. Koníček Lukáš Praha 6 #47# M 41. 00:39:50 +00:12:03
48. Fialová Blanka Benešovský běžecký klub #28# F 7. 00:40:00 +00:12:13
49. Kamarýt Pavel Trhový Štěpánov #44# M 42. 00:40:23 +00:12:36
50. Slavíček Jindřich Jiřice #76# M 43. 00:40:30 +00:12:43
51. Bursík Martin Benešov #18# M 44. 00:40:34 +00:12:47
52. Šimek Miloslav Vlašim #88# M 45. 00:40:37 +00:12:50
53. Poledňáková Olga Trhový Štěpánov #67# F 8. 00:40:44 +00:12:57
54. Kapko Štěpán Vlašim #131# M 46. 00:41:03 +00:13:16
55. Pospíšil Ondřej Radošovice (Bystřice) #68# M 47. 00:41:07 +00:13:20
56. Gabko Matěj TJ Jiskra Zruč nad Sazavou #33# M 48. 00:41:33 +00:13:46
57. Gabko Lukáš TJ Jiskra Zruč nad Sázavou #32# M 49. 00:41:34 +00:13:47
58. Závorková Vendula SDH Chabeřice #112# F 9. 00:41:40 +00:13:53
59. Drbal Luboš SDH Zruč nad Sázavou #24# M 50. 00:41:41 +00:13:54
60. Brož Zdeněk Trhový Štěpánov #14# M 51. 00:42:14 +00:14:27
61. Vynšová Monika Atletika Benešov #100# F 10. 00:42:27 +00:14:40
62. Dumský Ondřej Benešov #25# M 52. 00:42:31 +00:14:44
63. Vrkoslav Jonáš Benešov #105# M 53. 00:42:54 +00:15:07
64. Plášilová Kateřina Senohraby #66# F 11. 00:42:58 +00:15:11
65. Březinová Monika #16# F 12. 00:42:59 +00:15:12
66. Malá Jana #111# F 13. 00:43:00 +00:15:13
67. Fialová Jitka Vlašim #30# F 14. 00:43:20 +00:15:33
68. Hnízdilová Eva Běžci Slaný #36# F 15. 00:43:33 +00:15:46
69. Liška Jan Hasiči SDH Vlašim #55# M 54. 00:43:48 +00:16:01
70. Sochosová Markéta Jablonná nad Vltavou #136# F 16. 00:43:49 +00:16:02
71. Brož Josef #118# M 55. 00:44:07 +00:16:20
72. Vrána Jindřich #99# M 56. 00:44:22 +00:16:35
73. Kuliš Petr Vlašim #52# M 57. 00:44:28 +00:16:41
74. Vaňha Jan biatlon Klecany #96# M 58. 00:44:32 +00:16:45
75. Peukert Jiří Zruč nad Sázavou #65# M 59. 00:44:33 +00:16:46
76. Tůmová Leontýna Dubovsko #94# F 17. 00:44:47 +00:17:00
77. Tůma Ladislav Vranov #92# M 60. 00:44:48 +00:17:01
78. Schreinerova Veronika #75# F 18. 00:44:56 +00:17:09
79. Kotěra Martin Medlešice #49# M 61. 00:45:01 +00:17:14
80. Slunečková Lucie #77# F 19. 00:45:02 +00:17:15
81. Soták Radek Benešov #138# M 62. 00:45:03 +00:17:16
82. Černý Lukáš Mokrá Lhota #137# M 63. 00:45:04 +00:17:17
83. Vilímek Stanislav Benešov #97# M 64. 00:45:08 +00:17:21
84. Vondrušková Lucie #130# F 20. 00:45:11 +00:17:24
85. Nováková Alena Benešov #120# F 21. 00:46:02 +00:18:15
86. Šandová Andrea #83# F 22. 00:46:07 +00:18:20
87. Adamová Kateřina Vlašim #10# F 23. 00:46:19 +00:18:32
88. Průchová Denisa Vlašim #72# F 24. 00:46:20 +00:18:33
89. Liolias Pavel Vlašim #54# M 65. 00:46:21 +00:18:34
90. Přibylová Lucie Načeradec #108# F 25. 00:46:22 +00:18:35
91. Česká Denisa Neveklov #22# F 26. 00:46:23 +00:18:36
92. Pavelková Pavlína Vlašim #63# F 27. 00:46:29 +00:18:42
93. Truhlářová Elena Sokol Kobylisy #107# F 28. 00:47:22 +00:19:35
94. Zamrzlová Štěpánka Humpolec #101# F 29. 00:47:23 +00:19:36
95. Klementová Nikola #45# F 30. 00:47:43 +00:19:56
96. Homolková Zdeňka StádoLam #37# F 31. 00:48:02 +00:20:15
97. Malý Jiří StádoLam #58# M 66. 00:48:03 +00:20:16
98. Kotěrová Iva Medlešice #50# F 32. 00:48:44 +00:20:57
99. Staněk Jan Divišov #78# M 67. 00:48:48 +00:21:01
100. Lažanová Valérie Vlašim #53# F 33. 00:49:01 +00:21:14
101. Maresova Miroslava Jablonna nad Vltavou #59# F 34. 00:49:27 +00:21:40
102. Staňková Hana Divišov #79# F 35. 00:49:37 +00:21:50
103. Dušková Dagmar Jihlava #26# F 36. 00:49:44 +00:21:57
104. Křenek Martin Jihlava #51# M 68. 00:49:45 +00:21:58
105. Hrubá Karolína Šneci v běhu #40# F 37. 00:50:05 +00:22:18
106. Klíma Tomáš Vlašim #46# M 69. 00:50:34 +00:22:47
107. Novotná Jitka Divišov #134# F 38. 00:51:11 +00:23:24
108. Růžička Josef #121# M 70. 00:51:21 +00:23:34
109. Wei Steven Vlašim #103# M 71. 00:51:46 +00:23:59
110. Filip Pavel Strojetice #133# M 72. 00:52:31 +00:24:44
111. Halešová Veronika #135# F 39. 00:52:32 +00:24:45
112. Čechová Petra #128# F 40. 00:53:11 +00:25:24
113. Švancarová Martina Vestec #89# F 41. 00:53:30 +00:25:43
114. Trojášková Soňa #115# F 42. 00:54:36 +00:26:49
115. Albertová Eva Načeradec #109# F 43. 00:54:41 +00:26:54
116. Albrecht Pavel České Budějovice #110# M 73. 00:55:02 +00:27:15
117. Kahounová Jana Benešov #116# F 44. 00:55:26 +00:27:39
118. Houdková Klára Ostrov nad Ohří #38# F 45. 00:55:27 +00:27:40
119. Pechová Iveta BBK Benešov #114# F 46. 00:55:33 +00:27:46
120. Houdková Lucie Praha #39# F 47. 00:55:38 +00:27:51
121. Daňková Veronika Vlašim #122# F 48. 00:55:51 +00:28:04
122. Egidová Nikola Husinec-Řež #27# F 49. 00:56:27 +00:28:40
123. Šaňková Adéla Hasiči SDH Vlašim #84# F 50. 00:58:59 +00:31:12
124. Červová Zuzana MSF Vlašim #21# F 51. 00:59:26 +00:31:39
125. Zhorná Dominika Hasiči SDH Vlašim #93# F 52. 00:59:54 +00:32:07
126. Merašická Dagmar Continental Automotive Czech Republic #61# F 53. 01:08:10 +00:40:23
127. Hanzlová Jana Vestec #34# F 54. 01:08:13 +00:40:26
128. Hrabalová Dagmar #125# F 55. 01:08:14 +00:40:27
irontime - irontime.cz | Našli jste nesrovnalost? Kontaktujte nás info@irontime.cz
irontime
více  Zavřít popis alba 
  • 13.10.2019
  • 156 zobrazení
tomaskucera
– V sobotu 17. srpna 2019 pořádal sbor dobrovolných hasičů Jankov IX. ročník noční hasičské soutěže v požárním útoku O pohár starosty obce Jankov zařazenou do 9. kola XI. ročníku Benešovské hasičské ligy. Soutěže se zúčastnilo 24 družstev mužů a 15 družstev žen.
Soutěžní družstvo pořádajícího sboru Jankov muži vyhráli minulý ročník BNL 2018. Tento rok se ještě nezúčastnili ani jedné soutěže zařazené do BNL 2019, přesto soutěž zařazenou do seriálu BNL 2019 uspořádali.
Třetí srpnová sobota byla příjemně vlahá jen s krátkým mírným deštěm. Po zahajovacím nástupu soutěž začala, a jelikož se jednalo o noční soutěž zařazenou do BNL, závodily nejprve ve své kategorii ženy. Po přestávce na přestavění dráhy a občerstvení rozhodčích došlo na kategorii mužů.
Chmelenský tým přijel na soutěž bez předchozího tréninku a šli takzvaně „z voleje”. Požární útok chmelenských hasičů byl rozeběhnut skvěle, rychlá voda, včasné opuštění základny útočného vedení a přesný zásah obou terčů měl výsledný čas 18:25 vteřiny. Přestože šli chmelenští bez tréninku měli zatím nejlepší dosažený čas této sezóny na úzké hadice a tři „B”.
Protože se na nočních soutěžích BNL neběhají závěrečné rozstřely, následoval po krátké přestávce závěrečný nástup a vyhodnocení soutěže. Na této předposlední soutěži BNL 2019 se také v anketě určovalo složení All-star týmů, které se předvedou na poslední soutěži BNL 2019 v Miřeticích, do kterého se ze Chmelné dostal na rozdělovač Tomáš Martínek ml. čp. 39 soutěžící také za Šponu Chářovice a v ženském družstvu na proudu jeho sestra Barbora Martínková čp. 39 soutěžící v tomto roce za Chlum.
S chmelenskými hasiči se také na soutěž přijel podívat Michal ze Záboří nad Labem, který má ve Chmelné příbuzné. On sám je také dobrovolný hasič, v jejich regionu jezdí aktivně po soutěžích a vede dětské družstvo. Z noční soutěže v Jankově byl nadšený, protože na podobné soutěži na tak vysoké úrovni ještě nebyl a líbil se mu rychlý průběh i skvělé výkony.
V sobotu 24. 8. 2019 se tedy v Miřeticích rozhodne o vítězích BNL ročníku 2019. Mezi muži má nejblíže k titulu Špona Chářovice s náskokem 9 bodů. Za nimi ale mají šanci na titul nejen Daměnice, ale také Tomice, kterým se podařilo částečně napravit zaváhání v posledních závodech. To je zároveň výčet týmů, které se letos umístí na "bedně".
O čtvrté místo mohou zabojovat Drahňovice, které na čtvrtou Ctiboř ztrácí 3 body. Nejlépe na páté místo mohou zaútočit také Malovice. Chmelná může být teoreticky nejlépe sedmá.
V kategorii žen mají blízko k obhajobě loňského titulu ženy z Daměnic. Raketový vzestup pořadím (z 6. na 2. místo) na soutěži v Jankově zažily holky z Malovic a nyní mají s 6-ti bodovou ztrátou největší šanci sesadit obhájkyně z trůnu. Hned o bod za nimi jsou ale také Martomice. Další týmy - Chlum, Radošovice a Makov - mají šanci ukořistit alespoň další dvě medailové pozice. Tak tedy všem týmům hodně štěstí do posledního boje BNL 2019. Ať vyhraje ten nejlepší
Na této soutěži v Jankově chmelenští muži obsadili v celkovém pořadí 6. místo a v hodnocení seriálu Benešovské hasičské ligy získali 10 bodů. Dohromady se 6 body z Drahňovic, 7 body z Křivsoudova, 6 body z Daměnic, žádným bodem z Louňovic pod Blaníkem, 6 body z Makova, 6 body z Chářovic, 2 body z Malovic a 11 body z Načeradce má SDH Chmelná muži 54 bodů a v průběžném pořadí Benešovské ligy 9. místo z 36 družstev.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2019
  • 93 zobrazení
tomaskucera
– V sobotu 3. srpna 2019 sbor dobrovolných hasičů Načeradec pořádal 11. ročník soutěže v požárním útoku O pohár starostky městyse Načeradec zařazenou do 8. kola XI. ročníku Benešovské hasičské ligy. Byla to první noční soutěž seriálu BNL 2019 jíž se zúčastnilo 25 týmů mužů a 18 družstev žen.
Noční soutěže zařazené do BNL začínají kategorií žen a nedělají se závěrečné „rozstřely”. Nejinak tomu bylo i tentokrát. Krátce po zahajovacím nástupu soutěž začala a měla rychlý průběh. První ženské družstvo startovalo ještě při západu slunce a než byla kategorie mužů, setmělo se dostatečně.
Při pokusu radošovických holek začala během útoku stříkat ze spoje béčkové hadice voda. Ta mířila přímo do chmelenského stanu, kde rozehnala všechny přihlížející a velké množství vody také zlilo Alenku v kočárku, takže musela být celá převlečena do suchého a kočárek vyždímán. Mělo to ale i jedno pozitivum, po čase se alespoň umyl ulepený stůl, který vozí SDH Chmelná na soutěže.
Po přestavění dráhy na útoky se třemi hadicemi B přišla na řadu kategorie mužů. Chmelenští hasiči nastupovali na základnu ve startovní listině jako osmí. Po přípravě se šlo na start. Odstartováno, a všichni byli skvěle rozeběhnutí, hadice bezchybně spojeny a rychle mizely k terčům. Nastal ale malý zádrhel na stroji, když se nepovedlo dát hned plný plyn a zavřít zadní kohout. Díky tomu šla voda z mašiny pomalu a bylo to znát i na výsledku celého útoku. Elektronická časomíra napojená na internet, kde se zobrazují aktuální výsledky dostupné po celém světě, ukázala čas 19:25 vteřiny, což bylo prozatím v průběžném pořadí 3. místo, ale v celkovém hodnocení to znamenalo až 5. příčku.
Na noční soutěži v Načeradci byly k vidění vynikající výkony všech závodníků a to jak v klasické sportovní kategorii, kde mezi sebou závodí pravidelní účastníci ligy, ale také týmy v kategorii PS-12 bez úprav hodnocena zvlášť.
Sice to nebývalo zvykem, a i když je teprve začátek srpna tak BNL 2019 se nezadržitelně blíží k finále. Po této první noční soutěži ligy se opět změnilo obsazení vedoucích pozic v obou kategoriích. Špona Chářovice si nenechala líbit své postavení pod vrcholem, zabojovala a nyní má nejblíže k letošnímu mistrovskému titulu. Daměnice ztrácí 2 kola před koncem 7 bodů, což rozhodně není hodně a stále mohou bojovat o vysněný titul. Ztracená není ani naděje Tomic, které ztrácí na čelo tabulky 14 bodů. Další týmy už mohou bojovat nejlépe o 3. místo. Nejblíže k tomu má Ctiboř, 20-ti bodovou ztrátu ale nebude snadné stáhnout. Stejně tak mají ale pohodlný náskok nejen před týmem z Drahňovic, ale také před Malovicemi, které se již definitivně oddělily od pelotonu za 6. místem a vyrovnaly se Drahňovicím.
Zatímco konečné pořadí kategorie mužů se pomalu, ale jistě formuje, kategorie žen je mnohem divočejší. Muži z Daměnic sice ztratili vedení ve své kategorii, zpět na vrchol se ale vrátily loňské mistryně BNL 2018 z Daměnic. Na medailové příčky se vrátil také Chlum, naopak propad zaznamenaly Martomice a Radošovice. Kategorie žen je ale tentokrát velmi vyrovnaná a i ženy z Dalov, Malovic a Makova neztrácejí na čelo tabulky více než 10 bodů, zatímco do konce sezony je pro každý z týmů stále ve hře 20 dalších bodů.
Na této soutěži v Načeradci chmelenští muži obsadili v celkovém pořadí 5. místo a v hodnocení seriálu Benešovské hasičské ligy získali 11 bodů. Dohromady se 6 body z Drahňovic, 7 body z Křivsoudova, 6 body z Daměnic, žádným bodem z Louňovic pod Blaníkem, 6 body z Makova, 6 body z Chářovic a 2 body z Malovic má SDH Chmelná muži 44 bodů a v průběžném pořadí Benešovské ligy 10. místo z 34 družstev.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.8.2019
  • 76 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
tersir
V Jedenáctém ročníku ručních stříkaček na Mělicích bodovali domácí – Sbor dobrovolných hasičů Mělice 3. 8. 2019 opět po roce pořádal soutěž ručních koňských stříkaček. Na startu se setkalo 13 soutěžních družstev z širokého okolí a dva ze zahraničí. Soutěžní klání odstartovalo ve 13 hodin slavnostním nástupem.
Družstva soutěžila v několika různých disciplínách, ze kterých se do konečného pořadí všechny časy sčítali, takže do poslední chvíle nebylo jasné, kdo je vlastně vítěz. Hlavní disciplínou byla však tzv. koňka, soutěž s historickými koňskými stříkačkami, které jsou staré více než sto let. Nejrychleji nastříkaný terč závisí na rychlosti a fyzické zdatnosti závodníků, kteří stříkačku obsluhují.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.8.2019
  • 56 zobrazení
tomaskucera
- V sobotu 15. června 2019 jelo družstvo SDH Chmelná muži do Kuňovic na okrskovou hasičskou soutěž okrsku Zdislavice, které se zúčastnilo 11 týmů mužů, 4 týmy žen a 3 týmy dětské. Na soutěži byla družstva nejen všech 8-mi sborů z okrsku Zdislavice, ale také 4 sbory z okrsku čechtického.
Tentokrát se pořadatelství ujali, tak jako v roce 2015, hasiči z Kuňovic. Jelikož v posledních letech zájem o účast na okrskových soutěžích klesal, převážně kvůli nezájmu soutěžících o některé disciplíny, hlavně tedy pořadovou přípravu, usnesl se opět výbor okrsku Zdislavice, že se soutěž bude skládat, tak jako v předchozích letech pouze z požárních útoků. Všechna družstva soutěžila s jednou erární stříkačkou PS 12, tím byly pro všechny zajištěny stejné podmínky pro provedení pokusů.
Po dlouhé době to nebyla okrsková soutěž, kterou by SDH Chmelná zahajovalo soutěžní sezónu, protože první letošní soutěž absolvovali chmelenští hasiči na prvním kole BNL v Drahňovicích, kde skončili z 24 družstev na 10. místě. Chmelenští hasiči se tréninkům věnují od začátku sezóny, takže připravenost byla celkem dobrá a záleželo jen na štěstí.
Soutěž po slavnostním nástupu družstev, úvodních proslovech a seznámením s pravidly zahájily děti. Všechna tři dětská družstva předvedla skvělé útoky a jejich výkony byly velmi vyrovnané, protože naměřené časy se od sebe lišily rozdílem pouhých 15-ti setin sekundy.
První vyhlašování výsledků bylo hned po dokončení dětské kategorie, kdy všechna družstva dětí dostala ty nejcennější medaile. Ty které se nechají sníst. Zlaté Fidorky vybojovaly starší děti z Čechtic, stříbro keblovští a pomyslný bronz si odváželi mladší čechtičáčci.
Poté se dráha přestavěla a šly na řadu ženy. Bohužel hned první útok se nepovedl a javornické dívky si domů odvážely nepopulární „N”. Pak už bylo vidět jen pěkné výkony. Nejlepšího výsledku dosáhly holky z Chlumu za které na proudu běžela chmelenská hasička Bára, druhé byly domácí, které svým výsledkem jistě potěšily kuňovické fanoušky a pro pohár za třetí místo si doběhly dívky z Čechtic.
Po přestávce na občerstvení rozhodčích byl prostor závodiště vyhrazen mužské kategorii. I muži šli „holčičí” útok, to znamená na dvě hadice „B”, takže se nemuseli ani posouvat terče a upravovat dráha.
Nejhůře se vedlo hasičům z Mnichovic, kteří s časem útoku 46:45 vteřiny obsadili poslední 11. příčku. Další týmy se už vešli pod 30 vteřin. Předposlední byly Malovidy, před nimi Javorník, Rataje, Křivsoudov. Pod 25 vteřin zaběhly Miřetice, které skončily 6., před nimi Zdislavice a „bramborovou medaili” si doma ponechaly pořádající Kuňovice. Třetí místo na pomyslné bedně obsadily Čechtice a stříbro si odváželi hasiči z Chlumu, se kterými na proudu také běžela chmelenská hasička Bára. Chmelenské družstvo šlo na startovní čáru až v závěru startovní listiny, protože dva členové družstva měli předtím v Kondraci důležitý fotbalový zápas. Po přípravě na platě se šlo na start. Na základně proběhlo skoro všechno hladce, voda šla do stříkačky rychle a vše již záleželo na útoku. Nastala ovšem komplikace s béčkovým spojem, ten se při vybíhání rozpojil, ale díky rychlé reakci béčkaře se jí povedlo opět spojit a včas roztáhnout. Rozdělovač byl bezproblémový a proudaři byli na čáře. Terče se povedlo zasáhnout bez problémů a dosažený čas 21:21 vteřiny byl nejrychlejší a i díky výpomoci na proudu od domácího závodníka Vojty si chmelenští odváželi první místo.
Celý den bylo dusno, ale nepršelo, soutěž se dostala zdárně až k závěrečnému nástupu a vyhlášení výsledků. Pořadatelé rozdali poháry, diplomy i lahve sektu a při závěrečných projevech hlavní rozhodčí kapitán Šrankota pochválil kázeň všech soutěžících a vysokou úroveň celé soutěže, za což je třeba poděkovat také všem divákům, fanouškům a příznivcům za příjemnou atmosféru a skvěle strávené odpoledne.
Po nástupu se většina soutěžících odebrala ke svým domovům, ale chmelňáci ještě v Kuňovicích zůstali a svůj úspěch zodpovědně oslavili. Nechyběl ani přípitek z poháru za první místo, který putoval po všech stolech. Tentokrát se z Kuňovic odjíždělo veseleji než v roce 2015, protože se tehdy vůbec nedařilo a chmelenští hasiči skončili na posledním osmém místě.
Děkujeme SDH Kuňovice a všem za pěkně připravenou a zorganizovanou akci a výbornou atmosféru při večerním posezení.
více  Zavřít popis alba 
  • 15.6.2019
  • 154 zobrazení
fravavra
20.1.2019 Nejaktivnější členové sboru vloni zvelebovali areál hasičů SEDLČANSKÝ KRAJ - článek a foto František Vávra
ZADNÍ BOUDY V hasičské klubovně se v pátek 18. ledna sešli na výroční valné hromadě členové Sboru dobrovolných hasičů Martinice. "Loňský rok byl velmi bohatý na akce, na nichž jsme se podíleli..." referoval o všech podrobně starosta sboru Jiří Vaněk. U příležitosti oslavy 105. výročí založení našeho hasičského sboru jsme pro milovníky lidové muziky připravili letní venkovní posezení. Na přírodní scéně se představili harmonikáři - bratři Procházkové. Společně s návštěvníky posezení jsme si připomněli 100. výročí vzniku Československa a delegace našeho sboru odjela položit věnec k pomníku „Hrobům v dáli“ v Jesenici." Uspořádali jsme také čtvrtý ročník pohárové hasičské soutěže v požárním útoku pro družstva mužů a žen Martinická osma. O nejrychlejší čas bojovalo 11 družstev v kategorii PS 8 a 13 družstev v kategorii PS 12. Obě kategorie vyhrálo družstvo mužů z Jesenice a družstvo žen z Martinic. Soutěž doplnila ukázka požárního útoku nejmenších hasičů. V době konání pochodu Praha - Prčice měníme svůj areál s klubovnou v turistickou občerstvovací stanici. Návštěvníkům poskytujeme příjemné posezení pod zahradním párty stanem a nabízíme tradiční hasičské občerstvení. Celkem prošlo kolem našeho areálu 4 693 pochodníků. V rámci programu rozsvícení vánočního stromu v Jesenici jsme z iniciativy Anny Bílkové uspořádali charitativní sbírku na zakoupení příborů pro malé pacienty Thomayerovy nemocnicev pražské Krči." uvedl Jiří Vaněk. Martinický hasičský sbor čítá 21 členů. Ti nejaktivnější provedli terénní úpravy vjezdu do hasičského areálu, základny a dráhy pro požární útok, pokládku dlažby u přírodního tanečního parketu, výsadbu stromků, ozelenění svahového terénu a nový nátěr stěn hasičské klubovny. Jiří Vaněk a Tomáš Svoboda vlastními silami zhotovili nový požární přívěs pro přenosnou motorovou stříkačku. Družstvo mužů a žen se každoročně účastní zejména hasičské soutěže Chobot cup, Dobrošovka cup a okrskové hasičské soutěže. V požárním sportu se prosazuje družstvo žen. To v loňském roce zvítězilo v pohárové soutěži v požárním útoku pořádané SDH Dobrošovice, Kvasejovice, Stará Huť a Smrkov. Náš sbor byl pověřen pořádaním okrskové hasičské soutěže v požárním útoku v roce 2019. Věřím, že se tohoto úkolu zhostíme se ctí.
více  Zavřít popis alba 
  • 20.1.2019
  • 305 zobrazení
sdhzaborinl
V neděli 7.10.2018 uspořádal Hasičský okrsek č. 1 - Kačina v rámci odborné přípravy jednotek požární ochrany v Záboří nad Labem námětové cvičení, kterého se zúčastnilo všech pět sborů/jednotek okrsku, a to SDH/JPO Bernardov (6 hasičů), Rohozec (6 hasičů), Svatý Mikuláš (8 hasičů), Záboří nad Labem (11 hasičů) a Žehušice (4 hasiči) - celkem 35 hasičů. Cvičení, jehož námětem byl nácvik sání s vyšší sací výškou, bylo zahájeno vyhlášením cvičeného hasičského poplachu ze strany starostů jednotlivých obcí v 15.00 hodin, kteří současně sdělili, kam se mají jednotlivé hasičské jednotky k odborné přípravě dostavit. Akce proběhla na levém břehu řeky Doubravy mezi železničním mostem přes uvedenou řeku v Záboří nad LaNábem a jejím ústím do Labe. Úkolem pro všechny sbory bylo nasát vodu z hráze pomocí přenosných motorových stříkaček- cca 4 výškové metry, délka přívodního vedení byla cca 6,5 m. Jednotivé sbory přijely na místo v rozmezí od 15.11 do 15.23 hodin, zmíněný úkol splnily v rozmezí od 5 do 8 minut od příjezdu na místo. Nasát vodu se nezdařilo pouze JPO Bernardov, a to z důvodu vadné klapky v sacím koši. Následně proběhla zkouška spojení pomocí radiostanic. Cvičení bylo zakončeno nástupcem se stručným vyhodnocením cca v 16.00 hodin.
Kategorie: událostivesnice
více  Zavřít popis alba 
  • 7.10.2018
  • 196 zobrazení
tomaskucera
– V sobotu 15. září 2018 se konalo deváté kolo soutěže v požárních útocích desátého ročníku Benešovské hasičské ligy a současně i sedmý ročník soutěže o Pohár SDH Daměnice a to znamená, že se soutěžilo na dvě hadice B ve všech kategoriích.
Bylo zde vidět družstva nejen z Benešovska, ale také z Táborska a dokonce i Příbramska. Soutěže se zúčastnilo 14 družstev žen a 30 družstev mužů. Protože všechny kategorie soutěžily na dvě hadice B, byla startovní listina smíšená, výsledné pořadí se však počítalo zvlášť pro muže pro ženy a kategorii PS 12.
Chmelenští hasiči měli v předchozích letech na soutěžích v Daměnicích pokaždé smůlu. V roce 2013 byli diskvalifikováni za přešlap u terčů, v roce 2014 zase nemohl jeden proudař tre fit terč, to znamenalo propad hluboko ve výsledném pořadí, v roce 2015 byly problémy s roztažením hadic a pro Chmelnou to bylo předposlední místo, v roce 2016, bylo družstvo diskvalifikováno za dvakrát ulitý start a nedařilo se ani v roce 2017, kdy při útoku nastala několikavteřinová prodleva na spojování savic a tím pádem i na zpomalení celého útoku. Výsledný čas byl tehdy 18:53 vteřiny a stačil na 13. místo. Tentokrát se útok povedl. Po odstartování všichni naplno zabrali a do útoku dali všechno. Vše sedlo a povedlo se zaběhnout ve výborném čase 15:96 vteřiny. Čas byl sice vynikající, ale dařilo se i ostatním týmům a v mužské kategorii měli všichni platný pokus, což nebývá zrovna obvyklé, a tak si chmelenští domů odváželi 12 místo. Pro chmelenské hasiče to byl dosud nejlepší výkon na všech absolvovaných soutěžích v Daměnicích a dosažený čas 15:96 je pro sbor prozatím osobním rekordem na úzké hadice a 2 B. Na 2 B a široké hadice drží sbor rekord 15:94 dosažený v tomto roce v Hulicích.
Na této soutěži v Daměnicích chmelenští muži obsadili v celkovém pořadí 12. místo a v hodnocení seriálu Benešovské hasičské ligy získali 4 body. Dohromady s 10 body z Drahňovic, 6 body z Louňovic pod Blaníkem, 8 body z Chářovic, 1 bodem z Makova, s 5 body z Malovic, se 7 body z Načeradce, 3 body z Miřetic a žádným bodem z Jankova má SDH Chmelná muži 44 bodů a v průběžném pořadí Benešovské hasičské ligy se propadli z 10. na 11. místo z 53 družstev.
více  Zavřít popis alba 
  • 15.9.2018
  • 157 zobrazení
tomaskucera
- V sobotu 25. srpna 2018 se v Miřeticích v tamním sportovním areálu konala soutěž O pohár obcí Chmelná a Miřetice zařazená do seriálu Benešovské hasičské ligy. Tato soutěž se konala díky tomu, že se SDH Zdislavice rozhodnul po deseti letech opustit okruh pořadatelů BNL a zrušil svou plánovanou soutěž. Naštěstí se dva sousedící sbory SDH Chmelná a SDH Miřetice chopily náhradního pořadatelství a 7. kolo BNL zůstalo alespoň ve zdislavickém okrsku. Přestože oba sbory mají z minulosti s pořádáním svých hasičských soutěží zkušenosti, byla to v organizování takovéto, přeci jenom poněkud náročnější akce, premiéra. Od myšlenky uspořádat soutěž zařazenou do seriálu BNL, která vznikla po informaci o zrušení soutěže ve Zdislavicích, měli organizátoři na přípravy necelé dva měsíce. Vše se nakonec dokázalo podle předpokladů zvládnout a uskutečnit, včetně narychlo vybudovaní základny a zajištění velké nádrže na doplňování vody. Pro Benešovskou hasičskou ligu to bylo další nové závodiště, kde se ještě žádná soutěž zařazená do tohoto seriálu nekonala.
Všechny soutěžící a návštěvníky tedy uvítalo výborně vybavené sportoviště s dokonalým zázemím v příjemném prostředí za vsí obklopené loukou a lesíkem. Dráha byla vyměřena široká a její oba okraje byly páskou vyznačeny mírně do paraboly, aby všichni dobře viděli a nezakrývali si navzájem výhled. Také pro diváky bylo připraveno na vyvýšené mezi za základnou místo s lavičkami s dokonalým výhledem na dráhu.
Kolem jedenácté se postupně začali sjíždět soutěžící, kterých nakonec přijelo 28 družstev mužů a 19 družstev žen. Po rychlém nástupu jako první začali svůj útok pořádající hasiči ze Chmelné, ale bohužel se tentokrát nezadařilo podle představ a i když orientačně naměřený výstřik byl 16:89 vteřiny, tak naměřený čas sestřiků obou terčů 22:16 vteřiny znamenal až 13. místo. Dále následovaly útoky ostatních družstev, a i když výsledková tabule vypadala jako z noční soutěže, plno neplatných pokusů a vysokých výsledných časů, bylo se stále na co dívat. Všechna družstva mužů umístěná na pomyslných stupních vítězů měla čas pod 18 vteřin. Nejlepší výkon v základním kole předvedla Špona Chářovice, a s časem 17:10 vteřiny si odvezli cenu za 1. místo, za nimi skončil Jankov (17:26). Bronz vybojovaly Tomice (17:84), které si v závěrečném rozstřelu s časem 15:20 vteřiny zaběhly pro sud piva za první místo.
V kategorii PS 12 soutěžily tři týmy. První místo a s ním i hlavní cenu této kategorie, živé sele, si ponechali doma muži z Miřetic A, kteří předvedli útok za 25:48 vteřiny, následoval je Rennotor Dalovy (27:61) a výsledkovou tabulku uzavíraly Miřetice B (29:52).
Po krátké přestávce na přestavění dráhy a občerstvení rozhodčích přišly na řadu ženy, které také předvedly skvělé výkony a byly pěknou podívanou pro mužskou část publika. V základní části žen neměl žádný tým sedmnáctkový čas, i tak ale byly k vidění kvalitní útoky. Nejrychleji si na dráze vedly ženy z Daměnic. Jejich čas 18:33 vteřiny nikdo nepřekonal a tak tento tým zaslouženě vyhrál. Na druhém místě se usídlila děvčata ze Zdislavic s časem 19:19 vteřiny a nejlepší trojici uzavřely závodnice z týmu Malovic (19:72). Chmelenská děvčata, která se poprvé po dlouhé době objevila znovu na závodní dráze, sice předvedla parádní výkon, ale se špatným výsledkem. Dosažený čas 28:74 vteřiny totiž znamenal až 11. místo.
S neupravenou PS 12 si pro první místo přijely ženy z Hulic (29,72), které za sebou nechaly s velkým odstupem hasičky z Vlašimi (43:92). Do závěrečného rozstřelu se také za rychlý pravý proud dostal pořádající tým žen ze Chmelné, ale jejich výkon na první místo nestačil, a tak sud určený pro vítězky si s téměř shodnými sestřiky zaslouženě odvážely ženy z Malovic za čas 17:85 vteřiny. Poprvé v historii konání BNL nesoutěžily ženy z Načeradce. Ty byly jedni z posledních čtyř družstev, která se zúčastnila každé soutěže všech ročníků.
Při závěrečném nástupu před vyhlášením výsledků a předáním cen byla vyhlášena minuta ticha k uctění památky nejvyššího představitele Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska pana Karla Richtera, který předchozí týden, v sobotu 18. srpna 2018 náhle zemřel v Přibyslavi na největším setkání požárních automobilů. Jeho nemocí sevřené srdce se navždy zastavilo brzy poté, co na přibyslavském letišti, zcela zaplněném požárními automobily a čtyřiceti tisíci hasiči, jejich rodinami a příznivci, zavelel k zahoukání sirén a zahájení největšího setkání hasičů republiky. Dobrovolným hasičem byl od dětství a požární ochraně se věnoval celý svůj život. Funkci Starosty Sdružení vykonával plných 18 let.
Potom byla soutěž vyhodnocena, rozdány poháry, věcné ceny a diplomy na kterých bylo připomenuto stoleté výročí založení naší republiky.
Do zajišťování průběhu soutěže se zapojila značná část aktivních občanů z obou vesnic, další se přišli podívat a fandit svým týmům. Pro některé diváky to byl nevšední zážitek, protože podobnou soutěž na takové úrovni ještě neviděli a pochvalovali si nejen jedinečnou atmosféru, rychlý průběh, ale i pěkné výkony soutěžících, moderování celé akce a dobře vybavené stánky s občerstvením a jejich bohatou nabídkou.
Celý soutěžní den proběhl úspěšně, jen počasí nemuselo být takové podzimní, ale zaplať pánubohu, že nepršelo. Doufáme, že se náhradním pořadatelům podařilo připravit pěknou soutěž a vše proběhlo bez problémů.
Na této soutěži v Miřeticích pořádané společně sbory dobrovolných hasičů Chmelné a Miřetic chmelenští muži obsadili v celkovém pořadí 13. místo a v hodnocení seriálu Benešovské hasičské ligy získali 3 body. Dohromady s 10 body z Drahňovic, 6 body z Louňovic pod Blaníkem, 8 body z Chářovic, 1 bodem z Makova, s 5 body z Malovic a se 7 body z Načeradce má SDH Chmelná muži 40 bodů a v průběžném pořadí Benešovské hasičské ligy 9. místo ze 47 družstev.
Chmelenské ženy obsadily v celkovém pořadí 11. místo a v hodnocení seriálu Benešovské hasičské ligy nezískaly žádný bod, protože v ženské kategorii se body udělují jen do 7. místa. Jelikož to byla první soutěž tohoto družstva, nemají ze soutěží zařazených do Benešovské ligy zatím žádný bod a ani účast a v průběžném pořadí Benešovské hasičské ligy zaujímají 26. místo z 27-ti družstev.
více  Zavřít popis alba 
  • 25.8.2018
  • 164 zobrazení
fravavra
23.6.2018 Minimální časové rozdíly vytvořily pravou bojovou atmosféru SEDLČANSKÝ KRAJ - článek a foto František Vávra
KVASEJOVICE Místní Sbor dobrovolných hasičů uspořádal v sobotu 23. června 11. ročník hasičské soutěže v požární útoku pod názvem Chobot cup. Představily se hasičské sbory z Kvasejovic, Dobrošovic, Nedrahovic, Martinic, Sušetic, Vrchotic, Mezného, Přehořova, Jesenice a Roviny u Sedlčan. Regulérnost hasičského klání byla zajištěna novou elektrickou časomírou a atraktivními průhlednými nástřikovými terči. Soutěž přinesla i divácky atraktivní adrenalinové situace a týmové dobrodružství. Minimální časový rozdíl mezi družstvy vytvořil tu pravou bojovou atmosféru do druhého kola. Milým a zároveň senzačním se pro diváky stal požární útok v podání dětí kvasejovické přípravky. V kategorii PS 12 muži zvítězilo družstvo SDH Vrchotice a stalo se držitelem putovního poháru podruhé za dva roky. Druhé místo získalo družstvo SDH Dobrošovice a na třetím místě se umístilo družstvo SDH Mezné. V kategorii PS 8 muži se na nejvyšší příčku probojovalo družstvo SDH Jesenice. 2. SDH Kvasejovice B, 3. SDH Vrchotice. V kategorii žen zvítězilo družstvo SDH Martinice. V soutěži žáků zvítězilo družstvo SDH Přehořov.
více  Zavřít popis alba 
  • 23.6.2018
  • 436 zobrazení
yao
Ve středu 11. dubna za námi do školy přišli dobrovolní hasiči z Karolinky. Povídali si s námi o jejich zkušenostech ze zásahů a také nám ukázali, jak v praxi využít znalosti o první pomoci. Viděli jsme přístroje na poskytnutí první pomoci, ale také jsme si zopakovali její základy jako např. masáž srdce a umělé dýchání. Beseda se naši 8. třídě líbila, a někdy v budoucnu bychom se rádi podívali i k nim na stanici.

Za 8. třídu Martin Krutílek
více  Zavřít popis alba 
  • 13.4.2018
  • 179 zobrazení
tomaskucera
– V sobotu 5. srpna 2017 pořádal sbor dobrovolných hasičů Načeradec soutěž v požárním útoku O pohár starostky městyse Načeradec zařazenou do 6. kola Benešovské hasičské ligy. Soutěže se zúčastnilo 32 týmů mužů a 11 družstev žen. Noční soutěž v Načeradci se tento rok se konala poprvé, byla krásná vlahá letní noc, k vidění byly vynikající výkony všech závodníků a to v klasické sportovní kategorii, kde mezi sebou závodí pravidelní účastníci ligy, ale také v kategorii PS-12 bez úprav, kde zase závodí družstva se slabšími stroji.
Povedlo se nám postavit stan hned na kraji prostoru pro soutěžní družstva a diváky vedle přípravného plata, a tak jsme měli pěkný výhled na základnu. Noční soutěže zařazené do BNL začínají kategorií žen a nejinak tomu bylo i tentokrát. Krátce po zahajovacím nástupu soutěž začala a měla rychlý průběh. První ženské družstvo startovalo za světla a než byla kategorie mužů, setmělo se dostatečně.
Po přestavění dráhy na útoky se třemi hadicemi B přišla na řadu kategorie mužů rozdělena jednou přestávkou na doplnění vody do cisterny. Ta byla naplánovaná těsně před útokem SDH Chmelná. Čekání k nastoupení našeho útoku bylo delší než jindy a nervozita byla znatelnější. Nakonec jsme se dočkali a šli jsme na základnu. Po přípravě jsme šli na start. Odstartováno a všichni skvěle rozeběhnutí, vtom nastal zádrhel na spoji prvního a druhého „béčka“ a tím pádem zdržení celého útoku. Elektronická časomíra napojená na internet, kde se zobrazují aktuální výsledky dostupné po celém světě, ukázala čas 20:60 vteřiny což bylo ve výsledném pořadí 14. místo.
Na této soutěži v Načeradci chmelenští muži obsadili v celkovém pořadí 14. místo a v hodnocení seriálu Benešovské hasičské ligy získali 7 bodů. Dohromady se 12 body z Křivsoudova, žádným bodem z Louňovic pod Blaníkem, s 8 body z Daměnic a 10 body z Jankova má SDH Chmelná muži 37 bodů a v průběžném pořadí Benešovské ligy 15. místo ze 44 družstev. Chybí hodnocení ze soutěže v Malovicích, které se chmelenští hasiči nezúčastnili.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.8.2017
  • 116 zobrazení
tomaskucera
– V sobotu 15. července 2017 pořádal sbor dobrovolných hasičů Jankov VII. ročník noční soutěže v požárním útoku O pohár starostky obce Jankov zařazenou do 4. kola Benešovské hasičské ligy. Soutěže se zúčastnilo 25 týmů mužů a 13 družstev žen.
Noční soutěže zařazené do BNL začínají kategorií žen a nejinak tomu bylo i tentokrát. Krátce po zahajovacím nástupu soutěž začala.
Sestava chmelenských mužů musela být pozměněna a doplněna, byly na svatbě členky SDH Chmelná Veroniky Martínkové čp. 39. Přestože se při trénincích den před tím v upraveném složení docela dařilo, na soutěži už to bylo horší. Problémy při útoku v Jankově byly na zadku. Nepovedlo se hned napoprvé nasadit koš a při šroubován savic byl několikrát přisán vzduch. Vše se ale povedlo zdárně dokončit a časomíra ukázala 21:25 vteřiny a průběžně 6. místo. Tak jako v předchozím roce mělo po našem pokusu už několik týmů lepší čas, bylo vidět několik neplatných a nepovedených pokusů a pro chmelenské hasiče to tedy z 25. týmů bylo celkové 11. místo. Protože se na nočních soutěží BNL neběhají závěrečné rozstřely, následoval po krátké přestávce závěrečný nástup a vyhodnocení soutěže. Po sbalení chmelenského stanu se postrádal mobilní telefon, který sloužil jako lampička. Po usilovném hledání se našel skřípnutý a ohnutý mezi nůžkovou konstrukcí stanu. Nevydržel.
Na této soutěži v Jankově chmelenští muži obsadili v celkovém pořadí 11. místo a v hodnocení seriálu Benešovské hasičské ligy získali 10 bodů. Dohromady se 12 body z Křivsoudova, žádným bodem z Louňovic pod Blaníkem a s 8 body z Daměnic má SDH Chmelná muži 30 bodů a v průběžném pořadí Benešovské ligy 15. místo z 33 družstev.
více  Zavřít popis alba 
  • 15.7.2017
  • 62 zobrazení
sokolnasa
Krásný letní den přilákal nejen spoustu diváků, ale i závodníků. Trať letos skýtala obzvlášť náročnou nástrahu v podobě hasičských slavností v Libkově. Do cíle však doběhli všichni, nikdo hasiče nesrazil, ani se nenechal nalákat na pivo. Překvapení v cíli se nekonalo, desáté vítězství vybojoval Jindra Musilu. Závodníkům byly uděleny perníkové medaile z kuchyně hlavní rozhodčí Jany Žemličkové. Byly moc dobré, většině účastníků závodu se půl hodiny po vyhlášení houpala na krku už jen prázdná šňůrka, ještěže jim zbyl na památku aspoň diplom.

Muži:
1. místo Jindřich Musil
2. místo Lukáš Hajšínek
3. místo Ondřej Houba
4. místo Zdeněk Pavlík
5. místo Miloš Pecina
6. místo David Plíšek
7. místo Václav Bureš
8. místo Tomáš Teplý
9. místo Radek Bureš
10. místo David Tomáš
11. místo Zdeněk Doležal
12. místo David Svatoň
13. místo Lukáš Pavlík
14. místo Vladimír Žemlička
15. místo Jakub Netolický

Ženy:
1. místo Monika Velínová
2. místo Jiřina Klimentová
3. místo Jitka Pavlíková
4. místo Hana Hajšínková
5-6. místo Barbora Teplá
5-6. místo Adéla Mikanová

Junioři:
1. místo Vojtěch Pavlík
2. místo Vojtěch Hajšínek
3. místo Matouš Pavlík
více  Zavřít popis alba 
  • 24.6.2017
  • 477 zobrazení
trampskalaci
Splnění velkého snu začalo 6. 9. 2016 odjezdem z autobusového nádraží v Humpolci v 7:10 na Letišti jsme s bráchou v půl jedenácté a v 11 přichází Hajnej. Kolem 12. je tu Olda a pár minut po 12 je zde Martin - šéfík tohodle zájezdu. Je to cestovatelský světoběžník. Jdeme se odbavit a zahájit tuhle pouť. Před odletem do Frankfurtku, kde je Hajnej? To jsme se ptali všichni. Místo C2 nám seděl na D2 směr Eidhoven. Těsně vedle :-D Každopádně se postaral o smích. Letíme s Lufthansou a tak máme bublaninu a pivko. Za hodinku přistáváme ve Frankfurtu. Největším letišti v Německu a 3. největším v Evropě v počtu odbavených pasažerů. Odsud odlétame ze Z20 s United Airlines. Velikost letiště jsme opravdu poznali záhy. Bylo to snad přes kilometr k Z20. Chvíli zde sedíme a pak začíná chaos jak na bleším trhu. Americké společnosti dělají předvstupní pohovor, ale v šíleném stylu. Stíhám odpovědět na 2-3 věty pak už nerozumím. Nejsem silný angličtinář. Od školy jsem angličtinu nemusel použít. Přesto jsem přešel k dalšímu úředníkovi, ten mi podepsal palubenku a posílá mě k dalšímu úředníkovi. Vše je, ale v naprostém chaosu, protože tihle lidi jsou v pohybu, takže se opět shledávám s prvním uředníkem. Přičemž já sháním úředníka, co mi nalepí nálepku, že jsem prošel security prohlídkou. Když už se pro samolepku dostanu. Zaskočí mě otázkou jestli jsem prošel detenčním rámem. Protože tím jsem prošel v Praze, ale ve Frankfurtu už ne. Než jsem přišel na odpověď. Poslala mě sednout do rohu, kde jsem musel projít důkladnější prohlídkou. Nakonec na ní skončil, jak Hajnej, tak i Brácha, protože nenašel tu, co lepí samolepky. Prostě neskutečný bordel. Drží nás tu 40 minut. Asi 10 minut před odletem jsme všichni úspěšně prošli. Přednostně nás pustili dopředu. Nasedáme na Jumbo Jet 747, ale nějaký starší typ. Je tu jen jedna TV. K tomu se stala na letišti nehoda, kdy se letadlo srazilo s jedním vozidlem. Přijelo sem neskutečný množství hasičů a policistů. Vše jsme sledovali, protože to bylo o 2 brány dál. Vůbec si nedokážu představit 11 hodin letu v sakra těsném letadle. V Amerických airolinkách se člověk nedočká velkého pohoštění. Na vodu jsem čekal téměř 3 hodiny. Za celý let jsem vypil třetinku piva, dvojku vína a dvojku vody. Přistáváme kolem 19:45 a jdeme na pasovou kontrolu. Ta byla mnohem lepší než ta u letadla. Jen bráchu zaskočila v tom, že chtěl vidět papíry od rezervace auta. Dostáváme se ven a jedeme vlakem k půjčově aut. Dnejší vlak byl zvláštní v tom, že neměl mašinfíru. Martin Půjčuje Toyotu Siennu a vyrážíme do kempu. Nakupuje za San Franciscem první potraviny a jedeme. Vidím noční Pacifik. Přijíždíme do kempu Portola Redwood State Park Campground. Nejspíše pojmenovaný po prvním Evropanovi, který zde udělal průzkum Don Gaspar de Portola. Posvačíme. Hajnej vytáhl klobásy. To nás udivilo, že dokázal propašovat klobásy :-D Jídlo necháváme v autě, protože mívalové by si jinak mohli pochutnat. Na kemp jsme přijeli kolem 23 hodiny, tak spíme pod širákem. Vstávám před 7 hodinou, Kolem nás havrani a první jídlo co vařím jsou obyčejné fazole. Zde v tomto parku jsou nádrehné sekvoje. Vyrážíme kolem 8 ráno. V silniční dopravě jsou rozdíli jak u nás, ale o tom napíšu v 9. části dne, ve které je přejezd a minimum věcí k vidění. Míříme opět do San Francisca. San Francisco má kolem 1 milionu obyvatel. Po New Yorku je druhým nejhustěji lidnatým městem v USA. S aglomerací má San Francisco 8,5 milionu obyvatel. Původní Američané se v oblasti San Francisca usadili před 10 000 lety. První Evropan, který vplul do San Francisské zátoky, byl španělský průzkumník Don Gaspar de Portola v roce 1770. První španělská misie, Mission San Francisco de Asis byla založena o šest let později 29.června 1776. Na místě, dnes nazývaném Presidio, byla postavena malá vojenská tvrz. Na ostrově Alcatraz postavili Španělé malou vesnici nazvanou Yerba Buena. Později připadlo území Mexičanům a stalo se nezávislým, ale izolovaným. Po dobytí Kalifornie Spojenými státy byla vesnice v roce 1847 přejmenována na San Francisco. V té době bylo San Francisco malé městečko s nehostinnou geografií. To vše se změnilo za dva roky. Zlatá horečka do tohoto území přitáhla imigrační vlnu. Počet obyvatel se v prosinci 1849 zvýšil z 1 000 na 25 000. Železnice, bankovnictví a těžební průmysl přitáhl do města majoritní ekonomické síly. Na konci 19. století zde byly vybudovány 4 univerzity.
Zemětřesení v roce 1906, spolu se souvisejícím požárem, zničilo 80% města, včetně historického jádra. Zemřelo přes 3 000 lidí. Po roce 1906 bylo město rychle obnoveno. Otevření mostů San Francisco - Oakland Bay Bridge a Golden Gate Bridge v roce 1936 a 1937 způsobilo, že město bylo více dostupné a počet obyvatel prudce vzrostl. Během druhé světové války pak bylo hlavním přístavem, kde se naloďovala vojska pro válku v Tichomoří. První kam míříme je na vyhlídkové místo Twin Peaks 282 m n. m. Které dříve neslo jméno Los Pechos de la Chola či Breasts of the Indian Maiden. Je zde krásný pohled na celý San Francisco. Na celý záliv. Je vidět Downtown, tak přístaviště, tak Alcatraz i Golden Gate a Oakland Bay Bridge (Dvojmost) Těším se až uvidím město až uvidím Cable cary. Bohužel nejeli jsme sem kvůli městům, ale kvůli přírodním divům, takže z měst jsem si prošel asi takové to nejzaímavější, nebo část z nejzajímavějších věcí. Projíždíme městem a jedeme kolem Palace of Fine Arts Theatre z roku 1915 budova slouží k výstavě výtvarného umění, pořádání svateb a je cílovou stanicí fotografů. Teď přejíždíme k Lombard street ale nejdřív nám Martin ukazuje nejstrmější ulici, kterou zde objevil. Jmenuje se Flibert Street jejíž skoln je 31,5% (17,5 °). Teď se ale dostáváme k Lombard street k pasáži nejklikatější silnici světa. Je velice populární a turisti vyhledávanou atrakcí. Dnešní podobu získala Lombard Street ve dvacátých letech minulého století. Do té doby byla inkriminovaná část Lombard Street velmi strmým kopcem; pro ochranu chodců bylo rozhodnuto o postavení osmi serpentýn, díky kterým je ulice pro chodce schůdná. Technicky se však nejedná o nejklikatější ulici v San Franciscu – Vermont Street ve čtvrti Portero Hill je mezi křížením s dvacátou a dvaadvacátou ulicí ještě klikatější; pro svou vizuální krásu a okolní scenérii si však věhlas získala právě Lombard Street. Odsud se dostáváme na Columbus Avenue a zastavujeme u nejvyššího mrakodrapu San Francisca Transamerica Pyramid s 260 metry. Odsud směřujeme na Grant Avenue, kde je Čínská čtvrť, která je nedaleko. Čínská čtvrť Chinatown je největší čínskou komunitou mimo Asii. Patří k nejstarším ulicím v San Franciscu. Můžete zde koupit i psí zuby. Procházíme Grant Avenue a přecházíme na Columbus Avenue, kde je česká hospoda. Po části této silnice jezdí historická lanovka jejíž vozy se nazývají Cable cary. Tyto historické trasy jsou zde tři. Cable cary, jsou poslední ručně ovladané lanovk. První dráhy vznikli již v roce 1873 a v roce 1890 měli 23 linek. Je to jedna z nejnavštěvovanějších atrakcí ve městě. Jdeme po Columbus Ave a je vidět Telegraph Hill na kterém stojí Coit Tower, který vypadá, jako kones hasičské hadice. Věž Coit Tower získala své jméno po Lillie Hitchcock Coitové, bohaté obyvatelce San Francisca, která ve své závěti odkázala třetinu svého majetku městu San Franciscu na jeho zvelebení. Po krátkých diskusích bylo rozhodnuto o stavbě věže na vrcholku kopce Telegraph Hill. Lillie Coitová již od svých mladých let měla velmi vřelý vztah k hasičům a jejich povolání, sama byla dobrovolnou hasičkou a účastnila se řady zásahů při likvidování požárů; věž tak byla postavena na počest všech hasičů. Je vysoká 64 metrů. Odsud přecházíme k Fisherman’s Wharf. Než tam dojdeme, tak procházíme kousek lanové dráhy Cable carline, než se dostaneme k přístavišti. Je zde rybářský trh a krom toho na molu 39 je možnost vidět lachtany, ale my jsme to štěstí neměli. Odsud jezdí lodě na Alcatraz. Bohužel na něj jsme čas neměli, protože je to na půl dne a též je tu malé muzeum vojenských plavidel USS Pampanito se účastnila bojů 2. světové války. Všechny boje přečkala bez úhony, přičemž potopila šest nepřátelských lodí a několik jich těžce poškodila. SS Jeremiah O'Brien je jednou z posledních dvou lodí typu Liberty postavenách během 2. světové války. Je stále v plně funkčním stavu. Prošli jsme si toto přístaviště a šli na místo shledání, odkud jsme ještě přejížděli k symbolu San Francisca a nejdělšímu mostu své doby a to ke Golden Gate. Vystupujeme na parkovišti a jdeme pěšky. Je možnost si to tady projít. Vidět sochu stavitele a na několik vyhlídek mostu. Na most se nechá dojít pěšky. Překvapilo mě, jak se post pod tíhou vozů chvěje. Je tu neustálí vítr a k tomu randál z vozů. Takže zde pobývat je celkem nepohodlné. Ale je úžasné se projít po tomhle mostě. Vidět výšku pilířů a vidět, jak ohromný jsou. Zde u parkoviště se nachází i muzeum mostu a je zde i průřez lanem. Do provozu byl slavnostně uveden 27. května 1937. Veškerá sláva za most Golden Gate padla na bedra stavitele Josepha Strausse. Most má rozpětí pilířů 1280 m, celková délka je 2737 m. Má dvě nosná lana, každé má průměr 92 cm a skládá se ze 27 572 pramenů. Každý pilíř nese zátěž 95 000 tun, kotevní kvádry jsou vystaveny zatížení 28 500 tun v tahu. Ocelové pylony se skládají z několika tisíc snýtovaných malých ocelových krabic. Věže dosahují výšky 227,4 m nad mořem. Celé dílo váží 887 000 tun a obě věže drží pohromadě 600 000 nýtů. K velmi rozšířenému mýtu patří, že most je za dobrého počasí neustále natírán a natření celého mostu zabere zhruba rok a pak se začíná znova. Most byl poprvé natřen barvou International Orange při jeho stavbě, poté pouze dvakrát v roce 1965 a 1995. Natírání jednotlivých částí mostu je plánováno v rámci běžné údržby, pouze na určitých částech. Od roku 1980 je postupně původní barva nahrazována více korozivzdornou a méně toxickou inorganickou zinko-akrylovou barvou. V současné době se na údržbě mimo jiné podílí 28 natěračů. Pomalu se loučíme se San Franciscem a to přejezdem po Golden Gate.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • září 2016
  • 235 zobrazení
tomaskucera
– Ve čtvrtek 8. září 2016 odjelo jedenáct zástupců SDH Chmelná společně se sedmi zástupci SDH Vlašim na čtyřdenní pobyt do Slovinska na návštěvu tamního spřáteleného sboru PGD Gorenje Vrhpolje.
Ze Chmelné se vyrazilo po sedmé hodině a cesta do Slovinska trvala deset hodin. Účastníci byli po příjezdu ubytováni v hostelu Situla, který se nachází v centru města Novo Mesto, které je od místa hostitelů z Gorenje Vrhpolje 86, 8310 Šentjernej vzdálené je 17, 6 km a přibližně 26 minut a kam se z ubytovny dojíždělo.
Tamní hasiči měli připravený bohatý program. Hned ve čtvrtek po ubytování byla večer seznamovací návštěva v hostinci. V pátek ráno si pro nás hasiči z PGD Gorenje Vrhpolje přijeli na ubytovnu a vzali nás na prohlídku zajímavostí v okolí. Nejprve ale bylo setkání v jejich požární stanici s prezentace a prohlídkou jejich požární stanice. Pak následovala návštěva skanzenu s muzeem a kláštera Pleterje a Charterhouse. Odpoledne následovalo pohoštění a degustace vín u jednoho jejich spoluobčana v domácím Otilia v centru Šentjernej. Večer nás doprovodili zpět do Novo Mesto a večer měl každý individuální program. Někteří jedinci jej natáhli až do sobotních ranních hodin.
V sobotu měli všichni v dopoledních hodinách volný čas. Po obědě byl další program. Exkurze GRC Novo Mesto. - profesionální hasiči s prohlídkou stanice. Pak následovala exkurze OKC Novo Mesto - policejní oddělení s prohlídkou stanice. Navečeru bylo závěrečné setkání v Gorenje Vrhpolje v jejich víceúčelovém místě Vrbje s barbecue party až do ranních hodin. Tam byl připravený raut, diskotéka a mnoho zábavných soutěží. K vidění byla i ukázka stylu požárního útoku, který se provádí ve Slovinsku. S ukázkou útoku se představili i chmelenští hasiči, jen to s jejich technikou a materiálním vybavením, které je trošku jinačí než to české šlo troch obtížně, ale nakonec se vše povedlo a útok se zdařil.
V neděli už následovalo jen sbalení věcí a odjezd domů. Rozloučili jsme se s našimi přáteli, poděkovali jim a vyrazili k domovu. Cesta trvala opět asi deset hodin, ale vzhledem k pozdějšímu odjezdu ze Slovinska jsme do Chmelné přijeli k večeru. Další podrobnosti, příhody a zážitky z výpravy prostřednictvím ústního podání (-:
více  Zavřít popis alba 
  • září 2016
  • 101 zobrazení
tomaskucera
– V sobotu 6. srpna 2016 pořádal sbor dobrovolných hasičů Načeradec soutěž v požárním útoku O pohár starosty městyse Načeradec zařazenou do 7. kola Benešovské hasičské ligy. Soutěže se zúčastnilo 27 týmů mužů a 12 družstev žen. Tento rok nepanovaly tropické podmínky, byly k vidění vynikající výkony všech závodníků a to v klasické sportovní kategorii, kde mezi sebou závodí pravidelní účastníci ligy, ale také v kategorii PS-12 bez úprav, kde zase závodí družstva se slabšími stroji.
Povedlo se nám postavit stan hned na kraji prostoru pro soutěžní družstva a diváky vedle přípravného plata a tak jsme měli pěkný výhled na základnu. Po zahajovacím nástupu začaly útoky mužů. Chmelenští hasiči šli na řadu přesně v polovině startovního pole, čtrnáctí. Ani tentokrát se v předchozích dnech netrénovalo, a tak se šel útok na jistotu. Po odstartování chmelenského požárního útoku šlo téměř všechno hladce, jen se strojník chvíli zdržel na spoji do stříkačky, voda šla v 8:31 vteřině, na rozdělovači byla za 13:06 vteřiny a výstřik časoměřič zaznamenal v čase 17:04 vteřiny. Elektronická časomíra ukázala čas 18:29 vteřiny, což průběžně znamenalo 5. místo. Následovaly další útoky a několik lepších výkonů soupeřů, které posunuly chmelenské muže v celkovém umístění na 11. místo.
Dále následovaly útoky žen na zkrácené dráze a závěrečné rozstřely o sud piva. Během soutěžního dne zde došlo také ke dvěma zraněním, u kterých musela asistovat rychlá zdravotnická pomoc.
Na této soutěži v Načeradci chmelenští muži obsadili v celkovém pořadí 11. místo a v hodnocení seriálu Benešovské hasičské ligy získali 10 bodů. Dohromady tedy se 12 body z Křivsoudova, žádným bodem z Daměnic, 17 body z Louňovic pod Blaníkem, žádným bodem z Chářovic, 9 body z Nalžovic a s 5 body z Malovic má SDH Chmelná muži 53 bodů a v průběžném pořadí Benešovské ligy 14. místo z 54 družstev.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.8.2016
  • 85 zobrazení
tomaskucera
– V sobotu 13. srpna 2016 pořádal sbor dobrovolných hasičů Jankov VI. ročník noční soutěže v požárním útoku O pohár starosty obce Jankov zařazenou do 8. kola Benešovské hasičské ligy. Soutěže se zúčastnilo 27 týmů mužů a 15 družstev žen.
Noční soutěže zařazené do BNL začínají kategorií žen a nejinak tomu bylo i tentokrát. Krátce po zahajovacím nástupu soutěž začala. Chmelenské hasičky měli startovní číslo dvě, a tak šli na start ještě za světla. Na soutěži byly naposledy před třemi týdny v Miřeticích, ale před Jankovem trénink měli. Po odstartování šlo všechno hladce, žádná neudělala na základně žádnou chybu, až do doby, kdy savičářka po nabrání vody z kádě a přiražení savice, savici nečekaně rozpojila, ale v zápětí ji zase vrátila. Tato chybička se patrně projevila i na výsledném čase útoku, který byl 20:99 vteřiny a v celkovém hodnocení stačil na 9. místo z 15-ti v kategorii žen.
To chmelenským mužům se vedlo lépe. I když se šlo opět bez předchozího tréninku a vypomáhali dva borci z Nalžovic, kteří soutěží v Brdské lize útok se povedl výborně. Časomíra ukázala 18:56 vteřiny a z 27. týmů mužů to bylo celkově 6. místo. Po našem pokusu měli už jen dva týmy lepší čas, a to Jankov a Tomice kteří šli hned po nás, ale potom až dokonce se před tým chmelenských mužů nedostal. Protože se na nočních soutěží BNL neběhají závěrečné rozstřely, následoval po krátké přestávce závěrečný nástup a vyhodnocení soutěže.
Noční soutěž v Jankově byla nejkratší a nejpřesnější soutěží, která za účasti celkem 42 týmů trvala necelých pět hodin a od zahajovacího nástupu přesně ve 20:00 hodin probíhala až do konce podle přesně stanoveného harmonogramu bez žádných prodlev a zdržení.
Na této soutěži v Jankově chmelenští muži obsadili v celkovém pořadí 6. místo a v hodnocení seriálu Benešovské hasičské ligy získali 15 bodů. Dohromady tedy se 12 body z Křivsoudova, žádným bodem z Daměnic, 17 body z Louňovic pod Blaníkem, žádným bodem z Chářovic, 9 body z Nalžovic, 5 body z Malovic a s 10 body z Načeradce má SDH Chmelná muži 68 bodů a v průběžném pořadí Benešovské ligy 15. místo z 54 družstev.
Chmelenské ženy obsadili v celkovém pořadí 9. místo a v hodnocení seriálu Benešovské hasičské ligy získaly 4 body. Dohromady tedy s 11 body z Křivsoudova, 4 body z Daměnic, 5 body z Louňovic má SDH Chmelná ženy 24 bodů a v průběžném pořadí Benešovské ligy 15. místo z 23 družstev. Holky byly na ligové soutěži naposledy v Louňovicích p. Bl. a mezi tím byly 4 soutěže, kterých se nezúčastnili a neměli tedy žádné body do celkového hodnocení ligy.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2016
  • 110 zobrazení
fotomlejnek
Dnešním dnem odstartovaly samostatné činnosti II. Výroba teniskových koulí, přírodověda, uzly a výroba strachu z materiálu, který si nasbíráme v lese. Po obědě nás čekela běhací hra. Po táboře byla rozmístěna čísla, které jsme museli podle jednoduchého plánku objevit a proběhnout všechna stanoviště. Těžší to bylo v tom, že na každém stanovišti bylo napsáno, na jaké stanoviště smím běžet. Příklad: Stojím na stanovišti č. 8, ze ktérého smím běžet pouze na stanoviště č. 4, 11, 16.
Po zdolání všech stanovišť, nás přijeli navštívit místní hasiči. Ukázali nám jak se zasahuje při požáru, mohli jsme se podívat do auta a vysvětlili nám základní nástroje, přístroje a pomůcky, které používají. Pokropoli nám tábor vodou a se zvukem sirény se s náma rozloučili.
Dnešní den zdaleka nekončí, protože jsme museli připravit velký oheň. Do přípravy se zapojila většina tábora. Dozvěděli jsme se pár pravidel jak se u ohně chovat a zazpívali si pár moc hezkých písniček.
více  Zavřít popis alba 
  • 9.7.2016
  • 417 zobrazení
tomaskucera
- V úterý 5. července 2016, v den státního svátku, se soutěžní družstvo SDH Chmelná zúčastnilo soutěže o Pohár starosty SDH Čechtice konanou v Čechticích na tamním fotbalovém hřišti. Sjelo se celkem 13 družstev, 6 mužů, 5 družstev žen a 2 družstva dětí. Obě kategorie, muži a ženy, šli takzvaný holčičí útok, což je stejně dlouhá dráha na dvě hadice B. Soutěžilo se v několika kategoriích a disciplínách: PS 8, PS 12 muži a ženy, útok naruby a nejrychlejší zadek. Naše družstva závodila v PS 12 muži, ženy a tři dvojice v nabírání.
Začátek soutěže byl naplánován na 11:30 hodin. Jelikož nepřijelo mnoho družstev, bylo zahájení posunuto o půl hodiny. Po nástupu předvedly své umění děti z Čechtic a Vlašimi. Pak bylo vyhlášení dětí a přestávka, potom následovaly útoky třech družstev s osmičkami, žen s PS 12, přestávka, druhé pokusy žen a PS 8, přestávka, po ní útoky mužů v PS 12, přestávka, druhé pokusy mužů, přestávka a nakonec soutěž o nejrychlejší zadek.
Přesně ve 13.00 hodin nastoupila na startovní čáru děvčata z SDH Chmelná. Ta soutěžila ve stejném složení jako o předchozím víkendu v Daměnicích a Louňovicích pod Blaníkem. Svůj pokus měla rozeběhnutý výborně, voda byla v mašině včas, ale bohužel se vypojilo béčko ze stříkačky a ta vzápětí sjela z plata. Naštěstí se nepřevrátila, a tak pohotová strojnice Bára a savičářka Verča nic nevzdávali, hadici napojili znovu a družstvo pokus za velkého potlesku dokončilo. Čas byl sice přes 40 vteřin, ale dokončený. Nic prozatím nebylo ztraceno, protože všechna družstva měla možnost nastoupit druhé pokusy. To chmelenské holky využili a napodruhé ukázaly, že to opravdu umí. Se svým výkonem 24:63 vteřiny vybojovaly zaslouženě první místo.
Kolem 15. hodiny se začalo soutěžit také v kategorii PS 12 muži. Chmelenští hasiči startovali třetí ze šestimístné startovní listiny. Protože na soutěži nebylo tolik papírově zdatných družstev, šli jsme útok „na jistotu“. A to se také povedlo. Koš byl za 4:78, voda šla z mašiny v 8:23, na rozdělovači byla v 11:71, výstřik časoměřič zaznamenal za 15:71 vteřiny a časomíra se zastavila po vteřině na čase 16:73 vteřiny. To znamenalo na soutěži v Čechticích pro muže ze Chmelné první místo. Druhý Křivsoudov ztrácel se silnější stříkačkou více jak dvě vteřiny (18:77). S výkonem 16.73 jsme se na široké hadice a dvě B přiblížili rekordu sboru z roku 2015 z Hulic (16:71) o dvě setiny.
Po útocích a „nezbytné“ přestávce následovala po sedmnácté hodině soutěž „O nejrychlejší zadek“. Na tu se přihlásilo dohromady šestnáct dvojic žen a mužů. „Nalévání“ mašiny bylo měřeno digitální časomírou. Za Chmelnou startovali tři dvojice, Tomáš Martínek st. čp. 39 – koš, Barbora Martínková čp. 39 – savice ti se umístili na 6. místě, Lukáš Kučera čp. 29 - koš a Tomáš Kučera čp. 29 – savice se umístili třetí a Nikola Filipová čp. 32 – koš, Veronika Holejšovská čp. 16 – savice nenabrali vodu a nebyly proto hodnoceny.
V 18:00 hodin přišel dlouho očekávaný závěrečný nástup a vyhlášení výsledků. Tam jednoznačně kralovala Chmelné a odvezla si nejcennější trofeje. Ve Chmelné tak přibyly další dva poháry za první místa, ale bohužel bez diplomů, ty pořadatelé nerozdávaly.
Kolem 18:30 hodin se jedinci, kteří vydrželi až dokonce, vrátili domů. Někteří odjeli v průběhu soutěže na koncert kapely Iron Maiden do Prahy, jiní za povinnostmi a další nemohli z tak „časově náročné“ akce zůstat déle. Tato soutěž byla pro SDH Chmelná co se týká zajímavostí také jednou z nich. Vzhledem k počtu závodníků a úrovně to byla jedna z nejdéle trvajících, kdy jedinci na ní strávili bez mála osm hodin, a to bez oslavných rituálů. Ještě že byl moderátorem osvědčený komentátor hasičských soutěží Jirka Černík, který dodal celému odpoledni patřičnou atmosféru.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2016
  • 136 zobrazení
tomaskucera
- V sobotu 23. července 2016 se soutěžní družstva SDH Chmelná se v Miřeticích zúčastnil soutěže o Pohár starosty obce konanou u příležitosti 105. výročí založení tamního sboru. Soutěžilo celkem 25 družstev, 14 mužů na široké hadice a 3 B, 11 družstev žen a 3 družstva s PS 8 na dvě hadice B.
Po zahajovacím nástupu soutěž začala mužskou kategorií. Chmelenští hasiči šli na start třetí. Na několik posledních soutěží je problém díky různým prázdninovým akcím s obsazením pozic, proto muselo být družstvo chmelenských hasičů opět doplněno. Na rozdělovač šel borec ze Ctiboře a na pravý proud byl povolán Vláďa Filip ml. ze Sedmpán. Na tuto soutěž se v předchozích dnech vůbec netrénovalo, akorát se pro kategorii PS 8 zkusilo montování koše „zespoda“. Požární útok byl rozeběhnut výborně, na základně šlo vše hladce, voda byla v mašině brzy, béčkové hadice roztaženy, rozdělovač byl v pohodě, proudaři doběhli k terčům na dostatečnou vzdálenost a výstřik byl 17:36 s., nejrychlejší na této soutěži. Časomíra se zastavila na čase 19:13 vteřiny. Dosažený čas byl novým osobním rekordem družstva mužů ze Chmelné, kdy tímto pokořili rok starý dosud nejrychlejší čas na široké hadice a 3B z Rataj, který byl 19:32 vteřiny. Průběžně to bylo první místo do doby, než nastoupilo předposlední družstvo v této kategorii Zdislavice A. To dosáhlo výsledného času 18:27s. a Chmelnou posunulo na celkovou druhou příčku. Výstřik ale měli o 3 setiny vteřiny pomalejší se strojem, který má o 500 ccm větší obsah motoru než chmelenská stříkačka (1600). Tato šestnáctistovka ale opět za sebou nechala několik dalších týmů se silnějšími stroji.
Po technické přestávce na přestavění dráhy a terčů pro dvě hadice B začala soutěž v kategorii žen. Chmelenské holky také netrénovaly, ale zato šli téměř ve stejné sestavě, jako na několika posledních soutěžích kde se jim velice dařilo. Vypůjčili si pouze závodnici Anetu Karasovou ze Zdislavic na rozdělovač. Děvčata také předvedla pěkný výkon, vše bylo na jistotu, výstřik z první proudnice byl 19:78 vteřiny a konečný čas po zasažení terčů 22:90 vteřiny znamenal v celkovém pořadí 2. místo za Zdislavicemi. Za ně šli i dvě chmelenské závodnice a tak bylo jejich prvenství částečně i vítězstvím chmelenských děvčat.
Dráha na dvě hadice B se také využila pro kategorii PS 8. Do té se přihlásili pouze tři sbory a to ještě Miřetice měli svůj stroj porouchaný a tak šli s chmelenskou osmičkou. První šli na start hasiči z Bílkovic. Ti zaběhli čas 30:89 vteřiny, po nich nastoupil k pokusu smíšený tým SDH Chmelná. Pro tuto disciplínu byla trochu pozměněná sestava, protože se s osmičkou koš nasazuje zespoda, šel koš Tomáš Martínek ml., který má s tímto stylem již zkušenosti a na rozdělovač šel z koše Lukáš Kučera. Základní sestavu mužského týmu doplnila na proudu Bára Martínková. Přípravu na platě provázela skladba Svaz českých bohémů od kapely Wohnout, která příznačně vystihla náročnost předchozího večera třech členů týmu, na které tu noc dolehla společenská únava (-: Po odstartování šlo vše jako po drátkách. Koš sednul perfektně, voda byla nabrána rychle, strojník musel plánovaně počkat s nasazováním savice, aby odvzdušnil čerpadlo, protože to konstrukčně u osmičky kohoutem nejde, béčka byly našponovány nadoraz, rozdělovač na svém místě a proudař s proudařkou byly u čáry.
Orientační výstřik zaznamenal časoměřič ve 22:88 vteřině a zasažení terčů nastalo za více jak vteřinu, kdy se časomíra zastavila na čase 24:98 vteřiny. Byl to vynikající výkon, který moderátor soutěže Jiří Černík okomentoval tím, že za jeho dlouhou soutěžní a komentátorskou kariéru takto rychlý útok s osmičkou neviděl. Byl to tedy výborný výsledek, který zaslouženě znamenal první místo. Poslední startující tým, Miřetice, dosáhli s tím samým strojem o 4 vteřiny horší čas (28:82 s.).
Soutěž byla tradičně zakončena nástupem a vyhlášením výsledků. Do Chmelné tedy putovala dvě druhá místa v mužské a ženské kategorii a první místo v PS 8. Úspěch v Miřeticích poznal při návratu soutěžících domů jistě každý, protože příjezd provázela spanilá jízda kolem parku na návsi a oslavný průjezd obcí.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2016
  • 146 zobrazení
Reklama