kajakjulu
  • letos v dubnu
  • 7 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
sdhpovrly
Foto bylo pořízeno z výjezdů: únik nebezp.kapalin, padlý strom, vyproštění cisterny, PP za použití AED, kontrola zásah. materiálu v období březen-duben 2021
více  Zavřít popis alba 
  • jaro
  • 20 zobrazení
senosec
Padrtův mlýn je obydlený.
více  Zavřít popis alba 
60 komentářů
  • 29.3.2021
  • 51 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
absolvent2021
Sgrafito není GRAFFITI...tak začínala prezentace úkolu pro devátý ročník, který při toulkách dějinami výtvarného umění právě vstoupil do období renezance. A protože z nástěnných maleb je jim bližší graffiti než sgrafito, dostali deváťáci (náležitě "napumpováni" informacemi o nástěnných malbách, historii graffiti, graffiti slovníkem ad.) za úkol vymyslet si přezdívku, kterou by používali, kdyby se stali součástí graffiti komunity (popř. pracovat s vlastním jménem) a vytvořit působivý, originální, barevně zajímavý TAG.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v březnu
  • 149 zobrazení
lotusesprit
Skara - Jde o terénní pozůstatky středověkého feudálního sídla rozsahem blížící se rozměrům malého románského hradu s předhradím. Hrad s vžitým názvem Skara (Hostyně) byl údajně pobořený za husitských válek a definitivně zničen vypálením a rozvalením 26. září 1507 Jiřím Kopidlanským, úhlavním nepřítelem Pražanů. Hrad Skara není pro topografickou literaturu neznámým pojmem. Vůbec poprvé jej najdeme pod názvem Sacar na mapě Čech Klaudiánsko-Crigingerova typu z konce 90. let 16. století, vydané roku 1614 v německé verzi Munsterovy Kosmografie. Hrad Skara uvádí také Bohuslav Balbín v díle Miscellaneorum Historicorum Regni Bohemiae: "Skara castrum ad Auval dejectum, in quo B. Arnestus Pragensia Episcopus est geniusí", nebo-li Skara patřící k Úvalům, v němž se narodil blahoslavený Arnošt, arcibiskup pražský. V pojednání o hradech již Balbín název Skara nepoužil a hovoří o hradu Úvaly a ve své práci Krásy a bohatství České země hovoří o Hostyni jako o zbořeném hrádku u Úval, v němž se narodil pražský arcibiskup Arnošt. ée nemohlo jít knížecí dvůr a statek Hostýn (dnešní Hostín) v rukou Lichtenštejnů je zřejmé, neboť ještě za Balbínova života v 17. století byl plně funkční a osídlený. Novou informaci potom o hradu Skara přináší až F. A. Heber, který mimo jiné uvádí: "První výraznější zpráva o něm (o hradu Skara) je až za hraběte z Lichtenštejna, který jako zemský nadřízený panství äkvorec a Uhříněves nechává zříceniny rozebrat a kameny používá k oplocení nově zřízené obory, takže dřívější hrad beze stopy zanikl". Uvedený hrad Skara-Hostyně stál při obchodní tzv. Trstenické stezce nedaleko místa, kde Výmolu překračovala cesta do äkvorce přes jediný brod v širokém okolí, a vedle toho, že byl feudálním sídlem, mohl plnit také strážní roli nejen na stezce, ale i k tomuto brodu přes Výmolu " dnes bychom ho mohli hledat zhruba 500 m od nejstarší městské části Úval, zvané Chaloupky, proti proudu Výmoly směrem k oboře před soutokem Výmoly s bezejmenným potokem. Pozůstatky hradu popsali a publikovali v roce 1998 Jiří Jindřich a Jan Pešta. Dvojdílná hradní dispozice zaujala prostor asi 60x60 metrů na nevýrazném ostrohu nedaleko soutoku Výmoly s malým pravobřežním přítokem bezejmenného potoka, který protéká úzkou asi 15 metrů hlubokou roklí. Od severu a od východu byl hrad chráněn příkrými svahy, ne však již na jižní a západní straně, kde terén zvolna stoupá a přechází do rovinaté krajiny. Tato situace si vynutila vybudování obvodového příkopu a valu. Navíc se celá využívaná plocha silně svažuje k severu. Do dnešní doby se, kvůli rozebrání hradu Lichtenštejny na stavební materiál k ohrazení obory v 17. století, nad úrovní terénu nedochovalo žádné zdivo, ale reliéfní relikty jsou natolik výrazné, že je možné si představit původní podobu hradu. Za současné situace můžeme rozlišit plochu předhradí a hradu. Předhradí lichoběžníkového tvaru o stranách 34, 26, 32, 30 a 18 metrů a je v některých místech obklopeno valem, který dosahuje výšky okolo 2 metrů, a výrazným příkopem, širokým 4 až 7 metrů a hlubokým 1 až 1,5 metru. Na jihozápadní a severozápadní části místa jsou patrné kruhové pahorky převyšující val, které by mohly být pozůstatky po nárožních věžích. Nejvýraznějším pozůstatkem je dvoustupňová terasa, přiléhající k jihovýchodní straně o rozměrech 13 x 20 metrů. Stavba, která zde nad příkrým srázem rokle stála, mohla být hradním palácem. Celý lichoběžníkový areál hradu je ohrazen zbytky oborní zdi. Pro tehdejší majitele a stavitele zdi bylo místo patrně natolik významné, že ho začlenili do nově zřizované obory. Podobu hradu můžeme pouze odhadovat. Na základě porovnání dochovaných půdorysných pozůstatků s vyobrazením na mapě z roku 1614 a podobou umělé zříceniny je možné dojít ke domněnce, že hrad měl dvě nárožní věže. Tato domněnka vychází ale z předpokladu, že kruhové terénní pahorky na jihozápadě a severozápadním nároží jsou zbytky po věžích s výškou od 3,2 do 3,8 metru ode dna příkopu, a že kresba na mapě z roku 1614 zobrazuje tentýž objekt v přibližně realistické podobě. Val je navršen ze zeminy a kameniva. Viditelným reliktem je okrouhlá prohlubeň v ose bývalého vstupu o průměru 4 metrů. Snad se jedná o zasypanou studni. Lichtenštejnové, majitelé panství, nechali na počátku 19. století jako upomínku na hrad vystavět umělou romantickou zříceninu s názvem Skara na vzdálenějším místě nad údolím Výmoly, která se do dnešní doby nedochovala. Z toho, co víme, lze usuzovat, že hrad náležel do kontextu hradů s palácem jako hlavní obranná i obytná stavba a mohl být součástí systému sídel, které si v pražském okolí stavěli příslušníci nižší šlechty a bohatý pražský patriciát. Později, v první polovině 14. století, přestal asi majitelům vyhovovat a ti v roce 1341 zbudovali novou tvrz a hospodářský dvůr Hostín, nebo byl hrad po polovině 14. století opuštěn, jelikož ztratil rezidenční funkci (hrad v nedalekém Škvorci). Za prvního doloženého majitele majetku Hostyně lze považovat Arnošta I. z Hostyně, jinak ze Staré a z Pardubic, který je uváděn okolo roku 1320 jako královský hejtman na Kladsku. Dále se z Hostyně také psal jeho bratr Dětřich, který zemřel před rokem 1341. Roku 1346 je zmiňován Kuník z Hostyně, purkrabí na Kyšperce (v té době arcibiskupský hrad na dnešním Teplicku).

Východní část je zničena novodobou zástavbou.

http://webarchiv.mestouvaly.cz/
Dr. Vítězslav Pokorný
více  Zavřít popis alba 
  • 20.1.2021
  • 51 zobrazení
pavol34
  • říjen 2020
  • 26 zobrazení
bobrjirka
V Divadle v Dlouhé se v neděli 27.9.2020 konal další ročník koncertu Mrakoplaš kontra Alzheimer. Na výborné dobročinné akci hrála kapela Mrakoplaš (v klasickém složení Pavel Lipták, Martin Kalenda, Petr Maršík a Pavel Douša) s hosty Evou Hacurovou, Milanem Potočkem a Jaroslavem Samsonem Lenkem. Večerem a dražbou ve prospěch AD centra provázel Pavel Anděl a Andělka Kubátová zpestřila večer tancem. Pro úplnost dodávám, že fotoreportáž je mixem záběrů z koncertu a zvukové zkoušky, hudebníci se opravdu během hraní nepřevlékali, aby nám nezevšedněli.
více  Zavřít popis alba 
  • 27.9.2020
  • 10 zobrazení
motomisiek
Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod) je město ve stejnojmenném okrese, v kraji Vysočina, 23 km severně od Jihlavy na řece Sázavě. Jde o významný dopravní uzel ležící zhruba uprostřed České republiky.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Havl%C3%AD%C4%8Dk%C5%AFv_Brod
https://mapy.cz/zakladni?x=15.5742145&y=49.6030421&z=12&source=muni&id=5091
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 9.9.2020
  • 36 zobrazení
coloraaa
V rámci akce ELBEDOCK se ve čtvrtek 3. 9. 2020 v Ústí nad Labem poprvé otevřel pro veřejnost velký protiatomový bunkr. Měl sloužit jako Velitelské pohotovostní stanoviště Civilní obrany pro ukrytí štábu v případě náhlého napadení nebo útoku. Podle odtajněných materiálů Americké armády bylo Ústí považováno za důležité průmyslové centrum, významnou dopravní křižovatku a v případě napadení mělo být srovnáno se zemí. Pro takovou operaci se tehdy počítalo s jadernými hlavicemi 2× většími, než jaké spadly na Hirošimu a Nagasaki. Proto je kryt v Důlcích mimořádně rozsáhlý a masivní. Jedná se o velkou síť tunelů v celkové délce zhruba tří kilometrů. Řádili zde i sběrači barevných kovů. Vypalovali zde kabely, poškodili inženýrské sítě, zničili, co se dalo. Škody se vyšplhaly skoro na 5 milionů korun.
https://elbedock.cz/events/prohlidka-bunkru/?time=%C4%8Ctvrtek%203.%209.%202020%20-%2010:00&place=Bunkr%20(%C3%9Ast%C3%AD)&placeid=1302&duration=10.00%E2%80%9321.00&price=0&tickets=0&dayid=1309
https://www.idnes.cz/usti/zpravy/usti-nad-labem-protiatomovy-kryt-marianska-skala-muzeum.A200810_564130_usti-zpravy_pakr
https://ct24.ceskatelevize.cz/3144345-ustecke-muzeum-chce-otevrit-protiatomovy-kryt-pod-mestem-jako-turistickou-atrakci?fbclid=IwAR2wwobHWUj6NR-lS9fQzPGHl2lHvj76qhztk15uMSx3-w-9X2hKzWNMk5Y
https://ustecky.denik.cz/zpravy_region/foto-kryt-v-dulcich-je-zdemolovany-20150526.html
A zajímavá diskuse k tomuto článku.
https://ustecky.denik.cz/diskuse/foto-kryt-v-dulcich-je-zdemolovany.html
Počasí: +23°C, Skoro jasno až polojasno, slabý západní až jihozápadní vítr.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
https://www.facebook.com/groups/bunkry.v.cr
více  Zavřít popis alba 
  • 3.9.2020
  • 730 zobrazení
ergoenergie
ODKAZ - https://www.bylinnalekarna.cz/jerab-ptaci-cervena-jerabina-sorhus-aucuparia
ODKAZ -https://cs.wikipedia.org/wiki/Je%C5%99%C3%A1b_pta%C4%8D%C3%AD
více  Zavřít popis alba 
  • 2.9.2020
  • 70 zobrazení
kajakjulu
  • září 2020
  • 25 zobrazení
bockovi1
  • srpen 2020
  • 57 zobrazení
trempoviny
Velký vandr 2020 jsme s kamarády uskutečnili v Lužických horách. Za desítky let svého trampování jsem byl mnohokrát v „Lužickejch“ i v různých ročních obdobích na Klíči, Jedlové, Studenci, Luži, Hochwaldu-Hvozdu ad. Tentokrát jsem uvažoval, že Češi vyrazí do českých „velehor“ a v Lužickejch bude prázdno. Skutečně, kromě Jedlové a Luže byly tyto hory vylidněné. Tak jsme si souvisle prošli hory od západu na východ. Každou noc jsme mohli z pod širáku pozorovat oblohu bez rušivého leteckého provozu, jen tiše padalo mnoho „hvězd“. Přál jsem si ještě hodně takových vandrů. Když jsme zdolali Lužické hory, prošli jsme si ještě kraj oblíbený prvním trampem Karlem Hynkem Máchou. Nachodili jsme mnoho délkových i výškových kilometrů za velkého slunečního žáru a dusna, ale to přeci k létu patří. Sobě jsem dokázal, že mám fyzičku jak dvacetiletý, i když ve dvaceti letech jsem tak dobrou neměl :-)
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2020
  • 608 zobrazení
spacefoto
inspirován dílem p. Václava Víška
http://vencovypindy.blogspot.com/search/label/Srovn%C3%A1vac%C3%AD%20fotky

ale trocha podle svého
více  Zavřít popis alba 
  • 4.8.2020
  • 47 zobrazení
pepad1591
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2020 až duben 2021
  • 126 zobrazení
cemidar
  • červenec 2020
  • 28 zobrazení
mildovo74
Tuto vlastnoručně sepsanou knihu INVENTÁŘ chrámu a fary kladenské 1598 ( z roku 1909 ) jsem získal před lety z pozůstalosti.
Knihu napsal pan Edvard Lorber ( *1860 - +1941).
Zlatník a hodinář, numismatik, archeolog, sběratel starožitností. Studoval v Táboře. Od r. 1886 působil jako hodinářský mistr v Kladně. 50 let provozoval zlatnický a hodinářský obchod na tehdejší hlavní Královské třídě poblíž Sokolovny, v r. 1935 krámek přestěhoval do Prokopské ulice. Byl aktivním členem řady kladenských spolků, Sokola Kladno, Řemeslnické besedy, Sboru dobrovolných hasičů aj. Ve volném čase se věnoval archeologii a numismatice. Podnikal amatérské archeologické výzkumy na libušínském hradišti a keltském oppidu ve Stradonicích. Sbíral keltské duhovky a české denáry. Sbírku stradonických nálezů poprvé prezentoval na Národopisné výstavě českoslovanské v r. 1895. Od r. 1919 byl členem Numismatické společnosti československé. Řadu cenných památek zachránil při demolici původního kladenského kostela v r. 1897. Od r. 1921 byl členem kladenské letopisecké komise, po smrti Antonína Sládečka v r. 1934 se stal předsedou muzejní komise, později muzejního spolku. ( zdroj : Středočeská vědecká knihovna v Kladně https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/index/?ok=Ulo%C5%BEit&src=kl_us_auth&ictx=kl&field=T001&search=Naj%C3%ADt&op=result&zf=TF_US_A_U_KL&term=0316679&fbclid=IwAR00pkYVedC2AfcHxt3Tw9ldZde3_PxCFJIwsQUThj0WoxelVL9m5O_WYwk), nebo ( zdroj : informačním systému abART https://cs.isabart.org/person/147826 ). Zde neleznete tuto podobenku. Ovšem základní údaje už nesedí. Přikláním se tedy k výkladu Středočeské vědecké knihovny v Kladně )
V knize Inventář chrámu a fary kladenské 1598 - 1618, Nadání k špitálu kladenskému s inventářem roku 1610 - 1613 se píše: Níže poznamenáno se najde kde buď v městečku Kladně nebo v které vesnici krávy zádušní též i ovce v nájmu zůstavaly k předepsanému kostelu kladenskému náležely. Léta 1609.
Součástí záduší byl zejména nemovitý majetek (zádušní lesy, pole a louky), ale například také zádušní krávy; z výnosu tohoto majetku (tj. zejména z jeho pronájmu) byly hrazeny potřeby kostela. V širším (přesnějším) smyslu pak je záduším veškerý zásadně nezcizitelný majetek kostela, který není součástí obročí, tj. také samotný kostel, jeho vnitřní zařízení, hřbitov, kostnice nebo bohoslužebné potřeby (liturgická roucha, liturgické nádoby apod.).
( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1du%C5%A1%C3%AD ) V odkazu naleznete více o významu Záduší !
Pravost potvrdil tehdejší ředitel Archivu Národního muzea Václav Schulz (*1854 - +1935).
Píše: Že se tento opis věcně, slovo od slova, shoduje s originálem jak se nachází na str. 1 - 62 a 141 - 153 knihy nadepsané Inventarium ab anno 1598, potvrzuje pro přesném srovnání. V Praze dne 3. srpna 1909. Václav Schulz (*1854 - +1935), ředitel archivu Muzea Království českého.
NB ! Pravopis a interpunkce opisu měli býti dle nynějšího způsobu.
Tehdejší ředitel Archivu Národního muzea (v letech 1878 -1915).
Odpočívá na Malvazineckém hřbitově, DI, 581 ( Praha 5, Smíchov )
( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99bitov_Malvazinky )
( zdroj: http://www.hrbitovy-adopce.cz/adoptov…/63-vaclav-schulz.html )
Archiv národního muzea, historie a informace ( zdroj: https://cs.wikipedia.org/w…/Archiv_N%C3%A1rodn%C3%ADho_muzea )
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • červenec až září 2020
  • 69 zobrazení
karlosveselos
vernisáž a výstava inspirovala k opětné návštěvě Kadaně
2.7. byla v krásné galerii J.Lieslera zahájena výstava Umělecké besedy (Praha)
Umělecká beseda je nejstarším uměleckým spolkem v českých zemích a bohatou šíří svého mnohostranného působení i spolkem nejvýznamnějším. Byla založena 9. března 1863 předními osobnostmi tehdejšího umění i kulturně společenského života (B.Smetana, J.Mánes, V. Hálek, J.E.Purkyně, K.J.Erben ad.) ..........
Kategorie: kulturaměsta
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 2.7.2020
  • 50 zobrazení
mildovo74
Tyto vlastnoručně ( přeloženo ze staročeštiny, dnes velice podobný jazyku polskému ) sepsané Inventáře chrámu a fary kladenské roku 1598 - 1618 ( historie a zajímavosti, sepsané v roce 1909 ) a Nadání školy kladenské 1598 ( z roku 1902 ) jsem získal před lety z pozůstalosti.
Knihy napsal pan Edvard Lorber.
Zlatník a hodinář, numismatik, archeolog, sběratel starožitností Eduard Lorber ( *1860 - +1941). Studoval v Táboře. Od r. 1886 působil jako hodinářský mistr v Kladně. 50 let provozoval zlatnický a hodinářský obchod na tehdejší hlavní Královské třídě poblíž Sokolovny, v r. 1935 krámek přestěhoval do Prokopské ulice. Byl aktivním členem řady kladenských spolků, Sokola Kladno, Řemeslnické besedy, Sboru dobrovolných hasičů aj. Ve volném čase se věnoval archeologii a numismatice. Podnikal amatérské archeologické výzkumy na libušínském hradišti a keltském oppidu ve Stradonicích. Sbíral keltské duhovky a české denáry. Sbírku stradonických nálezů poprvé prezentoval na Národopisné výstavě českoslovanské v r. 1895. Od r. 1919 byl členem Numismatické společnosti československé. Řadu cenných památek zachránil při demolici původního kladenského kostela v r. 1897. Od r. 1921 byl členem kladenské letopisecké komise, po smrti Antonína Sládečka v r. 1934 se stal předsedou muzejní komise, později muzejního spolku. ( zdroj : Středočeská vědecká knihovna v Kladně https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/index/?ok=Ulo%C5%BEit&src=kl_us_auth&ictx=kl&field=T001&search=Naj%C3%ADt&op=result&zf=TF_US_A_U_KL&term=0316679&fbclid=IwAR00pkYVedC2AfcHxt3Tw9ldZde3_PxCFJIwsQUThj0WoxelVL9m5O_WYwk), nebo ( zdroj : informačním systému abART https://cs.isabart.org/person/147826 ). Zde neleznete tuto podobenku. Ovšem základní údaje už nesedí. Přikláním se tedy k výkladu Středočeské vědecké knihovny v Kladně )
V knize Inventář chrámu a fary kladenské 1598 - 1618, Nadání k špitálu kladenskému s inventářem roku 1610 - 1613 se píše: Níže poznamenáno se najde kde buď v městečku Kladně nebo v které vesnici krávy zádušní též i ovce v nájmu zůstavaly k předepsanému kostelu kladenskému náležely. Léta 1609.
Součástí záduší byl zejména nemovitý majetek (zádušní lesy, pole a louky), ale například také zádušní krávy; z výnosu tohoto majetku (tj. zejména z jeho pronájmu) byly hrazeny potřeby kostela. V širším (přesnějším) smyslu pak je záduším veškerý zásadně nezcizitelný majetek kostela, který není součástí obročí, tj. také samotný kostel, jeho vnitřní zařízení, hřbitov, kostnice nebo bohoslužebné potřeby (liturgická roucha, liturgické nádoby apod.).
( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1du%C5%A1%C3%AD ) V odkazu naleznete více o významu Záduší !
V druhé knize Nadání školy kladenské 1598 se píše:
Níže poznamenáno se najde kde buď v městečku Kladně nebo v které vesnici krávy též i ovce Rektorovi pro lepší vychování, jak napřed psáno odevzdaného dobytka zůstavalo. Léta 1609.
Pravost potvrdil tehdejší ředitel Archivu Národního muzea Václav Schulz (*1854 - +1935).
Píše: Že se tento opis věcně, slovo od slova, shoduje s originálem jak se nachází na str. 1 - 62 a 141 - 153 knihy nadepsané Inventarium ab anno 1598, potvrzuje pro přesném srovnání. V Praze dne 3. srpna 1909. Václav Schulz, ředitel archivu Muzea Království českého.
NB ! Pravopis a interpunkce opisu měli býti dle nynějšího způsobu.
V knize Nadání školy kladenské 1598 se píše:
V knižce, která nese na deskách * titul "Inventarium ab Anna 1598" ( majetek velkostatku kladenského ) a ze které jsem "Školní nadání" vypsal, zachoval se též útržek papíru ( ? dopisu Páter Frant. Nigrina faráře v Novém Strašecí, dat. 19. října 1877 ) na kterém zemřelý Páter Josef Mottl, farář kladenský tužkou načrtl kde jmenovaná škola tehdáž stávala, kterýžto náčrtek jsem též na stránce předcházející nakreslil.
Na Kladně, dne 16. srpna 1899. Edvard Lorber
*Desky řečené a psané knížky jsou 165 mm široké a 204 mm dlouhé.
Že tento opis shoduje se s originálem, jak nachází se na str. 67 - 128 knihy nadepsané "Inventarium ab anno 1598" potvrzuje po přesném srovnání
Václav Schulz, archivář Muzea Království českého
V Praze dne 31. května 1900
Dále se v knize Nadání školy kladenské 1598 píše:
Takovýto opis školního nadání jsem zaslal panu dr. Jaroslavu Hruškovi starostovi Královského horního města Kladna, s tímto přípisem:
Velevážený pane starosto !
Když se u nás na Kladně pořádala v r. 1894 Národopisná výstavka, byl do ní také laskavosti pana správce Václava Danihelky (* 30.11.1846 + 11.03.1932 Kladno, Správce a ředitel velkostatku břevnovského a broumovského kláštera, kulturní a veřejný pracovník v Kladně ) zapůjčen inventář z roku 1598.
V inventáři tomto nachází se též obnovené nadání ke škole kladenské, nařízené v letech 1598 - 1612 panem Ctiborem Tyburcim Žďárským ze Žďáru a na Kladně jeho paní Sibylou Žďárskou z Hořovic, jakož i potvrzení těch věcí vlastnoručním podpisem jmenovaného pána.
Poněvadž nadání toto, jak v ohledu kulturním tak i pro dějiny města Kladna, má trochu ceny, tak jsem tenkrát žádal pana Danihelku, aby ho daroval městu. Pan Danihelka nemohl přízni tomu vyhověti, avšak laskavě mě opisek na delší čas zapůjčil, já ho opsal a nechal pak v archivu zemského muzea vidimovati.
"Vidimace (jinak též úřední ověřování listiny) je úřední ověření skutečnosti, že opis nebo kopie listiny se doslova shoduje s předloženou listinou" ( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vidimace )"
Nyní Vám velevážený pane starosto opis tento odesílám s uctivou žádostí, aby jste ho do městského archivu zařaditi poručiti ráčil.
Snímek autografu ( dílo psané vlastní rukou ) mě laskavě zhotovil pan Karel Špringler učitel.
Takovýto opis jsem též zaslal Zemskému muzeu a zdejší měšťanské škole chlapecké.
S veškerou úctou Edvard Lorber, hodinář.
Na Kladně, dne 25. listopadu 1902.
Tyto dokumenty podepsal, schválil a razítkem Archiv muzea království českého opatřil pan Václav Schulz (*1854 - +1935). Tehdejší ředitel Archivu Národního muzea (v letech 1878 -1915).
Odpočívá na Malvazineckém hřbitově, DI, 581 ( Praha 5, Smíchov )
( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99bitov_Malvazinky )
( zdroj: http://www.hrbitovy-adopce.cz/adoptov…/63-vaclav-schulz.html )
Archiv národního muzea, historie a informace ( zdroj: https://cs.wikipedia.org/w…/Archiv_N%C3%A1rodn%C3%ADho_muzea )
V roce 1609 byly uvedeny tyto grunty:
Táborský, Povejšilovský, Bradavičkovský, Martina Klátila ( Klátilovský ), Wondry Naczardowie ( Ondry Cardovského ? ).
V roce 1618 - 1648 v době 30-ti leté války a v roce 1649, po morové epidemii, zde několik gruntů zaniklo.
V publikaci Hřebeč v minulosti a dnes (1971), kterou napsal pan Václav Klabík ( dlouholetý kronikář obce ),
V publikaci Hřebeč 700 let výročí založení obce, kterou napsal pan ing. Pavel Komárek s kolektivem (1985) jsou uvedeny grunty až z roku 1662 !
V té době už grunty Táborský, Bradavičkovský a ( Wondry Naczardowie / Ondry Cardovského ? zanikly ).
Grunty Martina Klátila ( Klátilovský ), Povejšilovský přečkala tyto krušná léta a jsou tedy ( zatím objevené ) nejstarší grunty v obci.
Možná, že mezi nejstarší z gruntu Povejšilovských patřila i paní Miloslava Povejšilová (68 let), zemřela v roce 2009. Je uvedena v Hřebečském Obšťastníku v č.2.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.6.2020
  • 86 zobrazení
motomisiek
Příšovice (německy Prischowitz) jsou vesnická a průmyslová obec v okrese Liberec v Libereckém kraji.
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%AD%C5%A1ovice
https://mapy.cz/zakladni?x=15.0846543&y=50.5782688&z=19&source=muni&id=1851
více  Zavřít popis alba 
  • 25.6.2020
  • 34 zobrazení
Reklama