Hledání: 165_Štěpánskou vánoční slavnost_26_12_2018 Český Těšín

Pro dotaz 165_Štěpánskou vánoční slavnost_26_12_2018 Český Těšín jsme našli 310 výsledků.

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

126jura110
Dnes jsme si zajeli do Petřvaldu, na tradiční obecní slavnosti. Součástí slavností bylo 165 let fungování Dobrovolných hasičů v Petřvaldě. Po části kulturního programu, jsme projeli obec spanilkou jízdou za doprovodu hasičských houkaček. Dali jsme si klobásku na grilu, ledové kafe a nealko. Počasí bylo na jedničku, akce se nám líbila.
více  Zavřít popis alba 
  • 18.9.2020
  • 35 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
mildaz
Letos nám, kvůli Covidu, nevyšla plánovaná turistika v rumunské Rodně. Tak jsme se rozhodli vyrazit natěžko na kole a toulat se kolem naší jižní hranice.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • letos v srpnu
  • 53 zobrazení
mildovo74
Tuto vlastnoručně ( přeloženo ze staročeštiny, dnes velice podobný jazyku polskému ) sepsanou knihu Nadání školy kladenské 1598 ( z roku 1899 / 1902 ) jsem získal před lety z pozůstalosti.
Knihu napsal pan Edvard Lorber.
Zlatník a hodinář, numismatik, archeolog, sběratel starožitností Eduard Lorber ( *1860 - +1941). Studoval v Táboře. Od r. 1886 působil jako hodinářský mistr v Kladně. 50 let provozoval zlatnický a hodinářský obchod na tehdejší hlavní Královské třídě poblíž Sokolovny, v r. 1935 krámek přestěhoval do Prokopské ulice. Byl aktivním členem řady kladenských spolků, Sokola Kladno, Řemeslnické besedy, Sboru dobrovolných hasičů aj. Ve volném čase se věnoval archeologii a numismatice. Podnikal amatérské archeologické výzkumy na libušínském hradišti a keltském oppidu ve Stradonicích. Sbíral keltské duhovky a české denáry. Sbírku stradonických nálezů poprvé prezentoval na Národopisné výstavě českoslovanské v r. 1895. Od r. 1919 byl členem Numismatické společnosti československé. Řadu cenných památek zachránil při demolici původního kladenského kostela v r. 1897. Od r. 1921 byl členem kladenské letopisecké komise, po smrti Antonína Sládečka v r. 1934 se stal předsedou muzejní komise, později muzejního spolku. ( zdroj : Středočeská vědecká knihovna v Kladně https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/index/?ok=Ulo%C5%BEit&src=kl_us_auth&ictx=kl&field=T001&search=Naj%C3%ADt&op=result&zf=TF_US_A_U_KL&term=0316679&fbclid=IwAR00pkYVedC2AfcHxt3Tw9ldZde3_PxCFJIwsQUThj0WoxelVL9m5O_WYwk), nebo ( zdroj : informačním systému abART https://cs.isabart.org/person/147826 ). Zde neleznete tuto podobenku. Ovšem základní údaje už nesedí. Přikláním se tedy k výkladu Středočeské vědecké knihovny v Kladně ).
V druhé knize Nadání školy kladenské 1598 se píše:
Níže poznamenáno se najde kde buď v městečku Kladně nebo v které vesnici krávy též i ovce Rektorovi pro lepší vychování, jak napřed psáno odevzdaného dobytka zůstavalo. Léta 1609.
Pravost potvrdil tehdejší ředitel Archivu Národního muzea Václav Schulz (*1854 - +1935).
Píše: Že se tento opis věcně, slovo od slova, shoduje s originálem jak se nachází na str. 1 - 62 a 141 - 153 knihy nadepsané Inventarium ab anno 1598, potvrzuje pro přesném srovnání. V Praze dne 3. srpna 1909. Václav Schulz, ředitel archivu Muzea Království českého.
NB ! Pravopis a interpunkce opisu měli býti dle nynějšího způsobu.
V knize Nadání školy kladenské 1598 se píše:
V knižce, která nese na deskách * titul "Inventarium ab Anna 1598" ( majetek velkostatku kladenského ) a ze které jsem "Školní nadání" vypsal, zachoval se též útržek papíru ( ? dopisu Páter Frant. Nigrina faráře v Novém Strašecí, dat. 19. října 1877 ) na kterém zemřelý Páter Josef Mottl, farář kladenský tužkou načrtl kde jmenovaná škola tehdáž stávala, kterýžto náčrtek jsem též na stránce předcházející nakreslil.
Na Kladně, dne 16. srpna 1899. Edvard Lorber
*Desky řečené a psané knížky jsou 165 mm široké a 204 mm dlouhé.
Že tento opis shoduje se s originálem, jak nachází se na str. 67 - 128 knihy nadepsané "Inventarium ab anno 1598" potvrzuje po přesném srovnání
Václav Schulz, archivář Muzea Království českého
V Praze dne 31. května 1900
Dále se v knize Nadání školy kladenské 1598 píše:
Takovýto opis školního nadání jsem zaslal panu dr. Jaroslavu Hruškovi starostovi Královského horního města Kladna, s tímto přípisem:
Velevážený pane starosto !
Když se u nás na Kladně pořádala v r. 1894 Národopisná výstavka, byl do ní také laskavosti pana správce Václava Danihelky (* 30.11.1846 + 11.03.1932 Kladno, Správce a ředitel velkostatku břevnovského a broumovského kláštera, kulturní a veřejný pracovník v Kladně ) zapůjčen inventář z roku 1598. V inventáři tomto nachází se též obnovené nadání ke škole kladenské, nařízené v letech 1598 - 1612 panem Ctiborem Tyburcim Žďárským ze Žďáru a na Kladně jeho paní Sibylou Žďárskou z Hořovic, jakož i potvrzení těch věcí vlastnoručním podpisem jmenovaného pána.
Poněvadž nadání toto, jak v ohledu kulturním tak i pro dějiny města Kladna, má trochu ceny, tak jsem tenkrát žádal pana Danihelku, aby ho daroval městu. Pan Danihelka nemohl přízni tomu vyhověti, avšak laskavě mě opisek na delší čas zapůjčil, já ho opsal a nechal pak v archivu zemského muzea vidimovati.
"Vidimace (jinak též úřední ověřování listiny) je úřední ověření skutečnosti, že opis nebo kopie listiny se doslova shoduje s předloženou listinou" ( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vidimace )"
Nyní Vám velevážený pane starosto opis tento odesílám s uctivou žádostí, aby jste ho do městského archivu zařaditi poručiti ráčil.
Snímek autografu ( dílo psané vlastní rukou ) mě laskavě zhotovil pan Karel Špringler učitel.
Takovýto opis jsem též zaslal Zemskému muzeu a zdejší měšťanské škole chlapecké.
S veškerou úctou Edvard Lorber, hodinář.
Na Kladně, dne 25. listopadu 1902.
Tyto dokumenty podepsal, schválil a razítkem Archiv muzea království českého opatřil pan Václav Schulz (*1854 - +1935). Tehdejší ředitel Archivu Národního muzea (v letech 1878 -1915).
Odpočívá na Malvazineckém hřbitově, DI, 581 ( Praha 5, Smíchov )
( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99bitov_Malvazinky )
( zdroj: http://www.hrbitovy-adopce.cz/adoptovane-hroby/63-vaclav-schulz.html )
Archiv národního muzea, historie a informace ( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Archiv_N%C3%A1rodn%C3%ADho_muzea )
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • červenec až září
  • 75 zobrazení
mildovo74
Tyto vlastnoručně ( přeloženo ze staročeštiny, dnes velice podobný jazyku polskému ) sepsané Inventáře chrámu a fary kladenské roku 1598 - 1618 ( historie a zajímavosti, sepsané v roce 1909 ) a Nadání školy kladenské 1598 ( z roku 1902 ) jsem získal před lety z pozůstalosti.
Knihy napsal pan Edvard Lorber.
Zlatník a hodinář, numismatik, archeolog, sběratel starožitností Eduard Lorber ( *1860 - +1941). Studoval v Táboře. Od r. 1886 působil jako hodinářský mistr v Kladně. 50 let provozoval zlatnický a hodinářský obchod na tehdejší hlavní Královské třídě poblíž Sokolovny, v r. 1935 krámek přestěhoval do Prokopské ulice. Byl aktivním členem řady kladenských spolků, Sokola Kladno, Řemeslnické besedy, Sboru dobrovolných hasičů aj. Ve volném čase se věnoval archeologii a numismatice. Podnikal amatérské archeologické výzkumy na libušínském hradišti a keltském oppidu ve Stradonicích. Sbíral keltské duhovky a české denáry. Sbírku stradonických nálezů poprvé prezentoval na Národopisné výstavě českoslovanské v r. 1895. Od r. 1919 byl členem Numismatické společnosti československé. Řadu cenných památek zachránil při demolici původního kladenského kostela v r. 1897. Od r. 1921 byl členem kladenské letopisecké komise, po smrti Antonína Sládečka v r. 1934 se stal předsedou muzejní komise, později muzejního spolku. ( zdroj : Středočeská vědecká knihovna v Kladně https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/index/?ok=Ulo%C5%BEit&src=kl_us_auth&ictx=kl&field=T001&search=Naj%C3%ADt&op=result&zf=TF_US_A_U_KL&term=0316679&fbclid=IwAR00pkYVedC2AfcHxt3Tw9ldZde3_PxCFJIwsQUThj0WoxelVL9m5O_WYwk), nebo ( zdroj : informačním systému abART https://cs.isabart.org/person/147826 ). Zde neleznete tuto podobenku. Ovšem základní údaje už nesedí. Přikláním se tedy k výkladu Středočeské vědecké knihovny v Kladně )
V knize Inventář chrámu a fary kladenské 1598 - 1618, Nadání k špitálu kladenskému s inventářem roku 1610 - 1613 se píše: Níže poznamenáno se najde kde buď v městečku Kladně nebo v které vesnici krávy zádušní též i ovce v nájmu zůstavaly k předepsanému kostelu kladenskému náležely. Léta 1609.
Součástí záduší byl zejména nemovitý majetek (zádušní lesy, pole a louky), ale například také zádušní krávy; z výnosu tohoto majetku (tj. zejména z jeho pronájmu) byly hrazeny potřeby kostela. V širším (přesnějším) smyslu pak je záduším veškerý zásadně nezcizitelný majetek kostela, který není součástí obročí, tj. také samotný kostel, jeho vnitřní zařízení, hřbitov, kostnice nebo bohoslužebné potřeby (liturgická roucha, liturgické nádoby apod.).
( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1du%C5%A1%C3%AD ) V odkazu naleznete více o významu Záduší !
V druhé knize Nadání školy kladenské 1598 se píše:
Níže poznamenáno se najde kde buď v městečku Kladně nebo v které vesnici krávy též i ovce Rektorovi pro lepší vychování, jak napřed psáno odevzdaného dobytka zůstavalo. Léta 1609.
Pravost potvrdil tehdejší ředitel Archivu Národního muzea Václav Schulz (*1854 - +1935).
Píše: Že se tento opis věcně, slovo od slova, shoduje s originálem jak se nachází na str. 1 - 62 a 141 - 153 knihy nadepsané Inventarium ab anno 1598, potvrzuje pro přesném srovnání. V Praze dne 3. srpna 1909. Václav Schulz, ředitel archivu Muzea Království českého.
NB ! Pravopis a interpunkce opisu měli býti dle nynějšího způsobu.
V knize Nadání školy kladenské 1598 se píše:
V knižce, která nese na deskách * titul "Inventarium ab Anna 1598" ( majetek velkostatku kladenského ) a ze které jsem "Školní nadání" vypsal, zachoval se též útržek papíru ( ? dopisu Páter Frant. Nigrina faráře v Novém Strašecí, dat. 19. října 1877 ) na kterém zemřelý Páter Josef Mottl, farář kladenský tužkou načrtl kde jmenovaná škola tehdáž stávala, kterýžto náčrtek jsem též na stránce předcházející nakreslil.
Na Kladně, dne 16. srpna 1899. Edvard Lorber
*Desky řečené a psané knížky jsou 165 mm široké a 204 mm dlouhé.
Že tento opis shoduje se s originálem, jak nachází se na str. 67 - 128 knihy nadepsané "Inventarium ab anno 1598" potvrzuje po přesném srovnání
Václav Schulz, archivář Muzea Království českého
V Praze dne 31. května 1900
Dále se v knize Nadání školy kladenské 1598 píše:
Takovýto opis školního nadání jsem zaslal panu dr. Jaroslavu Hruškovi starostovi Královského horního města Kladna, s tímto přípisem:
Velevážený pane starosto !
Když se u nás na Kladně pořádala v r. 1894 Národopisná výstavka, byl do ní také laskavosti pana správce Václava Danihelky (* 30.11.1846 + 11.03.1932 Kladno, Správce a ředitel velkostatku břevnovského a broumovského kláštera, kulturní a veřejný pracovník v Kladně ) zapůjčen inventář z roku 1598.
V inventáři tomto nachází se též obnovené nadání ke škole kladenské, nařízené v letech 1598 - 1612 panem Ctiborem Tyburcim Žďárským ze Žďáru a na Kladně jeho paní Sibylou Žďárskou z Hořovic, jakož i potvrzení těch věcí vlastnoručním podpisem jmenovaného pána.
Poněvadž nadání toto, jak v ohledu kulturním tak i pro dějiny města Kladna, má trochu ceny, tak jsem tenkrát žádal pana Danihelku, aby ho daroval městu. Pan Danihelka nemohl přízni tomu vyhověti, avšak laskavě mě opisek na delší čas zapůjčil, já ho opsal a nechal pak v archivu zemského muzea vidimovati.
"Vidimace (jinak též úřední ověřování listiny) je úřední ověření skutečnosti, že opis nebo kopie listiny se doslova shoduje s předloženou listinou" ( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vidimace )"
Nyní Vám velevážený pane starosto opis tento odesílám s uctivou žádostí, aby jste ho do městského archivu zařaditi poručiti ráčil.
Snímek autografu ( dílo psané vlastní rukou ) mě laskavě zhotovil pan Karel Špringler učitel.
Takovýto opis jsem též zaslal Zemskému muzeu a zdejší měšťanské škole chlapecké.
S veškerou úctou Edvard Lorber, hodinář.
Na Kladně, dne 25. listopadu 1902.
Tyto dokumenty podepsal, schválil a razítkem Archiv muzea království českého opatřil pan Václav Schulz (*1854 - +1935). Tehdejší ředitel Archivu Národního muzea (v letech 1878 -1915).
Odpočívá na Malvazineckém hřbitově, DI, 581 ( Praha 5, Smíchov )
( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99bitov_Malvazinky )
( zdroj: http://www.hrbitovy-adopce.cz/adoptov…/63-vaclav-schulz.html )
Archiv národního muzea, historie a informace ( zdroj: https://cs.wikipedia.org/w…/Archiv_N%C3%A1rodn%C3%ADho_muzea )
V roce 1609 byly uvedeny tyto grunty:
Táborský, Povejšilovský, Bradavičkovský, Martina Klátila ( Klátilovský ), Wondry Naczardowie ( Ondry Cardovského ? ).
V roce 1618 - 1648 v době 30-ti leté války a v roce 1649, po morové epidemii, zde několik gruntů zaniklo.
V publikaci Hřebeč v minulosti a dnes (1971), kterou napsal pan Václav Klabík ( dlouholetý kronikář obce ),
V publikaci Hřebeč 700 let výročí založení obce, kterou napsal pan ing. Pavel Komárek s kolektivem (1985) jsou uvedeny grunty až z roku 1662 !
V té době už grunty Táborský, Bradavičkovský a ( Wondry Naczardowie / Ondry Cardovského ? zanikly ).
Grunty Martina Klátila ( Klátilovský ), Povejšilovský přečkala tyto krušná léta a jsou tedy ( zatím objevené ) nejstarší grunty v obci.
Možná, že mezi nejstarší z gruntu Povejšilovských patřila i paní Miloslava Povejšilová (68 let), zemřela v roce 2009. Je uvedena v Hřebečském Obšťastníku v č.2.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.6.2020
  • 69 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
j-audi
Dnešní rouškový výlet škodovkami začíná netradičně obědem v Telnici. Pokračujeme návštěvou památníku na Žuráni, odkud Napoleon řídil slavnou bitvu u Slavkova. Na koupališti v Lulči se posilňujeme kávou a pokračujeme do Tvarožné, kde nás čeká výstup ke kapli na návrší Santon. Ještě nás čeká výstup na rozhlednu v Mokré. Končíme inspekční návštěvou u Thomase. Tachometr dnes napočítal 165 kilometrů.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 17.5.2020
  • 115 zobrazení
kelabuk
Čeřinka, Český kras - 16.5. 2020

V sobotu 16. května 2020 proběhla další z řady cvičení stanice Čechy. Po vynucené pauze, z důvodu zdravotní situace v ČR, jsme obnovili činnost cvičnou záchrannou akcí v 75m hluboké Palachově propasti.

V propasti bylo instalováno koncem minulého roku nové kotvení pro překonání jedné z nejobtížnějších částí - puklinové chodby vedoucí do Říceného dómu ve středních partií jeskyně.
Propast se sestává z puklinových chodeb s velmi členitým průběhem a výskytem velkého množství tekutého sedimentu, který komplikuje pohyb v propasti.

Cvičení bylo zahájeno seznámením s plánem cvičení a rozdělení do družstev, která si dle zadaných úkolů nabalila potřebný materiál. Celá propast byla rozdělena do 4 úseků, na kterých operovala jednotlivá družstva. Transport probíhal z nejnižších částí propasti s výskytem největšího množství tekutých sedimentů. Po vystrojení celé propasti proběhl bezproblémový transport přes nově vystrojené části propasti. Během cvičení probíhala komunikace pomocí stanic Nikola.

Cvičení bylo ukončeno mytím materiálu.

(foto Pavel Kubálek, zapsal M.Novák - velitel stanice)

https://www.speleo.cz/cerinka-cesky-kras-165-2020#photo[468]/1/
více  Zavřít popis alba 
  • 16.5.2020
  • 56 zobrazení
coloraaa
Délka lomu je 165 metrů. Do výšky 4. těžebního patra je zatopen vodou, jež vytváří Rešenské jezero, které má rozlohu 0,86 ha. Je 165 m dlouhé a 57 m široké. Nemá přítok ani odtok.
Počasí: +11°C, Jasno, mírný východní až jihovýchodní vítr.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
více  Zavřít popis alba 
  • 15.3.2020
  • 347 zobrazení
meda-stepanek
  • únor až duben
  • 40 zobrazení
gita49
So.- 25.1.-2020 Krásně sluneční den ale jen nahoře, v údolí inverze. Náš výlet začíná v Jáchymově dále pokračujeme na Hadí horu - Neklid - Bartolomějský vrch- Boží dar.

Hadí hora - Šedé kamenné moře vzniklo rozpadem žíly křemenem bohatého porfyru. Porfyr je žilná vyvřelá hornina,to znamená,že vzniká tuhnutím magmatu např. v puklinách a zlomech zemské kůry. Vysoký obsah křemene dodává této hornině odolnost vůči zvětrávání. Původní odolná skála byla roztrhána do bloků rozpínavostí ledu,který v každém zimním období krystalizuje z vody nateklé do puklin. Bloky pak byl\ vlečeny až do údolí. Šedá barva dala jméno Grauenstein (grau=šedý) a v češtině se jí říká buď Hadí hora(tak je uvádí i v mapách) nebo Kamenná hora. Její nadmořská výška činí 940 metrů, vrchol je ovšem ukryt v lese,nikoli na místě výhledu.

Z Božího daru na Klínovec jsou na levé straně větrné elektrárny.Z malého parkoviště můžeme pokračovat za větrníky severovýchodním směrem. Po necelém půl kilometrů tady najdeme zajímavý kámen. V nadmořské výšce 1 165 m se do dnešní doby dochoval historický hraniční patník s erby,který pochází z doby Marie Terezie.Dříve stával na trojmezí mezi Českými zeměmi (Rakousko-Uherském(,Saskem a panstvím Schwarzenbergů. Na trojbokém mezníku je vytesán letopočet 1729 a krásně kolorované znaky historických panství,které zde stýkaly (Jáchymov, Horní Hrad a Saska) Kámen zde byl ale postaven již v roce 1677. Historický hraniční kámen je na některých mapách uváděn pod názvem Dreiherrenstein (Kámen tří panství).
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • letos v lednu
  • 54 zobrazení
kobericezaci
Ellen - 21:01 - 139.místo
Barča - 13:37 - 47.místo
Adélka - 14:08 - 87.místo
Jesi - (neoficiálně 14:44) 16:23 - 165.místo
Matěj - 13:85 - 52.místo
Adam - 15:01 - 87.místo
Ondra - 18:64 - 152.místo
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2019
  • 65 zobrazení
mattik
Kategorie: auta
více  Zavřít popis alba 
  • 19.11.2019
  • 64 zobrazení
zkovlasim
ZÁVODY O PODBLANICKÝ POHÁR

Rozhodčí: Bc. Rohlenová Petra, Rohlena David
Figurant: Suchopar Daniel
Vedoucí závodů: Chramostová Miroslava

ZZO
1. místo - Zavoralová Lucie + Harry vom Saarnberg (ESP) - 96 b.
2. místo - Hrubec Zdeněk + Drak Bohemia Terrano (AT) - 93 b.
3. místo - Rzounková Lucie + Onyxa Kwanah "Kyarra" (BOM) - 92 b.
4. místo - Graman Lukáš + Chelsea z Avarku (NO) - 90 b.
5. místo - Zavoralová Marcela + Daffy (BOC X NO) - 89 b.
6. místo - Valnohová Tereza + Lord z Jan-Ru (MK) - 85 b.

ZM
1. místo - Škvor Miloslav + Camera Bella Cherry "Keny" (AST) - 94 b. (45/49)
2. místo -Graman Lukáš + Ema Via Vernalis (NO) - 91 b. (43/48)
3. místo - Klauser Pavel + Amálka (AST) - 90 b. (48/42)
4. místo - Kostíková Aneta + Atom (NO) - 89 b. (44/45)
5. místo - Kopecká Přibyslava + Attila de Rancho de la Suerte (RTW) - 87 b. (45/42)
6. místo - Pýcha Josef + Quinta Miss Jakoso (NO) - 83 b. (42/41)
7. místo - Lorenc Michal + Jessi ( X NO) - 81 b. (43/38)

ZVV1 dvojice
1. místo - Herklocová Kristýna + Ebygail Kogito Easter (AUO) a Röschelová Lenka + Bailee Red Hurricane (NO) - 179 b. (90/89)
2. místo - Janeba René + Fantagira (NO) a Kostíková Aneta + Domingo (BOM) - 165 b. (79/86)
3. místo - Švarcová Martina + Apollo Polabský Bull (NO) a Brabcová Ondřejka + Borneo z Měsíčního údolí (NO) - 155 b. (70/85)

ZVV1
1. místo - Hrabal Jaroslav + Dix od Zrzavé dračice (NO) - 192 b. (96/96)
2. místo - Velebil Vlastimil + Fetch z Údolí Jizery (BOM) - 184 b. (92/92)
3. místo - Vajsarová Jana + Bára z Měsíčního údolí (NO) - 182 b. (91/91)
4. místo - Velebil Vlastimil + Akim (BOM) - 174 b. (84/90)
5. místo - Kadlečková Blanka + Ellie od Zrzavé dračice (NO) - 171 b. (83/88)
6. místo - Kloučková Kateřina + Sweet and Chilli Provocativo (NO) - 71 b. (71/0)

Nejlepší poslušnost:
Hrabal Jaroslav + Dix od Zrzavé dračice (NO)

Nejlepší obrana:
Hrabal Jaroslav + Dix od Zrzavé dračice (NO)

Nejlepší účastník:
Hrabal Jaroslav + Dix od Zrzavé dračice (NO)

Cena diváků (sympatie):
Zavoralová Lucie + Harry vom Saarnberg (ESP)

Cena rozhodčích:
Klauser Pavel + Amálka (AST)

Autor fotografií: Suchopar Daniel, Herklocová Kristýna
více  Zavřít popis alba 
  • 10.11.2019
  • 145 zobrazení
jaroslavburda
Voskovička citronová (Bisporella citrina) - Podzimní, sychravé počasí je ideální pro růst velice zajímavých hub, jakými jsou například voskovičky. S těmito miniaturními, miskovitými houbami, jejichž plodnice mají průměr 1 - 3 mm, se můžete setkat právě v těchto dnech na stinných místech, na mrtvém dřevě listnáčů. Voskovička citrónová má ráda především bukové a habrové větvě (bez kůry). Roste hojně ve velkých skupinách a mezi plodnicemi lze objevit i různé další živočichy. Chvostoskoky, případně bezobratlé živočichy, které si můžete prohlédnout na přiložených snímcích. Voskovičky mají citrónově žlutou, někdy až žloutkově žlutou barvu, se zvýrazněným okrajem. Třeň je kratičký, zužuje se směrem dolů, nebo úplně chybí. Během příští expedice po jizerských údolích nafotím voskovičky se zvětšující čočkou Raynox DCR-250.

Kořenov, Martinské údolí, Jizerské hory, bukové větve
Mapovací čtverec: 5258
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + dvojitý difuzér (foceno z ruky)

Foto 2019 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 23.10.2019
  • 19 zobrazení
demmark
23. 3. 2019
Český Brod nestačil na rozjeté Přepeře
FK Prepeře - SK Český Brod 3:0 poločas 2:0

SK Český Brod: Malina – Javorek, Pěnkava (46. Šťastný), Nekolný (71. Beneš), Carda – Moravec, Cecarelli (83. Hanzl), Borek, Skořepa, Makovský (53. Suk) – Fikejz (63. Herzán)
FK Přepeře: Čech - Sedláček Marek, Nesvadba, Vrabec, Petřík, Vébr, Jarosz, Pavlata, Novotný Petr, Schubert, Synek
střídali: Bína, Horáček, Ježek, Krasnický, Sedláček Michal, Hyka

Branky: 37. Synek, 43. Jarosz, 59. Novotný.

Fotbalistům Českého Brodu se v jarní části divizní skupiny C nedaří.
Nejenže ještě nevyhráli, dokonce nevstřelili ani jeden gól.
Naposledy vyšli naprázdno v Přepeřích, kde prohráli 0:3.

„Na Přepeře jsme neměli ani v jedné z herních činností. Jejich výhra je zasloužená,“ přiznal vedoucí mužstva Jan Křen.

Domácí, v jejichž týmu nastoupilo několik hráčů s ligovými zkušenostmi, začali hodně aktivně. Už ve 2. minutě hasil jejich šanci Nekolný a z následného rohu trefili domácí tyč. Zanedlouho vystřelil na druhé straně z 25 metrů Borek,
jeho nebezpečnou střelu brankář Čech ale kryl.

Vzápětí domácí opět orazítkovali tyč. Skóre se měnilo až před přestávkou. Nejprve prošel domácí Synek z půlky až před brankáře a proměnil, po něm využil centru zprava Jarosz a z prostoru penalty se nemýlil.

Druhý poločas se odehrával ve stejném duchu. Chvíli po změně stran domácí nastřelili potřetí tyč. Po hodině hry už Přepeře vedly o tři góly. Po rychlém protiútoku se prosadil ve vápně Novotný. „Zápas se pak prakticky už jen dohrál, i když jsme se snažili oživit hru střídáním. Bohužel ani to nám nebylo nic platné,“ podotkl Jan Křen.

Video sestřih: ADMIN
Text / článek / zdroj: Zdroj: https://kolinsky.denik.cz/fotbal-divize/cesky-brod-nestacil-na-rozjete-prepere-20190323.html
více  Zavřít popis alba 
  • 21.10.2019
  • 13 zobrazení
psytrance007
AMR (také AMRAD) (automatizovaný městský radiotelefon) je mobilní síť vyvinutá v Československu. Byla vyvinuta v pardubické Tesle, zcela nezávisle na vývoji mobilních sítí ve světě. Byla to první mobilní síť v rámci tzv. východního bloku.

Vývoj AMR začal již polovině 70. let minulého století. Nebyla v žádném případě určena pro širokou veřejnost, ale byla určena pro účely správy pošt a telekomunikací, pro komunikaci mezi pracovníky na cestách. Z toho důvodu měla oproti mobilním sítím, tak jak je známe dnes, mnoho omezení.

chyběla automatická lokalizace účastníka, proto bylo při volání nutné zadat UTO, ve kterém se účastník nachází
pracovala pouze se 4 číselným číslovacím prostorem, tzn. maximální počet účastníků byl 9999
nebyly připravovány žádné jiné funkce než příchozí a odchozí hovory
systém neposkytoval zahraniční telefonní spojení
systém nepodporoval účtování hovorů
Díky těmto omezením byl systém poměrně jednoduchý a bylo jej možné rychle implementovat.

Přesto že se jednalo o jednu síť, existovaly v určité době tři takové sítě

experimentální, pracující na frekvenčním pásmu 162/167 MHz
celorepubliková (161/165 MHz)
oblastní (152/157 MHz)
Přepínaní z jedné sítě do druhé nebylo možné bez výměny celého radiového bloku zařízení (ovládací sříňka mohla zůstat původní).

V porovnání se současnými sítěmi, měla AMR síť několik zvláštností:

Protože bylo nepravděpodobné, že by někdo nepovolaný odposlouchával provoz sítě AMR, nebyl tedy kmitočtově modulovaný radiový signál nijak šifrován. S vhodnou radiostanicí či přijímačem bylo možné AMR odposlouchávat stejně jako později NMT systém Eurotelu.
Stejně tak bylo velmi nepravděpodobné, že někdo nepovolaný by vlastnil radiostanici, navíc v provedení, potřebném pro AMR (duplexní). Proto síť nepodporovala žádný způsob autentizace účastníka. Ta se objevila až v roce 1993. Původní účel systému AMR totiž spočíval především v zajištění vzájemného spojení mezi spojovými organizacemi a jejími pracovníky. Z tohoto důvodu nebyla v systému nikdy zavedena tarifikace hovorů. Brzy po zahájení provozu celostátní sítě se radiotelefony AMR rozšířily i mezi mimoresortní účastníky. Byl proto zaveden poplatek za poskytovanou službu, který mimo jiné obsahoval i hovorový paušál a účastníkům byly stanice pronajímány. Zároveň byla zavedena jakási "autentikace" mobilních stanic, komplikující zneužití systému. Tato autentikace ale byla u všech stanic stejná a tak opět nesloužila k určení konkrétního účastníka, ale jen k ochraně systému před zneužitím neoprávněnými voláními.
Několik základních technických informací o systému:

Vzhledem k tehdejší naprosté nedostupnosti integrovaných obvodů pro DTMF volbu v zemích RVHP a zároveň výborným zkušenostem s tónovou signalizací Tesla SELECTIC používal systém naprosto ojedinělou signalizaci a přenos čísla (postupnými tóny).
Vozidlová stanice pracovala s duplexním odstupem -4,5 MHz a VF výkonem 10 W. Používané duplexery (duplexní filtry) byly maďarské výroby, velmi robustní a z kvalitních materiálů.
V rámci jedné sítě a jedné základnové stanice běželo vždy několik tzv. rádiových stvolů. Tyto musel operátor telefonu ručně "zkontrolovat" pomocí voliče stvolů na ovládací skříňce a teprve, když našel volný stvol, bylo možné volat.
Mobilní stanice po rádiu potvrzovala příchozí vyzvánění, takže volající byl informován, zda volání "dorazilo" do vozidla.
Mobilní stanice indikovala ztrátu spojení se základnou.

S provozem experimentální sítě se začalo v roce 1978, v roce 1983 byla spuštěna celorepubliková síť AMR a v roce 1987 byly zprovozněny "oblastní" sítě (cca o rozměru okresů). O rok později byl ukončen provoz experimentální sítě.

V devadesátých letech se mobilní stanice dočkaly "inovace" modernějšími ovládacími skříňkami, s displejem a řízenými mikroprocesorem. Byla to však už jen labutí píseň systému, jeho Achillovou patou byla celková zastaralost návrhu (málo kanálů, chybějící zabezpečení a tarifikace, malá kapacita číslování).

Provoz systému AMR byl definitivně ukončen v roce 1999.
více  Zavřít popis alba 
  • 11.10.2019
  • 90 zobrazení
kultura-jince
Budova bývalé spořitelny
více  Zavřít popis alba 
  • loni na podzim
  • 36 zobrazení
pakli
Původní Janičův vrch byl vlivem těžby vápence, která skončila v druhé polovině 20. století, odtěžen a vzniklý lom byl zatopen. Svá stanoviště si zde našla vodní, mokřadní a skalní společenstva, díky kterým byla lokalita roku 2014 vyhlášena jako chráněné území. Roste tu silně ohrožená ožanka horská, devaterka poléhavá, kavyl sličný a na jaře kosatec nízký. V trávě narazíme na kudlanku nábožnou, u břehu a ve vodě na skokana skřehotavého. Lokalita se řadí k významným paleontologickým nalezištím, celou svou rozlohou spadá do Ptačí oblasti Pálava.

Zvonice na Svatém kopečku pochází z roku 1632. Nejprve v ní byl umístěn zvon sv. Šebestián a menší zvon sv. Anna, ale roku 1767 byly oba zvony během požáru po úderu blesku roztaveny. Nahradil je tedy jeden velký zvon o hmotnosti 4360 kg, průměru 185 cm a výšky 165 cm, ulitý ze starých. K jeho rozhoupání je potřeba čtyř zvoníků.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.9.2019
  • 21 zobrazení
kubicekbadura
  • září až říjen 2019
  • 2 495 zobrazení
Reklama