Hledání: 175_Instalace Boleslava Firly na seniora 05_05_2019 Komorní Lhotka

Pro dotaz 175_Instalace Boleslava Firly na seniora 05_05_2019 Komorní Lhotka jsme našli 540 výsledků.
AKCE -30 % s kódem
Užijte si léto
s fotodárky na Rajčeti!
Kód: Leto2020
-30 % na vše
dhmuzikanti
více  Zavřít popis alba 
  • minulou sobotu
  • 126 zobrazení
marvincz
  • 20.6.2020
  • 19 zobrazení
pantere30
  • 20.4.2020
  • 19 zobrazení
prokopota
  • 16.4.2020
  • 24 zobrazení
prokopota
  • 16.4.2020
  • 5 zobrazení
prokopota
  • 16.4.2020
  • 28 zobrazení
mix2pix
  • 5.4.2020
  • 24 zobrazení
crossar07
  • 29.3.2020
  • 41 zobrazení
mildovo74
Dne 8. března jsem letěl po 30-ti letech. Bylo to nádherné, hlavně jsme měli skvělého pilota. Tomáš Cáp z Buštěhradu s námi letěl v letadle Cessna 172 ( OK - OKB ), výrobní číslo: 0528, rok výroby 1968, společnost OKAir. Nakonec i počasí nám vyšlo vstříc. Můžeme tedy doporučit !!!
více  Zavřít popis alba 
  • 24.3.2020
  • 21 zobrazení
j-audi
Renovace skůtra ČZ 175/502.00 dokončena 30.4.2010.
Kategorie: autakoníčky
více  Zavřít popis alba 
  • 22.3.2020
  • 72 zobrazení
j-audi
Zakoupením skútra ČZ 175/502.00 r.v. 1961 v Náchodě začala naše skútrománie.
více  Zavřít popis alba 
  • 21.3.2020
  • 82 zobrazení
one1
  • 2.3.2020
  • 34 zobrazení
jaroslavburda
Tesařík úzkoštítý (Agapanthia villosoviridescens) - V našich krajích hojně rozšířený tesařík z rodu Agapanthia (v ČR a SR 8 až 9 druhů). V libereckém kraji jsem tohoto zajímavého tesaříka objevil již na více lokalitách. Dlouhý, obtížně vyslovitelný název Agapanthia villosoviridescens mu přidělil švédský přírodověděc, entomolog a arachnolog Charles De Geer, který jej v roce 1775 popsal a zařadil. Jeho hlavní prací byl spis Memoirs pour servir a l'histoire des insectes, která byla publikována v osmi svazcích v letech 1752 až 1778. V této práci popsal 1466 druhů hmyzu, které zobrazil na 238 ilustrovaných listech. Jeho sbírky hmyzu byly uloženy do Švédské akademie věd – dnes Naturhistoriska riksmuseet ve Stockholmu. Byl žákem pravděpodobně nejslavnějšího švédského přírodovědce a lékaře, zakladatele botanické a zoologické systematické nomenklatury - Carla Linného.

Ukázka toho, jak je bádání v entomologických knihách napínavé:

Tesařík úzkoštítý se v české, entomologické literatuře prvně objevuje v knize Brouci (1898) profesora Františka Dlouhého. Avšak v nejstarší literatuře, kterou doma mám, se o rodu Agapanthia nepíše vůbec. Nejbližším tesaříkem, který je tesaříkovi úzkoštítému velice podobný, je popis Osykovníka topolového, dnes známého jako kozlíčka topolového nebo také osikového (Saperda carcharias), o kterém se rozepsal profesor Josef Klika. A skutečně, tesaříka kozlíčka topolového si může laik s tesaříkem úzkoštítým jednoduše splést. Ale vraťme se k profesorovi Dlouhému.

Profesor Dlouhý ve své knize před rod Saperda, tedy Osykovníky, zařazuje rod Agapanthia nebo-li Okvětníky a popisuje jednoho jediného zástupce rodu, totiž našeho okvětníka úzkoštítého nebo-li tesaříka úzkoštítého a to pod latinským názvem Agapanthia angusticollis, který vymyslel entomolog Gyllenhal v roce 1817. Dnes se však držíme latinského jména Agapanthia villosoviridescens, čímž se vracíme zpátky k přírodovědci Charlesovi DeGree. František Dlouhý popisuje brouka následovně: "Okvětník úzkoštítý, 11-15 mm; černý, žlutavě chlupatý, tykadla černá, prvý článek lysý, ostatní do poloviny šedobíle chlupaté. Krovky žlutě žíhané. Hojný na bodlácích."

Josef Kliment v knize Čeští brouci (1899) již popisuje 6 druhů okvětníků. O tesaříkovi úzkoštítem se zmiňuje: "Podoben Okvětníku Dahliovu; 11-15 mm; tykadla celá černá a všecky články, vyjma prvý, až do poloviny hustě, šedobíle chloupkované. Na bodlácích hojný."

JUDr. Leopold Heyrovský a Milan E. F. Sláma ve výtečné publikaci Tesaříkovití - Coleoptera, Cerambycidae píší: "Tělo černé nebo kovovým leskem. Třetí článek tykadel černý, do tří čtvrtin nebo čtyř pětin, 4. přes polovinu, ostatní asi z poloviny bělošedě kroužkované. Tykadla celkem tenká, ale v síle velmi proměnlivá. První tykadlový článek zevně bez bělavého chloupkování, 3. až 5. nebo 6. na vnitřní straně s četnými brvami. Štít se 3 hustě tomentovanými podélnými páskami, mezi prostřední a postranní páskou přilehle řídce žlutošedě chloupkován. Spodní strana šedě nebo žlutavě hustě chloupkována. Krovky hrubě, nepravidelně tečkované a pokryté šedým, šedožlutým nebo hnědožlutým, ve skvrny rozloženým tomentem. Délka těla 10-22 mm, šířka 3-5 mm. Vývoj v různých bylinách, např. na děhelu, oměji, pcháči, sadci, bolševníku, starčku, bodláku, kopřivě. Imago na týchž bylinách. Rozšíření: Evropa, Kavkaz, Zakavkazí, západní Sibiř. V Evropě sahá nejseverněji ze všech druhů tohoto rodu až do Švédska. U nás v celém území dosti hojný, od nížin do hor."

Z knihy Tesaříkovití - Cerambycidae České a Slovenské republiky (Milan E. F. Sláma, 1998) snad už jen poznámka o bionomii tesaříka úzkoštítého: "Nejčastější druh z celého rodu Agapanthia, vyskytuje se od nížin až vysoko do hor. Lesní louky a okraje lesů, paseky, ruderální plochy, okraje cest. Vývoj larev podobně jako u ostatních druhů tohoto rodu ve stoncích různých rostlin, spíše v jejich dolní části, kde se také kuklí. Kukelní komůrka je oddělena ucpávkou z drti. Doba vývoje pravděpodobně jednoletá. Imaga se vyskytují od konce května do září, nejčastěji od poloviny června do července na listech a stoncích živných rostlin."

Na snímcích si povšimněte reálné velikosti tohoto tesaříka vůči mé ruce.

Jablonec nad Nisou, rybářské sádky, list lopuchu
Mapovací čtverec: 5257
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2019 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 1.3.2020
  • 23 zobrazení
miccc
  • 12.2.2020
  • 37 zobrazení
farnostbludov
Návštěva J.Em. Miloslava kardinála Vlka,
více  Zavřít popis alba 
  • 10.2.2020
  • 11 zobrazení
alescezeta
JAWA-ČZ 175/356 1957 restored by REMOZ
...in progress
více  Zavřít popis alba 
  • 20.1.2020
  • 88 zobrazení
one1
  • 16.1.2020
  • 77 zobrazení
valfren
  • 15.12.2019
  • 280 zobrazení
Reklama