Tuto vlastnoručně sepsanou knihu INVENTÁŘ chrámu a fary kladenské 1598 ( z roku 1909 ) jsem získal před lety z pozůstalosti.
Knihu napsal pan Edvard Lorber ( *1860 - +1941).
Zlatník a hodinář, numismatik, archeolog, sběratel starožitností. Studoval v Táboře. Od r. 1886 působil jako hodinářský mistr v Kladně. 50 let provozoval zlatnický a hodinářský obchod na tehdejší hlavní Královské třídě poblíž Sokolovny, v r. 1935 krámek přestěhoval do Prokopské ulice. Byl aktivním členem řady kladenských spolků, Sokola Kladno, Řemeslnické besedy, Sboru dobrovolných hasičů aj. Ve volném čase se věnoval archeologii a numismatice. Podnikal amatérské archeologické výzkumy na libušínském hradišti a keltském oppidu ve Stradonicích. Sbíral keltské duhovky a české denáry. Sbírku stradonických nálezů poprvé prezentoval na Národopisné výstavě českoslovanské v r. 1895. Od r. 1919 byl členem Numismatické společnosti československé. Řadu cenných památek zachránil při demolici původního kladenského kostela v r. 1897. Od r. 1921 byl členem kladenské letopisecké komise, po smrti Antonína Sládečka v r. 1934 se stal předsedou muzejní komise, později muzejního spolku. ( zdroj : Středočeská vědecká knihovna v Kladně
https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/index/?ok=Ulo%C5%BEit&src=kl_us_auth&ictx=kl&field=T001&search=Naj%C3%ADt&op=result&zf=TF_US_A_U_KL&term=0316679&fbclid=IwAR00pkYVedC2AfcHxt3Tw9ldZde3_PxCFJIwsQUThj0WoxelVL9m5O_WYwk), nebo ( zdroj : informačním systému abART
https://cs.isabart.org/person/147826 ). Zde neleznete tuto podobenku. Ovšem základní údaje už nesedí. Přikláním se tedy k výkladu Středočeské vědecké knihovny v Kladně )
V knize Inventář chrámu a fary kladenské 1598 - 1618, Nadání k špitálu kladenskému s inventářem roku 1610 - 1613 se píše: Níže poznamenáno se najde kde buď v městečku Kladně nebo v které vesnici krávy zádušní též i ovce v nájmu zůstavaly k předepsanému kostelu kladenskému náležely. Léta 1609.
Součástí záduší byl zejména nemovitý majetek (zádušní lesy, pole a louky), ale například také zádušní krávy; z výnosu tohoto majetku (tj. zejména z jeho pronájmu) byly hrazeny potřeby kostela. V širším (přesnějším) smyslu pak je záduším veškerý zásadně nezcizitelný majetek kostela, který není součástí obročí, tj. také samotný kostel, jeho vnitřní zařízení, hřbitov, kostnice nebo bohoslužebné potřeby (liturgická roucha, liturgické nádoby apod.).
( zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1du%C5%A1%C3%AD ) V odkazu naleznete více o významu Záduší !
Pravost potvrdil tehdejší ředitel Archivu Národního muzea Václav Schulz (*1854 - +1935).
Píše: Že se tento opis věcně, slovo od slova, shoduje s originálem jak se nachází na str. 1 - 62 a 141 - 153 knihy nadepsané Inventarium ab anno 1598, potvrzuje pro přesném srovnání. V Praze dne 3. srpna 1909. Václav Schulz (*1854 - +1935), ředitel archivu Muzea Království českého.
NB ! Pravopis a interpunkce opisu měli býti dle nynějšího způsobu.
Tehdejší ředitel Archivu Národního muzea (v letech 1878 -1915).
Odpočívá na Malvazineckém hřbitově, DI, 581 ( Praha 5, Smíchov )
( zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99bitov_Malvazinky )
( zdroj:
http://www.hrbitovy-adopce.cz/adoptov…/63-vaclav-schulz.html )
Archiv národního muzea, historie a informace ( zdroj:
https://cs.wikipedia.org/w…/Archiv_N%C3%A1rodn%C3%ADho_muzea )
Rehusovci
