Hledání: 1_5_09_Lednice

Pro dotaz 1_5_09_Lednice jsme našli 20 000 výsledků.

Náš tip

Stáhněte si Rajče do kapsy!
Rychlejší a jednodušší přístup
k vašim fotkám a videům.

vgtx
Nabízená grafika:
1. Michael Florian - Dačice - soubor 6 dřevorytů 1960 - číslovaný výtisk 110/200 - signováno
2. František Vacek - Zvonička - dřevoryt - signováno
3. Josef Vaic - Koně - autorský tisk - signováno
== Pokud Vás nabídka zaujala, bližší info na e-mailu: vgtx@centrum.cz
Kategorie: umělecké
více  Zavřít popis alba 
  • 19.11.2019
  • 137 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
mszahori
Návštěva předškoláků z Oslova - v 1.třídě, v MŠ Záhoří a na školkové zahradě
více  Zavřít popis alba 
  • 4.4.2019
  • 71 zobrazení
brajina
1 komentář
  • srpen 2018
  • 385 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
robertjanecek
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2018
  • 146 zobrazení
1june
  • červenec 2018
  • 41 zobrazení
barn77
Dalšia oslava v trinástke. tentokrát v piatok-13-ho. Komixová verzia 1. Bolo fajn.
více  Zavřít popis alba 
  • 14.5.2018
  • 139 zobrazení
skbrandysek
Středočeský kraj - I.A třída dorostu skupina A
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 6.5.2018
  • 161 zobrazení
trekker
  • 6.5.2018
  • 166 zobrazení
afk1994
Branky: 17., 20. Mošna, 53. Pavlata - 12., 49. Jícha ( as. Vančura , Richard, 60. Vančura ( as. Jícha)
Rozhodčí: Kastl - Cihlář, Štrincl. ŽK: Martinic, Pelikán, Štefan - Jícha, Hannich, Skokan. Diváků: 215.
Admira Praha: Žulevič - Fric (56. Turák), Martinic, Paťha, Mošna, Čácha (79. Štefan), Pavlata, Pelikán, Bielesz, Zahálka, Horák. Trenér Jiří Hruška.
Čáslav: Kubát - Skokan, Růžička, L. Vebr, Kunášek - Strnad (85. Fuxa), Richard, J. Petrů, Hannich (89. Černík) - Vančura, Jícha.
další info : http://www.svoboda.info/sport/fotbal/caslavsti-na-hristi-admiry-bodovali-mohli-ale-pry-vytezit-vice/
více  Zavřít popis alba 
  • 6.5.2018
  • 113 zobrazení
fcviktoriapripravkazacky
soupiska: 1 - Zuzka Vondrovicová, 4 - Klárka Bauerová, 5 - Anetka Hrdličková, 7 - Míša Fictumová, 9 - Míša Ludačová, 12 - Eliška Kubešová, 13 - Klaudi Antony

Góly: 6 x Klaudi Antony, 5 - Eliška Kubešová, 4 - Míša Ludačová, 3 - Míša Fictumová, 2 - Anetka Hrdličková, 1 - Klárka Bauerová
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 6.5.2018
  • 90 zobrazení
tjsokolvesela
Foto TJ Sokol Veselá - Iveta Šůstková
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 5.5.2018
  • 85 zobrazení
skzebetin
Dne 5. 5. 2018 se ve 20. kole I.A třídy sk.A JmKFS utkaly dva brněnské týmy. Zápas byl poznamenán oboustrannou nervozitou, rozhodčí 9x vytáhl z kapsy kartu, z toho 6x pro hosty, včetně jedné červené. Jeho výkon však byl také - mírně řečeno - značně problematický. Branky: 3. Kratochvíl - 42. Gajda
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 5.5.2018
  • 162 zobrazení
dobratice
Domácí si s chutí zastříleli,pět branek to je jen minimum z mnoha šancí, co měli. S tímto výkonem si Vendryně koleduje o sestup do 1.B třídy.
Foto: K.Moškoř
více  Zavřít popis alba 
  • 5.5.2018
  • 176 zobrazení
lotusesprit
Lysice - Původně existovala v Lysicích tvrz, která úzce souvisela s blízkým hradem Rychvaldem. Podle Lysic se psala jedna větev pánů z Kunštátu. Jako první známý majitel tvrze a panství se v r. 1308 připomíná Heralt z Kunětátu. Janem z Kunštátu a z Lysic (1438 – 1451) tato lysická větev rodu vymřela a tvrz s panstvím se dostala do držení lestnické větve, jež však Janem Heraltem z Kunštátu už v r. 1490 rovněž vymřela, takže tvrz se stala majetkem další větve tohoto rozrostlého rodu. Jeho příslušník Ludvík Zajímač z Kunštátu postoupil Lysice Vilému z Pernštejna s panstvím Janu Černčickému z Kácova. Jeho syn Diviš Černičický přebudoval dosavadní tvrz v renesanční zámek v podobě vodní tvrze, která se dochovala jako západní křídlo dnešního zámku; dokladem je letopočet 1554 na jeho severní fasádě. Další výstavba zámku pokračovala v 80. letech 16. století. Nápis na zámeckém portálu a letopočet 1589 se vztahuje ke stavbě jižního a východního křídla, prováděné za Hrona Březnického z Náchoda, jemuž patřil zámek v 1. 1584 – 1593. Současně s přestavbou zámku probíhala i úprava zahrady. Původně pozdně renesanční zahrada italského typu se zachovala v základních rysech dodnes. Byla vybudována zřejmě za Jiříka Březnického z Náchoda (1608 – 1634) ve svažitém terénu, východně od staré vodní tvrze. Součástí areálu se stala i obora, která vznikla v kopcovitém terénu severně od zámku a byla oplocena kládovou konstrukcí středověkého charakteru. Od 17. století se pak držitelé lysického zámku i panství rychle střídali: připomínáme z nich ostřihomského arcibiskupa Jiřího Szelepcsenyiho (1678 - 1686), rodinu Serenyiů (1686 – 1740), Leopolda z Ditrichštejna (1740 – 1745) a rodinu Piatiů (1745 – 1807), za níž došlo v lednu 1783 ke krvavému potlačení selské rebelie vojskem. V 30. letech 18. století prodělal zámecký areál barokní úpravu, patrně podle plánů CHr. A. Oedtla, jíž získal v podstatě dnešní podobu. Současně byl upravena i zahrada. Stalo se tak v souvislosti s přístavbou hospodářské a správní budovy před jižním průčelím zámecké budovy a se zřízením čestného dvora. V té době vznikla západně od zámku oranžérie, před níž byly vybudovány terasy. V 19. a 20. století jsou osudy lysického zámku spojeny s hraběcí rodinou Dubských z Třebomyslic. Tehdy byl zámek významným kulturním střediskem, neboť tu často pobývala zejména německá spisovatelka Marie Ebnerová z Eschenbachu, rozená hraběnka Dubská (1830 – 1916). Se zámkem je rovněž spjata osobnost významného filologa-germanisty, vydavatele korespondence J. W. Goetha s Kašparem hrabětem Šternberkem, augustiniána Tomáše Bratránka (1815 – 1887). V té době zaznamenal zámek řadu změn. Výsledkem stavební činnosti v době empíru byla – vedle úprav zámecké budovy – salla terrena s lodžií (před r. 1824) a po r. 1833 sloupová kolonáda, tak charakteristická pro Lysice, jíž došlo k přímému spojení zahrady s obytnou budovou. Tyto práce vedl místní zednický mistr František Vašíček. Dále je třeba připomenout především stavbu domu panského správce (1800) a ovčína (1820 – 1821), projektovanou Janem Sarkandrem Thalherrem. Před r. 1844 vznikla pseudogotická koroptvárna, byly upraveny skleníky a v 60. letech 19. století pak zámecká kaple; adaptace pokračovala i na začátku 20. století. Také zahrada byla nově uspořádána. Někdejší menažérie se změnila v anglický park. Ostatní plochy dostaly přírodně krajinářskou podobu. V oboře byla vysazena kaštanová alej, zřízena koroptvárna, daňčí kůlna; byly strženy staré skleníky a nahrazeny novými. Po druhé světové válce byl zámek na základě Benešových dekratů zestátněn a po roce 1947 byl jako památka první kategorie zpřístupněn. V 60. letech 20. století byla opravena kolonáda a upraven anglický park. Na jižní straně byl ponechán romantický park včetně bazénu, na východ byla založena štěpnice. Terasa, zvaná Kapucínky, byla snížena a ponechána její půdorysné členění. Celková rekonstrukce interiérů proběhla v roce 1966-1972.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.5.2018
  • 110 zobrazení
Reklama