udoliskal
Foto: Emil Bechner
Kategorie: lidé
Více  Zavřít popis alba 
  • 29.9.2021
  • 25 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
lipner1977
ŽOFINKA - rok po roce (2011 - 2021) 24.9.2011 jsme si domů přivezli naši Žofinku z útulku Naděje Pro Čtyři Packy. Autor foto: Dominik Lipner (2011 - 2021) https://www.facebook.com/KladnoCats
Více  Zavřít popis alba 
  • 24.9.2021
  • 6 zobrazení
stanislavavesela
  • 22.9.2021
  • 393 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
pozemakhk
Kategorie: sport
Více  Zavřít popis alba 
  • 22.9.2021
  • 14 zobrazení
pozemakhk
Kategorie: sport
Více  Zavřít popis alba 
  • 22.9.2021
  • 15 zobrazení
pozemakhk
Kategorie: sport
Více  Zavřít popis alba 
  • 22.9.2021
  • 15 zobrazení
vdinvestment
PRODÁME VW GOLF ŠESTÉ DENERACE S AGREGÁTEM 1,4 TSi 90kW (122 PS)AUTO PO JEDNOM MAJITELI S POCTIVÝM SERVISOVANÝM NÁJEZDEM 151tis.km ŠESTISTUPŇOVÁ MANUÁLNÍ PŘEVODOVKA, EXTRA VÝBAVA LIMITOVANÉ EDICE TEAM. JDE O HODNĚ DOVYBAVENÝ COMFORTLINE PRO NĚMECKÝ TRH , U NÁS HIGHLINE.LED SVĚTLA VPŘEDNÍ I ZADNÍ ČÁSTI. NATÁČECÍ XENONY, TEMPOMAT, ALU KOLA, SAMOPARKING, PARKOVACÍ AKUSTICKÝ I VIZUELNÍ SYSTÉM. STREO , CD, MP3 LOKETNÍ OPĚRKY, HANDSFREE ....JAKO BONUS KOMPLETNÍ SADA KOL SE ZIMNÍ PNEU.

VÍCE FOTEK NA :

https://youtu.be/XReTTsS7LxY

JEDEN MAJITEL , ZNAČKOVÝ SERVIS 151tis.km doloženo.

výbava:
NEZÁVISLÉ TOPENÍ S DÁLKOVÝM OVL.
6ti st.man.převodovka
Autorádio
CD , MP3 přehrávač
AUX
bluetooth
dveře
centrální zamykání , 2 ORIG.KLÍČE S DÁLKOU
zabezpečení
imobilizér
el. okna
tónovaná skla
zadní stěrač
zrcátka
el. sklopná zrcátka
vyhřívaná zrcátka
osvětlení
mlhovky
natáčecí světlomety
senzor světel
bi-xenonové světlomety
LED denní svícení
aktivní bezpečnost
aut. aktivace výstražných světlometů
senzor opotřebení brzdových destiček
ABS
stabilizace podvozku (ESP)
parkovací senzory přední
parkovací senzory zadní
ukazatel rychlostního limitu (SLIF)
chlazení, topení
aut. klimatizace
dvouzónová klimatizace
zvláštní výbava
klimatizovaná přihrádka
sedadla
vyhřívaná sedadla
výškově nastavitelná sedadla
podélný posuv sedadel
výsuvné opěrky hlav
polohovací sedadla
isofix
zadní loketní opěrka
řízení
nastavitelný volant
posilovač řízení
10x airbag
deaktivace airbagu spolujezdce
přístroje
palubní počítač
venkovní teploměr
dotykové ovládání palubního počítače
komunikace
satelitní navigace
exteriér
alu kola
dojezdové rezervní kolo
pohon
pohon 4x2
startování
emise
plní 'EURO V

OBLÍBENÁ ČERNÁ, PERLEŤOVÁ METALÍZA - BLACK MAGIC . AUTO PO VÝMĚNĚ ROZVODŮ , VČETNĚ VODNÍ PUMPY. GARÁŽOVANÉ AUTO S POCTIVÝM SERVISEM OD NOVÉHO AŽ PO SOUČASNOST. DOLOŽÍME.PĚKNÝ RODINNÝ VŮZ. POKUD BUDE ZÁJEM Z VAŠÍ STRANY , NEVÁHEJTE ZAVOLAT K DOHODĚ PRO ZKUŠEBNÍ JÍZDU A PROHLÍDKU NABÍZENÉHO AUTA.
Více  Zavřít popis alba 
  • 19.9.2021
  • 14 zobrazení
zsvrchlickeho2021
  • 18.9.2021
  • 23 zobrazení
rockposeidon
  • 18.9.2021
  • 8 zobrazení
pinia
Křížová cesta na Svatý kopeček v Mikulově patří mezi první poutní místa na jihu Moravy a je jednou z nejstarších křížových cest v českých zemích. Celá křížová cesta zahrnuje celkem 17 objektů: 14 kapliček křížové cesty, kapli sv. Šebestiána, zvonici a kapli Božího hrobu. V průběhu staletí musely být objekty opakovaně opravovány. Sochařská výzdoba v dnešních kapličkách 1-7 vznikla kolem roku 1700, freska na stěně v osmé kapličce pochází pravděpodobně ze třetí čtvrtiny 18. století, malba na dřevě v kapličce č. 9 je z let 1862-1865 a nástěnná freska v jedenácté kapličce vznikla roku 1952. Poslední obnova kapliček proběhla v letech 2011-2014.
Křížová cesta symbolizuje poslední cestu Ježíše Krista z Jeruzaléma na horu Golgotu (Kalvárii), kde byl ukřižován.
Zdroj: http://www.mikulov.cz/turistika/pamatky-a-prohlidkove-objekty/cirkevni-pamatky/krizova-cesta-na-svaty-kopecek/kaplicky/ a Mapy.cz
Více  Zavřít popis alba 
118 komentářů
  • 17.9.2021
  • 157 zobrazení
triskel
  • 15.9.2021
  • 45 zobrazení
slecha
Podle lidových vyprávění se zde v letech 1515 – 1614, kdy panství ovládala protestantská šlechta, tajně scházeli katolíci. Naopak po Bílé hoře se zde měly konat obřady protestantů. Podle jiných zdrojů bylo místo jako poutní zřízeno až roku 1867 a v roce 1887 zde byla umístěna bohatá výzdoba včetně soch a oltáře. Roku 2011 areál zrenovován. (z www.ceska-kamenice.cz)
Více  Zavřít popis alba 
  • 14.9.2021
  • 13 zobrazení
vyletyjonas
Výtvarnice, dvojčata Jitka a Květa Válovy, se narodily 13. prosince 1922 na Kladně a spolu tam prožily celý život. Bydlely v jednom domě a tvořily v jednom ateliéru. Holky Válovky, jak jim říkali přátelé i odborníci, byly správné umělkyně - pily alkohol, kouřily a pro sprosté slovo nešly daleko. Jejich dům býval často svědkem vzrušených debat umělců. Květa zemřela v roce 1998, Jitka v roce 2011.
Více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 14.9.2021
  • 53 zobrazení
verastrnadkova
Lednice, někdy uváděno jako Lednice na Moravě je obec na jižní Moravě v okrese Břeclav, 7 km severozápadně od Břeclavi a 12 km východně od Mikulova. Má přibližně 2 300 obyvatel (včetně připojené vesnice Nejdek). Leží v Dolnomoravském úvalu, ze severu obtékaná Zámeckou Dyjí. Zdejší lichtenštejnský zámek s rozsáhlým parkem patří mezi nejvyhledávanější turistické destinace v celém Česku, spolu s Valticemi je centrem Lednicko-valtického areálu. V Lednici, jež je vinařskou obcí, sídlí také Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně.

Historie
Lednice se připomínaná v písemných pramenech poprvé již v roce 1222 jako zemanské sídlo. V polovině 13. století přešla do majetku rodu Lichtenštejnů. Proslulý sběratel umění, Baron Hartman II. z Lichtenštejna (†1585) po sňatku s kněžnou Annou Marií z Ortenburku sice Lednici prodal, ale roku 1575 ji koupil zpět. Patřila pak rodině až do roku 1945, kdy bylo lichtejnštejnské jihomoravské panství zestátněno.
V 16. století byla zdejší fara českobratrská, katolickou víru znovu zavedl roku 1601 Karel I. z Lichtenštejna.
Ze srovnání podrobných historických a současných map vyplývá, že nepatrná jihovýchodní část katastrálního území Lednice náležela do roku 1920 v rámci tzv. Valticka k Dolním Rakousům jako součást katastrálního území Charvátská Nová Ves. Dotyčné pozemky se staly součástí katastrálního území Lednice až během druhé poloviny 20. století.
Po druhé světové válce došlo v původně převážně německé obci k vysídlení starousedlíků a výměně obyvatelstva.

Obyvatelstvo
Struktura
V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 2324 obyvatel, z toho 1139 mužů a 1185 žen. Průměrný věk obyvatel obce činil 42,7 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 2242 lidí. Nejvíce z nich bylo (16,2%) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 12,4% obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6,7%. Z celkem 1964 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 35,7% střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 11,6% a bez vzdělání bylo naopak 0,5% obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že v obci žilo 1110 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 86,8% z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 65% patřilo mezi zaměstnance, 4,9% k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 44,6% občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl. Úhrnem 966 obyvatel obce (což je 43,1%), se hlásilo k české národnosti. Dále 577 obyvatel bylo Moravanů a 31 Slováků. Celých 517 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
Náboženský život
Obec je sídlem římskokatolické farnosti Lednice na Moravě. Ta je součástí děkanátu Břeclav v Brněnské dicézi v Moravské provincii. Při censu prováděném v roce 2011 se 517 obyvatel obce (23%) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 340 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 272 obyvatel k římskokatolické církvi (12% ze všech obyvatel obce),dále 3 k pravoslavné, 1 k Církvi československé husitské, 4 k českobratrským evangelíkům a 2 ke Svědkům Jehovovým. Úhrnem 768 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 957 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.

Školství
Základní škola Lednice sídlící ve dvou budovách na ulici Břeclavské byla založena v roce 1936. Od roku 1990 až do roku 2019 byl jejím ředitelem Mgr. Ladislav Dostál, pak jeho místo zaujal dosavadní zástupce Mgr. Stanislav Straškrába. Školu navštěvují děti od 6 do 15 let z Lednice, Bulhar a Hlohovce. Na budovu nad náměstím (Břeclavská 365, lidově zvanou „národka“) chodí žáci 1. a 2. třídy. Žáci 3.–9. ročníku chodí na budovu druhého stupně (Břeclavská 510). Plánuje se sjednotit všechny žáky na jediné budově.
Již od roku 1895 má v Lednici tradici odborné zemědělské školství – tehdy zde byla založena Vyšší ovocnicko-zahradnická škola (Höhere Obst-Gartenbauschule), první taková škola s maturitou v Rakousku-Uhersku. Při ní byl roku 1912 zřízen Ústav zušlechťování rostlin (od roku 1965 Mendeleum). Roku 1922 byla na Rybničním zámečku jižně od Lednice zřízena Biologická stanice českých vysokých škol, kterou společně využívalo několik brněnských VŠ.
Po druhé světové válce se v prostorách VOZŠ usídlila zahradnická katedra brněnské Vysoké školy zemědělské, která měla od roku 1953 celostátní působnost pro zahradnické obory studia. Od roku 1985 je lednické pracoviště brněnské zemědělské univerzity samostatnou Zahradnickou fakultou. Její zaměstnanci a studenti se významně podíleli na rekonstrukcích zámeckého parku a skleníku.

Vinařství
Lednice je vinařská obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Končiny, Terasy, U Červené studánky, Hlohovsko, Ve starých, Na Valtické, Farské). Roku 2019 činila plocha vinic na území obce 146,19 ha, tedy asi 8,6 % rozlohy zemědělské půdy.

Doprava
Lednicí prochází silnice II/422 spojující Podivín a Valtice, která se zde křižuje se silnicemi III. třídy č. 41417 směr Břeclav a č. 42117 směr Bulhary, z níž se odpojuje ještě č. 42124 směr Mikulov. V roce 2007 byl skrz obec vybudován nový průtah silnice II/422, která do té doby vedla komplikovaně přes náměstí a odlišně pro každý směr (z Lednice na Valtice jednosměrně ulici Valtickou, v opačném směru ulicemi Nádražní a Komenského – z toho důvodu byla tehdy také značena jako vedlejší silnice vůči trase Břeclav–Bulhary).[9] Nově vzniklá hlavní křižovatka (s ulicí Mikulovskou) byla pro svou špatnou přehlednost posléze ještě přestavěna na kruhový objezd. Stavba průtahu si sice vyžádala několik demolic v ulicích Čechově a Mikulovské, ale přinesla značné zjednodušení průjezdu obcí a výrazné zklidnění dopravy v nejužším centru (Zámecké náměstí a přilehlý úsek ulice 21. dubna, Valtická).
Roku 1901 byla do Lednice přivedena železnice z Břeclavi, trať je zde ukončena ve stanici Lednice na Moravě. Od počátku 21. století zde funguje pouze sezónní turistický provoz historických souprav.
Lednice je od roku 2008 součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, zóna 572. Křižují se zde autobusové linky 555 (Podivín–Valtice) a 570 (Břeclav–Dolní Věstonice–Mikulov).
Na území obce je provozována také turistická lodní doprava po Zámecké Dyji od zámku k minaretu nebo k Janohradu.
Prochází tudy několik cyklotras a pěších turistických tras, konkrétně dálková červená stezka Valtice–Šakvice, z níž na Zámeckém náměstí vychází žlutá stezka do Podivína a zelená stezka do Břeclavi.

Ochrana přírody
Na území Lednice se nacházejí tato zvláště chráněná území :
• Národní přírodní památka Pastvisko u Lednice
• Národní přírodní rezervace Lednické rybníky (z větší části; současně ptačí oblast Natura 2000)
• Přírodní památka Květné jezero
Dále sem zasahuje Přírodní park Niva Dyje a celou severovýchodní polovinu katastru zabírá evropsky významná lokalita Niva Dyje.

Pamětihodnosti
• Zámek Lednice – na místě původní gotické tvrze vznikl v letech 1544–1585 renesanční zámek, obklopený zahradou. Zámek byl na sklonku 17. století barokně přestavěn – z této přestavby se zachovala monumentální architektura zámecké jízdárny a konírny na západní straně zámeckého komplexu – dílo J. B. Fischera z Erlachu. V letech 1766–1772 proběhla klasicistní přestavba zámku a v roce 1815 byly zámecké budovy upraveny ve stylu empíru. Dnešní podoba zámku pochází z poslední přestavby zahájené v roce 1846 v historizujícím novogotickém slohu podle návrhů J. Wingelmüllera a dokončené v roce 1858 J. Heidrichem. Přestavba zachovala půdorys zámku a projevila se především v úpravě fasád a ve výzdobě zámeckých interiérů. Do komplexu zámeckých budov je vkomponován farní kostel Sv. Jakuba Staršího.
• Palmový skleník na východní straně zámku byl zbudován v letech 1843–1845 podle návrhů anglického architekta P. H. Desvignese. Ve skleníku je pěstováno cca 250 druhů tropických a subtropických rostlin a vytváří předěl mezi parterovou a přírodně krajinářskou částí zámeckého parku.
• Náměstí v obci Lednice je komponováno v jednotném novogotickém slohu.
• Zámecký park – poprvé byl doložen polovině 16. století. Od 30. let 17. století je postupně měněn ve velkorysý barokní park vybavený severně od zámeckého průčelí terasou přístupnou rampami se sochařskou výzdobou. Koncem 19. století probíhaly klasicistní úpravy parku, jež vyvrcholily v letech 1805–1811 v romantickou přeměnu podle projektu architekta Fantiho na přírodní krajinářský park s vysekanými průhledy mezi významnými stavbami. Řeka Dyje byla spoutána do systému kanálů a rybníků, byly navršeny ostrovy navzájem propojené mosty. Poslední úprava zámeckého parku proběhla v letech 1884–1887, kdy byla parterová část upravena podle plánů architekta Michelliho v novobarokním francouzském stylu s pravidelnou osovou formací stříhaných křovin s kašnami a antickými sochami a fragmenty (při této úpravě byl odstraněn původní začátek dnešní ulice Slovácké). Park je významný i po stránce dendrologické – obsahuje 112 druhů jehličnanů a 462 druhů listnáčů.
• Minaret – romantická stavba z let 1797–1802 postavená v maurském slohu podle projektu J. L. Hardtmutha, o výšce 60 m. Z jednopatrové hranolové budovy, v přízemí prolomené 12 arkádami, vyrůstá štíhlá věž, členěná třemi ochozy. Z věže je kruhový rozhled po širokém okolí, zejména po zámeckém parku a celém Lednicko-valtickém areálu, je vidět na Pavlovské vrchy, do Rakouska i na Slovensko.
• Lovecký zámeček byl postaven v letech 1805–1806 podle návrhu J. L. Hardtmutha. Je to klasicistní jednopatrová stavba s průčelím prolomená v přízemí třemi arkádami. V prvním patře je lodžie ohraničená šesti toskánskými sloupy na hranolových podstavcích. Pod lodžií je půlkruhově zaoblené podloubí. Stavba sloužila jako hájovna a umožňovala z terasy sledovat hon.
• Kostel svatého Jakuba Staršího
• Kaple svatého Cyrila a Metoděje
• Hraniční zámek – zámek vybudovaný v letech 1816–1827 přímo na tehdejší zemské hranici mezi Markrabstvím moravským a Dolními Rakousy, která zámek půlila a dnes zde tato hranice tvoří katastrální hranici obcí Lednice a Hlohovec. V současnosti se v zámku nachází hotel a restaurace.
• Budova železniční stanice z přelomu 19. a 20. století, postavená podle návrhu Karla Weinbrennera za využití barevně glazovaných cihel z poštorenské knížecí cíhelny (dnes PKZ).

ZÁMEK
Státní zámek Lednice je od roku 1945 majetkem státu, je spravován Ministerstvem kultury ČR prostřednictvím Národního památkového ústavu Praha, územní odborné pracoviště v Kroměříži. Zámek patří k nejnavštěvovanějším památkám v naší republice. Novogotická přestavba v 19. století z něj vytvořila romantické sídlo obklopené jedním z největších evropských parků (téměř 200 ha), ve kterém návštěvník najde palmový skleník, benátskou kašnu, římský akvadukt, čínský pavilon, minaret a umělou zříceninu Janův hrad. Díky unikátnímu propojení stavebních památek s okolní člověkem formovanou přírodou byl v roce 1996 celý lednicko-valtický areál zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO.
První historická zpráva o této lokalitě pochází až z roku 1222. Již tehdy zde patrně stála gotická tvrz s dvorcem, kterou r. 1249 český král Václav I. propůjčil rakouskému šlechtici Sigfriedu Sirotkovi.
Koncem 13. století se držiteli celé Lednice a nedalekého Mikulova stali Liechtensteini, původem ze Štýrska, kteří postupně získali pozemkový majetek na obou stranách moravsko-rakouské hranice. Příslušníci rodu se nejčastěji uplatňovali ve vojenských službách, v renesanci pak v hospodářském podnikání. Od druhé poloviny 15.století se pak příslušníci rodu uplatňují i v nevyšších zemských úřadech. Zásadní změna postavení rodu na Moravě však nastala až za bratrů Karla, Maxmiliána a Gundakara z Liechtensteina. Karel a Maxmilián si výhodnými sňatky zabezpečili velké bohatství starého moravského rodu Černohorských z Boskovic. Bratři byli zpočátku, tak jako jejich otec a děd, protestanty-luterány, ale záhy přestoupili na katolickou víru a připravili si tak vhodnou půdu pro další politickou činnost. To se týkalo zejména Karla, který působil na dvoře císaře Rudolfa II., v roce 1604 se stal zemským hejtmanem na Moravě a v roce 1608 byl pozdějším králem Matyášem II. povýšen do knížecího stavu a uděleno mu opavské knížectví.
Za stavovského povstání stál na straně Habsburků, účastnil se i bitvy na Bílé hoře. Po porážce stavovského povstání v roce 1620 systematickým skupováním konfiskovaných majetků některých účastníků odboje se Liechtensteini stávají nejbohatším rodem na Moravě a ve svém postavení vystřídali Žerotíny. Obrovský půdní fond jim přinášel velké zisky a umožnil jim i velkolepé stavební podnikání zde v Lednici.
Již v 16. století patrně Hartmann II. z Liechtensteina, nechal zbořit zdejší středověkou vodní tvrz a nahradil ji renesančním zámkem. Na sklonku 17.století byla i tato stavba zbořena a vybudováno zde barokní sídlo s rozlehlou architektonicky řešenou zahradou a monumentální jízdárnou, podle návrhu Jana Bernarda Fischera z Erlachu, která se jen v málo pozměněné podobě uchovala dodnes.
Po polovině 18. stol. byl zámek opět upravován stavebně a roku 1815 byly odstraněny jeho přední trakty, které byly součástí barokního zámku.
Dnešní vzhled pochází tedy z let 1846-1858, kdy kníže Alois II. z Liechteinsteina usoudil, že Vídeň je pro pořádání letních slavností nevhodná a nechal Lednici přebudovat na reprezentační letní sídlo v duchu anglické gotiky. Pro pořádání velkolepých setkání evropské šlechty sloužily reprezentační sály v přízemí (dnes I. prohlídkový okruh), které jsou vybaveny vyřezávanými stropy, dřevěným obložením stěn a vybraným mobiliářem. V 1. patře zámku pak můžete navštívit soukromé pokoje Liechtensteinů. Ve 2. patře pak pokoje dětí a jejich guvernantek, spolu s muzeem loutek Milana Knížáka.
Prohlídkové okruhy
1.Reprezentační sály (základní okruh) : Reprezentační sály v přízemí zámku – sloužily k pořádání společenských akcí, plesů a bálů. Jsou proslulé nejen v ČR díky nádhernému dřevěnému obložení, ale zejména pro detailně zdobené kazetové stropy a vřetenovité schodiště.
2.Soukromé apartmány (základní okruh) : Soukromé knížecí apartmány v prvním patře zámku sloužily knížecí rodině do roku 1945. Od 50. let 20. století až do roku 2001 zde byly vystaveny exponáty zemědělského muzea. Od roku 2001 otevřený prohlídkový okruh s původním inventářem instalovaný podle dobových soupisů.
3.Dětské pokoje a Muzeum loutek : Dětské pokoje princů a princezen a Muzeum loutek Milana Knížáka ve druhém patře zámku.
4.Grotta : Umělá barokní krápníková jeskyně ve sklepě zámku.
5.Skleník : Zámecký skleník měří na délku 92 metrů, na šířku 13 metrů a je vysoký je 7,5 metru.
6.Minaret : Minaret nebo také Turecká věž je stavba v ose zámku. Toto atraktivní dílo bylo zbudováno Aloisem Josefem I. podle plánů architekta Josefa Hardtmutha na přelomu 18. a 19. století. Je výjimečnou stavbou tohoto charakteru v Evropě a se svými téměř 60 metry patří na kontinentě mezi nejvyšší.
7.Sály minaretu : Nově zrestaurované a veřejnosti přístupné sály v prvním patře minaretu.
8.Janohrad (základní okruh) : Byl vybudován u lovecké obory, na místě obtékaném ze tří stran řekou Dyjí. Sloužil jako lovecký zámeček – shromaždiště panstva před honem, místo konání posledních lečí. Po honech se zde konaly bohaté hostiny, na nichž se vyhlašoval král honu. Objekt sloužil rovněž jako obydlí pro knížecího hajného. Stavbu podle projektu Josepha Hardtmutha započal v roce 1801 Alois I. Josef kníže z Lichtenštejna, ten však v roce 1805 umírá a stavbu dokončuje o tři roky mladší bratr – Jan I. Josef kníže z Lichtenštejna.
Více na : www.zamek-lednice.cz
GPS : 48.8016903N, 16.8054806E

VYHLÍDKOVÉ MÍSTO
GPS : 48.8039683N, 16.8071967E

NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE LEDNICKÉ RYBNÍKY
Pod ochranu rezervace spadají čtyři rybníky - Zámecký rybník přímo u Lednice a soustava tří rybníků ležících jižněod obce - rybníky Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský. Jejich vodní plochy a břehy jsou jednou z nejvýznamnějších ornitologických lokalit v Česku - svá hnízda tu má nespočet vodních a mokřadních ptáků. Ostrůvky u Minaretu hostí jednu z nepočetnějších kolonií volavky popelavé a kvakoše nočního u nás. Rybníky jsou také důležitou zastávkou tažných ptáků.
U rybníka Nesyt můžete pozorovat život ptáků z několika pozorovatelen.
Vyhlášená rozloha : 628,39 ha
Upozornění : V národní přírodní rezervaci je ze zákona zakázán přístup k místům ležícím mimo schválené turistické značení.
GPS : 48.8066869N, 16.8077289E

LEDNICKÝ PARK
Zámecký park ve francouzském a anglickém stylu je vybudováván a udržován po 500 let rodem Lichtenštejnů. První zmínka o zahradě pochází již ze 16. století. Kvůli častým záplavám zde byl vybudován veliký rybník se soustavou ostrůvků. Nachází se zde bohatá sbírka rostlin a dřevin, umělá jeskyně, minaret, akvadukt, fontány a mnoho dalšího.
GPS : 48.8092553N, 16.8101381E

MINARET
Zděný Minaret nechal postavit kníže Alois I. Josef z Liechtensteinu podle návrhu architekta Josefa Hardtmutha v letech 1797–1802. Romantická věž je postavena v maurském orientálním stylu. Nachází se v ní osm místností s orientální výzdobou. Minaret je považován za největší stavbu svého druhu v neislámských zemích. Dosahuje výšky přes 60 metrů. Vznikl jako jedna z prvních vyhlídkových staveb u nás.
Z Minaretu lze vyhlížet ze tří ochozů. Po vystoupání 302 schodů na nejvyšší vyhlídkový ochoz se jako na dlani před vámi rozprostře lednicko-valtický areál. Kromě něj můžete pozorovat Pálavu, Bílé Karpaty a za dobré viditelnosti dokonce vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni či Alpy.
Více na : www.zamek-lednice.cz
GPS : 48.8142033N, 16.8127103E

AKADEMICKÁ ZAHRADA
V září roku 2011 byla Akademická zahrada na ploše 5565 m2 slavnostně otevřena. Kromě zahloubeného kruhového bowling green ležícího v jejím srdci si každý může projít jednotlivé kolekce rostlin od solitérních stromů, přes rostliny keřového patra, popínavé rostliny až po barevné květiny všech pěstitelských skupin.
GPS : 48.7960442N, 16.7985397E

VYHLÍDKOVÁ VĚŽ LEDNICKÁ KOLONÁDA
Nevysoká kovová vyhlídková věž s dřevěným obložením nabízí výhled do okolních rovin.
Vstup : volný
GPS : 48.7925797N, 16.8185494E #cestování#vesnice#příroda#kouzelnezahrady
Více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 12.9.2021
  • 47 zobrazení
verastrnadkova
Obec Dolní Dunajovice se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde přibližně 1 700 obyvatel. Jedná se o vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Ořechová hora, Pod Slunným vrchem, Dunajovský kopec, Kraví hora, Mlýnská, Zimní vrch, Plotny). V Dolních Dunajovicích se dne 14.12.1870 narodil rakouský kancléř a později rakouský prezident Karl Renner (1870–1950).

Historie
Staré Dunajovice – První vesnické sídliště se nacházelo západně od nynější obce na návrší pod Slunečnou, Jánskou horou a Liščím kopcem. Toto místo bylo zvoleno především z bezpečnostních důvodů. Předpolí sídliště bylo močálovité. V roce 1920 byly odkryty tzv. liščí díry, které sloužily v době války jako bezpečný úkryt pro ženy, děti a staré muže. Staré Dunajovice zanikly s největší pravděpodobností v polovině 10. století. Obec tak musela být podobně jako jiné obce a města v Sudetech nově osídlena.
Hrabě Rudolf Tieffenbach zrušil v obci robotu. Na jeho počest nechávali občané jednou týdně vyzvánět kostelními zvony. Když se jednou rozhodli konšelé zvyk zrušit, zvony zvonily samy od sebe. Tento zvyk zanikl až ve 20. století.

Obyvatelstvo
Struktura
V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 1700 obyvatel. Z nich bylo 849 mužů a 851 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 42,7 % let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeného v roce 2011 v obci žilo 1687 obyvatel. Nejvíce z nich bylo (16 %) osob ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 13,4 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6,9 %. Z celkem 1461 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 40,5 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 6,1 % a bez vzdělání bylo naopak 0,5 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 861 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 86,9 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 67 % patřilo mezi zaměstnance, 1,9 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 46,8 % občanů nebylo ekonomicky aktivních (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl. Úhrnem 792 obyvatel obce (což je 46,9 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 382 obyvatel bylo Moravanů a 21 Slováků. Celých 395 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.
Náboženský život
Obec je sídlem římskokatolické farnosti Dolní Dunajovice. Ta je součástí děkanátu Mikulov - Brněnské diecéze v Moravské provincii. Při censu prováděném v roce 2011 se 396 obyvatel obce (23%) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 280 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 225 obyvatel k římskokatolické církvi (13% ze všech obyvatel obce), dále 2 k Církvi československé husitské a 4 k českobratrským evangelíkům. Úhrnem 518 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 773 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.
Významný rodák
V Dolních Dunajovicích se 14. prosince 1870 narodil rakouský sociálně-demokratický politik Karl Renner, první kancléř Rakouské republiky (1918 – 1920) a první její prezident po druhé světové válce (1945 – 1950). Na místě jeho rodného domku byl v letech 1999 - 2000 vybudován polyfunkční dům, jehož název je "Dům Dr. Karla Rennera, Fórum pro česko-rakouský dialog". Objekt byl vybudován z finančních prostředků, které byly získány ve formě darů od rakouských obcí, spolkových zemí, ale také od různých soukromých osob a institucí, a po dostavbě byl darován Obci Dolní Dunajovice. Slavnostní otevření objektu se uskutečnilo za účasti prezidenta České republiky Václava Klause a prezidenta Rakouské republiky Heinze Fischera.

Pamětihodnosti
• Kostel svatého Jiljí
• Pranýř
• Boží muka
• Socha Immaculaty
• Socha svatého Marka
• Sousoší svatého Cyrila a Metoděje
• Sochy svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého
• Fara

KOSTEL SVATÉHO JILJÍ
Gotický kostel pochází z 16. století. V následujících letech prošla stavba různorodými opravami a přestavbami. Kostel lemoval přilehlý hřbitov. Výzdoba interiéru je bohatá. Na kostele visí dva zvony a jeden umíráček.
GPS : 48.8539022N, 16.5962386E

KŘÍŽ
GPS : 48.8537911N, 16.5962158E

KŘÍŽ
GPS : 48.8539883N, 16.5960122E

PRANÝŘ
Kamenný pranýř značící soudní právo obce pochází z roku 1581.
GPS : 48.8543133N, 16.5953383E

POMNÍK, SOCHA
GPS : 48.8523494N, 16.5941661E

SOCHA SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází kolem roku 1800.
GPS : 48.8525083N, 16.5945958E

RODNÝ DŮM DR. KARLA RENNERA
Na tomto místě stál rodný dům rakouského sociologa a politika Dr. Karla Rennera. Roku 2000 byl na jeho místě postaven polyfunkční dům s celým názvem Dům Dr. Karla Rennera, Fórum pro česko-rakouský dialog. Součástí domu je i kongresový sál.
GPS : 48.8522739N, 16.5936917E

VINNÝ LIS
GPS : 48.8511464N, 16.5927178E

PAMÁTNÍK RUDOLFA Z TIEFENBACHU
Památník svobodného pána Rudolfa z Tiefenbachu pochází zřejmě z první poloviny 20. století.
GPS : 48.8510086N, 16.5924594E

SLOUP SE SOCHOU PANNY MARIE IMMACULATY
Sochařské dílo pochází z 19. století.
GPS : 48.8497467N, 16.5919511E

KŘÍŽ
GPS : 48.8522167N, 16.5869586E

KŘÍŽ
GPS : 48.8568392N, 16.5894414E

MUZEUM VINAŘSTVÍ A VINOTÉKA ZIMNÍ VRCH
Vinotéka s muzeem vinařství, nazvaná podle zdejší vinařské trati Zimní vrch, v sobě spojuje pohled do historie vinařství v obci s poznáním současné produkce místních vinařů.
Ve vinotéce můžete ochutnat vína z Dunajovických kopců a posedět ve vnitřních či venkovních prostorách vinotéky. V muzeu naleznete průřez vinařskou historií obce Dolní Dunajovice.
Cyklistům nabízíme možnost mít svá kola neustále pod dohledem!
Muzeum
Vinařství má v Dolních Dunajovicích tradici starou několik století. Josef Freising nachází ve svém díle o historii Dolních Dunajovic první zmínky o pěstování révy v obci už v polovině 15. století, nejstarší vinnou révou osázenou lokalitou byla podle něj Stará hora. O tom, že obec během dalších staletí získala mezi vinařskými obcemi významné postavení, svědčí to, že měly Dolní Dunajovice od poloviny 17. století své vlastní horenské právo. Od ostatních se odlišovalo tím, že se horenský soud scházel na velikonoční pondělí a ne na sv. Jiří a sv. Vavřince jako jinde, a také nahrazením hrdelních trestů pranýřem (pranýř z konce 16. století v obci doposud stojí).
Muzejní expozice je zaměřena jak na období před rokem 1945, kdy se zde vinařství věnovali převážně německy mluvící obyvatelné, tak na období po druhé světové válce, kdy sem nově přicházeli čeští osídlenci, kteří tuto činnost převzali.
Mezi exponáty lze spatřit průřez základními historickými nástroji, které sloužily vinařům na přelomu 19. a 20. století. Většinu této sbírky tvoří artefakty z rodinné sbírky. Několik předmětů bylo také v průběhu realizace výstavy darováno. Výstava je doplněná o textovou a obrazovou část, jejíž autorem je místní kronikář a pracovník Regionálního muzea v Mikulově Mgr. Josef Šuba.
Vinotéka
Vína z Dunajovických kopců!
V nabídce sudových vín naleznete vína z našeho malého rodinného vinařství. Z odrůd můžete ochutnat Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Neuburské, Muškát žlutý, Sauvignon či Frankovku.
V lahvových vínech je zde zastoupena pestrá škála místních vinařství, což umožňuje ještě blíže proniknout do vinařského umění této oblasti.
Zatím si zde můžete vybrat z následujících vinařství: Vinařství Balážovi, Vinařství Šoman, Vinařství Zámečník
Více na : zimnivrch.wordpress.com
GPS : 48.8573875N, 16.5848294E

KŘÍŽ
GPS : 48.8575825N, 16.5827572E

KŘÍŽ
GPS : 48.8581286N, 16.5813592E

KAPLE CESTOU
Projekt Kaple cestou odkazuje na kapli sv. Rocha, která stála na vrcholu kopce Rochusberg od 17. do 18. století. Kaple není připomínána doslovně, podobně jako střípky naší paměti. Podél cesty jsou tedy symbolicky umístěny části kaple: schody, lavice, ambon a klekátko.
GPS : 48.8410119N, 16.5643475E

KŘÍŽ
GPS : 48.8477336N, 16.5807511E

SOCHA SVATÉHO MARKA
Klasicistní socha z poloviny 19. století zdobí krajinu vinic.
GPS : 48.8433556N, 16.5783186E

KŘÍŽ
GPS : 48.8469397N, 16.5654947E #cestování#příroda#vesnice#kouzelnezahrady
Více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 12.9.2021
  • 27 zobrazení
jannelle
  • 11.9.2021
  • 1 092 zobrazení
dennyflat
  • 10.9.2021
  • 17 zobrazení
ruzenkak
  • 2.9.2021
  • 197 zobrazení
Reklama