Hledání: 2017.02.05.jen.tři.Lenka

Pro dotaz 2017.02.05.jen.tři.Lenka jsme našli 20 017 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Vytvářejte
fotodárky v akci!

Akce trvá do 30. 11.
Kód: BLACKFRIDAY2020
BLACKFRIDAY2020
tearez
Křižem krážem Mongolskem, strávily jsme tam zhruba tři týdny, naše cesta vedla z UB, do Erdenetu, Moronu, Chovskolu, Žargalantu, okolo Caga Nur, přes Cecerleg, Bulgan (Nadaam) a zpět do UB, fotek mam samozřejmě mnohem více, ale Vám jsem jich vybrala jen pár...
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • léto 2009
  • 1 374 zobrazení
whippet
Almínka měla 20.1.2011 čtrnáct let. Přišli jí blahopřát dva její synové - Badalucco a Belcanto Petula-Vera a Nathan z Úplňku. Bohužel se mi 3. den hárá jejich sestra Brilance Petula-Vera, takže všichni tři kluci měli oči a nosy jen pro Lency. Neustále chtěli nakrývat nejen Lencinku, ale i Ronju, která se bránila a divoce se štěkotem cvakala zuby :-))
Narozeninový dort nakonec sežraly jen tři holky - Ronja, Lency a oslavenkyně Almínka. Kluci neměli na jídlo ani pomyšlení :-))
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 23.1.2011
  • 210 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
alika
Konečně jsem měla trochu volna! Lenka mě pozvala do místa svého bydliště, kde pořádala přespání v přírodě pro místní děti. Aby to nebylo jen tak, museli jsme potkat tři strašidla, ujít pořádný kus cesty a nasbírat zlaté vlasy děda Vševěda, které jsme pak směnili za kouzelnou furmuli a viděli roztomilá strašidýlka. V noci nám trochu pršelo, ale plachty nás chránily a největším šokem byly asi probouzející se děti v pět hodin ráno...:-) Byl to krásný výlet, děkuju za pozvání! :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 4.7.2009
  • 78 zobrazení
zuzkatrn
Čtrnáctidenní zájezd do Norska, letos pro změnu s Plzeňákama. Počasí jako vždycky v Norsku nic moc, ale aspoň poslední tři dny se to vylepšilo. Akce dost společenská, začínali jsme s Kajmanem a Lenkou Borovičkovou u Dagali, dál potkali Csonyho s Ninou a Pukem na Ottě a skončili s Tomášem, Břehem a Matějem na Sjoe. Co se týče řek paráda, jen já jsem se zatím s novým Dieselem moc neskamarádila, dokonce jsem uvažovala, že by mi tam na Allstarovi asi bylo líp. Ale ten mě čekal za odměnu (nebo snad přežití?) až v Praze. Fotek je 417, ale jako výsledek z původního množství asi tisíce snad docela dobrý.
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2009
  • 330 zobrazení
oty
Ač je leden teplota v posledních dnech dosahuje ve stínu až 20 stupňů!!! Sluníčka sice bylo víc včera, ale na pláž jsme šly až dneska. Nesměla chybět samozřejmě zmrzlina. A pak už jen do plavek, počkat až se rozestoupí mraky a hurá do vody, která měla asi 14 stupňů. Marika s Catherine nás jistily ze břehu a já s Lenkou jsme se vrhly do "vln". Nešlo to hned, napřed jsme se musely osmělit, no a asi na třetí pokus jsem tam vlezla celá a udělala i několik temp. Kalendář jako důkaz jsme s sebou neměly, ale mám na to tři svědky, že jsem se 30. ledna koupala v moři ;-) Kromě data nám byly kontrastem i zasněžené vrcholky hor v pozadí.
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2012 až leden 2013
  • 4 380 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
novikaskaderi
Pan starosta Újezdu u Rosic nás už tradičně zve na jejich vyhlášený Jarmark. Kromě Nových Kaskadérů vystoupila cimbálová muzika Aleše Smutného, skupina historického šermu TAS z Velkého Meziříčí, zpěvačka a multiinstrumentalistka Lenka Kocábová a kulturní program zakončila ohňová show SARCINA. Hned jak začal program na pódiu, tak se Újezdem přehnala přeháňka, která krásně vyčistila vzduch a tak bylo návštěvníkům i učinkujícím fajn. Na jarmarku jste si mohli zakoupit domácky zhotovené výrobky všeho druhu. Však se podívejte na fotky. Tak, jak už to na takových akcích bývá, měly kapely oproti programu skluz, ale asi to ničemu nevadilo. Jen náš František spěchal na noční šichtu a tak jsme poslední tři písničky odehráli bez něj. Pořadatelé se o nás starali jako o vlastní, steaky z krkovičky byly skvělé.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.7.2018
  • 81 zobrazení
guanoapes1979
V sobotu 21.12. se v ostrovské šipkařské aréně na Kolečku odehrál velký, ale hlavně krásný a pohodový Vánoční turnájek. Na pět nablýskaných automatů bylo připraveno 38 šipkařů. Respektivě 29 můžů a 9 žen. Z toho všeho ještě 4 amatéři 🙂 Krásná práce - děkujeme za super účast! Asi tak dvě minutky po 18h mohl rozhodčí turnaje zahájit bonusovou hru. V ní byl napřed vylosován Tomáš Spruzsanský a po té Zdeněk Vítek. Oba ostrovští borci však své vylosované segmenty netrefily. Tomáš dostal čistý bull a Zdeněk T15. Před samotným rozlosováním pavouka ještě " Kolo štěstí " ukázalo na šest šťastlivců, kteří si mohli domů odnést nějakou tu drobnou cenu od sponzora Staropramenu a majitele Kolečka 🍻 Tu hlavní cenu - litrovou láhev Grappy dostal sparťanský abstinent René Loučím. Tímto bych Kolečku moc rád poděkoval za dárky 🥳 Poslední tři šipkaři rovněž domů neodešli s prázdnou. Na 38. místě Pěťa Alán, na 37. Robert Hlůžek a na 35. místě Martina Redlová se tak mohli radovat z rychlých špuntů 🍾 V průběhu hlavního turnaje se ještě rozjel samostatný turnaj žen a také zápasy o nejlepšího amatéra. Tím nejlepším - po sobotě už profi amatérem se nakonec stal Jiří Pospíšil starší. Už teď má vé své sbírce o jeden pohár více než jeho slavnějí synátor a úspěšný místostarosta Abertam 😂 V Double KO pavouku žen se tou nejlepší z nejlepších stala Jiřina Ledvinová, která ve finále udolala Lenku Horskou 👧 Na třetím místě skončila domácí Petra Peterková. Nejlepšími Škodíky v hlavním turnaji se stali na společném 9.-12. místě Lukáš Maron a Míra Fiala. Pro prvních osm borců připravil organizátor Mrnďa krásné Vánoční balíčky. Sedmé a osmé místo si rozdělili Jirka Trnka s Martinem Felendou. Na krásném děleném pátem a šestém místě skončil velký chodovský sympaťák Pája Fuchs a Tunkiv Štěpán, který ten večer chytil nějakou rumovou slinu a snažil se opít a vypít snad celou hospodu 🥃 Na bramboru to dotáhl věčný hnidopich Leoš Ševčík. Pro bronzový pohárek si tentokrát došel chebský Lukáš Jecha 🥉 Nováček ostrovských turnajů - Filip Koky hrající za Fedor Sokolov byl jedný leg od celkového vítězství. Nakonec se však musel smířit "pouze" stříbrem 🥈 když ho ve finále z levačky dorovnal Mimino Milan Grillo avby mu pak v superfinále podlehl poměrem 2:1. I když Mimino ten večer nebyl zdravotně zcela fit, tak nakonec přece jen mohl nad hlavu zvednou zlatý pohár pro nejlepšího hráče Vánočního turnaje TOP 🏆 Blahopřejeme 🙃 Ten večer se ještě oceňoval bingový král a nejvyšší zavření. Vánoční salámky si domů odnesl Leoš Ševčík za 180-ku a Jiřina Ledvinová za check out 113 😎 Gratulace těm nejlepším a poděkování všem co dorazili do Ostrova na náš opět skvělý šipkový večírek. V neposlední řadě bychom taky rádí poděkovali všem sponorům! Ať už pivnici Kolečko, Petře Peterkové za krásné obložené mísy, Rendovi Loučimovi za tekuté lahvinky, Lubošovi Janeczkovi za nádherné dřevěné osvětlení a v neposlední řadě Janu Mrenicovi, bez kterého by tohle všechno mohl asi jen těžko někdo jiný tak dobře zorganizovat 👏 Na závěr bychom ještě rádi vyzdvyhli naší milovanou obsluhu za barem Dádu a Jiřku, která se o nás opět královsky starala. Přejeme všem hezké svátky Vánoční a doufáme, že se na Kolečku zase brzo potkáme :-) Celkové výsledky najdete zde https://www.sipky.org/?region=kvk&page=vysledkova-listina-turnaje&tour=1601634 Výsledky žen jsou zde https://www.sipky.org/?region=kvk&page=vysledkova-listina-turnaje&tour=1600866
více  Zavřít popis alba 
  • 22.12.2019
  • 47 zobrazení
sirius-rescue
SIRIUS letos opět pořádal dva záchranářské poháry, po ryze sportovním březnovém Polná Cupu 2016 se v neděli 22.5. uskutečnil v Brně Moravia Cup 2016, zaměřený na praktickou činnost v sutinách a plochách. Akci řídila hlavní rozhodčí Pavla Foltynová a sjelo se na ni dvacet psovodů z celé České republiky, Polska a Slovenska, aby si zacvičili formou soutěže. Pořadatelé pro ně připravili kromě dvou náročných terénů i malé překvapení. Byly nalosovány nahodilé dvojice (sutinář a plochař), které půl hodiny před svou speciální prací musely ve spolupráci prohledat budovu se dvěmi ukrytými osobami a pokud možno je najít a označit oběma psy. Jeden z úkrytů byl otevřený kanál s osobou vzdálenou od otvoru asi tři metry, aby ji pes neviděl. Druhým úkrytem byla plošina vedle schodiště, takže pro psy horní úkryt. Psovodi měli vyhrazený prostor, odkud mohli psy vysílat do terénu a toto společně s náročnými povětrnostními podmínkami bylo asi příčinou poměrně nízké úspěšnosti na tomto pracovišti, které posuzoval pan rozhodčí David Hynek.

Rovněž terén pro týmy pracující v sutinách byl umístěn v areálu Pod Hády a posuzující Šárka Chmelová s Adamem Vasilovem nachystali opravdu náročné hledání. Oproti zvyklostem musel stát psovod uprostřed sutiny a prohledával své okolí. Aby byl ale pes úspěšný, musel se k jedné ze tří osob prodrat sutinami do zhruba padesát metrů vzdáleného místa. Tohoto figuranta našly jen dva týmy z deseti.

Plochu posuzoval pan rozhodčí Pavel Šabacký, který tentokrát rozmístil tři hledané subjekty zcela jednoduše, bez záludností a překvapení. Hustý porost připomínající džungli, jeho tvar a velikost a hlavně neustále stoupající teplota byly dostatečnou zátěží pro práci psů. Jen vítěz nakonec našel všechny tři osoby dokonce pět minut před uplynutím limitu. A nutno přiznat, že to byl pes, kterému povaha terénu nedělala žádné potíže a únava na něj začala doléhat až těsně před ukončením práce.

Způsob hodnocení byl jednoduchý, jednotlivci si přinesli své získané body ze společné práce a k nim pak přidali ty z individuálního hledání. Dvojicím se pak prostě sečetly všechny dosažené body.

Organizačně se do akce zapojili nejen členové SIRIUS z Brna a okolí, ale pomáhat přijeli i zástupci obou pobočných spolků, tedy ZKS Poodří a Sirius Rescue Pardubice. Velký dík patří i dobrovolným figurantům z ČČK Brno a webu figuranti.cz. Děkujeme samozřejmě partnerům soutěže, firmám Trikaya a Nativia, Městské části Brno Židenice a Nadaci ČEZ a pochopitelně všem psovodům za účast a výkony a gratulujeme vítězkám Tereze Litterové v plochách a Júlii Bukovinské v sutinách a vítěznému družstvu ve složení Júlia Bukovinská a Lenka Knolová.

Závodu se zůčastnili i 4 naši členové - Hana Hluštíková v plochách, Hana Loužilová, Miloš Hušek a Simona Hurábová (Sirius Rescue Pardubice) v sutinách. Do jednoho družstva se vylosovaly Hana Hluštíková a Hana Loužilová, které v družstvech získali druhé místo.
více  Zavřít popis alba 
  • 22.5.2016
  • 161 zobrazení
hasicizizelice
7.4. jsme se připojili k celostátní akci Ukliďme svět, ukliďme Česko. Členové SDH Žiželice a několik dobrovolníků se pustilo do úklidu míst, která jsme pokládali v naší obci a jejím okolí za nejvíce znečištěné. V letošním roce jsme si chtěli vyzkoušet, kolik času a lidí je ke sbírání odpadu, jeho odvozu a následně vytřídění potřeba. A zjistili jsme, že obojího je potřeba hodně :-)

Proto se příští rok zúčastníme znovu a už nyní víme, že oslovíme mnohem více lidí, protože si to všechny naše obce zaslouží, vzhledem k nedostatku pytlů jsme totiž nestihli uklidit vše, co jsme měli v plánu.

Jen stručně – ze dvou skládek a z okolí tří silnic vedoucích do naší obce jsme nashromáždili přibližně 155 pneumatik, 30 kg železa (vezeme do sběru) a plechovek, 160 kg skla (odvezeno do kontejneru na tříděný odpad) 25 kg plastů (odvezeno do kontejneru na tříděný odpad) a odhadujeme, že cca 300 kg směsného odpadu. Našlo se i několik injekčních stříkaček, které jsme zlikvidovali do nádoby na ně určené za pomoci pracovnice K-centra Žatec – Míši Švejdové.

Dále jsme našli několik kusů nábytku, který zlikvidujeme do kontejneru na tento odpad dodatečně.

Naše poděkování patří dobrovolníkům:

Marie Kočková, Jarka Darvašová, Emília Urbánková, Tomáš Berky, Nikola Binderová, Tomáš Večeře, Stáňa Jančová, Bc. Helena Makuková, Míša Švejdová, Tereza Hosťáková, Míra Sambor,

dále hasičům:

Petr Marek, Zdeněk Urbánek, Jaroušek Odvárka, Zuzka Hovorková, Martin Oppel, Lenka Urbánková

Moc, moc děkujeme! A jestli vás ta dřina neodradila, budeme se těšit příští rok znovu :-)

Na všechny čekala po práci zasloužená odměna ve formě výtečného guláše od pana Vládi Kočky, kterému tímto také velice děkujeme.

V neposlední řadě patří náš dík také organizaci Ukliďme Česko, která nám poskytla několik pytlů a pracovních rukavic, Obecnímu úřadu Žiželice, zastoupenému úžasnou místostarostkou Helenkou Makukovou, který nám zajistil chybějící rukavice, pytle a postará se také o odvoz odpadu.

Hasiči Žiželice
více  Zavřít popis alba 
  • 8.4.2019
  • 238 zobrazení
barborawinklerova
Již šestý ročník výstavy fotografií proběhla začátkem jara v Městské galerii Holešov. Kresby světlem mají ve městě na pomezí Hané a Valašska svou tradici a mezi širokou veřejností si získaly za dobu svého trvání velkou oblibu.
Vernisáž výstavy děl tří holešovských kumštýřů proběhla ve středeční podvečer 24. března. Malá galerie praskala ve švech a dobře naladění účastníci neskrývali svou spokojenost. „Je to nádhera. Libí se mi, jak každý z umělců má jiný rukopis, ale zároveň to k sobě nádherně pasuje,“ sklonila poklonu fotografům Petra Batoušková. Robert Rohál, Jiří Lošťák ml. a Nelly Billová spolu v Holešově prezentují svou tvorbu již podruhé. „Loni jsem s Nelly a Robertem vystavoval jako host na jejich výstavě poprvé a když jsem byl o spolupráci požádán i letos, tak jsem s nadšením souhlasil,“ řekl Naší adrese benjamínek této výstavy Jiří Lošťák ml.
Přehlídku fotografií uvedl vtipnými bonmoty Karel Bartošek a o kulturní vsuvku se postaralo hudební těleso Corda Magico. Zpestřním programu byla přehlídka luxusních kabelek otrokovické módní návrhářky Lenky Holotíkové, která spolupracuje i s takovými osobnostmi světa módy jako je Josef Klír.
A proč zrovna název Kresby světlem? „Když jsme s Robertem před šesti lety přišli s myšlenkou své práce prezentovat na výstavě věnované pouze fotografii, tak jsme přemýšleli o výstižném názvu. A co je to vlastně fotografie? No přece světlo. A odtud byl jen krůček k našemu názvu,“ prozradila Nelly Billová.
Jde o úplně poslední výstavu v industriálních prostorech holešovské galerie. „Poté se již všechny ostatní výstavy budou konat pouze na zámku,“ uzavřel kulturní večer galerista Vratislav Brázdil.
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2007 až duben 2010
  • 259 zobrazení
mysticsmile
Letem světem do Japonska!

Vyjímečnou možnost zúčastnit se pomyslného výletu do pro nás exotické vzdálené země – Japonska – měli účastníci besedy v kině Panorama Boskovice v neděli šestého září 2015. O zážitky z cesty se přišly podělit skautky z šebetovského oddílu Akéla, jež se měly možnost zúčastnit letošního světového setkání Jamboree. Jmenovitě Lenka Mazalová – zástupkyně vůdce oddílu a Petra Elisová – členka oddílu.
Petra Elisová nejprve vysvětlila pojem Jamboree. Je to celosvětová akce pro mládež 14 – 17 let. Dospělí od 18ti let zajišťují chod, jsou v servis týmu. Setkání se koná jednou za čtyři roky, pokaždé na jiném místě. Smyslem je poznávání národů, jejich kultur a historie skautingu, rozvoj přátelství bez rozdílu vyznání. První Jamboree se konalo v roce 1920 v Anglii, toto zatím poslední bylo třiadvacáté. Další se bude konat v roce 2019 na území USA. Společně jej uspořádají Kanada, USA a Mexicko. V roce 2023 přivítá světové skauty Polsko. Přípravy probíhaly rok a půl, uskutečnila se dvě setkání v Pardubicích a Praze.
Třiadvacáté Jamboree se konalo v Japonsku na pláži Kirara-hama v prefektuře Yamaguchi u města Hirošima, neslo se v Duchu jednoty. Z české republiky přiletěly necelé tři stovky skautů a skautek pod vedením jedenácti členů managementu. Osmdesát lidí zajišťovalo program, jímž se ČR na setkání prezentovala. Další dvě stovky lidí bylo rozděleno do pěti jamoddílů, ti se zúčastnili programu. K identifikaci jsme používali barevné šátky a kartičky. Jamoddíl sestával ze čtyř patrol po devíti lidech + jeden dospělý vedoucí. Typicky české byly stanové podsady, sloužily i k propagaci. Dospělí měli jídlo připravené v restauraci, ostatní si vařili v kempech. Součástí areálu byla též improvizovaná nemocnice.
Petra Elisová doprovázela výklad názornou prezentací, kde byl plán celého areálu, vysvětlovala jednotlivá stanoviště.
Akce se zúčastnilo čtyřicet tisíc lidí ze 150ti zemí světa. Otevírací zahajovací ceremoniál zahrnoval představení vlajek států a kulturní programy.
„V jídelně jsme dostávali snídani, balíček na oběd a zase jsme do jídelny chodili na večeři,“ pokračovala v poutavém vyprávění Petra Elisová.
Během dne probíhaly různé programy. Lepší svět – zde účastníci diskutovali o hodnotě práce a darech přírody. Věda – znalosti z moderních technologií, představení japonských firem. Kultura – tance, čajové obřady, bubnování… Mimo areál se účastníci blíže seznámili s Japonskem, podívali se do školy, na moři zhlédli bitevní lodě. Program příroda – výlety do jeskyní, vodní aktivity, jednodenní výprava do Hirošimy (památník 70. výročí použití atomových bomb). Program náboženství a víra – návštěva ceremoniálů, předvedení zvyklostí domovské země. O prostřední neděli proběhla na hlavním pódiu prezentace různých náboženství. Volnočasové aktivity – prezentace zemí, upomínkové předměty, ochutnávka národních specialit. Česká prezentace byla hodně vidět – informace o ČR, pečení placek, výroba turbanu, stavebnice Merkur, princip solární elektrárny, dynamo, ježek v kleci, Expostan, šprtec, představení staršího modelu vozu Škoda, s nímž přijeli naši skauti přes Sibiř a byla o něm reportáž v Jamboree novinách. Přijeli též místopředseda poslanecké sněmovny Petr Gazík a předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Ti zorganizovali vládní letadlo pro část naší delegace tam i zpět.
V kempech probíhal běžný táborový život, ohně se rozdělávat nesměly.
Lenka Mazalová pohovořila o dojmech z týdenního cestování po Japonsku: „Z Prahy jsme odcestovali ekonomickou třídou letadlem do Helsinek a pak do Tokia. Po cestě jsme mohli vidět průběh letu na monitorech, sledovat filmy, poslouchat hudbu a ochutnat japonské speciality. Po příletu jsme zamířili do města Kamakura, Nikkó – náboženské centrum staré 1200 let, bývalé hlavní město Kjóto, hrad Himedži z roku 1333, Hirošima, Miadžima a Jamboree Side. V Tokiu jsme strávili tři dny,“pokračovala Lenka Mazalová. „Pak už jsme se vyznali i v tamním metru. Vlaky jsou tam pořád přeplněné, kvůli tomu existuje i povolání volně přeložené jako nacpávač do metra. V Kamakuře jsme zhlédli sochu sedícího Budhy z roku 1252. Ta váží 121 tun, výška cca 14 metrů, dá se do ní vejít. Pak je tam množství dřevěných chrámů.“
V Japonsku pracují především muži 10 – 12 hodin denně, ženy se starají o domácnost a děti. Jakmile děti odrostou, pracují nebo studují a s rodinou se vidí jen několikrát za rok. Zaměstnání je tam důležitější než soukromý život.
Tradičním materiálem je bambus. Dělají z něj vše. Ploty, oblečení, hudební nástroje, hůlky na jídlo.
Kouření je v Japonsku na veřejných místech zakázané. Lze jen ve vyhrazených prostorách.
„Na Hirošimu byla 6. srpna 1945 svržena atomová bomba,“ připomenula Lenka Mazalová. „Zhlédli jsme tam památku Unesco Atomový dóm navržený v roce 1915 českým architektem Janem Letzelem. Byl neblíže epicentru výbuchu (160 metrů) a něco z něj zbylo. Je to nechané v původním stavu včetně rozmetaných cihel. Dnes připomíná ničivou sílu jaderné zbraně. Přes řeku je Památník dětských obětí – socha holčičky, u níž se v devíti letech projevila nemoc z ozáření. Bohužel nepřežila. Hoří tam věčný oheň, dokud budou kdekoliv ve světě nějaké války, nezhasne. Blízko je též památník všech obětí, u něhož Japonci vzdávají úctu zemřelým.“
Ostrov Miadžima – šestnáct metrů vysoká brána torní patřící k chrámu.
Na závěr besedy poděkovala Lenka Mazalová Městu Boskovice, obci Šebetov, středisku Boskovice a skautskému okresu za podporu. Ukázala malou výstavku dovezených věcí rozloženou na stole.
Okres Blansko reprezentovala kromě těchto dvou děvčat ještě jedna z Jedovnic.
Místostarostka Boskovic a zastupitelka JMK Ing. Jaromíra Vítková pro média dodala: „Mám velkou radost, že Město Boskovice podpořilo cestu skautek z našeho střediska na Jamboree do Japonska. Děvčata zažila mnoho zajímavých momentů, ale především velmi dobře reprezentovala Českou republiku, naše středisko i Město Boskovice. Děkuji za to!“
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 6.9.2015
  • 220 zobrazení
emikes
PÍŠŤALIČKY JSOU TU DESET LET
Eva Mikešková
Bystřice pod Hostýnem / Předvánoční čas je dobou uspěchanou, přesto si mnoho návštěvníků našlo chvilku pro Píšťaličky, malé Valášky. Folklorní soubor uspořádal po dvou letech Dětský valašský bál s vůní Vánoc, kde hlavními účinkujícími byly samy děti.
Tady se za juchání a batolení na parketu pod cimbálem nenapomíná. Naopak dětské vylomeninky jsou vítány, vždyť za deset let trvání souboru se v Píšťaličkách vystřídaly desítky malošků a velošků.
„Tehdy pro ty nejmenší děti nic v Bystřici nebylo, nefungovalo středisko volného času, jen s hrstkou nadšených rodičů jsme kroužek rozjely,“ vysvětlila Martina Sch?nwalderová. Spolu s Kateřinou Čápovou založily soubor, který vychází z přirozeného dětského projevu a úcty k tradicím. „Kroje jsme si šily samy a vystoupeními jsme se začali vtírat do bystřické veřejnosti,“ vzpomněla Sch?nwalderová. Dnes funguje soubor s 45 dětmi bez zakládajících členek pod neziskovou společností MSKLC, díky níž mohli Píšťaličky využít dotace na pořízení krojů, pořádání bálu apod.
V současné době zvou Píšťaličky pravidelně do Chvalčova na vánoční a velikonoční programy, v Bystřici si bez nich nedovedou představit folklorní festivaly ani slavnostní rozsvícení vánočního stromu, děti těší seniory v Zahradě, obohacují také holešovský kulturní život.
Činnost v dětském valašském souboru obnáší spoustu povinností a práce, vedoucí mají stále co dělat. Poděkování patří Pavle Mozolové, Zdeňce Pálkové, Martině Matelové, Vendule Dostálové, Lucii a Renatě Talachovým, Lence Kocurkové, Olze Smejkalové, Pavlíně Janíkové.
Za dobu trvání nacvičil kroužek mnoho půvabných vystoupení. „Prostřídalo se nás hodně vedoucích, maminky, jak měly při mateřské čas, chodily spolu se svými dětmi, a současně vedly kroužek. Všechny mají zkušenosti z Valacha (VSPT Rusava), proto každý rok předvedou Píšťaličky jiné vystoupení, tak jak jsme každá jiná, je rozdílné i provedení,“ objasnila Sch?nwalderová.
O kroužek je v Bystřici a okolí velký zájem, proto jsou děti od tří let rozdělení věkově na malošky a velošky. Výjimkou nejsou sourozenecké páry, které docházku do Píšťaliček dědí. Dá se říct, že kroužek funguje jako přípravka na vstup do Malé Rusavy. „Spousta dětí dnes sklouzla k jiným tancům, máme tu společenské, mažoretky, baletky. Důležité je, že našly cestu k tanci a muzice, vymění akorát „kroj, “ usmála se Martina Sch?nwalderová.
více  Zavřít popis alba 
  • 11.12.2016
  • 688 zobrazení
mejlafonwoboritz
První obořická Jedna báseň skončila a zůstaly jen vzpomínky. Snad většinou příjemné. Počasí sice nebylo úplně ideální, ale nepršelo. A také vše ostatní fungovalo tak jak mělo. Čajovna lahodně čajovala, pivo se točilo v rytmu hudby, vínečko bylo výborné, kozí sýry od Lechnýřů skvělé, chlebovou placku si na ohni mohl udělat každý sám, chutný boršč podle jihoingušského receptu kuchařky Valérie přišel vhod skoro každému, buřtíky na ohýnku pečené voněly i chutnaly, Momo Chrudim, o.p.s. nabídlo krásné výrobky z ovčí vlny, ale také pohádku pro děti, žongléři vesele žonglovali a lidi se usmívali. Těch přišlo kolem stovky a bavili se dobře. Zpočátku venku, poté ve stodole, která se proměnila v koncertní sál. No a kdože se staral o tu pohodovou atmosféru?
Jednu báseň zahájil úvodním slovem o Slovu farář Milan Horák. Po něm nastoupila na valník půvabná Lenka Karlíčková se svými půvabnými písničkami. Dan Vychodil přesunul diváky do stodoly, kde přečetl své zamyšlení o krajině. Po něm přišel opět Milan Horák, ale tentokráte s kytarou a přesvědčil, že umí zpívat stejně dobře jako mluvit. Kytaristka s klasickým hudebním vzděláním Iveta Novotná místo klasiky zahrála pár svých krásných písniček a pustila na pódium bluesmanna Jirku Němce, který nabídl o poznání drsnější písně. A pak přišel fyzický básník Petr Váša a ve své hodinové smršti uchvátil plnou stodolu. O zjemnění se poté postaral jemný básník Michal Čagánek, který četl ze svých několika sbírek. Ovšem následující tři povídky Jany Jiráskové byly zase z drsnějšího soudku. V závěrečné trojbloku písničkářů se postupně představili a velký úspěch sklidili Petr Šotta, Martin Rous a na závěr zazněla libá slovenština Ľubici Christophory, která hrála již za světla loučí.
Do všech uvedených vystoupení občas zaječely děti, zaštěkal pes, zabečely ovce, zamečely kozy a zacinkaly sklenice, což ovšem bylo vše přesně naplánované. Stejně tak režírované byly i všechny možné vůně linoucí se ovzduším.
A tak skončila první Jedna báseň, i když pár vytrvalců ještě pokračovalo u ohně s bubny i didgeridoou do pozdní noci.
Na závěr ještě konstatování, že nikdo nic nerozbil, nikdo se nezranil, nikdo nepopral, nikdo neznečistil areál a nikdo si na nic nestěžoval.
Poděkování pak patří nejen všem výše jmenovaným, ale i nejmenovaným dobrovolným pomocníkům, kteří sekali trávu, zdobili stodolu, vyráběli a nosili lavičky, sedátka, židle, naváželi a připravovali jídlo a pití, stavěli stany, vyráběli přístřešky, tahali kabely, dělali dřevo, udržovali oheň atd, atd, No a v neděli zase uvedli celý areál do původního stavu, vše sklidili a odvezli. Poděkování patří i všem sousedům za toleranci a někdy i za přímou pomoc.
Jedna báseň se obešla bez dotací, grantů, sponzorů a tak ještě poslední dík všem účastníkům, kteří svým dobrovolným příspěvkem pomohli zaplatit režijní náklady.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec až listopad 2009
  • 250 zobrazení
pavel2015
České středohoří zřícenina hradu Košťálov

Křehká krása

Během týdne jsem plánoval procházku okolo hradu Křivoklát. Bloumajíce po mapě mi do oka padly nedaleké Lány a mě docvaklo, že jsme tam již byli. Nedávno. Tak jsem hledal a hledal ... a náhradní plán B ne a ne přijít. V pátek večer jsme probírali všelijaké možnosti a chtěl jsem někam vysoko za sněhem. A co se nestalo - on přišel za mnou do Prahy. V noci to byl jen poprašek, ale i tak změnil noční krajinu. Černé chodníky se staly bílé, rybníky zamrzly a tmavou vodní hladinu vystřídal led ozdobený do bíla. Sobotní tanec byl prima i když mě to táhlo ven do sněhu. Naštěstí to vydrželo do neděle a ráno voalá - nápad byl tu. Leta jsem chtěl zopakovat troje České středohoří, ale nevycházelo to. Tož jsem vybral pidi část z poslední, třetí výpravy.

Tehdy to bylo na podzim, včul vyšla bílá zima. Ještě jaro a léto a je to komplet. :-)

Tamní výhledy se nekonaly díky nízké oblačnosti a pošmournosti, ale i tak to byla krása pohledět. Co zůstalo stejné je platné rčení - fičí tam jako na hradě. Hodně, nebo-li děsný fičák ;-)

Tolikeré chození kolem hradu se nekonalo díky námraze na kamenitém podkladu. Jdouce po pěšině jsem při sestupu skončil na všech čtyřech. Naštěstí bez jakékoliv újmy. Uff. Ještě, že tak neb tři taneční partnerky by mi daly co proto. ;-) :-D

Tehdejší fotogalerie:

https://pavel2015.rajce.idnes.cz/2015_10_31_Zriceniny_Oltarik_Skalka_Kostalov_Blesensky_vrch/#2015_10_31_Ceske_stredohori_3_224.jpg

Přikládám tamní zápis, kdo dočte do konce, pochopí ... ;-)

Fenomenální a Zelená a Modrej

Dlouho to vypadalo na rande ve dvou. Pak se ozval Honza jako minule, včetně přidání cestou jako minule, a v pátek se přidala Danka. Prima čtyřka do taroků. Všici účastníci z minula či všech třech dílů Českého středohoří.

Ve druhém díle Milešovka "nezklamala" a zatvrzele odmítala výhledy do krajů halíce se do mlhy. Jako to udělala už několikrát předtím jiným výletům sa. Za to aspoň vydala poklad v podobě nádherného mloka.

Očekávaje den D jsem s napjetím sledoval předpověď počasí zda moje objednávka bude kladně vyřízena. A vida, oproti minulému dílu to vyšlo báječně na jedničku.

Ve dvojce byly turistické poutače plné královny Středohoří, a jedna chodila s námi, tentokrát vévodily perly a hnedle dvě nás doprovázely. I když nenapekla ani jedna, proběhlo sdílení ledasjakých pamlsků včetně tekutého.

Oč kratší je tento zápis, tím více toho padlo během procházky. Volným tempem s četnými kochacími a foto/gastro pauzami jsme si užívali nádherné trasy, betélného počasí a fenomenálních výhledů do kraje. Díky směru pochodu ze západu na východ jsme sluníčko měli často v zádech a obloukovitá trasa výletu umožňovala pohled z jednoho vrcholu na ten další, který byl v plánu.

Po prvním díle mi maličko hučelo v hlavě jako v úle, tentokráte vévodily podzimně nádherné barvy, až oči přecházely, vršky a kopečky na horizontu v oparu jako ve vysokých horách a celkově neuvěřitelná a těžko popsatelná krása. Slova nestačí, nutno zažít, fotky maličko napoví.

Díky časové rezervě jsme nad plán dali kopec Plešivec. Odměnou byly skvělé, koldokola výhledy 360 stupňů trumfujíc vše široko daleko.

Závěrečný Košťálov se zapadajícím slunečním kotoučem byla perla na závěr a vřele doporučuji mrknout na fotky na rejceti v závěru zobrazující výjevy uvedené výše - vzdálené vrcholky, které se nevešly sem na web sa. Je to oblíbená destinace, frmol jak na Václaváku včetně lidí oblečených spíše na kolonádu v košili a lakýrkách než do přírody.

Díky skvělé spolupráci všech zúčastněných vznikly fotky na dlouhou památku tohoto báječného podniku.

Děkuji všem za sdílení všeho dobrého a slunce v duši. :-)

P.S.
Častým tematem byli taneční a vše co s tím souvisí. To by ovšem vydalo na samotný zápis. Berouce to jako velký závazek, šetřil jsem Lenku s kolenem v ortéze by vydržela do středečního začátku sezóny. Neb to bude tanec na dlouhou trať. To je též rozluštění hádanky na konci zápisu z prvního dílu. Jen to přišlo trochu dříve.

P.S.2.
Navštívili jsme více kopců i se zříceninami, ale pouze na posledním Košťálově platilo doslova a do písmene rčení, že tam fouká jak na hradě. Na návětrné straně byly takové poryvy větru, že se skoro nedalo fotit, jak to škubalo rukama s foťákem.
více  Zavřít popis alba 
  • 2.12.2018
  • 62 zobrazení
datavideomedia
Tak a máme za sebou další závod z Run Czech ligy- Olomoucký půlmaraton... .
Vyjeli jsme spolu s Éňou a doprovodilo nás řada přátel- aby cesta byla zajímavější , slíbil jsem malému Éňovi, že pojedeme nejrychlejším vlakem u nás - Pendolinem, a že jezdí 200 km za hod.
Ráno jsme vyjeli( jako poslední dobou pořád- s Františkem Sobotkou..).
Ostatní kamarádi jeli buď Regio Jetem, nebo po vlastní ose.. . Pendolínem- Éňovi se moc ve vlaku líbilo, např. elektrické stahování roletek, sloužících jako clona proti slunci neuměl nikdo ocenit lépe... .
Když už jsem ho přiměl k tomu, že mu ukážu jídelní vůz, tak zpočátku nechtěl, ale když jsem odešel ke kraji vozu a uviděl, jak se zajímavě všechno otevírá a zavírá, byl nadšen a vyrazil i tam se mnou... .
Všichni byli spojkojení : Éňa jel vlakem, já jsem viděl, že se stíháme při tom učit logopedii a zároveň se učit italsky a pít dobré kafe z jídelňáku a František si užíval volna ... .
No a v Olomouci ? Po setkání s přáteli a jejich dětma jsem vyrazili do parku pro startovní čísla a děti se bavili různými atrakcemi, které byli včleněni v rámci závodu- jako vždy jsem Éňu nemohl dostat ze skákacího hradu a to bylo pěkně slunečno- cca 25 stupňů- pak jsem vyrazili na oběd-Enrico chtěl svoji nově oblíbenou pizzu Napoletanu ( s ančovičkama, sýrem a rajčátkama). Pak jsme vyrazili na studentskou kolej, kde jsme byli ubytováni . Přijde mi , že se od socialismu příliš nezměnilo: paní na recepci/ vrátnici si tam vyřizovala soukromý hovor a řešila, kdy bude mít dovolenou, místo aby se o nás stararla a pak byla zmatená, co jsme po ni chtěli. Dostali jsme hezký pokoj a šli jsme si všichniá na hodinku odpočinout, neb start byl v 19.hod.
Večer ? Klasika- opět jsem přišel po masáži na start akorát - 30sec. před startem do svého koridoru- ale bylo to vypjatý..:-). Pán na masáži (a dělal ji dobře !) mě nechtěl propustit, že prý to stihneme... .
No- a stihli - tedy trochu s nervy ale jo- startovalo se při účasti cca 3.500 běžců ( 967 jich běželo poprvé...), bylo teplo až dusno - 25 stupňů v 19.hod. (!). Běželo se dobře na cca 1:30, ale na 7.km se mi začalo " necítit dobře"- nevěděl jsem , jestli něco nepustím do kalhot- vzpomněl jsem si , jak jsem si před měsícem dělal legraci z Franty , že byl během Karlovarského půlmaratonu 3x na velké, a říkal jsem si, že ten "olivový olej " asi u té pizzy nebyl moc olivový... . Na 9,5km jsem už rychle zaběhnul do TOI/TOI a po "úkonu" opět vyběhl na trať. Mrzela mě ztráta (i když si myslím, že tak rychle na velké jsem dlouho nebyl - výsledně něco přes 2:15..).
Věděl jsem , že se čas tím zhorší ale co jsem mohl dělat , že ? :-) Tak jsem se stím smířil a běžel již , aby to nebyla velká ostuda , takže výsledný čas 1: 35:20 v rámci počasí a "dispozic " je dobrý, reálný čas bez záchoda by byl 1:33:20. Tempo : 4:18/km.
Celkově 244. místo, doběhlo přes 2.500 lidí.
Cítil jsem se dobře , navíc jsem nebyl ani unavený(spíš trochu otrávený z toho času, ale to je život:-)). pak jsme vyrazili na After party a všechny dojmy ze závodu jsme si s kamarády dostatečně v rychlosti sdělili.
Druhý den jsem po snídani vyrazili na Olomoucký orloj a po té do Aqua parku , kde byl Éňa nadšeny ze skluzavek a tobogánu . Ale začínali jsem jak je jeho oblíbeným zvykem v perličkové vaně... .
A zpáteční cesta? Myslím si, že cestování tímto vlakem se mu zalíbilo , protože se zde dají hrát pěkné deskové hry. Elfíkovo putování vyhrálo nad vším- figurky a hrací kostku nám přinesl pan průvodčí. Když uviděl , že máme Adidas trička z běžeckých závodů, zeptal se : "Pánové, neběželi jste náhodou v Olomouci včera ten 1/2 maraton ?" Tak slovom dalo slovo a z pána vylezlo i to, že je to triatlonista, že má běžet na raha - Běchovice Mistroství Evropy železničářů/ veteránů a a že než ráno odkjel z Prahy do Ostravy , tak si šel ještě zaběhat , aby nevypadl z tréninku... . Tak nám cesta do Prahy utíkala velmi rychle (vlak jel sice jen 160km/h, ale i přesto byl Éňa spokojen...).
Tak zas za rok- v Holomóci !

A něco z tisku- Běhej:
Kamínková v Olomouci porazila Pastorovou, rekord padl v závodě žen
Kamínková v Olomouci porazila Pastorovou, rekord padl v závodě žen
foto: Zdenek Krchák

Petr Kostovič | 23.06.2013 | přečteno: 5240×

Domácí Petra Kamínková se stala nejlepší českou běžkyní Mattoni 1/2Maratonu Olomouc. Cílem proběhla v čase 1:19:00 a o 46 sekund překonala svůj dosavadní nejlepší čas v tomto závodě. Dokázala předstihnout i mistryni republiky v maratonu Petru Pastorovou (1:21:32), která však ladí formu pro mistrovství Evropy v běhu do vrchu. Nejrychlejším mezi českými muži byl podle očekávání Jiří Homoláč (1:07:36). Celkovými vítězi se stali Henry Kiplagat z Keni v čase 1:03:00 a etiopská běžkyně Betelehm Mosesová, která časem 1:10:38 vytvořila nový rekord závodu.

Závod provázelo dusné počasí. Přestože na to podle vlastních předzávodních prognóz výkonnostně měla, v horku se Kamínkové nepodařilo stlačit cílový čas pod 1:19:00.

„Běžela jsem na pocit, hodinky jsem nesledovala. Na krev jsem nešla, snažila jsem se jen hlídat pozici nejlepší české běžkyně. V tom dusnu jsem s dosaženým časem spokojena,“ uvedla v cíli nejlepší česká žena závodu Petra Kamínková.

Druhá za ní doběhla Petra Pastorová v čase 1:21:32, třetí bronzová z mistrovství republiky v maratonu Šárka Macháčková (1:23:59). Na Lenku Šibravovou opět zbyla „jen“ bramborová medaile za čas 1:24:38. „Mám prostě smůlu, pocit ze svého výkonu mám však dobrý, žádnou krizi jsem během závodu neměla,“ poznamenala Šibravová lakonicky k svému umístění a dodala, že obecně se na výkonech vedle dusného počasí podepsal i fakt, že je běžecká sezóna již hodně dlouhá a většina předních běžců už je vyzávoděná.

Homoláče čekal opět úděl nejlepších českých běžců v závodech ligy RunCzech. Afričtí běžci zmizeli záhy po startu daleko vpředu, většinu půlmaratonu pak bojoval osamoceně.

„Ten čas je slabý, neměl jsem s kým běžet, jen první pětku jsem se svezl s Japoncem, ten pak trochu zaostával a já měl před sebou na dohled ukrajinského běžce, běžel jsem však sám. Teplo mi tolik nevadilo, spíš se pravděpodobně na mém výkonu podepsalo to, že jsem v poslední době běhal spíše kratší tratě na dráze,“ zhodnotil v cíli Homoláč závod ze svého pohledu.

Druhým z českých běžců v cíli byl veterán Mulugeta Serbessa, který časem 1:10:31 za Homoláčem zaostal téměř o dvě minuty, třetí doběhl v čase 1:11:17 brněnský Jan Kohut.

V Olomouci byla tradičně skvělá atmosféra, diváci byli rozprostření po celé trati.

„Byli neskuteční. Tohle jsem na jiném závodě v Čechách nezažila,“ poznamenala k atmosféře závodu Petra Kamínková. „Běžel jsem v Olomouci půlmaraton poprvé, diváci byli úžasní,“ připojil svůj postřeh nejrychlejší Čech závodu Jiří Homoláč. Výjimečnou diváckou atmosféru si pochvalovali i afričtí běžci. „Nezapomenutelné,“ přidávali se i další dobíhající vytrvalci.

Pořadatelé letos udělali jednu zásadní změnu, když oproti předchozím ročníkům otočili směr běhu. „Ta trať je rychlá,…až na ty hrby v parku,“ hodnotila ji Lenka Šibravová. Ze středočeských Peček přijel na závod pořadatel tamní oblíbené březnové desítky Petr Lhota. „Rychlá trať, kdyby pořadatelé dokázali ještě něco udělat s úseky, které se běží na dlažebních kostkách, a otočkami, byla by ještě o několik sekund rychlejší,“ hodnotil Lhota zkušeným pořadatelským okem trasu závodu.

V limitu tří hodin, respektive několik sekund po něm, dokončilo půlmaraton v Olomouci 2 478 běžců a běžkyň, na devět stovek z nich běželo půlmaraton poprvé. Rodinného běhu se zúčastnilo 1 500 běžeckých nadšenců. Závod byl zároveň mistrovstvím republiky železničářů, nejrychlejším z nich byl Aleš Palko (1:16:59). Letošní novinkou závodů RunCzech je závod dvojic nazvaný 2Run. V Olomouci si jej vyzkoušela i manželka bývalého reprezentanta v desetiboji Eva Šebrlová či slovenský reprezentant v maratonu Marcel Matanin.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • červen 2013
  • 959 zobrazení
datavideomedia
Budějický "tropický půlmaraton"....Výsledný čas: 1:35:08.
Celkově 117. místo z 2.500 lidí, doběhlo 2.097... .
Jaké to bylo ? Inu horké , tropické... .
Teplota 30 stupňů...
Jak jsem se původně těšil, že bych rád zaútočil na čas pod 1:30...už tři dny předem jsem pochopil , že v 32 stupňovém teplíčku asi "opravdu nebude prostor" na zlepšení osobáku... .
Jak jsem se ale dočetl , nebylo v 19.hodin už 32 , ale jen cca 28 Celsia :-).

A jak vůbec probíhal den ?
No po pravdě- ráno brzy jsem vstal s tím ,že jsem slíbil malému Eňovi, že s ním půjdu v Praze na Dvě míle s úsměvem- závod , který oba (ano píšu OBA , NE POUZE JÁ :-)... ) máme moc rádi- ráno sice brzy vstáváme ale odměnou pro nás je krásný ranní park Stromovka, hezký a perfektně připravený závod , sportík a SAMOZŘEJMĚ LÍVANCE :-)... .
Ač byl tzv. "můj týden" (tzn. že mám v péči Éňu ), před časem si jej vyžádala jeho máma s tím , že jej chce nicméně až v pátek jsem zjistil, že Enricův program prý naplní babička (kterou má mladej moc rád). Nabídl jsem se, že můžu babičku vzít s sebou jak na naše pravidelné plavání, tak i na ranní běh (aby viděla, jak její vnuk krásně skáče do vody šipky a umí plavat + jak mu jde i běh). Babi odmítla, ale dohodli jsme se, že ráno v 8. hod. bude Éňa připraven a pojedu s ním na závod. Chtěl jsem udělat "legrácku , aby to měl mladej i s humorem :-)" a tak jsem si připravil s sebou velkou paruku.. . Bohužel ráno přišla babi s Éňou s tím, že Enrico "pokašlává a prý nikam nepůjde". Přišlo mi to líto, i on byl smutný, moc se na závody těšil... .No nic, tak jsem tedy vyrazil sám... .

Dvě míle proběhly v pohodovém tempu , běžel jsem na "pohodu" 3,2km za 14:00... . Jediný problém ? "Trošku je v té paruce horko"... . Na závodě jsem se potkal s Katkou Kratinovou a Alešem Hudcem+ našimi starými známými... .

No a po spořádání 4 lívanců (bylo moc dobré a díky organizátoři !) jsem vyrazil s Ondřejem Zítkem a jeho maminkou jejich krásným červeným Káčkem do Budějic. Cesta probíhala (až do Benešova) v pohodě , zde se opět projevila "česká slabost " - neumění se zapojovat do zipu, takže s banální situace se vytvořila cca 3km fronta... .Dále cesta plynule v pohoidě, dokonce jsme stihli kafíčko.. .

V Budějovicích už na mě čekala squadrra ve složení : Martin, Natálie, Pája, Monča a Jirka. Děvčřatům se podařilo sehnat SUPER UBYTOVÁNÍ za pár korun a HLAVNĚ KOUSEK OD STARTU - poprvé jsem se nemusel honit na start, měl jsem ho cca 120m od pokoje ;-)... .
Po dobrém společném obědě, jsme si šli vyzvednout čísla a pak byl "individuální program" - já s Ondrou jsem se šel projít po mém milovaném městě a do cukrárny na pohár, kam mě brala Simona Schneiderová a Lenka Schneiderová. Ostatní členové šli na pokoj- děvčata do postele a hoši koukali na frmol na náměstí z našich oken ... .

Blížil se start, teplota přes 30 stupňů a moc lidí pobíhat venku moc vidět nebylo ... .Napadlo mě si zajít na tejpy , byl čas , nikdo nikde , proč toho nevyužít (zpětně si tak říkám, zda mi pomohli , ale vím , že mi určitě neuškodili).

Vlastní závod ?
Nic jsem si od toho nesliboval, ač mne trochu mrzelo, že se nepoběží na super časy... .Ale už jsem dostatečně (doufám ) rozumný :-), že se kvůli tomu nezblázním, abych kvůli času o jednu až dvě minuty lepší , nezblázním , asi ten závod stejně nevyhraji , že :-)... .
Řekl jsem si : budu rád za 1:35, a aby to moc nebolelo.. .
Běžel jsem z koridoru A, krásné místo to napohled... .
CCA 3sekundy před startem jsem "objevil" ve VIP zoně fotící Zoru Hrdinovou, fotící tým sklárny A je to a ...START !

Po po prvních čtyřech kilometrech to vypadalo velmi dobře, stále to vypadalo na 1:30 ale pak jsem si začal říkat : "Vole , nespěchej, klídek ! " a radši jsem trochu zpomalil... . V hlavě se mi to pořád mlelo...chuť běžet rychle byla ale rozum brzdil... .
(ještě taková technická: pár lidí mi říkalo, že jim chyběla voda hlavně na začátku závodu...)
Nicméně mě "zchladil" 7- 8.km. - hned za závorami následovalo táhlé stoupání , sakra ... . Na desátem kilometru jsem se rozloučil s dobrým časem ( měl jsem již skluz cca 2 minuty na 42:40, viz čas na 1:30hod.).
Nicméně jsem již byl "vyklidněný a smířený :-) "a jak se běželo PĚKNĚ !
Řekl jsem si: uvidíme, jak to půjde a zkusím od 16km zrychlit ...No a ono...to šlo ...:-)

Od 17.km jsem si to opravdu užíval, a když jsem viěl, že jsem na 17 a vidím jak na 20km běží ještě dámy ze špičky, říkám si : "Hele, to zas nebude tak špatný výsledek !"
Poslední 2 kilometry díky euforii diváků- ty mě v Budějkách baví nejvíce (s dětmi si tleskáte, lidi fandí ostošet...)jsem běžel ve slušném tempu, poslední kilometr 3:56 :-)... .
A hlavně : stihl jsem konečně celé vyhlášení vítězů ! :-) ne jenom Čechy...:-)
Po doběhu masáž a dobré pivko a pěkný hudební a taneční zážitek s doprovodné skupiny v zázemí !

Závěrem ?
Škoda jen toho horka, byl jsem dobře připravený ale jsem spokojený , je to zkušenost , zase mě to posunulo trochu dále . Mezi námi : kdo by šel běhat do skoro třiceti stupňů , že ? ....:-)

..aa zítra s Ěňou vyrážíme na Memoriál Josefa Odložila....:-)

aaa a co "tisk" ?
V tropických podmínkách zvítězilo keňské duo Abraham Cheroben a Rose Chelimo

7. 6. 2015

Favorité závodu Abraham Cheroben a Rose Chelimo suverénně ovládli Mattoni 1/2Maraton České Budějovice.

Držitel pátého nejrychlejšího půlmaratonského času všech dob Abraham Cheroben zvítězil v čase 1:01:24, Rose Chelimo vyhrála již čtvrtý půlmaraton v řadě a do cíle doběhla za 1:12:01. Útokům na rekord závodu nakonec zabránily vysoké teploty, které ještě v sedm hodin večer na startu dosahovaly 27 stupňů. Pro vítězství mezi českými muži si doběhl Jiří Homoláč, mezi ženami překvapila Valérie Soukupová.

Abraham Cheroben nerad sám udává tempo na čele závodu, čemuž odpovídal i mezičas na pátém kilometru 14:36, svou sílu však ukázal, když se vytvořila skupina čtyř běžců, která míjela označení desátého kilometru v čase 29:19. Rychlejší tempo se snažil udávat Chesari Jacob, zatímco vítěz nedávného rotterdamského maratonu Abera Kuma se držel v pozadí spolu s Benjaminem Ngandu.

Se zrychlujícím se tempem navyšoval i Cheroben svůj náskok. Pátnáctý kilometr protínal v čase 43:40, více než půl minuty před Benjaminem Ngandu a Abrahamem Kumou. Do cíle na náměstí Přemysla Otakara II. dobíhal s velkorysým předstihem jedné a půl minuty před Benjaminem Ngandu. Abera Kuma v závěru zpomalil a skončil třetí.

Abraham Cheroben je muž mála slov a stručně shrnul i svůj výkon: „Byl to velmi náročný závod, ale když jsem se trhnul od soupeřů, věřil jsem, že vyhraji.”

Cesta Rose Chelimo do Česka nebyla jednoduchá. Kvůli potížím s vízy dorazila do Českých Budějovic až dnes. Přesto podala v horkém počasí vynikající výkon a doběhla si pro vítězství. Celý závod se držela ve vedení a svůj náskok na Violu Jelagat postupně navyšovala. V cíli byla za 1:12:01, Viole Jelagat nakonec nadělila více než dvě minuty. Mattoni 1/2Maraton České Budějovice byl po lisabonském půlmaratonu jejím už čtvrtým vítězstvím na této trati v řadě. Ke svému osobnímu rekordu 1:08:22 se zdaleka nepřiblížila, mohlo za to především velké horko. „V takových podmínkách je obtížné běžet sama na čele závodu. Po čtyřech vítězných půlmaratonech si dám asi pár týdnů volna. Chtěla bych se připravit na příští rok na maraton,” uvádí vítězka. Třetí místo na stupních vítězů obsadila Etiopanka Mame Feyisa. Nejlepší Evropankou se stala britská běžkyně Susan Partridge, která skončila v celkovém pořadí pátá.

Čeští muži si pořadí Homoláč, Pechek, Míč udrželi od pátého kilometru až do cíle závodu. Jiří Homoláč protnul cílovou pásku v čase 1:10:58. Za svým osobním rekordem zaostal o více než tři minuty, vzhledem k náročným klimatickým podmínkám však byl se svým výkonem v cíli spokojen. „Dneska to bylo těžké, ale diváci mi hrozně pomohli. Byli úžasní,” pochvaluje si podporu budějovických fanoušků český vítěz Mattoni 1/2Maratonu České Budějovice a zároveň nejlepší Evropan závodu.

Zatímco výsledky českých mužů odpovídaly papírovým předpokladům, první místo české ženy bylo velkým překvapením. Nejrychleji byla v cíli Valérie Soukupová, běžkyně, která se do této chvíle věnovala spíše kratším běhům na dráze do 10 000 m. „Vypadá to, že půlmaraton mi svědčí více,” usmívá se vítězka. “Trasa se mi moc líbila, hlavně proto, že ubylo partií s dlažebními kostkami. Nevyhovují mi pouze ostré otočky, ale ta byla jen jedna na třetím kilometru,” pochvalovala si trasu běžkyně pocházející z Písku. Druhou příčku obsadila zkušená atletka Radka Churaňová, třetí doběhla čerstvá mistryně ČR v maratonu Šárka Macháčková.

Výsledky

Muži:

1. Abraham Cheroben – Keňa – 1:01:24

2. Benjamin Ngandu – Keňa – 1:02:57

3. Abera Kuma – Ethiopie – 1:04:17

4. Festus Talam – Keňa – 1:05:42

5. Thomas Lokomwa – Keňa – 1;06:07

6. Ayele Abshero – Ethiopie – 1:06:10

------

10. Jiří Homoláč - ČR - 1:10:58

11. Petr Pechek - ČR - 1:11:35

12. Robert Míč - ČR - 1:14:24

Ženy:

1. Rose Chelimo – Keňa – 1:12:01

2. Viola Jelagat – Keňa – 1:14:38

3. Mame Feyisa – Ethiopie – 1:15:03

4. Marta Lema – Ethiopie – 1:16:58

5. Susan Partridge – Velká Británie – 1:18:03

-------

7. Valérie Soukupová - ČR - 1:23:31

8. Radka Churaňová - ČR - 1:24:12

9. Šárka Macháčková - ČR - 1:27:40

Kompletní výsledky na www.runczech.com.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2015
  • 1 500 zobrazení
mysticsmile
Okresní sdružení České unie sportu – bývalá ČSTV (dále jen ČUS) pořádalo ve středu 28. ledna vyhlášení nejlepších sportovců za rok 2014 v boskovickém Zámeckém skleníku.
Akci zahájil jeho předseda Josef Vrba: „Vítám senátora Jozefa Regece, starostku Boskovic Bc. Hanu Nedomovou (ČSSD). Za Krajský úřad je zde Ing. Zdeněk Beneš, pak tisková mluvčí ČUS Lenka Tichá, manažer Krajského sdružení Jakub Koudelka. Přeji zdar této slavnostní akci.“
V zábavném programu vystoupili kulturisté. Osmdesátiletý Josef Krupa a osminásobný mistr ČR Josef Hrubý.
Starostka Boskovic Bc. Hana Nedomová: „Přeji všem krásný zážitek. Věřím, že se tato akce k nám bude i nadále vracet.“
Jakub Koudelka: „Gratuluji všem oceněným a děkuji rodičům, starostům a místostarostům za podporu okresního sportu. Hejtman JmK JUDr. Michal Hašek navýšil rozpočet na sport o 30 milionů korun. Věřím, že i proto se bude lépe dařit. Užijte si dnešní večer.“
Jako první byly vyhlášeny osobnosti okresu Blansko. Z rukou olympioničky (1948 Londýn) Olgy Oldřichové převzali ocenění atlet Jan Kužel (94 let), Josef Vrba (69 let) - všestranný sportovec předseda TJ ASK Blansko a předseda Okresního sdružení ČUS Blansko.
V kategorii družstev ocenila starostka Boskovic Bc. Hana Nedomová boskovické vzpěrače pod vedením trenéra Čestmíra Sekaniny. Ten připomenul získaný titul Mistr republiky v Ostravě a dále uvedl: „Petr Mareček zde není, připravuje se na mistrovství světa v Peru. Je náš nejlepší ve své váze do 69 kg. Trhá 114 kg a nadhazuje 132 kg, což jsou v jeho věku špičkové výkony na světové úrovni.“ Pak ještě pohovořil o úspěších svých dalších svěřenců.
Bc. Hana Nedomová: „Pamatuji si začátky Čestmíra Sekaniny ve Žďárné. Jsem ráda za vzornou reprezentaci města.“
Dalším oceněným byla štafeta žákyň na 4 x 300 m ASK Blansko pod vedením trenéra Jiřího Ošlejška. Jsou nejlepší v hale a držitelky nového českého rekordu v této disciplíně. Celý kolektiv se omluvil, odměnou jim byl alespoň potlesk všech.
Bc. Bana Nedomová poté předala ocenění kolektivu prvoligových stolních tenistek z Blanska pod vedením trenérky Veroniky Ševčíkové. Ta prozradila: „Hrajeme již řadu let, vloni jsme skončili v polovině tabulky, letos jsme posílili hráčkou Renatou Pavlicovou z Brna. Momentálně jsme na třetím místě tabulky. Věřím v postup do extraligy.“
Senátor Josef Regec ocenil trenéry. Osmdesátiletého Josefa Krupu, jenž za všeobecného smíchu zašpásoval: „Kvůli mně prý budou muset udělat v kulturistice kategorii 90 – 100 let. A 50 kilometrů na kole je pro mě zahřívací dávka.“ Dále vzpomenul, že u něj začínal tenkrát dvacetiletý Čestmír Sekanina, vychoval Lucku Vykoukalovou - mistryni světa, Tomáše Klíče – mistra světa kulturistiky v USA 2014, dále jedenáct mistrů republiky, kteří dohromady získali sedmnáct titulů.
Cenu z rukou senátora Josefa Regece obdržel též Čestmír Sekanina a trenér boskovických plavců Jan Horák. Ten v roce 2014 dovršil 42 let trenérské činnosti. Zasloužil se o zřízeni Plavecké školy v roce 1985: „Snažím se o propagaci plavání, vytrvalostní sporty by měly být základem pro ostatní disciplíny.“ Mgr. Světlana Hrdličková s dětmi mu přímo na jeviště přinesli spoustu květin jako poděkování za dosavadní práci.
Jozef Regec: „Jsem senátor, ale především sportovec. Byl jsem třikrát na Olympiádě, třikrát na MS, pětkrát na Závodu míru. Proto jsem rád zde mezi Vámi a je mi ctí předávat ocenění.“
Starosta Blanska Mgr. Ivo Polák (ČSSD) ocenil rozhodčí. Jaroslava Stloukala – dlouholetého sudího fotbalu, ve funkci pracuje 35 let. Za tu dobu odřídil cca 1400 zápasů. Pak Vladimíra Švancaru – rozhodčího stolního tenisu a fotbalu.
Mgr. Ivo Polák: „Byl jsem aktivní sportovec, kvalitní rozhodčí jsou důležití. Je to vidět zejména v ledním hokeji Blansko – Boskovice, kdy špatný rozhodčí může zápas úplně zkazit. Tito dva ocenění pánové jsou těmi dobrými.“
Jakub Koudelka poté ocenil desítku nejlepších jednotlivců. Radek Dobiáš z Brťova (1994) – judista BeF Home Blansko, třetí místo na mistrovství ČR mužů. Filip Dvořák (1997) - atlet, hraje fotbal za FC Boskovice, dorostenecký mistr Moravy a Slezska v běhu 200 m, dorostenecký mistr Moravy a Slezska v běhu na 200m, 2. místo v běhu na 100m na Mistrovství Moravy a Slezska, 2. místo na MČR v běhu na 100m, 2. místo na MČR v běhu na 400m.
Starosta Letovic Vladimír Stejskal (ODS) – bývalý volejbalista a hokejista předal ceny kulturistovi Josefu Hrubému - 2. místo veteránů nad 50 let na MS republiky, začal v 12ti letech, trénuje 40 roků.
Pak biketrialistovi Martinovi Kakáčovi – mistr republiky v kategorii Elite, druhé místo na MS seniorů, 2 x Elite v Itáli a ME ve Znojmě 2x třetí. „Letos pojedu na týdenní MS v biketrialu do španělské Odeny,“ dodal mladý sportovec.
Místostarosta Blanska Ing. Jiří Crha (ODS) ocenil paralympionika Iva Koblasu – cyklistu, olympionika z Londýna 2012. „Skončil jsem tam sedmý v časovce,“ pochlubil se. V roce 2014 byl v Mexiku, kde skončil třetí a v USA byl vicemistrem světa v silničním závodě na okruhu. Je vítězem Světového poháru.
Též Václav Kolář obdržel cenu od Ing. Jiřího Crhy. Je mistrem světa v biketrialu za rok 2014.
Ing. Jiří Crha vyzdvihnul oba mladé sportovce. „Václava Koláře jsem byl osobně podpořit ve Znojmě, kde získal titul Mistra Evropy, vzorně reprezentuje Blansko. Se starostou se jej snažíme finančně podporovat.“
Místostarosta Boskovic Petr Malach, DiS. (ČSSD) přivítal na pódiu Čestmíra Sekaninu, jenž zastupoval vzpěrače Petra Marečka a maminku Adély Šafářové.
Paní Šafářová se pochubila s úspěchy své dcery: „Je mistryní republiky v horských kolech 2014, vyhrála český pohár. Absolvovala několik silničních závodů s předním umístěním.Nyní trénuje na Malorce, proto nemohla přijít.“
Čestmír Sekanina omluvil Petra Marečka: „Teď trénuje v Praze, po paní Oldřichové snad bude druhým boskovickým olympionikem. Sport je celoživotní dřina, vážím si jeho houževnatosti a snažení.“
Petr Malach, DiS: „Děkuji rodině Šafářové a Čestmíru Sekaninovi, že se věnují mládeži. Jsem rád, že je v Boskovicích máme.“
Kuželkářka Zuzana Musilová a motocyklová závodnice Romana Tomášková byly poslední dvě, jež stanuly na pódiu Zámeckého skleníku. Ceny jim předal radní Kunštátu a předseda tamní sportovní komise Ing. Aleš Havelka.
Zuzana Musilová: „Získala jsem s družstvem juniorek do 23 let MS v Brně 2014 druhé místo. Můj cíl je letošní Mistrovství České republiky.
K Romaně Tomáškové se přidal Vladimír Jirůšek z PaM Racing teamu: „Romaně se letos povedlo zvítězit na Mistrovství Střední Evropy. V roce 2014 zvítězila v Chorvatsku i přes předchozí nedávné zranění ruky z Maďarska. V polské Poznani vytvořila rekord okruhu.“
Romana Tomášková (16 let): „Letos chci absolvovat Mistrovství Evropy a Velkou cenu v Brně.“
Ing. Aleš Havelka: „Blahopřeji všem oceněným sportovcům a děkuji jim za vzornou reprezentaci okresu Blansko.“
Na úplný závěr došlo k ocenění tří reprezentantů v malé kopané. Předseda OFS Blansko JUDr. Vladimír Kristýn hostil na pódiu Jana Koudelku a Ondřeje Paděru. David Bednář se omluvil. Výše jmenovaní fotbalisté reprezentovali okres v republice Černá Hora a získali pro tým v dresech ČR třetí místo. Na začátku března se zúčastní přípravného soustředění v Praze na MS v Las Vegas.
Jako poslední promluvil předseda ČUS Josef Vrba: Připomenul sportovní FairPlay jednání Václava Koláře, jenž se vzdal titulu Mistra světa v Blansku ve prospěch španělského závodníka a dodal: „Děkuji organizátorům, městu Boskovice a Kulturním zařízením za poskytnutí prostor Zámeckého skleníku. Rodičům, trenérům, sportovcům, hostům a všem za práci pro sport a tělovýchovu. Hezký večer, za rok nashledanou.“
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 1.2.2015
  • 346 zobrazení
huhulak8
větrná slunečná neděle
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
  • 20.9.2020
  • 9 zobrazení
kubas79
  • 19.9.2020
  • 9 zobrazení
ajax1
S kolem, kolem rybníka, chlupická kaplička, Skalice a zpět.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.10.2020
  • 11 zobrazení
prameny
  • 13.10.2020
  • 50 zobrazení
avoklam
  • 26.10.2020
  • 27 zobrazení
bourlivy
3 komentáře
  • 19.9.2020
  • 20 zobrazení
Reklama